CZ326899A3 - Způsob hydrogenace hydroformylačních směsí - Google Patents

Abstract

Popisuje se způsob hydrogenace reakčních směsí z hydroformylaceC^-olefinů pomocí vodíku na pevných katalyzátorech při zvýšené teplotě, při kterémse z reakční směsi odpaří aldehydy, alkoholy, mravenčany a nízkovroucí látky a v parách se vedou přes Cu/Cr-katalyzátorbez nosiče.

Description

Oblast_techniky

Vynález se týká způsobu hydrogenace hydroformylačních směsí, které odpadají p*i výrobě vyšších oxoalkoholů hydroformylací odpovídajících olefinů.

techniky

Vyšší alkoholy, zejména se 6 až 25 atomy uhlíku, se mohou, jak je známo, vyrábět katalytickou hydroformylací / nebo oxoreakcť/ olefinů chudších o jeden atom C a následující katalytickou hydrogenací reakčních směsí, obsahujících aldehyd a alkohol. Tyto se používají převážně jako edukty pro výrobu změkčovadel nebo detergentů.

Je známo, Že o*i katalytické hydroformylací olefinů vznikají reakční směsi, které kromě požadovaných produktů, to znamená aldehydů a odpovídajících alkoholů, mohou obsahovat v závislosti na katalyzátoru a na reakčních podmínkách vedlejší produkty a následné produkty, jako nezreagované olefiny, nasycené uhlovodíky, vzniklé hydrogenací olefinů, vodu, estery požadovaných alkoholů / například mravenčany/, acetaly z cílených produktů aldehydu a alkoholu, enolethery, jakož i vedlejší a následné produkty. Uvedené látky je možné rozdělit! na nízkovroucí látky s s teplotou varu pod teplotou varu alhehydu a vysokovroucí látky s teolotou varu nad teplotou varu alkoholu. Při hydrogenaci reakčních směsí vznikají z některých vedlejších produktů, jako esterů a ace• · • · · · · · • · · · · • ·· · · ·· · • · · · · · ··· · ··· ··· ···*· · · · • ·· · ·· ·· ·· ·· ··

-2• ·· talů, alkoholy, které jsou cíleným produktem, což zlepšuje výtěžek, zejména když se požaduje, aby se mraveněany, které mohou být přítomny až v množstvích do 10 % hmotn., hydrogenovaly za poměrně mírných podmínek a zejména za nízkého tlaku pomocí obvykle prodávaných katalyzátorů na požadovaný alkohol / a methanol jako vedlejší produkt/.

Katalytická hydrogenace reakčních směsí, které se vyrábí hydroformylácí olefinů se 2 až 24 atomy C, katalyzovanou kobaltem, je popsána například v DE 35 42 595. Hydrogenace se provádí ve .dvou stupních. V prvním stupni se hydroformylační směs hydrogenuje p*i 150 až 230 °C a při tlaku vodíku 10 až 350 barů s 80 až 95% výtěžností na katalyzátoru na nosiči z SÍO2, který obsahuje 5 až 15 % hmotn. niklu a 2 až 20 % hmotn. molybdenu ve formě oxidu molybdenu. Ve druhém stupni se hydrogenace dokončí při 150 až 23Ο °C a 10 až 350 barech tlaku vodíku na katalyzátoru, jehož aktivní hmota sestává z 55 až 60 % hmotn. kobaltu, 15 až 20 % hmotn. mědi, 4 až 10 % hmotn. manganu a 2 až 5 % hmotn. molybdenu ve formě oxidu molybdenu, jakož i popřípadě až s 10 % hmotn. aktivizujících přísad. Při způsobu se mravenčany a acetaly, přítomné ve směsi, zreagují na odpovídající alkoholy. Uvedený způsob má ale tu nevýhodu, že se hydrogenace orovádí ve dvou stupních- podle příkladu při 250 až 245 barech.

PodleUS-A 5 399 793 se pro hydrogenací reakčních směsí, které odpadají při hydroformylaci C^C^-olefinů, zbavených kobaltu, používají Ni/Mo-ka» · · » · · • · · «

-3talyzátory na AlgO^ nebo Al^.SiC^ jako materiálech nosiče. Celkový způsob zahrnuje následující jednotlivá kroky:

a/ hydroformylace katalyzovaná kobaltem b/ odstranění kobaltu z reakční směsi c/ hydrogenace surové reakční směsi při zvýšené teplotě a zvýšeném tlaku, d/ získání alkoholů s velmi malými množstvími aldehydů pomocí destilace, e/ finální hydrogenace alkoholů.

Hydrogenace stupňů c/ a/nebo e/ se mohou provádět za použití bimetalyckého Ni/Mo-hydrogenačního kataly:;.'. !.oru prostého fosforu. Tento hydrogenační katalyzátor vyrábí méně vysokovroucích vedlejších produktů než odpovídající katalyzátor obsahující fosfor. Nevýhodou při tomto způsobu je to, Že nro výrobu alkoholu odpovídající specifikace, vhodného pro výrobu změkčovadel, jsou nezbytné dva hydrogenační stupně a Že při nejmenším p*i hydrogenačním stupni b/ je nezbytný.relativně vysoký tlak 1.000 psig / / až 70 barů/.

Předložený vynález si stanovil za základní úlohu hydrogenovat reakční směsi z hydroformylace až C2₄-olefinů za srovnatelně mírných podmínek a zejména při nízkých tlacích na obvyklých katalyzátorech ? s velkou životností tak, aby se aldehydy a mrcvenČany přítomné jako vedlejší prodzkty přeměnily na požadované alkoholy.

Podstata vynálezu

Tato úloha byla překvapivě vyřešena způsobem hy• · • · ·· · * · · ·· • · · · ···· · ·

99 9 9 9 · · · · · • * 9 · · · ··· · ··· ··· ····· · 9 9

9999 99 99 99 99 99 drogenace reakčních směsí z hydroformylace olefinů pomocí vodíku na pevných katalyzátorech p*i zvýšená teplotě, p*i kterém se z reakční směsi odpaří aldehydy, alkoholy, mravenčany, nízkovroucí látky a v parách se vedou p*es Cu/Cr-katalyzátor bez nosiče. S výhodou se z odpařených aldehydů, alkoholů, mravenčanů a nízkovroucích látek odloučí p*ed hydrogenaci spolu ve formě kapiček sílené vysokovroucí látky.

Způsob podle vynálezu nabízí řadu výhod. Vysoko vroucí látky, zbývající ve výparníku, stejně tak jako vysokovroucí látky, stržené spolu ve formě kapiček a odloučené od odpařených aldehydů, alkoholů, mravenčanů a nízkovroucích látek, se současně nehydrogenují, nezatěžují tedy hydrogenační stupně. Tyto se mohou zpracovávat štěpením / nebo krakováním/ na cenné látky. Aldehydy se přeměně z více než 98 % se selektivitou větší než 99 % hydrogenují jen v jed nom stupni na odpovídající alkoholy. Získané estery, především mravenčany se rovněž hydrogenují na požadovaná alkoholy. Hydrogenace se může provádět v oblasti nízkých tlaků pod 25 bary. Žádoucí vedlejší účinek snočívá v tom, Že se výchozí olefiny, obsažené v reakční směsi, převážně nehydrogenují, což umožňuje jejich zpětné vracení do hydroformyleční reakce.

Přehled__>obrázků_na_ výkrese

Na obr. 1 je znázorněno blokové schéma zařízení, ve kterém se může provádět kontinuálně způsob podle vynálezu při vedení hydrogenačního vodíku • 4

444 · 44 · · 4 · 4

4 · · 4 444 · ··· ···

4 · 4 4 4 4 4

4444 44 44 44 44 44

-5v okruhu.

P*íklsd_pr°vedení vynálezu

Hydroformylační směs se zavádí jako edukt 1 do výparnťku 2, kterým proudí v souproudu zahřátý vodík 3. Proud 4 vodíku 3 obsahující aldehydy, alkoholy, mravenčany a nízkovroucí látky se vede odlučovačem 5 kapek, které se tam odloučí a vysokovroucí látky , zůstávající ve výparníku 2 se odtahují kontinuálně nebo diskobtinuálně jako podíl 6 vysokovroucích látek Proud 7 vodíku 3 zbavený vysokovroucích látek a naložený aldehydy, alkoholy, mravenčany a nízkovroucíml látkami se vede do hydrogenačního reaktoru 8, z něhož vystuouje hyd^r,o;; ?nnční směs 9, která se chladí v chladiči 10. V předloze^roduktu se dělí hydrogenační směs na hydrogenační produkt 12 a cirkulační plyn 13 z něhož s° odtáhne část jako odpadní plyn 14, aby se hladina inertního plynu udržela na přijatelné výši. Spotřebovaný vodík se nahradí čerstvým vodíkem.

Edukty pro hydroformylaci jsou monoolefiny s 5 až 24 atomy uhlíku a s dvojnou vazbou C-C na konci nebo uprostřed řetězce, nebo směsi takovýchto monoolefinů, jako 1-, nebo 2-penten, 2-methyl-l-buten,

1-, 2- nebo 3-hexen, isomerní směs Cg-olefinů /dioropen/, odpadající p*’i dimeraci propenu, 3-methyll-hexen_f 1-okten, iso m erní směs Cg-olefinů /dibuten/, odpadající při dimeraci butenů, 1-nonen, 2-, 3- nebo 4-methyl-l-okten, isomerní směs Cg-olefinů /tripropen/ odpadající při trimeraci propenu, 1-, 2- nebo • · ·

-63-decen, 2-ethyl-l-okten, 1-dodecen,isomernť směs C-^-olefinů /tetraúroúen nebo tributen/, odpadající při tetrameraci propenu nebo trimeraci butenů, 1-tetradecen, 1- nebo 2-hexadecen, směs C^g-olefinů /tetrabuten./, odpadající p^i tetrameraci butenů, jakož i směsi olefinů vyrobené koligomerací olefinů s různým počtem atomů C /výhodně se 2 až 4/, poD*ípadě po destilačním dělení na frakce se stehným nebo podobným počtem atomů C. S výhodou se hydrogenují směsi, které vznikají při hydroformylaci směsí Cg-, C^-, C^- nebo Cig-olefinů.

Olefiny se hydroformylují obvyklým způsobem a poskytují potom edukty nro hydrogenační zoůsob podle vynálezu. Pracuje se tedy s rhodiovými nebo s výhodou kobaltovými katalyzátory a to bučí s přísadami stabilizu jícími komnlex nebo bez nich, jako organickými fosfiny nebo fosforitany. Teploty a tlaky se mohou měnit podle použitého katalyzátoru a olefinů v širokém rozmezí, Popis hydroformylace olefinů lze najít u J. Falbe, New Syntheses with Carbon Monoxide, Springer-Verlag, HeidelbergTNew York, 1980, strany 99ff, jakož i u Kirk-Othmer, Encyclopedia of Chemical Technology, svazek 17, 4. vydání, John Wiley a. Sons, strany 902919 /1996/.

Reakční směsi z hydroformylace se s výhodou nejdříve zbaví katalyzátoru. Když se používal kobaltový katalyzátor, může se to provést snížením tlaku, oddělením vodné fáze katalyzátoru, oxidací sloučenin kas>bonylu kobaltu zbývajících v hydroformylační směsi vzduchem nebo kyslíkem a vymytím vzniklých sloučenin kobaltu vodou nebo vodnou kyselinou. Způsoby odstranění kobaltu jsou dobře známé, viz například J. Falbe, • · • 4 4 • 4 4 4 4 4

-7a.a.O 164, 165 /BASF-Prozess/, Kirk-Othmer, a.a.O., jakož i EP-0 850 905 Al.

Když jako hydroformylační katalyzátor sloužila sloučenina rhodia, může se tato oddělit tenkovrstvou evaporizací jako destilační zbytek od hydroformylační směsi.

Reakční směsi z hydroformyláce, která byly s výhodou zbaveny katalyzátoru, obsahují obecně 3 až 40 % hmotn., nejčastěji 5 až 30 % hmotn. nízkovroucích látek, dále 30 až 90 % hmotn. aldehydů, 5 až 60 % hmotn. alkoholů, až do 10 % hmotn. mravenčanů těchto alkoholů a 5 až 15 % hmotn. vysokovroucích látek. Je třeba zdůraznit, že se znůsob podle vynálezu může provádět i s hydroformylačními směsemi, jejich složení v tom a/nebo jiném ohledu neodpovídá těmto údajům.

Z reakční směsi z hydroformylace, zbavené pop*íoadě katalyzátoru, která zpravidla nebyla destilována, se nejdříve odpaří aldehydy, alkoholy, mravenčany a nízkovroucí látky. K nízkovroucím látkám se počítají především nezreagované olefiny a odpovídající nasycené uhlovodíky, které vznikly během hydroformylace, jakož i voda.Podíl nízkovroucích látek v reakční směsi kolísá podle výchozího olefinů reakčních podmínek a stupně konverze hydroformylace ve výše uv děných mezích. Vysokovroucí látky,které se podle vynálezu nemají dostat k hydrogenačnímu katalyzátoru, obsahují mimo jiné produkty aldolizace a/nebo kondenzace vzniklých aldehydů jakož i ace0 0 0 · ·♦ ·· 0 0 ·· 0··· · 0 0 · 0 00 0

04 4000 0040

000 0 000 0 000 000

00000 0 0 4

4000 00 40 40 00 04

-8tály. a enolethery a v*ou jako vysokomolekulární látky podstatně výše než alkoholy, aldehydy, mravenčany a nízkovroucí látky.

Podmínky za kterých se aldehydy, alkoholy, mravenčeny a nízkovroucí látky oddělují od vysokovroucích látek, závisí do značné míry na počtu atomů C výcho~ ch olefinů. Dělení reakční směsi se s výhodou provádí za stejných podmínek, co se týká teploty a tlaku, p*i kterých se provádí následující hydrogenace. S ohledem na to je tlak zpravidla pod 25 bary.

Je s výhodou 1 až 25 barů a zejména pak 15 až 20 barů. V p*ípadě reakčních směsi z hydroformylace olefinů se 6 až 12 atomy C /například oktenů, které byly získány dimerací butenů/ se může pracovat například p*i teplotách 150 až 250 °C, s výhodou 160 až 220 °C. Pro jiné hydroformylační směsi se optimální teploty pro oddělení vysokovroucích látek zjistí snadno orientačními pokusy.

Pro dělení hydroformylačních směsí se používají běžná zařízení, například tenkovrstvý evaporizer nebo výparník se splývající vrstvou kapaliny Při výhodné formě orovedení se směs dávkuje do proudu vodíku s odpovídající teplotou. Nezávisle na zvolené metodě odpařování je výhodné, zbavit proud páry kaoiček vysokovroucích látek, neboí se tímto způsobem zvýší Životnost katalyzátoru. Obvykle se používá odpučovač kapek, ve kterém se sníží rychlost proudu páry, proud páry se vystaví působení odstředivých sil nebo se kapky odlučují pomocí nárazů, například na odrážecí desce nebo sítu.

09 00 ·· ·0 00 • 0 0 ♦ 0 00 0 9 09 9

00 0000 0900

990 9 090 0 090 999

00000 9 0 0

9009 90 00 00 09 00

-9Jestliže se hydroformylační směs odpalovala vnášením do zahřátého proudu vodíku, vede se vodík/ /směs páry přes katalyzátor. V jiném případě se směs páry přimíchává k vodíku. Vodík se s výhodou používá ve značném stechiometrickém přebytku. S výhodou se pracuje s hmotnostním poměrem vodík: edukt 3,5:1 až 0,7:1, zejména pak 3:1 až 1:1. Nespotřebovaný vodík se může vést v kruhu.

Katalyzátor je Cu/Cr-katalyzátor bez nosiče. S výhodou se používá jako katalyzátor na pevném loži a obsahuje obecně 25 až 40 % hmotn. mědi a 18 až 30 % hmotn. chrómu. Katalyzátor může obsahovat až do 20 % hmotn. zásaditých látek , jako oxidů alkalických kovů nebo oxidů alkalických zemin nebo hydroxidů alkalických kovů nebo hydroxidů alkalických zemin, stejně tak jako jiné, inertní nebo vlastnosti modifikujfcí lát ky ve stejných množstvích, například grafit. Bez nosiče znamená, že není přítomen Žádný materiál nosiče, který byl postříkán nebo impregnován aktivními složkami nebo na který byly jiným způsobem adhezivně naneseny aktivní složky. Nejdříve oxidický katalyzátor se s výhodou redukuje p*i zvýšené teplotě, například hydrogenační teplotě, převáděním vodíku a potom rozvine optimální účinnost. Uvedené hmotnostní podíly se vztahují na oxidickou, neredukovanou formu katalyzátoru. Vhodné katalyzátory jsou například katalyzátor E4O6TU von Mallinckrodt Erie, Pensylvania,

USA stejně tak jako katalyzátor G99B der Stld-Chemie AG, 8Ο333, Mtinchen. Katalyzátory se s výhodou používají ve formě, která vykazuje malý odpor vůči prou-10♦ · ·· • · * · • ·· • · · ·

9 9

9999 99

99

9 9 9

9 9 9 · · 9 9 » • · ·

9 99

99

9 9 9

9 9 9

999 999

9

9 9 9 dění, například ve formě granulí, pelet nebo tvarových těles, jako tablet, válců, vytlačovaných výlisků nebo kroužků. Teploty na katalyzátoru stejně tak jako tlaky odpovídají, jak bylo uvedeno, s výhodou podmínkám , za kterých se z hydroformylační směsi odpařují aldehydy, alkoholy, mravenčany a nízkovroucí látky.

Optimální teplota lože katalyzátoru se pro danou hydroformylaci s výhodou zjistí orientačními pokusy. U hydroformylačních směsí, které byly získány hydroformylaci olefinů se 12 ař 12 atomy C, je tato teplota, jak již tylo uvedeno, okolo 150 až 250 °C, s výhodou okolo 160 až 220 °C. Je výhodné, když teplota cirkulačního plynu s odpařenou částí hydroforraylační směsi je na vstupu hydrogenačního katalyzátoru stejně vysoká jako na výstupu odlučovače kapek, S výhodou se v souladu s tím pamatuje na to, aby se cirkulační plyn v tomto úseku způsobu ohřál, s výhodou nepřímo ohřál, a mohl se termostatovát.

Hydrogenace probíhá exotermně. Je možné vést reakci za zvyšování teploty adiabaticky. Alternativně je také možné, provádět hydrogenaci v podstatě isotermně, to znamená připustit zvýšení teploty od vstupu reaktoru až k výstupu hydrogenační směsi jen až do 10 °C. V posledním případě řídí se teplota s výhodou napájením studeného hydrigenačního vodíku.

Způsob podle vynálezu připouští vysoké prosazení. Zatížení katalyzátoru /liquid hourly space velocity=LHSV/ se udává jako hodinový proud objemu ještě kapalného eduktu děleno objemem katalyzátoru.

44 ♦ 4 ·· ♦ 4 »4 ♦ 4 4 4 • 44

4 4 · 4

4444 44

4 4 4 · 4 4 ♦ 4 4 4 4 · 4

4·

4 ·

444

4

4 ·

4 4 «

4

-11Toto závisí mimo jiné na zvolené teplotě a obecně je mezi 0,07 h^-^ a 0,40 h”\ zejména mezi 0,12 h“^ až 0,25 h“^. Prodleva plynné fáze v oblasti katalyzátoru závisí v podstatě na GHSV /gas hourly space velocity/, zvolené teploty a tlaku a může být například mezi 3 až 30 sek.

Hydrogenační směs se může po oddělení přebytečného vodíku rozložit frakčnť kondenzací nebo úplnou kondenzací a destilací ve své složky.Z podílu nízkovroucích látek se mohou získat zpět nehydrogenované olefiny, s výhodou destilací,a mohou se vést zpět do hydroformylace. Alternativně se mohou olefiny používat snolečně s nasycenými uhlovodíky vzniklými z nich při hydroformylaci nebo hydrogenaci, jako surovina pro krakování nebo tooné účely. To platí zejména tehdy, když hydroformylace byla vedena s vysokou konverzí výchozích olefinů. AU. holý odpadají v čistotě >99%, zjištěno plynovou chromatografií. Zbytek se může spojit s vysokovroucími látkami, které zbyly po odpaření aldehydů, alkoholů, mravenčanů a nízkovroucích látek, a společně s nimi se mohou zpracovat na cenné látky. Například je možné získat krakováním olefiny, které se mohou opět hydroformylovat.

?ŽíkUdy_provedění_vynálezu

Následující příklady mají blíže vysvětlit vynález, aniž by ho ale omezily pouze na jejich oblast použití .

Příklad 1

-12Do výparníku 2 hydrogenačního zařízení s plynými fázemi podle obr. 1 byl pomocí dávkovacího čerpadla nadávkován jako edukt 1 hydroformylovaný di-nbuten do poudu vodíku 3, který byl zahřát na 200 °C. Proud 4 vodíku naložený aldehydy, alkoholy, mravenčeny a nízkovroucími látkami a obsahující kapičky vysokovroucích látek, opouštějící výparník 2, byl veden přes odlučovač 5 kapek a no oddělení od vysokovroucích látek jako proud 7 látky na vrcholek kolony hydrogenačního reaktoru 8. Vysokovroucí látky 6, zbývající ve výoarníku 2 a odloučené v odlučovači 5 kapek se odtahovaly po 12 hodinách.

Reaktorem byla ocelová trubka s vnitřním průměrem 3θ mm, ve které bylo pevně umístěno 800 ml /»

1200 g/ katalyzátoru E406TU Mallincrodt ve formě pelet. Katalyzátor obsahoval ve své oxidické, neredukované formě % hmotn. CuO, odpovídajícího 33,55 % hmotn. Cu % hmotn. odpovídajícího 27,37 % hmotn. Cr % hmotn. BaO a 10 % hmotn. grafitu.

Katalyzátor se zredukoval, tím, Že se při 150 °C a 1 baru vedlo přes 800 ml katalyzátoru nejdříve 2500 Nl/h dusíku. Maximálně 5 % dusíku se nahradilo vodíkem a proud plynu se řídil tak, aby zvýšení teploty nepřekročilo 10 °C. Po 2 h se objemová koncentrace vodíku zvýšila o 5 %. Potom se konečně redukovalo čistým vodíkem, teplota se zvýšila na 160 °C.

-1300 ·· 0· 99 ·0 ·· • 0 0 0 9 9 0 · 0000

00 0000 0000 00 0 · 0 0 000 « 000 000

00000 0 0 0 0000 00 00 00 00 00

Po dalších dvou hodinách se teplota zvýšila o 10 °C. Poté co se dosáhlo teploty 190 °C, zvýšil se tlak vodíku za přísné kontroly teploty postupně na 15 barů a za těchto podmínek se katalyzátor udržoval 12

h.

Hydrogenační směs se ochladila v chladiči 10.

Z předlohy 11 se odtahoval kondenzovaný hydrogenační produkt 12, cirkupační plyn 13 se vracel do výparníku 2 zpět, a část cyklického plynu se odtahovala jako odpadní plyn 14. Spotřebovaný vodík se nahradil čerst vým vodíkem 15.

Způsob se prováděl za následujících aodmínek:

přivedený edukt	160 g/h
přivedený čerstvý vodík	62 Nl/h
vodík cyklického plynu	2 500 Nl/h
odpadní plyn	50 Nl/h
vysokovroucí látky	3 g/h
teplota po výparníku	180 °C
teplota na vstupu do hydrogenačního
reaktoru	185 °C
teplota v hydrogenačním reaktoru	185 °C
tlak v systému	16 barů
hydrogenační produkt asi	158 g/H
Analýzy eduktu získané plynovou	chromatografií

jakož i hydrogenančího produktu, získané plynovou chromatografií udávají následující hodnoty;

·· 9 9 ·9 99 ·« 99

9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9

99 9 9 9 9 9 9 9 9

999 9 999 9 999 999

9 9 9 9 9 9 9

9999 99 99 99 99 99

-14látka________________edukt /% hmotn./ produkt /% hmotn./

isononanaly	39,4	0,2
isononanoly	41,8	87,9
mravenčany isononylu	4,2	4o,i
vysokovroucí látky	_______	2,2

Stacionární stav se dosáhl po jednom týdnu provozu, a složení produktu zůstalo po období více než 6 měsíců stejné.

Příklad 2

Byl proveden stejný pokus bez odlučovače kapek, ale jinak za stejných podmínek. Po šesti týdnech byl ale zjištěn již značně zhoršený výkon hydrogenace, který se projevoval vyšším obsahem mravenčanů isononylu.

A A A A ·· AA AA AA ♦·*· AAAA AAAA

A AA AAAA AAAA

A A AAA A AAA · AAA AAA

AAAAA A A A

AAAA AA AA AA AA AA

Claims (22)

1. PATENTOVÍ NÁROKY ^Způsob hydrogenace reakčních směsí z hydroformylace ^C5^C24 -olefinů pomocí vodíku na pevných katalyzátorech při zvýšené teplotě, vyznačující se t í m , Že s^Ί z ^enkční směsi odpaří aldehydy, alkoholy, mravenčany a nízkovroucí látky a v parách se vedjř přes Cu/Cr-kataly zátor bez nosiče.
2. 2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se t í m , že se způsob provádí kontinuálně.
3. 3. Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že se z odpařených aldehydů, alkoholů, mravenčanů a nízkovroucích látek odloučí před hydrogenací pomocí odlučovače kapek soolu stržené kapičky vysokovroucích látek.
4. 4. Způsob podle nároku 3, vyznačující se tím, Že se vysokovroucí látky odpadající v odlučovači kapek a ve výparníku zpracují na cenné látky.
5. 5. Způsob podle jednoho z nároků 1 až 4, v yznačující se tím, že se cyklický plyn po opuštění odlučovače kapek a p*ed vstupem do hydrogenačního reaktoru může zahřívat'a těrmAgtatovat.
6. 6. Způsob podle jednoho z nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že teplota cyklic• 4 44 44 44 4« 4·

   4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4

   4·· 4444 4444

   44 44« 4 444 · 444 444

   44444 4 4 4

   4444 44 44 »4 4« 44

   16kého plynu na vstupu hydrogenačního reaktoru je při nejmenším tak vysoká jako na výstupu odlučovače kapek.
7. 7. Způsob podle jednoho z nároků 1 ař 6, v yznačující se tím, že katalyzátor obsahuje 25 až 40 % hmotn. Cu a 18 až 30 % hmotn.

   Cr, vztaženo na oxidickou formu katalyzátoru.
8. 8. Způsob podle nároku 7, vyznačující se t í m , že katalyzátor obsahuje až do 20 % hmotn. zásadité látky.
9. 9.Způsob podle nároku 8, vyznačující se tím, že katalyzátor obsahuje až do 20 % hmotn. inertnílátky nebo látky s modifikovanými vlastnostmi.
10. 10. Způsob podle jednoho z nároků 1 až 9, v yznačující se tím, že se hydrogenace provádí na katalyzátoru s pevným ložem.
11. 11. Způsob podle jednoho z nároků 1 až 10, v yznačující se tím, že se hydrogenace provádí p*i 150 až 250 °C.
12. 12. Způsob podle jednoho z nároků 1 až 10, v yznačující se tím, že se hydrogenace provádí p*i 160 až 220 °C.
13. 13. Způsob podle jednoho z nároků 1 až 12, v yznačující se tím, že se hydrogenace provádí adiabaticky.
14. 14. Způsob podle jednoho z nároků 1 až 12, vyznačující se tím, že se hydrogenace

    4 · 44 44 44 44 44

    4444 4444 4*4*

    4 44 4444 4444

    44 «44 4 444 4 444 444

    44444 4 4 4

    4444 44 44 44 44 44

    -17provádí v podstatě isotermicky, tím Že se teplota reguluje napájením studeným plynem.
15. 15. Způsob podle jednoho z nároků 1 až 14, vyznačující se tím, že se hydrogenace provádí při tlaku 1 až 25 barů.
16. 16. Způsob podle jednoho z nároků 1 až 14, vyznačující se tím, že se hydrogenace provádí při tlaku 15 až 20 barů,
17. 17. Způsob podle jednoho z nároků 1 až 16, v yznačující se tím, že zatížení katalyzátoru je mezi 0,07 h“^ až 0,40 h”\
18. 18. Způsob nodle jednoho z nároků 1 až 16, v yznačující se tím, že zatížení katalyzátoru je mefci 0,12 až 0,25 h“'^L.
19. 19. Způsob nodle jednoho z nároků 1 až 18, v yznačující se tím, že se hydrogenace provádí s hmotnostním poměrem vodík;edukt 3,5:1 až 0,7:1.
20. 20. Zoůsob podle jednoho z nároků 1 až 18, v yznačující se tím, že se hydrogenace Drovádí s hmotnostním po,ěrem vodík: edukt 3:1 až 1:1.
21. 21. Způsob podle jednoho z nároků 1 až 20, v yznačující se tím, Že se jako edukt používají hydroformylační směsi, které byly vyrobeny hydroformylací katalyzovanou kobaltem.
22. 22. Způsob podle nároku 21, vyznačující se t í m , že se hydroformylační směsi používají nedestilované.