CZ324897A3 - Jednotkový, jednorázový absorpční výrobek - Google Patents

Description

Tento vynález se týká obecně absorpčních systémů a konkrétněji pak absorpčních systémů, které zvyšují pohodlí nositele a zdravý stav jeho pokožky, pomocí podstatného snížení zakrytí a uzavření pokožky nositele daným absorpčním systémem Dosavadní stav techniky

Malé děti a jiní inkontinentní jedinci nosí absorpční systémy jako jsou jednorázové absorpční výrobky k přijímání a zadržování moči a jiných tělových eksudátfi. Jednorázové absorpční výrobky fungují jak při zadržování vyměšovaných eksudátfi, tak při izolaci těchto materiálů od těla nositele, součástek jeho spodního prádla a ložního prádla.

Rčkoli doposud známé jednorázové absorpční výrobky skutečně plní svou zamýšlenou funkci,, každý tradiční návrh trpí tím či oným nedostatkem absorbence tělových fluid, ochrany spodního prádla nositele od znečišťování, pohodlí nositele, a zdravého stavu jeho pokožky.

Typický jednorázový absorpční výrobek zahrnuje absorpční prvek umístěný mezi tekutinou propustným, tělo kontaktujícím prvkem a tekutinami nepropustnou ochrannou bariérou. S tímto absorpčním prvkem (někdy nazývaným jako absorpční jádro) se počítá, že bude přijímat a zadržovat moč

···♦ a ji-iié tělové eksudáty. S tělo kontaktujícím prvkem (někdy nazývaným jako horní vrstva) se počítá, že bude .zajišťovat přizpůsobivý kontakt š povrchy těla nositele, při současném umožňování volného průchodu fluid skrze sebe do absorpčního prvku. S . ochrannou bariérou (někdy nazývanou jako dolní vrstva) se počítá k bránění moči a jiným tělovým eksudátům pronikat jeďnorážóvým absorpčním výrobkem a znečišťovat ! součástky spodního prádla nositele.

Ačkoli je ochranná bariéra, či dolní vrstva vysoce účinnou při bránění průniku a takto napomáhá zadržovat tekutinu uvnitř jednorázového absorpčního výrobku, tato uzavírá pokožku nositele a činí tak jednorázový absorpční výrobek nepohodlným k .nošení, což může vést k určitým problémům se zdravým stávem jeho pokožky. Dalším zdůrazněním tohoto problému je to, že jednorázové absorpční výrobky předchozí techniky jsou poměrně velké ve vztahu.k velikosti nositele, jemuž jsou zamýšleny padnout. Takové designy se považovaly za žádoucí, protože spotřebitelé dávali přednost větším jednorázovým absorpčním výrobkům, z hlediska jejich omezené tendence prosakovat. Ač větší jednorázové absorpční výrobky možná mají zmenšenou tendenci unikat, takto chráně spodní prádlo nositele a ložní prádlo před znečišťováním, tyto mají rovněž negativní dopad na pohodlí nositele a jeho pokožku tím, že pokrývají a uzavírají více jeho pokožky. Uzavření pokožky nositele ochrannou bariérou či dolní vrstvou zachycuje moč a jiné tělové eksudáty proti pokožce ,r

J nositele. Vlhkost zachycená proti pokožce působí její i hydrataci, čímž vydává zdraví pokožky v nebezpečí. Nadměrná £

hydratace pokožky může vést k jejímu podráždění, svědění a jiným souvisejícím kožním problémům.

Tudíž, cílem tohoto vynálezu jě zajistit jednorázový absorpční výrobek, jenž poskytuje zvýšené pohodlí.nositele.

Dalším c.ílem tohoto vynálezu je zajistit jednorázový absorpční výrobek, který zajišťuje nositeli zlepšený zdravotní stav jeho pokožky.

I

- 3 Dalším cílem tohoto vynálezu je zajistit jednorázový absorpční výrobek, jenž podstatně zmenšuje velikost pokožky nositele, jež je pokryta a uzavřena Jednorázovou' plenou.

Tyto a jiné cíle tohoto vynálezu se stanou zřejmějšími při posuzování s odkazem na následující popis a ve spojení s·příslušnými doprovodnými výkresy.

Podstata vynálezu i

Tento vynález poskytuje jednotkové, jednorázové absorpční výrobky Jako jsou jednorázové pleny a podobně, jež mají unikátní design, zlepšující pohodlí nositele a stav zdraví jeho pokožky. Tyto absorpční výrobky zahrnují vnější obal, přednostně obsahující tekutinou propustnou horní vrstvu a tekutinou nepropustnou dolní vrstvu, absorpční Jádro umístěné uvnitř tohoto obalu, a uzavírací systém připojený k vnějšímu obalu k upevnění absorpčního výrobku na daném nositeli. Absorpční jádro má svou plochu absorpčního jádra a absorpční výrobek má plochu absorpčního výrobku.

Tento vynález rovněž poskytuje jednotkové, jednorázové absorpční součástky spodního prádla jako Jsou tréninkové kalhotky, které mají unikátní design zlepšující pohodlí nositele a stav zdraví jeho pokožky. Takovéto absorpční součástky mají pár otvorů nohou a otevření pasu. Tyto absorpční výrobky zahrnují vnější obal a absorpční jádro umístěné uvnitř tohoto obalu. Absorpční jádro má svóu plochu absorpčního jádra a absorpční součástka spodního prádla má plochu této absorpční součástky.

. Absorpční výrobky tohoto vynálezu mají přednostně relativně' nízký index posazení. Tento index posazení absorpčního výrobku přímo odpovídá pohodlí a stavu zdraví pokožky nositele. Index posazení, jak se zde používá, se týká vztahu velikosti určitého absorpčního výrobku k velikosti určitého nositele. Index posazení se stanoví

• ·♦ · • · · ý ’ í t i

dělením plochy absorpčního výrobku rozměrem od rozkroku po pás (přesněji: od pupku ke kříži, pozn.. překl.) největšího nositele, s nímž se počítá, že mu daný absorpční výrobek padne. .Rozměř největšího nositele u nějakého absorpčního výrobku sě týká rozměru od pupku ke kříži, Y, největšího nositele, či maximálního rozměru od pupku ke kříži, sé kterým se počítá, že mu daný absorpční výrobek bude.sedět, v němž je absorpční výrobek navržen, ták, aby seděl malému dítěti majícímu rozměr ód pupku ke kříži od asi X., rozměru ód pupku ke kříži nejmenšího nositele, sé kterým še počítá, že mu plena sedne, až do asi Y.

Nižšímu indexu posazení se dává přednost, protože určitým absorpčním výrobkem, je .pokryto a uzavřeno méně pokožky daného nositele,, čímž se zvyšuje pohodlí a zdravotní stav jeho pokožky. Podle toho je vyšší index posazení méně přednostní, protože určitým absorpčním výrobkem je pokryto a uzavřeno více pokožky daného nositele, což činí absorpční výrobek méně pohodlným k nošení vystavením pokožky nositele potenciálně nezdravým podmínkám.

Absorpční, výrobky tohoto vynálezu mají přednostně index posazení menší nebo rovnající se asi 240, přednostněji menší nebo rovnající se asi 238, a nejpřednoštněji menší nebo rovnající sé asi 236.

Absorpční výrobky tohoto vynálezu mají také přednostně relativně nízký index absorbence. Indexem absorbence, jak se zde používá, se týká vztahu velikosti absorpčního jádra k velikosti nositele. Index absorbence še stanoví dělením plochy absorpčního jádra rozměrem od pupku ke kříži Y největšího nositele, se kterým se počítá, že mu určitý absorpční výrobek padne. . Přednostním je nižší index absorbence, protože při činění absorpčního výrobku pohodlnějším k nošení se používá méně materiálu absorpčního jádra. Podle toho je vyšší index absorbence méně přednostním, protože je použito více absorpčního materiálu při činění absorpčního výrobku méně pohodlným k nošení..

·*· · ··· il· . 1 'P

- 5 Absorpční výrobky tohoto vynálezu mají přednostně index absorbence menší než anebo rovnající še asi 95, přednostněji menší něž anebo rovnající se ási 90, a nejpřednostněji menší než anébó rovnající se asi 85. .

Přehled obrázků na výkresech

Ačkoli je popis zakončen patentovými nároky konkrétně označujícími a zřetelně nárokujícími předmět, jenž je považován za tento vynález, má se za to, že vynález bude lépe pochopen z následujícího popisu provedeného ve spojení s příslušnými doprovodnými kresbami, v nichž:

Obr. 1 - půdorys ztvárnění jednorázové plený tohoto vynálezu s odříznutými díly k jasnějšímu zobrazení její podkladové struktury, s vnitřním povrchem pleny k prohlížejícímu.

Obr’. 2 - pohled řezem na jednorázovou plénu na Obr. 1 podél linie 2-2 na Obr.. 1,.

Obr. 3 - půdorys alternativního ztvárnění pleny tohoto vynálezu.

Obr. 4 - půdorys dalšího alternativního ztvárnění pleny tohoto vynálezu.

Obr. 5 - půdorys přednostního ztvárnění materiálu ŠELF majícího napínatelnou síť tohoto vynálezů, s deformacemi obrácenými lící k pozorovatel i.

Obr. 5A -segmentový, perspektivní pohled na materiál ŠELF, z Obr. 5 v jeho nenaplém stavu.

Obr. 5B - segmentový, perspektivní pohled na materiál ŠELF z Obr. 5, v jeho-naplém stavu, odpovídajícím fázi

I na křivce síla-protažení uvedené na Obr. 6..

Obr. 5C - segmentový, perspektivní pohled na materiál ŠELF z Obr. 5, v. jeho naplém stavu, odpovídajícím fázi

II na křivce síla-protažení uvedené na Obr. 6..

(

	• ·	4 4	4 4	4 4	*
	• · · • 4 • · · · »4|	4 4 • 4 4	4 4 44 4	4 « ♦ 444 4 4 4	4 4 4 4

- 6 Obr. 6 - graf odporové síly versus procento protažení, porovnávající chování materiálu ŠELF tohoto vynálezu jak je znázorněn na Obr. 5, s jinak identickým, planárním, základním polymerovým materiálem.

Obr. 7 - graf chování elastické hystereze materiálu ŠELF z Obr. 6, když je podroben 60% protažení a zkoumána jeho hysterezní reakce.

Obr. 8 - zjednodušený boční pohled na přednostní zařízení používaně k formování této Části materiálu ŠELF přítomného vynálezu.

Obr. 9 - půdorys protilehlých do sebe zapadajících desek zařízení na Obr. 8, s vedle sebe položenými., do sebe zapadajícími vystavenými plochami.

Obr. 10 - zjednodušený boční pohled na statický liš užívaný k formování alespoň části základní folie do struktury ŠELF tohoto vynálezu.

Obr. 11 - zjednodušený boční pohled na kontinuální dynamický lis, používaný k formování.předem stanovených dílů základní folie do materiálu ŠELF tohoto vynálezu.

Obr. 12 - zjednodušené znázornění zařízení používaného ke zformování alespoň části základní folie do materiálu ŠELF tohoto vynálezu.

Obr. 13 - zjednodušené znázornění ještě dalšího zařízení používaného ke zformování alespoň části základní folie do materiálu ŠELF tohoto vynálezu.

Obr. 14 - graf odporové síly versus procento protažení, porovnávající chování alternativního strukturovaného (žebrového) materiálu ŠELF, jenž je laminátem složeným z vrstvy polymerové folie a netkané vrstvy upevněné adhezivem, mající nápínatelnou síť tohoto vynálezu, s jinak identickým, neformovaným plenárním základním strukturálním materiálem.

Obr. 15 - gráf chování elastické hystereze strukturovaného (žebrového) materiálu, majícího napínatělnou síť z Obr. 14, když je tento podroben 60% protažení a zkoumána jeho reakce elastické hystereze.

i

	•	•	• ·	to	• ” to
4	•	• to	•	e	• to
	to	«		*	« ··«	•
	···♦	• · ·	• toto	• • to to	• ·	• «

Obr. 16 - perspektivní pohled na ztvárnění tréninkových kalhotek tohoto vynálezu.

Příklady ..provedení vynálezu

Tak jak se v tomto materiálu používá termín absorpční výrobek¹¹,· tento še týká zařízení, jež pohlcují a zadržují tělové eksúdáty, a konkrétněji se týká výrobků, které jsou umístěny proti anebo v blízkosti těla daného nositele, aby pohlcovaly a zadržovaly různé eksúdáty vylučované tělem. Pojem jednorázový, zde používaný, se týká absorpčních výrobků, u nichž se nepočítá s jejich praním nebo jinou obnovou ahebo znovupoužíváním jako absorpčního výrobku (t.j., u nichž se počítá s tím, že budou znehodnoceny po jediném použití a budou' přednostně. recyklované, kompostované, či jinak se jich zbaveno způsobem slučitelným s ochranou vnějšího životního .prostředí). Pojem jednotkový absorpční Výrobek se týká absorpčních produktů, které jsou formovány z oddělených částí spojených dohromady k vytvoření koordinované entity, takže nevyžadují oddělené manipulativní části jako jsou samostatný držák nebo vložka, samostatný pas á vložka či kalhotky a. vložka. Přednostním ztvárněním absorpčního výrobku tohoto vynálezu je jednotkový, jednorázový absorpční výrobek, plena 20, zobrazená na Obr.

1. Tak jak je používán v^;tomto materiálu pojem plena, vztahuje se k absorpčnímu výrobků, který všeobecně nosí malé děti či - inkontinentní osoby okolo svého dolního torza. Avšak, mělo by být chápáno, že tento vynález je rovněž použitelný na jiné absorpční výrobky, jako jsou například spodky pro osoby trpící inkontinencí, tréninkové kalhotky, spodní oděvní součástky dámské hygieny a podobné.

Obr. 1 je půdorysný pohled na plenu 20 tohoto vynálezu v jejím vyrovnaném, nestaženém stavu (t.j. š elastickou, indukovanou kontrakcí vytáhlou ven), s částmi této struktury, jež jsou odříznuty, abý bylo jasněji zobrazeno příslušné sestavení pleny 20, a s částí pleny 20, která kontaktuje nositele, či vnitřním povrchem, otočenou k prohlížejícímu. Jak je znázorněno na Obr. 1, plena 20 má celkový tvar T a zahrnuje: fa) soubor šasi 22, přednostně obsahující: vnější obal, absorpční jádro 28 umístěné uvnitř tohoto vnějšího obalu, a elastikované nožní manžety 30; (b) rozta^žitelný pas 32: a (c) systém uzávěru k upevnění pleny na nositeli, obsahující pár páskových poutek 34. Vnější obal přednostně obsahuje tekutinami propustnou horní vrstvu 24 a tekutinami nepropustnou dolní vrstvu 26., spojenou s horní vrstvou 24.

Plena 20 znázorněná na Obr. 1 má „vnitřní plochu 36. (čelem k divákovi na Obr. 1), vnější plochu 3'8 protilehlou vnitřní ploše 36., první pasový region 40., druhý pasový region 42., protilehlý prvnímu pasovému regionu 40, a obvod definovaný vnějšími okraji pleny 20, v němž jsou podélné okraje označeny ,44 a koncové okraje jsou označeny 46. (Ačkoli osoba kvalifikovaná poznává, že nějaká plena je obvykle popisována v. pojmech jako mající pár pasových regionů a region rozkroku mezi těmito pasovými regiony; v této přihlášce je pro jednoduchost terminologie plena 20. popisována jako mající pouze pašové regióny, přičemž každý z pasových regionů Obsahuje část pleny, jež by byla typicky označena jako region rozkroku). Vnitřní povrch 36 pleny 20 obsahuje tu část plény 20, jež je umístěna přilehle k tělu daného nositele během používání (t.j., tento.vnitřní povrch 36 je obecně formován alespoň částí dané horní vrstvy 24. a jinými komponenty, připojenými k této horní vrstvě 24·). Vnější povrch 3.8 zahrnuje tu část pleny 20., která je Umístěna ve směru od těla daného nositele (t.j., vnější povrch 38' je obecně formován alespoň částí dolní vrstvy 26. a jinými komponenty připojenými k této dolní vrstvě 26). Přední pasový region 40 a druhý pasový region 42., v tomto pořadí, se protahují ód koncových okrajů 46 obvodu k laterální středové ose 48 pleny 20.. (Příslušný laterální směr (směr nebo šířka x) je definován jako směr rovnoběžný s laterální středovou osou48 pleny 20; podélný směr (směr nebo délka y.) je definován jako směr rovnoběžný s příslušnou podélnou osou 49: a:osový směr (směr nebo tloušťka Z.) je definován jako směr protahující se tloušťkou pleny 20.)

Obr. 1 zobrazuje upřednostňované ztvárnění hlavního tělesa, dále jen soubor šasi 22 , v němž horní vrstva 24 a dolili vrstva 26 mají rozměry délky a šířky celkově větší, než fy u absorpčního jádra 28. Horní vrstva 24 a dolní vrstva 26 se protahují zá okraje absorpčního jádra 28, čímž formují části obvodu (periferie) této pleny 20. Tato periferie definuje příslušný vnější obvod, či jinými slovy, příslušné okraje pleny 20. Tento obvod zahrnuje podélné okraje 44 a koncové okraje 46.

Obr.. 2 je pohled řezem na plénu 20., učiněný podél linie řezu 2.-2 na Obr. 1. Obr. 2 znázorňuje sestavení souboru šasi 22 , pas 32, a spojení pasu 32 se souborem šasi 22. Soubor šasi 22 zahrnuje horní vrstvu 24, dolní vrstvu 26 a absorpční jádro '28 (celkově znázorněno na Obr. 2). Horní vrstva 24 a dolní vrstva 26 se přednostně protahují podélně směrem ven za pasový okraj 59 absorpčního jádra 28 ke zformování koncové klopy 62.; v distálním ókřaji 63 koncové klopy 62 je zformován laterální okraj 60 souboru šasi 22 pomocí okraje horní vrstvy 24 a dolní vrstvy 26.. Pas 32 je připevněn ke koncové klopě 62 souboru šasi' 22 přilehle laterálního okraje 60.. Jak je znázorněno na Obr. 2, pas 32. je přednostně přímo připojen k dolní vrstvě 26 pomocí prvku 50. připevnění pasu. Pas 32 je znázorněn na Obř. 2 jako obsahující strukturální elastiku podobný materiál (ŠELF) 52 (jak je zde dále popsán), přednostně složený z laminátu dvou nebo více vrstev, v podobě ztvárněné na Obr. 2 zahrnujícím tři vrstvy : vnitřní vrstvu 53, vnější vrstvu 55..á podpůrnou vrstvu 54., umístěnou mezi vnitřní vrstvou 53 a vnější vrstvou 55.. Vnitřní vrstva 53 je vrstva připojená k dolní vrstvě 26 pomocí prvku 50 připevnění pasu.

•	• » 4	4 4	w v 4	• · • 4	4 4
• • · · ·	• 4 4 4	4 • ♦ 4	• • 4 ·	* 44 4 4 4 4	4 4 •

- 10 Soubor šasi 22 pleny 20 je zobrazen na Obr. 1, jako zahrnující hlavní těleso (šasi) pleny 20. Tento soubor šasi 22 se skládá alespoň z absorpčního jádra 28.,. přednostně vnější obalové vrstvy zahrnující příslušnou horní vrstvu 24 a dolní vrstvu 26, a přednostněji elastikované nožní manžety 30. Soubor šasi 22 má pár nohových okrajů 61, jež typicky formují část podélných okrajů .44 pleny a pár laterálních okrajů 60·. Ve ztvárnění znázorněném na Obr. 1 je roztažný pas '32 připojen k jednomu z laterálních okrajů, zatímco druhý laterální okraj formuje jeden z koncových okrajů 46 pleny 20. Tudíž, soubor šasi 22 zahrnuje hlavní strukturu pleny š o,státními úpravami- přidanými ke zformování složené struktury pleny. Příkladným souborem šasi tohoto vynálezu je ten popsaný v patentu US 3 860 003, vydaném Kennethu B. Buellovi dne 14. ledna 1975-, tento patent je zde zapracován referencí.

Absorpčním jádrem 28 může být jakýkoli absorpční prostředek schopný pohlcování a zadržování tekutin jako moci a jiných, určitých tělových eksudátů. Absorpční jádro 28 má plochu k oděvu, plochu k tělu, boční okraje 58 a pasové okraje 59. Absorpční jádro 28 může být vyráběno v široké rozmanitosti velikostí a tvarů (např., obdélníkové, ve tvaru přesýpacích hodin, .ve tvaru T, asymetrické apod.) a ze široké rozmanitosti tekutiny pohlcujících materiálů, běžně užívaných v plenách na jedno použití a ostatních absorpčních výrobcích, jako je například rozmělněná dřevěná buničina, na níž se všeobecně odkazuje jako na airfelt. Příklady jiných vhodných absorpčních materiálů obsahují krepovou buhičitou vatu, tavením: foukané polymery včetně koformy, zesítěná celulozová vlákna, tkanivo obsahující pásy hedvábného papíru a tkaninové lamináty, absorpční pěny a absorpční houby, superabšorpční polymery., absorpční . gelové materiály či jakýkoli jiný ekvivalentní materiál anebo kombinace těchto materiálů. Rovněž příslušná konfigurace a sestavení absorpčního jádra mohou být rozmanité (například, absorpční •••9 99« • 99 ••9

- 11 jádro může, mít různé zóny hmatnosti ,. hýdrofilní gradient, superabsorpční gradient, či zóny pohlcování s nižší průměrnou hustotou a nižší plošnou váhou, či mohou obsahovat jednu nebo více vrstev anébo struktur). Celková absorpční kapacita daného absorpčního jádra 28 by však, nicméně, měla být slučitelná s plánovaným zatížením a zamýšleným užíváním plény 20. Dále, příslušná velikost a absorpční kapacita absorpčního jádra 28 může být rozmanitá, aby se přizpůsobila nositelům a tó od kojenců, až k dospělým osobám. Přednostní ztvárnění pleny 20 má obdélníkově tvarované absorpční jádro.

Absorpční struktura užitečná jako absorpční jádro 28 tohoto vynálezu, jež dosáhla širokého přijetí a komerčního úspěchu, je popsána v patentu US 6 610 678, s názvem Absorpční struktury s vysokou hustotou, vydaném Weismanovi a Goldmanovi .dne 9. září, 1986. Patent US 4 673 402, nazvaný

Absorpční výrobky s duálně vrstvenými jádry, vydaný

Weismanovi, Houghtonovi a Gellertovi dne patent US 4 888 231, s názvem Absorpční

16. června, 1987; jádro s prachovou vrstvou, vydaný Angstadtovi dne .1.9. prosince, 1989; a patent US 4 834 735, s názvem Absorpční prvky s vysokou hustotou, které mají zóny přijímání s nižší hustotou a nižší plošnou vahou, vydaný Alěmanymu a Bergovi dne 3.0. května, 1.989, rovněž popisují absorpční struktury, jež jsou užitečné v tomto vynálezu, absorpční struktura

234 423, s názvem

Absorpčním jádrem .28. je přednostně s duální vrstvou, popsaná v patentu US Absorpční výrobek s elastickou pasovou úpravou a zvýšenou absorbencí, vydaný Alěmanymu a Clearovi dne 10. srpna, 1993. Každý tento patent je zde zapracován pomocí reference.

Dolní vrstva 26 je umístěna přilehle k povrchu k oděvu absorpčního jádra 28 a je k němu přednostně připojena pomocí takového .připevňovacího prostředku (nezobrazen), jenž je dobře známý v daně technice. Například, dolní vrstva 26 může být upevněna k absorpčnímu jádru 28 pomocí stejnoměrné, souvislé vrstvy, adheziva, vzorované vrstvy adheziva anebo ··♦· ··♦ ♦ ·· ···

• ♦	φ
	•
•	•
• ·	•

uspořádáním oddělených linií, spirál či bodů adheziva. Adheziva, jež byla shledána jako dostatečná, jsou vyráběna společností H. B. Fu-lier Gompany of St. Paul, Minnesota, na trhu k dostání jako HL-1258. Prostředky připevnění budou přednostně obsahovat sít otevřeného vzoru z vláken (filamentú) lepidla, jak jí popisuje patent US 4 573 986, názvu Jednorázová součástka spodního prádla na zadržování eksudátů”, vydaný

1986, zde obsažený

Minetolovi a Tuckerovi dne 4. března, odkazem. Příkladné upevňovací prostředky otevřené sítě vláken zahrnují několik linií adhezních vláken stočených do - spirálového vzoru, jak to i lustrujepříslušný přístroj a· způsoby zobrazené v patentu US 3 911 173, vydaném pro Sprágue ml. dne 7. října, 1975; patent US 4 785 996, vydaný Zieckerovi et al. dne 22. listopadu, 1978; a patent US 4 842 666, vydaný Wereniczovi dne .27. června, 1989. Každý z těchto patentů .je zapracován v tomto materiálu referencí. Alternativně mohou tyto připevňovací prostředky zahrnovat tepelné spoje, tlakové spoje, ultrazvukové spoje, dynamická mechanická spojení, či jakékoli jiné vhodné prostředky připevnění anebo kombinace těch připevňovacích prostředků, jež jsou známy v dané technice.

Dolní vrstva 26 je tekutinám nepropustná (např., moči) a je přednostně vyráběna z tenké plastické folie, ač mohou být použity rovněž jiné flexibilní, tekutiny nepropouštějící materiály. Tak jak se zde používá pojem flexibilní, tento se týká těch materiálů, jež jsou poddajné a snadno se přizpůsobují- celkovému tvaru a obrysům lidského těla. Dolní vrstva 26 zabraňuje tomu aby eksudáty absorbované a zadržené v absorpčním jádře 28, smáčely výrobky, jež jsou v kontaktu s plenou 20, jako například prostěradla a Součásti spodního prádla. Dolní .vrstva 26 se takto může skládat z tkaného nebo netkaného materiálu, polymerových folií, jako jsou termoplastické folie z polyetylénu anebo polypropylénu, či kompozitních materiálů, jako je folií pokrytý netkaný materiál. Přednostně je dolní vrstvou termoplastickou folií φ » · · · φ • φφ • *

- 13 s tloušťkou od asi 0,012 mm (0,5 tisíciny palce) do asi 0,051 mm (2,0 tisíciny palce). Dolní vrstva 26 může dovolovat parám aby unikaly z. absorpčního jádra a přitom stále ještě bránit eksudátům aby procházely skrze tuto dolní vrstvu.

Horní vrstva 24 je umístěna přilehle k povrchu k tělu daného absorpčního jádra 28 a je přednostně připojena k němu a k dolní vrstvě 26 pomocí připevňovacích prostředků (nejsou zobrazeny) jako jsou ty, jež jsou dobře známé dané technice. Vhodné přípevňovací prostředky jsou popsány se zřetelem na připojení dolní vrstvy 26 k absorpčnímu jádru 26. Tak, jak je v tomto materiálu užíván pojem spojený, zahrnuje v sobě ty konfigurace, jimiž je nějaký prvek přímo upevněn k druhému prvku prostřednictvím připojení tohoto prvku přímo k druhému prvku, a konfigurace, jimiž je daný prvek nepřímo upevněn k druhému prvku, pomocí jeho připojení k mezilehlému prvku(ům), který je zase připojen k tomuto druhému prvku. V přednostním ztvárnění tohoto vynálezu jsou horní vrstva 24 a dolní vrstva 26 přímo spojený jedna s druhou v obvodě pleny -a jsou nepřímo spojeny dohromady prostřednictvím svého přímého spojení s absorpčním jádrem 28 pomocí příslušného přípevňovacího prostředku (není zobrazen).

Horní vrstva .24 je přizpůsobivá, s měkkým pocitem a nedráždivá pro pokožku nositele. Dále, tato horní vrstva 24 je propustná tekutinám (například moči), jimž umožňuje snadno pronikat, svou tloušťkou. Vhodná horní.vrstva může být vyráběna ze široké škály materiálů, jako jsou porézní, pěny·, retikulované pěny, děrované, plastické folie, či tkané anebo netkané struktury z přírodních vláken (například dřevěných nebo bavlněných vláken), syntetická vlákna (jako polyesterová či-polypropylenová vlákna), či kombinace přírodních a syntetických vláken. Přednostně je horní vrstva . 24 vyrobena z vodu odpuzujícího materiálu, s cílem izolovat pokožku nositele od tekutin, jež prošly horní vrstvou a jsou obsaženy v absorpčním jádru 28 (t.j., bránit zpětnému

- 14 navlhčování). Kdy.ž je horní vrstva 24 vyrobena z hydrofobního materiálu, alespoň její horní plocha je ošetřena, aby byla hydrofilní, takže tekutiny budou procházet horní vrstvou rychleji. To zmenšuje pravděpodobnost, že tělové eksudáty budou stékat s 'horní vrstvy spíše, než aby byly vtahovány skrze horní vrstvu a pohlcovány v absorpčním jádře.. Horní vrstva může být učiněna hydrofilní jejím ošetřením nějakým povrchovým činidlem. Vhodně způsoby tohoto ošetření horní vrstvy obsahují postříkání materiálu daným činidlem a ponoření materiálu do něj. Podrobněji o tomto ošetření a hýdrofilite pojednává patent US 4 988 344, š názvem Absorpční výrobky s vícenásobnými absorpčními vrstvami, vydaný Reišingovi et al. dne 29.. ledna, 1991. .

K výrobě horní vrstvy 24 může být použito množství výrobních technik. .Například, horní vrstvou 24 může být netkaná struktura vláken. Když se horní vrstva skládá z netkané struktury., tato může být netkaným textilem, mykaná, nanesená mokrým procesem, foukaná- tavením, hydrosplétaná, kombinací výše uvedeného či podobně. Přednostní horní vrstva je mykaná a termálně spojovaná prostředky dobře známými těm, kdož jsou kvalifikovaní v technologii' látek. Přednostní horní vrstva obsahuje polypropylénová vlákna staplové délky s jednotkou váhy příze asi 2.2. Pojem vlákna, štaplové délky zde používaný se týká vláken majících délku alespoň 15,9 mm (0,625 palce). Přednostně má horní vrstva plošnou váhu od asi 18 do asi 25 gramu na čtvereční metr. Vhodná horní vrstva je vyráběna firmou Věratec, lne., Diviš ion of Internat.ional Papeř Company, of Walpole, Massachusetts, pod označením P-“8.

Soubor šasi 22 přednostně dále zahrnuje elastikované nožní manžety 30., k zajištění zdokonaleného zadržování tekutin a jiných tělních eksudátů. Každá elastikovaná nožní manžeta 30 může obsahovat několik různých ztvárnění pro omezování úniku tělových eksudátů v oblastech nohou. (Tyto nožní manžety mohou být a někdy také jsou nazývány jako

- 15 nožní pásma, boční klopy, bariérové manžety, či elastické manžety). Patent US 3 860 003, s názvem S-tažitelné boční díly pro jednorázovou plenu, vydaný Buellovi dne 14. ledna, 1975, popisuje plenu na jedno užití, jež poskytuje stahovací otvor pro nohu s boční klopou a jedním nebo více elastických prvků k zajištění elastikované nožní manžety (těsnící manžeta). Patent US .4 909 8Ó3, s názvem Jednorázový absorpční výrobek s élastikovanými klopami, vydaný pro Aziz a Blaney dne 20. března, 1990., popisuje plenu.na jedno užití, jež má vzpřimující se elastikovaná klopy (bariérové ..manžety) ke zlepšenému zadržování v oblastech nohou. Patent

US 4 695 278, Absorpční výrobek s duálními manžetami, vydaný Lawsonovi dne 22. září, 1,987, popisuje plenu na jedno použití, mající duální manžety obsahující těsnící manžetu a bariérovou manžetu. Patent US 4 704 115, s názvem Jednorázová pásová oděvní součástka na zadržování eksudátů, vydaný Buellovi 3. listopadu, 1987, popisuje jednorázovou plenu či oděvní součástku při inkohtinenci, mající úniku bránící, boční okrajové odvodové.žlábky, konfigurované či sestavené tak, aby zadržovaly volné tekutiny uvnitř této součástky. Každý z těchto patentů je zapracován v tomto materiálu referencí. Zatímco každá ělastikovaná nožní manžeta 30 může být konfigurována tak, aby byla podobná kterémukoli z uvedených nožních pásem, bočních klop, bariérových manžet či elastických manžet výše popsaných, dává se přednost tomu, aby každá elastikovaná nožní manžeta zahrnovala těsnící manžetu, ják je to popsáno ve výše odkazovaném patentu US 4 860 003.

Každá elastikovaná nožní manžeta 30 je znázorněna na Obr. 1 jako zahrnující jeden elastický prvek 31. V některých podobách může být žádoucí aby každá elastikovaná nožní manžeta 30 obsahovala mnohost elastických prvků 31. Tyto elastické prvky .31 se protahují .za pasový okraj 59. absorpčního jádra '28 a do roztažitelného pasu 32.· Před použitím jsou protilehlé nejvnitřnější elastické prvky 31 umístěné na • · ♦ ·

- 16 protilehlých stranách absorpčního jádra v podstatě lineární a jsou v . podstatě paralelní k sobě navzájem během celé své délky. Před použitím jsou elastické prvky 31 také vyrovnány v podstatě rovnoběžně jak k bočním okrajům 58 absorpčního jádra 28., ták k nohovým okrajům 61· souboru šasi 22 po celé jejich délce.

• Rozměr mezi protilehlými nejvnitřnějšími elastickými prvky je před použitím v podstatě stejnoměrný po celé jejich • délce. Rozměr mezi protilehlými nejvnitřnějšími elastickými prvky je označen jako 105 na Obr. 1. Rozměr mezi protilehlými nejvnitřnějšími.elastickými.prvky jé měřen přes absorpční jádro 28 rovnoběžně k laterální středové ose 481. plény. Během používání se roztažný pás 32 protahuje nebo je protahován v laterálním směru, když je nošen nebo nasazován na daného nositele.. Když se pas 32 během použití protahuje v laterálním směru, rozměr mezi protilehlými nejvnitřnějšími elastickými prvky umístěnými uvnitř roztažného pasti se zvětšuje, zatímco zbývající část protilehlých nejvnitřnějších elastických prvků zůstává v podstatě nezměněna. Tudíž., během používání je rozměr mezi protilehlými nejvnitřnějšími elastickými prvky umístěnými uvnitř roztažného pašu větší, než je rózměr mezi zbývající částí protilehlých nejvnitřnějších elastických prvků, například částí elastických prvků umístěných přilehle bočních okrajů absorpčního jádra.

Plena 20 dále zahrnuje roztažný pas (pasová úprava) • 32, jenž zajištuje zdokonalené posazení a zadržování. Tento roztažný pas 32 se alespoň protahuje lat.erálně směrem ven od »' každého nohového okraje 61 souboru šasi 22 a přednostně podélně směrem ven od jednoho z laterálhích okrajů souboru Šasi 22. Tudíž, ve ztvárnění na Obr.l·, roztažný pas. 3.2 zahrnuje tu část pleny 20 alespoň se protahující z laterálního okraje 60 souboru Šasi 2.2 v druhém pasovém regionu 42. do koncového okraje 46 pleny 20 á je zamýšlena k umístění přilehle pasu nositele. Ač může být jednorázová plena tohoto vynálezu sestavena s roztažitelným pasem 32 připojeným ke každému latěrálnímu okraji 60 souboru .šáši 22, diskuse týkající se roztažného pasu 32 se soustředí- na pleny mající jediný rozťažitelný pas sestavený podle tohoto vynálezu, za účelem zformování pleny s tvarem do T”. Dále, ačkoli pas anebo jakýkoli z jeho utvářejících prvků mohou být sestaveny jako prodloužení jiných prvků pleny jako je dolní vrstva 26 nebo horní vrstva 24 anebo obou (jak je znázorněno ve výše odkazovaném patentu US 3 860 003), pas 32 bude popsán se zřetelem k přednostnímu ztvárnění, v němž je tento pas samostatným prvkem připojeným k souboru šasi 22.

Pas 32 zajišťuje růztažitelnou úpravu, jež poskytuje pohodlnější a více přizpůsobivé posazení pomocí počátečně přizpůsobivého posazení pleny na nositele a udržování, si tohoto posazení celou dobu nošení, dostatečně dlouho potom, co byla plena naplněna či zatížena eksudáty, protože rozťažitelný pas umožňuje stranám plény aby se roztahovaly á stahovaly bez použití dodatečných elastických materiálů. Dále, rozťažitelný pas vyvíjí a udržuje nosící síly (tenze), jež posilují tenze vyvíjené a udržované systémem uzávěru k udržování pleny 20 na nositeli a tyto zlepšují posazení pleny okolo pasu nositele. Rozťažitelný pas dále zajišťuje efektivnější aplikaci (či nasazení) pleny 20, protože i když uživatel vytáhne během nasazení jednu stranu (boční díl) roztažného pasu dále než druhou (asymetricky), plena 20 se během nošení sebeupraví. Ačkoli plena 20 tohoto vynálezu má přednostně rozťažitelný pas 32 uspořádán ve druhém pasovém regionu 42; alternativně může být plena 20 opatřena roztažitelným pasem uspořádaným v prvním pasovém regionu 40, či jedním uspořádaným jak v prvním pasovém regionu 40, tak ve druhém pasovém regionu 42..

Jak je znázorněno na centrální pasový díl 56 a uspořádaný na každé straně Centrální pasový díl .56. je ta

Obr* 1, roztažený pas 32 má pár bočních dílů 57, každý středového pasového dílu 56.

část pasu 32 mezi okraji nohou souboru šasi 22 Tudíž, tento centrální pasový díl 56 je v v v v « * · · ·· · · » · · · « ·· * · · ♦ ».···*· » · · « ·i ···· ··♦ *·· ··· ·*»

- 18 koextenzivní se šířkou souboru šasi 22 v laterálním okraji 60. Boční díly 57 se protahují laterálně směrem ven od centrálního pasového dílu 56' za nohové okraje 61 souboru šasi 22. Aby se zajistily výhody posazení a. zadržování pasu, jak jsou zde diskutovány, alespoň boční díly 57 pasu 32 musí být roztažné. V přednostním ztvárnění uvedeném na Obr. 1, centrální pasový díl 56., stejně jako boční díly 57, jsou přednostně roztaž.i t:elne k zajištění celkové pasové úpravy., jež jé přizpůsobitelná nositeli k zajištění výhod posazení a. zadržování .

Pas 32 může přijmout množství různých velikostí, tvarů, a konfigurací a může být sestaven z množství různých materiálů. Například, pas může být zformován z jedné nebo více samostatných částí, obsahujících části souboru šasi 22, jež jsou spo jeny dohromady ke zformování koordinované entity; či pas 32 , jak je znázorněn na Obr. 1., může obsahovat jediný kus materiálu. Pas může mít také rozmanité šířky a délky k zajištěni šířek a délek k zajištění posazení různým velikostem nositelů anebo z důvodů nákladů či zadržování. Dále, tvar pásu se může, značně měnit od složitých křivek a úhlů k jednoduše obdélníkového tvaru jaký je znázorněn na Obr.. 1. Příklady složitých tvarů užitečných pro tvar tohoto pásu jsou uvedeny v patentové přihlášce US, pořadového čísla 08/044 562, s názvem Slícovaný pás pro absorpční součástku spodního prádla, podané-New et. al. dne

7. dubna, .1993, jež je zde zapracována referencí.

Ačkoli pas 32 může být sestaven z množství různých róztažitelných materiálů, jež jsou známy v příslušné technice, pas je, z důvodů fungování a nákladů, přednostně sestaven z materiálu ze strukturální, elastiku podobné folie (ŠELF). Tímto materiálem se zde rozumí vrstvě podobný materiál obsahující jedinou vrstvu materiálu anebo laminát ze dvou či více vrstev.

Obr. 5.znázorňuje přednostní ztvárnění materiálu ŠELF tohoto, vynálezu, sestaveného z jediné vrstvy zformovaného • 99 9 99 9

9 99·

- 19 polymerového materiálu. Materiál ŠELF :52 je znázorněn ve svém v podstatě nenaplém stavu. Tato struktura má dvě středové osy, podélnou osu l a příčnou či laterální ósu t_, jež je celkově kolmá k podélné ose. Tento materiál je přednostně složen z v podstatě lineárního polyetylénu s nízkou hustotou (LLDPE), ačkoli může rovněž obsahovat jiné polyetylény polyetylén vysokou „směsí s vhodných nejsou omezeny na, biodégradovatelné polyolefiny, jako jsou s nízkou hustotou (LDPE), (ULDPE), pylyetylén . s polypropylén a/nebo jeho materiály. Příklady jiných obsahují, ale kompostovatelné či polymery.

Odkazuje na napínatelnou šít pojem napínatělná síť, a vzájemně závislé skupiny

Obr. 5 a 5A, z rozdílných obsahující'polyetylén s ultranízkou hustotou hustotou (HDPE), či výše uvedenými a jinými polymerových materiálů polyester, polyuretany, polymery, a dýchátelně

Struktura ŠELF obsahuje regionů. Jak sé zde užívá týká se vzájemně propojené , jež mají schopno.st být stupně’ .v předem určeném chováním v reakci Napínatelná síť Materiál na rozhraní mezi Tento přechodový kombinaci chování se, že každé regiony, avšak definováno materiálu regionů roztaženy do určitého užitečného směru, opatřujíce materiál ŠELF elastickým na aplikované a následně uvolněné protažení, obsahuje alespoň první region .64. a druhý region 66. 52 obsahuje přechodový region 65., jenž je prvním regionem 64 a druhým regionem 66. region 65 bude podobně vykazovat složitou jak prvního, tak druhého regionu. Uznává ztvárnění tohoto vynálezu bude mít přechodové přednostní ztvárnění tohoto vynálezu je z většiny chováním žebrového (dále též strukturovaného) v odlišných regionech (například, prvním regionu 64 a druhém regionu 66.) Tudíž, následující popis tohoto vynálezu se bude zabývat pouze. chováním strukturovaného materiálu v prvních regionech a druhých regionech, protože není významně závislé na složitém chování strukturovaného materiálu v přechodových regiónech 65.

* • · ·· ····

- 20 Materiál ŠELF. 52. má první plochu a protilehlou druhou plochu. V přednostním ztvárnění znázorněném na Obr. 5 a 5A, napínaté-lná. síť -obsahuje pluralitu (mnohost.) prvních regionů 64 a pluralitu (mnohost) druhých' regiónů 66. První regiony 64 mají první osu 68 a druhou osu 69, v nichž je první osa přednostně delší než druhá osa 69.. První osa 68 prvního regionu 64 jev podstatě paralelní k podélné ose materiálu ŠELF 52., zátímcó druhá osa 69 je v podstatě paralelní k příčné .ose materiálu ŠELF 52. Přednostně je druhá osa prvního regionu (t-.j., šířka prvního regionu) od asi 0,01 palce (0.0254 cm) do.asi 0-, 5 .palce (1,27 cm), a přednostněji od asi 0,03 palce (0,0762 cm) do asi 0,25 palce (0,635 cm). Druhé regiony 66 mají první osu 70 a druhou osu 71. První osa 70 je v podstatě paralelní k podélné ose materiálu ŠELF 52, zatímco druhá osa 71 je v podstatě paralelní k příčné ose materiálu ŠELF 52. Přednostně je druhá osa druhého regionu (t.j., šířka druhého regionu.) ód asi 0;01 palce (0,0254 cm) do asi 2,5 palce (5,08 cm), á přednostněji od asi 0,125 palce (0,317 cm) do asi 1;Ó palce (2,54 cm). V přednostním ztvárnění na Obr. 5, první 6.4 a druhé 66. regióny jsou v podstatě lineární, protahující se kontinuálně ve směru v podstatě paralelním k podélné.ose materiálu ŠELF 52.

První region 64 má elastický modulus El a příčnou plochu Al. Druhý region 66 má elastický modulus E2 a příčnou plochu A2.

Ve znázorněném ztvárnění byla část materiálu ŠELF 52 aplikovanému axiálnímu paralelním k podélné zformovaný, týká se geometrie na materiálu protažení ve směru v podstatě ose. Jak se zde užívá pojem tvoření žádoucí struktury nebo SĚLF, jenž si bude v podstatě zformována tak, že ŠELF 52 vykazuje odporovou sílu podél osy, jež je v případě . znázorněného ztvárnění v podstatě paralelní k podélné ose struktury ŠELF, když je podrobena podřžovat žádoucí strukturu nebo geometrii, když nebude

4 4

- 21 podroben žádným externím aplikovaným protažením nebo silám.

Materiál ŠELF tohoto vynálezu je složen alespoň z prvního regionu a druhého regionu, v němž je první region vizuálně odlišný od druhého regionu·. Jak sě zde užívá pojem vizuálně odlišný, týká se charakteristických ryšú materiálu .ŠELF, jež jsou snadno poznatelné pouhým okem, když jsou strukturovaný materiál ŠELF či předměty se zapracovaným materiálem SÉLF, podrobeny normálnímu použití. První region * má přednostně délku dráhy povrchu kratší než má druhý region, jak měřeno paralelně k předem stanovené ose, když je tento materiál v nenápnutém stavu. Jak se zde používá pojem délka dráhy povrchu, týká se měření podél topografického povrchu předmětného regionu ve směru paralelním k předem stanovené ose. Způsob určování délky dráhy povrchu příslušných regionů je možno nalézt v oddíle Testovací způsoby, uvedeném v následujících částech tohoto popisu.

Způsoby formování materiálů ŠELF obsahují, ale nejsou omezený na, vyrážení (či vytlačování) do sebe zapadajícími deskami anebo válci, tepelné formování, hydraulické tváření vysokým tlakem, či litím. Ačkoli byla celá část struktury ŠELF 52 podrobena tvářecí operaci, tento vynález může být rovněž praktikován podrobením formování pouze její části, například části dolní vrstvy pleny.

V přednostním ztvárnění znázorněném na Obr. 5 a 5A, první regiony 64 jsou v podstatě planární. To jest, materiál i uvnitř prvního regiónu 64 jé v podstatě ve stejném stavu před a po kroku formování, jímž prošla struktura ŠELF 52. Druhé regiony 66 obsahují pluralitu zvýšených žebrových prvků 74. Tyto žebrové prvky 74 mohou být vytlačeny, vyraženy či kombinací těchto, technik. Žebrové prvky 74 mají první anebo hlavní .osu 76, jež je v podstatě paralelní k příčné ose materiálu ŠELF a druhou nebo vedlejší osu 77, jež je v podstatě paralelní k podélné ose materiálu ŠELF 52..' První osa 76 žebrových prváků 74 je alespoň rovnající se a přednostně delší, než je druhá oša 77. Přednostně je poměr

9·9

- 22 délek první osy 76 k druhé ose 77. alespoň asi 1:1, či větší, nejpřednostněji alespoň 2:1 anebo větší.

Žebrové prvky 74 v druhém regionu 66 mohou, být od sebe vzájemně odděleny nézformovanými plochami, v podstatě nevyráženými či nevýtlačovaňými, či jednoduše formovanými jako rozpěrné plochy (mezery). Žebrové prvky 74. jsou k sobě přednostně vzájemně přilehlé a jsou rozděleny nezformovanou plochou méně než 0,10 palce (0,254 cm) jak měřeno kolmo k hlavní ose 76 žebrového prvku 74 a přednostněji, žebrové prvky 74 jsou spojité bez žádných nézformovaných ploch mezi sěbou.

První region 64 a druhý region 66 každý mají vystupující délku dráhy. Tak jak se zde používá pojem Vystupující délka dráhy, týká se délky stínu regiónu, jenž by byl vržen paralelním světlem. Vystupující délka dráhy prvního regionu 64 a vystupující délka dráhy druhého regionu 66 jsou vzájemně stejné.

První region 64 má délku dráhy povrchu, LI, menší než je délka dráhy povrchu, L2, druhého regionu 66 jak měřeno topograficky ve směru paralelním k podélné ose materiálu ŠELF 52., zatímco je ŠELF v nenaplém stavu. Přednostněji je délka dráhy povrchu druhého regionu 66 alespoň asi o 15¾ větší než má první region 64, přednostněji alespoň asi o 30¾ větší než má první region, a nejpřednostněji alespoň asi o 70¾ větší než má první region. Celkově, čím větší je délka dráhy povrchu druhého regionu, tím větší bude protažení materiálu ŠELF před tím než bude čelit silové stěně (válu).

Co Činí materiál ŠELF obzvláště dobře Se hodící k použití na. pas (pasovou úpravu) 32 úpravu je to, že vykazuje modifikovaný Poisšonův efekt laterální kontrakce podstatně menší než jinak identická, nef.ormovaná základní struktura ze stejného složení materiálu. Jak se zde používá pojem Poissonův efekt laterální kontrakce, tento popisuje chování laterální kontrakce (stahování) materiálu,' jenž je

- 23 podroben aplikovanému protažení. Způsob určování Poissonova efektu láterální kontrakce nějakého materiálu se nachází v oddíle Testovací způsoby, uvedeném v následných částech tohoto popisu. Přednostně je Poissonův efekt láterální kontrakce materiálu ŠELF tohoto vynálezu menší než áši 0,4 při podrobení struktury SÉLF protažení asi 20%. Přednostně vykazuje materiál' ŠELF Poissonův efekt láterální kontrakce menší než asi 0,4 při jeho podrobení protažení dó asi 40, 50 anebo dokonce 60% protažení. Poissonův efekt láterální kontrakce struktur tohoto vynálezu je Určován pomocí množství žebrového materiálu zabíraného prvním a druhým regiónem, v tomto pořadí. Když se plocha žebrového materiálu ŠELF zabíraná prvním regionem zvyšuje, Poissonův efekt láterální kontrakce se také zvětšuje. Podle toho, když se plocha žebrového materiálu ŠELF zabíraná druhým regionem zvyšuje, Poissonův efekt láterální kontrakce šě snižuje. Přednostně je procento plochy materiálu SĚLF zabíraného prvním regionem ód asi 2% dó asi 90%., a přednostněji od asi 5% do asi 50%.

Žebrové materiály předchozí techniky, jež máji alespoň jednu vrstvu elastomerického materiálu, budou mít celkově velký Poissonův efekt láterální kontrakce, t.j. budou se zužovat, když se budou protahovat v reakcí na aplikovanou sílu. Žebrové materiály ŠELF tohoto vynálezu mohou být navrženy tak, aby moderovaly, ne-li v podstatě vyloučily, .Poissonův efekt láterální kontrakce.

. Pro materiál ŠELF. 52 je směr aplikovaného osového protažení, D, označen šipkami 80 na Obr. 5, v podstatě kolmý k první ose 76 žebrových prvků 74. Žebrové prvky 74 mohou být rozbaleny či geometricky deformovány ve směru v podstatě kolmém k jejich první ose 76., k umožnění elongace (protažení) v materiálu ŠELF 52..

Na Obr. 6 je znázorněn graf křivky odporové sílyprotažení 720 zformovaného polymerového materiálu ŠELF tohoto vynálezu, spolu s křivkou 7.10 pro základní folii ·»·· ··· · stejného složení, t.j. neobsahujícího první a druhé regiony podobného (stejného), materiálového složení. Konkrétně jsou vzorky polymerové žebrové struktury složeny z v podstatě lineárního polyetylénu s nízkou hustotou, přibližně 0,001 pálce (0,00254 cm) tlustým, označeným, jako Vzor 1401, k dostání ód firmy Clopay, Cincínňati, Ohio. Způsob generace křivek odporové síly-protažení může být zjištěn v oddíle Testovací způsoby, uvedeném v následujících dílech tohoto popisu. Odkazuje nyní na křivku odporové síly-protažení,

720, je zde počáteční v podstatě lineární, fáze I nižší síly versus protažení, označená 720a, přechodová zóna označená 720b, jež označuje střet se silovou stěnou, a v podstatě lineární fáze II, označená 720c, která vykazuje v podstatě chování vyšší síly versus protažení.

Jak je znázorněno na Obr. 6, materiál ŠELF mající napínatélnou strukturu vykazuje rozdílné protahoýací chování ve dvou fázích, při podrobení aplikovanému protažení ve směru paralelním k podélné ose materiálu ŠELF. Odporová síla vyvíjená materiálem ŠELF vůči aplikovanému protažení je význačně menší v regionu fáze I (720a) versus region fáze II (720c) křivky 720. Navíc, odporová síla vyvíjená materiálem ŠELF vůči aplikovanému protažení jak vyznačena ve fází

I (720a) křivky 720, je značně vyvíjená základním materiálem uvnitř limitů protažení fáze menší než je jak uvedeno

I. Když je odporová síla v křivce 710 materiál ŠELF podroben dalšímu protažení a.vstupuje do fáze II (720c), odporová síla vyvíjená strukturou ŠELF se zvyšuje a přibližuje odporové síle vyvíjené základní strukturou. Odporová síla vůči aplikovanému protažení pro region fáze I (720a) materiálu ŠELF je zajištěna deformací na molekulární úrovni prvního regionu materiálů ŠELF a geometrickou deformací jejího, druhého regionu. Toto je jež je zajištěná základní strukturou, zvýrazněnou v křivce

710 na Obr. 6, jež je výsledkem deformace na molekulární v kontrastu s odporovou silou vůči aplikovanému protažení, • ·· j

- 25 úrovni celé struktury. Materiály ŠELF tohoto vynálezu mohou být navrženy tak., aby poskytovaly virtuálně (resp. okamžitě, pozn. překl.) jakoukoli odporovou sílu ve fázi I, jež je menší než má základní materiál, úpravou procenta povrchu struktury, jenž je složen s prvních a druhých regionů, v tomto pořadí. Chování síly-protažení fáze I může být řízeno upravením šířky, plochy průřezu a rozmístěním prvního regionu a složením základního materiálu (struktury).

Odkazuje nyní na Obr. 5B, kďyž je struktura ŠELF 52 podrobena aplikovanému osovému protažení, 0, označenému šipkami 80 ná Obr. 5, první region 64 s kratší délkou dráhy povrchu, LI, poskytuje většinu počáteční odporové síly,.Pl, jako výsledek deformace ná molekulární úrovni vůči aplikovanému protažení, jež odpovídá fázi I. Zatímco ve fázi Ϊ, žebrové prvky 74 v druhém regionu 66 prožívají geometrickou deformaci, či rozbalení a nabízejí minimální odpor vůči aplikovanému protažení. V přechodové zóně (720b) mezi fázemi I a. II, se žebrové prvky 74. dostávají do osy s aplikovaným protažením. To jest, druhý region vykazuje změnu z geometrické deformace do deformace ná molekulární úrovni. Toto je začátek silové stěny (válu). Ve fázi II, jak je vidět na Obr. 5C, žebrové prvky 74 v druhém regionu 66 se dostávají v podstatě do osy s rovinou aplikovaného protažení (t.j., druhý region již dosáhl svého limitu geometrické deformace). a začínají odolávat dalšímu protažení prostřednictvím deformace na molekulární úrovni. Druhý region 66 nyní přispívá, jako výsledek deformace na molekulární úrovni, druhou odporovou silou, P2, vůči dalšímu protažení. Odporové síly vůči protažení zvýrazněné ve fázi II jak molekulární deformací prvního regionu 64 , tak molekulární deformací druhého regionu 66 , poskytují Celkovou odporovou sílu, PŤ, jež je větší než odporová síla uvedená ve fázi I, jež je zajištěna deformací na molekulární úrovní prvního regionu 64 a geometrickou deformací druhého regionu 66. Podle toho,.celková svažitost křivky síly-protažení ve ··· · ·· · 9*1

- 26 fázi II jě významně větší, než svažitost této křivky ve 'fázi I-,

Odporová sílá PÍ je podstatně větší než odporová síla P2> když je (Ll+D) menší než L2. Když' je (Ll+D) menší než L2, první region 64 poskytuje počáteční odporovou sílu PÍ, celkově se rovnající následující rovnici:

(Al x El x D)

PÍ = ——--------LI

Když je (Ll+D) větší než L2, první a druhé regiony poskytují spojenou celkovou odporovou sílu, PT, vůči aplikovanému protažení, D, celkově se rovnající následující rovnici:

(Al x El x D) (A2 x É2 x/Ll + D - L2/)

PT = ._________________________. , ' + _________________ . ' , . .___________________

LI L2

Maximální protažení nastávající ve fázi I je označeno za použitelné roztažení ¹¹ materiálu ŠELF, Toto použitelné roztažení odpovídá vzdálenosti, přes níž druhý region prochází geometrickou deformací. Použitelné roztažení může být efektivně stanoveno prohlídkou křivky síly-protažení 72Ό, jak je znázorněna na Obr. 6. Přibližný bod, v němž jé inflekce v přechodové zóně mezi fází I a fází II, je bod procentního protažení použitelného roztažení Rozmezí použitelného roztažení se může měnit od asi 1:0¾ do 100% či více; toto rozpětí elastické odpovědi je často shledáváno jako zajímavé v jednorázových absorpčních výrobcích a může být většinou řízeno v rozsahu, v němž délka dráhy povrchu L2 v druhém regionu 66 přesahuje délku dráhy.povrchu LI v prvním regionu 64 a vlastnostmi (složením) základní folie. Pojem použitelné roztažení není zamýšlen jako implikace limitu protažení, jemuž může být podrobena struktura ŠELF tohoto vynálezu, protože existují aplikace, kde je žádoucí protažení zá použitelné roztažení.

Křivky 730 a 735 na Ohr. 7, znázorňují chování elastické hystereze, vykazované materiálem ŠELF tohoto .vynálezu, jenž je celkově podobný (stejný) jako materiál ŠELF použitý ke generaci křivky .720 na Obr. 6. 1401). Vzorek ŠELF byl zkoumán pokud jde o chování elastické hystereze při protažení 60%. Křivka 730 představil je odpověď na aplikované a uvolněné protažení během prvního cyklu a křivka 735 představuje Odpověď na aplikované, a uvolněné protažení během druhého cyklu. Na Obr. 7 je zobrazeno uvolnění síly během prvního cyklu 731 a procentní nastavení nebo deformace 732. Všimněte ši, že důležité navratitelné protažení, či užitečná elasticita, je vyvíjeno za relativně nízkých sil přes mnohonásobné cykly, t.j., materiál ŠELF se může Snadno roztahovat a stahovat do značného stupně. Způsob generování chování elastické hystereze může být nalezen v oddíle Testovací způsoby v následující části tohoto popisu.

Když je materiál ŠELF podroben aplikovanému protažení, tento materiál vykazuje elastické chování když se roztahuje ve směru aplikovaného protažení a navrací se do svého v podstatě nenaplého stavu, jakmile je aplikované protažení odstraněno,. ledaže je materiál ŠELF protažen za bod poddajnosti. Materiál ŠELF může procházet vícenásobnými cykly aplikovaného protažení -bez ztráty své schopnosti v podstatě se navracet (zotavovat se) k původnímu stavu. Podle toho, struktura ŠELF má schopnost navracet se do Svého v podstatě nenaplého stavu, jakmile je aplikované protažení či síla odstraněna.

Zatímco materiál ŠELF může být snadno a reversi.bilně roztahován ve směru aplikovaného osového protažení, vé směru v podstatě kolmém k první ose žebrových prvků, materiál ŠELF se neroztahuje snadno ve.směru v podstatě paralelním k první ose těchto žebrových -prvků. Formace žebrových prvků dovoluje těmto .žebrovým - prvkům, aby se geometricky deformovaly ve ·· »·»» směru v podstatě kolmém k první či hlavni ose zebrových prvků, zatímco vyžaduje v podstatě deformaci na molekulární úrovni k roztažení ve směru ose těchto žebrových prvků.

Velikost aplikované struktury SÉLF je závislé materiálu formujícího SĚLF a regionů, s užšími a siřeji regiony, vyžadujícími menší v podstatě paralelním, k první síly potřebné k roztažení ná složení a ploše průřezu na šířce a rozmístění prvních od sebe rozmístěnými prvními aplikované extenzivní síly k dosažení požadovaného protažení. První osa (t.j., délka) prvních regionů je přednostně větší než je druhá osa (t.j., šířka), prvního regionu s přednostním poměrem délky k šířce od asi 5:1 anebo větším.

Hloubka a počet žebrových aby se řídilo použitelné k dispozici) materiálu ŠELF, zvyšuje, jestliže pro danou prvků mohou být též měněny, roztažení (či roztažení Použitelné roztažení se četnost žebrových prvků je zvýšena výška či stupeň deformace udělované žebrovým prvkům. Podobně se zvyšuje použitelné roztažení, jestliže je pro danou výšku anebo stupeň deformace zvýšen počet či četnost žebrových prvků.

Ačkoli celý materiál ŠELF obsahuje napínatelnou síť z prvních a druhých regionů, tento vynález může být rovněž praktikován opatřením pouze specifických částí struktury ŠELF napínatelnou sítí složenou z prvních a druhých regionů. Například, jen boční díly 57 pasu (úpravy) 32 potřebují obsahovat diskrétní napínatelné sítě. Tudíž, celý anebo část roztažného pasu může obsahovat napínatelnou síť složenou z prvních a druhých regionů, k zajištění roztažitelného pasu vykazujícího řízenou reakci roztažení podél předem stanovené osy, když je podroben osovému protažení.

Materiál ŠELF rovněž nemusí být roz-tažitelňým pouze ve směru paralelním k laterální ose pleny, jak je to znázorněno na Obr. 1. Například, podélná osa a příčná osa materiálu

ŠELF může být uspořádána v úhlu k podélné ose a laterální

• ·		t ·		« ·	•
•	*	9	•	• ·	•
0	» ·	•	•	* ♦··
•	•	•	•		•
♦ ···	«·*	··«		··	•

ose plény 20 respektive. Tudíž, materiál ŠELF by se osově protahoval podél linie v nějakém úhlu . k laterální ose dané pleny. Tento úhel je u plen tohoto vynálezu přednostně mezi asi 0° a asi 30°. Dále, části .materiálu ŠELF mohou mít rozdílné úhly roztažnosti. Například v bočních dílech část bočního dílu nejbližší ke koncovému okraji pleny, pasový díl, může být roztažitelný ve směru paralelním k.laterální ose pleny, avšak část materiálu ŠELF nejblíže laterální ose, díl stehna, může mít roztažitelnost neparalelní ke směru roztažnosti pasového dílu takovou, že jé uspořádán v nějakém úhlu k dané laterální ose. Tento vícesměrový díl ŠELF může zajistit zlepšenou přizpůsobivost v pase a nohách.'

Na Obr. 8 je znázorněn přístroj (zařízení) 400 používaný k formování struktury ŠELF 52, zobrazené na Obr.

5. Přístroj 4ÓO obsahuje desky 401 a 402. Tyto desky 401 a 402 obsahují pluralitu (mnohost) dó sebe zapadajících zubů 403, respektive 404. Desky 401 a 402 jsou k sobě přiloženy pod tlakem a formují základní folii 406.

Odkazuje nyní na Obr. .9, je vidět, že desky 4Ó1 a 402 každá mají podélnou osu L a příčnou osu t, jež je v podstatě kolmá k této podélné ose. Deska 401 obsahuje regiony se zuby 407 a regiony se žlábky 408, jež se oba protahují v podstatě paralelně k podélné ose desky 401., Uvnitř regionů se zuby 407 desky 401 je mnohost zubů 403. Deska 402 obsahuje zuby 404, jež zapadají še zuby 403 desky 401. Když je formována základní folie 406 mezi deskami 401 a 402, části základní folie 406, jež jsou umístěny uvnitř drážkových regionů 408 desky 401 a zuby 404 na desce 402 zůstávají nedeformované. Tyto regiony korespondují s prvními regiony 64 materiálu ŠELF 52 na Obr. 5. Části základní folie 406, umístěné mezi regiony se zuby 407 desky 401 a zuby 404 desky 402, jsou inkrementálně a plasticky formovány, formujíce Žebrové prvky 74 v druhých regionech 66 žebrového materiálu ŠELF 52:.

Způsob formování může být dosažen ve statickém modu, • · ··· · kde je v jeden moment deformován jeden diskrétní díl základní folie. Příklad tohoto způsobu je uveden na Obr.

! · · '

10. Statický lis, obecně označený jako 415, obsahu je osově pohyblivou desku anebo část. 420 a stacionární desku 422. Desky 401 a 402 jsou připevněny k částem 420, respektive 422. Zatímco jsou desky 401 a 402 odděleny, základní folie .406 je zavedena mezi desky 401 a 402. Tyto desky jsou pak přivedeny k sóbě tlakem označeným obecně jako P. Horní deska 40.1 je pak osově zvednuta od desky 402, dovoluje zformovanému polymerovému materiálu aby byl odstraněn z prostoru mezi deskami 401.a 402.

Obř. 11 je příkladem dynamického lisu pro přerušované kontaktování pohybující se struktury a formování základního materiálu 406 do zformované struktury podobné materiálu ŠELF 52 na Obr. 5. Polymerová fólie 406 je dodávána mezi desky 401 a 402 Ve směru obecně vyznačeném šipkou 430. Deska 401 je upevněna k páru rotačně namontovaných ramen 432 á 434, jež še pohybují ve směru hodinových ručiček, což posunuje desku 401 v podobném pohybu ve směru hodinových ručiček. Deska 402 je připojena.k páru rotačních ramen 436 á 438, jež se pohybují ve směrů, proti hodinovým ručičkám posunujíce desku 402 ve směru proti hodinovým ručičkám. Tudíž, když se struktura 406 pohybuje mezi deskami 401 a 402 ve směru vyznačeném šipkou 430, je zformována část základní folie mezi deskami a, pak uvolněna tak, aby desky 401 a .402 mohly vejít opět do kontaktu, sevřít a deformovat další část základní folie 406. Tento způsob má výhodu v tom, že dovoluje zformovat ve spojitém postupu jakýkoli vzorec jakékoli složitosti, například jednosměrné, dvousměrné a vícesměrné vzory.

Dynamický lis z Obr. 11 by mohl být použit na dokončený absorpční výrobek ke zformování napínatelných sítí do ukončeného produktu. Například, celý anebo části hotového absorpčního výrobku by mohly být umístěny mezi desky 401 a 402 a vytvořena napínatelná síť ve všech vrstvách daného absorpčního produktu.

Ještě 'dalším způsobem formování základního materiálu do materiálu ŠELF je pomocí vakua. Příklad.způsobu vakuového formování je uveden ve společně přiděleném patentu US 4 342

314, vydaném Radelovi

Alternativně, materiál zformován hydraulicky, et al. dne 3. srpna, 1982.

ŠELF tohoto vynálezu může být v souladu s učením společně přiděleného patentu US 4 609

518, vydaného Curróvi et al.

dne 2. září, 1986, Každý z těchto výše uvedených patentů je žde zapracován referencí.

Na Obr. 12 je znázorněn ještě další přístroj, celkově označený 500, pro formování základní folie do zformovaného materiálu ŠELF. Přístroj 500 obsahuje pár válců 502 a 504. Válec 502 obsahuje pluralitu (mnohost) ozubených regionů 506 a mnohost žlábkových (drážkovaných) regionů 508, jež.se protahují v podstatě paralelně k podélné ose probíhající středem válce 502 Ozubené regiony 506 obsahují mnohost zubů 507. Válec 504 obsahuje mnohost zubů 510. jež do sebe zapadají se zuby 506 na válci 502. Když prochází základní folie mezi do sebe zapadajícími válci 502 a 504, žlábkové regiony 508 nechávají části folie nezformované, produkujíce první regiony materiálu ŠELF 52 z Obr. 5. Části folie procházející mezi ozubenými regiony 506 a zuby 510 budou zformovány pomocí zubů 507 a 510 respektive, produkujíce žebrové prvky v druhých regionech materiálu ŠELF 52.

Alternativně může válec 504 obsahovat měkkou gumu.

Když základní folie prochází mezi ozubeným válcem 502 a gumovým válcem 504, je mechanicky formována do vzoru zajištěného ozubeným válcem 502. Fólie uvnitř žlábkových regionů 508 zůstane .nezd.eformována, zatímco folie uvnitř ozubených regionů 5.06 bude zformována, produkujíce žebrové prvky v druhých regionech.

Odkazuje nyní na Obr. 13, kde je znázorněn alternativní přístroj, celkově označený 550, pro formování základní folie do materiálu ŠELF v souladu s učením tohoto

4 4	4	4
4 4	44	4 4
4	♦	4
•	• 4	•
•	4	4
4 4· 4	4 44	• · 4

• ·· 4 44 4 • 4 * · · • · 4 4 • · 44 · 4 • 4 4 ··· ·· «

- 32 vynálezu. Přístroj 550 obsahuje pár válců 552. a 554. Válce 552 a 554 každý mají mnohost ozubených regionů 556 a žlábkových (drážkových) regionů 558 protahujících se okolo obvodu válců 552, 5 5.4, v uvedeném pořadí. Když prochází základní folie mezi do sebe zapadajícími válci 552 a 554. žlábkové regiony 558 ponechají časti folie nezformované, • zatímco části folie procházející mezi ozubenými regiony 556 budou formovány, produkujíce žebrové prvky v druhých • regionech 66.

Strukturovaný materiál tohoto vynálezu může být složen z polyolefinů jako jsou polyetylény, obsahující lineární polyetylén s nízkou hustotou (LLDPE), polyetylén s nízkou hustotou (LDPE), polyetylén s ultranízkou hustotou (ULDPÉ), pylyetylén s vysokou hustotou (HDPE) nebo polypropylén á jeho směsí s výše uvedenými a jinými materiály. Příklady jiných vhodných polymerových materiálů, jež mohou být také použity obsahují, ale nejsou omezeny na, polyester, polyuretany, kompostovatelné či biodegradovatelné polymery, teplem se smršťující polymery, termoplastické élastomery, na metalócenovém katalyzátoru založené polymery (například, INSITE’¹, k dostání od firmy Dow Chemical Company a EXXACT^R od firmy Exxon) a dýchatelné polymery. Tyto materiály mohou být rovněž složeny ze syntetické tkané, syntetické pletené, netkané, děrované folie, makroskopicky roztažené trojrozměrové formované folie, absorpčního či vláknitého 5 materiálu, pěnou plněného kompozitu či laminátů a/nebo jejich kombinací. Netkané materiály mohou být vyráběny i pomocí, ale bez omezení, následujícími způsoby: odstřelované síťoviny, odstřelovaného spojovaní, foukané tavením, mykané a/nebo vzduchem či holandrem spojované, s přednostním ztvárněním materiálu odstřelované síťoviny (spunlace) s volně spojovanými vlákny.

Ač byl materiál ŠELF popisován jako materiál z jediné vrstvy základní, v podstatě planární-polymerové folie, tento vynález může být .praktikován stejně dobře s jinými ···· základními materiály. Příklady jiných základních materiálů, z nichž může být vyráběna struktura ŠELF tohoto vynálezu, obsahují dvourozměrové áperturované (děrované) formované folie a makroskopicky roztažené, trojrozměrové děrované formované folie. Příklady makroskopicky roztažených, trojrozměrových děrovaných folií, jsou popsány v patentu US 3 929 135, vydaném Thompsonovi dne 30. prosince, 1975; y patentu US 4 324 246, vydaném Mullanému et al. dne 14. dubna, 1982; v patentu US 4 342 314, vydaném Radělovi et al. dne 3. srpna, 1982; v patentu US 4 463 045, vydaném Áhrovi et al. dne 31. července, 1984; a v patentu US 5 006 394, vydaném Bairdovi et. al. dne 9,. dubna, 1991. Každý z těchto patentů je zde zapracován referencí. Příklady jiných vhodných, základních materiálů obsahují kompozitní struktury či lamináty z polymerových folií, netkaných materiálů, a polymerových folií a netkaných materiálů. Lamináty z polymerových folií a netkaných materiálů mohou rovněž obsahovat absorpční či fibrozní absorpční materiály, pěny, či jiné směsi. Za účelem větší síly a zotavení do původního stavu mohou být též přidávány dodatečné vyztužovací prvky.

V procesu formování těchto materiálů mohou být použity základní materiály obsahující lamináty z děrovaných folií a netkaných materiálů, přičemž jsou spojení mezi mnohostí netkaných vláken přerušena a tyto vyčnívají nepatrně skrze otvory děrované folie.

V některých ztvárněních může být žádoucí, aby materiál ŠELF vykazoval určitý stupeň objemnosti. Způsoby zajištění zvýšené objemnosti jsou lamináty z polymerových folií s vysoce lehčenými netkanými materiály a lamináty s mnoha vrstvami netkaných materiálů. Jiné způsoby vytvoření objemu obsahují formaci jediné vrstvy polymerové folie způsobem tohoto vynálezu, následovanou předroztažením dané folie a následnou aplikací netkaného materiálu na jednu nebo obě strany, zatímco je daná polymerová folie ve svém předroztaženém stavu. Na základě uvolnění roztažení tvoří

• » * · · * netkaný materiál Zvrásnění, jež dodávají materiálu přidaný objem. Ještě dalším způsobem výroby objemných laminátů je pomocí formování jednotlivých vrstev polymerové folie způsobem tohoto vynálezu, následovaného laminací mnohonásobných vrstev z těchto materiálů. . Dobrý objem v laminátové struktuře též poskytují trójrozměrové děrované folie, jež byly zformovány použitím zde popsaného způsobu.

Jiné materiály, jež mohou být předmětem deformačních procesů uvedených zde k výrobě struktur (materiálů), jež vykazují elastické chování vé směru aplikované síly, obsahují polymerové pěny a termálně tmelené, vzduchem ložené vláknité struktury.

Obr.. 14 znázorňuje chování síly protažení jak pro základní strukturu zvýrazněnou křivkou 830, tak pro zformovanou strukturu ŠELF znázorněnou v křivce 840, kde jsou obě struktury složeny z polyetylenové směsi Clopay 1401 z teplotavného lepidla k dostání od laminátů vrstvy folie Obr. 6, přilnuté pomocí firmy Findley Adhesives,

Wauwatosá, Wiscónsin, Vzor 2301, k vrstvě z netkaného materiálu vyrobené v podstatě z polypropylenových vláken, k dostání od firmy Veratéc, Walpole, Massachusetts, pod označením P-ll.

Odkazuje nyní na křivku 840, zde je počáteční v podstatě 1ineární, fáze I protažení nižší silou, označená 840a, přechodová zóna označená 840b, a v podstatě lineární fáze II, označená jako 840c. Pokud jde o tuto laminátovou strukturu, všimněte si zřetelného dvoufázového chování.s nižší silou zformované struktury ŠELF, zajištěného v první fázi I (84t>a) kombinací (spojením) deformace na molekulární úrovní prvního regionu a geometrické deformace druhého regionu a pák ve fázi II (840c) deformací na molekulární úrovní jak.prvního regionu, tak druhého regionu, v porovnání s deformací na molekulární úrovní základní struktury, jak je. znázorněno v křivce 830. Křivky 850 a 85.5 na Obr. 15 znázorňují chování elastické hystereze zformovaného strukturovaného materiálu podobného formovanému

- 35 materiálu použitého ké generaci křivky .840 na Obr. 14, zkoumaného při 60% protažení. Křivka 850 představuje reakci na aplikované a uvolněné protažení během prvního cyklu a křivka 85,5 představuje reakci na aplikované a Uvolněné protažení během druhého, cyklu. Na Obr. 15 je znázorněno uvolnění síly během prvního cyklu 851 a procento nastavění struktury po prvním cyklu 852. Všimněte si>. že tato laminátová struktura vykazuje velmi významné elastické zotavení v tomto zachovaném rozpětí protažení přeš násobné cykly.

V přednostním ztvárnění tohoto vynálezu, jak je znázorněno na Obr. 2, materiál ŠELF obsahuje laminát ze tří vrstev, obsahující vnitřní vrstvu 53., vnější vrstvu 55 a podpůrnou vrstvu 54. Vnitřní vrstva 53 je přednostně netkaný materiál jako je materiál P-8 dříve popsaný. Vnější vrstva -55 je přednostně základní polymerová folie jak je zde popsaná s odkazem na Obr. 5. Podpůrnou vrstvou .54 je přednostně formovaná folie jako je materiál DRI-WEAVE, jak je prodáván firmou The Proctér & Gambie Company -of Cinčinnati, Ohio. Podpůrná vrstva může být alternativně eliminována -k zajištění nízkonákladového dvouvrstvéhó laminátu netkaného materiálu, a základní polymerové folie. Dále, přes vnější vrstvu, k zajištění měkčího pocitu pro vnější stranu pasové úpravy, může být přidána netkaná vrstva. Tyto lamináty mohou být spojovány pomocí jakéhokoli množství spojovacích způsobů známých tomu, kdó je sběhlým v dané technice. Tyto spojovací způsoby obsahují, ale nejsou omezeny na, termální spojování, adhezní spojování (použitím jakéhokoli počtu adheziv včetně, ale ne omezeno na, sprejových adheziv, teplotavných adheziv, na latexu založených adheziv a podobně), sonické spojování a ex.truzní laminaci, jíž je polymerová, folie lita přímo na nějaký netkaný substrát (podklad) a zatímco stále ještě v částečně roztaveném stavu připojena k jedné straně netkaného materiálu nebo kde je tavením foukaný netkaný materiál přímo

,.y

	ftfr. c.«!	t, l·. Ci 0 C {jí C . . c
< č	<j . G'·	<' c' c.·
c t Q	ς. c c.	C C C- Ci
G c	í; C*	z * Γ
Γ. Γ ( ( e ( ς	•cc« C'CC?	CCj CL

připevněn ki polymerové /struktuře ,. _{

..•Pas- 32¹- je|'připojenk-.4.soůbořu^Šasi .22 přípevňovacím .

< - prvkem. 5Ό·· pasu , Přípevňovací prvek.-. 50 Pásu může _ř : jakékoli známé· připeyňoyáčí. |·prostředky ..jak

J pojednáno, obsahující, adheživúm,

V spoje ultrazvukové,-y spoje,.

? ; jejich λ . kombinace·.^-.. Přednostně, je - přípevňovací · prvek pasu ádhezivum,přednostně i sít.; s . otevřeným vzorem^adhezních f··. if ilamentů (vláken), jak- je> zde. popsáno.; Pas 32. je přednostně j pří mo připo.jeň>y,_:k.. souboru· šasi . * 22 pomocRvnitrní .-lyrstvy 53 .přímo připojené k ..dolní vrstvě^ 26 Alternat i vně. může?být_ť pas . 32 spojen me'zi . horní vrstvou^ -24-..a^ .dolní vrstvou 26-, mezi jiným i-,, prvky pleny.· 20, či přímo- k j iným< prvkům, plenu včetně, přímého- připo jení vněiš R vrstvy-. 55 ..k horní vrstvě

- · ' ' · ¹¹ ‘ “ il· ¹ *'· '·. ·’·

V /«A . k 1 ?; . '.<-·; r - - přednostně opatřená systémem ,·., τι ·. .·>v ?'. - ’ 7·? .

daném nositeli. Zatímco sýstém . ⁷ ... . . · ? . konfigurací, jako jsou poutka . - ý ' ·.’ Jt.· λ mechanického uzavření, upevňoj z ’ ..iž,ért·! s •-i-i či jakékoli jiné uzavírací prostředky jež jsou známy dané technice; jak je znázorněno na ' . .· 7.· . ·.<>'·.·»' i· ’

Systém přednostně zahrnuje upevňovací li I <- . *·.·,, C/ . V ·,€. .'Jříts ' Ά1 ..’ «v’·* adhezní pásky, obsahující pár páskových poutek 34

X· ’ O ·. - i •-...z^r i >Ή νί’,.χ'ϊ·-’ ' v ’,· a zónu k přiložení (neznázorněna) umístěnou v prvním pasovém jC ϊ' ΐ?.'.' ' ;í' Mjv/ 'W‘ 7- .> 7 η ,,* souboru šasi 22. Příklady vhodných systémů •^•.rt í * 7® F*-·* **« Ί{ .-.j ý/i ‘*··^ ^ť'· .·.· -. ΐ i

I j

i ^:í zahrnovat je_flzde io nich tepelné- spojé,, ..tl-akové dynamické, v. mecháni čké spoje fci je přednostně i sít,s . otevřeným rovněž pleny na množství například,

24.

Plena 20 je uzávěru pro upevnění uzavírání může mít adhesivní pásky, poutka pásky ’ >?r -A ' ' vače v pevné poloze, . f dané technice;

Ϊ .1 n ť - · li 1, ' 7. ί ’ uzavírací j ' 1» '-R ' '·.

¢.,. poutkem

I, ‘V ·“ 1 regionu __ ΐ» >;*· =^j> *·,χ»«·5··λ « =·_τ» '* ·*. >·^-.

upevnění poutkem adhezní pásky jsou popsány v patentu US 3 • i.· ... ........ ' ¹

848 •u a v : .1¼ • ’ Í. -d ¹ «,Ί λ?^-;¹ ’ **

594, vydaném patentu US 4 662

Λ -JC, Λ- ',.· . , ' . ,

Buellovi dně 19. listopadu, 1974; 875, vydaném Hirotsuovi a Robertsonovi dne 5. května, 1987; jež jsou zde oba zapracovány referencí. Příklady jiných systémů uzavření, včetně systémů mechanického uzavření, užitečných v tomto vynálezu, uvádí . · · i , \ ₂ t ' I * patent US 4 869 724, vydaný Scrippšovi dne 26. září, 1989;

patent US 4 848 815, vydaný Scrippšovi dne 11, července.,

1989; a dvojbodový upevňovací systém popsaný, v patentu US r . . y i - - . · _v

242 436, Vydaném pro Weila, Buella, Cleara a Falconeho, ’ ? . .-i ' . « i

i i i

í _i

i.

í í !

I »

• v · · dne 7. září, 1993; z nichž každý je zde obsažen referencí.

Plena 20 je přednostně nasazena nějakému nositeli umístěním jednoho z pasových regionů, přednostně druhého pasového regionu 42 , pod nositelova záda a protažením zbytku pleny mezi jeho nohami tak, aby druhý pasový region, přednostně první pasový region 40, byl umístěn přes přední část nositele. Pak jsou uvolněny části páskových poutek 34. z uvolňovacího dílu. Uživatel pak obalí roztažný pas 32 okolo nositele, zatímco stále ještě svírá díl poutka. Roztažný pas 32 bude typicky roztažený a napnutý během této operace tak, aby se přizpůsobil velikosti a tvaru daného nositele. Páskové poutko 34 je připevněno k přikládací zóně na souboru šasi 22 k provedení bočního uzavření. Tento postup je pak zopakován s druhým páskovým poutkem. Připevnění obou páskových poutek 34 k přikládací zóně na souboru šasi 22 formuje trojrozměrnou součástku s uzavřenými stranami, mající pár otvorů nohou a otvor pasu. Takto je tato plena uzavřena na nositeli a roztažný pas 32 , složený z materiálu ŠELF, zajišťuje výhody posazení a zadržování zde popsané.

Alternativně může být pas opatřen systémem uzávěru, jenž umožňuje, aby byly napřed spojeny dohromady boční díly. Uživatel pak nastaví soubor šasi mezi nohy daného nositele a připojí soubor šasi k vnější vrstvě pasu. Tato konfigurace a způsob upevnění je podrobněji popsán ve výše uvedené, odkazované přihlášce US, pořadového čísla 08/044 562 (New et al. ).

Bylo změřeno množství malých dětí ke stanovení jejich rozměru od rozkroku po pás. Tento rozměr od rozkroku po pás (obecná definice) se přesněji týká vzdálenosti od pupku dítěte přes region rozkroku (t.j. mezi nohami dítěte při vyhnutí se genitálnímu regionu) ke kříži. Byla provedena měření u množství malých dětí mužského a ženského pohlaví a průměrná velikost této vzdálenosti od pupku ke kříži je uvedena v následující tabulce.

-38 TABULKA I

ROZMĚRY OD PUPKU KE KŘÍŽI MALÝCH DĚTÍ

Váha (v librách)	Váha	Průměrná vzdálenost
(v.	kilogramech)	ód pupku	i ke kříži (mm)
5,5		.2,5		200
7)5		3,4		222
9,5		4,3		250
11,5		5,2		294
13,5		6,1		314
15,5		7,0		318
17,5		7,9		.327
19,5		8,8		332
21,5		9,8		345
23,5		10,7		356
25,5		11,6		364
27,5		12,5		374
29,5		13,4		380
31,5		14,3		.385
33,5		15,2		397
35,5		16,1		400
37,5		17,0		415
39,5		17,9		417
•41,5		18,8		432
43,5		19,7		434
45,5		20,6		443
V Tabulce	I	byly malé děti	rozděleny do skupin podle
své váhy, měřeno	•v	librách. Váha	každé skupiny dětí uvedená
v Tabulce I se týká	rozpětí váh malých dětí	. Například, váha
5,5 libry (2,5	kg)	odpovídá rozmezí váhy	od asi 4,5 libry
(2,0 kg) do asi	6,	4 libry (2,9	kg), a váha 7,5 libry (3,4
kg) odpovídá rozmez	í váhy od asi	6,5 1 i hry	(2,9 kg) do asi
8,4 libry (3,8	kg). Tyto váhy dětí v	’.1 ihrách pák byly

převedeny na kilogramy.

♦· ··*· • · · · · · ·· · « « • · · · ««• · · · · · ··· ·

9 9 9 9 9 ···· ··♦ ··* *«· ·· »

- 39 Pro srovnávací účely byla provedena měření množství různých, komerčně dostupných jednorázových plenových produktů, označených jako Vzorky A-F, a jednorázové pleny tohoto vynálezu, označené jako Vzorek Q. Údaje z těchto měření jsou uvedena v následujících tabulkách.

TABULKA II

PLENA VZORU A

Velikost	.Maxim.	Plocha	Index Plocha	Index
pleny	rozměr	abšorp.	absorbence pleny	posazení
(1b) pupík-kříž	jádra	(mra2)
/kg/	(mm)	(mm2)
8-14	314	34 185	108.,9 83 850	267,0.
/3,6-6,4/
16-24	3.56	48 375	135,9 110 295	3Q9,8
/7,3-10,9/
22-35	400	57 000	142,5 128 900	322,3

/10-15,9/

TABULKA III

	PLENA	VZORU B
Velikost	Max im.	Plocha	Index	Plocha	Index
pleny	rozměr	absorp.	absorbence	pleny	posazení
(1b) pupík-kříž	jádra		(mm2)
/kg/	(mm)	(mm2)
12-18	327	41 280	162,2	98 040	299 >8
/5,4-8,2/
16-24	356	.48 375	135,9	113 520	318,8
/7,3-10,9/
22-35	400	57 600	144,0	131 600	329,0

/10-15,9/

·,	TABULKA IV PLÉNA VZORU C
Velikost	Maxim.	Plocha	Index	Plocha	Index
pleny	rozměr	absorp.	absorbence	pleny	posazení
(lb) pupík-kříž	jádra		(mm2)
/kg/	(mm)	(mm2)
do 14	314	48 375	154,1 ,	81 270	258,8 .
/do 6,4/
16-24	356	61 275	172,1	114 165	320,7
/7,3-10,9/ 22-35 . /10—15,9/	400	70 700	176,8	131 300	328,3

TABULKA V

PLENA VZORU D

Velikost	Maxíin.	Plocha
pleny	rozměr	absorp
(lb) pupík-kříž	jádra
/kg/	(nim.)	(mm2)
8-14	314 .	3'8 802
/3,6-6,4/
16-28	374	49 039
/7,3-12,7/
21-37	415.	56 500

/9,5-16,8/

Index absorbence	Plocha pleny (mm2)	Index posazení
123,6	89 655	285,5
131,1	130 290	348,4
136,1	126 000	303,6

• i··

- 41 TABULKA VI

PLENA VZORU E

Velikost	Maxim.	Plocha	Index	Plocha	Index
pleny	rozměr	abšórp.	absorbence	pleny	posazení
(Ib) pupík-kříž	.jádra		(ním2)
/kg/	(mm)	(mm2)
12-1-8	327	49 665 .	151,9	101 265	.309,7
/5,4-8,2/
16-25	364	50 310	138,2	110 940	304,8
/7,3-11,3/
22-35	400	'55 900	139,8	126 600	316,5
/10-15,9/

TABULKA VII

PLENA VZORU F

Velikost	Maxim.	Plocha	Index	Plocha	Index
pleny	rozměř	absorp.	absorbence	pleny	posazení
(lb) pupík-kříž	jádra		(mm2)
/kg/	(mm)	(mm2)
do 14	314	41 280	131,5	79 3 35	252,7
/dó 6,4/
12-24	356	49 665	139,5	110 295	309,8
/5,4-10,9/
22-35	400	63 500	158,8	123 400	308,5

/10-15,9/ r

- 42 TABULKA VIII

PLENA VZORU Q

Velikost	Maxim.	Plocha	Index	Plocha	Index
pleny	rozměr	absorp.	absorbence	pleny	posazen
(lb) pupík-kříž	jádra		(mm 2)
/kg/	(mm)	(mm2)
8-16	318	24 923	7 8,4	74 820	23'5,3
/3,6-7,3/
16-26	364	26 993	74,2	84 495	232,1
/7,3-11,8/
22-38	415	34 202	82,4	90 864	218,9
/10-17,2/

Odkazuje na Tabulky II-VIII, jsou zde uvedeny velikost dané pleny, maximální rozměr od pupku ke kříži dítěte, plocha absorpčního jádra a plocha pleny. Velikost komerčně dostupných plen byla zajištěna na jejich příslušném balení. Pleny jsou typicky vyráběny tak, aby seděly dětem různých velikostí. Velikost pleny je Často vyjádřena v pojmech váhy daného dítěte. Stejně jako komerčně dostupné jednorázové pleny, jednorázová plena Vzorku Q tohoto vynálezu je navržena tak, aby seděla dětem různých velikostí.

Maximální rozměr od pupku ke kříži dítěte je vzat z Tabulky I á týká se tohoto rozměru největšího nositele, jemuž je zamýšleno aby daná plena seděla. Maximální rozměry od pupku ke kříži byly stanoveny nejprve nalezením váhy největšího nositele, lokalizací nejblíže odpovídající váhy a odpovídajícího rozměru od pupku ke kříži z Tabulky I. Například, 18 liber (7,9 kg) představuje největšího nositele pleny pro velikost 8-1,8 liber (3,6-8,1 kg). V Tabulce I představuje 17,5 liber .(7,9 kg) nejbližší odpovídající váhu.do 18 liber a má odpovídající rozměr od pupku ke kříži

327 mm.

c • · toto··

- 43 Plocha pleny byla stanovena nejdříve zmrazením a pak odstraněním elastických prvků z každé pleny. Absorpční jádro pak bylo odstraněno z každé pleny. Každá plena pak byla umístěna ve svém roztaženém stavu na kus papíru, mající známou plochu.a plošnou váhu. Obvod pleny byl pak obtažen na papír. Pásková poutka každé pleny byla ponechána v dovnitř přehnutém, či předuživatelském stavu, t.j. stavu pleny když je vyjmutá z balení, takže pásková poutka nebyla považována za součást měřené plochy pleny. Papír pak byl vystřihnut poděl linie obrysu. Vyřízlý kus papíru byl potom zvážen. Plocha pleny pak byla vypočítána na základě známé plochy a plošné váhy kusu papíru před stříháním. Stejný postup.byl pak používán k výpočtu plochy absorpčního jádra pro každou p1enu.

Tabulky i vysvětlují, plény, který pokožky daného se týká vztahu používá,

II-VIII dále uvádějí (resp. v tomto případě překl.) výsledný index posazení každé odpovídá pohodlí a zdravotnímu stavu Pojem index posazení jak se zde velikosti dané pleny k velikosti pozn. přímo nositele.

nositele. Index posazení je určován dělením plochy pleny rozměrem od pupku ke kříži největšího nositele s nímž se počítá, že mu tato plená bude sedět. Nižší index posazení pleny je přednostní, protože je plenou pokryto a uzavřeno méně pokožky nositele, čímž se zvyšuje pohodlí a stav zdraví pokožky nositele. Podle toho je vyšší index posazení pleny celkově méně přednostní, protože je pokryto a uzavřeno více pokožky nositele, což činí danou plenu méně pohodlnou k nošení vystavením pokožky nositele nezdravým stavům..

Pleny tohoto vynálezu jsou navrženy tak, aby seděly dítěti majícímu rozměr od pupku, ke kříži v rozmezí od asi X do asi Y, kde Y představuje rozměr od pupku .ke kříži největšího nositele, či tento maximální rozměr, s nímž se počítá, že mu daná plena padne. Jak je vidět z údajů v Tabulkách II-VIII, vzorek pleny Q má index posazení, který je menší než je index posazení komerčně dostupných plen ·· ·99» »

9999

9·9 předchozí techniky, Vzorky Ά-F. Protože pleny předchozí techniky mají vyšší index posazení, pokrývají a uzavírají více pokožky nositele, činíce je tak méně pohodlnými, k nošení vystavením pokožky nositele nezdravým stavům.

Tleny tohoto vynálezu mají přednostně index posazení plochy pleny k maximálnímu, rozměru Y od pupku ke kříži menší než anebo se rovnající asi 240, přednostněji menší než anebo se rovnající asi 238, a nejpřednóstněji menší anebo se rovnající asi 236.

Tabulky II-VIII dále uvádějí výsledný index absorbence každé pleny. Tento index absorbence, jak se zde používá, se týká vztahu velikosti absorpčního .jádra k velikosti daného nositele. Index absorbence jě stanovén dělením plochy absorpčního jádra rozměrem od pupku ke kříži největšího nositele s nímž se počítá, že mu tato plená bude sedět. Nižší index absorbence je přednostním, protože při Činění absorpčního výrobku, pohodlnějším k nošení se používá méně materiálu absorpčního jádra. Podle toho, vyšší index absorbence je méně přednostním, protože je použito více absorpčního materiálu, čímž se plena stává méně pohodlnou k nošení.

Pleny tohoto vynálezu jsou navrženy tak, aby seděly dítěti majícímu rozměr od pupku ke kříži v rozmezí od asi X do asi Y, kde Y představuje rozměr od pupku ke kříži největšího nositele, či tento maximální rozměr, s nimž se počítá, že mu daná . plená padne. Jak je vidět z údajů v Tabulkách II-VIII, vzorek pleny Q má index absorbence menší než jě index absorbence komerčně dostupné pleny předchozí techniky, Vzorky A-F. Protože pleny předchozí techniky mají vyšší index absorbence, užívají více materiálu .a jsou méně pohodlné k nošení.

Pleny tohoto vynálezu mají přednostně index absorbence- absorpčního jádra k maximálnímu rozměru Y od pupku ke kříži menší, anebo rovnající se asi 95, přednostněji menší anebo rovnající se .asi 90, a .nejpřednostněji menší

··	•	•	•	·* ·>··
4 4	··	44	44	4 4 4
•	4	•	4	• · 4
•	• 4	4	•	• 4*4 *
•	4	•	•	4 4
	• 44	·· 4	···	·· 4

- 45 anebo rovnající se asi 85.

Obr. 3 znázorňuje alternativní ztvárnění tohoto vynálezu, v němž paš 32. je formován z oddělených materiálů spojených dohromady. V tomto ztvárnění, boční dílv 357 každý jsou odděleným materiálem , přednostně materiálem ŠELF 52, jak je zde popsán, spojeným přilehle okraje nohy 61 souboru » šasi 22. Centrální pasový díl 356 je formován částí souboru šasi 22, v tomto ztvárnění koncovou klopou 62 formovanou • prodloužením horní vrstvy 24 a dolní vrstvy 26 za pasový okraj 59 absorpčního jádra 28. Tudíž, v tomto ztvárnění centrální pásový díl 356 není roztažitelný, ale boční díly 357 jsou, protože jsou sestaveny z materiálu .52. ŠELF.

Obr. 4 znázorňuje další alternativní ztvárnění tohoto vynálezu, v němž pas 4.32 je zformován ze spojitého materiálu ŠELF a části souboru šasi 22. V tomto ztvárnění se materiál 52 ŠELF protahuje přes celou plenu v druhém pasovém regionu 42. Soubor Šasi 22 je připojen k materiálu 52. SÉLF v centrálním pasovém díle 456. Zatímco centrální pasový díl 456 může být neroztažný, protože komponenty souboru šasi 22 jsou neroztažné, v přednostním ztvárnění znázorněném na Obr. 4 je centrální pasový díl 456 podroben mechanickému napínání k umožnění centrálnímu pasovému dílu 456 aby měl nějaký stupeň roztažitelnosti, či postupům ŠELF jak jsou žde popsány tak, aby byl pas 432 zcela materiálem ŠELF. Tato roztažitelnost je znázorněna čárkovanými liniemi na Obr.. 4.

Laťerální okraj 60 souboru šasi 22 v prvním pasovém regionu je rovněž opatřen -elas.t i kovaným pasem 46 2 pomocí uj funkčního sdružení elastického členu 464 se souborem šasi

22, přednostně bud s horní vrstvou 24, dolní vrstvou 26 nebo oběma, přednostněji mezi horní vrstvou 24 a dolní vrstvou 26. Příklady takových elastikovaných pasů jsou uvedeny v patentu US 5 1.51 092, vydaném, pro Buéll., CTear a Falcone dne 29. září, 1992 anebo v patentu US 4 515 595, vydaném pro Kievit a Osterhage dne 7. května, 1985, jež jsou zde oba zapracovány referencí. Alternativně může laterální okraj

- 46 souboru šasi v prvním regiónu rovněž obsahovat materiál ŠELF jak je zde popsáno.

V alternativním ztvárnění tohoto vynálezu může být plena rovněž opatřena díly ouškových klop, jež se protahují laterálně směrem ven z každého okraje nohou souboru šasi v předním regionu. Ouškové klopy zajišťují strukturu, k níz může být pas připevněn, a.by obklopoval nohy a pás daného nositele. Díly ouškových klop mohou nabýt různé velikosti, tvary, ..konfigurace, a materiály. Ouškové klopy mohou obsahovat část materiálu vytvářejícího jeden nebo více prvků pleny, včetně horní vrstvy a dolní vrstvy. Alternativně mohou ouškové klopy obsahovat samostatný prvek nebo mnohost prvků, připevněných k pleně. Vhodné materiály k použití jako Ouškové pleny Obsahují tkané materiály, netkané materiály, folie včetně polymerových folií, pěny, laminátové materiály včetně foliových laminátů, netkané lamináty, či lamináty s nulovým napětím, elaštomery,. kompozity, materiály ŠELF, anebo jakoukoli kombinaci těchto materiálů. Ouškové klopy mohou být připojeny k souboru šasi pomocí jakýchkoli prostředků známých dané technice, například, ouškové pleny mohou být spojitě anebo přerušované připojeny k souboru šasi použitím zahřátého nebo nezahřátého adheziva, tepelným spojením, tlakovým spojením, ultrazvukovým spojením, dynamickým mechanickým spojením, či jakýmkoli jiným způsobem známým příslušné technice.

Obr. 16 uvádí další alternativní podobu tréninkových kalhotek 900 tohoto vynálezu. Tréninkové kalhotky 900 obsahují přední díl 901 a zadní dí1 902, spojené dohromady bočními díly 903 ke zformování trojrozměrné součástky spodního prádla s .uzavřenými stranami, mající pár Otvorů nohou 904 a otevření pasu 905. Tréninkové kalhotky 900 obsahují vnější obal a absorpční jádro umístěné uvnitř tohoto vnějšího Obalu. Tréninkové kalhotky 900 mají plochu absorpčního výrobku a plochu absorpčního jádra.

Boční díly mohou nabýt množství různých velikostí,

- 47 tvarů, konfigurací a materiálů. Boční díly mohou obsahovat část materiálu tvořícího jeden anebo více prvků tréninkových kalhotek, včetně horní vrstvy a dolní vrstvy. Alternativně mohou boční díly obsahovat samostatný prvek anebo mnohost prvků, připevněných k těmto tréninkovým kalhotkám. Vhodné materiály k užití jako boční díly obsahují tkané materiály, netkané materiály, folie včetně polymerových folií, pěny, laminátové materiály včetně foliových laminátů, netkané lamináty, či lamináty s nulovým napětím, elastoméřy, kompozity, materiály ŠELF, anebo jakoukoli kombinaci těchto materiálů. Boční díly mohou být připojeny k předním a zadním dílům pomočí jakýchkoli prostředků známých dané technice, například, boční díly mohou být spojitě anebo přerušované připojeny k předním a zadním dílům použitím zahřátého nebo nežahiřátého adheživa, tepelným spojením, tlakovým spojením/ ultrazvukovým spojením, dynamickým mechanickým spojením, či jakýmkoli jiným způsobem známým příslušné technice.

Testovací způsoby

Délka dráhy povrchu

Měření délky dráhy regionů zformovaného materiálu mají být určována pomocí výběru a přípravy reprezentativních vzorků každého zvláštního regionu á analyzováním těchto vzorků pomocí^ prostředků způsobů analýzy mikroskopického zobrazení.

Vzorky mají být zvoleny tak., aby byly reprezentativní pro geometrii povrchu každého regionu. Obecně by mely být vynechány přechodové regiony., protože normálně obsahují rysy jak prvních, tak druhých regionů. Vzorky k měření jsou uříznuty a odděleny z příslušného regionu zájmu. Měřený okraj má být uříznut paralelně k specifikované ose protažení. Obvykle je tato osa paralelní ke zformované • 999 9 9 9

- 48 primární ose buď prvního či druhého regionu. Délka nenaplého vzorku poloviny palce (asi 1,27 cm) má být se značkou vymezující měřenou délku'¹ kolmo k měřenému okraji, zatímco je připevněna k žebrovému materiálu, a pak přesně (vy)uřížnuta a odstraněna ž daného regionu

Vzorky k měření jsou pak upevněny k materiálu.

dlouhému okraji mikroskopického podložního sklíčka, protahovat nepatrně (přibližně 1 mm) podložního sklíčka. Na okraj líce ténká vrstva samolepicího adheziva,

Měřený okraj se má směrem ven od okraje sklíčka je aplikována k zajištění vhodného prostředku podpory vzorku. Pro vysoce zformované regiony vzorku bylo shledáno jako žádoucí jemně protáhnout vzorek v jeho osovém směru (bez aplikace významné síly.) simultánně ke kontaktu a připevnění vzorku k okraji podložního sklíčka. To dovoluje zdokonalenou identifikaci okraje během analýzy zobrazení a vyhnutí še možným zmuchláním okrajových částí, jež vyžadují dodatečnou interpretační analýzu.

Zobrazení každého vzorku mají být získána jako pohledy se změřenými okraji, učiněné s podpůrným Sklíčkem na hraně použitím vhodných mikroskopických měřících prostředků dostatečné kvality a zvětšení. Data zde prezentovaná byla získána’ použitím následujícího vybavení: videojednotka Kéyénce VH-6100 (objektiv 20x), s výtisky videozobrazení prováděnými pomocí jednotky Mavigraph tiskárny Sony Video. Výtisky videa byly skenovány pomocí skeneru Hewlett Packard ScanJet IIP. Analýza zobrazení byla prováděna na počítači Macintosh UCi, používajícím software NIH MAC Image version

1,45.

Použitím tohoto vybavení bude pro kalibrační nastavení programu analýzy zobrazení počítače použito kalibrační zobrazení na počátku vzaté z délky měřítka souřadnicové sítě 0,500 (asi 12,7 mm) se značkami přírůstků O.,005 (asi 0,127 mm). Všechny vzorky, jež mají být měřeny jsou pak Zobrazeny videem a jejich videozobrazení je vytisknuto. Dále jsou všechny videoprinty skenovány při 100 • · ·

- 49 dpi (256-ti úrovňové měřítko šedi) do vhodného formátu zobrazení souboru Mac. Nakonec je každý soubor zobrazení (včetně kalibračního souboru) analyzován užitím počítačového, programu Mac Image 1,45. Všechny vzorky jsou měřeny vybraným ručním měřidlem délkových měr. Vzorky jsou měřeny na obou bočních okrajích a příslušné délky jsou zaznamenány. Jednoduché foliové (tenké & stálé tloušťky) vzorky vyžadují měření jen jedné strany okraje. Vzorky laminátové a tlustých pěn jsou měřeny na obou bočních okrajích. Kopírování měření délek mají být prováděna podél celé měřené délky uřízlého vzorku. V případech vysoce zdeformovaných vzorků, mohou být k pokrytí celého uřízlého vzorku vyžadována mnohonásobná (částečné se překrývající) zobrazení. V těchto případech se vyberou charakteristické rysy společné oboum překrývajícím se zobrazením a použijí jako vyznačovače k umožnění čtení délek zobrazení, jež spolu sousedí, ale nepřekrývají se.

Konečné určení délky dráhy povrchu pro každý region jé dosaženo zprůměrováním délek pěti (5) oddělených měřených 1/2 .palcových (asi 1,27 mm) vzorků každého'regionu. Délka dráhy povrchu každého měřeného vzorku má být průměrem délek dráhy bočních okrajových povrchů obou stran.

Poissonův efekt laterální kontrakce

Póissonův efekt laterální kontrakce se měří na modelu Instron 1.122, jak je k dostání od firmy Instron Corporati.on of Canton, Massachusetts, jenž je propojen s počítačem Gateway 2 000 486/33HZ, od firmy Gateway 2 .000 of N. Sio.ux City, Jižní Dakóta, používající software TestWořks™ od Sintech, lne. of Résearch Triangle Park, North Carolina. Všechny podstatné parametry potřebné pro testování jsou pro každý test vloženy do software TestWorks™. Sběr údajů je prováděn kombinací manuálního měření šířek vzorku a měření protažení (elongace) učiněných v rámci TestWorks™.

- 50 Vzorky použité k tomuto testu jsou 1 (2,54 cm) široké krát 4 (10,15 cm) dlouhé, s dlouhou osóu uřízlého vzorku paralelní ke směru prvního regionu vzorku. Vzorek by měl být uříznut ostrým nožem anebo vhodně ostrým řezacím· zařízením navrženým k (vý).uří žnutí vzorku přesné šíře 1 (2,54 čm). Je důležitě, aby byl reprezentativní vzorek uříznut tak, aby představoval'symetrii celkového vzoru deformovaného regionu. Budou případy (v důsledku variací bud velikosti deformované cást-ί nebo relativních geometrií prvních a druhých regionů), kde bude nutné Uříznout bud větší či menší vzorky, než se zde doporučuje. V tomto případě je velmi důležité poznamenat si (spolu se všemi hlášenými údaji) velikost daného, vzorku, z jaké plochy deformovaného regionu byl vzat a přednostně zahrnout schemá reprezentativní plochy použité pro vzorek. Je-li to možné, obecně má být udržován aspektový poměr (2:1) pro vlastní protaženou tažnou část či díl (11:wl). Testuje se pět vzorků.

Upínadla Instronu se skládají ze vzduchem aktivovaných upínadel, navržených ke koncentraci celé upínací síly podél jediné linie kolmé ke směru testování protažení s jedním plochým povrchem a protilehlou stranou, z níž pročnívá poloprstenec. Mezi vzorkem a upínadly by nemělo být povoleno žádné klouzání. Vzdálenost mezi liniemi upínací síly by měla být 2 (5,08 cm) jak měřeno ocelovým měřítkem drženým vedle těchto upínadel. Tato vzdálenost bude nažývána dále jako měřená délka.

Vzorek je upevněn v upínadlečh se svou dlouhou osou kolmo ke směru aplikovaného protažení. Plocha představující celkovou geometrii vzoru by měla být symetricky vystředěna mezi upínadly. Rychlost křížové hlavy je nastavena na 10 palců/min (25,4 cm/min.). Křížová hlava se pohybuje do předepsaného napětí (měření jsou prováděna jak při 20%, tak při 60% protažení). Šířka vzorku v jeho nejužším bodě (w2) je měřena na nejbližší 0,02 (0,508 mm) použitím ocelového měřítka. Protažení ve směru aplikovaného roztažení se zaznamenává na nejbližší 0,02 (0,508 mm) do software Test Works. Poissonúv efekt lateráíní kontrakce (PLCE) se počítá použitím následujícího vzorce:

Wi - Wi

Wi

PLCE = —---ls - li •h kde: wí = šířka vzorku při aplikovaném podélném protažení,

Wi = původní šířka vzorku,

L· = délka vzorku při aplikovaném podélném protažení, .a li = původní délka vzorku (měřená délka).

Měření jsou prováděna jak při protažení 20, tak 60¾, použitím pěti různých vzorků pro každé dané protažení. PLCE v daném procentním protažení (elongaci) je průměrem pěti měření.

Test hystereze

Test hystereze se používá k měření procentní deformace (nastavení) a procentní síly uvolnění nějakého materiálu. Testy jsou prováděny na zařízení modelu Instron 1122, jak je k dostání od firmy Instron Corporation . of Canton, Massachusetts, jenž je propojen s počítačem Gateway 2 000

486/33HZ, od firmy Gatewáy 2 000 of N. Sioux City, South

Dakota 570.49, používající software TestWorks™ od Sintech, lne. of Research Třianglé Park, North Carolina 27709.

Všechny podstatné parametry potřebné pro testování jsou pro každý test vstupem do software TestWorks™ (t. j. , rychlost křížové hlavy, bod maximálního procenta elongače a časy držení). Rovněž sběr všech údajů, jejich analýza a přenesení do grafu je prováděno použitím software ŤeštWorks™.

Vzorky užité k tomuto testu jsou 1° (2,5.4 cm) široké krát 4 (10,1'5 cm) dlouhé, s dlouhou osou uřízlého. vzorku paralelní ke směru maximální, roztažitělnosti vzorku. Vzorek by měl být uříznut ostrým exacto nožem anebo nějakým vhodně ostrým řezacím zařízením, navrženým k uříznutí vzorku přesné šířky 1 (2,54 cm), (pokud bude existovat než jeden směr protažitělnosti daného materiálu, vzorky by měly být vzaty paralelně ke každému směru roztahování). Vzorek by měl být vyříznut tak, aby představoval symetrii celkového vzoru deformovaného regionu. Budou případy (v důsledku variací bud” velikosti deformované části či relativních geometrií prvních a druhých regionů), mens í velmi vzorky,, než důležitévelikost údaji) regionu byl reprezentat i vní kde bude nezbytné se zde doporučuje, poznamenat si (spolu daného vzorku, z jaké vzat a přednostně plochy užité pro uříznout větší anebo

V tomto případě jé se všemi hlášenými plochý deformovaného zahrnout schéma vzorek. Pro každý materiál jsou typicky měřený tři samostatné testy při 20, .60 a 100% napětí (napětí vedoucí k deformaci, pozn.). V každém procentním protažení jsou testovány tři vzorky daného materiálu.

Upínadla Instronu se skládají zé vzduchem .aktivovaných upínadel, navržených ke koncentraci celé upínací síly podél jediné linie, kolmé ke směru testovaného zatížení, s jedním plochým povrchem a protilehlou lící, z níž pročnívá poloprstenec k minimalizaci klouzání vzorku. Vzdálenost mezi liniemi upínací síly by měla být 2 (5,08 cm), měřeno ocelovým měřítkem drženým vedle upínadel. Tato vzdálenost bude nazývána dále jako měřená délka. Vzorek je upevněn v upínadlech se svou dlouhou osou kolmou ke směru

- 53 aplikovaného procenta protažení. Rychlost křížové hlavy je nastavena na 10 palců/min. (25,4 cm/min.). Křížová hlava se pohybuje do předepsaného maximálního procenta protažení a udržuje vzorek.v této procentní elongaci po 30 vteřin. Po těchto třiceti vteřinách se křížová hlava navrací do své původní polohy (0¾ protažení) a zůstává v ní po 60 vteřin. Pák se křížová hlava navrací do stejného maximálního procenta protažení jaké bylo použito v prvním cyklu, zůstává v něm po třicet vteřin a pak se opět navrací k nule.

Je generován graf dvou cyklů. Reprezentativní graf je znázorněn na Obr. 7. Procentní síla uvolnění je stanovena následujícím výpočtem z dat síly z prvního cyklu:

Síla při max. ¾ elong. síla pó držení 30 sek, x 100 = % uvolnění Síla při maximálním % elongace (cyklus 1) síly

Procentním nastavením (deformací) je procentní . elongace vzorku z druhého cyklu, kde příslušný vzorek začíná odolávat protažení. Procentní nastavení a procentní uvolnění síly jsou znázorněny graficky rovněž na Obr. 7 a.15. Průměrné procento uvolnění síly a procentní nastavení (deformace) za tři vzorky je uvedeno pro každou testovanou hodnotu maximálního procenta protažení.

Test tážnosti

Testu tážnosti se používá pro měření vlastností síly versus procentní protažení a procentního použitelného roztažení (pružného roztažení, streče) nějakého materiálu. Testy jsou prováděny na zařízení modelu Instron 1122, jak je k dostání od firmy instron Corporation of Canton, Massachusetts, jenž je propojen s počítačem Gateway 2 000 486/33HZ, od firmy Gateway 2 000 of N. Sioux City, South Dakota, používající software TestWorks™ od Sintech, lne. of i·’

J54

Research Triangle Park,. North Carolina

- -Ί- .o .V.i ťi,:·. \

0 c	Cl·		t	v-r. - 1	Ir V t
G l ' ' 0'1	«í	0 ·	0 ·	<L ř · c	·'<
	- 1»	*	•	9 9	c
či	í c	»	•	tr ’ C,C ·	·«.*
G*	r 4	*	r	+ H·	•
Q.G-t.q,			c	G	•
					•4

Všechny podstatné ' ·»·« ..··»♦· .·. \ . ·::Κ · r.' .*<?.*.

parametry„potřebné,pro testování jsou pro každý test vloženy do analýza a přenesení do grafu je prováděno použitím software ·.? v ♦ ·· i -<.i. - Ló ;^Á'V Job \··<ί’τΛΐ\ ‘·. tiý.

TestWorks™. . .

*. ¹ . _s -¼ V λ .

software TestWorks™. Rovněž sběř všech údajů, jejich •X ;

, ř i. ' n ‘ -ίť.' ' 'íí '„·· i '·

Vzorky použité k tomuto testu jsou 1 (2,54 cm) široké' «' ·. ' ’ .! ,. ·* '. io >;·· > ” ( · . ’ í· krát 4’,' (10,15 cm).dlouhé, s dlouhou, osou uřízléhó vzorku ‘'<F-ý-··'·. ..»·>.·,./. -rA-í. i? i. 'T »·.>'· paralelní ke.směru maximální roztažitelnosti Vzorku. V-zórek .'••‘'«μ»#^·. .. (ύ’.· < ’'J? C , by měl být,uřízňut ostrým.exačto · : ·· 4 ' /·./ «.t .ostrým, řezacím zařízením, i /-· * ‘ j J ‘ f,. · j. ri*i . ;

·. přesné šířky 1 (2,54 cm) jeden .směr protážitelnosti λ : . ·;· měly» být vzaty paralelně ke

V···*'·.·>* Λ-V 7> ^'*·,· /, ,,.

vyříznut ták, aby představoval -. .' **. ......»·? íí , · j^tti··, m ^deformovaného regionu,, i .velikosti deformované , části k ·» -ř/ y<ny·^· . prvních a druhých regionů), v db' ;·.-· jíí*j τ.ΛΛ-'ί·'··'?.· ., větší anebo menší.

- >-·' . ->*.<;

případě je v e1mi hlášený m i úd a j i) 'I > nožem nebo nějakým vhodné , 'Lťň - _/í' navrženým k (vy)ůříznutí vzorku aU* ’.1·- J ýh.'. -t-c. / ^;i cl· »* V<.

(Pokud bude existovat více než určitého materiálu, vzorky by .·> .-.jj· '3 ?(’♦.<·. i · xkaždému). Vzorek bý měl být '' ' < ί Γ.' ·.,.· ' .· . ' . '. ,._μ1ί.· .·'. · symetrii celkového vzoru ě . íiO · ·#·... ·,. ·, <ř V. .· r c »» r ί „ ii!'· *, · 'í.' ... f V · ?' R * · ř.

Budou případy (v důsledku variací buď anebo relativních geometrií ‘ ·ίν ' : « · . ’ř ^: nichž bude nutné uříznout buď než se zde doporučuje. V tomto poznamenat si (spolu se všemi daného vzorku, z jaké plochý deformovaného regionu, byl vzat a přednostně zahrnout schéma reprezentativní plochy užité pro vzorek. Pro daný materiál ·. jsou testovány tři· vzorky.

Upínadla Instronu se skládají ze vzduchem aktivovaných. ..upínadel, navržených ke koncentraci celé upínací síly podél jediné linie kolmé ke směru testovaného zatížení, s jedním plochým povrchem a protilehlou lícní plochou, z níž pročnívá. poloprstenec k minimalizaci klouzání vzorku. Vzdálenost mezi být 2 (5,08 cm), měřeno upínadel. Tato vzdálenost délka. Vzorek je upevněn osou kolmo ke směru velikost dále jako měřená se svou dlouhou liniemi upínací síly by měla ocelovým měřítkem drženým vedle bude nazývána v upínadlěch aplikovaného procenta protažení. Rychlost křížové hlavy je nastavena na 10 palců/min. (25,4 cm/min.). Křížová hlava protahuje vzorek dokud nepraskne, v tomto bodě se křížová • i

I ‘S i

- 55 hlava zastaví a navrací do své původní pozice (0% elongace).

Procento použitelného pružného roztažení (streče) je bod, v němž je inflexe v křivce sila-elongace, za kterýmžto bodem je rychlé zvýšení velikosti síly potřebné k dalšímu protažení daného vzorku. Zaznamenává se průměr procentního použitelného roztažení za tři vzorky.

Ačkoli jsou výše popsané způsoby testování užitečné pro mnoho žebrových (strukturovaných) materiálů tohoto vynálezu, uznává se, že způsoby testu možná budou muset být upraveny k přizpůsobení se některým těmto složitějším materiálům v rámci tohoto vynálezu.

Zatímco byly znázorněny a popsány konkrétní podoby tohoto vynálezu, tomu kdo je kvalifikovaný v příslušném stavu techniky je zřejmé, že je možno provést různé jiné změny a úpravy, aniž by se šlo za duch a rámec tohoto vynálezu. V připojených patentových nárocích se tudíž zamýšlí pokrýt všechny takové změny a modifikace, jež jsou v rámci tohoto vynálezu.

Claims (10)

1. Jednotkový, jednorázový absorpční výrobek, jenž zahrnuje vnější obal, absorpční jádro umístěné uvnitř tohoto vnějšího' .obalu, absorpční jádro má plochu absorpčního jádra, a uzavírací systém připojený k řečenému vnějšímu obalu pro upevnění absorpčního výrobku na nositeli, tento absorpční výrobek je navržen tak, aby seděl malému dítěti majícímu maximální rozměr od. pupku ke kříži Y a index absorbence plochy absorpčního jádra k rozměru od pupku ke kříži Y menší než anebo rovnající se 95.

2. Jednotkový, jednorázový absorpční výrobek, jeriž zahrnuje vnější obal, absorpční jádro umístěné uvnitř tohoto vnějšího obalu a uzavírací systém'připojený k řečenému vnějšímu obalu pro upevnění absorpčního výrobku na nositeli, absorpční výrobek má plochu absorpčního výrobku, tento absorpční výrobek je navržen tak., aby seděl malému dítěti majícímu maximální rozměr od pupku ke kříži Y a index posazení plochy absorpčního výrobku k rozměru od pupku ke kříži Y menší než * anebo rovnající se 240.

3. Absorpční výrobek podle nároku 1 nebo 2, v němž je řečený rozměr od pupku ke kříži Y menší než 443 mm.

4. Absorpční výrobek podle jakéhokoli z předcházejících nároků, v němž má řečený absorpční výrobek index absorbence menší anebo rovnající se 90.

5. Absorpční výrobek podle jakéhokoli z předcházejících nároků., v němž má řečený absorpční výrobek index absorbence menší anebo rovnající se 85.

v τ

4 9 4 4 • 44 4444 9 · • 4 • 4 4 · 4 4 4 • 4 4 4 4 4 • 4 4 4 4 4 4 44 4 • 4 • 4 4 . i • 4 4 * 441 *4 4 44 4 44 4

6j Jednotková, jednorázová absorpční orLŠ v n i s o uč ás-t-kas uzavřenými stranami, mající pár otvorů nohou a otevření pasu, zahrnující: vnější obal a absorpční jádro umístěné uvnitř tohoto vnějšího obalu, absorpční jádro má plochu absorpčního jádra, tato absorpční součástka je navržena tak, . aby seděla malému dítěti majícímu maximální rozměř od pupku ke kříži Y a index absorbence plochy absorpčního jádra k rozměru od pupku ke kříži Y menší néž anebo rovnající se 95.

7; Jednotková, jednorázová absorpční oděvní součástka s uzavřenými stranami, mající pár. otvorů nohou a otevření pasů, zahrnující: vnější obal a absorpční jádro umístěné uvnitř tohoto vnějšího obalu, absorpční součástka má plochu absorpční součástky, tato absorpční součástka je navržena tak, aby Seděla malému -dítěti majícímu maximální rozměr od pupku ke kříži Y a index posazení pl.ochy absorpční součástky k rozměru od pupku ke kříži Y menší než anebo rovnající se 240.

8. Absorpční oděvní součástka podle nároku 6 nebo 7, v němž je řečený rozměr od pupku ke kříži Y menší než 443 mm. *

9. Absorpční oděvní součástka podle jakéhokoli z nároků 6-8, v němž má řečená absorpční součástka index absorbence menší anebo rovnající se 90.

10. Absorpční oděvní součástka podle jakéhokoli z nároků 6-9, v němž má řečená absorpční součástka, index absorbence menší anebo rovnající se 85.