CZ291646B6

CZ291646B6 - Substituované deriváty L-aspartylu jako inhibitory agregace krevních destiček, farmaceutický prostředek obsahující takovéto sloučeniny

Info

Publication number: CZ291646B6
Application number: CZ19973176A
Authority: CZ
Inventors: Norman A. Abood; Philippe R. Bovy; Daniel L. Flynn; Joseph G. Rico; Thomas E. Rogers
Original assignee: G. D. Searle & Co.
Priority date: 1995-04-11
Filing date: 1996-03-22
Publication date: 2003-04-16
Also published as: NZ305182A; JPH11503450A; DE69622868D1; WO1996032415A1; KR19980703769A; US5811398A; EP1215215A1; EP0835265A1; ATE221897T1; DE69622868T2; BR9604914A; CZ317697A3; DK0835265T3; ES2181879T3; CA2216996A1; NO974537D0; AU5331696A; AU696893B2; EP0835265B1; NO974537L

Abstract

eÜen popisuje substituovan deriv ty L-aspartylu obecn ho vzorce I nebo jejich farmaceuticky p°ijateln soli, farmaceutick prost°edky obsahuj c takov slou eniny, pou iteln k inhibici agregace desti ek.\

Description

Vynález se týká substituovaných derivátů L-aspartylu a farmaceutických prostředků, které je obsahují k inhibici agregace krevních destiček u savců.

Oblast techniky

Fibrinogen je glykoprotein tvořící normální součást krevní plazmy. Účastní se agregace krevních destiček a tvorby fibrinu v mechanismu srážení krve.

Krevní destičky jsou buněčné elementy nalézající se v celé krvi a také se účastní krevní koagulace. Fibrinogen vázaný k destičkám je důležitý pro normální funkci destiček v mechanismu krevní koagulace. Dojde-li k poranění krevní cévy, pak vazba destiček na fibrinogen iniciuje agregaci a tvorbu trombu. Interakce fibrinogenu s destičkami se uskutečňuje prostřednictvím membránového glykoproteinového komplexu, známého jako gp Ilb/HIa; toto jsou tedy důležité rysy funkce destiček. Inhibitory této interakce jsou využitelné k modulaci tvorby trombu.

Je také známo, že jiný velký glykoprotein, pojmenovaný fibronektin, má schopnost zprostředkovat propojení buněk. U různých relativně velkých polypeptidových fragmentů buněčně-vazebných domén fibronektinu bylo zjištěno, že mají aktivitu pro vazbu k buňkám. Viz US patenty 4517686; 4589881; a 4661111. U určitých relativně krátkých peptidových fragmentů stejné molekuly byla zjištěna schopnost podporovat vazbu k buňkám, jestliže jsou imobilizovány na substrátu, nebo inhibovat vazbu, jestliže jsou v rozpuštěné nebo solubilizované formě. Viz US patentu 4578079 a 4614517. V US patentu 4683291 je uveřejněna inhibice funkce destiček pomocí syntetických poiypeptidů, antagonistů vazby fibrinogenu na destičky, s vysokou afinitou. US patent 4857508 zveřejňuje použití tetrapeptidů jako inhibitorů agregace destiček.

Další syntetické peptidy a jejich použití, jako inhibitorů vazby fibrinogenu na destičky bylo uveřejněno Koczewiakem a kol., Biochem. 23, 1767-1774 (1984); Plow a kol., Proč. Nati. Acad. Sci. 82, 8057-8061 (1985); Ruggeri a kol., lbid. 83, 5708-5712 (1976); ginsberg a kol., J. Biol. Chem. 260 (7), 3931-3936 (1985); Haverstick a kol., Blood 66 (4), 946-952 (1985); a Ruoslahti a Pierschbacher, Science 238, 491-497 (1987). Ještě jiné takové inhibující peptidy jsou uveřejněny v evropských patentových přihláškách 275748 a 298820.

Evropská patentová přihláška 445796 uveřejněné deriváty kyseliny octové, které mají inhibíční efekt na vazbu adhezivních proteinů na krevní destičky a stejně tak na agregaci krevních destiček a vzájemnou adhezi buněk.

US 5273982 uveřejňuje použitelnost derivátů kyseliny octové pro inhibici vazby adhezivních proteinů na krevní destičky a pro inhibici agregace destiček.

Evropská patentová přihláška 372486 uveřejňuje deriváty N-acyl-beta-aminokyselin a jejich soli. Uvedené sloučeniny jsou použitelné k inhibice agregace destiček při ovlivňování trombóz, mrtvice, infarktu myokardu, zánětu a arteriosklerózy a pro inhibici metastáz.

Evropská patentová přihláška 381033 uveřejňuje deriváty amidino nebo guanidinoaryl substituovaných alkanových kyselin použitelných pro ovlivnění thromóz, apoplexie, srdečního infarktu, zánětu, arteriosklerózy a nádorů.

-1 CZ 291646 B6

US 5220050 a PCT/US 92/01531 popisuje látky napodobující peptidy, obsahující fenylamidin, které jsou použitelné pro inhibici agregace destiček.

Podstata vynálezu

Podstatou vynálezu jsou substituované deriváty L-aspartylu obecného vzorce I

nebo jejich farmaceuticky přijatelných solí, kde A je -CH- nebo -N-, a B je -CH- nebo -N-, s výhradou, že když A je -N-, pak B je -CH-, a když B je -N-, pak A je -CH-;

-D-E je -CH2-CH2- nebo -NHCO- s výhradou, že když A je -N-, pak -D-E je -CH2-CH2-, a když B je -N-, pak -D-E-je -NH-CO-;

Ri a R-> jsou nezávisle vybrány ze skupiny sestávající zH, nižšího alkylu, a případně substituovaného aralkylu;

X je vybráno ze skupiny sestávající z-O-a-NH-;

W je vybráno ze skupiny sestávající z

-2CZ 291646 B6

NH II

Wi —(CHzJmNfRsJRe.

W₂

W9

R5 je vybráno ze skupiny sestávající zH, nižšího alkylu a případně substituovaného aralkylu, alkoxykarbonylu, acylu a sulfonylu;

Ré je vybráno ze skupiny sestávající z H, alkylu a případně substituovaného aralkylu;

m je celé číslo vybrané ze skupiny sestávající z 3,4 a 5;

n je celé číslo vybrané ze skupiny sestávající z 2 a 3;

p je celé číslo vybrané ze skupiny sestávající z 1,2 a 3;

r je celé číslo vybrané ze skupiny sestávající z 1,2 a 3; a q je celé číslo vybrané ze skupiny sestávající z 0 a 1.

-3CZ 291646 B6

Dalším předmětem vynálezu je předložit farmaceutické směsi obsahující látky obecného vzorce I.

Tyto sloučeniny a směsi jsou použitelné jako modulátory a/nebo inhibitory agregace destiček. Vynález se také týká způsobu, jak terapeuticky inhibovat nebo modulovat agregaci destiček u savců v případě, že je takový zásah potřebný.

Vynález se týká skupiny látek představovaných obecným vzorcem I, popsaným výše.

Výhodné provedení vynálezu je sloučenina, kde W je W₂. Příkladem takového provedení vynálezu je následující sloučenina:

[N-[4-[4-aminoiminomethyl)fenyl]amino-l,4-dioxobutyl]-L-aspartyl]-L-lysin bisfluoracetát.

Je-li zde použit termín „nižší alkyl“, potom má význam nerozvětveného, nebo rozvětveného uhlovodíkového radikálu, který má od 1 do 6 uhlíkových atomů. Příkladem takovýchto alkyl 15 radikálů je methyl, ethyl, n-propyl, izopropyl, n-butyl, n-butyl, izobutyl, sek. butyl, t-butyl, pentyl, neopantyl, hexal izohexyl a podobně.

Je-li zde použit termín „aralkyl“, potom má význam nižšího alkylu, jak je definován výše, substituovaného arylovou skupinou, kde atylová skupina je aromatický’ kruhový systém složený 20 z jednoho nebo více aromatických kruhů, nebo heteroaromatických kruhů jako je fenyl, pyridyl, naftyl, pyrimidinyl, bifenyl a podobně. „Případně substituovaný aralkyl“ má význam takovéhoto radikálu substituovaného skupinou jako je alkyl, alkoxy, hydroxy, halogen, amino, nitro, kyano, karboxylová a podobně.

Je-li zde použit termín „acyl“, potom má význam radikálu odpovídajícího obecného vzorce II

(II) kde Riq je nižší alkyl, aralkyl, nebo ary!, jak jsou definovány výše.

Je-li zde použit termín „sulfonyl“, potom má význam radikálu odpovídajícího obecného 30 vzorce III (lil) kde Rn je alkylová nebo arylová skupina, jak jsou definovány výše.

Je-li zde použit termín „alkoxykarbonyl“, potom má význam radikálu odpovídající obecného 35 vzorce IV (IV)

-4CZ 291646 B6 kde R|7 je alkyl nebo aralkyl, jak jsou definovány výše.

Sloučenina, jak je ukázáno v obecném vzorci I, může existovat v různých izomemích formách a všechny tyto izomemí formy jsou tímto zahrnuty. Také tautomemí formy jsou zahrnuty stejně jako farmaceuticky přijatelné soli těchto izomerů a tautomerů.

Ve strukturách a vzorcích zde uvedených, vazba nakreslená jako protínající vazbu kruhu znamená, že může vycházet ze kteréhokoli možného atomu kruhu.

Termín „farmaceuticky přijatelná sůl“ odpovídá soli připravené sloučením látky obecného vzorce I s kyselinou jejíž aniont je obecně považovaný za vhodný pro použití člověkem. Příkladem takovýchto farmaceuticky přijatelných solí je hydrochlorid, hydrobromid, hydrojodid, síran fosfát, acetát, propionát, laktát, maleinát, malát, sukcinát a vinan. Všechny tyto farmaceuticky přijatelné soli mohou být připraveny konvenčním způsobem, (viz. Berge a kol., J. Pharm. Sci., 66 (1), 1 - 19 (1989), kde jsou také uvedeny další příklady farmaceuticky přijatelných solí).

Předmětem vynálezu je také způsob inhibice agregace destiček a zvláště látky obecného vzorce I pro použití při této inhibice. Látky, které jsou předmětem vynálezu se váží na receptory skupiny Ilb/IIIa a zabraňují interakci destiček a fibrinogenu nezbstné pro vytvoření trombu. Tyto látky ovlivňují buněčnou adhezi kompeticí s RDG obsahujícími ligandy a vazbou na receptory pro RDG.

K inhibici agregace destiček mohou být sloučeniny podle vynálezu podávány orálně, parenterálně, nebo inhalací jako sprej, rektálně, nebo místně ve formě dávkových jednotek obsahujících konvenční farmaceuticky přijatelný nosič, adjuvancia a vehikula. Pojem parenterální, jak je zde použit, zahrnuje například subkutální, intravenózní, intramuskulámí, intrastemální, infúzní techniky, nebo intraperitoneální.

Sloučeniny podle vynálezu mohou být podávány jakoukoli vhodnou cestou, přičemž přednost je dávána lékové formě přizpůsobené pro podání touto cestou a v dávce účinné pro zamyšlenou léčbu. Terapeuticky účinné dávky sloučenin podle vynálezu, vyžadované pro prevenci, nebo zastavení progrese chorobného stavu jsou snadno zjistitelné některou z obvyklých postupů známých ve farmacii.

Vynález tedy poskytuje skupinu nových farmaceutických přípravků zahrnujících jednu nebo více sloučenin podle vynálezu, spolu s jedním nebo více netoxickými farmaceuticky přijatelnými nosiči a/nebo ředidly a/nebo adjuvancií (souhrnně zde nazývaných „nosiče“) a je-li to žádoucí další aktivní látky.

Dávkování pro ovlivnění chorobných stavů sloučeninami, nebo přípravky podle vynálezu, je závislé na mnoha faktorech zahrnujících typ, věk, váhu, pohlaví a zdravotní stav pacienta; závažnost stavu; způsob podávání a konkrétní látce, která je obsažena. Dávkování může být proto velmi široké. Dávkové hladiny asi od 0,01 do 150 mg na kilogram tělesné hmotnosti za den jsou použitelné pro ovlivnění výše zmíněných chorobných stavů.

Pro orální podávání může být farmaceutický prostředek ve formě, například tablet, tobolek, suspenze, nebo kapaliny. S výhodou je farmaceutický prostředek ve formě dávkových jednotek, které obsahují konkrétní množství aktivní látky. Tyto mohou obsahovat například s výhodou množství aktivní látky asi od 25 do 150 mg. Vhodná denní dávka pro savce velmi široce závisí na stavu pacienta a dalších faktorech.

Aktivní látka může být také podávána formou injekce farmaceutického prostředku, kde vhodným nosičem může být, například solný roztok, glukóza, nebo voda. Vhodná denní dávka bývá nejčastěji asi 0,01 mg až 50 mg na kg tělesné hmotnosti za den ve více dávkách v závislosti na stavu, který je ovlivňován.

-5CZ 291646 B6

Podávání sloučenin podle vynálezu je obvykle kombinováno s jedním, nebo více adjuvanciemi, vhodnými vzhledem ke způsobu podávání. Látky mohou být smíseny s laktózou, sacharózou, škrobovým práškem, estery celulózy a alkanových kyselin, alkylestercelulózami, mastkem, kyselinou stearovou, stearátem hořečnatým, oxidem hořečnatým, sodným a vápenatými solemi kyseliny sírové a kyseliny fosforečné, želatinou, arabskou gumou, alginátem sodným, polyvinylpyrrolidonem a/nebo polyvinylalkoholem, a tabletovány nebo enkapsulovány pro vhodné podávání. Případně mohou být látky rozpuštěny ve vodě, polyethylenglykolu, propylenglykolu, ethanolu, kukuřičném oleji, oleji z bavlníkového semínka, arašídovém oleji, sezamovém oleji, bezylalkoholu, chloridu sodném a^znebo různých pufrech. Další adjuvancia a způsoby podávání jsou ve farmacii dobře a široce známy.

Farmaceutický prostředek může být připraven v pevné formě, například granule, prášek nebo čípky, nebo v kapalné formě, například roztoky, suspenze nebo emulze. Farmaceutické prostředky mohou být podrobeny obvyklým farmaceutickým operacím, například sterilizaci a/nebo mohou obsahovat obvyklá farmaceutická adjuvancia, například konzervační látky, stabilizátory, zvlhčovadla, emulgátory, pufry a podobně.

Příklady provedení vynálezu

Hlavní postupy syntézy použitelné pro přípravu sloučenin podle vynálezu, jsou popsány v následujících schématech. Schémata A, B, C-l, C-2, C-3, C-4, C-5, C-6, C-7, D-l, D-2 a 1-A jsou 1) hlavní syntetické metody použitelné pro přípravu neproteinogenních aminergních aminokyselin, které tvoří postranní řetězec W sloučenin podle vynálezu, 2) syntetické metody použitelné pro přípravu aldehydů a alkoholů, meziproduktů pro syntézu aminergních aminokyselin, 3) syntetické metody pro přípravu pyrimidinylových a pyridinylových postranních řetězců a 4) celková syntéza sloučenin obecného vzorce I.

Schéma A níže ilustruje přípravu meziproduktu, což jsou estery nebo amidy neproteinogenních aminokyselin 5, kde jako klíčová reakce je použita redukční aminace mezi aldehydy 2 a sekundárními aminy nebo amidy 3. Tedy, ozonolýza esteru N-chráněné aminokyseliny 1, což může být vinylglycin (p-1 = 0), allylglycin (p-1 = 1) nebo butenylglycin (p—1=2) vede po redukci (dimethylsulfídem) k meziproduktu, což jsou aldehydy 2. Ve sloučenině 1 je Rg vybráno z množiny v níž je benzyloxykarbonyl (CBZ), t-butyloxykarbonyl (BOC) a allyloxykarbonyl (Alloc). Sloučenina 2 se následně podrobí redukční aminaci se sekundárním aminem 3, vzorce NR^RO, kde R₅ a Re jsou omezeny na alkyl, nebo případně substituovaný aralkyl, pyrolidin, piperidin, mono-substituované piperaziny nebo morfoliny, poskytující N-chráněný ester aminokyseliny 4. Redukční aminace se provádí pomocí kyanoborhydridu sodného, komplexu butanu a pyridinu, nebo triacetoxyborhydridu sodného. Případně se redukční aminace mezi 2 (Rg = BOC) a aminem 3 provede ve vodíkové atmosféře za pomoci platiny jako katalyzátoru. Odstranění chránící skupiny Rg za standardních podmínek (působení kyselinou pro BOC; hydrogenolýza pro CBZ nebo Alloc, nebo Pd (0)/ octová kyselina pro Alloc) dává žádané aminokyselinové deriváty 5 mající W₂, W₃, W₄ a W₅ postranní řetězce.

Schéma A

Příprava neproteinogenních aminokyselin obsahujících postranní řetězce W₂, W₃, W₄ a W5

-6CZ 291646 B6

NaBH(OAc)3 nebo BH^/pyr nebo NaBH₃CN

zbavení ochrany Ra

Schéma B níže ilustruje přípravu meziproduktů, což jsou estery neproteinogenních aminokyselin, kde jako klíčová reakce je použita reakce Mitsunobuova mezi alkylnitroacetátem 6 a primárním alkoholem 7. Tedy reakce ethylnitroacetátu (Aldrich Chemical Company) s alkoholem 7 v přítomnosti diethylazodikarboxylátu (DEAD) a trifenylfosfinu dává meziprodukt, což je nitrosloučenina 8, která je následně redukována ve vodíkové atmosféře za katalýzy platiny, nebo paladiem za vzniku žádaného esteru aminokyseliny 9 majícího Wň, W₇, W₈, W₉, W_]0, a W₁₃postranní řetězce.

Wj, W₂ a Wn obsahující aminokyseliny jsou široce známy a využívány.

Schéma B

Příprava neproteinogenních aminokyselin obsahujících postranní řetězce Wé až Wn a W_t3

COXRí .OH

Ws“11>13

DEAD, ΡΙΊ3Ρ „Mitsunobuovy podmínky“

redukce ------------>.

Pro Wj odpovídá přírodní aminokyselině argininu n = 3. Pro W₂, odpovídá přírodní aminokyselině lyzinu m = 4 a R₅, Ré = H; omitinu odpovídá m = 3 a R₅, R^ = H. Wi₂ je široce známá, a její syntéza je popsána G.E. Stokerem a kol., J. Org. Chem. (1993) 58, 5015.

Schéma C-l níže ilustruje přípravu požadovaných aminoalkoholů 7a-c obsahujících 3-substituovaný pyrilidin, který odpovídá W₆. Působením aldehydu nebo ketonu na komerčně dostupný 3—pyrilidinol 12 (Aldrich Chemical Co.) za podmínek redukční aminace nebo případně působením alkylpyrokarbonátem, chloridem kyseliny, anhydridem nebo sulfonylchloridem v přítomnosti báze, nejlépe triethylaminu nebo diizopropylethylaminu, se získá 13, kde R₅ je alkyl, aralkyl, acyl, alkoxykarbonyl, nebo sulfonyl. Oxidace meziproduktu 13 za použití 5 standardních metod známých v organické chemii, nejlépe Swemových oxidačních podmínek (DMSO, chlorid kyseliny šťavelové, triethylamin) poskytuje keton 14.

Witigova olefinace ketonu 14 methoxymethyltrifenylfosforanem dává enolether 15, který se hydrolyzuje na aldehyd 10a působením vodného roztoku HC1 v přítomnosti etherického io rozpouštědla nebo kyseliny octové. Dvojí opakování Wittigovy olefinace a hydrolýzy, jak je popsána níže, dává homologické aldehydy lOa-c. Redukce lOa-c standardním redukčním činidlem například hydridem kovu, nejlépe tetrahydroboritanem sodným (NaBHj) v alkoholickém rozpouštědle, dává 3-hydroxymethylpyrolidiny 7a-c.

Schéma C-l

Příprava aldehydů a alkoholů, meziproduktů pro syntézu Wň obsahujících esterů aminokyselin

•aldehyd/keton (redukční aminace)

Swemova oxidace •alkylhalofonmiat nebo pyrokarbonat •chlorid kyseliny, w anhydrid karboxylové kyseliny nebo sulfonylchlorid

MeOCH=P(Ph)3

-8CZ 291646 B6

Schéma C-2 níže ilustruje přípravu 2-hydroxyalkylpyrolidinů. Použití výše zmíněné sekvence redukční aminace (případně acyklace, sulfonylace, karbamoylace) započaté od komerčně dostupného 2-hydroxymethylpyrolidonu 18 (Aldrich Chemical Company) dává 7d. Následná oxidace 7d poskytuje aldehyd lOd. Opakování Wittigovy tvorby enoletheru a hydrolýzy dává aldehydy lOe-f. Redukce lOe-f tetrahydroboritanem sodným poskytuje 2-hydroxyalkylpyrolidony 7e-f.

Schéma C-2

Příprava alkoholů a aldehydů, meziproduktů pro syntézu W₇ obsahujících esterů aminokyselin

‘aldehyd/keton (redukční aminace) ‘alkylhaloformiat nebo pyrokarbonat ‘chlorid kyseliny,

7d oxidace

Swemova

10d anhydrit! karboxylové kyseliny nebo sulfonylchlorid

Schéma C-3 níže ilustruje přípravu 3-hydroxyalkyl substituovaných piperidinů odpovídajících W₈,příprava je zahájena redukcí komerčně dostupného ethylnipekotinátu (ethyl-(hexahydropyridin-4-karboxylát)) 21 (Aldrich Chemical Company). Redukcí 21 tetrahydroboritanem sodným se dostane alkohol 22, který se převede na své N-substituované analogy 7g pomocí jíž výše zmíněného postupu redukční aminace nebo případně acylace sulfonylace, karbamoylace. Oxidace 7g dává aldehyd lOg, a opakování Wittigovy tvorby enoletheru a hydrolýzy dává aldehydy lOh-i. Redukce lOh-i tetrahydroboritanem sodným vede k hydroxyalkylpiperidinům 7h-i.

-9CZ 291646 B6

Schéma C-3

Příprava alkoholů a aldehydů, meziproduktů pro syntézu W₈ obsahujících esterů aminokyselin

‘aldehyd/keton

OH (redukční aminace) —------------**alkylhaloformiat nebo pyrokarbonat •chlorid kyseliny, Ř5 anhydrid karboxytové kyseliny n

nebo sulfonylchlorid

Swemova oxidace σ

I

Rs

Th

H+

---► ioh

Schéma C-4 níže ilustruje přípravu 4-hydroxyalkylpiperidinů začíná od komerčně dostupného l,4-dioxa-8-azespiro[4,5]dekanu 25 (Aldrich Chemical Company). Redukční aminací případně acylací, sulfonylací, karbamoylací dostaneme 26, který po kyselé hydrolýzy ethylenketalové chránící skupiny dává keton 27. Tři opakování sekvence výše zmíněné Wittigovy olefinizace 10 a hydrolýzy dávají aldehydy lOj-l. Redukce lOj-l vede k 4-hydroxyalkylpiperidinům 7 j-l.

- IOCZ 291646 B6

Schéma C-4: Příprava alkoholů a aldehydů, meziproduktů pro syntézu W₉ obsahujících esterů aminokyselin

*aldehyd/keton (redukční aminace) ‘alkyíhaloformiat nebo pyro karbonát ‘chlorid kyseliny, anhydrid karboxylové kyseliny nebo sulfonylchlorid

H+

Schéma C-5 ilustruje přípravu 4-hydroxyalkylcyklohexalaminů 7m-p začínající od komerčně 5 dostupného 1,4-cyklohexandionmonoethylenketalu 31 (Aldrich Chemical Company). Oxidace hydrochloridem hydroxylaminu v přítomnosti báze (octanu sodného nebo pyridinu) dává oxim

A, který se pak redukuje hydridem hlinitolitným v etherickém rozpouštědle za vzniku primárního aminu 32 (R₅, Re = vodík). Působením aldehydem nebo ketonem se 32 (R₅, Re = vodík) za podmínek redukční aminace, jak jsou popsány výše, se dostane 32, kde R5 je 10 vodík a Ré alkyl nebo případně substituovaný aralkyl. Případně působení na 32, kde R5 je vodík a Re je vodík, alkyl, nebo aralkyl, alkylhalogenformiátem, alkylpyrokarbonátem, chloridem kyseliny, anhydridem, nebo sulfonyl chloridem v přítomnosti báze, nejlépe triethylaminu nebo diizopropylethylaminu, vzniká meziprodukt 32, kde R₅ je alkoxykarbonyl, acyl nebo sulfonyl a Re je H, alkyl nebo aralkyl. Případně reakcí ketonu 31 s primárním nebo sekundárním aminem 15 za podmínek redukční aminace vzniká 32, kde R₅ a Re jsou vybrány z vodíku, alkylu, nebo aralkylu (s výhodou, že R₅, a Re nejsou oba vodíky). Kyselá hydrolýza ketalu 32 vede ke ketonu 33, který se podrobí podmínkám Wittigovy olefínace za použití methoxymethyltrifenylfosforanu a vzniku enoletheru 34. Kyselá hydrolýza 34 dává aldehyd lOm, který je převeden na

- 11 CZ 291646 B6 homologické aldehydy lOn-p opakováním sekvence Wittigovy olefmace a kyselé hydrolýzy. Aldehydy lOm-pj jsou redukovány na žádané deriváty hydroxyalkylcyklohexylaminu 7m-p reakcí s tetrahydroboritanem sodným v alkoholickém rozpouštědle.

Schéma C-5

Příprava alkoholů a aldehydů, meziproduktů pro syntézu Wio obsahujících esterů aminokyselin

HjNOH.HCl/ báze

3lA

1) LÍAIH4/ etherické rozpouštědlo

2) · aldehyd/keton (redukční aminaoe) •alkyihaloformiat nebo pyrokartwnat ‘ďílorid kyseliny, enbydrid kartnxyiové kyseliny nebo ?sutfonylcbk>rid ‘atdetiyd/keton (redukční aminaca)

OMe

MeOCH=P(Ph)j

N(R₅)R₈

CHO

NíRjJRe

MeOCH=P(Phh

H+

NaBH₄

N(R5)Re

7m

N(R_S)Re

N(R₅)Re

ion

NfRsJRe

NíRoJRe

3*

10P

N(Rs)Re yp

- 12CZ 291646 B6

Schéma C-6 níže ilustruje přípravu derivátů 4-hydroxyalkylanilinu vycházející z komerčně dostupného ethyl-(4-aminobenzoátu) 37 (Aldrich Chemical Company). Působením aldehydem nebo ketonem na 37 za podmínek redukční aminace dostaneme 38, kde R₅ je H a R$ je alkyl nebo aralkyl. Případně působením na 37 nebo 38 (kde R₅ je H a Ré je alkyl nebo případně substituovaný aralkyl) alkylhalogenformiátem, alkylpyrokarbonátem, chloridem kyseliny, anhydridem, nebo sulfonylchloridem v přítomnosti báze, s výhodou triethylaminu nebo di-izopropylethylaminu, vzniká meziprodukt 38, kde R₅ je alkoxykarbonyl, acyl, nebo sulfonyl a R₆ je H, alkyl, nebo aralkyl. Případně reakce 38 (R« je vodík a R₅ je alkoxykarbonyl, acyl, nebo sulfonyl) s bází (například hydridem sodným, nebo litiumdiizopropylamidem) v etherickém rozpouštědle, nebo polárním aprotickém rozpouštědle (nejlépe hydridem sodným vN,N-dimethylformamidu) následovanou alkyl- nebo aralkylhalogenidem, nebo sulfonátem dává sloučeniny 38, kde R^ je alkyl, nebo aralkyl a R₅ je vybráno z alkoxykarbonylu, acylu, nebo sulfonylu. Redukce esterové skupiny 38 hydridem diizobutylhlinitým (iBAlH) dává aldehyd lOq. Wittigova olefinace lOq methyletrifenylfosforanem dává 39, který je hydroborován boranem, nebo substituovaným boranem, nejlépe 9-borabicyklononanem (9-BBN), a potom oxidován peroxidem vodíku v přítomnosti báze za vzniku 4-(2-hydroxyethyl)anilinu 7r. Případně reakce lOq se stabilizovaným ethoxykarbonylmethylentrifenylfosforanem dává 40, který je redukován vodíkem za katalýzy Pd, nebo Pt na nasycený ester 41. Redukce aldehydu lOq nebo esteru 41 tetrahydroboritanem sodným dává 4-hydroxyalkylanilin 7q, respektive 7s.

Schéma C-6

Příprava alkoholů a aldehydů, meziproduktů pro syntézu W_M obsahujících esterů aminokyselin

-13CZ 291646 B6

* aldehyd/keton (redukční aminace) * báze R_rQ ‘alkylhaloformiat nebo pyrokarbonat ‘chlorid kyseliny ‘anhydrid nebo ‘sulfonylchlorid

N(Rs)Re NCRsJRe ‘aldehyd, BH3/ pyr

H2C=P(Ph)3

N(Rs)Re toq

N(Rs)Re N(R₅)Re iq

1) 9-BBN

2) HjQz/NaOAc

N(R5)Re

N(R$)Re

7«

Schéma C-7 ilustruje přípravu hydroxyalkylpropanů (q = 0) a hydroxyalkylhomotropanů (q = 1) t-v vycházející ze snadno dostupných tropanonů, nebo homotropanonů 42. Opakovaná Wittigova olefmace a hydrolýza, jak je popsána výše dává aldehydy 10 t-v. Redukce těchto 5 aldehydů tetrahydroboritanem sodným dává žádané hydroxyalkyl (homo) tropany 7 t-v.

-14CZ 291646 B6

Schéma C-7: Příprava alkoholů a aldehydů, meziproduktů pro syntézu W_]3 obsahujících esterů aminokyselin

MeOCH=P(Phh

Schéma D-l níže ilustruje přípravu 5-(5-amidinylpyrimidin-2-yl)peptanové kyseliny 53 a. Pinnerovou amidací komerčně dostupného nitrilu 46 (Plaltz a Bauer) dává amidin 47, který je kondenzován s 2-kyano-3-dimethylaminoakroleinem 50 (C. Reichart et al, Angew. Chem. Inter. Ed., (1972), 11, 62) za bazických podmínek, nejlépe s pyridin/triethylaminem, při teplotách od 10 25 °C do teploty refluxu za vzniku 5-kyanopyrimidinesteru 51. Po hydrolýze 51 zředěným vodným roztokem kyseliny se dostane 52. Amonolýza v alkoholickém rozpouštědle, následovaná působením HC1, dá 5-(5-aminidylpyrimidin-2-yl) pentanovou kyselinu 53 a, ve formě její soli sHCl.

- 15CZ 291646 B6

Schéma D-l: Příprava 5-(5-amynidyl-pyrimidin-2-yl)pentanové kyseliny

| fosgen/DMF

CN /V Me^ >Ae

I acetonitrilAeplo * CN

N_v

Me

COzH

53a

Schéma D-2 níže ilustruje přípravu hydrochloridu 4-(6-aminomethylpyridin-3-yl)amino-l,4dioxobutanové kyseliny 53 b. 3-amino-6-kyano-pyridin 54 byl přidán kanhydridu kyseliny jantarové 55 vetherickém rozpouštědle, s výhodou v tetrahydrofuranu (THF), za pokojové teploty za vzniku nitrilu 56. Působením nasyceného roztoku amoniaku v alkoholickém rozpouštědle, s výhodou v methanolu, na 56 při 80 °C po 24 hodin dostaneme 53 b, který je po 10 působení pomocí HC1 v dioxanu izolován jako hydrochlorid.

-16CZ 291646 B6

Schéma D-2: Příprava hydrochloridu 4-(6-aminoiminomethylpyridin-3-yl)-amino-l,4-dooxobutanové kyseliny 53 b

Schéma 1A níže ilustruje konečnou cestu použitou pro získání látek vzorce I. Aktivace

N-chráněného gama-t-butyl esteru asparagové kyseliny izo-butylchlorfomiátem (nebo jinou aktivační metodou, například využívají disukcinalkarbonát, 2-chlor-l-methyl-pyrimidinum jodid, karbonyldiimidazol, nebo l-(3-dimethylaminopropyl)-3-ethylkarbodiimid hydrochlorid, nebo i jiné metody) v přítomnosti terciální amonné báze (N-methylmorfolinu, N-methylpiperazinu, triethylaminu, di-izopropylethylaminu) a následná reakce s esterem aminokyseliny io 58 dává žádaný amidický kondenzační produkt 59. Odstranění skupiny Rg chránící dusík (hydrogenolýzou [CBZ], působením kyseliny [BOC], sekundární amonnou bází [Fmoc], nebo Pd(0)/octovou kyselinou [Alooc]) dává amino-koncový dipeptid 60. Kondenzace 60 s 53 a-d, aktivovaným stejně jak je výše uvedeno pro 57, dává 61. Kyselým odstraněním t-butyl esterové

-17CZ 291646 B6 chránící skupiny na aspartylovém postranním řetězci a případně odstraněním Ri a chránících skupin obsažených ve Wi_₎₃ dostaneme žádanou sloučeninu vzorce I.

s Schéma 1A

Syntéza látek obecného vzorce I

BCF/NMM ⁿebo alternativní kondenzační činidlo

skupiny Re odstraněni chránící

1)H* ²> volitelný R₃ a/nebo zbavení ochrany postraního řetězce

Syntéza podle příkladu l je ilustrována schématem 1B níže. Komerčně dostupný 57 a a 58 a byly spojeny za použití standardní butylchlorformiát/N-methylmorfolinového postupu za vzniku dipeptidu 59 a. Hydrogenolýza CBZ chránící skupiny (vodíková atmosféra, paladiun/Ckatalýza) poskytuje N-koncový aminodipeptid 60 a. Spojení 60 a s kyselinou 53 c (J. G. Rico et al., J. Org. Chem. (1993) 58, 7948) za použití izo-butylchlorformiátu/N-methylmorfolinu dává 61a, který poskytuje výslednou látku příkladu 1 po působení trifluoroctovou kyselinou.

-18CZ 291646 B6

Schéma 1B: Syntéza příkladu 1

CBZ

COjt-Bu

CO₂H . V.NH-80C

X HlNtCOilBu tta

BCF/NMM «7a

CBZ

COjtBu ««a

Hj, Pd/C

-FNH-BOC

Příklad 1

Následující příklad je uveden pro ilustraci vynálezu a jeho účelem není omezovat rozsah vynálezu. Odborníci v dané oblasti jistě pochopí, že pro přípravu látek podle vynálezu mohou být použity známé varianty podmínek a procesů následujících preparativních postupů.

-19CZ 291646 B6

Příklad 1 [N-[4-[[4-(aminoiminomethyl)fenyl]amino]-l,4-dioxobutyl]-L-aspartyl]-L-lyzin bistrifluoracetát

Krok A. Příprava N-Cbz-Asp(Ot-Bu)-Lys(Ne-Boc)Ot-Bu (3)

Do ledově chladného roztoku N-Cbz-Asp-p-t-butyl esteru (1,50 g, 4,46 mmol) a N-methylmorfolinu (467 mg, 4,64 mmol) v 45 ml CH₂C1₂ byl přidán izobutylchlorformiát (633 mg, 4,64 mmol). Směs byla 10 minut míchána při -10 °C a poté byl přidán Ν-ε-Boc-Lys-t-butyl ester hydrochlorid (1,57 g, 4,64 mmol) a N-methylmorfolin (467 mg, 4,64 mmol). Reakční směs byla zanechána při pokojové teplotě a míchána po dobu 18 hodin. Směs byla zředěna EtOAc a postupně promyta vodou, 10% NaHSO₄, 10% KHCO₃ a solným roztokem. Rozpouštědlo bylo vysušeno (Na₂SO₄), zfiltrováno a odpařeno za sníženého tlaku a bylo získáno 2,95 g produktu. 'H-NMR (200 MHz, CDC1₃) δ 1,20-1,92 (m, 8H), 1,43 (s, 18H), 1,46 (s, 9H), 2,63 (m, 1H), 2,97 (m, 1H), 3,07 (široký q, J = 7 Hz, 2H), 4,43 (m, 1H), 4,55 (m, 1H), 4,70 (široký, 1H, vyměnitelný,), 5,14 (s, 2H), 5,97 (široký d, J - 7 Hz, 1H, vyměnitelný), 7,00 (široký d, J = 7 Hz,

IH, výměnitelný), 7,20-7,30 (m, 5H).

Krok B. Příprava H₂N-Asp (Ot-Bu)-Lys(NE-Boc)Ot-Bu (4)

Směs produktu kroku A (2,77 g, 4,30 mmol) a 4% Pd/C (0,25 g), v 50 ml MeOH byla třepána ve vodíkové atmosféře za tlaku 413,4 kPa po dobu 8 hodin při pokojové teplotě. Po odstranění katalyzátoru a odpaření rozpouštědla za sníženého tlaku byl zbytek převeden do benzenu a odpařen. Tento postup byl opakován 3 krát, aby byl odstraněn zbývající MeOH a poté bylo získáno 1,92 g produktu.

’H-NMR (300 MHz, CDC1₃) δ 1,20-1,90 (m, 33H), 2,58 (m, 1H), 2,80 (m, 1H), 3,10 (široký q, J = 7 Hz, 2H), 3,68 (m, 1H), 4,45 (m, 1H), 4,72 (široký, 1H, výměnitelný), 7,88 (široký d., J = 7 Hz, 1H, výměnitelný).

Krok C. Příprava [N-[4-[[4-(aminoiminomethyl)fenyl]amino]-l,4-dioxobutyl]-L·-aspartyl]-Llyzin bistrifluoracetátu (látka A)

K míchané směsi hydrochloridu 4-[[4-(aminoiminomethyl)-fenyl]amino]-4-oxobutanové kyseliny (500 mg, 1,84 mmol) a N-methylmorfolinu (220 mg, 2,19 mmol) v 8 ml DMF byl přidán izobutylchlorformiát (290 mg, 0,284 mmol). Směs byla míchána po dobu 5 minut při pokojové teplotě, a poté byl přidán roztok produktu kroku B (1,04 g, 2,19 mmol) v 8 ml DMF. Směs byla míchána 18 hodin za pokojové teploty a poté bylo rozpouštědlo odstraněno za sníženého tlaku. Zbytek byl rozpuštěn v 20 ml TFA / voda 9:1 a míchán 1 hodinu při pokojové teplotě. Po odstranění rozpouštědla za sníženého tlaku byl surový produkt purifikován pomocí RPHPLC (eluce gradientem 0,05% vodný TFA/acetonitril od 95 : 5 do 60 : 40 v průběhu 30 minut) na koloně Delta-Pak C-18 a bylo získáno 740 mg produktu ve formě soli s TFA.

Analytický obsahu prvků pro C₂iH₃₀N₆O7 . 2 TFA . 1,5 H₂O: teoreticky C, 40,93; H, 4,81; N,

II, 46; nalezeno C, 40,90; H, 4,45; N, 11,61.

-20CZ 291646 B6 ’Η-NMR (300 MHz, CD₃OD) δ 1,40-2,00 (m, 6H). 2,61 (m, 2H), 2,74 - 2,86 (m, 4H), 2,91 (t, J = 7 Hz, 2H), 4,44 (m, 1H), 4,73 (m, 1H), 7,77 (d. J = 8 Hz, 2H), 7,92 (d, J = 8 Hz, 2H).

Schopnost sloučenin podle vynálezu inhibovat vazbu destiček může být demonstrována pomocí následujících stanovení.

Shlukování krevních destiček v PRP In vitro

Zdravé samice psů nebyly 8 hodin před odběrem krve krmeny, poté bylo pomocí motýlkové jehly (flexily) odebráno 30 ml krve do 30 cm³ plastové stříkačky s 3 ml 0,129 M pufrového citrátu sodného a stříkačkou bylo opatrně otáčeno, aby došlo k promíchání krve a citrátu. Na destičky bohatá plazma (PRP) byla připravena centrifugací při 975 G po dobu 3,17 minut za pokojové teploty, a poté byla centrifuga ponechána, aby se sama bez brždění zastavila RPR byla od zbytku krve oddělena pomocí plastové pipety a přemístěna do zavíčkované 50 ml kónické sterilní centrifugační zkumavky Coming a uchovávána při pokojové teplotě. Na destičky chudá plazma (PPP) byla připravena centrifugací zbytku krve při 2000 g po dobu 15 minut za pokojové teploty, a poté byla centrifuga ponechána, aby se sama bez brždění zastavila PRP byla pomocí PPP upravena na počet 2-3x10⁸ destiček na ml. 400 μΐ připravené PRP a 50 μΐ testované látky, nebo solného roztoku bylo preinkubováno 1 minutu při 37 °C v přístroji BioData aggregometr (BioData, Horsham, PA). Poté bylo do kyvety přidáno 50 μΐ 5'-difosfátu (ADP) (konečná koncentrace 50 μΜ) a 1 minutu sledována agregace destiček. Všechny látky byly testovány dvakrát. Výsledky byly vypočteny následujícím způsobem:

Procento kontroly = [(maximální absorbance mínus počáteční absorbance vzorku s testovanou látkou) děleno (maximální absorbance mínus počáteční absorbance vzorku se solným roztokem)]* 100.

Procento inhibice = 100 - (procento kontroly).

Výsledky stanovení látky z příkladu 1 a její střední inhibiční koncentrace (IC₅₀) je zaznamenávána v tabulce I.

Tabulka I

Příklad I psí PRP test _____________________________________IC₅₀

I 0,81 μΜ

-21 CZ 291646 B6

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Substituovaný derivát L-aspartylu obecného vzorce I (0, kde A je -CH- nebo -N-, a B je -CH- nebo -N-, s výhradou, že když A je -N-, pak B je -CH-, a když B je -N-, pak A je -CH-; -D-E je -CHj-CH-r nebo -NHCO-, s výhradou, že když A je -N-, pak -D-E- je -CH2-CH2-, a když B je -N-, pak -D-E- je -NH-CO-;

Ri a R₂ jsou nezávisle vybrány ze skupiny sestávající zH, (Ci-C₆)alkylu, a případně substituovaného aralkylu, který obsahuje 1 až 6 C v alkylové části a arylová část je tvořena fenylem, pyridilem, naftylem, pyrimidilem nebo bifenylem;

X je vybráno ze skupiny sestávající z -O- a -NH-;

W je vybráno ze skupiny sestávající ze skupin W] - W13

NH

JI —(CHdmNlRslRe.

-22CZ 291646 B6 (W₉)

R₅ je vybráno ze skupiny sestávající zH, (Ci-C₆)alkylu, případně substituovaného aralkylu, alkoxykarbonylu, acylu a sulfonylu, přičemž případně substituovaný aralkyl obsahuje 1 až 6 C v alkylové části a arylová část je tvořena fenylem, pyridylem, naftylem, pyrimidinylem nebo bifenylem, které jsou případně substituovány skupinou vybranou z (Ci-Qjalkylu, (Ci-Ce)alkoxy, hydroxy, halogen-, amino, nitro, kyano nebo karboxyl;

alkoxykarbonyl představuje obecný vzorec IV (IV), kde R12 je (Ci-C₆)alkyl nebo aralkyl, jak je definovaný výše a acyl představuje obecný vzorce II

O

II I

Rio-^d (II),

-23CZ 291646 B6 kde R_I0 je (Ci-C₆)alkyl, aralkyl, jak je definovaný výše, nebo aryl je vybrán ze skupiny sestávající z fenylu, pyridylu, naftylu, pyrimidinylu nebo bifenylu;

Re je vybráno ze skupiny sestávající z H, (C[-C₆)alkylu a případně substituovaného aralkylu, jak je definovaný výše;

m je celé číslo vybrané ze skupiny sestávající z 3,4 a 5;

n je celé číslo vybrané ze skupiny sestávají z 2 a 3;

p je celé číslo vybrané ze skupiny sestávající z 1,2 a 3;

r je celé číslo vybrané ze skupiny sestávající z 1,2 a 3; a q je celé číslo vybrané ze skupiny sestávající z 0 a 1;

nebo jeho farmaceuticky přijatelné soli.

2. Substituovaný derivát L-aspartylu podle nároku 1, vzorce I, kde W je -(CfEjmNÍRsjRó, přičemž R₅ a Ró jsou, jak definováno v nároku 1.

3. Substituovaný derivát L-aspartylu podle nároku 2, kterým je [N-[4-[[4-(aminoiminomethyl)fenyl]-amino]-l,4~dioxobutyl]-L-aspartyl]-L-lyzin bistrifluoracetát.

4. Substituovaný derivát L-aspartylu podle nároku 1, vzorce I, kde W je W|.

5 13. Substituovaný derivát L-aspartylu podle nároku 12, kterým je [N-[4-[4-(amino-iminomethyl)-fenyl]amino]-l,4-dioxobutyl]-L-aspartyl]-L-lyzin bistrifluoracetát.

5. Substituovaný derivát L-aspartylu podle nároku 1, vzorce I, kde W je ze skupiny sestávající zW₃,W₄aW₅.

6. Substituovaný derivát L-aspartylu podle nároku 1, vzorce I, kde W je vybráno ze skupiny sestávající z W₆, W₇, W₈, W₉, W₎₀, W_n a W₁₂.

7. Substituovaný derivát L-aspartylu podle nároku 1, vzorce I, kde W je W_]},

8. Farmaceutický prostředek, vyznačující se tím, že obsahuje terapeuticky účinné množství substituovaného derivátu L-aspartylu obecného vzorce I podle nároku 1 nebo jeho farmaceuticky přijatelnou sůl.

9. Farmaceutický prostředek podle nároku 8, vyznačující se tím, že W je -(CH^mNRsRé, přičemž R5 a R$ jsou, jak definováno v nároku 1.

10. Farmaceutický prostředek podle nároku 9, v y z n a č u j í c í se t í m , že substituovaným derivátem L-aspartylu je [N—[4—[4—(aminoiminomethyl)fenyl]amino]-l,4-dioxobutyl]-LaspartylJ-L-lyzin bistrifluoracetát.

11. Substituovaný derivát L-aspartylu obecného vzorce I podle nároku 1 nebo jeho farmaceuticky přijatelná sůl pro použití k inhibici agregace krevních destiček.

-24CZ 291646 B6

12. Substituovaný derivát L-aspartylu podle nároku 11, kde W je -(CH2)_mN(R5)R_í, přičemž R₅a Re jsou, jak definováno v nároku 1.

10 ______________________