CZ31681U1 - Permanentní skořepinové jádro pro vytváření vnitřních dutin vibračně lisovaných betonových výrobků - Google Patents

Description

Oblast techniky

Toto technické řešení se týká permanentního skořepinového jádra pro vytváření vnitřních dutin vibračně lisovaných betonových výrobků a způsobu vytváření vnitřních dutin betonových výrobků.

V současnosti se nejčastěji jako prefabrikované betonové prvky vyrábějí dlažební kostky pro veřejné prostory, pro prostory pro soukromé využití a chodníky, obrubníky cest pro pěší a motorovou dopravu, schody a obrubníky parkovišť.

Tyto prvky se prodávají v různých tvarech, barvách a s různými texturami povrchu, což umožňuje velkou variabilitu, s povrchovými úpravami poskytujícími rustikální nebo patinové efekty.

Možnosti, které přináší tato rozmanitost nabídky, pozitivně ovlivnily kvalitu vytváření prostoru.

Vysoká architektura se snaží, aby architektonický prostor navíc dával svým uživatelům kromě toho, že umožňuje každodenní používání, estetické dojmy a přídavné informace. To umožňuje pro příklad speciální volba místa a světelných zdrojů, instalace běžících světel pro informační účely nebo pro směrování pozornosti, použití světelných pásů pro oddělení oblastí s různými funkcemi, klimatické zásahy pomocí instalace postřikovačích bran nebo postřikovačích koridorů, instalace světelných bariér signalizujících nebezpečí, směrových světel označujících únikové cesty, osvětlených symbolů a reklam a různých dalších prostředků formování prostoru.

K zajišťování těchto přídavných funkčních a estetických efektů je nutné zabudovat různé speciální instalační prvky. Pro stejnoměrný estetický dojem se požaduje, aby se tyto speciální prvky nejevily jako objekty, které jsou mimo kontext v daném architektonickém prostoru.

Toho lze dosáhnout pouze, pokud tyto prvky tvoří organickou součást betonových výrobků, jež zajišťují základní funkce. Tyto prvky musí také dokonale odpovídat všem ostatním prvkům, co se týká velikosti, barvy a povrchové úpravy.

Z toho vyplývá, že by se všechny tyto prvky měly vyrábět za identických podmínek.

Technologie založená na velkovýrobě betonových výrobků se ještě nemusela připravit na takové požadavky. Pro předváděcí účely a účely designového modelování se používaly výrobky vyráběné ve velkém, kde se dutiny požadované pro uložení speciálních prvků vyráběly manuálně až následně.

Kvalita takových výrobků je kolísavá a tento způsob není ekonomicky konkurenceschopný.

Proto se vyžaduje řešení, které je možné zapojit do široce používaných výrobních systémů, také umožňuje výrobu speciálně navržených prvků v menších objemech (ve srovnání s velkovýrobou), nemění a neomezuje hlavní funkce zařízení a strojů používaných pro účely velkovýroby.

V oblasti betonové architektury a výroby betonových prvků se k zajištění vylehčených struktur používá permanentní bednění.

- 1 CZ 31681 U1

Dosavadní stav techniky

Podle popisu patentu US 7 540 121 se kopulovité vnitřní dutiny vyráběj i odléváním na místě do betonové stropní konstrukce.

Aby se vylehčila vrstvená konstrukce, kopulovitě tvarované skořepinové prvky s otevřeným dnem jsou uspořádané s pravidelnou geometrií. Kromě kopulovitých skořepin toto řešení také zahrnuje tyčovité prvky mající zaklapávací uspořádání na obou koncích.

Tyto tyče jsou upravené pro spojování dvou sousedních permanentních skořepin na rovině stropu vytvářeného tak, že se umístí do rohů rovnostranného trojúhelníku, přičemž podélné osy tyčí odpovídají stranám trojúhelníku. Opakováním tohoto uspořádání se vytvoří síť rovnoramenných trojúhelníků ze skořepin a tyčí. Propojením dostatečného množství prvků lze vyplnit celou plochu stropu požadované velikosti. Systém skořepin a tyčí se doplní železobetonovou konstrukcí potřebnou pro nesení zatížení a potom se stropní konstrukce zkompletuje odlitím betonu v požadované tloušťce a zhutněním betonu vibracemi.

V tomto řešení se kopulovité skořepiny používají k výrobě vylehčených železobetonových stropních desek.

Patent US 6 637 464 popisuje uspořádání ochranné krytky, která se napojí na potrubní tvarovku nainstalovanou do konstrukce budovy během stavby a potom se zabetonuje společně s potrubní tvarovkou. Ochranná krytka (uzavírací krytka) může být upevněna k trubce také dočasně.

Potrubní tvarovka nainstalovaná mezi dvěma vymezujícími rovinami stěnového panelu nebo podlahy lité na místě vede přes celý průřez stěny.

Výše popisovaná řešení ilustrují dutiny a skořepiny vytvářené na místě za použití procesu lití. Tato řešení nejsou vhodná pro vytváření vnitřních dutin ve výše popisovaných betonových dláždicích prvků.

Proto nový, komplexní úkol, který je potřeba vyřešit, spočívá ve výrobě takových dutin ve vibračně lisovaných prvcích vyráběných v prostorech uzavřených forem, jež jsou schopny pojmout prvky s přídavnou funkčností.

Tato přídavná funkčnost může vyžadovat několik různě tvarovaných vnitřních dutin i v případě jednoho daného výrobku. Jádro upravené pro vytváření dutiny nemůže být trvalým strukturálním prvkem patřícím k formě, protože tím by se nadměrně zvýšil počet různých variant forem, což by nebylo proveditelné z ekonomického hlediska. Ze své povahy se permanentní skořepinová jádra vztahují jen k vlastnímu výrobku a lze je aplikovat bez úprav na výrobní stroj a formy, a proto splňují výše uvedené požadavky.

Permanentní skořepinová jádra ještě nebyla aplikována na procesy zahrnující uzavřený prostor formy a technologické kroky zahrnující lisování.

Podstata technického řešení

Úkolem předkládaného technického řešení je poskytnout permanentní skořepinové jádro, které je možné použít k vytváření dutin v dlažebních kostkách nebo podobných prvcích, čímž se vytváří nová skupina výrobků.

Toto technické řešení je založeno na poznatku, že za použití propracovaně konfigurovaného, dvouúrovňového permanentního skořepinového jádra je možné vytvořit multifunkční dutinu

-2CZ 31681 U1 uvnitř betonového prvku, např. dláždicího prvku, která nebude mít plný průřez mezi dvěma protilehlými plochami výrobku.

Tento úkol je možné splnit za použití permanentního skořepinového jádra navrženého podle následujícího popisu.

Tento návrh vychází ze dvou souborů požadavků.

První soubor zahrnuje požadavky stanovující, že tvar skořepinového jádra by měl být vytvořen tak, aby vznikla vnitřní dutina, která bude vhodná pro realizaci přídavných funkcí.

Druhý soubor požadavků se týká toho, jaké přídavné prvky má skořepinové jádro určené k vytváření dutiny mít, aby se mohlo používat v uzavřeném prostoru formy, a to za použití technologického procesu, který zahrnuje krok vibračního lisování.

Geometrické uspořádání skořepinového jádra se připravuje následovně.

Pro instalaci zařízení, jež poskytují přídavné funkce, je potřeba snadno přístupný „spouštěcí prostor, a to pro každé zařízení.

S ohledem na následnou instalační polohu betonového prvku odpovídá rovina základny této prostorové oblasti úložné ploše betonového prvku a je otevřená z tohoto směru, aby umožňovala instalaci požadovaných zařízení.

Tato prostorová oblast se nazývá „prostor základny, který vytváří první úroveň tvaru skořepinového jádra.

Tento prostor je upraven pro uložení kabelových přípojek a potrubních přípojek souvisejících s komponentami poskytujícími přídavné funkce a elektronických modulů a dalších podobných zařízení menší velikosti.

Prostor základny má výhodně tvar pravoúhlého bloku, přičemž výška tohoto bloku činí 1/3 až 1/4 délky jedné ze stran základny.

Také je potřeba druhá úroveň tělesa skořepinového jádra.

Tato úroveň je tvořena válcovitou nebo blokovou prostorovou oblastí nebo oblastmi, jež má/mají menší průřez než dno prostoru základny a směřuj e/směřují od prostoru základny vnitřkem betonového prvku směrem k jeho rovné ploše umístěné naproti prostoru základny. Tato prostorová oblast se nazývá „šachta.

Do šachet se ukládají komponenty sestavy, které jsou upraveny pro přenos/předávání fýzických prostředků a/nebo médií souvisejících s přídavnými funkcemi.

Může se jednat o zdroje světla nebo skleněná či plastová tělesa upravená pro přenos světla nebo rozprašovací či proudové vodní trysky, výstupní otvory generátorů barevného kouře/mlhy nebo jiné komponenty.

Vzhledem k technologii vibračního lisování nemůže být šachta (šachty) nahoře otevřená, protože jinak by beton mohl vniknout do prostoru základny, když se prostor formy naplní. Kromě toho musí být zajištěno, že hlavní plocha betonového prvku bude mít stejnoměrný povrch (tj.. stlačený, barevný, zdrsnělý).

Toho lze dosáhnout tak, že se zajistí, že komponenty na druhé úrovni, tj. šachta (šachty) permanentního skořepinového jádra, nebudou dosahovat až k horní ploše betonového prvku, ale

-3 CZ 31681 U1 budou zakončeny příslušnou koncovou deskou v 70 až 90 % celkové výšky výrobku.

Během výroby je betonové přemostění nad koncovou deskou vystaveno zhutňování stejně jako ostatní součásti výrobku, takže vnější vzhled povrchu zůstává stejnoměrný.

Vzhledem k charakteristickým vlastnostem výrobku se předpokládá výroba jen v malých sériích.

Betonové přemostění umístěné nad koncovou deskou je možné společně s koncovou deskou odstranit s vynaložením malých nákladů za použití známých způsobů, jako jsou nástroje z drceného diamantu, řezné dráty potažené diamantem nebo řezání vodním paprskem.

Odstraněním betonového přemostění a koncové desky se vytvoří volné spojení mezi spodní a horní plochou betonového prvku pro instalaci dalších komponent.

Během výrobního procesu se dvouúrovňové skořepinové jádro vloží do uzavřeného prostoru formy.

Nejjednodušší a nejobecnější tvar prostoru formy je skříňový tvar s pravoúhlou základnou.

Prostor formy je v první řadě ohraničen výrobní deskou, přičemž mezi stanicemi výrobního systému se průběžně předává několik výrobních desek.

Daná výrobní deska zůstává v pracovním prostoru výrobního stroje pouze po dobu vytváření tvaru výrobku. Potom se vytvarovaný „mokrý” výrobek pomocí ploché výrobní desky předá dál.

Základna prostoru formy je vymezena rovinou výrobní desky. Tato rovina odpovídá úložné ploše výrobku a také dnu prostoru základny.

Postranní plochy skříňového tvaru tvoří vlastní forma. V tomto jednoduchém případě je forma tvořena čtyřmi deskami s vhodně zvolenou tloušťkou, které jsou ustaveny kolmo k rovině výrobní desky a jsou pevně spojeny podél svých přilehlých hran.

Tím se vytvoří pět vymezujících ploch prostoru formy, přičemž tento prostor zůstává otevřený nahoře a připravený k pojmutí betonového materiálu tvořícího betonový prvek.

Uzavřený prostor formy se vytvoří posunem lisovacího nástroje, který tvoří šestou plochu skříňového tvaru, ze směru kolmého k rovině výrobní desky do prostoru vymezeného plochami formy.

Permanentní skořepinové jádro se musí vložit do prostoru formy ve fázi, kdy je prostor ještě otevřený nahoře a lití betonu ještě nezačalo.

Skořepinové jádro nemůže být v prostoru formy umístěno v libovolné poloze.

Dno prostoru základny musí být umístěno na rovině výrobní desky a také musí být ustaveno do konkrétní polohy vzhledem k postranním stěnám.

Podle tohoto technického řešení se toto zajišťuje tak, že se skořepinové jádro během výroby opatří polohovacími prvky. Geometrická poloha polohovacích prvků je na rovině základny prostoru základny a tyto prvky směřují od jeho okrajů ke stranám prostoru formy. Tyto prvky, které budou vzhledem k jejich tvaru dále označovány „polohovací výstupky, jsou vyrobeny tak, aby měly odpovídající délku, a jsou uspořádány po obvodu skořepinového jádra v požadovaném počtu a směrech.

-4CZ 31681 U1

Tím je zajištěno, že skořepinové jádro bude mít požadovanou polohu uvnitř prostoru formy a díky tomu také uvnitř betonového prvku.

Z důvodů snadného tvarování a nízkých nákladů jsou skořepinová jádra obvykle vyrobena z plastu s malou tloušťkou stěn. To lze považovat za výhodné, protože díky tomu je také poměr užitečného vnitřního objemu vzhledem ke kontuře skořepinového jádra vysoký.

Nicméně vylehčené plastové skořepiny dokážou odolávat pouze omezeným externím zatížením. Krycí deska skořepiny (rovnoběžná s rovinou základny prostoru základny) má sklon při působení vibrací kmitat a může se deformovat působením lisovací síly (přenášené tlumeně částicemi betonu), přičemž může po skončení působení lisovací síly odskočit.

Poznatek, který vedl k řešení podle tohoto technického řešení, byl, že stačí zvýšit únosnost skořepinového jádra pouze na dobu, během níž působí přídavné zatížení (tj. účinky vibračního lisování).

Toho lze dosáhnout tak, že se do prostoru základny skořepinového jádra vloží taková nosná vložka, která kompletně vyplní prostor základny, a bude mít tloušťku odpovídající vzdálenosti mezi dnem prostoru základny a jeho krycí deskou.

Vložka se umístí do prostoru základny skořepinového jádra, po čemž následuje vložení obou prvků společně do prostoru formy. Prostor formy se potom vyplní betonem a vytvoří se betonové těleso všeobecně známým způsobem za použití vibračního lisování.

Během vibračního lisování vložka spočívající na výrobní desce poskytuje bezpečnou podporu pro krycí desku prostoru základny a betonový prvek může být vystaven požadovanému stupni zhutnění.

Na konci tohoto procesu hotový betonový prvek, obsahující skořepinové jádro a vložku, opustí výrobní stroj a přejde k zbývajícím krokům technologického procesu. Jakmile bude betonový prvek dostatečně pevný, aby se s ním mohlo manipulovat, sejme se z výrobní desky a dočasná nosná vložka se odstraní. Tato nosná vložka se může použít znovu pro další skořepinové jádro.

Z hlediska praktické aplikace se tedy používá sada, která sestává z dvouúrovňového skořepinového jádra a geometricky odpovídající nosné vložky.

Úkolu tohoto technického řešení se dosahuje poskytnutím permanentního skořepinového jádra pro vytváření vnitřních dutin vibračně lisovaných betonových prvků, které vymezuje trojrozměrnou prostorovou oblast, kde rovina základny této prostorové oblasti odpovídá rovině ohraničení betonového prvku, je otevřené z tohoto směru, a vyznačuje se tím, že trojrozměrná prostorová oblast skořepinového jádra má dvě spojené úrovně vytvořené nad sebou, kde první úroveň prostorové oblasti je tvořena prostorem základny s nízkou výškou a druhá úroveň je tvořena vertikální šachtou uspořádanou v alespoň jednom výřezu vytvořeném v krycí desce prostoru základny, přičemž krycí deska je rovnoběžná s dnem prostoru základny, kde uvedená šachta je zakončena koncovou deskou umístěnou rovnoběžně s dnem prostoru základny ve výšce 70 až 90 % celkového výškového rozměru betonového prvku, přičemž dno prostoru základny má alespoň jeden odpovídající polohovací výstupek na rovině dna, vedoucí alespoň ve dvou směrech, a přičemž do prostoru základny je rovněž možné umístit volitelnou nosnou vložku.

Ve výhodném provedení permanentního skořepinového jádra podle tohoto technického řešení představuje vertikální projekce prostoru základny pravidelný rovinný útvar (čtverec, obdélník, mnohoúhelník, kruh, elipsu) a výřez vytvořený v krycí desce prostoru základny představuje pravidelný rovinný útvar (čtverec, obdélník, mnohoúhelník, kruh, elipsu) nebo grafický obrazec, který lze nakreslit jako nepřerušovanou uzavřenou křivku.

-5 CZ 31681 U1

V dalším výhodném provedení permanentního skořepinového jádra podle tohoto technického řešení jsou vnitřní plochy šachet tvořeny stěnami kolmými ke krycí desce prostoru základny.

V dalším výhodném provedení permanentního skořepinového jádra podle tohoto technického řešení je v krycí desce prostoru základny rozmístěn více než jeden z výřezů identického nebo odlišného geometrického tvaru.

Ve výhodném provedení permanentního skořepinového jádra podle tohoto technického řešení jsou šachty uspořádané uvnitř betonového prvku v mřížce mající kolmé rastrové čáry, přičemž stěny šachet uspořádané na krycí desce prostoru základny mají průřez ve tvaru protáhlého kolmého lichoběžníku nebo tvar sestávající z obdélníků s postupně se zmenšující šířkou.

Ve výhodném provedení permanentního skořepinového jádra podle tohoto technického řešení má polohovací distanční kus tyčovitou spojovací část a vkládací jazýček umístěný na konci spojovací části, přičemž tento spojovací jazýček leží v úhlu 70 až 85° vzhledem ke dnu prostoru základny, kde spojovací část má odlišnou délku na různých stranách prostoru základny a je vyrobena z termoplastického plastu.

Permanentní skořepinové jádro podle tohoto technického řešení také obsahuje nosnou vložku, která se může dočasně vložit do prostoru základny.

Objasnění výkresů

Permanentní skořepinové jádro podle tohoto technického řešení je podrobně popsáno s odkazem na doprovodné výkresy, kde

Obr. 1 představuje půdorysný pohled na permanentní skořepinové jádro podle tohoto technického řešení,

Obr. 2 je řez permanentním skořepinovým jádrem z obr. 1 vedený na rovině X-X,

Obr. 3 je otočený pohled na řez permanentním skořepinovým jádrem z obr. 1 vedený na rovině Y-Y,

Obr. 4 znázorňuje výřez umístěný v krycí desce prostoru základny permanentního skořepinového jádra podle tohoto technického řešení,

Obr. 5 je řez permanentním skořepinovým jádrem z obr. 1 vedený na rovině Z-Z,

Obr. 6 znázorňuje zvětšený pohled na detail P z obr. 3,

Obr. 7 znázorňuje alternativní realizaci detailu znázorněného na obr. 6,

Obr. 8 představuje půdorysný pohled na permanentní skořepinové jádro podle tohoto technického řešení vložené do prostoru formy,

Obr. 9 znázorňuje pohled v řezu na jádro z obr. 8 vedeném na rovině Q-Q,

Obr. 10 znázorňuje půdorysný pohled na dutý betonový prvek,

Obr. lije pohled v řezu na j ádro z obr. 10 vedeném na rovině R-R,

Obr. 12představuje půdorysný pohled na permanentní skořepinové jádro podle tohoto

-6CZ 31681 U1 technického řešení obsahující šachtu se symbolem „H.

Obr. 13představuje půdorysný pohled na permanentní skořepinové jádro podle tohoto technického řešení se šachtou upravenou pro solární článek,

Obr. 14představuje půdorysný pohled na permanentní skořepinové jádro podle předkládaného technického řešení se šachtou mající tvary průřezu naznačující digitální displej,

Obr. 15představuje půdorysný pohled na permanentní skořepinové jádro podle tohoto technického řešení obsahující šachtu se symbolem „+.

Obr. 16představuje půdorysný pohled na permanentní skořepinové jádro podle tohoto technického řešení mající symbol „C°,

Obr. 17 znázorňuje půdorysný pohled na permanentní skořepinová jádra podle tohoto technického řešení vložená v sestavě forem s prostorem formy, který má rozměry modulu základny L x B,

Obr. 18 znázorňuje půdorysný pohled na permanentní skořepinová jádra podle tohoto technického řešení vložená v sestavě forem s dvojitým rozměrem modulu základny L x 2B, se středovým uspořádáním v modulu základny,

Obr. 19 znázorňuje půdorysný pohled na permanentní skořepinová jádra podle tohoto technického řešení vložená v sestavě forem s dvojitým rozměrem modulu základny L x 2B, s uspořádáním v modulu základny stranami k sobě,

Obr. 20 znázorňuje půdorysný pohled na permanentní skořepinová jádra podle tohoto technického řešení vložená v sestavě forem s čtyřnásobným rozměrem modulu základny 2L x 2B, se středovým uspořádáním v modulu základny,

Obr. 21 znázorňuje konturu výřezu se symbolem „listu umístěného v krycí desce prostoru základny permanentního skořepinového jádra podle tohoto technického řešení,

Obr. 22 znázorňuje půdorysný pohled na permanentní skořepinová jádra podle tohoto technického řešení vložená v sestavě forem s čtyřnásobným rozměrem modulu základny 2L x 2B, s uspořádáním stranami k sobě v modulu základny, znázorňující složený symbol při pohledu shora.

Příklad uskutečnění technického řešeni

Obr. 1 znázorňuje půdorysný pohled na permanentní skořepinové jádro. Další detailní pohledy na permanentní skořepinové jádro jsou znázorněny na obr. 2, 3 a 5.

Na obr. 1, 2 a 3 je znázorněno možné uspořádání dvouúrovňového permanentního skořepinového jádra 5. Na první úrovni 5a skořepinové jádro obsahuje pravoúhlý prostor X základny skříňového tvaru, který je otevřený ve směru od dna la, a je ohraničený krycí deskou lb umístěnou proti dnu la prostoru základny. Krycí deska lb má výřez lc s konturou s vhodně zvolenou geometrií.

Na druhé úrovni 5b je k výřezu lc (viz obr. 2) připojena prostorová oblast (šachta 2) mající menší plochu, ale v poměru větší výšku ve srovnání s prostorem X základny (viz obr. 2). Vnitřní povrch 2a šachty 2 je tvořen rovnými liniemi vycházejícími z kontury výřezu 2c umístěného na krycí desce lb prostoru základny, které jsou kolmé k jeho dnu la Šachta 2 je zakončena koncovou deskou 3. Koncová deska 3 je rovnoběžná se dnem la prostoru základny.

-7 CZ 31681 U1

Na obr. 2 je také vyobrazena nosná vložka 9, která má plnou strukturu a je dimenzována tak, aby se vešla do prostoru 1 základny, kam se může vložit ve směru označeném šipkou.

Na obr. 4 je vidět možné uspořádání výřezu lc v krycí desce lb, jímž je v tomto případě symbol „šipky, který může být nakreslený jako nepřerušovaná, uzavřená křivka. Na obr. 1, 2 je také vidět, jak je skořepinové jádro podle tohoto technického řešení umístěno uvnitř vibračně lisovaného betonového prvku definovaného obecnými parametry L x B x H (délka x šířka x výška).

Na stejném výkresu jsou rovněž schematicky znázorněny prostor 6 formy a forma 7 definované rozměry základního modulu L x B charakteristickými pro betonový prvek. Poloha permanentního skořepinového j ádra v prostoru 6 formy j e určena použitím polohovacích výstupků 4.

Jak je vidět na obr. 2, koncová deska 3 permanentního skořepinového jádra upravená k uzavření šachty 2 je uspořádaná ve výškovém rozsahu 0,7 až 0,9 H ode dna la prostoru základny (H je výška betonového prvku). Uspořádání polohovacích výstupků 4 je znázorněno na obr. 5, což je pohled v řezu na jádro z obr. 1 vedeném na rovině Z-Z, podle nějž mají polohovací výstupky 4 příslušnou spojovací část 4a vedoucí podél dna la a končící jazýčkem 4b, který výhodně svírá úhel a 70 až 85° s rovinou la. Jak je popsáno níže, umístění jazýčku 4b v takovém úhlu usnadňuje vkládání permanentního skořepinového jádra do prostoru 6 formy.

Na obr. 6 a 7 je znázorněn detail P z obr. 3 představující řez stěnou 2b šachty 2, kde se tloušťka stěny šachty, podle neseného zatížení, buď v krocích, nebo plynule zvyšuje ve směru od koncové desky ke krycí desce lb prostoru základny.

Obr. 8 znázorňuje výše popisované permanentní skořepinové jádro 15 umístěné uprostřed prostoru 6 formy 7 majícího rozměry modulu základny L x B. Znázorněné permanentní skořepinové jádro 15 má několik (pro příklad devět) šachet 2 majících válcovitý průřez. Tyto šachty 2 jsou umístěny v uzlech pravoúhlé mřížky s rastrovou vzdáleností t.

Obr. 9 je pohled v řezu na jádro z obr. 8 vedeném na rovině Q-Q znázorňující permanentní skořepinové jádro 15 umístěné v prostoru 6 formy 7 umístěné na výrobní desce 8. V tomto uspořádání je také vidět, že prostor 1 základny permanentního skořepinového jádra 15 je kompletně vyplněný nosnou vložkou 9 zasunutou dovnitř.

Prostor 6 formy se naplní betonem až po hladinu naplnění F, po čemž následuje vibrační lisování betonu ve směru lisování 11, dokud se nedosáhne koncové úrovně 6b prostoru formy (která odpovídá výšce H hotového výrobku). Koncová deska 3 výše popisovaných šachet 2 zajišťuje, aby se vibračně lisovaný beton nedostal do vnitřního prostoru permanentního skořepinového jádra 15. Během procesu lisování se mezi koncovou deskou 3 a koncovou úrovní vytvoří jedno nebo několik betonových přemostění 12. Betonové přemostění 12 a koncová deska 3 se následně mohou odstranit při vynaložení mála nákladů navíc, čímž se vytvoří volné spojení mezi spodní a horní plochou betonového prvku pro instalaci dalších komponent.

Na obr. 10 je znázorněn půdorysný pohled na dutý betonový prvek 10, kde je vytvořena dutina podél roviny řezu R-R za použití permanentního skořepinového jádra 15.

Obr. 11 znázorňuje celý průřez (na rovině R-R) dutým betonovým prvkem 10 ve stavu, v němž betonová přemostění 13 a koncové desky 3 šachet již byly odstraněny. Nosná vložka 9 umístěná dočasně do prostoru 1 základny se potom vyjme ve směru šipky znázorněné na výkresu. Vložka se může použít znovu.

Dutý betonový prvek 10 znázorněný na obr. 10 až 11 má velikost modulu základny L x B a výšku H určovanou úrovní základny prostoru 6a formy a koncovou úrovní hotového výrobku.

-8CZ 31681 U1

Jak lze také pozorovat na obr. 10, z prostoru nad devíti šachtami permanentního skořepinového jádra jsou odstraněna pouze betonová přemostění 13, zatímco ostatní betonová přemostění 14 jsou trvalá.

Permanentní skořepinové jádro je výhodně uspořádané tak, že k prostoru 1 základny je připojen takový počet šachet 2, který umožňuje rozpoznání různých grafických symbolů (písmen, číslic atd.). Úpravou počtu a umístěním odstranitelných a trvalých betonových přemostění 13, 14 je možné vytvářet betonové prvky znázorňující množství různých symbolů za použití stejného permanentního skořepinového jádra. Toto řešení se může aplikovat na výrobu dutých betonových prvků upravených k zajišťování podobných fůnkcí ve vyšších objemech.

V závislosti na počtu a uspořádání šachty (šachet) 2 a na geometrii výřezu lc, který představuje základnu šachty (šachet) 2, je možné vyrábět duté betonové prvky upravené pro zobrazování rozmanité škály symbolů a realizaci různých funkcí.

Některé z nich jsou vyobrazeny na obr. 12 až 16 znázorňujících:

permanentní skořepinové jádro 16 se symbolem „H, permanentní skořepinové jádro 17 upravené k použití se solárním článkem, permanentní skořepinové jádro 18 s šachtami majícími základnu tvarovanou jako segmenty digitálního displeje, permanentní skořepinové jádro 19 se symbolem „+ (tj. červeným křížem označujícím místo první pomoci), permanentní skořepinové jádro 20 se symbolem C°.

Na obr. 1 a obr. 8 až 9 jsou skořepinová jádra vložena do prostoru 6 schematicky znázorněné formy 7 (s rozměry modulu základny L x B).

Z důvodů produktivity se v praxi používají sestavy forem pro výrobu více výrobků v jednom výrobním běhu.

Detail formy s takovým uspořádáním je vidět na obr. 17 v půdorysném zobrazení. Sestava 21 forem je vytvořena znásobením prostoru 6 formy majícího rozměry modulu základny L x B.

Vedle zřejmé vyšší produktivity, kterou sestavy forem poskytují, obr. 17 také ilustruje flexibilitu používání permanentních skořepinových jader. Při použití prostorů 6 forem s identickými rozměry modulu základny se skořepinovými jádry 15, 16, 17 lze vyrábět tři různé výrobky zároveň. Betonové prvky vyráběné za použití sestav forem se často vyrábějí po rozměrových sériích.

Základem série je modul základny s rozměry L x B (délka x šířka) s prvky majícími dvojnásobné nebo čtyřnásobné rozměry (L x 2B nebo 2L x 2B), což umožňuje různá možná využití.

Jak je znázorněno na obr. 18, 19, 20, 22, vkládáním permanentních skořepinových jader do prostorů forem vytvořených zdvojnásobením nebo zčtyřnásobením modulů základen s rozměry L x B lze vytvářet další varianty výrobku.

Na obr. 18 je znázorněn detail sestavy 23 forem s prostory 22 forem majícími dvojité rozměry modulu základny L x 2B v půdorysném pohledu. Do těchto prostorů 22 forem byla umístěna permanentní skořepinová jádra označená vztahovými značkami 5 a 11 tak, že středové body jader odpovídají středovým bodům modulů základny L x B.

-9CZ 31681 U1

Když se upraví délka spojovacích částí 4a distančních kusů (polohovacích výstupků) 4 permanentních skořepinových jader 5, 15, 16 až 20 na jedné straně a/nebo se distanční kusy 4 na některé ze stran odstraní, lze polohu permanentních skořepinových jader uvnitř daného prostoru formy snadno upravit.

Obr. 19 také znázorňuje sestavu 23 forem obsahující prostory 22 forem s dvojnásobnými rozměry modulu základny. Distanční kusy (polohovací výstupky) 4 byly na jedné straně každého permanentního skořepinového jádra 17, 18 vloženého do prostoru 22 formy odstraněny, zatímco na příslušných opačných stranách byly spojovací části 4a prodlouženy. Toto uspořádání umožňuje, aby dvě permanentní skořepinová jádra mající rozměry modulu základny byla v přímém kontaktu na jedné straně, takže mohou zobrazovat složený symbol, např. číslo a jednotku měření (C°) v tomtéž betonovém prvku.

Na obr. 20 je znázorněn detail sestavy 25 forem s prostory 24 forem majícími čtyřnásobné rozměry modulu základny 2L x 2B v půdorysném pohledu. Permanentní skořepinová jádra 15, 16 a 19 mající rozměry modulu základny byla umístěna do prostorů forem 24 bez úpravy. Při použití tohoto uspořádání byla skořepinová jádra mající rozměry modulu základny L x B, jež byla vyrobena s nižšími náklady ve větším objemu, zařazena do betonového výrobku větší velikosti.

Obr. 21 znázorňuje permanentní skořepinové jádro 26 s rozměry (jednoho) modulu základny s polohovacími výstupky 4 odstraněnými na dvou přilehlých stranách a se spojovacími částmi 4a prodlouženými na příslušných protilehlých stranách.

Na obr. 22 je vidět, jak je možné permanentní skořepinové jádro 26 používat k vytváření složeného symbolu s větší plochou v sestavě 25 forem majících prostory 24 forem se čtyřnásobnými rozměry (2L x 2B) modulu základny. V tom případě jsou dvě strany každého permanentního skořepinového jádra 26 přisunuty k sousedním skořepinovým jádrům. Také zde existuje možnost umístit odlišně uspořádaná skořepinová jádra (jako jsou např. ta, jež jsou označena vztahovými značkami 26 a 15) do přilehlých prostorů 24 forem.

Při použiti permanentních skořepinových jader popsaných s odkazem na obr. 17, 18, 19, 20 a 22 lze použít široce známou technologii vibračního lisování (vedle výroby plných betonových prvků) k výrobě dutých betonových prvků upravených tak, aby plnily speciální přídavné funkce bez nutnosti provádět úpravy sestav 21-23-25 forem upravených pro velkovýrobu či výrobních strojů používajících formy.

NÁROKY NA OCHRANU

Claims (10)

1. Permanentní skořepinové jádro (5) pro vytváření vnitřních dutin vibračně lisovaných betonových prvků (10) formovaných v prostoru formy, přičemž skořepinové jádro vymezuje trojrozměrnou prostorovou oblast, kde rovina základny této prostorové oblasti odpovídá rovině ohraničení betonového prvku a je otevřená z tohoto směru, vyznačující se tím, že trojrozměrná prostorová oblast výhodně plastového permanentního skořepinového jádra (5) trvale umístěného v betonovém tělese (10) je tvořena dvěma propojenými úrovněmi umístěnými na sobě, kde je první úroveň (5a) prostorové oblasti, vespodu otevřené, tvořena prostorem (1) základny majícím výšku 1/3 až 1/4 výšky postranní hrany kolmé k rovině základny trojrozměrné prostorové oblasti a obsahuje dno (la) prostoru základny a krycí desku uspořádanou rovnoběžně s dnem (la) prostoru základny; a její druhá úroveň (5b) je tvořena vertikální šachtou (2) umístěnou na alespoň jednom výřezu vytvořeném v krycí desce (lb) prostoru základny, kde je uvedená šachta (2) zakončena koncovou deskou (3) umístěnou rovnoběžně se dnem prostoru (la) základny ve výšce 70 až 90 % celkového výškového rozměru (4) betonového prvku (10); přičemž dno prostoru (la)

- 10CZ 31681 U1 základny má alespoň jeden odpovídající polohovací výstupek (4) uspořádaný na rovině dna, vedoucí alespoň ve dvou vzájemně kolmých směrech, kde každý polohovací výstupek má tyčovitou spojovací část (4a) a vkládací jazýček (4b) uspořádaný na konci spojovací části (4a); a kde je do prostoru (1) základny rovněž možné dočasně umístit nosnou vložku (9).

2. Permanentní skořepinové jádro podle nároku 1, vyznačující se tím, že vertikální projekce prostoru (1) základny představuje pravidelný rovinný útvar, výhodně obdélník.

3. Permanentní skořepinové jádro podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že tvar výřezu (lc) vytvořeného v krycí desce (lb) prostoru (1) základny má libovolné provedení, výhodně ve tvaru pravidelného rovinného útvaru nebo grafického vzoru s nepřerušovanou uzavřenou křivkou.

4. Permanentní skořepinové jádro podle kteréhokoli z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že vnitřní plocha (2a) šachet (2) je tvořena stěnami kolmými ke krycí desce (lb) prostoru základny.

5. Permanentní skořepinové jádro podle nároku 1, vyznačující se tím, že v krycí desce (lb) prostoru (1) základny je rozmístěn jeden nebo více výřezů (lc) identického nebo odlišného geometrického tvaru.

6. Permanentní skořepinové jádro podle nároku 1, vyznačující se tím, že šachty (2) jsou uspořádány uvnitř betonového prvku (10) v mřížce ve tvaru T mající na sebe kolmé rastrové čáry.

7. Permanentní skořepinové jádro podle kteréhokoli z nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že stěny (2b) šachet (2) umístěných na krycí desce (lb) prostoru (1) základny mají průřez ve tvaru podlouhlého kolmého lichoběžníku.

8. Permanentní skořepinové jádro podle kteréhokoli z nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že stěny (2b) šachet (2) umístěných na krycí desce (lb) prostoru (1) základny mají průřez sestávající z obdélníků majících postupně se zmenšující šířku.

9. Permanentní skořepinové jádro podle kteréhokoli z nároků 1 až 8, vyznačující se tím, že vkládací jazýček (4b) polohovacího výstupku (4) svírá úhel 70 až 85° s dnem (la) prostoru základny.

10. Permanentní skořepinové jádro podle nároku 9, vyznačující se tím, že spojovací část (4a) polohovacího výstupku (4) má odlišnou délku na různých stranách prostoru (1) základny.