CZ34925U1 - Reaktor pro termický rozklad s řízeným tepelným prouděním - Google Patents
Reaktor pro termický rozklad s řízeným tepelným prouděním Download PDFInfo
- Publication number
- CZ34925U1 CZ34925U1 CZ2021-38550U CZ202138550U CZ34925U1 CZ 34925 U1 CZ34925 U1 CZ 34925U1 CZ 202138550 U CZ202138550 U CZ 202138550U CZ 34925 U1 CZ34925 U1 CZ 34925U1
- Authority
- CZ
- Czechia
- Prior art keywords
- reactor
- thermal decomposition
- baffle
- controlled thermal
- lid
- Prior art date
Links
Classifications
-
- C—CHEMISTRY; METALLURGY
- C10—PETROLEUM, GAS OR COKE INDUSTRIES; TECHNICAL GASES CONTAINING CARBON MONOXIDE; FUELS; LUBRICANTS; PEAT
- C10B—DESTRUCTIVE DISTILLATION OF CARBONACEOUS MATERIALS FOR PRODUCTION OF GAS, COKE, TAR, OR SIMILAR MATERIALS
- C10B47/00—Destructive distillation of solid carbonaceous materials with indirect heating, e.g. by external combustion
- C10B47/02—Destructive distillation of solid carbonaceous materials with indirect heating, e.g. by external combustion with stationary charge
- C10B47/16—Destructive distillation of solid carbonaceous materials with indirect heating, e.g. by external combustion with stationary charge with indirect heating means both inside and outside the retorts
-
- C—CHEMISTRY; METALLURGY
- C10—PETROLEUM, GAS OR COKE INDUSTRIES; TECHNICAL GASES CONTAINING CARBON MONOXIDE; FUELS; LUBRICANTS; PEAT
- C10B—DESTRUCTIVE DISTILLATION OF CARBONACEOUS MATERIALS FOR PRODUCTION OF GAS, COKE, TAR, OR SIMILAR MATERIALS
- C10B51/00—Destructive distillation of solid carbonaceous materials by combined direct and indirect heating
Landscapes
- Chemical & Material Sciences (AREA)
- Engineering & Computer Science (AREA)
- Oil, Petroleum & Natural Gas (AREA)
- Materials Engineering (AREA)
- Organic Chemistry (AREA)
- Combustion & Propulsion (AREA)
- Processing Of Solid Wastes (AREA)
- Production Of Liquid Hydrocarbon Mixture For Refining Petroleum (AREA)
Description
Reaktor pro termický rozklad s řízeným tepelným prouděním
Oblast techniky
Navržené řešení se týká reaktoru pro vložení do termické komory a následné provádění tepelného rozkladu organických materiálů bez přístupu kyslíku a s usměrňováním tepelného proudění.
Dosavadní stav techniky
Termický rozklad materiálů, termolýza, se provádí s cílem získat využitelné produkty. Jako konkrétní varianta termolýzy se v případě organických materiálů zpravidla volí pyrolýza, při níž rozklad probíhá bez přístupu kyslíku, a tedy bez hoření. Rozklad materiálu způsobují vysoké teploty a tlak, které se volí a průběžně přizpůsobují podle složení materiálu a druhu i kvality požadovaného produktu. Zpracovávaný materiál se umístí do uzavřeného vyhřívaného prostoru, například komory pece, kde se podrobí působení vysokých teplot a vyvíjené plyny se odvádí z vyhřívaného prostoru k dalšímu zpracování. S výhodou je materiál v úpravě umožňující dobrý přístup tepla, například v podobě drti nebo mletím získaných částic. Plyny vyvíjené při zahřátí materiálu mění se zvyšováním teploty materiálu své složení. Postupně se uvolní prchavé látky, voda, inertní plyny. Je známo, že při vysokých teplotách, různých podle látkového složení výchozího materiálu a tlakových podmínek, se z těchto materiálů uvolňují plyny s vysokým obsahem uhlovodíků, využitelné pro energetiku. Princip průběhu tepelného rozkladu těchto hmot i složení frakcí získaných termickým rozkladem podle konkrétních teplot a tlaku termolýzy je znám. Problémem však je dosažení dobré ekonomiky těchto procesů tepelného rozkladu. Pro ekonomický zisk je nutné zvolit dobře režim ohřevu materiálu, zejména množství vsázky, dobu působení tepla na materiál a tlak. Nezávisí však pouze na těchto faktorech, ale i na tloušťce zpracovávané vrstvy materiálu a jejím rozprostření, na umístění těles nebo teplosměnných ploch přivádějících teplo, na dobré volbě zdroje tepelné energie aj. S tím souvisí i absence optimálního zařízení. V současné době se materiál určený ke zpracování vkládá do termické komory v reaktoru uzavřeném vůči okolnímu prostoru, čímž je zajištěno maximální omezení přístupu kyslíku. Často jsou používány reaktory, které nepracují kontinuálně ale vsázkově, protože je s nimi snazší manipulace než s reaktory kontinuálními, a protože umožňují dokonaleji zpracovat materiál. Z původní vsázky materiálu po tepelném procesu zbude v reaktoru pouze tuhý zbytek ve formě zuhelnatělých částic nebo zuhelnatělého skeletu rozpadavého na drť z uhelnatých částic, jejichž převažující komponentou je uhlík.
S ekologickým myšlením a snahou o zpracování odpadů je dosud problémem dostatečný rozklad zpracovávaných surovin. Při ohřevu se materiál sesedá v koláč, který může mít případně i krustu, což významně ztěžuje přístup tepla dovnitř vrstvy materiálu a omezuje průchodnost materiálu pro únik termickým rozkladem vznikajících látek.
Například z pat. CZ 304835 Bóje známo zařízení pro výrobu paliv pro energetiku, kde se vsázka materiálu umístí do dutiny reaktoru v podobě mobilního zásobníku tvořeného jednoduchou tlakovou nádobou s rovným nebo zaobleným dnem a s víkem opatřeným plynovým vývodem, který se připojí na plynové potrubí. Reaktor má klasický tvar běžné tlakové nádoby s válcovou stěnou a obloukovitě vypouklým dnem, nebo s rovným dnem. Vnitřní prostor reaktoru je prázdný a hladký, bez přepážek nebo výstupků či nějakých jiných doplňků. Materiál se do tohoto reaktoru ukládá na dno. Nevýhodou tohoto reaktoru je, že během rozkladu dochází k sesedání materiálu a jeho zhuštění v dolní části reaktoru ve vysoké vrstvě. Zhuštění ve vysoké vrstvě brání dokonalému prostupu tepla a odchodu uvolňovaných látek. Může případně docházet i ke spékání materiálu. Průchodnost materiálu se s pokračujícím procesem při tepelném rozkladu zhoršuje, což má za následek jednak zpomalení procesu rozkladu, a jednak nedokonalý únik látek z materiálu.
-1 CZ 34925 UI
Dokument pat. CZ 305015 B6 popisuje použití reaktoru upraveného pro kontinuální proces pyrolýzy. Reaktor podle tohoto patentu má podobu vertikálního tělesa s válcovou stěnou opatřenou dutým pláštěm s kapalným teplonosným médiem, horní násypkou materiálu a dolním odvodem materiálu. Uvnitř jsou vestavěna dutá vyhřívaná tělesa, která zpracovávaný materiál obtéká. Tato dutá vyhřívaná tělesa jsou naplněna kapalným teplonosným médiem s přívody a odvody vně reaktoru. Nahoře a dole tvoří tato tělesa vyhřívané komory s kuželovitou horní plochou. Uprostřed výšky reaktoru se nachází vyhřívané vedení s průchodem pro materiál kolem dokola stěn reaktoru a ve středu reaktoru. Vestavěná vyhřívaná tělesa v reaktoru tvoří soustavu šikmých ploch. Cestu pro zpracovávaný materiál tvoří jednak šikmé plochy vyhřívaných těles a jednak průchody mezi vyhřívanými tělesy a vyhřívanou stěnou reaktoru. Shora se do reaktoru přisypává materiál, který se v reaktoru rozvrstvuje do tenké vrstvy na vyhřívané šikmé plochy a působením gravitace se pohybuje a sype se po různých vyhřívaných plochách směrem dolů. Při tomto prosypávání materiálu přes reaktor odshora dolů se materiál zahřívá a unikající plynné produkty termolýzy se odvádějí přes boční stěny reaktoru. Dole je výstup, z něhož se odebírá suchý zbytek. Nevýhodou tohoto řešení je nemožnost zpracovávat jiný materiál než kapalinu nebo sypké částice. Další nevýhodou je, že jelikož se materiál v reaktoru nezastaví a neustále přitéká a odtéká další a další materiál, jsou odváděny pouze látkové směsi konstantního složení, a nikoliv průběžně v čase látkově výrazně odlišné produkty pyrolýzy. Při kontinuálním procesu také nedochází k úplnému rozkladu zpracovávaného materiálu a v konečném produktu je tudíž přítomno mnoho směsných abalastních látek, což omezuje možnosti využití produktů. V reaktoru je vysoké riziko přilepení materiálu k horkým plochám vyhřívaných těles a ucpávání průchodů. Přes plochy s přilepeným materiálem se významně zhoršuje prostup tepla. Ucpávání průchodů je spojeno s rizikem nežádoucího lokálního přehřátí materiálu a případně i exploze. Pro zamezení uvedených rizik je nutno reaktor důsledně sledovat, často přerušovat proces a zařízení rozebírat a provádět čištění a další údržbu.
Podstata technického řešení
Výše uvedené nevýhody odstraňuje navržené řešení. Reaktor je určen pro termický rozklad organických materiálů, prováděný s řízeným směrem tepelného proudění. Má podobu tlakové nádoby z tepelně vodivého materiálu s neprůchozím dnem a s plynotěsně uzavíratelným víkem. Víko reaktoru je opatřeno alespoň jedním vývodem pro odvod rozkladem uvolněných látek. Podstatou nového řešení je, že dno reaktoru je vyduté směrem dovnitř tak, že uvnitř reaktoru tvoří alespoň jeden výstupek pro přivádění tepla dovnitř vrstvy zpracovávaného materiálu.
Jediný obsažený výstupek, nebo alespoň jeden z několika výstupků, se s výhodou nachází uprostřed dna reaktoru, a vtom případě vybíhá do 1/10 až 1/2 výšky reaktoru. Dále bude zmiňován pouze jeden výstupek, protože pravděpodobnost pouze jediného výstupku v reaktoru je největší.
Výstupek může mít zaoblený kuželovitý tvar, nebo jiný vhodný tvar. S výhodou má výstupek válcovou stěnu.
Alespoň dolní část výstupku s výhodou obklopuje dutá kapsa, vymezená dole dnem reaktoru a nahoře přepážkou přepažující prostor uvnitř reaktoru.
Přepážka se nachází v 1/10 až 1/3 výšky reaktoru.
S výhodou se přepážka nachází v menší výšce, než do jaké dosahuje výstupek, takže výstupek vyčnívá nad přepážku.
Reaktor je dále dořešen tak, že přepážka může obsahovat alespoň jeden volně průchozí otvor, přičemž je reaktor opatřen alespoň jednou plynovou trubicí, která je přivedena přes víko reaktoru a vede přes prostor uvnitř reaktoru dolů, kde prochází přes přepážku a pod přepážkou ústí do kapsy.
- 2 CZ 34925 UI
Jako volně průchozí otvor může přepážka obsahovat například spirálovitý výřez, nebo paprsčitý výřez apod. S výhodou přepážka obsahuje množinu volně průchozích otvorů. Jako volně průchozí otvor se zde rozumí všechny volné otvory v přepážce, tedy takové otvory, které neslouží jako zatěsněný průchod výstupku.
S výhodou je reaktor opatřen na víku, na jiném místě, než z něj vychází plynová trubice, alespoň jedním úchytem pro manipulaci.
Navržený reaktor je určen pro termický rozklad, pyrolýzu, organických látek s obsahem uhlíkatých sloučenin, jako jsou pryž, plasty, biomasa, čistírenské kaly apod. Může proto být využit pro druhotné zpracování zejména odpadů mnoha druhů, jako PET lahví, plastových odpadů obecně, ojetých pneumatik, odpadů ze zemědělství, odpadů z potravinářských výrob aj. Termickým rozkladem pomocí navrženého reaktoru se mohou získávat produkty jako různá aditiva, hnojivá, plynná paliva, průmyslové oleje a mazadla, vodík, aktivní uhlí a jiné sorbenty, pigmenty, kompozity. Mohou se vyrábět různé polotovary pro průmysl, například uhlovodíky, frakce pro výrobu jiných látek, jako například polypropylénu, kapalné produkty pro petrochemii, pevné produkty pro zemědělství.
Hlavní výhodou navrženého reaktoru je zvýšení ekonomické efektivity procesu termického rozkladu. Při ohřevu reaktoru zvnějšku proudí teplo odspodu dovnitř výstupku a dále přes něj dovnitř vrstvy materiálu. Pomocí výstupku je tak dosaženo možnosti řízené přivádět teplo nejen kolem dokola vrstvy od stěn a dna reaktoru, ale i přímo doprostřed vrstvy zpracovávaného materiálu. S možností přivádět do reaktoru aktivační médium a řízené je prohánět přes rozkládaný materiál je dosaženo lepšího přinášení tepla do materiálu a zlepšení uvolnění a odchodu produktů z materiálu. Zabraňuje se také přílišnému sesednutí materiálu, jeho spečení a vzniku nežádoucí krusty. Je také možné urychlit konečné vychlazení a vytěsnit zbytek uvolněných látek řízeným přiváděním inertního plynu. Ve srovnání s dosavadním stavem umožňuje navržený reaktor dosáhnout podstatně lepšího rozkladu materiálu. Tuhý zbytek, který zůstává po termickém rozkladu v reaktoru, představuje čistý uhlík bez nežádoucích balastních příměsí. Ve srovnání s dosavadním stavem zpracováním materiálu v navrženém reaktoru získávají plyny a aerosoly v méně směsných, více látkově specifických frakcích, a jsou tudíž zpracovatelné na širší škálu produktů.
Objasnění výkresů
Navržené řešení je objasněno pomocí výkresů, kde znázorňují:
obr. 1 pohled na svislý řez vedený středem přes reaktor bez přepážky a plynové trubice;
obr. 2 pohled na svislý řez vedený středem přes reaktor vybavený přepážkou a plynovou trubicí;
obr. 3 pohled shora na samotnou přepážku reaktoru podle předchozího obr.; a obr. 4 znázornění provozu reaktoru z obr. 2, pohled na svislý řez vedený středem přes reaktor.
Příklad uskutečnění technického řešení
Příkladné provedení navrženého řešení je předvedeno na obr. 1 až 4.
Na obr. 1 je znázorněn příkladný navržený reaktor, který je určen pro pyrolýzu, tedy pro termický rozklad organických materiálů bez přístupu kyslíku. Reaktor má podobu tlakové nádoby 1 z nerezové oceli s neprůchozím dnem 2 a s plynotěsně uzavíratelným víkem 3. Víko 3 je opatřeno vývodem 4 pro odvod rozkladem uvolněných látek. Nahoře jsou na víku 3 obsaženy tři úchyty 5,
-3CZ 34925 UI z nichž jsou na obr. 1 viditelné dva, tyto úchyty 5 umožňují zavěšení a strojovou manipulaci s reaktorem. Tato manipulace představuje zejména vložení reaktoru do pece a po proběhnutí procesu pyrolýzy a ochlazení reaktoru jeho vyjmutí.
Dno 2 nádoby 1 je specificky tvarované. Je vyduté směrem dovnitř tak, že uvnitř reaktoru vytváří výstupek 6 pro přivádění tepla dovnitř vrstvy zpracovávaného materiálu. Nádoba 1 má válcovou stěnu a výstupek 6 se nachází uprostřed v její ose. Efektivní výška výstupku 6 je 1/10 až 1/2 výšky vnitřního prostoru v reaktoru. V případě příkladného reaktoru na obr. 1 vybíhá výstupek 6 odspodu do optimální výšky přibližně 1/3 výšky vnitřního prostoru reaktoru. Výstupek 6 má rovněž válcovou stěnu. Dole má nádoba 1 při vařen obrubník tvořící podstavec 7, který stabilizuje polohu reaktoru při postavení do pece a brání překlopení při jeho plnění ve vnějším prostoru.
Na obr. 2 je podobný reaktor, lišící se od předchozího tím, že dolní část výstupku 6 obklopuje dutá kapsa 8, vymezená dole dnem 2 nádoby 1 a nahoře přepážkou 9 přepažující prostor uvnitř reaktoru. Takto může být upraven a používán alternativně podle potřeby i předchozí reaktor. Potřeba je určena především látkovým složením zpracovávaného materiálu a jeho konzistencí. Přepážka 9 by se měla nacházet v 1/10 až 1/3 výšky vnitřního prostoru reaktoru. Přepážka 9 na obr. 2 je situována přibližně ve výšce 1/9 výšky vnitřního prostoru reaktoru. Přepážka 9 se nachází ve znatelně menší výšce, než do jaké dosahuje výstupek 6, a proto z ní výstupek 6 vyčnívá nahoru, v tomto případě více než polovinou jeho výšky. Přepážka 9 je perforovaná, obsahuje množinu volně průchozích otvorů 10, jak ukazuje obr. 3. Optimálně může být zhotovena jako síto, pletivo, nebo mřížka. S vybavením přepážkou 9 souvisí další výbava reaktoru, kterou je plynová trubice 11. Plynová trubice 11 je přivedena do reaktoru přes víko 3 a vede přes prostor uvnitř reaktoru dolů, kde prochází přes přepážku 9 a pod přepážkou 9 ústí v kapse 8.
Reaktor při provozu ukazuje obr. 4.
Nádoba 1 je naplněna vsázkou 12 materiálu, víko 3 je těsně uzavřeno a reaktor je uložen v bezplamenné peci a zde se zahřívá. Materiál je rozprostřen kolem výstupku 6, Pokud je použit reaktor s přepážkou 9, je materiál rozprostřen na přepážce 9 a pod přepážkou 9 zůstává prázdná kapsa 8. Materiál bude obvykle navršen i nad výstupek 6. V případě použití materiálu, který není kapalný, může materiál v nádobě 1 vytvořit hromádku, která je nejvyšší uprostřed. Jelikož reaktor nemá žádný přívod kyslíku, probíhá pyrolýza, tj. termický rozklad vsázky 12 bez hoření. Průběžně se z horní části reaktoru přes vývod 4 odvádějí vznikající páry, plyny a pyrolytické aerosoly. Tyto se pak vedou do jiných zařízení ke zpracování, zejména do chladicích systémů k rozdělení na frakce výsledných produktů. Pohyb látek je na obr. 4 znázorněn šipkami. Proces rozkladu materiálu v reaktoru se průběžně reguluje podle druhu výchozího materiálu a požadavků na látkové složení produktů velikostí teploty a tlaku v reaktoru. Z rozkládaného materiálu se postupně uvolňují odlišně složené frakce par, plynů a aerosolů. Směr proudění teplaje u tohoto reaktoru řízen kromě obvyklých faktorů, jako je rozmístění ohřívacích těles kolem reaktoru a výška zpracovávané vsázky 12, také tvarem výstupku 6 a výškou umístění přepážky 9. Ohřev reaktoru je prováděn současně z boku, přes stěnu nádoby 1 i zespodu. Zespodu teplo dovnitř proudí jednak přes kapsu 8 směrem nahoru a jednak proudí do dutiny výstupku 6 a přes něj, odkud se pak šíří ve směru od středu vrstvy vsázky 12 k okrajům vrstvy materiálu. Pokud má výstupek 6 válcovou stěnu jako v předvedeném příkladu, dochází ke komínovému efektu a nejvíce tepla přicházejícího odspodu se do materiálu šíří v horní části výstupku 6. Jelikož okraje materiálu jsou současně ohřívány přes válcovou stěnu nádoby 1 a jej í dno 2, j e vsázka 12 materiálu přehřívána ze všech směrů a j ej í obj em se s úbytkem látek zmenšuje. Teplo je řízené přiváděno tepla doprostřed vrstvy materiálu přes výstupek 6, což výrazně zvýší efektivitu ohřevu. Podle potřeby se případně provede aktivace rozkládaného materiálu. Zvýší se teplota a tlak a do kapsy 8 se přivádí plynovou trubicí 11 aktivační médium na bázi vodní páry. Aktivační médium naplní kapsu 8 a odtud proudí přes množinu otvorů JO, nacházejících se v přepážce 9, nahoru v rovnoměrně rozptýleném stavu do vsázky 12 rozkládaného materiálu a přes ni. Proud aktivačního média do materiálu pomáhá vnášet a šířit teplo a při svém průchodu přes rozkládaný materiál rozvolňuje sesedající se částice, čímž usnadňuje uvolnění látek z rozkládaného materiálu. Svým proudem uvolněné látky strhává s sebou
-4CZ 34925 UI a obohaceno o uvolněné látky aktivační médium v nádobě 1 stoupá nad zpracovávaný materiál nahoru k víku 3. Odtud je aktivační médium s látkami z pyrolýzy odváděno ven z reaktoru přes vývod 4. Během termického rozkladu materiál následkem ztráty obsažené vody, vzduchu i uvolněných látek zmenší svůj objem a výška jeho vrstvy se sníží až několikanásobně.
Po ukončení zahřívání se provádí ochlazování. Rychlost ochlazování se případně reguluje opět s pomocí plynové trubice 11 tak, že do kapsy 8 se přivede inertní plyn. Ten jednak urychlí ochlazování a jednak vypudí zbytky pyrolýzního plynu. Na přepážce 9 rozkládaný materiál zůstává po celou dobu zpracování v reaktoru. Přepážka 9 usnadňuje rozprostření materiálu, rovnoměrné ίο rozptýlení přiváděného média i tepla odspodu, zabraňuje ucpání ústí plynové trubice 11 a usnadňuje odebrání veškerého tuhého zbytku ze zpracovaného materiálu i čištění a údržbu reaktoru. Po ochlazení se reaktor vyjme z pece, otevře se víko 3 a zbytek materiálu se vysype. Zbytek je obvykle v podobě práškového uhlíku, ale v případě přítomnosti anorganických látek mohou být obsaženy i jiné částice, například v případě zpracování starých pneumatik zůstanou 15 v reaktoru kromě uhlíku i ocelové kordy používané do pneumatik jako výztuha.
Claims (9)
1. Reaktor pro termický rozklad s řízeným tepelným prouděním v podobě tlakové nádoby (1) z tepelně vodivého materiálu s neprůchozím dnem (2) a s plynotěsně uzavíratelným víkem (3), kde víko (3) reaktoru je opatřeno alespoň jedním vývodem (4) pro odvod rozkladem uvolněných látek, vyznačující se tím, že dno (2) nádoby (1) je vyduté směrem dovnitř tak, že uvnitř reaktoru tvoří alespoň jeden výstupek (6) pro přivádění tepla dovnitř vrstvy zpracovávaného materiálu.
2. Reaktor pro termický rozklad s řízeným tepelným prouděním podle nároku 1, vyznačující se tím, že výstupek (6) se nachází uprostřed dna (2) nádoby (1) a vybíhá do 1/10 až 1/2 výšky reaktoru.
3. Reaktor pro termický rozklad s řízeným tepelným prouděním podle nároků 1 a 2, vyznačující se tím, že výstupek (6) má válcovou stěnu.
4. Reaktor pro termický rozklad s řízeným tepelným prouděním podle nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že alespoň dolní část výstupku (6) obklopuje dutá kapsa (8), vymezená dole dnem (2) nádoby (1) a nahoře přepážkou (9) přepažující prostor uvnitř reaktoru.
5. Reaktor pro termický rozklad s řízeným tepelným prouděním podle nároku 4, vyznačující se tím, že přepážka (9) se nachází v 1/lOaž 1/3 výšky reaktoru.
6. Reaktor pro termický rozklad s řízeným tepelným prouděním podle nároků 4 a 5, vyznačující se tím, že přepážka (9) se nachází v menší výšce, než do jaké dosahuje výstupek (6).
7. Reaktor pro termický rozklad s řízeným tepelným prouděním podle nároků 4 až 6, vyznačující se tím, že přepážka (9) obsahuje alespoň jeden volně průchozí otvor (10), přičemž je reaktor opatřen alespoň jednou plynovou trubicí (11), která je přivedena přes víko (3) reaktoru a vede přes prostor uvnitř reaktoru dolů, kde prochází přes přepážku (9) a pod přepážkou (9) ústí do kapsy (8).
8. Reaktor pro termický rozklad s řízeným tepelným prouděním podle nároku 7, vyznačující se tím, že přepážka (9) obsahuje množinu volně průchozích otvorů (10).
9. Reaktor pro termický rozklad s řízeným tepelným prouděním podle nároků 7 a 8, vyznačující se tím, že víko (3) je opatřeno alespoň jedním úchytem (5) pro manipulaci, upevněném na jiném místě, než kde do něj vchází plynová trubice (11).
Priority Applications (2)
Application Number | Priority Date | Filing Date | Title |
---|---|---|---|
CZ2021-38550U CZ34925U1 (cs) | 2021-02-10 | 2021-02-10 | Reaktor pro termický rozklad s řízeným tepelným prouděním |
CN202220244624.8U CN217368414U (zh) | 2021-02-10 | 2022-01-28 | 用于有机材料热分解的反应器 |
Applications Claiming Priority (1)
Application Number | Priority Date | Filing Date | Title |
---|---|---|---|
CZ2021-38550U CZ34925U1 (cs) | 2021-02-10 | 2021-02-10 | Reaktor pro termický rozklad s řízeným tepelným prouděním |
Publications (1)
Publication Number | Publication Date |
---|---|
CZ34925U1 true CZ34925U1 (cs) | 2021-03-16 |
Family
ID=74877021
Family Applications (1)
Application Number | Title | Priority Date | Filing Date |
---|---|---|---|
CZ2021-38550U CZ34925U1 (cs) | 2021-02-10 | 2021-02-10 | Reaktor pro termický rozklad s řízeným tepelným prouděním |
Country Status (2)
Country | Link |
---|---|
CN (1) | CN217368414U (cs) |
CZ (1) | CZ34925U1 (cs) |
Cited By (1)
Publication number | Priority date | Publication date | Assignee | Title |
---|---|---|---|---|
WO2025016495A1 (en) * | 2023-07-20 | 2025-01-23 | Hedviga Group, A.S. | Organic material processing reactor |
-
2021
- 2021-02-10 CZ CZ2021-38550U patent/CZ34925U1/cs active Protection Beyond IP Right Term
-
2022
- 2022-01-28 CN CN202220244624.8U patent/CN217368414U/zh active Active
Cited By (1)
Publication number | Priority date | Publication date | Assignee | Title |
---|---|---|---|---|
WO2025016495A1 (en) * | 2023-07-20 | 2025-01-23 | Hedviga Group, A.S. | Organic material processing reactor |
Also Published As
Publication number | Publication date |
---|---|
CN217368414U (zh) | 2022-09-06 |
Similar Documents
Publication | Publication Date | Title |
---|---|---|
CN217368415U (zh) | 不接触氧气的材料热分解装置 | |
CN102439122B (zh) | 用于实施化学过程的方法和设备 | |
WO2017070467A1 (en) | Pyrolysis reactor | |
JP4409170B2 (ja) | 廃棄物処理装置 | |
CN110168055B (zh) | 通过催化裂化烃类固体材料产生能量产品而不形成焦炭的方法和装置 | |
CZ34925U1 (cs) | Reaktor pro termický rozklad s řízeným tepelným prouděním | |
JP7178680B1 (ja) | 連続式有機物熱分解方法 | |
CH708522A2 (it) | Modalità di produzione di combustibili per l'energetica ed impianti per la produzione di combustibili. | |
CZ2002375A3 (cs) | Způsob a zařízení k suąení, rozdělování, třídění a rozkládání odpadních produktů | |
CZ34926U1 (cs) | Reaktor pro termický rozklad organických materiálů | |
KR20230046309A (ko) | 고체 불활성 잔류물 (sir) 건조기 및 추출기 시스템 | |
CN106661470B (zh) | 用于旧轮胎或已降解轮胎的连续热处理的装置 | |
RU58533U1 (ru) | Установка для пиролиза резиносодержащих отходов | |
CZ26384U1 (en) | Apparatus for producing fuels for energy use | |
CN114907868B (zh) | 热分解方法和热分解装置 | |
KR20250007569A (ko) | 건조 내구성 탄소 생성을 위한 장치 및 공정 | |
JP2023012957A (ja) | 炭化製品の製造方法および炭化処理設備 | |
JP2000234714A (ja) | 煙管式熱分解炉及び廃棄ゴム製品のリサイクル設備 | |
CZ337099A3 (cs) | Separace kapalina/plyn/pevná látka | |
US20250051668A1 (en) | Method and apparatus for co2 negative production of heat and power in combination with hydrogen (chph) | |
RU2393387C2 (ru) | Реактор для термохимической переработки твердых органических отходов | |
JP4558914B2 (ja) | 固形物送入装置、及び固形物排出装置を備えた容器 | |
CZ26056U1 (cs) | Zarízení na výrobu uhlíkatého materiálu pro prumysl | |
JP2023174348A (ja) | 被処理物の熱分解装置 | |
WO2022254734A1 (ja) | プラスチック油化方法、プラスチック油化装置 |
Legal Events
Date | Code | Title | Description |
---|---|---|---|
FG1K | Utility model registered |
Effective date: 20210316 |
|
ND1K | First or second extension of term of utility model |
Effective date: 20250207 |