CZ317697A3

CZ317697A3 - Inhibitory agregace krevních destiček obsahující C-koncový postranní aminergní řetězec zbytků aminokyselin

Info

Publication number: CZ317697A3
Application number: CZ973176A
Authority: CZ
Inventors: Norman A. Abood; Philippe R. Bovy; Daniel L. Flynn; Joseph G. Rico; Thomas E. Rogers
Original assignee: G. D. Searle & Co.
Priority date: 1995-04-11
Filing date: 1996-03-22
Publication date: 1998-03-18
Also published as: WO1996032415A1; NO974537L; CZ291646B6; CA2216996A1; ES2181879T3; DE69622868D1; EP0835265B1; AU696893B2; US5811398A; NZ305182A; ATE221897T1; AU5331696A; NO974537D0; PT835265E; KR19980703769A; DK0835265T3; EP1215215A1; EP0835265A1; BR9604914A; JPH11503450A

Description

Inhibitory agregace krevních destiček obsahující C-koncové amínergní amino kyselinové zbytky

Podstata vynálezu

Vynález se týká farmaceutických látek (sloučenin), které inhibují agregaci ϊ krevních destiček u savců.

¹ Oblast techniky

Fibrinogen je glykoprotein tvořící normální součást krevní plazmy. Účastní se agregace krevních destiček a tvorby fibrinu v mechanismu srážení krve.

Krevní destičky jsou buněčné elementy nalézající se v celé krvi a také se účastní krevní koagulace. Fibrinogen vázaný k destičkám je důležitý pro normální funkci destiček v mechanismu krevní koagulace. Dojde-li k poranění krevní cévy, pak vazba destiček na fibrinogen iniciuje agregaci a tvorbu thrombu. Interakce fibrinogenu s destičkami se uskutečňuje prostřednictvím membránového glykoproteinového komplexu, známého jako gp llb/llla; toto jsou tedy důležité rysy funkce destiček. Inhibitory této interakce jsou využitelné k modulaci tvorby thrombu.

Je také známo, že jiný velký glykoprotein, pojmenovaný fibronektin, má schopnost zprostředkovat propojení buněk. U různých relativně velkých polypeptidových fragmentů buněčně-vazebných domén fibronektínu bylo zjištěno, že mají aktivitu pro vazbu k buňkám Viz. U.S. Patents 4,517,686; 4,589,881; a 4,661,111. U určitých relativně krátkých peptidových fragmentů stejné molekuly j byla zjištěna schopnost podporovat vazbu k buňkám, jestliže jsou imobilizovány l, na substrátu, nebo inhibovat vazbu, jestliže jsou v rozpuštěné, nebo solubili- zované formě. Viz. U.S Patents 4,578,079 a 4,614,517. V U.S. Patentu 4,683,291, je uveřejněna inhibice funkce destiček pomočí syntetických polypeptidů, antagonistů vazby fibrinogenu na destičky, s vysokou- afinitou. U.S. Patent 4,857,508 uveřejňuje použití tetrapeptidů jako inhibitorů agregace destiček.

Další syntetické peptidy a jejich použití, jako inhibitorů vazby fibrinogenu na destičky bylo uveřejněno Koczewiakem a kol., Biochem. 23, 1767-1774 (1984); Plow a kol., Proč. Nati. Acad. Sci. 82, 8057-8061 (1985); Ruggeri a kol., Ibid. 83, 5708-5712 (1986); Ginsberg a kol., J. Biol. Chem. 260 (7), 3931-3936 • · • ·· ·

(1985); Haverstick a kol., Blood 66 (4), 946-952 (1985); a.Ruoslahti a Pierschbacher, Science 238, 491-497 (1987). Ještě jiné takové inhibující peptidy jsou uveřejněny v Evropských patentových přihláškách 275,748 a 298,820.

Evropská patentová přihláška 445,796 uveřejňuje deriváty kyseliny octové, které mají inhibiční efekt na vazbu adhezivních proteinů na krevní destičky a stejně tak na agregaci krevních destiček a vzájemnou adhezi buněk.

U.S. 5,273,982 uveřejňuje použitelnost derivátů kyseliny octové pro inhibici vazby adhezivních proteinů na krevní destičky a pro inhibici agregace destiček.

Evropská patentová přihláška 372,486 uveřejňuje deriváty N-acyl-betaaminokyselin a jejich soli. Uvedené sloučeniny jsou použitelné pro inhibování agregace destiček při ovlivňování thrombóz, mrtvice, infarku myokardu, zánětu a arteridsklerózy a pro inhibici metastáz.

Evropská patentová přihláška 381,033 uveřejňuje deriváty amidino nebo guanidinoaryl substituovaných alkanových kyselin použitelných pro ovlivění thromóz, apoplexie, srdečního infarktu, zánětu, arterisklerózy a nádorů.

U.S. 5,220,050 a PCT/US 92/01531 popisuje látky napodobující peptidy, obsahující phenylamidin, které jsou použitelné pro inhibici agregace destiček.

Podstata vynálezu

Vynález se týká skupiny skupiny látek reprezentované vzorcem;

nebo jejich farmaceuticky přijatelných solí, kde A je -CH- nebo -N-, a B je -CHnebo -N-, s výhradou, že jestliže A je -N-, pak B je -CH-, a jestliže B je -N-, pak A je -CH-;

O

II

-D-E-je -CH2-CH2- nebo -NHC- s výhradou, že jestliže A je -N-, pak -D-E- je CH₂- CH₂- a jestliže B je -N-, φ »* φ

R, a R₂ jsou nezávisle vybrány z množiny skládající se z H, nižšího alkylu, a případně substituovaného aralkylu;

ο

II pak Ό-E-je -NH-C-;

X je vybráno z množiny skládající se z -O- a -NH-;

Wje vybráno z množiny skládající se z

NH

II —(CH2)nNH^^C^NH₂,

—(CH₂)_mN(Rs)R6,

I

4 ··	• 4 4	• 4	4 4 4 4
4 4 4	4 ·	4 4 4
• 4 4 4	• · ·	» 4 4	4
• 4 4	4 φ	’ · 4
« · « · ·	••4 4 444	44 4

R₅ je vybráno z množiny skládající se z H, nižšího alkylu a případné substituovaného aralkylu, alkoxykarbonylu, acylu a sulfonylu;

R₆je vybráno z množiny skládající se z H, alkylu a případně substituovaného araikylu;

m je celé číslo vybráné z množiny skládající se z 3, 4 a 5;

n je celé číslo vybráné z množiny skládající se z 2 a 3;

p je celé číslo vybráné z množiny skládající se z 1, 2 a 3;

r je celé číslo vybráné z množiny skládající se z 1,2 a 3; a q je celé číslo vybráné z množiny skládající se z 0 a 1.

Dalším předmětem vynálezu je předložit farmaceutické směsi obsahující látky vzorce I. Tyto sloučeniny a směsi jsou použitelné jako modulátory a/nebo inhibitory agregace destiček. Vynález se také týká způsobu, jak terapeuticky inhibovat nebo modulovat agregaci destiček u savců v případě, že je takový zásah potřebný.

Vynález se týká skupiny látek reprezentované vzorcem I, popsaným výše. Výhodné provedení vynálezu je sloučenina, kde W je W₂.

Příkladem takovéhoto provedení vynálezu je následující sloučenina:

[ N-[ 4 -[ 4 - (aminoiminomethyl) fenyl ] amino-1,4 -dioxobutyl ]-L-aspartyl ] -L -lysin bisfluoroacetát.

Je-li zde použit termín „nižší alkyl, potom má význam nerozvětveného, nebo rozvětveného uhlovodíkového radikálu, který má od 1 do 6 uhlíkových atomů. Příkladem takových to alkyl radikálů je methyl, ethyl, n-propyl, isopropyl, n-butyl, n-butyl, isobutyl, sek. butyl, t-butyl, pentyl, neopentyl, hexyl, ísohexyl, a podobné.

Je-li zde použit termín „aralkyl“, potom má význam nižšího alkylu, jak je definován výše, substituovaného arylovou skupinou, kde arylová skupina je aromatický kruhový systém složený z jednoho nebo více aromatických kruhů,

	··	* · ·	• ·	• · ♦ ·
• «	'v	• ·	• ·	•
• ·	• ·		·· ·	*
	•	• ·	•	•
· ·	• »	··· ··*·		•

nebo heteroaromatických kruhů jako je fenyl, pyridyl, nafthyl, pyrimidinyl, bifenyl a podobně. „Případně substituovaný aralkyl má význam takovéhoto radikálu substituovaného skupinou jako je alkyl, alkoxy, hydroxy, halogen, amino, nitro, kyano, karboxylová a podobně.

Je-li zde použit termín „acyl“, potom má význam radikálu odpovídajícího vzorci

kde R₁₀je nižší alkyl, aralkyl, nebo aryl, jak jsou definovány výše.

Je-li zde použit termín „sulfonyl, potom má význam radikálu odpovídajícího vzorci

kde Rn je alkylová nebo arylová skupina, jak jsou definovány výše.

Je-li zde použit termín „alkoxykarbonyl, potom má význam radikálu odpovídajícího vzorci

O

II

Ri2~°r^c kde R12 je alkyl nebo aralkyl, jak jsou definovány výše.

Sloučenina, jak je ukázáno ve vzorci I, může existovat v různých izomerních formách a všechny tyto izomemí formy jsou tímto zahrnuty. Také tauto·♦ · měrní formy jsou zahrnuty stejné jako farmaceuticky přijatelné soli těchto izomerů a tautomerů.

Ve strukturách a vzorcích zde uvedených, vazba nakreslená jako protínající vazbu kruhu znamená, že může vycházet ze kteréhokoli možného atomu kruhu.

Termín „farmaceuticky přijatelná sůl“ odpovídá soli připravené sloučením látky vzorce (I ) s kyselinou jejíž aniont je obecně považovaný za vhodný pro požití člověkem. Příkladem takovýchto farmaceuticky přijatelných solí je hydrochlorid, hydrobromid, hydroiodid, síran, fosfát, acetát, propionát, laktát, maleinát, malát, sukcinát a vinan. Všechny tyto farmaceuticky přijatelné soli mohou být připraveny konvenčním způsobem, (viz. Berge a kol.., J. Pharm. Sci., 66'(1), 1 - 19 ( 1989 ) , kde jsou také uvedeny další příklady farmaceuticky přijatelných solí.)

Tento vynález se také týká způsobu inhibice agregace destiček a zvláště způsobu léčby zahrnující podávání látek vzorce (I) pro dosažení této inhibice. Látky, které jsou předmětem tohoto vynálezu se váží na receptory skupiny llb/llla a zabraňují interakci destiček a fibrinogenu nezbytné pro vytvoření thrombu. Tyto látky ovlivňují buněčnou adhezi kompeticí s RDG obsahujícími ligandy a vazbou na receptory pro RDG.

Pro inhibování agregace destiček mohou být sloučeniny podle vynálezu, podávány orálně, parenterálně, nebo inhalací jako sprej, rektálně, nebo místné ve formě dávkových jednotek obsahujících konvenční farmaceuticky přijatelný nosič, adjuvancia a vehicula. Pojem parenterální, jak je zde použit, zahrnuje například subkutální, intravenózní, intramuskulární, intrastemální, infuzní techniky, nebo intraperitoneální.

Sloučeniny podle vynálezu mohou být podávány jakoukoli vhodnou cestou, přičemž přednost je dávána lékové formě pňspůsobené pro podání touto cestou a v dávce efektivní pro zamýšlenou léčbu. Terapeuticky efektivní dávky sloučenin podle vynálrzu, vyžadované pro prevenci, nebo zastavení progrese chorobného stavu jsou snadno zjistitelné některou z obvyklých způsobů známých ve farmacii.

Vynález tedy poskytuje skupinu nových farmaceutických směsí zahrnujících jednu, nebo více sloučenin podle vynálezu, spolu s jedním, nebo více netoxických farmaceuticky přijatelných nosičů a/nebo zredovadel a/nebo adju• *«t * · · · i v ·· · · «« · · *7 ···'·· / ·♦·♦*· • · · « 4 ··· · ······· vancií (souhrnně zde nazývaných „ nosiče“) a je-li to žádoucí další aktivní látky.

Dávkování, pro ovlivnění stavů sloučeninami, nebo směsmi podle vynálezu, je závislé na mnoha faktorech zahrnujících typ, věk, váhu, pohlaví a zdravotní stav pacienta; závažnost stavu; způsob podávání a konkrétní látce, která je obsažena. Dávkování může být proto velmi široké. Dávkové hladiny od asi 0,01 mg do asi 150 mg na kilogram tělesné hmotnosti za den jsou použitelné pro ovlivnění výše zmíněných stavů.

Pro orální podávání může být farmaceutická směs ve formě, například, tablet, tobolek, suspenze, nebo kapaliny. Je dávána přednost farmaceutické směsi ve formě dávkových jednotek, které obsahují konkrétní množství aktivní látky. Ty mohou obsahovat, například s výhodou, množství aktivní látky od asi 25 do 150 mg. Vhodná denní dávka pro savce velmi široce závisí na stavu pacienta a dalších faktorech.

Aktivní látka může být také podávána formou injekce farmaceutické směsi, kde vhodným nosičem může být, například, solný roztok, glukóza, nebo voda. Vhodná denní dávka bývá nejčastěji asi 0,01 mg až 50 mg na kg tělesné hmotnosti za den ve více dávkách v závislosti na stavu, který je ovlivňován.

Podávání sloučenin podle vynálezu je obvykle kombinováno s jedním, nebo více adjuvanciemi, vhodnými vzhledem ke způsobu podávání, Látky mohou, být smíseny s laktózou, sacharózou, škrobovým práškem, estery celulózy a alkanových kyselin, alkylestercelulózami, mastkem, stearovou kyselinou, stearátem horečnatým, oxidem hořečnatým, sodnými a vápenatými solemi kyseliny sírové a fosforečné, želatinou, arabskou gumou, alginátem sodným, polyvinyIpyrolidonem a/nebo polyvinylalkoholem, a tabletovány nebo enkapsulovány pro vhodné podávání. Případně mohou být látky rozpuštěny ve vodě, polyethylenglykolu, propylenglykolu, ethanolu, kukuřičném oleji, oleji z bavlníkového semínka, arašídovém oleji, sezamovém oleji, bezylalkoholu, chloridu sodném a/nebo různých pufrech. Další adjuvancia a způsoby podávání jsou ve farmacii dobře a široce známy.

Farmaceutická směs může být připravena v pevné formě, například granule, prášek nebo čípky, nebo v kapalné formě, například roztoky, suspenze nebo emulze. Farmaceutické směsi mohou být podrobeny obvyklým farmaceutickým operacím, například sterilizaci a/nebo mohou obsahovat obvyklá farmaceutická * β ·»· »

- ’ -. ’ · ♦ · ··· ·· 9·· · · ·» ·· adjuvancia, například konzervační látky, stabilizátory, zvlhčovadla, emulgátory, pufry, a pod.

Příklady provedení vynálezu

Hlavní postupy syntézy použitelné pro přípravu sloučenin podle vynálezu, jsou zobrazeny a popsány v následujících schématech. Schémata A, B, C-1, C2, C-3, C-4, C-5, C-6, C-7, D-1, D-2 a 1-A jsou 1) hlavní syntetické metody použitelné pro přípravu neproteinogenních aminergních aminokyselin, které tvoří postraní řetězec W sloučenin podle vynálezu, 2) syntetické metody použitelné pro přípravu aldehydů a alkoholů, meziproduktů pro syntézu aminergních aminokyselin, 3) syntetické metody pro přípravu pyrímidinylových a pyrídinylových postraních řetězců a 4) celková syntéza látek vzorce I.

Schéma A ilustruje přípravu meziproduktu, což jsou estery, nebo amidy neproteinogenních aminokyselin 5, kde jako klíčová reakce je použita redukční aminace mezi aldehydy 2 a sekundárními aminy, nebo amidy 3. Tedy, ozonolýza esteru N-chráněné aminokyseliny 1, což může být vinylglycin ( p - 1 =0), allylglycin ( p -1 = 1 ), nebo butenylglycin ( p -1 -2) vede po redukci ( dimethylsulfidem) k meziproduktu, což jsou aldehydy 2. Ve sloučenině 1 je R_s vybráno z množiny v níž je benzyloxykarbonyl (CBZ), t-butyloxykarbonyl ( BOC ) > a allyloxykarbonyl ( Alloc ). Sloučenina 2 následně prodělá redukční aminaci se sekundárním aminem 3, vzorce NR₅(F?6), kde R₅ a R₆ jsou omezeny na alkyl, nebo případně substituovaný aralkyl, pyrolidin, piperidin, mono-substituované piperaziny, nebo morfolin, poskytující N-chráněný ester aminokyseliny 4. Redukční aminace je prováděna pomocí kyanoborhydridu sodného, komplexu boranu a pyridinu, nebo triacetoxyborhydridu sodného. Případně je redukční aminace mezi 2 ( R₈ = BOC ) a aminem 3 provedena ve vodíkové atmosféře za pomoci platiny jako katalyzátoru. Odstranění chránící skupiny R_s za standardních podmínek ( působení kyselinou pro BOC; hydrogenolýza pro CBZ nebo Alloc, nebo Pd (0)/ octová kyselina pro Alloc ) dává žádané aminokyselinové deriváty 5 mající W₂₁ W₃, W₄ a W5 postraní řetězce.

Schéma B ilustruje přípravu meziproduktů, což jsou estery neproteinogenních aminokyselin, kde jako klíčová reakce je použita reakce Mitsunobuova mezi alkylnitroacetátem 6 a primárním alkoholem 7. Tedy, reakce ethylnitroacetátu (Aldrich Chemical Company) s alkoholem 7 v přítomnosti diethylazodikar9 ·· ···· boxylátu ( DEAD ) a trifenylfosfinu dává meziprodukt, což je nitrosloučenina 8, která je následně redukována ve vodíkové atmosféře za katalýzy platinou, nebo paladiem za vzniku žádaného esteru aminokyseliny 9 majícího W₆, W₇, W₈,

W₉, Ww, Wh a W,3 postraní řetězce.

Wb W₂ a W12 obsahující aminokyseliny jsou široce známy a využívány.

Wl,2.12

H2N^^^CO2^Ri

Pro Wi, odpovídá přírodní aminokyselině argininu n = 3. Pro W₂, odpovídá přírodní aminokyselině lyzinu m = 4 a R₅, R₆ = H; ornitinu odpovídá m = 3 a a R₅, R₆ = H. W₁₂ je široce známá, a její syntéza je popsána G.E. Stokerem a kol., J. Org. Chem. (1993) 58, 5015.

Schéma C-1 ilustruje přípravu požadovaných aminoalkoholů 7 a-c obsahujících 3-substituovaný pyrolidin, který odpovídá W₆. Působením aldehydu, nebo ketonu na komerčně dostupný 3-pyrolidinol 12 (Aldrich Chemical Co.) za podmínek redukční aminace, nebo případně působením alkylpyrokarbonátem, chloridem kyseliny, anhydridem nebo sulfonylchloridem v přítomnosti báze, nejlépe triethylaminu, nebo diizopropylethylaminu, dostaneme 13, kde R₅ je alkyl, aralkyl, acyl, alkoxykarbonyl, nebo sulfonyl. Oxidace meziproduktu 13 za použití standardních metod známých v organické chemii, nejlépe Swernových oxidačních podmínek ( DMSO, chlorid kyseliny šťavelové, triethylamin ) poskytuje keton 14.

Witigova olefínace ketonu 14 methoxymethyltrifenylfosforanem dává enolether 15, který je hydrolyzován na aldehyd 10a působením vodného roztoku HCI v přítomnosti etherického rozpouštědla, nebo kyseliny octové. Dvojí opakování Wittigovy olefínace a hydrolýzy, jak je popsána výše dává homologické aldehydy 10a-c. Redukce 10a-c standardním redukčním činidlem například hydridem kovu, nejlépe tetrahydroboritanem sodným ( NaBH₄) v alkoholickém rozpouštědle, dává 3-hydroxymethylpyrolidiny 7a-c.

Schéma C-2 ilustruje přípravu 2-hydroxyalkylpyrolidÍnů. Použití výše zmíněné sekvence redukční aminace (případně acylace, sulfonylace, karba10 • * ·· 4 · ·· • · « 4 * ·<

• · · ♦ · · ' ··*· • * ♦ · ·· ··· ·» ·«· «♦·· ·· · moylace ) započaté od komerčně dostupného 2-hydroxymethylpyrolidonu 18 (Aldrich Chemical Company) dává 7d. Následná oxidace 7d poskytuje aldehyd 10d. Opakování Wittígovy tvorby enoletheru a hydrolýzy dává aldehydy 10 e-f. Redukce 10e-f tetrahydroboritanem sodným poskytuje 2-hydroxy alkylpyrolidony 7e-f.

Schéma C-3 ilustruje přípravu 3-hydroxyalkyl substituovaných piperidinů odpovídajících W_S1 příprava je zahájena redukcí komerčně dostupného ethylnipekotinátu ( ethyl hexahydropyridin-4-karboxylát) 21 ( Aldrich Chemical Company ). -Redukcí 21 tetrahydroboritanem sodným dostaneme alkohol 22, který je převeden na své N-substituované analogy 7 g pomocí již výše zmíněného procesu redukční aminace, nebo případně acylace, sulfonylace, karbamoylace. Oxidace 7 g dává aldehyd 10 g, a opakování Wittígovy tvorby enoletheru a hydrolýzy dává aldehydy 10 h-í. Redukce 10 h-i tetrahydroboritanem sodným vede k hydroxyalkylpiperidinům 7 h-i.

Schéma C-4 ilustruje přípravu 4-hydroxyalkylpiperidinú začínající od komerčně dostupného 1,4 - dioxa-8-azaspiro [4.5] děkanu 25 (Aldrich Chemical Company). Redukční aminací případně acylací, sulfonylací, karbamoylací dostaneme 26, který po kyselé hydrolýze ethylenketalové chránící skupiny dává keton 27. Tri opakování sekvence výše zmíněné Wittígovy olefinizace a hydrolýzy dávají aldehydy 10 j-l. Redukce 10 j-l vede k 4-hydroxyalkylpiperidinům 7 j-i.

Schéma C-5 ilustruje přípravu 4-hydroxyalkylcyklohexylaminů 7 m-p začínající od komerčně dostupného 1,4 - cyklohexandionu -monoethylen ketalu 31 ( Aldrich Chemical Company ). Oximace 31 hydroxylamin hydrochloridem v přítomnosti báze ( octanu sodného nebo pyridinu ) dává oxim 31 A, který je pak redukován hydridem hlinitolitným v etherickém rozpouštědle za vzniku primárního aminu 32 (R_5| R₆ = vodík). Působením aldehydem, nebo ketonem na 32 ( Rs, Rs = vodík) za podmínek redukční aminace, jak jsou popsány výše dostaneme 32, kde R₅je vodík a R_s alkyl, nebo případně substituovaný aralkyl. Případně působením na 32, kde R₅ je vodík a R₆ je vodík, alkyl, nebo aralkyl, alkylhalogenformiátem, alkylpyrokarbonátem, chloridem kyseliny, anhydridem, nebo sulfonyl chloridem v přítomnosti báze, nejlépe triethylaminu, nebo diisopropylethylaminu, vzniká meziprodukt 32, kde R₅ je alkoxykarbonyl, acyl, nebo sulfonyl a R₆ je H, alkyl, nebo aralkyl. Případně, reakcí ketonu 31 s při11 • · · · · · • · · · · * ♦ · · · • · «4 · · ♦·· ♦· Ml ·«·· ·4 mámím, nebo sekundárním aminem za podmínek redukční aminace vzniká 32, kde R₅ a R₆ jsou vybrány z vodíku, alkylu, nebo aralkylu ( s tou výjimkou, že R₅a R₆ nejsou oba vodíky ). Kyselá hydrolýza ketalu 32 vede ke ketonu 33, který je podroben podmínkám Wittigovy olefinace za použití methoxymethyltrifenylfosforanu a vzniku enoletheru 34. Kyselá hydrolýza 34 dává aldehyd 10 m, který je převeden na homologické aldehydy 10 n-p opakováním sekvence Wittigovy olefinace a kyselé hydrolýzy. Aldehydy 10 m-p jsou redukovány na žádané deriváty hydroxyalkylcyklohexylaminu 7 m-p reakcí s tetrahydroboritanem sodným v alkoholickém rozpouštědle.

Schéma C-6 ilustruje přípravu derivátů 4-hydroxyalkylanilÍnu vycházející z komerčně dostupného ethyl 4-aminobenzoátu 37 ( Aldrich Chemical Company ). Působením aldehydem, nebo ketonem na 37 za podmínek redukční aminace dostaneme 38, kde R₅ je H a R_e je alkyl, nebo aralkyl. Případně, působením na 37, nebo 38 (kde R₅ je H a R_e je alkyl; nebo případně substituovaný aralkyl) alkylhalogenformiátem, alkylpyrokarbonátem, chloridem kyseliny, anhydridem, nebo sulfonyl chloridem v přítomnosti báze, s výhodou triethylaminu, nebo diisopropylethylaminu, vzniká meziprodukt 38, kde R₅ je alkoxykarbonyl, acyl, nebo sulfonyl a R₆ je H, alkyl, nebo aralkyl. Případně, reakce 38 ( R₆ je vodík a R_s je alkoxykarbonyl, acyl, nebo sulfonyl) s bází ( například hydridem sodným, nebo litium diisopropylamidem ) v etherickém rozpouštědle, nebo polárním aprotickém rozpouštědle (nejlépe hydridem sodným v N,N-dimethylformamidu) následovanou alkyl- nebo aralkyl- halogenidem, nebo sulfonátem dává sloučeniny 38, kde R₆ je alkyl, nebo aralkyl a R₅ je vybráno z alkoxykarbonylu, acylu, nebo sulfonylu. Redukce esterové skupiny 38 hydridem diisobutylhlinitým (iBAlH) dává aldehyd 10 q. Wittigova olefinace 10 q methylentrifenylfosforanem dává 39, který je hydroborován boranem, nebo substituovaným boranem, nejlépe 9-borabicyklononanem ( 9-BBN ), a potom oxidován peroxidem vodíku v přítomnosti báze za vzniku 4 - (2 - hydroxyethyl )anilinu 7 r. Případně, reakce 10 q se stabilizovaným ethoxykarbonylmethylentrifenylfosforanem dává 40, který je redukován vodíkem za katalýzy Pd, nebo Pt na nasycený ester 41. Redukce aldehydu 10 q, nebo esteru 41 tetrahydroboritanem sodným dává 4hydroxyalkylanilin 7 q, respektive 7 s.

Schéma C-7 ilustruje přípravu hydroxyalkyltropanů (q = 0 ) a hydroxyalkyIhomotropanú (q = 1 ) 7 t-v vycházející ze snadno dostupných tropanonů, nebo • 4 ♦♦»· • «·*44 ·· · 4 ·· · 4 ««* • · ♦ 4444» · 4 · · » 4 · 4*4 4

4 4 · ·« · ·♦♦ 44 ·44 4·4·«4 4 homotrpanonů 42. Opakovaná Wittigova' olefinace a hydrolýza, jak je popsána výše dává aldehydy 10 t-v. Redukce těchto aldehydů tetrahydroboritanem sodným dává žádané hydroxyalkyl ( homo) tropany 7 t-v.

Schéma D -1 ilustruje přípravu 5 -(5 -amidinylpyrimidin-2 - yl) pentanové kyseliny 53 a. Pinnerovou amidací komerčně dostupného nitrilu 46 ( Pfaltz a Bauer) dává amidin 47, který je kondenzován s 2-kyano-3 -dimethylamino akroleinem 50 ( C. Reichart et. al, Angew. Chem. Inter. Ed., ( 1972 ), 11, 62 ) za bazických podmínek, nejlépe s pyridin/triethylaminem, při teplotách od 25°C do teploty refluxu za vzniku 5-kyanopyrimidinesteru 51. Po hydrolýze 51 zředěným vodným roztokem kyseliny dostaneme 52. Amonolýza v alkoholickém rozpouštědle, následovaná působením HCI, dává 5- (5-aminidylpyrimidin-2-yl) pentanovou kyselinu 53 a, ve formě její soli s HCI.

Schéma D-2 ilustruje přípravu hydrochloridu 4 -(6 -aminomethyl pyridín-3yl) amino-1,4-dioxobutanové kyseliny 53 b. 3-amino-6-kyano-pyridin 54 byl přidán k anhydridu kyseliny jantarové 55 v etherickém rozpouštědle, s výhodou v tetrahydrofuranu (THF), za pokojové teploty za vzniku nitrilu 56. Působením nasyceného roztoku amoniaku v alkoholickém rozpouštědle, s výhodou v methanolu, na 56 při 80°C po 24 hodin dostaneme 53 b, který je po působení pomocí HCI v dioxanu izolován jako hydrochlorid.

Schéma 1A ilustruje konečnou cestu použitou pro získání látek vzorce I. Aktivace N-chráněného gama-t-butyl esteru asparagové kyseliny isobutylchlorformiátem (nebo jinou aktivační metodou, například využívají disukcinylkarbonát, 2-chlor-1-methyl-pyrimidinium jodid, karbonyldiimidazol, nebo 1(3-dimethylaminopropyl) -3- ethylkarbodiimid hydrochlorid, nebo i jiné metody) v přítomnosti terciální amoné báze (N-methylmorfolinu, N-methylpiperazinu, triethylaminu, di-isopropylethylaminu) a následná reakce s esterem aminokyseliny 58 dává žádaný amidický kondenzační produkt 59. Odstranění skupiny R₈chránící dusík { hydrogenolýzou [ CBZ ], působením kyseliny [ BOC ], sekundární amonnou bází [ Fmoc ], nebo Pd (0) / octovou kyselinou [ Alloc ]) dává amino-koncový dipeptid 60. Kondenzace 60 s 53 a- d, aktivovaným stejně jak je výše uvedeno pro 57, dává 61. Kyselým odstraněním t-butyl esterové chránící skupiny na aspartylovém postraním řetězci a případně odstraněním Ri a chránících skupin obsažených ve dostaneme žádanou sloučeninu vzorce I.

• ··	• ♦·
·· ·	«	·· Φ	v · ·
• ·	•	* ·	« ·
• ·	• «	• ·	• ··· ·
• · • » * « ·	•	• ·	• · * ♦

Syntéza podle příkladu 1 je ilustrována schématem 1B. Komerčně dostupný 57 a a 58 a byly spojeny za použití standardní butylchlorformiát / Nmethylmorfolinového postupu za vzniku dipeptidu 59 a. Hydrogenolýza CBZ chránící skupiny (vodíková atmosféra, paladium / C katalýza) poskytuje Nkoncový aminodipeptid 60 a. Spojení 60 a s kyselinou 53 c (J.G. Rico et al, J. Org. Chem. ( 1993) 58, 7948) za použití iso-butylchlorformiátu / N- methylmorfolinu dává 61 a, který poskytuje výslednou látku příkladu 1 po působení trifluoroctovou kyselinou.

SCHÉMA A

Příprava neproteinogenních aminokyselin obsahujících postraní řetězce W₂,

W₃, W₄ a W₅.

1) ozonolýza

------►

2) redukce

V,

H

----------------->.

NaBH(OAc)3 nebo BHýpyr nebo NaBH₃CN

SCHÉMA B

Příprava neproteinogenních aminokyselin obsahujících postraní řetězce

WeAŽWnAWjs

COXRt ⁺

DEAD.P^P -------------.-------->

„Mítsunobuovy podmínky“ ^6Ί1>13 o₂n^(

COXR-i redukce .

W6-H.13 h₂n—

COXR-i

SCHÉMA C-1: Příprava aldehydů a alkoholů, meziproduktů pro syntézu

W₆ obsahujících esterů aminokyselin

• ··	• ·♦	··
•» · ·	• · · Φ	• *	«
f · ·	• ·	• ·	•
« · · ·	• · ·	··· ·
♦ · ·	• ·	Φ	•
«· · ·	··· ····	·	•

^: *aldehyd/keton (redukční' aminace) »

‘alkylhaloformiat nebo pyrokarbonat ‘chlorid kyseliny, anhydrid karboxylové kyseliny nebo sulfonylchlorid

oxidace _;

Swernova

10c toto ♦··· ·· · • · · ·· · · * · to· to .

SCHÉMA C-2 : Příprava alkoholů a aldehydů, meziproduktů pro syntézu W?

obsahujících esterů aminokyselin * ·« toto · to • toto • · to· • ·to • to ··· • toto • · to to •to to· •« • toto toto·*

‘aldehyd/keton ^! (redukční aminace) ‘alkylhaloformiat nebo pyrokarbonat ‘chlorid kyseliny, anhydrid karboxylové kyseliny nebo sulfonylchlorid

OHC »

SCHÉMA C-3: Příprava alkoholů a aldehydů, meziproduktů pro syntézu W₈ obsahujících esterů aminokyselin

NaBH₄

*aldehyd/keton

OH (redukční aminace) *alkylhaloformiat nebo pyrokarbonat i *chlorid kyseliny, Řs anhydrid karboxylové kyseliny π nebo sulfonylchlorid

MeOCH=P(Ph)₃

10Í Tl

SCHÉMA C-4; Příprava alkoholů a aldehydů, meziproduktů pro syntézu

W₉ obsahujících esterů aminokyselin

I H *aldehyd/keton (redukční aminace) ‘alkylhaloformiat nebo pyrokarbonat ‘chlorid kyseliny, anhydrid karboxylové kyseliny nebo sulfonylchlorid

7J

ioi »· ····

SCHÉMA C-5: Příprava alkoholů a aldehydů, meziproduktů pro syntézu

W₁₀ obsahujících esterů aminokyselin

ΓΛ

1)LiAIH/ etherické rozpouštědlo ----------------:----------------k2) * aldehyd/keton (redukční aminace} 'alkýihaloforrřiíarněĎdpyrokarbona!

·<ίιίοήΰ kyseliny, *enhydrid karboxylové kyseliny nebo ‘sulfonylchlorid ” aldehyď/keion

H+

- >

ion

WRg iop

N(R₅)R6

7P

3« » ·· • · 4· • ·* ·*· ··

SCHÉMA C-6: Příprava alkoholů a aldehydů . W11 obsahujících esterů aminokyselin meziproduktů pro syntézu * aldehyd/keton . (redukční aminace),

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------* báze R₆-q *aÍky!haloformiat nebo pyrokarbonat ‘chlorid kyseliny, ‘anhydrid ³⁷ nebo ‘sulfony Ichlorid ‘aldehyd, BH3/ pyr

CO,El

DiBAH

CHO

„ H₂C=P(Ph)₃

ň(R₅)R6

7r

N(R5)R6

N(Rs)R« ioq

N(Rs)R6

(Ph3)P=CH-CO₂Et ’ COjEt

N(R₅)Re

N(R5)Re

7S i

•	• a	• ·· ··	····
	• a	• ·	♦ * 9 « ♦ ·	•
		*	*	• *99	•
20	•	•	• 9	♦ a a ···	•
•	Λ	•	• · 9	9
	♦ ·	··· «·»· *a	•

SCHÉMA C-7:

P říprava alkoholů a aldehydů, meziproduktů pro sytnézu

W₁₃ obsahujících esterů aminokyselin

7v

SCHÉMA D-1: Příprava 5-(5-amynidyl-pyrimidin-2-yl) pentanové kyseliny

53a

SCHÉMA D-2: Příprava hydrochloridu 4 -(6-aminoiminomethyl pyridin- 3yl) amino -1,4- dioxobutanové kyseliny 53 b

SCHÉMA 1 A: Syntéza látek obecného vzorce I

skupiny Rs

W1-13 !₂N COjRt si bcf/nmm nebo alternativní kondenzační činidlo odstranění chránící

NH

1)H+ ^ volitelný R₄ a/nebo zbavení ochrany postraního řetězce

I

SCHÉMA 1B: Syntéza příkladu 1

+

BCF/NMM

Hz. Pd/C

Následující příklad je uveden pro ilustraci vynálezu a jeho účelem není omezovat rozsah vynálezu. Odborníci v dané oblasti jistě pochopí, že pro přípravu látek podle vynálezu mohou být použity známé varianty podmínek a procesů následujících preparativních postupů.

Příklad 1 [ N-[ 4-[ [4-(aminomethyl) fenyl ] amino ]-1,4-dioxobutyl ]-L-aspartyl ] -Llyzin bistrifluoroacetát,

Krok A. Příprava N-Cbz-Asp (Ot-Bu) - Lys (Νε -Boc) Ot-Bu (3)

Do ledově chladného roztoku. N-Cbz-Asp -β-t-butyl esteru (1,50 g, 4,46 mmol) a N-methylmorfolinu ( 467 mg, 4,64 mmol ) v 45 ml CH₂CI₂ byl přidán isobutylchlorformiát ( 633 mg, 4,64 mmol ). Směs byla 10 min míchána při 10°C a poté byl přidán Ν-ε-Boc-Lys-t-butyl ester hydrochlorid ( 1,57 g, 4,64 mmol) a N-methylmorfolin (467 mg, 4,64 mmol). Reakční směs byla zanechána při. pokojové teplotě a míchána po dobu 18 hodin. Směs byla zředěna EtOAc a postupně promyta vodou, 10% NaHSO₄, 10% KHCO₃ a solným roztokem. Rozpouštědlo bylo vysušeno ( Na₂SO₄), zfiltrováno a odpařeno za sníženého tlaku a bylo získáno 2,95 g produktu. ¹H-NMR (200 MHz, CDCI₃) δ 1,20-1,92 ( m, 8H ), 1,43 ( s, 18H ), 1,46 ( s, 9H ), 2,63 ( m, 1H ), 2,97 ( m, 1H ), 3,07 (široký q, J = 7 Hz, 2H ), 4,43 ( m, 1H ), 4,55 ( m, 1H ), 4,70 ( široký, 1H, vyměnitelný ), 5,14 (s, 2H ), 5,97 (široký d, J =7 Hz, 1H, výměnitelný ), 7,00 ( široký d, J = 7 Hz, 1H, výměnitelný), 7,20-7,30 (m, 5H ).

Krok B. Příprava H₂N-Asp ( Ot- Bu) - Lys (Νε - Boc) Ot -Bu (4)

Směs produktu kroku A ( 2,77 g, 4,30 mmol) a 4% Pd / C ( 0,25 g ) v 50 ml MeOH byla třepána ve vodíkové atmosféře za tlaku 413,4 kPa po 8 hodin při pokojové teplotě. Po odstranění katalyzátoru a odpaření rozpouštědla za sníženého tlaku byl zbytek převeden bo benzenu a odpařen. Tento postup byl opakován 3 krát, aby byl odstraněn zbývající MeOH a poté bylo získáno 1,92 g produktu.

¹H-NMR ( 300 MHz, CDCI₃) δ 1,20-1,90 ( m, 33H ), 2,58 ( m, 1H ), 2,80 ( m, 1H), 3,10 ( široký q, J = 7 Hz, 2H ), 3,68 (m, 1H ), 4,45 ( m, 1H ) 4,72 ( široký, 1H, výměnitelný), 7,88 (široký d., J = 7 Hz, 1H, výménitelný).

Krok C. Příprava [ N- [ 4 -[[ 4 - (aminoiminomethyl ) fenyl ] amino]- 1,4 - dioxobutyl ] - L- aspartyl ] - L- lyzin bistrifluoroacetátu (látka A)

K míchané směsi hydrochloridu 4 - [ [ 4 - ( aminoiminomethyl ) - fenyl ] amino ]- 4 oxobutanové kyseliny ( 500 mg, 1,84 mmol) a N-methylmorfolinu ( 220 mg, 2,19 mmol) v 6 ml DMF byl přidán isobutylchlorformiát (290 mg, 0,284 mmol). Směs byla míchána po dobu 5 minut při pokojové teplotě, a poté byl přidán roztok produktu kroku δ (1,04 g, 2,19 mmol) v 8 ml DMF. Směs byla míchána 18 hodin za pokojové teplot a poté bylo rozpouštědlo odstraněno za sníženého tlaku. Zbytek byl. rozpuštěn ve 20 ml TFA / voda 9:1 a míchán 1 hodinu při pokojové teplotě. Po odstranění rozpouštědla za sníženého tlaku byl surový produkt purifikován pomocí RPHPLC ( eluce gradientem 0,05% vodný TFA / acetonitril od 95 : 5 do 60 : 40 v průběhu 30 minut) na koloně Delta-Pak C-18 a bylo získáno 740 mg produktu ve formě soli s TFA.

Analytický obsahu prvků pro C2iH₃oNe0₇ 2 TFA -1,5 H₂O: teoreticky C, 40,93; H, 4,81; N, 11,46; nalezeno C, 40,90; H, 4,45; N, 11,61.

^{1 1}H- NMR (300 MHz, CD₃OD ) δ 1,40 - 2,00 ( m, 6H ), 2,61 (m, 2H ), 2,74 2,86 ( m, 4H ), 2,91 (t, J = 7 Hz, 2H ), 4,44 ( m, 1H ), 4,73 ( m, 1H ), 7,77 ( d, J = 8 Hz, 2H ), 7,92 (d, J = 8 Hz, 2H ).

Schopnost sloučenin podle vynálezu inhibovat vazbu destiček může být demonstrována pomocí následujících stanovení.

Shlukování krevních destiček v PRP In virto ¹

Zdravé samice psů nebyly 8 hodin před odběrem krve krmeny, poté bylo pomocí motýlkové jehly (flexily) odebráno 30 ml krve do 30 cm³ plastové stříkačky s 3 ml 0,129 M pufrovaného citrátu sodného a stříkačkou bylo opatrně ··<» · otáčeno, aby došlo k promíchání krve a citrátu. Na destičky bohatá plazma ( PRP) byla připravena centrifugací při 975 G po dobu 3,17 minut za pokojové teploty, a poté byla centrifuga ponechána, aby se sama bez brzdění zastavila. PRP byla od zbytku krve oddělena pomocí plastové pipety a přemístěna do zavíčkované 50 ml kónické sterilní centrífugační zkumavky Corning a uchovávána při pokojové teplotě. Na destičky chudá plazma (PPP) byla připravena centrifugací zbytku krve při 2000 G po dobu 15 minut za pokojové teploty, a poté byla centrifuga ponechána, aby se sama bez brzdění zastavila. PRP byla pomocí PPP upravena na počet 2-3· 10⁸ destiček na ml. 400 μΙ připravené PRP a 50 μΙ testované látky, nebo solného roztoku bylo preinkubováno 1 minutu při 37°C v přístroji BioData aggregometr ( BioData, Horsham, PA ). Poté bylo do kyvety přidáno 50 μΙ adenozin 5'-difosfátu ( ADP ) ( konečná koncentrace 50 μΜ ) a 1 minutu sledována agregace destiček. Všechny látky byly testovány dvakrát. Výsledky byly vypočteny následujícím způsobem:

Procento kontroly = [ ( maximální absorbance mínus počáteční absorbance vzorku s testovanou látkou ) děleno ( maximální absorbance mínus počáteční absorbance vzorku.se.solným, roztokem) ] * 100, Procento inhibice = 100 - ( procento kontroly).

Výsledky stanovení látky z příkladu 1 a její střední inhibiční koncentrace (ICso) je zaznamenána v tabulce I.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Sloučenina představovaná vzorcem:

nebo její farmaceuticky přijatelná sůl, kde A je -CH- nebo -N-, a B je -CH- nebo -N-, s výhradou, že jestliže A je -N-, pak B je -CH-, a jestliže B je -N-, pak A je CH-;

O

II

-D-E- je -CH2-CH2- nebo -NHC- s výhradou, že jestliže A je -N-, pak -D-E- je CH₂- CH₂-, a jestliže B je -N-,

O

II pak-D-E-je -NH-C-;·

Rj a R₂ jsou nezávisle vybrány z množiny skládající se z H, nižšího alkylu, a případně substituovaného aralkylu;

X je vybráno z množiny skládající se z -O- a -NH-;

W je vybráno z množiny skládající se z

NH II

W₂

W| r

R₅ je vybráno z množiny skládající se z H, nižšího alkylu a přípádné substituovaného araikylu, alkoxykarbonylu, acylu a sulfonylu;

Rsje vybráno z množiny skládající se z H, alkylu a případně substituovaného araikylu;

m je celé číslo vybráné z množiny skládající se z 3, 4 a 5; n je celé Číslo vybráné z množiny skládající se z 2 a 3;

p je celé číslo vybráné z množiny skládající se z 1, 2 a 3;

r je celé číslo vybráné z množiny skládající se z 1,2 a 3; a q je celé číslo vybráné z množiny skládající se z 0 a 1.

··· 00 *00 ····
2. Sloučenina podle nároku 1, kde W je - (CH₂)« N (R_s) Re-
3. Sloučenina podle nároku 2, která je [ N- [ 4 -[ [ 4 - (aminoiminomethyl) fenyl ] amino]-1,4 - dioxobutyl ] - L- aspartyl ] - L- lyzin bistrifluoroacetát.
4. Sloučenina podle nároku 1, kde W je W_r
5. Sloučenina podle nároku 1, kde W je vybráno z množiny z W₃, W₄ a W₅.
6. Sloučenina podle nároku 1, kde W jé vybráno z množiny skládající se z W₆, W7, W₃, Wg, Wjo, W11 a W₁₂.
7. Sloučenina podle nároku 1, kde W je W₁₃.
8. Farmaceutická směs obsahující terapeuticky účinné množství sloučeniny představované vzorcem nebo její farmaceuticky přijatelná sůl, kde

A je -CH- nebo -N-, a B je -CH- nebo -N-, s výhradou, že jestliže A je -N-, pak B je -CH-, a jestliže B je -N-, pak A je -CH-;

O

II

-D-E- je -CH₂-CH₂- nebo -NHC- s tou výjimkou, že jestliže A je -N-, pak -D-E- je -CH₂- CH₂- a jestliže B je -N-,

O

II pak -D-E-je -NH-C-;

R, a R₂ jsou nezávisle vybrány z množiny skládající se z H, nižšího alkylu, a případné substituovaného aralkylu;

* a* « ♦· aa a *a * • 9 · • »· · a a a a a a • • a a a • • a a * t a a ··· a -j 1 a a • a a a a a a a a a • aa aata ·» a

X je vybráno z množiny skládající se z -O- a -NH-;

W je vybráno z množiny skládající se z

L,

NH

II.

—(CH₂)_nNH^^C''NH2.

Wj “(CH2)_mN(R₅)R6.

W₂ ·♦ ♦· ··♦·

R₅je vybráno z množiny skládající se z H, nižšího alkylu a případně substituovaného aralkylu, alkoxykarbonylu, acylu a sulfonylu;

R_eje vybráno z množiny skládající se z H, alkylu a případné substituovaného aralkylu;

m je celé číslo vybráné z množiny skládající se z 3, 4 a 5;

n je celé číslo vybráné z množiny skládající se z 2 a 3;

p je celé číslo vybráné z množiny skládající se z 1,2 a 3;

r je celé číslo vybráné z množiny skládající se z 1,2 a 3; a q je celé číslo vybráné z množiny skládající se z 0 a 1.
9. Farmaceutická směs podle-nároku 8, kde Wje - ( CH₂ )_m N Rg Rg.
10. Farmaceutická směs podle nároku 2, kde sloučeninou je [ N- [ 4 - [ 4 (aminoiminomethyl ) fenyl ] amino]- 1,4 - dioxobutyl ] - L- aspartyI ] - L- lyzin bistrifluoroacetát.
11. Způsob léčby savců za účelem inhibíce agregace krevních destiček zahrnující podávání terapeuticky účinného množství sloučeniny představované nebo její farmaceuticky přijatelná sul, kde

A je -CH- nebo -N-, a B je -CH- nebo -N^:, s výhradou, že jestliže A je -N-, pak

B je -CH- a jestliže B je -N-, pak A je -CH-;

O

II

-D-E- je -CH₂-CH₂- nebo -NHC

- s výhradou, že jestliže A je -N-, pak -D-E- je -CH₂0

II

CH₂-, a jestliže δ je -N-, pak -D-E- je -NH-C-;

Rí a R₂ jsou nezávisle vybrány z množiny skládající se z H, nižšího alkylu, a případně substituovaného aralkylu;

Xje vybráno z množiny skládající se z -O- a -NH-;

W je vybráno z množiny skládající se z NH II “(CH₂)nNH-'^C''NH₂,

W!

—(ChtímNCREjRs,

W₂ ♦· 9 ·· ·· 9··9

• · β • · ♦ 9 9 • · · · • * • 999 • • · · • · • 9 • M *9 • •9 9999 99 •

F?₅ je vybráno z množiny skládající se z H, nižšího alkylu a případně substituováného aralkylu, alkoxykarbonylu, acylu a sulfonylu;

Reje vybráno z množiny skládající se z H, alkylu a případně substituovaného aralkylu;

l m je celé číslo vybráné z množiny skládající se z 3, 4 a 5;

n je celé číslo vybráné z množiny skládající se z 2 a 3;

p je celé číslo vybráné z množiny skládající se z 1, 2 a 3;

r je celé číslo vybráné z množiny skládající, se z 1, 2 a 3; a q je celé číslo vybráné z množiny skládající se z 0 a.1.
12. Způsob podíe nároku 8, kde W je - (CH₂ )_m N (R₅) R₆.
13. Způsob podle nároku 2, kde sloučeninou je [ N- [ 4 -[ 4 (aminoiminomethyl) fenyl ] amino ]-1,4 - dioxobutyl ] - L- aspartyl ] - L- lyzin bistrifluoroacetát.