CZ305615B6

CZ305615B6 - Způsob monitorování zbytkové životnosti oběžných lopatek turbostrojů

Info

Publication number: CZ305615B6
Application number: CZ2014-893A
Authority: CZ
Inventors: Miroslav Balda; Olga Červená
Original assignee: Výzkumný A Zkušební Ústav Plzeň S.R.O.
Priority date: 2014-12-11
Filing date: 2014-12-11
Publication date: 2016-01-06
Also published as: CZ2014893A3; WO2016091233A1

Abstract

Způsob využívá záznamy ze zařízení BTT, které dále zpracovává. Diskrétní Fourierovou transformací se vytvoří zkreslená amplitudová spektra ve frekvenčních pásmech (-f.sub.N.n.,+f.sub.N.n.). Rezonanční pásma zkreslených amplitudových spekter jsou následně s respektováním polarity přesunuta do rekonstruovaných spekter jednotlivých oběžných lopatek v intervalu (-f.sub.R.n., +f.sub.R.n.), kde f.sub.R.n. je polovina vzorkovací frekvence rekonstruovaného spektra. Zpětnou diskrétní Fourierovou transformací vzniknou rekonstruované průběhy původních signálů kmitání oběžných lopatek v obvodovém směru. Z rekonstruovaných průběhů signálů se stanoví napěťové tenzory a z nich efektivní poškozující napětí. Z něj se vypočtou přírůstky poškození vyvolané posloupnostmi extrémů časových řad poškozujících napětí dekomponovaných metodou známou pod názvem „stékání deště“, načež se tyto přírůstky poškození kumulují pro každou oběžnou lopatku zvlášť. Zbytek zkresleného Fourierova spektra, po přesunutí rezonančních pásem do rekonstruovaného Fourierova spektra, je možné rozprostřít do rekonstruovaného Fourierova spektra. Při použití více čidel v zařízení BTT je vyhodnocení záznamů provedeno pro každé čidlo. Pro vyhodnocení kumulovaných poškození výsledky z čidla s největším přírůstkem poškození.

Description

Způsob monitorování zbytkové životnosti oběžných lopatek turbostrojů

Oblast techniky

Navrhovaný vynález spadá do oblasti měření a vyhodnocení kmitání v tuhých látkách.

Dosavadní stav techniky

Výrobci turbostrojů se stále častěji potýkají s nebezpečím styku některých částí rotoru, lopatky nevyjímaje, se statorem, což může vést k havárii. Tento stav je vyvolán snahou výrobců o dosažení maximální účinnosti stroje pomocí minimalizace vůlí mezi rotorem a statorem.

Jiným zdrojem problémů může být ne zcela dokonalé obtékání lopatkových profilů pracovním médiem při změnách provozních podmínek, které vede ke zvýšenému buzení oběžných lopatek. To má za následek jejich vyšší dynamické namáhání, které může vést k únavovým lomům v kritických místech. Z těchto důvodů se stroje na exponovaných místech vybavují měřicími zařízeními pracujícími na různých fyzikálních principech.

K nejstarším patří tenzometrická měření se spojitým telemetrickým přenosem informace z lopatky do měřicího centra. Nevýhodou takového systému je, že se omezuje z důvodu velké pracnosti i ceny jen na málo lopatek z měřeného stupně stroje, takže nemůže dát plnou informaci o stavu celého lopatkování. Naproti tomu výhodou je, že z měřených míst poskytuje informace spojitě.

V poslední době se stále častěji využívá měřicích systémů označovaných jako BTT (Blade TipTiming), měřící obvykle kmitání špiček všech lopatek vybraného oběžného kola v diskrétní formě. V principu je zařízení velmi jednoduché, i když složené ze špičkových prvků. Skládá se z čítače přesných hodinových pulzů o velmi vysoké frekvenci a dvou anebo více ve statoru umístěných senzorů. První z nich, referenční, slouží k určování počátku každé otáčky a ostatní ke sledování průchodů špiček lopatek kolem nich. V senzorech se při otáčení generují pulzy, které řídí odečet aktuálních stavů čítače do paměťového média, ze kterého se nakonec pořídí i jeho záznam do souborů. Záznamy z jednoho měření jsou obvykle v binární formě, zakódované ze všech senzorů do jednoho souboru, anebo do tolika souborů, kolik je senzorů. Obvykle se z časových údajů ze souborů vyhodnocují časové diference v průchodech lopatek kolem senzorů a z nich se pak počítají výchylky špiček lopatek, z jejichž maxim se usuzuje na bezpečnost kmitání.

Systémy BTT obvykle slouží ke sledování radiálních vůlí mezi rotorem a statorem a ke zjišťování vlastních frekvencí lopatek za provozu. Při použití jednoho senzoru pro sledování průchodů špiček lopatek jsou signály obvykle podvzorkovány, takže diskrétní Fourierova transformace aplikovaná na časovou řadu vzorků poloh špiček lopatek neposkytne skutečné Fourierovo amplitudové spektrum, ale spektrum zkreslené ve frekvenci. To může poněkud komplikovat analýzu signálu, jak je konečně i patrno z dále uvedeného. Problematika podvzorkování signálů se všemi důsledky je v dané oblasti techniky známá např. z odborné literatury: M. Balda: Úvod do statistické mechaniky. Západočeská univerzita v Plzni, 2001, ISBN 80-7082-820-X.

Nejbližší stav techniky k navrhovanému vynálezu lze nalézt ve spisu GB 2 466 817. Pojednává nejen o systému BTT, ale i o jeho rozšíření za účelem odhadu únavového poškození lopatek. V něm se kromě běžného systému BTT užívá ještě jeden akcelerometr umístěný na statoru stroje, který snímá ve směsi kromě signálů o otáčkové frekvenci od nevyváženosti i signály od kmitajících lopatek. Vhodnou filtrací se z tohoto měřeného signálu zrychlení odstraní otáčkové složky, takže zbytkový signál by měl obsahovat signály kmitání lopatek a případně dalším zatím neidentifikované signály. Ze zkreslených Fourierových spekter lopatek se k rezonančním frekvencím

- 1 CZ 305615 B6 přičítají a odečítají celočíselné násobky vzorkovací (ptáčkové) frekvence, až se dosáhne shody s některou rezonanční frekvencí z akcelerometru.

Od tohoto okamžiku je k dispozici jak amplituda harmonického signálu ze zkresleného spektra signálu z lopatky, tak i frekvence z frekvenční analýzy signálu zrychlení. Obě informace se použijí pro výpočet přírůstku poškození.

Nedostatky tohoto přístupu jsou následující:

1. Systém pro zpracování odhadu poškození potřebuje dvě současná nezávislá měření a analýzu diskrétního signálu z BTT a spojitého signálu z akcelerometru.

2. Pro úpravu signálu z akcelerometru k následné analýze vibrací statoru se potřebuje systém pro filtraci signálu.

3. Amplitudu měřeného signálu z lopatek ze zkresleného Fourierova spektra lze stanovit přesně jen z čárového spektra. To však lze zrealizovat jen ve výjimečných případech, kdy rezonanční frekvence leží uprostřed elementárního frekvenčního pásma o šířce df Fourierovy analýzy. Pokud tomu tak není, rozpadne se do několika frekvenčních pásem a její určení je nepřesné.

4. Nepřesnost v určení amplitudy se projeví ve velké nepřesnosti odhadu přírůstku poškození a tím i doby únavového života lopatky.

5. Tímto způsobem se stanoví pouze jedna (průměrná) amplituda konstantní po celou dobu měření.

Popsané nedostatky odstraňuje navrhovaný vynález.

Podstata vynálezu

Podstatou vynálezu je způsob monitorování zbytkové životnosti oběžných lopatek turbostrojů. Způsob využívá záznamy vzorků pohybů špiček oběžných lopatek získané z údajů čítače hodinových pulzů ze zařízení BTT. Záznamy se dekódují, odstraní se z nich přeplnění čítače hodinových pulzů, nestacionarity a trendy signálů. Záznamy se následně po diskrétní Fourierově transformaci pro každou oběžnou lopatku promítnou do zkreslených amplitudových spekter. Zkreslená amplitudová spektra jsou vázána na vlastní frekvence kmitání oběžných lopatek známé z výpočtů a/nebo testů ve zkušebním zařízení.

Diskrétní Fourierovou transformací se vytvoří zkreslená amplitudová spektra ve frekvenčních pásmech (~f_N. f_N), kde f_N je tzv. Nyquistova frekvence, která se rovná polovině otáčkové frekvence. Rezonanční pásma zkreslených amplitudových spekter jsou následně s respektováním polarity přesunuta do rekonstruovaných spekter jednotlivých oběžných lopatek v intervalu (-fa +fa\ kde fa je polovina vzorkovací frekvence rekonstruovaného spektra a je řádově větší než fa.

Následně zpětnou diskrétní Fourierovou transformací rekonstruovaných spekter vzniknou rekonstruované průběhy původních signálů kmitání oběžných lopatek v obvodovém směru. Z rekonstruovaných průběhů signálů se za pomoci výsledků výše uvedených výpočtů vlastního kmitání oběžných lopatek, a z nich odvozených frekvenčních přenosů časových diferencí v průchodech špiček oběžných lopatek kolem senzorů na mechanická namáhání v kritických místech oběžné lopatky, stanoví napěťové tenzory a z nich efektivní poškozující napětí. Problematika poškozujícího napětí je v dané oblasti techniky známá z odborné literatury, např. M. Balda, J. Svoboda, V. Frohlich: An estimation of fatigue life under general stress.

Proc. Conf. Engineering Mechanics 2007, (ed. I. Zolotarev), IT CAS, Svratka 2007, ISBN 978— 80-87012-06-2.

-2CZ 305615 B6

Z efektivního poškozujícího napětí se za pomoci vybrané hypotézy poškozování následně vypočtou přírůstky poškození vyvolané posloupnostmi extrémů časových řad poškozujících napětí dekomponovaných metodou známou pod názvem „stékání deště“ (rainflow). Tyto přírůstky poškození se kumulují pro každou oběžnou lopatku zvlášť.

Pro další zpracování se kumulované přírůstky poškození ukládají do souborů protokolů o zpracování. Z kumulovaných přírůstků poškození se v případě potřeby kreslí diagramy informující o narůstání poškození a zbytkové životnosti každé oběžné lopatky. Zbytková životnost každé lopatky je pak doplněk nakumulovaného relativního poškození do jedničky odpovídající totální destrukci lopatky.

Při použití více čidel v zařízení BTT se vyhodnocení záznamů provede pro každé čidlo nezávisle na sobě až do fáze výpočtů přírůstků poškození. Z nich se použijí pro vyhodnocení kumulovaných poškození výsledky z čidla s největším přírůstkem poškození. Tím je dosaženo konzervativního odhadu přírůstku poškození.

Vybraná hypotéza poškozování pro výpočet přírůstků poškození je Palmgrenova-Minerova, nebo některá jiná hypotéza z ní odvozená.

Za dobu provozu stroje, z níž nejsou k dispozici záznamy měření z BTT, se do kumulovaných poškození přičtou poměrné části minulých nebo posledních nebo průměrných přírůstků poškození.

Ve variantním, zvláště výhodné, provedení jsou data v průběhu zpracování zobrazitelná a analyzovatelná. To znamená, že operátor může posloupnost automaticky zpracovávaných dat naměřených z BTT přerušit např. za účelem detailnějšího zpracování dat do grafické formy a vrátit se bez ztráty posloupnosti dosud zpracovávaných informací.

Ve výhodném provedení je po dosažení zvolené hranice poškození oběžné lopatky vydáno varování obsluze turbostroje.

Po výměně poškozených oběžných lopatek pokračuje kumulace relativního poškození u ponechaných nevyměněných oběžných lopatek. U vyměněných oběžných lopatek je pak nastaveno počáteční poškození nulové.

Pro přesnější stanovení poškození lopatek je výhodné, když se zbytek zkresleného Fourierova spektra, po přesunutí rezonančních pásem do rekonstruovaného Fourierova spektra, rozprostře do rekonstruovaného Fourierova spektra. Rozprostření lze uvažovat jak rovnoměrně, tak nerovnoměrně.

Je výhodné, pokud je polovina vzorkovací frekvence rekonstruovaného spektra fa rovna 25násobku fa. Šířka frekvenčního pásma rekonstruovaného signálu je pro uživatele volitelná. Čím širší toto pásmo je, tím lepší je rekonstrukce extrémů v rekonstruovaném signálu, avšak za cenu větší výpočetní náročnosti. Extrémy rekonstruovaného signálu pak rozhodují o intenzitě únavového porušování materiálu oběžných lopatek.

Objasnění výkresů

Příkladné provedení navrhovaného vynálezu je popsáno s odkazem na obrázky, kde obr. 1 - ukazuje moduly zkresleného Fourierova spektra kmitání jedné lopatky řídce vzorkované na provozních otáčkách, jak bylo vyhodnoceno diskrétní Fourierovou transformací ze souboru vygenerovaného systémem BTT. V horní části obrázku jsou vyznačeny čísly polohy vypočtených

-3 CZ 305615 B6 zkreslených vlastních frekvencí podle formule z odborné literatury: M. Balda: Úvod do statistické mechaniky. Západočeská univerzita v Plzni, 2001, ISBN 80-7082-820-X;

obr. 2 - zobrazuje moduly rekonstruovaného spektra kmitání téže lopatky, v němž jsou pásma vlastních frekvencí ze zkresleného spektra z obr. 1 přemístěna na správné frekvence v rekonstruovaném spektru;

obr. 3 - ukazuje vybraný úsek rekonstruovaného signálu pohybu špičky lopatky získaného z rekonstruovaného spektra z obr. 2 diskrétní zpětnou Fourierovou transformací i s body původních řídkých vzorků originálního signálu ze souboru BTT;

obr. 4 - představuje, jak během jednoho dlouhého měření systémem BTT narůstalo poměrné poškození u jednotlivých lopatek v čase. Na ose x jsou čísla lopatek, na ose y čísla úseků měření z jednoho senzoru vyjadřující zároveň oměřítkovaný čas a osa z vyjadřuje přírůstky relativních poškození. Na rovině x - z jsou pro každou lopatku vyneseny přírůstky poměrných poškození kumulované ze všech úseků měření z daného senzoru. Z obrázku je patrné, že k výraznému poškozování dochází jen u některých lopatek. Jedná se o lopatky, které výrazně kmitají a dochází tak k většímu dynamickému namáhání, které vede ke vzniku únavových trhlin v kritických místech.

obr. 5 - je grafickým znázorněním kumulovaného relativního poškození lopatek celého oběžného kola. Je zde patrné, stejně jako z obr. 4, že relativní poškození neroste u všech lopatek stejně. Relativní zbytková životnost lopatky je doplněk poloměru poškozené (tmavé) výseče konkrétní lopatky do kružnice o poloměru 1. Kružnice o poloměru 1, která vyjadřuje totální poměrné poškození, může být mimo kreslenou oblast u dosud málo poškozené lopatky.

Příklady uskutečnění vynálezu

Popsaný způsob monitorování zbytkové životnosti oběžných lopatek turbostrojů (RFLB - Residual Fatigue Life of Blades) navazuje na obecné systémy BTT buď přímo, anebo přes jejich výstupní soubory. To zajišťuje vstupní procedura závislá na konkrétním použitém zařízení BTT. V současnosti jsou realizovány dvě varianty, a to pro systémy BTT od firem Starman a Hood. Ovládání systému je interaktivní.

Po nastartování probíhá zpracování v následujících krocích:

A. Zadání typu systému BTT a podle něj výběr vstupní procedury.

B. Definice parametrů lopatky, jejího materiálu, způsoby budoucího zpracování souborů, stanovení frekvenčních přenosů z časových diferencí na namáhání v kritických místech a druhy výstupů. Další zpracování souborů měření již probíhá automaticky bez nutného zásahu operátora v cyklu zpracování měření:

1. Přečte se a příp. dekóduje výstupní soubor(y) ze systému BTT a v případě potřeby u dlouhých měření se rozdělí na úseky.

2. Z údajů podle bodu 1 se odstraní trendy i nestacionarity ve středních hodnotách.

3. Výsledky z bodu 2 se podrobí diskrétní Fourierově transformaci a získá se tak pro každou lopatku, nebo její úsek měření, pro každý senzor zkreslené Fourierovo spektrum.

4. Pomocí formule se zkreslené rezonanční frekvence přepočtou na skutečné frekvence tak, jak je v dané oblasti techniky běžné (viz M. Balda: Úvod do statistické mechaniky. Západočeská univerzita v Plzni, 2001, ISBN 80-7082-820-X). V konkrétní realizaci vynálezu se operátorovi zpracování nabízí za fa 25násobek fa. Tuto nabídku může přijmout, anebo zadat vlastní. Tato hodnota se v současné době jeví jako optimální, protože poskytuje dostatek údajů, ale není enormně výpočetně náročná.

5. Rezonanční pásma se ze zkreslených Fourierových spekter přesunou na správné frekvence rekonstruovaných spekter stanovené v bodě 4 s respektováním polarity. Zbytek zkresleného Fourierova spektra je možné rozdělit do rekonstruovaného spektra podle přání uživate

-4CZ 305615 B6 le. Zrealizované je rovnoměrné rozdělení podílu frekvenčních složek do všech pásem rekonstruovaného spektra až do nejvyšší rezonanční frekvence včetně.

6. Rekonstruovaná spektra podle bodu 5 se podrobí zpětné diskrétní Fourierově transformaci a získají se tak rekonstruované průběhy blízké skutečným pohybům špiček lopatek v časových jednotkách. V případných vynesených diagramech vzorků řídce vzorkovaných signálů a hustě vzorkovaných rekonstruovaných signálů je patrno, že původní vzorky jsou velmi blízko rekonstruovaných signálů, a tedy lze očekávat velmi dobrou shodu stanoveného poškození se skutečností.

7. Z rekonstruovaných signálů podle bodu 6 se vypreparují extrémy, které po aplikaci frekvenčních přenosů z bodu B vytvoří napěťový tenzor v kritickém místě lopatky charakterizující složky kombinovaného namáhání.

8. Z napěťového tenzoru podle bodu 7 se vytvoří efektivní poškozující napětí, jehož posloupnost se dekomponuje metodou „rainflow - stékání deště“. Problematika efektivního poškozujícího napětí je odborníka z oboru známa např. z M. Balda, J. Svoboda, V. Frohlich: An estimation of fatigue life under general stress. Proc. Conf. Engineering Mechanics 2007, (ed. I. Zolotarev), IT CAS, Svratka, 2007, ISBN 978-80-87012-06-2.

9. Uzavřené cykly a půl-cykly efektivního poškozujícího napětí vytvořené podle bodu 8 jsou základem pro výpočet přírůstků poškození za použití některé z hypotéz vzniklých z Palmgrenovy-Minerovy hypotézy včetně.

lO. Přírůstky poměrného poškození se kumulují pro každou lopatku zvlášť, a to i za dobu provozu, v níž se neměřilo. Akumulovaná poměrná poškození se ukládají do souboru za současného vytváření záloh.

l.Po skončení zpracování posledního souboru měření, který je v úložišti, čeká systém RFLB na systém BTT pro dodání dalšího měření.

2.Operátor má možnost přerušit automaticky probíhající cyklus zpracování za účelem řešení aktuálních potřeb (např. pro generování obrázků z libovolné části dosud realizovaného zpracování, posouzení provozních parametrů z hlediska růstu poměrného poškození, atd.) a po ukončení těchto mimořádných činností se vrátit do automatického provozu bez ztráty informací.

13.Konec cyklu zpracování měření

C. Předkládaný způsob umožňuje zpracovávat i vzorkované signály s proměnou amplitudou, což je jeho značnou předností, protože měření s konstantní amplitudou jsou naprosto výjimečná.

D. K mimořádným vlastnostem způsobu podle vynálezu patří i skutečnost, že jeho realizace zpracování je kratší než doba vlastního měření BTT, což umožňuje i zpracovávat stará data, aniž by docházelo k hromadění nových dat.

E. Po výměně některých lopatek umožňuje pokračovat v kumulování poměrných poškození u starých lopatek a zahájit kumulaci poměrných poškození u nových.

S ohledem na rozdíly v provedení měřicích zařízení BTT od různých výrobců bude mít i předmět vynálezu různé formy lišící se navzájem některými speciálními částmi, zejména ve vstupu měřených dat. Z tohoto důvodu může mít předmět vynálezu následující formy:

• RFLB pro systém BTT fy Starman, • RFLB pro systém BTT fy Hood • RFLB hybridní pro BTT firem Starman a Hood • RFLB pro jiné systémy BTT

Další alternativy způsobu spočívají v použité hypotéze poškozování. S ohledem na situaci v ČR je zrealizován RFLB hybridní pro BTT firem Starman a Hood s hypotézou poškozování Minero-5CZ 305615 B6 vou-Palmgrenovou, která bývá označována za nejlepší ve spojení s dekompozicí signálu metodou „rain-flow - stékání deště“.

Příkladné provedení je patrné na obr. 1 až obr. 5.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Způsob monitorování zbytkové životnosti oběžných lopatek turbostrojů využívající záznamy vzorků pohybů špiček oběžných lopatek získané z údajů čítače hodinových pulzů ze zařízení BTT, které se dekódují, odstraní se z nich přeplnění čítače hodinových pulzů, nestacionarity a trendy signálů, a které se po diskrétní Fourierově transformaci pro každou oběžnou lopatku promítnou do zkreslených amplitudových spekter, přičemž tato amplitudová spektra jsou vázána na vlastní frekvence kmitání oběžných lopatek známé z výpočtů a/nebo testů ve zkušebním zařízení, vyznačující se tím, že diskrétní Fourierovou transformací se vytvoří zkreslená amplitudová spektra ve frekvenčních pásmech (~f_N ,f_N), kde f_N je tzv. Nyquistova frekvence, která se rovná polovině otáčkové frekvence, přičemž rezonanční pásma zkreslených amplitudových spekter jsou následně s respektováním polarity přesunuta do rekonstruovaných spekter jednotlivých oběžných lopatek v intervalu (~f_R +f_R), kde f_R je polovina vzorkovací frekvence rekonstruovaného spektra a je řádově větší než f_N;

zpětnou diskrétní Fourierovou transformací rekonstruovaných spekter vzniknou rekonstruované průběhy původních signálů kmitání oběžných lopatek v obvodovém směru, přičemž z rekonstruovaných průběhů signálů se za pomoci výsledků výše uvedených výpočtů vlastního kmitání oběžných lopatek, a z nich odvozených frekvenčních přenosů časových diferencí v průchodech špiček oběžných lopatek kolem senzorů na mechanická namáhání v kritických místech oběžné lopatky, stanoví napěťové tenzory a z nich efektivní poškozující napětí, přičemž z efektivního poškozujícího napětí se za pomoci vybrané hypotézy poškozování vypočtou přírůstky poškození vyvolané posloupnostmi extrémů časových řad poškozujících napětí dekomponovaných metodou známou pod názvem „stékání deště“, načež se tyto přírůstky poškození kumulují pro každou oběžnou lopatku zvlášť, přičemž zbytková životnost každé lopatky je doplněk nakumulovaného relativního poškození do jedničky odpovídající totální destrukci lopatky.
2. Způsob monitorování zbytkové životnosti oběžných lopatek turbostrojů, podle nároku 1, vyznačující se tím, že kumulované přírůstky poškození se ukládají do souborů protokolů o zpracování.
3. Způsob monitorování zbytkové životnosti oběžných lopatek turbostrojů, podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že z kumulovaných přírůstků poškození jsou vytvořeny diagramy o narůstání poškození a pro stanovení zbytkové životnosti každé oběžné lopatky.
4. Způsob monitorování zbytkové životnosti oběžných lopatek turbostrojů, podle některého z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že při použití více čidel v zařízení BTT je vyhodnocení záznamů provedeno pro každé čidlo nezávisle na sobě až do fáze výpočtů přírůstků poškození, z nichž se použijí pro vyhodnocení kumulovaných poškození výsledky z čidla s největším přírůstkem poškození.

-6CZ 305615 B6
5. Způsob monitorování zbytkové životnosti oběžných lopatek turbostrojů, podle některého z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že vybraná hypotéza poškozování je Palmgrenova-Minerova, nebo některá jiná hypotéza z ní odvozená.
6. Způsob monitorování zbytkové životnosti oběžných lopatek turbostrojů, podle některého z nároků laž5, vyznačující se tím, že za dobu provozu stroje, která je naměřena pomocí BTT, se do kumulovaných poškození přičtou poměrné části minulých nebo posledních nebo průměrných přírůstků poškození.
7. Způsob monitorování zbytkové životnosti oběžných lopatek turbostrojů, podle některého z nároků laž6, vyznačující se tím, že data jsou v průběhu zpracování zobrazitelná a analyzovatelná bez ztráty právě zpracovávaných informací.
8. Způsob monitorování zbytkové životnosti oběžných lopatek turbostrojů, podle některého z nároků laž7, vyznačující se tím, že po dosažení zvolené hranice poškození oběžné lopatky je vydáno varování obsluze turbostroje.
9. Způsob monitorování zbytkové životnosti oběžných lopatek turbostrojů, podle některého z nároků laž8, vyznačující se tím, že po výměně poškozených oběžných lopatek pokračuje kumulace relativního poškození u ponechaných nevyměněných oběžných lopatek a u vyměněných oběžných lopatek je nastaveno počáteční poškození nulové.
10. Způsob monitorování zbytkové životnosti oběžných lopatek turbostrojů, podle nároků 1 až 9, vyznačující se tím, že zbytek zkresleného Fourierova spektra, po přesunutí rezonančních pásem do rekonstruovaného Fourierova spektra, se rozprostře do rekonstruovaného Fourierova spektra.
11. Způsob monitorování zbytkové životnosti oběžných lopatek turbostrojů, podle nároků 1 až 10, vyznačující se tím, že polovina vzorkovací frekvence rekonstruovaného spektra je 25násobeky^.