CZ304989B6 - Konvektorové topné těleso s autonomním zdrojem elektrické energie - Google Patents

Abstract

Konvektorové topné těleso s autonomním zdrojem elektrické energie, sestávající ze skříně (10), ve které je uložen výměník (11) tepla, upravený pro vnitřní průtok topného média a pro vnější obtékání ohřívaného vzduchu, a ve které jsou uloženy elektrické spotřebiče, a to ventilátor (12) s elektropohonem (121) a/nebo elektrické nebo elektronické regulační ústrojí průtoku topného média a/nebo ohřívaného vzduchu a/nebo elektronické ústrojí (16), upravené pro dálkovou drátovou či bezdrátovou komunikaci s programovacím a/nebo termostatickým ústrojím, a kde podstata spočívá v tom, že ve skříni (10) konvektorového topného tělesa je, buď samostatně, nebo v rámci elektronického ústrojí (16), uložen alespoň jeden Peltierův článek (13), jehož první aktivní plocha (131) je připojena tepelně vodivým spojem (1310) k alespoň jednomu z připojovacích potrubí (111, 112) vstupu nebo výstupu topného média do nebo z výměníku (11) tepla, zatímco druhá aktivní plocha (132) je připojena tepelně vodivým spojem (1320) k připojovacímu potrubí (112) odvodu topného média z výměníku (11) tepla, to pokud je první aktivní plocha (131) připojena k připojovacímu potrubí (111) přívodu topného média do výměníku (11) tepla, nebo je druhá aktivní plocha (132) připojena k chladiči (14) nebo ke skříni (10) tělesa konvektoru, nebo je druhá aktivní plocha (132) doplněna tepelně vodivým mostem, vyvedeným ze skříně (10) tělesa konvektoru do chladnějšího vnějšího prostoru, přičemž výstupní elektrické vývody (15) Peltiérova článku (13) jsou propojeny s elektrickými spotřebiči, uloženými ve skříni (10) tělesa konvektoru, minimálně však s elektropohonem (121) ventilátoru (12)

Description

Konvektorové topné těleso s autonomním zdrojem elektrické energie

Oblast techniky

Vynález se týká konvektorů, provedených jako výměníky tepla, například teplovodní, instalované zpravidla v systému centrálního vytápění budov, kde přenos tepla se děje z teplonosného média, procházejícího výměníkem, přičemž do vytápěného prostoru se teplo přenáší převážně konvekcí, a to s podporou proudění ohřívaného vzduchu pomocí ventilátoru. Jedná se o konvektory, kde ventilátor je opatřen motorickým pohonem, pracujícím s elektrickým napájením. Přitom přednostně jsou předmětem konvektory, zabudovávané do stěn, do podlah, nebo do nábytku.

Dosavadní stav techniky

V současnosti jsou známy konvektory mnoha druhů, tvarů a provedení. Též jsou známy mnohé varianty konvektorů, upravené pro zabudování do stěn, do podlah, nebo i do nábytkových prvků, resp. do mezer, prostorů či otvorů v různých kusech nábytku. Tyto konvektory jsou upraveny pro předávání tepla, tak, že okolo teplosměnných ploch výměníku proudí vzduch, kde toto proudění může být podporováno ventilátorem. Takové ventilátory jsou u většiny známých provedení poháněny elektromotory. Popsané provedení vyžaduje pak napojení na zdroj elektrické energie, což je u většiny známých provedení realizováno připojením na běžnou rozvodnou síť nízkého napětí, která bývá v interiérech běžně k dispozici. Ani příkon elektrické energie není vyžadován příliš silný a tak zařízení není náročné z hlediska ekonomického, a to jak cenou spotřebované elektrické energie, tak i cenou vlastní konstrukce pohonu. Nevýhodou ovšem stále u jmenovaných provedení zůstává nutnost vůbec přívod elektrické energie ke konvektoru technicky vytvářet, tedy instalovat vodiče, připojovat tyto na jedné straně k rozvodné síti, včetně potřebných jističů, zásuvek, odpojovačů, apod., a připojovat tyto vodiče na druhé straně k tělesu, resp. ke skříni konvektoru a uvnitř konvektoru pak navazovat na vnitřní instalaci celého konvektoru. K tomu přistupuje pak často v poslední době i napojení ovládacím propojením na vnější regulační prvky konvektoru, které je provedeno opět drátovým napojením. Pokud se již nyní někdy použije napojení konvektoru na centrální domovní regulaci pomocí bezdrátové komunikace, pak i zde ovšem je nutno připojit konvektor ke zdroji elektrické energie, a to opět zpravidla pomocí napojení na běžnou rozvodnou síť. Co se týče řešení tohoto problému, tedy nezávislosti určitého zařízení vnějším na přívodu elektrické energie, je například známo provedení podle spisu DE 3 106 742, kde ventilátor ohřívaného vzduchu v konvektoru je poháněn turbínkou, jejíž akční člen je instalován do proudu topné kapaliny. Zde se sice dosahuje nezávislosti na drátovém dálkovém přívodu elektrické energie, ale určitou nevýhodou je jednak mechanická zranitelnost a omezená životnost takové turbínky, jednak její velmi malá výkonnost. Také živnost a spolehlivost popsaného zařízení s turbínkou bude problematická, a to především s ohledem na konstrukci těsnění hřídele. Při delší odstávce, tedy vždy mimo topnou sezónu, bude mít také těsnění tendenci ke slepení pohyblivých a pevných částí, které se pak, při snaze o uvedení do provozu na začátku další topné sezóny, nezačnou bez vnějšího zásahu vzájemně pohybovat. Obecně jsou známa ventilační zařízení, napájená z nezávislých zdrojů, například z baterií, apod. Vedle toho jsou známa zařízení, kde je, jako možný zdroj energie, k dispozici tepelná energie a kde k napájení elektrickým proudem jsou použity tzv. Peltiérovy články, které pracují jako generátory s přímou přeměnou tepelné energie na elektrickou energii. Takové zdroje samy o sobě jsou známy již dlouhou dobu, přičemž jejich instalace byla prováděna v souvislosti s generováním elektrické energie pro zařízení s velmi nízkými odběry. Například pro napájení transistorového radiopřijímače, jak je patrné ze spisu WO 00/08 692, je jako zdroje tepla pro Peltiérovy články užita petrolejová či benzinová lampa.

V jiném známém zařízení se jedná o napájení elektrického zařízení pro přenos informací o místu poruchy elektrického zařízení, jak je patrné ze spisu JP 2004/274982, kde zdrojem teplaje transformátor. Je dokonce známo i zařízení, popsané ve spise JP 2001/336780, kde u ohřívacího či chladicího zařízení s akumulací je použito Peltiérova článku jako zdroje tepla a chladu a též jako zdroje elektrické energie pro provoz bez vnějšího zdroje pro určitou dobu, tedy zřejmě pro pohon

- 1 CZ 304989 B6 ventilátoru v té době, kdy akumulační nádoby nejsou silově, přes Peltiérovy články, nabíjeny na teplo a chlad. Ovšem ani u posledně jmenovaných provedení se neřeší komplexně výbava konvektoru, která by odpovídala všem požadavkům na zásobování elektrickou energií speciálně u zařízení typu konvektoru, příkladně teplovodního, s ventilátorem, kde jednak má být dosaženo, aby základům regulace byla proporcionalita mezi tepelným příkonem výměníku a tepelným přenosem do vytápěného prostoru, ale současně aby regulace byla upravena pro sekundární zásah dalším regulačním prvkem lokálním či vzdáleným, přičemž energetická soustava takového konvektoru by měla být trvale nezávislá na síťovém přívodu a přitom zajišťovat plnohodnotný provoz.

Podstata vynálezu

Uvedené nevýhody dosavadních systémů popsaného druhu se redukují a topná jednotka, pracující bez potřeby připojení na vnější elektrickou rozvodnou síť, se získává u konvektorového topného tělesa s autonomním zdrojem elektrické energie, sestávajícího ze skříně, ve které je uložen alespoň výměník tepla, upravený pro vnitřní průtok topného média a pro vnější obtékání ohřívaného vzduchu a ve které jsou uloženy elektrické spotřebiče, a to ventilátor s elektropohonem a/nebo elektrické nebo elektronické regulační ústrojí průtoku topného média a/nebo ohřívaného vzduchu a/nebo elektronické ústrojí, upravené pro dálkovou drátovou či bezdrátovou komunikaci s programovacím a/nebo termostatickým ústrojím, a kde podstata spočívá v tom, že ve skříni konvektorového teplovodního topného tělesa je uložen alespoň jeden Peltiérův článek, jehož první aktivní plocha je připojena tepelně vodivým spojem k alespoň jedné z připojovacích trubek vstupu nebo výstupu topného média do nebo z výměníku tepla, zatímco druhá aktivní plocha je připojena tepelně vodivým spojem k připojovací trubce odvodu topného média z výměníku tepla, to pokud je první aktivní plocha připojena k připojovací trubce přívodu topného média do výměníku tepla, nebo je druhá aktivní plocha připojena k chladiči, nebo ke skříni tělesa, tedy ke skříni konvektoru, nebo je druhá aktivní plocha doplněna tepelně vodivým mostem, vyvedeným ze skříně tělesa do chladnějšího vnějšího prostoru, přičemž výstupní elektrický vývod nebo vývody Peltiérova článku jsou propojeny s elektrickými spotřebiči, uloženými ve skříni tělesa, minimálně však s elektropohonem ventilátoru. S výhodou je druhá aktivní plocha Peltiérova článku připojena tepelně vodivým spojem k chladiči, uloženému v tělese konvektoru, s výhodou v místě přívodu ohřívaného vzduchu do tělesa nebo do výměníku tepla. Také je výhodou, jestliže druhá aktivní plocha Peltiérova článku je připojena tepelně vodivým spojem ke skříni tělesa, případně s výhodou v místě blíže vstupu ohřívaného vzduchu do tělesa nebo do výměníku tepla. Výhodou je dále, jestliže jedna aktivní plocha Peltiérova článkuje připojena tepelně vodivým spojem k připojovacímu potrubí přívodu a/nebo odvodu topného média a druhá aktivní plocha Peltiérova článkuje připojena k chladiči, provedenému jako vzduchový chladič, uložený v místě proudu ohřívaného vzduchu v tělese konvektoru. V takovém případě je zvláště výhodné, je-li vzduchový chladič uložen ve skříni ve vztahu k uspořádání ventilátoru tak, že se nalézá v místě výstupu části vzduchu z ventilátoru. Tak se totiž dosáhne násobného kladného zpětnovazebního účinku ve vztahu mezi teplotou do výměníku vstupujícího topného média, resp. mezi velikostí rozdílu teplot vstupujícího a vystupujícího topného média, a požadavkem na zvyšování intenzity přenosu tepla do ohřívaného vzduchu s rostoucí teplotou na vstupu do výměníku tepla. S vyšším teplotním rozdílem totiž dodává Peltiérův článek více elektrické energie, tím se především zvyšuje výkon ventilátoru, čímž se ale současně i zvyšuje ofukování druhé aktivní plochy Peltiérova článku, čímž se řetězově zintenzivňuje chlazení této plochy, zvětšuje se tak teplotní rozdíl mezi první a druhou aktivní plochou Peltiérova článku a tím se ještě více zvyšuje množství energie, dodávané tímto Peltiérovým článkem, atd., přičemž se také popsaným intenzivnějším ofukováním současně ještě zlepšuje získávání tepla z této druhé aktivní plochy, a to ve prospěch dalšího zvyšování teploty ohřívaného vzduchu. Ještě dále je pak výhodou, jestliže jeho elektrické ústrojí, upravené pro dálkovou bezdrátovou komunikací s programovacím a termostatickým ústrojím, je použito elektronické ústrojí, provedené jako elektronická regulační jednotka, uložená na připojovacím potrubí přívodu topného média, obsahující průtokový regulační servoventil a obsahující též Peltiérův článek, kde první aktivní plocha Peltiérova článkuje upravena k uložení na připojovací potrubí přívodu topného média, zatímco druhá aktivní plocha Peltiérova článkuje propojena na připojovací

-2CZ 304989 B6 potrubí výstupu topného média, a to tepelně vodivým spojem, přičemž tato elektronická regulační jednotka je propojena alespoň s elektropohonem ventilátoru. Dále může být výhodou, jestliže ve skříni je z případných více Peltiérových článků uložen alespoň jeden Peltiérův článek tak, že jeho první aktivní plocha je tepelně vodivým spojem připojena k připojovacímu potrubí přívodu topného média do výměníku tepla a jeho druhá aktivní plocha je tepelně vodivým spojem připojena k připojovacímu potrubí odvodu topného média z výměníku tepla, přičemž současně elektrické vývody tohoto Peltiérova článku jsou propojeny na měřicí ústrojí teplotního rozdílu mezi připojovacími potrubími topného média. Touto úpravou, kde může být zařazen další Peltiérův článek, nebo může být vhodným propojením, vytvořitelným běžně průměrným odborníkem v oblasti elektroniky, využít i již v topném tělese existující Peltiérův článek, se dosáhne možnosti monitorovat jedním čidlem, nebo i bez přídavného čidla, teplotní rozdíl mezi topným médiem na vstupu a na výstupu z výměníku, což poskytne údaje pro zlepšení regulace topného systému a také i informace o okamžitém stavu funkčnosti příslušného topného tělesa v systému. V každém případě je také výhodné, jestliže k elektronickému ústrojí, upravenému pro dálkovou drátovou nebo bezdrátovou komunikaci s programovacím a termostatickým zařízením, je připojeno ještě alespoň jedno teplotní čidlo, upravené a umístěné pro snímání teploty topného média na připojovacím potrubí přívodu topného média do výměníku tepla a/nebo na připojovacím potrubí vývodu topného média z výměníku tepla. To může napomoci k proporcionálnější regulaci anebo sledování činnosti celého topného systému, nebo i jednotlivého topného tělesa. Dále je výhodné, je-li v propojení Peltiérova článku s elektrickými spotřebiči zařazena baterie solárních článků, zapojená jako paralelní zdroj. Konečně také je výhodou, je-li v propojení Peltiérova článku s elektrickými spotřebiči zařazena akumulátorová baterie, zapojená jako záložní zdroj.

Tím se dosáhne celkově vytvoření jednotky, která je schopna autonomní činnosti, včetně chodu ventilátoru a případných dalších elektrických spotřebičů pro regulaci této jednotky, a to bez nutnosti připojení k síťovému zdroji elektrické energie. Následnou výhodou je potom možnost montovat takovou jednotku pouze na přívod a odvod topného média, bez nároku na další elektromontážní práce a materiál.

Objasnění výkresů

Předkládaný vynález je dále podrobněji popsán a vysvětlen na příkladných provedeních, též s pomocí přiložených výkresů, kde na obr. 1 je schematicky znázorněno jednoduché provedení konvektorového tělesa s Peltiérovým článkem, propojeným přímo s ventilátorem, na obr. 2 je totéž provedení, v perspektivním pohledu na část s ventilátorem a Peltiérovým článkem s chladičem, dále pak na obr. 3 je schematicky znázorněno provedení s regulátorem průtoku výměníkem a dálkovým přenosem dat, kde první aktivní plocha Peltiérova článku je tepelně vodivě propojena s připojovacím potrubím přívodu topného média do konvektoru, zatímco druhá aktivní plocha Peltiérova článku je tepelně vodivě spojena se vzduchovým chladičem.

Příklady uskutečnění vynálezu

Topná jednotka v příkladném provedení je sestavena jako konvektor, tedy zařízeni, upravené pro předávání tepla do vytápěného prostoru přes proudící médium, kterým je obvykle vzduch. Takový konvektor zde sestává ze skříně JO, ve které je uložen výměník 11 tepla, upravený pro vnitřní průtok topného média, zde vody, a pro vnější obtékání ohřívaného vzduchu a přičemž v této skříni 10 jsou uloženy elektrické spotřebiče, a to v tomto jednoduchém provedení pouze ventilátor 12 s elektropohonem 121, přičemž podstatné je, že ve skříni 10 konvektorového teplovodního topného tělesa je uložena baterie Peltiérových článků 13, jejichž první aktivní plocha 131 je připojena tepelně vodivým spojem 1310 k jednomu z připojovacích potrubí 111, 112, a sice zde k potrubí 111 vstupu topného média do výměníku 11 tepla, zatímco druhá aktivní plocha 111 vstupu topného média do výměníku 11 tepla, zatímco druhá aktivní plocha 132 je připojena tepelně vodivým spojem 1320 k chladiči 14. Přitom současně výstupní elektrické vývody 15 Peltiérova článku 13

-3 CZ 304989 B6 jsou propojeny s elektrickými spotřebiči, uloženými ve skříni 10 tělesa, minimálně však s elektropohonem 121 ventilátoru 12, což je právě případ tohoto příkladného provedení. S výhodou je druhá aktivní plocha 132 Peltiérova článku 13 připojena tepelně vodivým spojem 1320 k chladiči 14, uloženému ve skříni 10 tělesa konvektoru, s výhodou zde právě v místě přívodu ohřívaného vzduchu do skříně 10 tělesa konvektoru, resp. k výměníku H tepla. Také může být výhodou, jestliže druhá aktivní plocha 132 Peltiérova článku 13 je připojena tepelně vodivým spojem ke skříni 10 tělesa, případně s výhodou v místě blíže vstupu ohřívaného vzduchu do skříně 10 tělesa nebo do výměníku JT tepla. Tak potom skříň 10 spolupůsobí jako chladič. Posledně popsané provedení není zde znázorněno, ale lze si jej představit konkrétně tak, že skříň J_0 konvektoru je propojena s druhými aktivními deskami 132 Peltiérova článku 13 příkladně masivním měděným nebo hliníkovým blokem. V propojení Peltiérova článku 13. s elektrickými spotřebiči může být zařazena ještě také baterie solárních článků, zapojená jako paralelní zdroj. Takové provedení není zde také znázorněno, ale jedná se o paralelní zapojení takových článků, které v době nečinnosti konvektoru, například mimo topnou sezónu, mohou lehce protáčet ventilátor 12 a bránit tak zatuhnutí v ložiscích a případně, je-li v propojení Peltiérova článku 13 s elektrickými spotřebiči zařazena akumulátorová baterie, zapojená jako záložní zdroj, mohou solární články dobíjet tuto baterii. S výhodou je zde dále první aktivní plocha 131 Peltiérova článku 13 připojena tepelně vodivým spojem 1310 k připojovacímu potrubí 111 přívodu topného média do výměníku Π. tepla a druhá aktivní plocha 132 Peltiérova článku 13 je připojena k chladiči 14, provedenému zde právě jako vzduchový chladič, uložený v místě proudu ohřívaného vzduchu ve skříni JO tělesa konvektoru, a to tak, že vzduchový chladič je uložen ve skříni 10 tělesa konvektoru ve vztahu k uspořádání ventilátoru J_2 tak, že se nalézá v místě výstupu části vzduchu z tohoto ventilátoru

12. Tak se totiž dosáhne násobného kladného zpětnovazebního účinku ve vztahu mezi teplotou do výměníku vstupujícího topného média, resp. mezi velikostí rozdílu teplot vstupujícího a vystupujícího topného média, jak bylo již výše popsáno. V další verzi zařízení, patrné na obr. 3, je použito elektronické ústrojí 16, upravené pro dálkovou bezdrátovou komunikaci s programovacím a termostatickým ústrojím, a to v provedení jako elektronická regulační jednotka, uložená na připojovacím potrubí 111 přívodu topného média do výměníku JT tepla, obsahující průtokový regulační servoventil a obsahující též aktivní plochy 131, 132 Peltiérova článku 13, upravené tak, že první aktivní plocha 131 Peltiérova článku 13 je uložena na připojovacím potrubí 111 přívodu topného média, a to prostřednictvím prvního tepelně vodivého spoje 1310, zatímco druhá aktivní plocha 132 Peltiérova článku 13 je uložena tak, že je k ní napojen chladič 14, a to zde přes druhý tepelně vodivý spoj 1320. Pro dokonalejší regulaci může být také výhodné, jestliže k elektronickému ústrojí, upravenému pro dálkovou drátovou nebo bezdrátovou komunikaci s programovacím a termostatickým zařízením, je připojeno ještě alespoň jedno teplotní čidlo, upravené a umístěné pro snímání teploty topného média na připojovacím potrubí přívodu topného média do výměníku tepla a/nebo na připojovacím potrubí vývodu topného média z výměníku tepla. To může napomoci k proporcionálnější regulaci anebo sledování činnosti celého topného systému, nebo i jednotlivého topného tělesa. Takové zařízení není zde znázorněno, ale odborník znalý obvyklých zapojení v oboru tepelných regulací je schopen takové zařízení v konkrétních schématech vytvořit. Je-li třeba sledovat teplotní rozdíl mezi přívodními potrubími 111 a 112, pak se zapojí k vývodu 15 ještě měřicí ústrojí teplotního rozdílu mezi těmito potrubími. Tento teplotní rozdíl je měřitelný právě podle změn napětí na elektrickém vývodu 15 Peltiérova článku 13.

Tím se dosáhne celkově vytvoření jednotky, která je schopna autonomní činnosti, včetně chodu ventilátoru a případných dalších elektrických spotřebičů pro regulaci této jednotky, a to bez nutnosti připojení k síťovému zdroji elektrické energie. Následnou výhodou je potom možnost montovat takovou jednotku pouze na přívod a odvod topného média, bez nároku na další elektromontážní práce a materiál.

Průmyslová využitelnost

Zařízení podle vynálezu je využitelné jako topné těleso, především pro interiéry, a to v situacích, kdy je třeba dosáhnout vysoké účinnosti topení při minimálních požadavcích na zastavěný pro-4CZ 304989 B6 stor a při minimálních požadavcích na montážní a instalační práce. Minimalizace montážních prací je totiž přínosem, získaným díky plné autonomii topného tělesa ve vztahu k potřebě elektrického příkonu, takže je k dispozici topné těleso typu konvektoru, které pro instalaci nepotřebuje žádné elektricky propojovací prvky a není třeba jej připojovat elektricky na vnější zdroj pomocí elektrických vodičů, neboť zdrojem pro vlastní výrobu elektrické energie je tepelná energie, přiváděná do tělesa jako ohřáté topné médium. Z hlediska možné využitelnosti je třeba říci, že zařízení je plně analogicky použitelné i pro ochlazování vzduchu, namísto jeho ohřívání, kde pak topná voda, nebo i jiné médium, bude chladicím médiem, budou též adekvátně zapojeny a umístěny aktivní spoje, resp. aktivní desky Peltiérových článků a přiměřené připojeny a nastaveny regulační a ovládací prvky.

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims (12)

1. Konvektorové topné těleso s autonomním zdrojem elektrické energie, sestávající ze skříně (10), ve které je uložen alespoň výměník (11) tepla, upravený pro vnitřní průtok topného média a pro vnější obtékání ohřívaného vzduchu a ve které jsou uloženy elektrické spotřebiče, a to ventilátor (12) s elektropohonem (121) a/nebo elektrické nebo elektronické regulační ústrojí průtoku topného média a/nebo ohřívaného vzduchu a/nebo elektronické ústrojí (16), upravené pro dálkovou drátovou či bezdrátovou komunikaci s programovacím a/nebo termostatickým ústrojím, vyznačené tím, že ve skříni (10) konvektorového topného tělesa je uložen, a to buď samostatně, nebo v rámci elektronického ústrojí (16), alespoň jeden Peltiérův článek (13), jehož první aktivní plocha (131) je připojena tepelně vodivým spojem (1310) k alespoň jednomu z připojovacích potrubí (111, 112) vstupu nebo výstupu topného média do nebo z výměníku (11) tepla, zatímco druhá aktivní plocha (132) je připojena tepelně vodivým spojem (1320) k připojovacímu potrubí (112) odvodu topného média z výměníku (11) tepla, to pokud je první aktivní plocha (131) připojena k připojovacímu potrubí (111) přívodu topného média do výměníku (11) tepla, neboje druhá aktivní plocha (132) připojena k chladiči (14) nebo ke skříni (10) tělesa konvektoru, neboje druhá aktivní plocha (132) doplněna tepelně vodivým mostem, vyvedeným ze skříně (10) tělesa konvektoru do chladnějšího vnějšího prostoru, přičemž výstupní elektrický vývod (15) nebo vývody Peltiérova článku (13) jsou propojeny s elektrickými spotřebiči, uloženými ve skříni (10) tělesa konvektoru, minimálně však s elektropohonem (121) ventilátoru (12).

2. Konvektorové topné těleso podle nároku 1, vyznačené tím, že druhá aktivní plocha (132) Peltiérova článku (13) je připojena tepelně vodivým spojem (1320) k chladiči (14), uloženému ve skříni (10) tělesa konvektoru.

3. Konvektorové topné těleso podle nároku 2, vyznačené tím, že, druhá aktivní plocha (132) Peltiérova článku (13) je připojena tepelně vodivým spojem (1320) k chladiči (14), uloženému ve skříni (10) tělesa konvektoru, a to v místě přívodu ohřívaného vzduchu do skříně (10) tělesa konvektoru nebo do výměníku (11) tepla.

4. Konvektorové topné těleso podle nároku 1, vyznačené tím, že druhá aktivní plocha (132) Peltiérova článku (13) je připojena tepelně vodivým mostem ke skříni (10) tělesa konvektoru.

5. Konvektorové topné těleso podle nároku 4, vyznačené tím, že druhá aktivní plocha (132) Peltiérova článku (13) je připojena tepelně vodivým mostem ke skříni (10) tělesa konvektoru, a to v místě blíže vstupu ohřívaného vzduchu do skříně (10) tělesa konvektoru nebo do výměníku (11) tepla.

-5CZ 304989 B6

6. Konvektorové topné těleso podle některého z nároků laž3, vyznačené tím, že první aktivní plocha (131) Peítiérova článku (13) je připojena tepelně vodivým spojem (1310) k připojovacímu potrubí (111, 112) přívodu nebo odvodu topného média a druhá aktivní plocha (132) Peítiérova článku (13) je připojena k chladiči (14), provedenému jako vzduchový chladič, uložený v místě proudu ohřívaného vzduchu ve skříni (10) tělesa konvektoru nebo výměníku (11) tepla.

7. Konvektorové topné těleso podle nároku 6, vyznačené tím, že vzduchový chladič (14) je uložen ve skříni (10) tělesa konvektoru ve vztahu k uspořádání ventilátoru (12) tak, že se nalézá v místě výstupu části vzduchu z ventilátoru (12).

8. Konvektorové topné těleso podle nároku 1, vyznačené tím, že jako elektronické ústrojí (16), upravené pro dálkovou bezdrátovou komunikaci s programovacím a termostatickým ústrojím, je použito elektronické ústrojí, provedené jako elektronická regulační jednotka, uložená na připojovacím potrubí (111) přívodu topného média, obsahující průtokový regulační servoventil a obsahující též Peltiérův článek (13), kde první aktivní plocha (131) Peítiérova článku (13) je upravena k uložení na připojovací potrubí (111) vstupu topného média, zatímco druhá aktivní plocha (132) Peítiérova článku je propojena na připojovací potrubí (112) odvodu topného média nebo na chladič (14), a to tepelně vodivým spojem (1320), přičemž tato elektronická regulační jednotka je propojena alespoň s elektropohonem (121) ventilátoru (12).

9. Konvektorové topné těleso podle nároku 1 nebo 8, vyznačené tím, že ve skříni (10) je z použitých Peltiérových článků (13) uložen alespoň jeden Peltiérův článek (13) tak, že jeho první aktivní plocha (131) je tepelně vodivým spojem (1310) připojena k připojovacímu potrubí (111) přívodu topného média do výměníku (11) tepla a jeho druhá aktivní plocha (132) je tepelně vodivým spojem (1320) připojena k připojovacímu potrubí (112) odvodu topného média z výměníku (11) tepla, přičemž současně elektrické vývody (15) tohoto Peítiérova článku (13) jsou propojeny na měřicí ústrojí teplotního rozdílu mezi připojovacími potrubími (111, 112) topného média.

10. Konvektorové topné těleso podle některého z nároků laž9, vyznačené tím, že k elektronickému ústrojí (16), upravenému pro dálkovou drátovou nebo bezdrátovou komunikaci s programovacím a termostatickým zařízením, je připojeno ještě alespoň jedno teplotní čidlo, upravené a umístěné pro snímání teploty topného média na připojovacím potrubí (111) přívodu topného média do výměníku (11) tepla a/nebo na připojovacím potrubí (112) vývodu topného média z výměníku (11) tepla.

11. Konvektorové topné těleso podle některého z nároků lažlO, vyznačené tím, že v propojení Peítiérova článku (13) s elektrickými spotřebiči je zařazena baterie solárních článků, zapojená jako paralelní zdroj.

12. Konvektorové topné těleso podle některého z nároků lažll, vyznačené tím, že v propojení Peítiérova článku (13) s elektrickými spotřebiči je zařazena akumulátorová baterie, zapojená jako záložní zdroj.