CZ329199A3 - Tvarovaná absorpčníjádra z více kusů a způsob jejich výroby - Google Patents

Abstract

Tvarované absorpčníjádro (10) zahrnuje alespoňjednu vrstvu z tekutiny absorbujícího materiálu, přednostně z polymerové pěny s otevřenou celulární strukturou. Absorpčníjádro dále zahrnuje přední díl (20) mající vnitřní přední zakončení (22) a vnější přední zakončení (21); zadní díly (30) mající vnitřní zadní zakončení (32) a vnější zadní zakončení (31); a středovou část (50) s prvním a druhýmzakončením Délka vnitřního předního zakončení (22)je kratší než délka vnějšího předního zakončení (21). Délka vnitřního zadního zakončení (32)je kratší než délka vnějšího zadního zakončení (31). Zadní díl (30)je umístěn tak, žejeho vnitřní zadní zakončení (32)je protilehlé vnitřnímu přednímu zakončení (22) předního dílu (20). První zakončení středové části (50),ježje v tekutémspojem s předním dílem(20) prostřednictvím překrývání předního dílumezi přednímvnitřnímavnějším zakončením (21,22), druhé zakončeníje v tekutém spojem se zadnímdílem(30) prostřednictvímpřekrývání zadního dílu (30) mezi zadnímvnitřním a vnějšímzakončením)31, 32). Při způsobu výroby tvarovaného absorpčníhojádra se zajistí alespoňjedna spojitá, přímou linii vytvářející struktura prvního absorpčního materiálu mající podélnou osu a pár

Description

Tvarovaná absorpční jádra z více kusů a způsob jejich výroby

Oblast techniky

Tento vynález se týká tvarovaných absorpčních jader, která jsou užitečná v absorpčních výrobcích jako jsou jednorázové pleny. Přihláška se dále týká způsobu výroby těchto tvarovaných absorpčních jader z více kusů absorpčních částí.

Dosavadní stav techniky

Absorpční výrobky jako jsou jednorázové pleny, vložky pro případy inkontinence, tréninkové kalhotky a menstruační vložky, obecně obsahují nějaké absorpční jádro pro přijímání a zadržování tělových výměšků (eksudátů). Absorpční jádro typicky obsahuje vláknitou strukturu, kterou může být netkaná, vzduchem ložená struktura z přírodních nebo umělých vláken anebo jejich kombinací. Vláknité struktury použité v těchto absorpčních výrobcích rovněž často obsahují určité gelové materiály, obvykle nazývané jako „hydrogely, „superabsorpční či „hydrokoloidní materiály, k přechovávání velkých množství vylučovaných tělních tekutin. Tyto materiály pohlcují prostřednictvím kapilárních nebo osmotických sil, či kombinací obou.

• · * · » 0 0 4

I 0 0 <

000 004 «

0· 0 0

Alternativními absorpčními materiály, schopnými zajišťování kapilárního přenosu tekutin, jsou polymerové pěny s otevřenou celulární strukturou. Jestliže jsou vhodně vyrobeny, tyto polymerové pěny s otevřenou celulární strukturou poskytují charakteristické rysy kapilárního přijímání tekutiny, jejího přenosu a přechovávání, vyžadované pro použití ve vysoce výkonných absorpčních jádrech pro absorpční výrobky jako jsou pleny. Absorpční výrobky obsahující takové pěny mohou mít rovněž žádoucí integritu či pevnost za mokra, poskytují vhodné posazení během celé doby nošení výrobku a mohou se při používání obejít beze změn svého tvaru. Navíc, absorpční výrobky obsahující takovéto absorpční pěnové struktury by se mohly snadněji vyrábět v komerčním měřítku. Například, jádra plen z absorpční pěny by mohla být jednoduše vyrážena ze spojitých vrstev pěny a mohla by být navrhována tak, aby měla značně větší integritu a stejnoměrnost než vzduchem ložená vláknitá absorpční jádra obsahující částicové absorpční gelové materiály.

Vedle absorbence (schopnosti absorpce) a snadné výroby, je další žádoucí vlastností polymerových pěn s otevřenou celulární strukturou schopnost vyrábět tvarovaná či konturovaná (obrysům přizpůsobená) absorpční jádra mající různá tvarová uspořádání, vlastnosti schopnosti absorpce tekutiny a charakteristiky nošení. Například, tvarovaná či obrysem přizpůsobená absorpční jádra vyráběná z polymerových pěnových materiálů s otevřenou celulární strukturou, mající obzvláště žádoucí charakteristiky přenosu tekutin, jsou popisována v patentu US 5 147 345 (dále též patent ^x345), uděleném Youngovi et al. dne 15. září 1992 a tímto zde zapracovaném odkazem. Absorpční jádro patentu ^I345 Younga et al. zahrnuje součást přijímání/rozdělování tekutiny, jež může být vláknitá nebo založená na pěně, stejně jako součást i ·· ·· ·ί ··* **· ··· * · · · · · • 4 44 4 4 4 444444 4 4 4 4 4 4 4

44» 44 444 ··· 44 44 zásobní/dalšího rozdělování tekutiny, která obsahuje hydrofilní, flexibilní polymerovou pěnu s otevřenou celulární strukturou.

Formování tvarovaných či konturovaných absorpčních jader z pěnových materiálů, obsahujících ty popsané v patentu ^T345 Younga et al., je výhodné, protože tento materiál se snadno formuje do struktur, které mohou být zpracovávány jako polotovar ve válcích. Například, do tvaru přesýpacích hodin tvarovaná pěnová vrstva, znázorněná na Obrázcích 2 a 9 patentu *345 Younga et al., je typicky vyráběna z pásového materiálu, jenž může být zpracováván z válcového polotovaru prostřihováním, řezáním, rozdělováním a jiným způsobem tvarování, aby se zformoval do tvaru přesýpacích hodin tvarovaný kus. Avšak, protože je každá do tvaru přesýpacích hodin tvarovaná vrstva odřezávána z jediného kusu materiálu, má v podstatě stejnoměrné materiálové vlastnosti a absorpční charakteristiky dané vrstvy jsou též v podstatě stejnoměrné. Tudíž, tekutina je absorbována z jedné vrstvy do druhé, z přijímající vrstvy do zásobní vrstvy, například, když kapilární absorpční tlak absorbující vrstvy přesáhne desorpční tlak dodávající vrstvy. Avšak, použití vrstvy ve tvaru přesýpacích hodin omezuje celkovou účinnost absorpčního jádra umístěním materiálu v plochách kde nemusí být potřeba. Například, přijímací vrstva může obsahovat materiál v oblasti pasu, kde není typicky potřeba a zásobní vrstva obsahuje materiál v rozkrokové ploše, kde nemusí být žádoucí. Rovněž, při formování tvarů v podobě přesýpacích hodin může být vytvořeno značné množství nepoužitelného pěnového odpadu.

Jiné absorpční materiály, jako jsou netkané materiály pro zpracovávání z válcového polotovaru, jsou rovněž typicky v podstatě stejnoměrné povahy. Tudíž, ačkoli většina materiálů snadno zpracovatelných z válcového polotovaru může

být formována do tvarovaných absorpčních jader, výsledná absorpční jádra mají stejnoměrné materiálové charakteristiky jako je tloušťka a chemické složení, což má za následek stejnoměrné absorpční charakteristiky.

Podle toho by bylo žádoucí nezávislé měnit materiálové charakteristiky absorpčního jádra v předem stanovených oblastech absorpčního výrobku, měníce tímto absorpční charakteristiky předem stanovených oblastí, ale stále ještě moci efektivně vyrábět jádro ze struktur vhodných pro zpracování z válcového polotovaru, což minimalizuje použití materiálu a tvorbu odpadu.

Rovněž by bylo žádoucí vyrábět absorpční výrobek s plochami absorpčního výrobku vystavenými rychlému přijímání tekutin, jako je rozkroková plocha, přizpůsobenými k zajišťování rychlého přijímání a rozdělování do jiných oblastí absorpčního výrobku, přizpůsobených pro přechovávání a/nebo nové rozdělování tekutiny.

Bylo by dále výhodné dokázat nezávisle měnit všechny materiálové charakteristiky různých částí absorpčního jádra jako je tloušťka, tvar a chemické složení, tímto minimalizovat odpad a ve stejném momentě rovněž zajišťovat absorpční charakteristiky na zakázku, což má za následek optimální zvládání tekutiny a větší pohodlí pro nositele.

Podstata vynálezu

Vynález se týká tvarovaných absorpčních jader, vhodných pro pohlcování a zadržování vodnatých tělových tekutin. Absorpční jádra zahrnují přední díl a zadní díl. Přední a zadní díl jsou vyrobeny z tekutiny absorbujícího materiálu a každý má vnitřní zakončení, vnější zakončení a dvě strany.

« · ·

Vnitřní a vnější zakončení každého předního a zadního dílu má svou délku, přičemž vnitřní zakončení každého z nich je kratší než je jeho vnější délka. Strany každého předního a zadního dílu jsou přednostně připojeny k jejich příslušným vnitřním zakončením okrajem vymezujícím celkově obloukovitě prohnuté výřezy. Přední a zadní díly mohou zahrnovat několik vrstev absorpčního materiálu.

/Absorpční jádro rovněž obsahuje středovou část vyrobenou z tekutiny absorbujícího materiálu s prvním a druhým zakončením. První zakončení této středové části je v tekutém spojení s předním dílem prostřednictvím překrývání předního dílu mezi předním vnitřním a vnějším zakončením, a druhé zakončení je v tekutém spojení se zadním dílem prostřednictvím překrývání zadního dílu mezi zadním vnitřním a vnějším zakončením. V přednostním ztvárnění středová část zahrnuje alespoň jednu celkově přímou (přímou linii formující), absorpční pásovou (plochou) část.

Předkládaný vynález se rovněž týká způsobu výroby tvarovaného absorpčního jádra, jež v jednom ztvárnění zahrnuje kroky zajištění alespoň jedné spojité, přímou linii vytvářející struktury (pásu) prvního absorpčního materiálu mající podélnou osu a pár postranních okrajů definujících první šířku. Tato struktura prvního absorpčního materiálu nakonec formuje středovou část absorpčního jádra. V přednostním ztvárnění tři spojité, přímou linii formující struktury prvního absorpčního materiálu zahrnují samostatné vrstvy, s alespoň jednou vrstvou vykazující lepší přijímání tekutiny nebo vlastnosti přijímání/rozdělování, a alespoň jednou vrstvou vykazující lepší zásobní/znovurozdělovací vlastnosti.

V jednom ztvárnění je spojitá přímá struktura z druhého absorpčního materiálu mající podélnou osu a pár postranních okrajů vymezujících druhou šířku, která je větší než je první šířka prvního absorpčního materiálu, formována s protilehlými celkově obloukovitě prohnutými, vyříznutými plochami v postranních okrajích v od sebe vzdálených mezerách podél pásu druhého absorpčního materiálu. Struktura druhého absorpčního materiálů je příčně rozdělována (přeříznuta) podél linie protínající protilehlé, celkově obloukovitě prohnuté vyříznuté plochy v od sebe vzdálených mezerách, a jsou formovány části mající protilehlá vyříznutá zakončení. Tyto části jsou potom umístěny tak, že vyříznutá zakončení jsou od sebe rozmístěna do stran a překrývají spojitou, do přímé linie formovanou strukturu prvního absorpčního materiálu, formujíce vrstvy absorpčního materiálu. V dalším kroku jsou vrstvy absorpčního materiálu příčně rozdělovány (přeříznuty) v bodě mezi vyříznutými zakončeními, čímž formují tvarované absorpční jádro mající přední díl a zadní díl druhého absorpčního materiálu ležící přes středovou část prvního absorpčního materiálu, přední a zadní díl a středová část formují celkově protažený tvar přesýpacích hodin.

Přehled obrázků na výkresech

Ačkoli je tento popis zakončen nároky, které konkrétně vymezují a zřetelně nárokují tento vynález, má se za to, že ten bude lépe pochopen z následujícího popisu provedeného ve spojení s doprovodnými výkresy, v nichž:

Obr. 1 - rozložený perspektivní pohled znázorňující vzájemný vztah mezi prvky ztvárnění tvarovaného absorpčního jádra předloženého vynálezu.

Obr. 2 - rozložený perspektivní pohled znázorňující tvarované absorpční jádro vynálezu v jednorázové pleně.

* · · « · » * 9 9

I · 9 · • ♦ 9 · 9 9

Obr. 3 - půdorysný pohled na tvarované absorpční jádro podle tohoto vynálezu.

Obr. 4 - podélný průřez ztvárněním tvarovaného jádra znázorněného na Obr. 3.

Obr. 5 - podélný průřez dalším ztvárněním tvarovaného jádra znázorněného na Obr. 3.

Obr. 6 - podélný průřez dodatečným ztvárněním tvarovaného jádra znázorněného na Obr. 3.

Obr. 7 - podélný průřez ještě jedním ztvárněním tvarovaného jádra podobného jádru znázorněného na Obr. 3.

Obr. 8 - názorné znázornění zařízení pro formování jednoho ztvárnění tvarovaných absorpčních jader podle způsobu tohoto vynálezu.

Obr. 9 - názorné znázornění zařízení pro formování ještě jednoho ztvárnění tvarovaného absorpčního jádra podle způsobu tohoto vynálezu.

Obr. 10 - názorné znázornění zařízení pro formování ještě dalšího ztvárnění tvarovaných absorpčních jader podle způsobu tohoto vynálezu.

Obr. 11 - názorné znázornění zařízení pro formování ještě dalšího ztvárnění tvarovaných absorpčních jader podle způsobu tohoto vynálezu.

Obr. 12 - půdorysný pohled na relativně širokou, spojitou, přímou linii formující strukturu po provedení výřezu.

Obr.

širokou,

- půdorysný pohled na relativně spojitou, přímou linii formující strukturu po provedení první operace řezání k vytvoření jednotlivých částí.

Obr. 14 - půdorysný pohled na samostatné části relativně široké, přímou linii formující struktury, rozmístěné od sebe na relativně úzkých, spojitých, přímou linii formujících strukturách (pásech).

• 99 9 * 9 9 9 9 • 9 * « · 9 9 *····· • · · 9 (9 » · · 9 9 9 999 *99 «9 «9

Obr. 15 - půdorysný pohled na dokončená tvarovaná absorpční jádra vynálezu, vyrobená způsobem tohoto vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Tak jak se v tomto materiálu užívá pojem „absorpční jádro, týká se nějakého materiálu nebo kombinace materiálů vhodných pro pohlcování, rozdělování a přechovávání vodnatých tekutin jako je moč a určité jiné tělové eksudáty. Pojem „absorpční výrobek se týká zařízení, která pohlcují a zadržují tělové eksudáty použitím absorpčního jádra a, konkrétněji, týká se zařízení umístěných proti či v blízkosti těla nositele k absorbování a zadržování různých tělem vyměšovaných eksudátů. Pojem „jednorázový se zde používá k popisu absorpčních výrobků, se kterými se nepočítá, že budou prány anebo jinak uváděny do původního stavu či opět používány jako absorpční výrobek (t.j., počítá se s jejich znehodnocením po jediném použití a přednostně s jejich recyklováním, kompostováním nebo jiným zbavováním se jich způsobem slučitelným s ochranou vnějšího životného prostředí.).

Přednostním ztvárněním absorpčního výrobku tohoto vynálezu je jednorázový absorpční výrobek, plena 60, znázorněná na Obr. 2. Jak se zde používá pojem „plena, tento se týká absorpčního výrobku obecně nošeného malými dětmi a inkontinentními osobami okolo dolní části trupu daného nositele. Mělo by však být srozuměno, že předkládaný vynález je rovněž použitelný na jiné absorpční výrobky jako jsou spodky při inkontinenci (neudržení moči), součástky spodního prádla při inkontinenci, držáky plen a kryty, tréninkové kalhotky, natahovací pleny, součástky dámské hygieny jako jsou hygienické vložky a podobně.

4 4 · · 4 · 4 ·

444 4 4* 4 4 4 44 ·

444 · · 4444

4« 4 4 4 444 444

4 4 · 9 4 4

444 4» 4· 4 *4 4 4 4 44

Tvarované absorpční jádro

Obr. 1 znázorňuje rozložený perspektivní pohled znázorňující pohled na části ztvárnění tvarovaného absorpčního jádra 10 tohoto vynálezu, jež může být použito v absorpčním výrobku, například, v jednorázové pleně. Jak je znázorněno na Obr. 1 a 3, absorpční jádro 10 zahrnuje přední díl 20 a zadní díl 30, oba vyrobené z absorpčního materiálu, přednostně materiálu vhodného pro přechovávání tekutiny anebo její přechovávání/a nové rozdělování. Přední díl 20 má vnější přední zakončení 21, vnitřní přední zakončení 22 a pár stran

23. Podobně tak zadní díl 30 má vnější zadní zakončení 31, vnitřní zadní zakončení 32 a pár stran 33. Přední díl 20 má vyříznuté plochy 40, kde je odstraněn materiál v průsečíku stran 23 a vnitřního předního zakončení 22. Podobně tak má zadní díl 30 vyříznuté plochy 40 v průsečíku stran 33 a vnitřního zadního zakončení 32. Vyříznuté plochy 40, či vyříznuté díly, spojují dané strany a vnitřní zakončení tak, že výsledné šířky vnitřních zakončení 22 a 32 jsou užší než ty, jež mají vnější zakončení 21 a 31 v tomto pořadí. Pojmem „vyříznutý se rozumí, že místo styku strany a zakončení v celkově pravém úhlu je odstraněno určité množství materiálu z tohoto rohu a vytvořen dodatečný okrajový díl spojující příslušnou stranu a zakončení. Dodatečný okrajový díl vyříznutí 40 může být celkově přímý, ale v přednostním ztvárnění je konkávní (vydutý) a celkově obloukovitě prohnutý jak je to znázorněno na Obr. 3. Rovněž se předjímá, že daný výřez může mít celkově přímé strany, s omezujícím příkladem s následkem toho, že zadní a přední díl jsou v podstatě tvarovány trapezoidně (lichoběžníkově).

• · » · « fe · fe

V celkově plochém, nesloženém stavu, jsou přední díl 20 a zadní díl 30 umístěny tak, že vnitřní přední zakončení 22 předního dílu 20 je proti k a rozmístěno od vnitřního zadního zakončení 32 dolního dílu 30 jak je znázorněno na Obr. 1-3. Vzdálenost mezi předním a zadním dílem může být podle potřeby měněna. Celkově se bude vzdálenost zvětšovat když se zvětšuje délka rozkroku s velikostí absorpčního výrobku.

Obr. 1 dále znázorňuje středovou část 50 absorpčního materiálu překrývajícího přední a zadní díly 20 a 30. Středová část 50 přednostně celkově formuje přímou linii. Pojmem „celkově přímou linii formující se rozumí, že středová část má přednostně v podstatě konstantní šířku podél své délky, takže může být dodávána z válcového polotovaru, když je absorpční jádro vynálezu vyráběno způsobem předloženého vynálezu. Obecně však středová část 50 potřebuje pouze překlenovat a překrývat přední a zadní díly 20 a 30, a může mít podél své délky měnící se šířku. Jak je znázorněno, celkově se středová část 50 protahuje od asi vnějšího předního zakončení 21 předního dílu 20, k asi vnějšímu zadnímu zakončení 31 zadního dílu 30. Při použití je pouze nezbytné aby tato středová část byla v tekutém spojení s předním a zadním dílem 20 a 30, se zakončeními středové části překrývajícími přední a zadní díl 20 a 30 mezi jejich příslušnými vnitřními a vnějšími zakončeními.

U některých materiálů a uspořádání může být žádoucí spojit vrstvy absorpčního jádra adhezivem, aby byly předem stanovené oblasti připevněny ve vztahu k přilehlým vrstvám. Předjímá se, že může být žádoucí pevné spojení středové části bez překrývání předních a zadních dílů, pokud takové spojení nebrání přenosu tekutiny. Způsob spojování, ať překrytého nebo ne, může být jakýmkoli vhodným způsobem známým v dané

4 «444

♦. 4 4 4 « 4 > * ♦ 4 4 9 4 4

4 · · » 4 444 • 4 · · ··» 4 44 ♦ * 94 technice jako postříkáním během výroby adheziva v cílových oblastech absorpčního jádra.

Středová část 50 může zahrnovat více pásů absorpčního materiálu, například, pás 51 a 52, každý pás má potenciálně individuální charakteristiky přijímání tekutiny, přijímání/ rozdělování, přechovávání, či přechovávání/znovurozdělování, stejně jako individuální tvar, šířku, délku a charakteristiku tloušťky. Například, v přednostním ztvárnění jsou vyrobeny alespoň dva relativně tenké, flexibilní polymerové pěnové pásy 51 ze stejného zásobního/tekutinu znovurozdělujícího materiálu jako přední a zadní díly 20 a 30. Pásy 51 a přední a zadní díly 20 a 30, mající podobné absorpční charakteristiky a jsoucí v tekutém spojení, působí jako primární zásobní/znovurozdělovací části.

V přednostním ztvárnění celkově přímočarý pás 52 obsahuje relativně tenký, flexibilní, pružný, polymerový pěnový materiál mající větší přijímání tekutiny nebo charakteristiku přijímání/rozdělování tekutiny než pásy 51, čímž má tendenci rychle přijmout a rozdělit tělové eksudáty pro rychlejší absorpci do zásobních/znovurozdělovacích vrstev 51 a předních a zadních dílů 20 a 30.

Tekutinu pohlcující části tohoto vynálezu mohou být využity v jednorázových produktech, které jsou schopné absorbování značných množství tělových tekutin jako je moč, pot, menses a voda v tělových tuhých eksudátech. Takové výrobky mohou být vyráběny v podobě jednorázových plen, menstruačních vložek, kalhotek při inkontinenci (neudržení moči) dospělých a podobně. Tyto absorpční výrobky celkově obsahují tři základní strukturální součásti. Jak je pojednáno podrobněji níže odkazem na Obr. 2, jedna taková komponenta je v podstatě tekutinou nepropustná dolní vrstva. Na vrchu této dolní vrstvy je uspořádáno absorpční jádro, jež samo může ·»» · « ♦ · Λ * « · · · ·· ·· ♦ t « · ··· · · « I · t » · «· « · · ·»«··« • * · · · · 4 ··· ·· ··· *Λ· ·· «· zahrnovat jednu nebo více odlišných vrstev. Na vrchu tohoto absorpčního jádra a připojena k dolní vrstvě je tekutinami propustná horní vrstva. Horní vrstva a dolní vrstva jsou přednostně spojeny na obvodu daného absorpčního výrobku adhezivem nebo jiným připevňovacím prostředkem známým v této technice. Horní vrstva může být rovněž přilnuta k absorpčnímu jádru.

Obr. 2 znázorňuje rozložený perspektivní pohled na absorpční jádro 10 podle předloženého vynálezu, s nímž se počítá k použití v jednorázové pleně 60. Mělo by však být srozuměno, že předkládaný vynález je rovněž použitelný na jiné absorpční výrobky jako jsou spodky při inkontinenci (neudržení moči), vložky při inkontinenci, tréninkové kalhotky, plenové vložky, hygienické vložky a podobně. Plena 60 znázorněná na Obr. 2 je zjednodušeným absorpčním výrobkem, jenž by mohl představovat plenu před tím než je nasazena na nositele. Mělo být však být nicméně chápáno, že vynález neni omezen na konkrétní typ nebo uspořádání pleny znázorněné na Obr. 2.

Jednorázová plena 60 je znázorněna ve svém vyrovnaném, nestačeném stavu (t.j., bez elastikem indukovaného stahování, jež je vytaženo ven), aby byla jasněji zobrazeno sestavení pleny 60. Plena 60 může zahrnovat tekutinami propustnou horní vrstvu 61, tekutinami nepropustnou dolní vrstvu 62 spojenou s horní vrstvou 61, a absorpční jádro 10, které je umístěno mezi horní vrstvou 61 a dolní vrstvou 62. Mohou být rovněž obsaženy dodatečné strukturální úpravy jako elastické části a upevňovací prostředky pro zajišťování pleny na místě na nositeli (jako jsou upevňovače páskových poutek).

Ačkoli mohou být horní vrstva 61, dolní vrstva 62 a absorpční jádro 10 sestaveny v množství dobře známých uspořádání, přednostní uspořádání pleny je obecně popsáno v patentu US 3 860 003 (Buell), uděleném 14. ledna 1975, jenž je zde zapracován odkazem. Přednostní alternativní uspořádání jednorázových plen zde jsou rovněž popsána v patentu US 4 808 178 (Aziz et al.), uděleném 28. února 1989; v patentu US 4 695 278 (Lawson), uděleném 22. září 1987; a v patentu US 4 816 025 (Foreman), uděleném 28. března 1989, které jsou zde všechny zapracovány odkazem.

Obr. 2 znázorňuje přednostní ztvárnění pleny 60, ve kterém jsou horní vrstva 61 a dolní vrstva 62 koextenzivní a mají rozměry délky a šířky celkově větší než má absorpční jádro 10. Horní vrstva 61 je spojena s a umístěna nad dolní vrstvou 62, čímž se vytváří obvod pleny 60. Tento obvod definuje vnější obvod okrajů pleny 60.

Horní vrstva 61 je přizpůsobivá a nedráždivá pro pokožku nositele. Dále, tato horní vrstva 61 je propustná tekutinami, jimž umožňuje snadno pronikat svou tloušťkou. Vhodná horní vrstva 61 může být vyráběna ze široké škály materiálů jako jsou porézní pěny, retikulované (síť připomínající) pěny, děrované plastické folie, z přírodních vláken (například dřevěných nebo bavlněných vláken), syntetických vláken (například polyesterových či polypropylénových vláken), či z kombinace přírodních a syntetických vláken. Horní vrstva 61 je přednostně vyráběna z hydrofobního materiálu k izolaci pokožky nositele od tekutin v absorpčním jádru 10. Obzvláště přednostní horní vrstva 61 obsahuje polypropylénová vlákna staplové délky, mající jednotku příze 1,5 jako je polypropylén typu Hercules 151, prodávaný firmou Hercules lne. of Wilmington, Delaware. Jak ze zde dále používá, pojem „vlákna staplové délky se týká těch vláken, jež mají délku alespoň 15,9 mm (0,62 palce).

Existuje množství výrobních technik, jež mohou být použity k výrobě horní vrstvy 61. Například, horní vrstva 61 * »· * · · * ·· ··♦♦ « ♦ ·· « « « « • · » · · ··«« 9 9 19 1 9 ♦ ·♦-· ··· » * * 9 9 9 · ··· ·» · · * ♦·» ·» « » může být tkaná, netkaná, netkaná odstředivě spojovaná (s větším tažením), mykaná a podobně. Přednostní horní vrstva 61 je mykaná a tepelně spojovaná prostředky, které jsou dobře známy osobě kvalifikované v technice výroby látek. Horní vrstva 61 má přednostně váhu asi 18 až 25 gramů na čtvereční metr, minimální pevnost v tahu za sucha alespoň asi 400 gramů na centimetr v podélném směru (resp. ve směru pohybu výrobní linky), a pevnost v tahu za mokra alespoň asi 55 gramů na centimetr v podélném směru.

Ačkoli se upřednostňuje mít horní vrstvu jako materiál nejbližší pokožce nositele, není to nezbytné. Zamýšlí se, že by mohlo být použito vhodné absorpční jádro bez horní vrstvy a stále ještě poskytovat žádoucí výsledky jako je pohodlí a schopnost absorpce, stejně jako jednoduchost při výrobě a úspory materiálových nákladů. Například, k tělu otočený povrch absorpčního jádra samotného by mohl být vyroben z tekutinami propustných, měkkých, přizpůsobivých a nedráždivých materiálů nahrazujících samostatnou horní vrstvu. Aby se zajistilo pohodlí a schopnost absorpce daného absorpčního výrobku, bylo by potřeba takové absorpční jádro potřeba použít pouze ve spojení s dolní vrstvou.

Dolní vrstva 62 je nepropustná tekutinám a je přednostně vyráběna z tenké plastické folie, ačkoli mohou být použity rovněž jiné flexibilní, tekutinami propustné materiály. Dolní vrstva 62 zabraňuje tomu, aby příslušné eksudáty, absorbované a zadržované v absorpčním jádře 10 smáčely výrobky, jež jsou v kontaktu s plenou 60, jako například prostěradla a součástky spodního prádla. Přednostní dolní vrstvou 62 je polyetylénová folie s tloušťkou od asi 0,012 mm (0,5 tisíciny palce) do asi 0,051 mm (2,0 tisíciny palce), ačkoli mohou být použity jiné flexibilní, tekutinami nepropustné materiály. Tak, jak se používá v tomto materiálu termín flexibilní, ·· 4· tento se týká takových materiálů, které jsou poddajné a snadno se přizpůsobují celkovému tvaru a konturám (obrysům) lidského těla.

Vhodnou polyetylénovou folii vyrábí firma Monsanto Chemical Corporation a prodává se na trhu jako Folie č. 8020. Dolní vrstva 62 je přednostně vyrážena a/nebo je provedena povrchová úprava matté, k zajištění více látkovitého vzhledu. Dále, dolní vrstva 62 může být „dýchatelná, umožňující unikání par z absorpčního jádra 10, a přitom však stále ještě zabraňuje průchodu eksudátů touto dolní vrstvou 62. Předjímá se, že pro určité absorpční výrobky může být žádoucí dolní vrstva, která je vysoce dýchatelná (prodyšná), ale v podstatě nepropustná tekutinám.

Velikost dolní vrstvy 62 je diktována velikostí absorpčního jádra 10 a přesným zvoleným provedením pleny. V přednostním ztvárnění má dolní vrstva 62 upravený tvar přesýpacích hodin, protahující se za absorpční jádro 10 minimální vzdáleností alespoň 1,3 centimetrů do alespoň asi

2,5 centimetrů (asi 0,5 až asi 1,0 palce) okolo celého obvodu pleny.

Horní vrstva 61 a dolní vrstva 62 jsou spojeny dohromady jakýmkoli vhodným způsobem. Pojem „spojený, tak jak se používá v tomto materiálu, zahrnuje uspořádání, ve kterých je vrstvě 62 horní vrstva 61 přímo připevněna k dolní připojením, a uspořádání, kterými je horní připojena k dolní vrstva 61 připojením vrstvě 62 nepřímo, svým k mezilehlým částem, jež jsou zase připevněny k dolní vrstvě 62. Ve přednostním ztvárnění jsou horní vrstva 61 a dolní vrstva 62 k sobě navzájem připevněny přímo v obvodě pleny připevňovacími prostředky (neznázorněny) jako je adhezivum anebo jakýkoli jiný připevňovací prostředek. K připojení horní vrstvy 61 k dolní vrstvě 62 může být použita,

99

9 9

9 9 ··· 999 • 9 • · 9 9 například, stejnoměrná spojitá vrstva adheziva, vzorovaná vrstva adheziva, či uspořádání samostatných řad nebo bodů adheziva.

Páskové poutkové upevňovače 65 se typicky používají na pasovou oblast 63 pleny 60, k poskytnutí upevňovacích prostředků pro udržování pleny na nositeli. Znázorněné páskové poutkové upevňovače 65 jsou jenom ukázkové. Páskovými poutkovými upevňovači mohou být jakékoli, jež jsou známé v dané technice, jako například upevňovací páska popsaná v patentu US č. 3 848 594 (Buell) , uděleném 19. listopadu 1974, jenž je zde zapracován odkazem. Tyto páskové poutkové upevňovače či jiné upevňovací prostředky plen jsou typicky použity blízko rohů pleny 60.

Přilehle obvodu pleny 60 jsou uspořádány elastické části 69, přednostně podél každého podélného okraje 64, takže tyto elastické části mají tendenci táhnout a udržovat plenu .60 proti nohám nositele. Navíc, elastické části 67 mohou být uspořádány přilehle jedné nebo obou pasových oblastí 63 pleny 60 k zajištění pasu stejně jako anebo spíše než manžet nohou. Například, vhodný pas je popisován v patentu US 4 515 595 (Kievit et al.), uděleném 7. května 1985, jenž je zapracován odkazem. Navíc, v patentu US 4 081 301 (Buell), uděleném 28. března 1978, je popsán způsob a zařízení vhodné pro výrobu jednorázové pleny mající elasticky stažitelné elastické části, jenž je zde zapracován odkazem.

Elastické části jsou připevněny k pleně 60 v elasticky stažitelném stavu tak, že v normálně neomezeném uspořádání dané elastické části účinně stahují či nabírají plenu 60. Elastické části mohou být upevněny v elasticky stažitelném stavu alespoňň dvěmi způsoby. Například, elastické části mohou být roztaženy a upevněny zatímco je plena 60 v nestaženém stavu. Alternativně může být plena 60 stažena,

·· ·· • · · • · 9

999 999

9

99 například, plisováním a elastické části upevněny a připojeny k pleně 60 zatímco jsou dané elastické části ve svém neuvolněném či neroztaženém stavu. Elastické části se mohou protahovat podél části délky pleny 60. Alternativně se mohou elastické části protahovat celou délku pleny 60, či jakoukoli jinou délku vhodnou k zajištění elasticky stažitelné linie. Délka elastických částí je diktována provedením pleny.

Při použití se plena 60 nasazuje na nositele umístěním jedné pasové oblasti pod záda nositele a protažením zbytku pleny 60 mezi nohama nositele tak, aby byla druhá pasová oblast umístěna přes přední část nositele. Páskové poutko 65 či jiné upevňovače jsou pak přednostně připevněny ke směrem ven otočeným plochám pleny 60. Při použití mají jednorázové pleny nebo jiné absorpční výrobky se zapracovanými tekutiny absorbujícími částmi tohoto vynálezu tendenci rychleji a účinněji rozdělovat a uchovávat tekutiny a zůstat suchými v důsledku vysoké absorpční kapacity tekutiny pohlcujících částí. Jednorázové pleny se zapracovanými tekutiny absorbujícími částmi tohoto vynálezu mohou být také tenčí a flexibilnější.

Když se používá jako absorpční jádro v jednorázové pleně 60, přednostní ztvárnění jádra 10 podle tohoto vynálezu je umístěno tak, že přijímající/rozdělující pás 52 je v tekutém spojení s horní vrstvou 61, a slouží k rychlému přijímání a rozdělování tělových eksudátů z těla nositele do celkově více absorpčních zásobních/dále rozdělujících pásů 51 a předních a zadních dílů 20 a 30. Adhezní připojení přijímajícího/ rozdělujícího pásu 52 k horní vrstvě 61 může zlepšovat tekuté spojení poskytováním spojení mezi lícními plochami a bráněním aby oddělování horní vrstvy bránilo toku tekutiny.

Přední díl 20 celkově odpovídá části jednorázové pleny nošené v přední části nositele, s vnějším předním zakončením

• * ·· ··

4 · 4 4 44 4

4 4 4 4 4

4 4 44*444 • · 4 4

21, jež je celkově blízko (vedle) pasové plochy nositele. Podobně tak zadní díl 30 odpovídá části jednorázové pleny nošené v zadní části nositele, s vnějším zadním zakončením 31, jež je celkově vedle pasové plochy nositele. Celkově přímá středová část 50 má šířku 53 odpovídající vhodné šířce pro rozkrokovou plochu 66 jednorázové pleny. Rovněž délka středové části 50 může být měněna, aby se zajistilo vhodné posazení pro nositele různých velikostí.

Obr. 3 znázorňuje půdorysný pohled na tvarované absorpční jádro 10, jak ho předjímá jedno ztvárnění předkládaného vynálezu. Jak je znázorněno, přední a zadní díl 20 a 30 spolu s celkově přímou středovou částí 50 formují celkově protažený tvar přesýpacích hodin, vhodný pro použití v jednorázové pleně anebo podobném absorpčním výrobku. V přednostním ztvárnění je šířka 53 celkově přímočaré části 50 vhodná pro pohodlné posazení uvnitř rožkrokové plochy nositele, když je absorpční jádro 10 zapracováno do absorpčního výrobku jako je jednorázová plena.

Množství a umístění pásů 51 nebo 52 celkově přímé středové části 50 se může měnit, aby se docílilo žádoucích charakteristik jako je tenkost, měkkost, flexibilita nebo prospěšná velikost (míra) přijímání tekutiny, rozdělování a jejího přechovávání. Například, Obr. 4 znázorňuje průřez ztvárněním tohoto vynálezu používajícího jeden pás 52 přijímání/rozdělování a jeden zásobní/znovurozdělovací pás 51, oba umístěné přes přední a zadní zásobní/znovurozdělovací díly 20 a 30, což vede k tenkému, flexibilnímu absorpčnímu jádru 10. Pojmem „přes se rozumí ta strana absorpčního jádra vynálezu odpovídající tělu nositele když je užito v absorpčním výrobku jako je menstruační vložka nebo jednorázová plena. Poznamenává se, nicméně, že Obr. 4 je pouze příkladným ztvárněním a že může být prospěšné umístit pásy 51 nebo 52 • tf

I * » · φφφ φ

φ φ pod přední a zadní díly 20 a 30. Pojmem „pod se rozumí ta strana absorpčního jádra vynálezu odpovídající straně k spodnímu prádlu při použití v absorpčním výrobku jako je menstruační vložka anebo jednorázová plena.

Obr. 5 znázorňuje alternativní absorpční jádro 10, mající dva pásy 51, jeden umístěný přes přední a zadní díly 20 a 30, a jeden umístěný pod předním a zadním dílem 20 a 30. Jak je znázorněno na Obr. 4 a 5 a jak je tomu v přednostním ztvárnění přeloženého vynálezu znázorněném na Obr. 1 a 3, přijímající pás 52 je celkově na straně odpovídající strany k tělu absorpčního výrobku jako je jednorázová plena. Tudíž, přijímájící/rozdělovači pás 52 je celkově v tekutém spojení s horní vrstvou 61 jednorázové pleny, takto působíce k rychlému přijímání a rozdělování tělových eksudátů do spodních zásobních/rozdělovacích vrstev 51 a zásobních/znovurozdělovacích předních a zadních dílů 20 a 30.

Množství vrstev předního a zadního dílu 20 nebo 30 se může rovněž měnit, aby se docílilo žádoucích charakteristik jako jsou prospěšné velikosti (míry) přijímání a rozdělování tekutiny, stejně jako kapacity a množství přechovávání tekutin a pohodlí nositele. Například, Obr. 6 a 7 znázorňují v příčném řezu dodatečná ztvárnění odpovídající celkovému půdorysnému pohledu na Obr. 3. Obr. 6 znázorňuje dvě vrstvy předního a zadního dílu 20 a 30, obě umístěné pod celkově přímočarou středovou částí 50. Obr. 7 znázorňuje dvě vrstvy předního a zadního dílu 20 a 30, ale ve znázorněném ztvárnění je jedna vrstva umístěna přes celkově přímou středovou část 50 a jedna vrstva je umístěna pod celkově přímou středovou částí 50, takto „upouzdřujíce zakončení celkově přímé části 50.

Zformováním absorpčního jádra v částech se dosahuje několika žádoucích výsledků. Za prvé, jádro vykazuje žádoucí ••4 4 44 44 β ·· 4

444 4 4 444«

4 4 4 4 4 4 4·4 444

4 4 4 4 4 4 • 44 44 ··· ··· ·4 44 estetiku a při používáni v absorpčním výrobku sedí v důsledku použití nespojitých pásů či dílů absorpčního materiálu. Například, když jsou použity v absorpčních výrobcích jako jsou jednorázové pleny samostatné pásy zahrnující středovou část, mají tendenci se poněkud ohýbat a vyboulovat nezávisle z přilehlých pruhů (a od předního a zadního dílu) k zajištění lepšího posazení a pohodlí v rozkrokové ploše než je dosaženo u absorpčních jader z jednoho kusu.

Druhou výhodou jádra zformovaného v částech je schopnost nezávisle přizpůsobit zákazníkovi mnoho charakteristik absorpčních částí. Tyto variace obsahují míry (velikost, intenzitu) přijímání, rozdělování, zásobní kapacity a množství, míry přenosu fluida mezi vrstvami a efektivnost, tloušťku, funkcionalitu a tvar či uspořádání absorpčních pásů či dílů. Například, v přednostním ztvárnění tohoto vynálezu tři absorpční pásové části zahrnují středovou část, s absorpčním pásem pří nošení nejblíže k tělu nositele, majícím poměrně lepší charakteristiku přijímání a zbývajícími dvěma majícími poměrně lepší charakteristiku přijímání/ rozdělování. V tomto uspořádání jsou tělové výměšky jako je moč rychle nabírány přijímající vrstvou otočenou k tělu a desorbovány do přilehlých přijímajících/rozdělovacích vrstev pro rozdělení do předního a zadního dílu, jež mají přednostně větší zásobní/znovurozdělovací absorpční charakteristiky.

Zamýšlí se, že by mohly být použity dodatečné kombinace počtu pásů, umístění a absorpčních charakteristik, se žádoucími funkčními požadavky ovlivňujícími konečné provedení a to bez opuštění rámce tohoto vynálezu. Například, jedním prospěšným uspořádáním celkově přímočaré středové části 50 je mít pásy přijímající součásti na straně jádra k tělu, stejně jako přilehle dolní vrstvy. V tomto uspořádání tekutina, jež se prosakuje či odvodňuje do dolní vrstvy, může být snadno • *· ·♦ • ♦ fc · · · • 9 9 9 9 * ··» ··9

9 9

9 99 9 9

nabyta a rozdělena do zásobních/znovurozdělujících součástí absorpčního jádra, čímž se minimalizuje příležitost pro unikání tekutiny.

Absorpční materiály

Jak je to popsáno výše, absorpční jádro 10 zahrnuje množství samostatných součástí, z nichž každá tato část je schopna mít odlišné přijímání tekutiny, přijímací/ rozdělovači, či zásobní/znovurozdělovací charakteristiky. V kontextu předloženého vynálezu by mělo být poznamenáno (povšimnuto), že pojem „tekutina znamená „kapalinu. Pokud budou komponenty přijímání tekutiny, přijímání/rozdělování, a zásobní/znovurozdělovací v tekutém spojení spolu navzájem, mohou být umístěny ve vztahu k sobě navzájem v široké škále uspořádání.

Obecně, každý absorpční materiál mající strukturální integritu (resp. pevnost) takovou, že může být zpracováván z válcového polotovaru způsobem tohoto vynálezu, může být využit jako absorpční jádro 10 v absorpčním výrobku tohoto vynálezu. Obzvláštně přednostními absorpčními materiály pro použití jako absorpční součásti jsou ty, jež jsou svou povahou založené na pěně. Polymerové pěny, jež jsou vhodné k použití v tekutině přijímající součásti mohou být obecně charakterizovány jako struktury, které vznikají když jsou relativně monomeru prostý plyn nebo relativně monomeru prostá kapalina rozptýleny jako bubliny v polymerovatelné monomer obsahující kapalině, následováno polymeraci polymerovatelných monomerů v monomer obsahující kapalině, jež obklopuje řečené bubliny. Výsledná polymerovaná disperze může být v podobě porézní ztuhlé struktury, jež je souhrnem (agregátem) buněk,

44 4 « 44 »4

4 4 4 · · 4 4 4 4 4 4 « 4 · 4 · 4 4 4 4 • · «4 4 4 4 44444#

4 4 4 4 4 4

444 44 444 444 #4 44 jejichž stěny obsahují tuhý polymerovaný materiál. Tyto buňky samotné obsahují relativně monomeru prostý plyn nebo relativně monomeru prostou kapalinu, jež před polymerací zformovala v daní kapalině „bubliny”.

Obzvláště vhodné absorpční pěny pro absorpční výrobky jako jsou pleny se vyrábějí z emulzí s vysokou vnitřní fází (High Internal Phase Emulsion, zde dále nazývané jako „HIPE”). Viz. například, patent US 5 260 345, udělený pro DesMaraise et al. dne 9. listopadu 1993; a patent US 5 268 226, udělený pro DesMaraise et al. dne 7. prosince 1993; a patent US 5 563 179, udělený pro Stone et al. dne 18. října 1996; které jsou zde všechny zapracovány odkazem. Tyto absorpční pěny HIPE poskytují žádoucí vlastnosti zvládání fluid, včetně: (a) poměrně dobrých měr (velikostí) přijímání k rychlému přijímání výronů moče; (b) poměrně dobré charakteristiky prosakování a rozdělování tekutiny k přenosu nasakované moči nebo jiných tělových tekutin pryč ze zóny počátečního dopadu a do nepoužité části pěnové struktury k umožnění přijetí za sebou následujících výronů tekutiny; a (c) relativně vysoké zásobní kapacity s relativně vysokou kapacitou tekutiny při zatížení, t.j., za podmínek stlačovacích sil.

Absorpční pěny HIPE jsou rovněž dostatečně flexibilní a měkké aby zajistily nositeli daného absorpčního výrobku vysoký stupeň pohodlí, některé mohou být vyrobeny relativně tenké dokud nejsou následně navlhčeny pohlcenou tělovou tekutinou. Viz. rovněž výše zmíněný patent *345 (Young et al.), a patent US 5 318 554, udělený Youngovi et al. dne 7. června 1994, jenž popisuje absorpční jádra mající součást přijímání/rozdělování tekutiny, jež může být hydrofilní, flexibilní pěnou s otevřenou celulární strukturou jako je melaminformaldehydová pěna (například BASOTECT^/R), vyráběná • »» *· «· · e « t « · ♦ « * · ·»· «·· • · * «*· «« 99 ♦

firmou BASF) a zásobní/znovurozdělovací součást, jímž je na HIPE založená absorpční pěna.

Příkladné materiály vhodné pro použití s tímto vynálezem nejsou omezeny na pěny HIPE a budou nyní podrobněji popsány.

Přijímací součást

Jednou částí absorpčního jádra je tekutinu přijímající součást, která zahrnuje porézní absorpční strukturu, jež má určité charakteristiky zacházení s tekutinou se zřetelem na vyměšované vodnaté tělní tekutiny, například moč, procházející na a do této struktury například skrze horní vrstvu nějakého absorpčního výrobku, jak je to popsáno výše. Protože taková tekutina je často vyměšována ve výronech, přijímající součást musí být schopna rychle přijímat, dočasně zadržovat a rovněž přednostně přenášet (či rozdělovat) tekutinu, například, prosakováním (knotovým efektem) či jinými mechanismy, z místa počátečního kontaktu fluidem do jiných částí přijímající součásti pro konečně pohlcení do přilehlých součástí přijímání/rozdělování tekutiny či zásobních/tekutinu znovurozdělujících součástí.

Jako přijímací vrstva 52 může být použit jakýkoli porézní absorpční materiál, který bude nasakovat a rozdělovat vodnaté tělové tekutiny do součástí přijímání/rozdělování tekutiny či zásobních/tekutinu znovurozdělujících součástí jádra. Jedním měřením účinnosti přijímání tekutin určitého absorpčního materiálu použitého k formování určité přijímající součásti je velikost (či míra) přijímání fluida, kterážto měření jsou prováděna pro dobu potřebnou k absorbování množství (dávek) v testu použité syntetické moči uložené na povrchu nějakého absorpčního materiálu, do ·· • * • · • · * • · r ·· *·· ·*· ·« ·· • · · · • 9 · 9 • ··· ··· • · ·· ·· jeho vnitřní struktury. Vhodné míry (velikosti) přijímání tekutin a způsoby tohoto testování jsou obecně popisovány ve výše zmíněném patentu Younga et al. ^Σ345. Podle toho by měla být součást pro přijímání tekutin vytvořena z absorpčního materiálu, který vykazuje počáteční velikost přijímání alespoň asi 2 ml syntetické moči za vteřinu. Přednostněji bude součást přijímání tekutiny zahrnovat absorpční materiál vykazující počáteční velikost přijímání alespoň asi 6 ml syntetické moči za vteřinu, „Počáteční velikost přijímání tekutiny je doba, která trvá první dávce tekutiny takového testu aby byla pohlcena do absorpčního materiálu před tím, než již tento absorpční materiál zadržuje nějakou tekutinu testu syntetickou močí.

Přednostní absorpční materiály pro přijímací součást obsahují netkané materiály ze syntetických vláken, celulózové netkané materiály a různé syntetické/celulózové netkané materiály. Přednostním syntetickým netkaným materiálem je materiál popsaný ve společně přiděleném patentu US č. 4 998 345, Reisingovi, uděleném 29. ledna 1991; a v patentu US č. 4 988 344, Reisingovi, uděleném 29. ledna 1991, jež jsou zde oba zapracované odkazem. Reisingova přijímací vrstva zahrnuje první vrstvu hydrofilního vláknitého materiálu s nižší průměrnou hustotou než mají jiné částí první vrstvy, takže rychle přijímá vylučované tekutiny.

Přednostní celulózový netkaný materiál vhodný pro součásti přijímacího jádra je formován z celulózových vláken, jež udělují součásti absorpčního jádra charakteristiky určité struktury a hustoty za sucha. Konkrétněji, části či oblasti absorpčního jádra, jež přijímají vylučované tělové tekutiny, budou mít přednostně průměrnou hustotu za sucha menší než asi 0,30 g/ccm a průměrnou hustotu při navlhčení 1% vodním roztokem NaCL menší než asi 0,20 g/ccm, a průměrnou plošnou • · · · · · · · · ·· · · · · · ······ • · · · · · · ····· ······ ·· ·· t

váhu za sucha od asi 0,001 do asi 0,10 g/cm². Přednostní celulózové netkané materiály rovněž zahrnují od asi 50% do 100% chemicky ztužených, zkroucených a zkadeřených celulózových vláken a od asi 0% do asi 50% pojivových prostředků. Takový celulózový netkaný materiál je popsán ve výše zmíněném patentu ^χ34 5 Younga, a společně přiděleném patentu US č. 5 531 728, Lashe, uděleném 2. července 1996, jenž je zde tímto zapracován odkazem.

Přijímací vrstva může být složena z několika odlišných materiálů obsahujících struktury syntetických vláken obsahujících polyester, polypropylen nebo polyetylén, přírodní vlákna obsahující bavlnu nebo celulózu, směsi těchto vláken nebo jakékoli ekvivalentní materiály nebo kombinace těchto materiálů. Příklady takových přijímacích materiálů jsou podrobněji popsány v patentu US č. 4 950 264 (Osborn), uděleném dne 21. srpna 1990, jenž je zde tímto zapracován odkazem.

Přednostní termoplastické pojivové prostředky, obsahující přednostní termoplastická vlákna, jsou popsány ve společně přiděleném patentu US č. 5 549 589 (Horney et al.), uděleném 27. srpna 1996, jenž je zde tímto zapracován odkazem. Termoplastické pojivové prostředky mohou obsahovat jakákoli teplotavná adheziva, která mohou být tavena při teplotách, jež rozsáhle nepoškozují celulózová vlákna. Jakmile jsou jednou tepelně aplikovány, výsledný netkaný materiál vykazuje mechanické vlastnosti za sucha/mokra jako je flexibilita, pružnost a strukturální integrita takové, že mohou být zpracovány jako válcový polotovar způsobem tohoto vynálezu.

Jestliže budou použity pojivové prostředky aby dodaly netkané struktuře strukturální integritu, absorpční část bude přednostně zahrnovat mezi asi 80% a asi 95% chemicky

• · · · · · • · · · · • · ·· · ··· • · · • · · · · · · ztužených vláken, od asi 3% do asi 20% vláken s vysokou plochou povrchu a od asi 0% do asi 5% pojivových prostředků chemické přísady. V současnosti upřednostňovaným chemickým přísadovým pojivovým prostředkem je komerčně k dostání polyakrylamido-glyoxální pryskyřice, prodávaná firmou Cytex Industries, West Patterson, N.J., pod obchodním jménem Pařez™ 631 NC. O dodatečných vhodných typech vláken a chemických přísadových pojivových prostředcích pojednává společně přidělená přihláška S.N. 08/633 630 (Serger et al.), podaná 17. dubna 1996, jejíž obsah je zde tímto zapracován odkazem.

Jiné přijímající materiály mohou být vyráběny pokládáním za mokra, v souladu se společně přiděleným patentem US č. 5 217 445 (Young et al.), uděleném 8. června 1993, jenž je zde tímto zapracován odkazem. Obecně, mokrým procesem ložené struktury mohou být vyráběny ukládáním vodnaté kaše vláken na vrstvenou formovací drátěnou síť, odvodněním za mokra ložené kaše ke zformování mokré struktury, a sušením této mokré struktury. Další popis konkrétních technik pokládání za mokra, vhodných pro formování součásti přijímacího jádra pro vhodné použití v přítomném vynálezu, je proveden ve výše zmíněném patentu Younga ^I345. Vedle rychlého přijímání tělních tekutin, by se měly absorpční přijímací součásti tohoto vynálezu vzdávat (předávat) těchto tekutin efektivně ve prospěch jiných součástí přijímání/rozdělování tekutiny anebo zásobních/tekutinu znovurozdělujících součástí, obsahujících na pěně založené, zásobní komponenty. Absorpční pěny vhodné pro použití jako přijímací součást tohoto vynálezu spojují poměrně vysoké kapilární absorpční tlaky a vlastnosti své kapacity k váze (v porovnání s tradičními pěnami). Takovéto pěny jsou popisovány v patentu US č. 5 550

• · • ·

167, uděleném pro Des Maraise et al. dne 27. srpna 1996, jenž je zde tímto zapracován odkazem.

Součásti přijímání/rozdělování tekutiny

Součásti přijímání/rozdělování tekutin vynálezu mohou zahrnovat podobné materiály jako je přijímací součást, s více rozdělovacími charakteristikami. Protože je vylučovaná tělní tekutina, například moč, často vylučována nárazově, součást přijímání/rozdělování tekutiny musí být schopna rychlého přijímání a musí rovněž přednostně přenášet tekutinu, například prosakováním nebo jinými mechanismy, z bodu počátečního kontaktu danou tekutinou do jiných částí přijímací/rozdělovači součásti pro konečnou absorpci do přilehlé zásobní/znovurozdělovací části tekutiny. Takovými materiály jsou přednostně polymerové pěnové materiály mající větší stupeň rozdělovači schopnosti, takže tělové eksudáty mohou být účinněji přenášeny z přijímací zóny do zásobních součástí absorpčního jádra.

Absorpční materiály obsahující součást přijímání/ rozdělování tekutiny výrobků zde budou přednostně přiměřeně účinné při přenášení pohlcené tekutiny z jedné části či oblasti součásti přijímání/rozdělování do druhé. Tento přenos kapaliny často vzniká skutečností přirozené tendence absorpčního materiálu přijimací/rozdělovači součásti prosakovat tekutinu svojí strukturou. Podle toho se jedno měření účinnosti rozdělování tekutiny absorpčního materiálu, použitého ke zformování součásti přijímání/rozdělování, týká schopnosti tohoto materiálu kolmo nasakovat umělou moč.

Účinnost vertikálního prosakování může být měřena a kvantitativně vyjádřena množstvím způsobů, ale jedním • ·

typickým indikátorem výkonnosti kolmého prosakování je výška, do které kolmo umístěný testovací proužek absorpčního materiálu prosákne syntetickou moč ze zásobníku během určitého časového úseku. Pro účely tohoto vynálezu se tato výška, nazývaná „výškou vertikálního průsaku, stanovuje postupem popsaným ve výše zmíněném patentu ^I345 Younga et al. Součást přijímání/rozdělování tekutiny výrobků zde bude přednostně formována z absorpčního materiálu, který vykazuje výšku kolmého průsaku po 30 minutách alespoňň asi 5 cm. Přednostněji bude součást přijímání/rozdělování tekutiny obsahovat absorpční materiál, který má výšku kolmého průsaku po 30 minutách alespoňň asi 10 cm, a nejpřednostněji absorpční materiál vykazující výšku kolmého průsaku 25 cm.

Je možno využít jakýkoli porézní absorpční materiál, který bude nasakovat a rozdělovat vodnaté tělní tekutiny v rozsahu zde výše stanoveném ve vyjádřeních míry (množství) přijímání tekutiny a přednostně výšky vertikálního průsaku jako anebo jako část součásti přijímání/rozdělování tekutiny zde uváděných absorpčních výrobků. Často může být takový absorpční materiál v podstatě založen na pěně a/nebo založen na vláknech.

Přednostní ztvárnění využívá materiálu polymerové pěny s otevřenou celulární strukturou, jenž navíc k fungování jako součást přijímání/rozdělování v absorpčním jádru má zlepšené desorpční vlastnosti, umožňující jiným součástem jádra majícím vyšší absorpční tlaky než je desorpční tlak přijímací/rozdělovači pěny, dále rozdělovat tekutinu. Obzvláště jsou užitečné jako anebo v součástech přijímání/ rozdělování tekutiny ty absorpční pěny, které mají objem pórů od asi 2 do 100 ml/g, plochu měrného povrchu kapilárního sání od asi 0,2 do 1 m²/g; velikost bublinek (celulární struktury, buněk, komůrek) od asi 10 do asi 300 mikronů a hustotu od asi

0,01 do 0,5 g/cm³, za předpokladu, že hodnoty těchto parametrů jsou voleny tak, že tyto absorpční pěny přesahují výše zmíněnou minimální velikost vertikálního průsaku. Příslušné pojmy pěnové flexibility, hydrofilnosti, objemu pórů, kapilárního sání, plochy měrného povrchu, velikosti bublinek a hustoty, tak jak se týkají daného vynálezu, jsou podrobněji popisovány ve výše zmíněném patentu ^x345 Younga et al. Materiály absorpčních polymerových pěn s otevřenou celulární strukturou, vhodné pro použití jako součásti přijímání/rozdělování tekutin v předkládaném vynálezu jsou popisovány ve výše zmíněném patentu ¹179 (Stone et al.).

Jiné druhy netkaných struktur, vhodných pro použití jako součást přijímání/rozdělování tekutiny, obsahují struktury jako jsou aktivním povrchovým činidlem ošetřené, spojované mykané struktury (resp. rouna), struktury vzniklé foukáním tavených syntetických makrovláken či mikrovláken, celulózové společně formované struktury, společně formované struktury staplových vláken a podobně. Jestliže budou v tomto vynálezu použity netkané vláknité absorpční struktury, budou přednostně sestaveny v podstatě z hydrofilních, chemicky ztužených celulózových vláken. Těmito celulózovými vlákny jsou typicky dřevěná buničinová vlákna, která byla ztužena mezivláknitým, chemickým ztužovacím prostředkem a jinak zpracované tak, že jsou formována do zkroucených, kadeřených uspořádání, jak je o tom podrobně pojednáno ve výše zmíněných patentech *345 Younga et al. a Lashe, stejně jako v patentové přihlášce ^I630 podané Segerem.

Celulózová vlákna, navíc k tomu že jsou chemicky ztužena, mohou být rovněž výhodně kombinována s vlákny s plochou s vysokým povrchem jako jsou eukalyptová vlákna, jak jsou popisována ve společně přidělené a spoluprojednávané patentová přihlášce S.N. 08/686 076, Seger et al., podané 24.

0« · · 00 0 0 •00 0 00 00 0 00 0

000 0 0 0000

0 · 0 0 0 000000

0 0 0 0 0 0

000 00 000 ·00 «0 00 července 1996, jejíž obsah je zde tímto zapracován odkazem. Chemicky ztužená vlákna a eukalyptová vlákna mohou být spoluformována vrstevnatým způsobem s termoplastickými pojivovými prostředky nebo chemickými pojivovými prostředky jak to uvádí výše zmíněná Segerova patentová přihláška ^Σ076.

Zásobní/tekutinu znovurozdělující součásti

Absorpční jádro tohoto vynálezu zahrnuje alespoň jednu a přednostně dvě samostatné zásobní/tekutinu znovurozdělující součásti. Tyto zásobní/tekutinu nově rozdělující součásti fungují tak, že přechovávají tělové eksudáty od těla nositele a tak ponechávají nositele s pocitem sucha a zabraňují unikání (prosakování). Zásobní/tekutinu znovurozdělující součásti jsou udržovány v tekutém spojení s přijímací anebo přijímací/rozdělovací vrstvou(varní) tak, že moč anebo jiné vodnaté tělové tekutiny v přijímací/rozdělovací součásti mohou být desorbovány tím, že jsou absorbovány zásobní/ tekutinu znovurozdělující součástí(tmi). Jako zásobní/ tekutinu znovurozdělující součást(i) mohou být užitečné netkané materiály jak jsou popisovány výše, obzvláště když jsou spojovány (kombinovány) s částicemi v podstatě ve vodě nerozpustných, absorpčních, hydrogel formujících polymerových materiálů.

Přednostní zásobní/tekutinu znovurozdělující součást absorpčního jádra zahrnuje kohezní (soudržné) vrstvy vyráběné z částic z v podstatě ve vodě nerozpustných, absorpčních, hydrogel formujících polymerových materiálů. Vrstvy mohou být vyráběny pokládáním předem stanovených množství hydrogel formujících materiálů se zesíťovacími prostředky a tvrzením. Přednostní materiál tohoto typu je popsán ve společně

4 9 · · ·· ·· •· 4 9 4 4 ·· 4 44 4

444 4 4 4444

44 4 4 4 494444 • 4 4 4 4 4 4

444 44 44 4 ·44 44 44 přiděleném patentu US č. 5 324 561, Řezal et al., uděleném 28. června 1994, jenž je zde tímto zapracován odkazem.

Nejpřednostnější materiály zásobní/tekutinu znovurozdělující součásti předloženého vynálezu zahrnují složené polymerové pěnové materiály, které se po kontaktu s vodnatými tekutinami (zejména vodnatými tělními tekutinami jako je moč) mohou roztahovat a absorbovat tyto tekutiny. Tyto absorpční polymerové pěnové materiály zahrnují hydrofilní, flexibilní, neiontovou polymerovou pěnovou strukturu vzájemně propojených otevřených buněk (otevřenou celulární strukturu, pozn. překl.), jak je uvedena v patentu US 5 387 207, uděleném pro Dyera et al. 7. února 1995, a spoluprojednávané přihlášce S.N. 08/563 866, s názvem „Absorpční pěnové materiály pro vodnaté tekutiny vyráběné z emulzí s vysokou vnitřní fází, majících velmi vysoké poměry vody k oleji, DesMarais et al., podané 29. listopadu 1995; jež jsou zde tímto oboje zapracované odkazem. Jiné vhodné polymerové absorpční pěnové materiály, charakteristiky materiálů a charakteristické testy jsou popisovány a hlásány ve výše zmíněném patentu ^T345 Younga et al..

Zásobní/tekutinu znovurozdělující součásti ze složené polymerové pěny předkládaného vynálezu mohou využívat absorpčních pěn s nízkou hustotou (když jsou roztaženy). Pro danou roztaženou tloušťku jsou pěny s nižší hustotou ve svém složeném stavu tenčí než předchozí absorpční pěny HIPE. Tyto pěny s nízkou hustotou využívají efektivněji použitelný polymerový materiál a jako výsledek poskytují ekonomicky přitažlivé prostředky k dosažení tenčích absorpčních jader pro absorpční výrobky jako jsou pleny, natahovací tréninkové kalhotky, vložky či krátké kalhotky při inkontinenci dospělých, hygienické vložky a podobně. Toho je dosaženo při současném udržování si žádoucí schopnosti absorbovat tekutiny, suchosti a mechanických vlastností.

Způsob a zařízení pro výrobu tvarovaných absorpčních jader

Přednostní způsob výroby tvarovaného absorpčního jádra vynálezu je nyní popisován pomocí odkazů na Obr. 8-15. Obr. 8 názorně zobrazuje příkladné zařízení 70, vhodné pro provádění způsobu formování součástí absorpčního jádra přednostního ztvárnění tohoto vynálezu, jak je znázorněno na Obr. 1. Způsob uvedený na Obr. 8 a níže podrobně popsaný může být snadno upraven, aby se vyráběla absorpční jádra zahrnující různé kombinace a umístění absorpčních částí jako jsou ty znázorněné na Obr. 4-7. Příkladná ztvárnění jsou názorně zobrazena na Obr. 9, 10 a 11 a, pokud nebude řečeno jinak, mohou být pochopena pomocí odkazu na popis způsobu z Obr. 8, protože stejné číslice označují podobné (stejné) části. Způsob tohoto vynálezu není omezen na netkané žebrové materiály nebo na absorpční polymerové pěnové materiály, ale je vhodný pro použití s jakýmkoli ' celkově absorpčním materiálem zformovaným do struktur, ať tkaných anebo netkaných, vláknitých či polymerových, jak jsou známy v příslušné technice, které mohou být dodávány na válcovém polotovaru a mají dostatečnou integritu ke zpracování podle způsobu předloženého vynálezu.

První, v podstatě úzká přímá (přímou linii formující) struktura (či pás) 81 je odvíjena z dodávacího válce 71. Tato struktura 81 má šířku celkově odpovídající šířce 53 celkově přímočaré středové části 50, jak je znázorněna na Obr. 1 a 2. Struktura 81 zahrnuje materiál vhodný pro použití jako přijímací/rozdělovači vrstva 52 přednostního ztvárnění, tak ···

jak je znázorněno na Obr. 1 a 2. Struktura 81 je vedena vstupním bodem 100 na dopravník 102, kde je umístěna pro další zpracování jak je dále popsáno.

V přednostním ztvárnění, jsou druhé a třetí relativně úzké přímé (přímou linii tvořící) struktury (pásy) 82 a 83, složené z materiálu vhodného pro přijímání/rozdělování anebo přechovávání/znovurozdělování tekutiny, jsou odvíjeny z dodávacích válců 72 a 73. Struktury 82 a 83 odpovídají zásobním/tekutinu znovurozdělujícím vrstvám 51 na Obr. 1 a 2 a mohou mít šířku celkově odpovídající šířce 53 celkově přímé středové části 50, jak je znázorněna na Obr. 1 a 2. Struktury 82 a 83 jsou vedeny vstupním bodem 100 na dopravník 102, kde jsou umístěny ve vrstvách na strukturu 81 pro další zpracování jak je dále popsáno.

Poměrně široká, spojitá přímá struktura 84 absorpčního materiálu majícího podélnou osu a části do stran, je odvíjena ze zásobního válce 7 4. ^v přednostním ztvárnění je struktura 84 vhodná pro použití jako zásobní/tekutinu nově rozdělující část absorpčního jádra 10, a má šířku vhodnou pro zformování předního dílu 20 a zadního dílu 30, znázorněné na Obr. 1 a 3. Části do stran struktury 84 celkově odpovídají stranám 23 a 33, znázorněným na Obr. 3.

Struktura 84 je vedena z válce 74 do vyřezávacího (či prostřihovacího, pozn. překl.) zařízení 90. Zařízení 90 přednostně zahrnuje dva svěrové válečky 91 a 92, mezi kterými je dodávána struktura 84. Když je struktura 84 dodávána skrze svěř 90 válečků 91 a 92, řezací čepele (neznázorněny) na válečku 91 vyřezávají v podstatě obloukovitě prohnuté části z protilehlých stran struktury 84, takže když struktura 84 opouští vyřezávací zařízení 90, vypadá tak jak je znázorněno na Obr. 12. Obr. 12 znázorňuje spojitou, přímou linii formující strukturu 84 s v podstatě obloukovitě prohnutými • ·· > · ·* ·· • · « · · · ·· · · * · • « · · · · * · · 9 9 9 9 9 99 999 999

9 9 9 9 · 9

999 99 999 999 99 9· výřezy 120 v od sebe rozmístěných mezerách 121, odpovídajících umístění řezacích čepelí na válečku 91 znázorněném na Obr. 6.

Spojitá přímočará struktura 84, vyříznutá tak jak je to znázorněno na Obr. 12, je dále dodávána do první skluzové, řezací a umisťovací montáže 95 pro provádění příčných řezů k podélné ose, jež přerušují (rozdělují) plochou strukturu 84 do jednotlivých částí 85 a oddělují tyto samostatné části jak je to znázorněno na Obr. 13. Struktura 84 je vedena na otáčivý buben 96, který slouží jako tlačná deska. Jakmile je jednou v kontaktu s povrchem otočného bubnu 96 a před nařezáním do jednotlivých částí, se struktura 84 pohybuje v rychlosti menší než má povrch bubnu a klouže ve vztahu v povrchu bubnu 96, za lehkého podtlaku aplikovaného perforacemi v povrchu bubnu podél části jeho obvodu. Řezací váleček 97 se otáčí v souladu s otáčivým bubnem 96, průměr tohoto řezacího válečku 97 je takový, že řezací čepel 98 připevněná k tomuto řezacímu válečku přerušuje přímočarou strukturu 84 v od sebe vzdálených mezerách 121 na Obr. 12 a formuje jednotlivé části 85. Jakmile je jednou struktura 84 nařezána do jednotlivých částí 85, podél částí obvodu bubnu je aplikován poněkud vyšší podtlak, takže oddělené části 85 zůstávají v kontaktu s otáčivým bubnem 96, pohybujíce se ve stejné rychlosti jako povrch bubnu v mezerách od sebe. Jak je znázorněno na Obr. 13, jednotlivé části 85 mohou být nejlépe popsány jako celkově obdélníkového tvaru s vyříznutými rohy 40, odpovídajícími výřezům 40 na Obr. 1.

Otáčející buben 96 je umístěn tak, že při otáčení se jednotlivé částí 85 uvolňují důsledkem pozitivního tlaku vzduchu perforacemi v povrchu bubnu podél části jeho obvodu a jsou tlačeny do kontaktu s vrstvou 83 pohybující se na dopravníku 102. Vakuové uspořádání (zařízení) v otočném bubnu • ·♦ * · w* ·· ·· · · · · *· ♦ » # · ··· · · · · · · • · · · · · * ······ • « · « t * ·

999 99 999999 99 99 je takové, že v poloze kontaktu s vrstvou 83 je jednotlivá část 85 uvolněna od otočného bubnu 96 a pokračuje jako nesená na vrstvě 83 dopravníkem 102. Lineární rychlost dopravníku 102 se celkově rovná tangenciální lineární rychlosti otočného bubnu 96, takže jednotlivé části 85 jsou ukládány na vrstvě 83 v od sebe rozmístěném vztahu, jak je to znázorněno na Obr. 9.

Obr. 14 znázorňuje půdorysný pohled na materiál nesený dopravníkem 102 v, například, bodě 103 na Obr. 8. Vrstva 83 a vrstvy 82 a 81 níže (neznázorněny), formují nepřetržité přímou linii formující struktury (pásy) pod samostatnými částmi 85 ležícími od sebe do stran. Jednotlivé části 85 jsou od sebe rozmístěny do stran ve vzdálenostech 130, odpovídajících celkově vzdálenosti mezi příčnými středovými osami 131 přilehlých jednotlivých části 85.

Materiál nesený dopravníkem 102 je dodáván do nožové montáže 150 pro provedení příčných řezů, přerušujících (oddělujících) všechny vrstvy materiálu. Řezací váleček 152 má průměr odpovídající celkově vzdálenosti mezi příčnými středovými osami 131 jednotlivých částí 85, jak to znázorňuje Obr. 14. Válec 151 slouží jako přítlačná deska pro řezací ostří 153 připevněné k řezacímu válečku 152. Řezací čepel 153 zcela odděluje vrstvy v nebo blízko příčných středověk 131 jednotlivých částí 85. Po opuštění nože 150 je absorpční materiál formován do jednotlivých absorpčních jader 10 tohoto vynálezu. K oddělování jednotlivých absorpčních jader 10 mohou být použity rozmanité známé způsoby, jako je měnění poměrných rychlostí dopravníků 102 a 160. Jednotlivá absorpční jádra 10 jsou nesena dopravníkem 160 pro další zpracování do absorpčních výrobků, je-li to nutné, a jsou vidět na dopravníku 160 v půdorysném pohledu na Obr. 15.

♦

Jak je znázorněno na Obr. 15, není nutné aby se délka předního dílu 20 měřená od vnějšího předního zakončení 21 k vnitřnímu přednímu zakončení 22 rovnala délce zadního dílu 30 měřené od vnějšího zadního zakončení 31 k vnitřnímu zadnímu zakončení 32. Poloha vrstveného materiálu na dopravníku 102 ve vztahu k montáži nože 150 stanovuje poměrné délky předního dílu 20 a zadního dílu 30, a může být upravena fází montáže nože 150 ve vztahu k dopravníku 102.

V přednostním ztvárnění tohoto vynálezu je zadní díl 30 delší než přední díl 20, jak je to znázorněno na Obr. 15. Takové uspořádání samo sebou poskytuje lepší posazení, když je absorpční jádro 10 použito jako jednorázová plena.

Jak je znázorněno na Obr. 13 a 14, délka mezery 130 se může měnit za účelem výroby žádoucí délky celkově přímé středové části 50. Je žádoucí dokázat měnit délku středové části 50 absorpčního jádra 10 k použití v jednorázových plenách, k přizpůsobení se rozdílu ve velikostech dští nebo dospělých používajících takové pleny.

Obr. 9 znázorňuje ztvárnění způsobu a zařízení vynálezu jaké může být k výrobě jádra znázorněného na Obr. 5. Spíše než třetí relativně úzká přímá struktura 83 (resp. její pás) odvíjená ze zásobního' válce 73, je relativně úzká přímou linii formující struktura 86 odvíjena ze zásobního válce 76. Pás 86 je pak veden ke zformování horní vrstvy absorpčního materiálu na dopravníku 102. Tento způsob pokračuje jak je popsáno výše ke zformování absorpčního jádra znázorněného na Obr. 5.

Obr. 10 znázorňuje příkladný způsob pro formování absorpčního jádra 10 vynálezu jak je znázorněno na Obr. 6.

V tomto ztvárnění je ze zásobního válce 77 odvíjena dodatečná, relativně široká spojitá přímou linii formující struktura 87 absorpčního materiálu majícího podélnou osu a • · »· ·· 0 · 0 · 00 0 0 0000 0 · · 0 0 · ·00 000 části do stran, a je vedena do kontaktu a vyrovnání se strukturou 84 před vstupem do vyřezávacího zařízení 90. Struktury 84 a 87 mohou být k sobě přilnuty známými způsoby k usnadnění patřičného vyrovnání během zbytku daného postupu, obzvláště po zpracování kluznou a řezací montáží 95 materiálu.

Obr. 11 znázorňuje příkladný způsob pro formování absorpčního jádra 10 tohoto vynálezu jak je znázorněno na Obr. 7. V tomto ztvárnění způsobu je dodatečná, relativně široká spojitá přímou linii formující struktura 88 odvíjena ze zásobního válce 78. Struktura 88 je vedena z válce 78 k řezacímu zařízení 200, které funguje stejným způsobem jako výše popsané řezací zařízení 90. Řezací zařízení 200 přednostně zahrnuje dva svěrové válečky 201 a 202, skrze které je dodávána struktura (pás) 88. Když je struktura 88 dodávána svěrem válečků 201 a 202, řezací čepele (neznázorněny) na válečku 201 vyřezávají v podstatě obloukovitě prohnuté části z protilehlých stran struktury 88, takže při opouštění řezacího zařízení 200 tato vypadá celkově podobně jako struktura 88 je znázorněná na Obr. 12.

Spojitá, přímou linii formující struktura 88, vyřezaná celkově tak jak je to znázorněno na Obr. 12, je dodávána do druhé kluzné, řezací a umisťovací montáže 205 materiálu pro provádění příčných řezů k podélné ose, které přerušují a rozdělují přímočarou strukturu 88 do jednotlivých částí 210, celkově podobných tvarem jednotlivým částem 85 jak jsou znázorněny na Obr. 13. Struktura 88 je vedena na otáčivý buben 206, který slouží jako přítlačná deska. Jakmile je jednou v kontaktu s povrchem otočného bubnu 206, tato se pohybuje v rychlosti menší než má povrch tohoto bubnu a klouže ve vztahu v povrchu bubnu 206 za lehkého podtlaku aplikovaného perforacemi v povrchu tohoto bubnu. Jakmile je · A ·· ·· · * · · • A A · · · · · *

9 9 9 A · · 999 999

9 9 9 9 9 9

999 99 999 999 99 99 jednou struktura 88 nařezána do jednotlivých částí 210, je aplikován poněkud vyšší podtlak, takže oddělené části 210 zůstávají v kontaktu s otáčivým bubnem 206, pohybujíce se ve stejné rychlosti jako povrch bubnu a v od sebe vzdáleném vztahu. Řezací váleček 207 se otáčí v souladu s otáčivým bubnem 206, průměr tohoto řezacího válečku 207 je takový, že řezací čepel 208 připevněná k tomuto řezacímu válečku 207 přerušuje do přímé linie formovanou strukturu 88 v od sebe vzdálených mezerách 121 na Obr. 12, formujíce jednotlivé části 210. Jednotlivé části 210 mohou být nejlépe popsány jako celkově obdélníkového tvaru s vyříznutými rohy, odpovídajícími výřezům 40 na Obr. 13.

Otáčející se buben 206 je umístěn tak, že při otáčení jsou jednotlivé částí 210 uváděny do kontaktu s dopravníkem 102. Vakuové uspořádání (zařízení) v otočném bubnu 206 je takové, že v poloze kontaktu s dopravníkem 102 je jednotlivá část 210 uvolňována pozitivním tlakem vzduchu od otočného bubnu 206 a pokračuje jako nesená na dopravníku 102. Lineární rychlost dopravníku 102 se celkově rovná tangenciální lineární rychlosti otočného bubnu 206, takže jednotlivé části 85 jsou ukládány na dopravník 102 v od sebe vzdáleném vztahu jak je to znázorněno na Obr. 11.

Způsob tohoto vynálezu poskytuje množství významných výhod. Například, tento způsob vytváří značně méně odpadu než jak činí typický způsob formování tvarovaného absorpčního jádra z jednoho kusu. Rovněž způsob předkládaného vynálezu zajišťuje efektivní dodávání struktur (pásů) absorpčních materiálů z válcového polotovaru, obzvláště pěny, z nichž jsou vyráběny dané díly a přímou linii formující pásy. Jednou výhodou tohoto postupu je delší životnost válce dodávání struktury. Například, užší struktury absorpčního materiálu použité k výrobě do přímé linie formovaných pásů mohou být • · · · · ·· · * ·· ·· « · · · · • · · W · · • · * * · • · · · · · · · · · · ·· ·· • · · · • · · · ··· ·*· • 9 .9· 99 delší životnost válce navinuty na šabloně. Třetí výhodou předkládaného vynálezu je lepší ovládání (řízení) určitých proměnných hodnot zpracování jako je umístění součástí jádra v patřičných funkčních vzájemných vztazích. Například, protože širší struktura absorpčního materiálu je vyřezávána a přerušována v bodě kde je proveden přední a zadní díl, značně snadněji se provádí soukryt vyřezávaných/oddělených dílů v příslušném vztahu s užším do přímé linie formovaným pásem(y) k výrobě složeného absorpčního jádra.

Ačkoli byla znázorněna a popisována konkrétní ztvárnění předkládaného vynálezu, tomu kdo je kvalifikován v příslušném stavu techniky bude zřejmé, že je možno provádět různé jiné změny a úpravy a to aniž by se šlo za duch a rámec vynálezu. V přiložených nárocích se toho tudíž zamýšlí využít k pokrytí všech těch změn a úprav, které spadají do rámce tohoto vynálezu.

Claims (10)

1. Tvarované absorpční jádro zahrnující alespoň jednu vrstvu tekutiny absorbujícího materiálu, přednostně materiálu polymerové pěny s otevřenou celulární strukturou, absorpční jádro dále zahrnuje přední díl mající vnitřní přední zakončení a vnější přední zakončení; zadní díl mající vnitřní zadní zakončení a vnější zadní zakončení; a středovou část s prvním a druhým zakončením; absorpční jádro se vyznačuje:

(a) řečeným vnějším předním zakončením majícím jednu délku a vnitřním předním zakončením majícím druhou délku, jež je kratší než je délka vnějšího předního zakončení;

(b) řečeným vnějším zadním zakončením majícím jednu délku a vnitřním zadním zakončením majícím druhou délku, která je kratší než je délka vnějšího zadního zakončení;

(c) řečeným zadním dílem umístěným tak, že jeho vnitřní zadní zakončení je protilehlé vnitřnímu přednímu zakončení předního dílu; a (d) řečeným prvním zakončením středové části, jež je v tekutém spojení s předním dílem prostřednictvím překrývání předního dílu mezi předním vnitřním a vnějším zakončením, druhé zakončení je v tekutém spojení se zadním dílem prostřednictvím překrývání zadního dílu mezi zadním vnitřním a vnějším zakončením.

2. Tvarované absorpční jádro podle nároku 1, dále se vyznačující tím, že přední díl zahrnuje první a druhou stranu, každá tato první a druhá strana je připojena

4 4« 4 4

44 4 4 44 44

4 4 4 4 4

4 4 4 4 4 4

4 4 · 4 4

444 *4 ·«· <44

44 44

4 4 4 ·

4 4 4 4

444 444

4 4 «4 ř* k přednímu vnitřnímu zakončení okrajem, který vymezuje výřez, jenž je přednostně celkově obloukovitě prohnutým.

3. Tvarované absorpční jádro podle nároku 1 nebo 2, dále se vyznačující tím, že zadní díl zahrnuje první a druhou stranu, každá tato první a druhá strana je připojena k zadnímu vnitřnímu zakončení okraji, které vymezují výřez, jenž je přednostně celkově obloukovitě prohnutým.

4. Tvarované absorpční jádro podle jakéhokoli z předchozích nároků, dále se vyznačující tím, že středová část vykazuje vlastnosti přijímání tekutiny v oblasti přijímání a přední a zadní díly vykazují v podstatě vlastnosti přechovávání tekutiny v zásobních oblastech tekutiny, takže tekutina může být rozdělována z oblastí přijímání tekutiny do zásobních oblastí tekutiny.

5. Tvarované absorpční jádro podle jakéhokoli z předchozích nároků, dále se vyznačující tím, že středová část zahrnuje alespoň jednu a přednostně alespoň dvě, celkově do přímé linie formované absorpční pásové části.

6. Tvarované absorpční jádro podle jakéhokoli z předchozích nároků, dále se vyznačující tím, že vnitřní přední zakončení a vnější přední zakončení vymezují délku předního dílu a vnitřní zadní zakončení a vnější zadní zakončení vymezují délku zadního dílu, takže délka předního dílu je přednostně v podstatě stejná jako, a přednostněji kratší než, je délka zadního dílu.

* · • · ·

7. Tvarované absorpční jádro podle jakéhokoli z předchozích nároků, dále se vyznačující tím, že středová část je zakončena v podstatě souběžně s vnějším předním zakončením předního dílu, a druhé zakončení středové části je zakončeno v podstatě souběžně s vnějším zadním zakončením zadního dílu.

8. Absorpční výrobek, přednostně jednorázová plena, schopný přijímání, rozdělování a uchovávání tělních tekutin, absorpční výrobek má dolní vrstvu a absorpční jádro uspořádané přilehle této dolní vrstvy, absorpční jádro zahrnuje alespoň jednu vrstvu tekutiny absorbujícího materiálu, přednostně materiálu polymerové pěny s otevřenou celulární strukturou, absorpční jádro dále zahrnuje přední díl mající vnitřní přední zakončení a vnější přední zakončení; zadní díl mající vnitřní zadní zakončení a vnější zadní zakončení; a středovou část s prvním a druhým zakončením; absorpční jádro se vyznačuje:

(a) řečeným vnějším předním zakončením majícím jednu délku a vnitřním předním zakončením majícím druhou délku, jež je kratší než je délka vnějšího předního zakončení;

(b) řečeným vnějším zadním zakončením majícím jednu délku a vnitřním zadním zakončením majícím druhou délku, která je kratší než je délka vnějšího zadního zakončení;

(c) řečeným zadním dílem umístěným tak, že jeho vnitřní zadní zakončení je protilehlé vnitřnímu přednímu zakončení předního dílu; a (d) řečeným prvním zakončením středové části, jež je v tekutém spojení s předním dílem prostřednictvím překrývání předního dílu mezi předním vnitřním a vnějším zakončením, druhé zakončení je v tekutém spojení se zadním dílem prostřednictvím překrývání zadního dílu mezi zadním vnitřním a vnějším zakončením.

9. Způsob výroby tvarovaného absorpčního jádra, vyznačující se následujícími kroky:

(a) zajištění alespoň jedné a přednostně alespoň dvou spojitých, přímou linii formujících struktur prvního absorpčního materiálu majících první podélnou osu a pár postranních okrajů vymezujících první šířku;

(b) formování protilehlých vyříznutých ploch v těchto postranních okrajích přímou linii formující struktury prvního absorpčního materiálu v od sebe rozmístěných mezerách;

(c) příčné rozdělování (přeřezávání) spojité, přímou linii formující struktury prvního absorpčního materiálu podél linie protínající protilehlé, celkově obloukovitě prohnuté vyříznuté plochy v od sebe rozmístěných mezerách, a formování částí s protilehlými vyříznutými zakončeními;

(d) rozmísťování od sebe těchto částí s protilehlými vyříznutými zakončeními;

(e) zajištění alespoň jedné a přednostně alespoň dvou spojitých, přímou linii formujících struktur druhého absorpčního materiálu majících druhou podélnou osu a pár postranních okrajů vymezujících druhou šířku;

(f) pokládání spojité, přímou linii formující struktury druhého absorpčního materiálu ve vrstveném vztahu na spojitou, přímou linii formující strukturu prvního absorpčního materiálu tak, že první a druhá podélná osa jsou v podstatě rovnoběžné; a « « · · · · · · · ·· · • · · · · ···· • · · · · · · ··· ··· • · · · · · · ··· ·· ··· ··· ·· ·· (g) příčné rozdělování (přeřezávání) řečených vrstev absorpčního materiálu v bodě ležícím mezi vyříznutými zakončeními.

10. Způsob podle nároku 9, dále se vyznačující kroky adhezního spojování spojité, přímou linii formující struktury prvního absorpčního materiálu a spojité, přímou linii formující struktury druhého absorpčního materiálu po jejich položení na sebe ve vrstveném vztahu a před rozdělováním (přeřezáváním) těchto vrstev.