CZ347398A3

CZ347398A3 - Vícevrstvá vyztužená a stabilizovaná konstrukce kabelu

Info

Publication number: CZ347398A3
Application number: CZ983473A
Authority: CZ
Inventors: Jussi Mr. Ravela; Markku T. Mr. Suvanto; Vesa Mr. Tuunanen; Markku Mr. Heino; Jyri Mr. Jarvenkyla; Kari Mr. Kirjavainen
Original assignee: Nk Cables Oy
Priority date: 1996-04-29
Filing date: 1997-04-29
Publication date: 1999-02-17
Also published as: WO1997041571A1; EP1023734B1; DK1023734T3; DE69728450D1; JP2000517458A; KR100452496B1; CA2253318A1; JP4184434B2; BR9709747A; CN1088900C; AU2639397A; US6178277B1; KR20000065088A; CN1220024A; TR199802189T2; EP1023734A1; BR9709747B1; ATE263419T1; DE69728450T2

Description

Vícevrstvá vyztužená a stabilizovaná konstrukce kabelu

Vynález se týká vícevrstvé vyztužené a stabilizované konstrukce kabelu, která se skládá z jádrové části a nekovové oplášťovací části s bariérovými a ochrannými vrstvami a dvěma nebo více vyztužovacími vrstvami.

Dosavadní stav techniky

Konstrukce kabelu shora uvedeného typu jsou v současnosti dosti známé v souvislosti s různými kabely, např. optickými kabely. Existující konstrukce nekovových optických kabelů vyžadují několik zpracovatelských kroků, z nichž některé mohou být velmi pomalé. Nákladná vyztužení, přidávaná ke konstrukcím odděleně, mohou vyžadovat použití přísad pro získání lepší adheze nebo nepropustnosti pro vodu, což dále zpomaluje výrobní postup. Aby se zlepšila tepelná stabilita konstrukce kabelu, tj. snížila tepelná stlačitelnost, je rovněž často potřebné použít prutové vyztužovací prvky. Použití těchto prvků má za následek určité, ne vždy pozitivní, vlastnosti kabelu: ohybovou tuhost, větší rozměry, vyšší cenu atd. Zejména obtížné je použití konipozitových prutů v tzv. konstrukcích se střední trubkou, ve kterých pruty musí být upevněny na vnějším obvodu jádra a z důvodu symetrie musí být nejméně dva.

Má-li kabel poskytovat mechanickou ochranu před hlodavci a termity a být odolný proti olejům a chemikáliím a /nebo mít bariérové vlastnosti proti vlhkosti a plynům, tak je potřeba použít drahé poloprodukty, které se musí zpracovávat odděleně, často v komplikovaných výrobních krocích. To komplikuje konstrukci a zvyšuje výrobní náklady.

Podstata vynálezu

Předmětem tohoto vynálezu je poskytnout konstrukci kabelu, u které shora zmíněné nedostatky dosavadního stavu techniky mohou být vyloučeny. To je dosaženo s konstrukcí kabelu podle vynálezu. Konstrukce kabelu podle vynálezu se vyznačuje tím, že pro řízení mechanických a bariérových vlastností kabeluj jsou bariérové a ochranné vrstvy a/nebo vyztužovací vrstvy orientovány řízeným způsobem pod různými úhly pomocí vláknitých vyztužení nebo lamelárních bariér.

Výhodou vynálezu proti dosavadnímu stavu techniky je např. to, že mechanické a bariérové vlastnosti kabelu mohou být upraveny mimořádně výhodně podle potřeby. To proto, že vynález je jednoduchý a výroba může probíhat v jednom vytlačovacím kroku, čímž náklady budou nízké. Další výhodou vynálezu je to, že umožňuje poskytnout konstrukci, která může být přetavena a je kompletně recyklovatelná.

Ί — Z, —

Přehled obrázků na výkresech

V následující části bude vynález popsán do větších podrobností pomocí příkladů, vyobrazených na doprovázejících výkresech, ve kterých:

Obr. 1 je obecný pohled na kabelovou konstrukci podle dosavadního stavu techniky,

Obr. 2 obecný průřez kabelového oplášťování podle dosavadního stavu techniky,

Obr. 3 až 6 ukazují příklady konstrukcí kabelů s optickými vlákny podle vynálezu a

Obr. 7 ukazuje přiklad kabelu podle vynálezu, opatřeného kovovým jádrem.

Obr. 1 je obecný pohled na konstrukci kabelu podle dosavadního stavu techniky. Na obr. 1 je jádrová část označena vztahovými značkami 1-2. Jádrová část se může např. skládat z optických vláken i a sekundárního pláště 2. Vrstvy tvořené oplášťováním jsou označeny vztahovými značkami 3 a 4. Prutovité vyztužovací prvky jsou označeny vztahovou značkou 5. Z důvodu symetrie jsou prutové vyztužovací prvky 5 dva ajsou upevněny na vnějším obvodu kabelu, jak bylo uvedeno shora.

Konstrukce kabelu z obr. 1 se typicky vyrábí vytlačováním funkčních vrstev na povrch sekundárního pláště 2. V příkladu na obr. 1 jsou funkční vrstvy označeny vztahovými značkami 3 a 4. Vytlačování se typicky provádí obvyklou křížovou tryskou. Jedním z nedostatků této technologie jsou svarové linie, které se ve vrstvách vytvářejí. Svarové linie mají záporný vliv na vlastnosti kabelu, neboť jsou příčinou bodů diskontinuity ve vrstvách a vlastnosti vrstev v těchto bodech se odlišují od vlastností v ostatních bodech vrstev. Body diskontinuity lze vidět na obr. 2, který ukazuje průřez kabelovou konstrukcí. Body diskontinuity jsou v obr. 2 označeny šipkami N.

Vynález se tedy týká konstrukce kabelu, kterou je možno vyloučit shora popsané nedostatky dosavadního stavu techniky. Podle základní myšlenky vynálezu je pro řízení mechanických a bariérových vlastností kabelu základní, aby bariérové a ochranné vrstvy a/nebo vyztužovací vrstvy byly orientované řízeným způsobem pod různými úhly pomocí vláknitých vyztužení nebo lamelových bariér.

Charakteristiky kabelu podle vynálezu zahrnují pevnost v tahu typickou pro nekovové kabely, rozměrovou stabilitu v širokém teplotním rozmezí a v případně náhlých kolísání teplot a stabilitu a ohebnost konstrukce. Další charakteristikou vynálezu je to, že vícevrstvou konstrukci lze vyrábět řízeným způsobem v jednom vytlačovacím kroku.

Vyztužovací vrstva, která je vytlačována na povrch kabelového jádra nebo odpovídajícím způsobem na tzv. sekundární vyztužení a která zpevňuje kabelovou konstrukci, se skládá například z termoplastu jako je polyolefin, polyester, polyamid apod. vyztuženého pevnými vyztužovacímí vlákny, jako jsou skleněná , uhlíková, borová, araminová, polyolefinová nebo analogická vlákna. Alternativně • ·

může být vyztužovací vrstva vyrobena z termotropního polymeru s hlavním řetězcem kapalných krystalů (LCP) nebo ze směsi takovéhoto polymeru a obvyklých termoplastů. Kromě obvyklých termoplastů jsou zejména výhodné termoplasty, které mohou být snadno orientovány a/nebo zesiťovány buď během vytlačování nebo potom. Plasty z tekutých krystalů tohoto typu jsou volně tekoucí v roztaveném stavu a mohou být zpracovávány stejným způsobem jako termoplasty. Pro vnitřní uspořádání, které je typické pro tento materiál, se kompozitová vláknitá struktura vytváří in šitu, když tavenina tuhne. Defibrace polymeru z tekutých krystalů se proto děje během vytlačovacího procesu. Zejména výhodná šroubová geometrie pro získání radiální orientace během výrobního postupu je popsána v přihláškách PCT/Fl 96/00261 a Fl 964988. V případě plastů z tekutých krystalů nebo směsí z nich, je výhodné během zpracování zaměřit se na vysoký poměr šířky vytlačovací hubice k tloušťce vytlačovaného termoplastu (draw-down poměr), který má za následek vysoký stupeň defibrace. Je proto výhodné vytvořit tolik tenkých vyztužovacích vrstev LCP, kolik je možno místo jedné nebo dvou tlustějších vrstev. V takovém případě může být draw-down poměr udržován vysoký a defibrace probíhá účinně v celé vrstvě.

Některé z vyztužovacích vrstev mohou být vytvořeny z termoplastových kompozitu vyztužených spojitými (kontinuálními) vlákny. V těchto provedeních je obvyklý termoplast nebo adhezní plast impregnován zcela spojitými skleněnými nebo araminovými vlákny nebo analogickými vlákny. Orientované PE a PP vlákna mají mimořádně dobré pevnostní vlastnosti; jejich použití pro tento účel bylo omezeno relativně nízkou teplotou tavení krystalů. Z důvodu nízké teploty tavení zničí vysoká vytlačovací teplota, vyžadovaná během zpracování, orientaci a pevnost vláken. Překvapivě bylo zjištěno, že dokonce i s relativně nízkou hladinou záření mohou být orientovaná PE vlákna zesíťována takovým způsobem, že orientace je trvanlivější; proto doba, po kterou vlákno odolává horku bez ztráty více než poloviny své původní pevnosti, se stává významně delší. Alternativně je možno použít materiály, které byly nejprve zesiťovány a jako vlákna orientovány teprve potom. Rovněž je možno použít chemicky zesíťované polyethyleny. Kromě ceny má orientovaná a zesíťovaná vláknovitá struktura jednu významnou mechanickou výhodu. Bylo neočekávaně zjištěno, že během výrobního postupu povrch vláken částečně změkne a přilne k okolnímu matricovému plastu, při čemž mechanická pevnost stále zůstává na vysoké úrovni. Taková dobrá adheze, kterou je např. velmi obtížné dosáhnout s araminovým vláknem, zajišťuje mj. dobrou rázovou pevnost. Kromě toho čistá polyethylenová struktura zajišťuje dobré elektrické vlastnosti. V případě výhodné konstrukce kabelu podle vynálezu může být výroba takovýchto vyztužených vrstev kombinována seje kabelovým vytlačováním s následnou (on-line) impregnací plastové matrice spojitými vlákny.V konstrukcích optických kabelů může shora popsaná vyztužovací vrstva tvořit sekundární oplášťovací ochranu optických vláken.

Jak bylo konstatováno shora, základním rysem vynálezu je to, že vlákna každé vyztužovací vrstvy, ochranné vrstvy nebo bariérové vrstvy mají určitý řízený zkrutný orientační úhel ve vztahu k podélné ose kabelu. Provedení podle vynálezu je obecně ukázáno na obr. 34. Jádrová část je označena na obr. 3 vztahovými značkami 1 a 11. Vrstvy, nanesené na vrch jádrové části a opatřené vyztuženími, jsou označeny vztahovými značkami 12 a 13. Povrchová vrstva oplášťování je označena vztahovou značkou 14. Rozdílné orientační úhly vyztužovacích vláken ve vrstvách 12 a 13 jsou zřetelně ukázány v obr. 3.

Zkrutný směr vláken může být souběžný ve všech vrstvách nebo v některých z vrstev, ale orientační úhel je rozdílný. Proto tahové a ohybové vlastnosti každé vrstvy mohou být nastaveny řízeným způsobem. Ve vrstvě, která je nejblíže ke středu kabelu, tzn.v první vyztužovací vrstvě je výhodné použít vlákna, která jsou v podstatě souběžná s podélnou osou kabelou, tzn. vlákna jejichž orientační úhel je malý. Zkrut vláken se docílí například zkrutným vřetenem, kterým procházejí vlákna jak je popsáno v ΙΊ 964989. Odpovídající zkrutné vřeteno může být kombinováno se strojním řešením popsaným v PCT/ F1 96/00261, čímž se kromě spojitých vláken dosahuje mimořádně účinná zkrutná molekulární orientace.

V tomto případě vláknitá vyztužení zvyšují pevnost v tahu kabelu co možná nejvíce, při čemž snižují ohebnost kabelu co možná nejméně, tzn. mají nejmenší možný vyztužovací efekt, následkem krátké vzdálenosti od středu, V souladu s tím jsou orientační úhly vláken ve vnějším vyztužení nebo ochranných vrstvách výhodně větší, aby vlákna méně snižovala ohebnost kabelu a více zvyšovala se radiální pevnost kabelu v tlaku Takovéto uspořádání je ukázáno na obr. 3. Kromě toho větší orientační úhel vláken ve vnějších vrstvách zvyšuje ochranný efekt proti hlodavcům.

Vláknité vyztužovací vrstvy, které jsou orientované pod různými úhly a které jako takové jsou v příčném směru křehké a mají malou pevnost v tahu, se vzájemně vyztužují, neboť nesouběžná vlákna různých vrstev se v případě příčného namáhání navzájem podporují. Vícevrstvá lamelami konstrukce, skládající se z vláken orientovaných řízeným způsobem, proto vytváří druh síťové struktury, ve které mechanické vlastnosti celého vyztužení mohou být řízeny nastavením a řízením orientačních úhlů vláken v různých vrstvách.

Tzv. bariérová vrstva, chránící kabelové jádro, zabraňuje vlhkosti a případně dokonce vodíku v pronikání do kabelového jádra. Takováto vrstva se může výhodně skládat z termotropního krystalického polymeru s kapalným hlavním řetězcem (LCP), polyolefinu (hlavně polyethylenu s vysokou hustotou HDPE nebo polypropylenu PP), cyklického olefínového kopolymeru (COC) nebo odpovídajícího termoplastu s dobrými vlastnostmi bariéry proti vlhkosti. V symetrické konstrukci podle vynálezu, bez svarových linií, jsou bariérové vlastnosti dosaženy s velmi tenkou vrstvou shora uvedených plastů. Tloušťka vrstvy je typicky 50 až 100 m, v závislosti na materiálu. Symetrická homogenní

-5• ·* struktura zajišťuje, že dokonce i tenká vrstva je mechanicky dostatečně pevná, aby zůstala nepoškozena a provozuschopná, když je kabel podroben mechanickému namáhání. Zejména když bariérový materiál je plast z tekutých krystalů, tak požadované vyztužení, tzn. pevnost v tahu a stlačení, může být dosaženo s jednou vrstvou (lamelami strukturou). Naproti tomu použití směsí plastů z tekutých krystalů a termoplastů v oddělených vyztužovacích vrstvách tak, že orientační směry vláken LPC nebo lamel se vzájemně křižují, poskytuje nejenom výborné mechanické vlastnosti, ale i bariérové vlastnosti ochrany proti vlhkosti. Takové provedení je vyobrazeno na obr. 4. V obr. 4 je jádrová část označena vztahovou značkou 2L Vrstvy opatřené vlákny LCP nebo lamely jsou označeny vztahovými značkami 22 a 23. Povrchová vrstva je označena vztahovou značkou 24. Zkřížené orientační směry vláken LPC nebo lamel jsou zřetelně vidět na obr. 4. Jelikož polymery z tekutých krystalů, které mohou být použity, mají silně aromatické chemické složení a tvoří přísně uspořádanou strukturu v tuhém stavu, tak poskytují obzvláště dobrou ochranu dokonce i proti menším plynovým molekulám. Zejména ochranná vrstva proti vodíku je mimořádně důležitá pro optická vlákna; v nekovových konstrukcích takovouto vrstvu poskytují plasty z tekutých krystalů.

Ve vícevrstvých konstrukcích, skládajících se z mnoha různých termoplastů, je adheze mezi funkčními vrstvami (tzn. bariérovými vrstvami, vyztužovacími vrstvami atd.) obzvláště důležitá.

V konstrukcích podle vynálezu mohou být mezi tlustějšími funkčními vrstvami, je-li třeba, vytvořeny tenké adhezní vrstvy. Jelikož adhezní plasty jsou měkké, tak je důležité udržovat jejich vrstvy jak je možno tenké. Adhezní vrstvy, obsahující funkční stranu, jsou zejména výhodné. Např. polovodivá adhezní vrstva elektricky chrání v ní zamontovaný optický kabel. Symetrická konstrukce bez svarových linií umožňuje existenci tenkých a rovnoměrných vrstev. V kabelové konstrukci podle vynálezu může být vazba mezi různými vyztužovacími vrstvami nastavena rozličnými tenkými adhezními nebo nárazníkovými vrstvami, čím vzájemné působení mezi vrstvami může být podle potřeby bud’ zesíleno nebo sníženo. Složky, které zlepšují adhezi nebo elasticitu, mohou být rovněž přimíchávány do samotných vyztužovacích vrstev. Jinou alternativou je to, že vláknité segmenty v téže vyztužovací vrstvě se střídají s elastičtějšími polymerovými segmenty v obvodovém směru, čímž se dosáhne dobré rovnováhy mezi podélným vyztužením a ohebností. Takovéto provedení je ukázáno na obr. 5. Na obr. 5 je jádrová část označena vztahovými značkami i a 3L Vztahová značka 32 označuje vyztužovací vrstvu, která se dělí na vláknité vyztužovací segmenty 32a a pružnější plnidlové části 32b. Vztahová značka 33 označuje povrchovou vrstvu kabelu. V ještě dalším výhodném provedení je elastická část nebo oddělená nárazníková vrstva vytvořena pěnovým polymerem, který je v bezprostředním styku s vláknitým vyztužením, aby byly řízeny vlastnosti ohebnosti a stlačitelnosti kabelu. Taková vrstva se typicky vytvoří z pěnového polyolefinu o hustotě 50 až 200 kg/m³.

to to

-6Jak bylo zmíněno shora, konstrukce podle vynálezu může být výhodně vyráběna v jednom vytlačovacím kroku, čímž nejsou potřebné mezilehlé kroky jako je navíjení. Kromě toho je mimořádně důležité, aby směr proudění roztaveného materiálu byl souběžný s kabelovým jádrem a aby tok roztavené hmoty se na žádném stupni nerozvětvoval, čímž se unikne tvorbě tzv.svarové linie. Obecně je známo, že v plastových výrobcích je svarová linie mechanicky slabým bodem, kde často tvorba trhlin začínání. Svarová linie je značně slabší než ostatní části výrobku. Rovnoměrný tok hmoty umožňuje tvorbu bezešvých a homogenních vrstev, čímž požadované vlastnosti mohou být dosaženy s tenčími vrstvami než je obvyklé. Menší spotřeba materiálu je ekonomicky významná, jelikož nej lepší polymery, používané ve vyztuženích a bariérových vrstvách, jsou, jak je známo, dosti drahé. Vynález proto skýtá možnost vyrábět vícevrstvé konstrukce kabelu, která jsou jak technicky a ekonomicky výhodnější než konstrukce podle dosavadního stavu techniky.

Vícevrstvé konstrukce podle vynálezu mohou v principu být vyráběny obvyklými tryskovými nástroji s rotujícími tryskovými nástroji. Nicméně v praxi je velmi obtížné vyrábět vícevrstvé konstrukce řízeným způsobem s touto technologií. Nejvýhodněji jsou vícevrstvé konstrukce podle vynálezu, bez svarové linie, vyráběny s tzv. kuželovým vytlačovacím strojem (extruderem), popsaným např. vEP0 422 042 Bl

Ačkoliv vynález byl shora popsán hlavně pomocí různých provedení optického kabelu, budiž poznamenáno, že vynález může být také použit v případě kabelů, ve kterých se jádro skládá z kovových vodičů.

Příklady provedení vynálezu

V následujícím bude předloženo několik ilustrativních příkladů řešení, uskutečněných podle vynálezu. Ilustrované příklady jsou čtyřvrstvé konstrukce, ale bude zřejmé, že počet vrstev může být rovněž jiný, v závislosti na struktuře vícevrstvého vytlačovacího stroje; je-li třeba, může být dokonce více vrstev než čtyři. Vrstvy jsou číslované od nejvnitřnější ke nejzevnější.

Λ. Samostatné jádro optického kabelu (PBT, optická vlákna, gel) nebo kovový vodič, na jejichž, povrch je vytlačena vícevrstvá konstrukce (funkční části a vnější oplášťování).

1.

adhezní plast

LCP nebo směs LCP, orientace +45° (vyztužení)

LCP nebo směs LCP, orientace 45“ (vyztužení) vnější opláštění (např. PE) střední vrstvy společně tvoří bariérovou vrstvu.

♦ fl

flfl*

2.

- adhezní plast

- LCP, směs LCP nebo vláknitý kompozit, orientace + 45°

- LCP nebo směs LCP, tenká laminární vrstva (bariérová)

- vnější oplášťování (např. PE) první vrstva LCP nebo podobná je skutečným vyztužením.

Speciální konstrukce (spojité vlákno jako vyztužení, následná - on-line - tavná impregnace).

- je-li třeba, tak adhezní plast (horká tavenina) může být nanesen na PBT trubku taveninovým čerpadlem bezprostředně před společným vytlačovacím krokem.

1.

následná - on-line - impregnace spojitého skleněného vlákna, upevněného pod vhodným úhlem kolem PBT trubky polyolefin jako matrice (může obsahovat polyolefin s přidělenou funkcí, adheze) nebo adhezní plast jako matrice (dobrá adheze k oběma povrchům) tenká, stejnoměrná vrstva HDPE, COC, LCP nebo směsi PO/LCP (bariérová) adhezní plast vnější oplášťování (např. PE)

2.

(- adhezní plast) tenká LCP nebo směs LCP (bariéra proti vlhkosti) následná - on-line - impregnace spojitého skleněného vlákna, upevněného pod vhodným úhlem kolem trubky PBT (polyolefin jako matrice) (- adhezní plast) vnější oplášťování (polyolefin) ··· fl

-8B. Sekundární povlak provedený ve stejném kroku

1.

- směs LCP nebo vláknitý kompozit (včetně optických vláken, gel) jako ochranný materiál 41 vyztužovací struktura (axiální orientace) tenká adhezní vrstva 42 vlastní vyztužovací vrstva (LCP nebo vláknitý kompozit, kosá orientace 43 vnější oplášťování (např. PE) 44 l oto provedení je vyobrazeno na obr. 6. Vztahové značky 41 až 44 se vztahují k obr. 6.

2.

- termoplast (včetně optických vláken, gel) jako ochranný materiál

- ethylenový/propylenový kopolymer (vhodný gel) nebo PBT — nebo; COC (současně bariéra proti vlhkosti)

- tenká adhezní vrstva

- vlastní vyztužovací vrstva (směs PO/vlákno nebo směs PO/LCP), kosá orientace

- vnější oplášťování (např. PE)

C. Pouhá vícevrstvá oplášťovací konstrukce, jádro Spirál Space, kroucená konstrukce nebo kovový vodič

1.

adhezní plast

- mezilehlé oplášťování PE

- adhezní plast

- vnější oplášťování PA 12 (např. ochrana proti termitům, odolnost proti oděru)

2. Ohnivzdorné oplášťování

- adhezní plast

- bariérová vrstva (HDPE, COC, LCP nebo směs PO/LCP) a/nebo vyztužovací vrstva (srv. shora) adhezní plast (není nezbytný) směs HFFR

-9**

3. Hlodavcům odolávající oplášťování

- adhezní plast 52 polyolefin/skleněné vlákno 53 polyolefin/ velké množství skleněných vláken (staplové vlákno nebo následně - on-linc impregnované spojité vlákno) 54. Velký příčně orientační úhel.

- tenký HDPE nebo PA 12 povlak 55

Toto provedení je vyobrazeno na obr, 7. Vztahová značka 51 označuje jádrovou část, skládající se kovových vodičů. Vztahové značky 52 až 55 označují shora uvedené vrstvy. Vztahové značky 52 až 55 jsou rovněž vyznačeny v popisu vrstev horního příkladu.

Shora popsaná provedení nejsou zamýšlena jako jakýmkoliv způsobem omezující vynález, ale vynález může být upraven zcela volně v rámci připojených nároků. Bude proto zřejmé, že konstrukce kabelu podle vynálezu nebo její podrobnosti nemusí být přesně takové, jak jsou vyobrazeny na výkresech, ale jsou možná i jiná řešení.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

]. Vícevrstvá vyztužená a stabilizovaná konstrukce kabelu, skládající se z jádrové části (J, 11,21,31,

41, 51) a nekovové opiášťovací části s bariérovými a ochrannými vrstvami a dvěma nebo více vyztužovacími vrstvami, vyznačující se tím, že pro řízení mechanických a bariérových vlastností kabeluj jsou bariérové a ochranné vrstvy a/nebo vyztužovací vrstvy (12, 13, 22, 23, 32, 53,

54) orientovány řízeným způsobem pod různými úhly pomocí vláknitých vyztužení nebo lamelárních bariér.
2. Konstrukce kabelu podle nároku 1, vyznačující se tím, že vyztužovací vrstvy jsou vyrobeny z termoplastů, vyztužených krátkými nebo dlouhými vlákny.
3. Konstrukce kabelu podle nároku 2, v y z n a č u j í c í se tím, že vyztužení jsou skleněné, uhlíková, borová nebo araminová vlákna.
4. Konstrukce kabelu podle nároku 1, v y z n a č u j í c í se tím, že vyztužovací vrstvy jsou vyrobeny z materiálu, který je alespoň částečně plast z kapalných krystalů.
5. Konstrukce kabelu podle nároku 1 nebo 2, v y z n a č u j í c í se tím, že staplová vlákna nebo spojitá vlákna jsou z orientovaného polyolefínu, zesíťovaného na obsah gelu nad 5 %.
6. Konstrukce kabelu podle nároku 5, vyznačující se tím, že vláknité vyztužení je svařeno do matrice tak, že energie adheze mezi vláknem a matricí je větší než pevnost matrice.
7. Konstrukce kabelu podle kteréhokoliv z předchozích nároků 1 až 6, v y z n a č u j í c i se ti m, že pro nastavení pevnosti v tahu a ohebnosti je každá vyztužovací vrstva rozdělena na segmentovité části, ve který se střídají vyztužovací části (32a) a elastičtější plnidlové části (32b).
8. Konstrukce kabelu podle kteréhokoliv z předchozích nároků 1 až 8, v y z n a č u j í c í se tím, že elastické plnidlové části nebo samostatné nárazníkové vrstvy jsou vyrobeny z pěnového polymeru.
9. Konstrukce kabelu podle nároku 1, vyznačující se tím, že bariérové vrstvy jsou vyrobeny z materiálu, který je alespoň částečně plast z kapalných krystalů.
10. Konstrukce kabelu podle kteréhokoliv z předchozích nároků 1 až 9, v y z n a č u j í c í se tím, že mezi vrstvy jsou vloženy adheze zlepšující adhezní vrstvy (42).

1 l. Konstrukce kabelu podle nároku 10, v y z n a č u j í c í se tím, že bariérové a adhezní vrstvy a vyztužovací vrstvy jsou tenké a symetrické vrstvy, které nemají svarové linie.
12. Konstrukce kabelu podle nároku 11, vyznačující se tím, že vrstvy jsou vyrobeny vytlačováním.

···

- 11
13. Konstrukce kabelu podle nároku 1, v y z n a č u j í c í se tím, že alespoň jedna vyztužovací vrstva je vyrobena z kompozitu, který je vyztužen spojitými vlákny a který obsahuje obvyklou termoplastovou nebo adhezní matrici.
14. Konstrukce kabelu podle kteréhokoliv z předchozích nároků 1 až 13, v y z n a č u j í c í se tím, že ve vrstvě (12), která je nejblíže středu kabelu, jsou vyztužovací vlákna vložena v podstatě v podélném směru kabelu a ve vnějších vrstvách (13) jsou orientována spíše v obvodovém směru.
15. Konstrukce kabelu podle kteréhokoliv z předchozích nároků 1 až 14, v y z n a č u j í c í se t í in, že jádrová část (11,21, 31) je tvořena optickými vlákny.
16. Konstrukce kabelu podle nároku 15, v y z n a č u j í c í se tím, že vrstva, která obklopuje optická vlákna a chrání je, je uspořádána tak, aby tvořila první vyztužovací a/nebo bariérovou vrstvu.
17. Konstrukce kabelu podle kteréhokoliv z předchozích nároků 1 ažl4, v y z n a č u j í c i se tím, že jádrová část (51) je tvořena kovovými vodiči.
18. Konstrukce kabelu podle kteréhokoliv z předchozích nároků, vyznačující se t í ni, že alespoň část matrice nebo vláken je zesíťována.