CZ16627U1 - Konvektorové topné těleso s autonomním zdrojem elektrické energie - Google Patents

Description

Konvektorové topné těleso s autonomním zdrojem elektrické energie

Oblast techniky

Technické řešení se týká konvektorů, provedených jako výměníky tepla, například teplovodní, instalované zpravidla v systému centrálního vytápění budov, kde přenos tepla se děje z teplonos5 něho média, procházejícího výměníkem, přičemž do vytápěného prostoru se teplo přenáší převážně konvekcí, a to s podporou proudění ohřívaného vzduchu pomocí ventilátoru. Jedná se o konvektory, kde ventilátor je opatřen motorickým pohonem, pracujícím s elektrickým napájením. Přitom přednostně jsou předmětem konvektory, zabudovávané do stěn, do podlah, nebo do nábytku.

Dosavadní stav techniky

V současnosti jsou známy konvektory mnoha druhů, tvarů a provedení. Též jsou známy mnohé varianty konvektorů, upravené pro zabudování do stěn, do podlah, nebo i do nábytkových prvků, resp. do mezer, prostorů či otvorů v různých kusech nábytku. Tyto konvektory jsou upraveny pro předávání tepla, tak, že okolo teplosměnných ploch výměníku proudí vzduch, kde toto proudění může být podporováno ventilátorem. Takové ventilátory jsou u většiny známých provedení poháněny elektromotory. Popsané provedení vyžaduje pak napojení na zdroj elektrické energie, což je u většiny známých provedení realizováno připojením na běžnou rozvodnou síť nízkého napětí, která bývá v interiérech běžně k dispozici. Ani příkon elektrické energie není vyžadován příliš silný a tak zařízení není náročné z hlediska ekonomického, a to jak cenou spotřebované elektric20 ké energie, tak i cenou vlastní konstrukce pohonu. Nevýhodou ovšem stále u jmenovaných provedení zůstává nutnost vůbec přívod elektrické energie ke konvektoru technicky vytvářet, tedy instalovat vodiče, připojovat tyto na jedné straně k rozvodné síti, včetně potřebných jističů, zásuvek, odpojovačů, apod., a připojovat tyto vodiče na druhé straně k tělesu, resp. ke skříni konvektoru a uvnitř konvektoru pak navazovat na vnitřní instalaci celého konvektoru. K tomu při25 stupuje pak často v poslední době i napojení ovládacím propojením na vnější regulační prvky konvektoru, které je provedeno opět drátovým napojením. Pokud se již nyní někdy použije napojení konvektoru na centrální domovní regulaci pomocí bezdrátové komunikace, pak i zde ovšem je nutno připojit konvektor ke zdroji elektrické energie, a to opět zpravidla pomocí napojení na běžnou rozvodnou síť. Co se týče řešení tohoto problému, tedy nezávislosti určitého zaří30 zení vnějším na přívodu elektrické energie, je například známo provedení podle spisu DE 3106742, kde ventilátor ohřívaného vzduchu v konvektoru je poháněn turbínkou, jejíž akční člen je instalován do proudu topné kapaliny. Zde se sice dosahuje nezávislosti na drátovém dálkovém přívodu elektrické energie, ale určitou nevýhodou je jednak mechanická zranitelnost a omezená životnost takové turbínky, jednak její velmi malá výkonnost. Také životnost a spolehlivost po35 psaného zařízení s turbínkou bude problematická, a to především s ohledem na konstrukci těsnění hřídele. Při delší odstávce, tedy vždy mimo topnou sezónu, bude mít také těsnění tendenci ke slepení pohyblivých a pevných částí, které se pak, při snaze o uvedení do provozu na začátku další topné sezóny, nezačnou bez vnějšího zásahu vzájemně pohybovat. Obecně jsou známa ventilační zařízení, napájená z nezávislých zdrojů, například z baterií, apod. Vedle toho jsou známa zařízení, kde je, jako možný zdroj energie, k dispozici tepelná energie a kde k napájení elektrickým proudem jsou použity tzv. Peltiérovy články, které pracují jako generátory s přímou přeměnou tepelné energie na elektrickou energii. Takové zdroje samy o sobě jsou známy již dlouhou dobu, přičemž jejich instalace byla prováděna v souvislosti s generováním elektrické energie pro zařízení s velmi nízkými odběry. Například pro napájení transistorového radiopřijímače, jak je patrné ze spisu WO 00/08692, je jako zdroje tepla pro Peltiérovy články užita petrolejová či benzinová lampa. V jiném známém zařízení se jedná o napájení elektrického zařízení pro přenos informací o místu poruchy elektrického zařízení, jak je patrné ze spisu JP 2004274982, kde zdrojem teplaje transformátor. Je dokonce známo i zařízení, popsané ve spise JP 2001336780, kde u ohřívacího či chladicího zařízení s akumulací je použito Peltiérova článku jako zdroje tepla a chladu a též jako zdroje elektrické energie pro provoz bez vnějšího zdroje po určitou dobu,

-1 CZ 16627 Ul tedy zřejmě pro pohon ventilátoru v té době, kdy akumulační nádoby nejsou silově, přes Peltiérovy články, nabíjeny na teplo a chlad. Ovšem ani u posledně jmenovaných provedení se neřeší komplexně výbava konvektoru, která by odpovídala všem požadavkům na zásobování elektrickou energií speciálně u zařízení typu konvektoru, příkladně teplovodního, s ventilátorem, kde jednak má být dosaženo, aby základem regulace byla proporcionalita mezi tepelným příkonem výměníku a tepelným přenosem do vytápěného prostoru, ale současně aby regulace byla upravena pro sekundární zásah dalším regulačním prvkem lokálním či vzdáleným, přičemž energetická soustava takového konvektoru by měla být trvale nezávislá na síťovém přívodu a přitom zajišťovat plnohodnotný provoz.

Podstata technického řešení

Uvedené nevýhody dosavadních systémů popsaného druhu se redukují a topná jednotka, pracující bez potřeby připojení na vnější elektrickou rozvodnou síť, se získává u konvektorového topného tělesa s autonomním zdrojem elektrické energie, sestávajícího ze skříně, ve které je uložen alespoň výměník tepla, upravený pro vnitřní průtok topného média a pro vnější obtékání ohříva15 něho vzduchu a ve které jsou uloženy elektrické spotřebiče, a to ventilátor s elektropohonem a/nebo elektrické nebo elektronické regulační ústrojí průtoku topného média a/nebo ohřívaného vzduchu a/nebo elektronické ústrojí, upravené pro dálkovou drátovou či bezdrátovou komunikaci s programovacím a/nebo termostatickým ústrojím, a kde podstata spočívá v tom, že ve skříni konvektorového teplovodního topného tělesa je uložen alespoň jeden Peltiérův článek, jehož první aktivní plocha je připojena tepelně vodivým spojem k alespoň jedné z připojovacích trubek vstupu nebo výstupu topného média do nebo z výměníku tepla, zatímco druhá aktivní plocha je připojena tepelně vodivým spojem k připojovací trubce odvodu topného média z výměníku tepla, to pokud je první aktivní plocha připojena k připojovací trubce přívodu topného média do výměníku tepla, neboje druhá aktivní plocha připojena k chladiči, nebo ke skříni tělesa, tedy ke skříni konvektoru, nebo je druhá aktivní plocha doplněna tepelně vodivým mostem, vyvedeným ze skříně tělesa do chladnějšího vnějšího prostoru, přičemž výstupní elektrické vývody Peltiérova článku jsou propojeny s elektrickými spotřebiči, uloženými ve skříni tělesa, minimálně vsak s elektropohonem ventilátoru. S výhodou je druhá aktivní plocha Peltiérova článku připojena tepelně vodivým spojem k chladiči, uloženému v tělese konvektoru, s výhodou v místě přívodu ohřívaného vzduchu do tělesa nebo do výměníku tepla. Také je výhodou, jestliže druhá aktivní plocha Peltiérova článku je připojena tepelně vodivým spojem ke skříni tělesa, případně s výhodou v místě blíže vstupu ohřívaného vzduchu do tělesa nebo do výměníku tepla. Dále je výhodné, je-li v propojení Peltiérova článku s elektrickými spotřebiči zařazena baterie solárních článků, zapojená jako paralelní zdroj. Ještě také je výhodné, je-li v propojení Peltiérova článku s elektrickými spotřebiči zařazena akumulátorová baterie, zapojená jako záložní zdroj. Výhodou je dále, jestliže jedna aktivní plocha Peltiérova článku je připojena tepelně vodivým spojem k připojovací trubce přívodu a/nebo odvodu topného média a druhá aktivní plocha Peltiérova článku je připojena k chladiči, provedenému jako vzduchový chladič, uložený v místě proudu ohřívaného vzduchu v tělese konvektoru. V takovém případě je zvláště výhodné, je-li vzduchový chla40 dič uložen ve skříni ve vztahu k uspořádání ventilátoru tak, že se nalézá v místě výstupu Části vzduchu z ventilátoru. Tak se totiž dosáhne násobného kladného zpětnovazebního účinku ve vztahu mezi teplotou do výměníku vstupujícího topného média, resp. mezi velikostí rozdílu teplot vstupujícího a vystupujícího topného média, a požadavkem na zvyšování intenzity přenosu tepla do ohřívaného vzduchu s rostoucí teplotou na vstupu do výměníku tepla. S vyšším teplot45 ním rozdílem totiž dodává Peltiérův článek více elektrické energie, tím se především zvyšuje výkon ventilátoru, čímž se ale současně i zvyšuje ofukování druhé aktivní plochy Peltiérova článku, čímž se řetězově zintenzivňuje chlazení této plochy, zvětšuje se tak teplotní rozdíl mezi první a druhou aktivní plochou Peltiérova článku a tím se ještě více zvyšuje množství energie, dodávané tímto Peltiérovým článkem, atd., přičemž se také popsaným intenzivnějším ofuková50 ním současně ještě zlepšuje získávání tepla z této druhé aktivní plochy, a to ve prospěch dalšího zvyšování teploty ohřívaného vzduchu. Ještě dále je pak výhodou, jestliže jako elektronické ústrojí, upravené pro dálkovou bezdrátovou komunikaci s programovacím a termostatickým

-2CZ 16627 Ul ústrojím, je použito elektronické ústrojí, provedené jako elektronická regulační jednotka, uložená na připojovacím potrubí přívodu topného média, obsahující průtokový regulační servoventil a obsahující též aktivní plochy Peltiérova článku, upravené k uložení na připojovací potrubí přívodu topného média, přičemž tato elektronická regulační jednotka je propojena alespoň s elektro5 pohonem ventilátoru. V každém případě je také výhodné, jestliže k elektronickému ústrojí, upravenému pro dálkovou drátovou nebo bezdrátovou komunikaci s programovacím a termostatickým zařízením, je připojeno ještě alespoň jedno teplotní čidlo, upravené a umístěné pro snímání teploty topného média na připojovacím potrubí přívodu topného média do výměníku tepla a/nebo na připojovacím potrubí vývodu topného média z výměníku tepla. To může napomoci k propor10 cionálnější regulaci a nebo sledování činnosti celého topného systému, nebo i jednotlivého topného tělesa. Konečně může být výhodou, jestliže ve skříni je uložen alespoň jeden Peltiérův článek tak, že jeho první aktivní plocha je tepelně vodivým spojem připojena k připojovacímu potrubí přívodu topného média do výměníku tepla a jeho druhá aktivní plocha je tepelně vodivým spojem připojena k připojovacímu potrubí odvodu topného média z výměníku tepla, přičemž současně elektrické vývody tohoto Peltiérova článku jsou propojeny na měřicí ústrojí teplotního rozdílu mezi připojovacími potrubími topného média. Touto úpravou, kde může být zařazen další Peltiérův článek, nebo může být vhodným propojením, vytvořitelným běžně průměrným odborníkem v oblasti elektroniky, využit i již v topném tělese existující Peltiérův článek, se dosáhne možnosti monitorovat jedním čidlem, nebo i bez přídavného čidla, teplotní rozdíl mezi topným médiem na vstupu a na výstupu z výměníku, což poskytne údaje pro zlepšení regulace topného systému a také i informace o okamžitém stavu funkčnosti příslušného topného tělesa v systému.

Tím se dosáhne celkově vytvoření jednotky, která je schopna autonomní činnosti, včetně chodu ventilátoru a případných dalších elektrických spotřebičů pro regulaci této jednotky, a to bez nutnosti připojení k síťovému zdroji elektrické energie. Následnou výhodou je potom možnost montovat takovou jednotku pouze na přívod a odvod topného média, bez nároku na další elektromontážní práce a materiál.

Přehled obrázků na výkresech

Předkládané technické řešení je dále podrobněji popsáno a vysvětleno na příkladných provedeních, též s pomocí přiložených výkresů, kde na obr. 1 je schematicky znázorněno jednoduché provedení konvektorového tělesa s Peltiérovým článkem, propojeným přímo s ventilátorem, na obr. 2 je totéž provedení, v perspektivním pohledu na část s ventilátorem a Peltiérovým článkem s chladičem, dále pak na obr. 3 je schematicky znázorněno provedení s regulátorem průtoku výměníkem a s dálkovým přenosem dat.

Příklady provedení technického řešení

Topná jednotka v příkladném provedení je sestavena jako konvektor, tedy zařízení, upravené pro předávání tepla do vytápěného prostoru přes proudící médium, kteiým je obvykle vzduch. Takový konvektor zde sestává ze skříně 10, ve které je uložen výměník 11 tepla, upravený pro vnitřní průtok topného média, zde vody, a pro vnější obtékání ohřívaného vzduchu a ve kteréžto skříni 10 jsou uloženy elektrické spotřebiče, a to v tomto jednoduchém provedení pouze ventilátor 12 s elektropohonem 121, přičemž podstatné je, že ve skříni 10 konvektorového teplovodního topného tělesa je uložena baterie Peltiérových článků 13, jejichž první aktivní plocha 131 ie připojena tepelně vodivým spojem 1310 k jedné z připojovacích trubek 111, 112, a sice zde ke trubce 111 vstupu topného média do výměníku 11 tepla, zatímco druhá aktivní plocha 132 je připojena tepelně vodivým spojem 1320 k chladiči 14. Přitom současně výstupní elektrické vývody 15 Pel45 tiérova článku 13 jsou propojeny s elektrickými spotřebiči, uloženými ve skříni 10 tělesa, minimálně vsak s elektropohonem 121 ventilátoru 12, což je právě případ tohoto příkladného provedení. S výhodou je druhá aktivní plocha 132 Peltiérova článku 13 připojena tepelně vodivým spojem 1320 k chladiči 14, uloženému ve skříni 10 tělesa konvektoru, s výhodou zde právě v místě přívodu ohřívaného vzduchu do skříně 10 tělesa konvektoru, resp. k výměníku 11 tepla.

-3CZ 16627 Ul

Také může být výhodou, jestliže druhá aktivní plocha 132 Peltiérova článku 13 je připojena tepelně vodivým spojem ke skříni 10 tělesa, případně s výhodou v místě blíže vstupu ohřívaného vzduchu do skříně 10 tělesa nebo do výměníku 11 tepla. Tak potom skříň 10 spolupůsobí jako chladič. Posledně popsané provedení není zde znázorněno, ale lze si jej představit konkrétně tak, že skříň 10 konvektoru je propojena s druhými aktivními deskami plochy 132 Peltiérova článku 13 příkladně masivním měděným nebo hliníkovým blokem. V propojení Peltiérova článku 13 s elektrickými spotřebiči může být zařazena ještě také baterie solárních článků, zapojená jako paralelní zdroj. Takové provedení není zde také znázorněno, ale jedná se o paralelní zapojení takových článků, které v době nečinnosti konvektoru, například mimo topnou sezónu, mohou lehce ío protáčet ventilátor 12 a bránit tak zatuhnutí v ložiscích a případně, je-li v propojení Peltiérova článku 13 s elektrickými spotřebiči zařazena akumulátorová baterie, zapojená jako záložní zdroj, mohou solární články dobíjet tuto baterii. S výhodou je zde dále první aktivní plocha 131 Peltiérova článku 13 připojena tepelně vodivým spojem 1310 k připojovací trubce 111 přívodu topného média do výměníku 11 tepla a druhá aktivní plocha 132 Peltiérova článku 13 je připojena k chladiči 14. provedenému zde právě jako vzduchový chladič, uložený v místě proudu ohřívaného vzduchu v tělese 10 konvektoru, a to tak, že vzduchový chladič je uložen ve skříni 10 ve vztahu k uspořádání ventilátoru 12 tak, že se nalézá v místě výstupu části vzduchu z tohoto ventilátoru 12. Tak se totiž dosáhne násobného kladného zpětnovazebního účinku ve vztahu mezi teplotou do výměníku vstupujícího topného média, resp. mezi velikostí rozdílu teplot vstupujícího a vystu20 pujícího topného média, jak bylo již výše popsáno. V další verzi zařízení, patrné na obr. 3, je použito elektronické ústrojí 16, upravené pro dálkovou bezdrátovou komunikaci s programovacím a termostatickým ústrojím, a to v provedení jako elektronická regulační jednotka, uložená na připojovacím potrubí 111 přívodu topného média do výměníku 11 tepla, obsahující průtokový regulační servoventil a obsahující též aktivní plochy 131. 132 Peltiérova článku 13, upravené, v případě první aktivní plochy 131, k uložení na připojovací potrubí 111 přívodu topného média, přičemž tato elektronická regulační jednotka je propojena s elektropohonem 121 ventilátoru 12 a dálkovým přenosem je ještě propojena s prostorovým termostatem, zde neznázorněným. Pro dokonalejší regulaci může být také výhodné, jestliže k elektronickému ústrojí, upravenému pro dálkovou drátovou nebo bezdrátovou komunikaci s programovacím a termostatickým zařízením, je připojeno ještě alespoň jedno teplotní čidlo, upravené a umístěné pro snímání teploty topného média na připojovacím potrubí přívodu topného média do výměníku 11 tepla a/nebo na připojovacím potrubí vývodu topného média z výměníku 11 tepla. To může napomoci k proporcionálnější regulaci a nebo sledování činnosti celého topného systému, nebo i jednotlivého topného tělesa. Takové zařízení není zde znázorněno, ale odborník znalý obvyklých zapojení v oboru tepelných regulací je schopen takové zařízení v konkrétních schématech vytvořit.

Tím se dosáhne celkově vytvoření jednotky, která je schopna autonomní činnosti, včetně chodu ventilátoru 12 a případných dalších elektrických spotřebičů pro regulaci této jednotky, a to bez nutnosti připojení k síťovému zdroji elektrické energie. Následnou výhodou je potom možnost montovat takovou jednotku pouze na přívod a odvod topného média, bez nároku na další elek40 tromontážní práce a materiál.

Průmyslová využitelnost

Zařízení podle předkládaného technického řešení je využitelné jako topné těleso, především pro interiéry, a to v situacích, kdy je třeba dosáhnout vysoké účinnosti topení při minimálních požadavcích na zastavěný prostor a při minimálních požadavcích na montážní a instalační práce. Mi45 nimalizace montážních prací je totiž přínosem, získaným díky plné autonomii topného tělesa ve vztahu k potřebě elektrického příkonu, takže je k dispozici topné těleso typu konvektoru, které pro instalaci nepotřebuje žádné elektricky propojovací prvky a není třeba jej připojovat elektricky na vnější zdroj pomocí elektrických vodičů, neboť zdrojem pro vlastní výrobu elektrické energie je tepelná energie, přiváděná do tělesa jako ohřáté topné médium. Z hlediska možné vy50 užitelnosti je třeba říci, že zařízení je plně analogicky použitelné i pro ochlazování vzduchu, namísto jeho ohřívání, kde pak topná voda, nebo i jiné médium, bude chladicím médiem, budou

-4CZ 16627 Ul též adekvátně zapojeny a umístěny aktivní spoje, resp. aktivní desky Peltiérových článků a přiměřeně připojeny a nastaveny regulační a ovládací prvky.

Claims (12)

1. NÁROKY NA OCHRANU

   1. Konvektorové topné těleso s autonomním zdrojem elektrické energie, sestávající ze skříně,

   5 ve které je uložen alespoň výměník tepla, upravený pro vnitřní průtok topného média a pro vnější obtékání ohřívaného vzduchu a ve které jsou uloženy elektrické spotřebiče, a to ventilátor s elektropohonem a/nebo elektrické nebo elektronické regulační ústrojí průtoku topného média a/nebo ohřívaného vzduchu a/nebo elektronické ústrojí, upravené pro dálkovou drátovou či bezdrátovou komunikaci s programovacím a/nebo termostatickým ústrojím, vyznačené tím, ío že ve skříni (10) konvektorového topného tělesa je uložen alespoň jeden Peltiérův článek (13), jehož první aktivní plocha (131) je připojena tepelně vodivým spojem (1310) k alespoň jedné z připojovacích trubek (111, 112) vstupu nebo výstupu topného média do nebo z výměníku (11) tepla, zatímco druhá aktivní plocha (132) je připojena tepelně vodivým spojem (1320) k připojovací trubce (112) odvodu topného média z výměníku (11) tepla, to pokud je první aktivní plocha

   15 (131) připojena k připojovací trubce (111) přívodu topného média do výměníku (11) tepla, nebo je druhá aktivní plocha (132) připojena k chladiči (14), nebo ke skříni (10) tělesa, neboje druhá aktivní plocha (132) doplněna tepelně vodivým mostem, vyvedeným ze skříně (10) tělesa konvektoru do chladnějšího vnějšího prostoru, přičemž výstupní elektrické vývody (15) Peltiérova článku (13) jsou propojeny s elektrickými spotřebiči, uloženými ve skříni (10) tělesa konvektoru,

   20 minimálně vsak s elektropohonem (121) ventilátoru (12).
2. 2. Konvektorové topné těleso podle nároku 1, vyznačené tím, že druhá aktivní plocha (132) Peltiérova článku (13) je připojena tepelně vodivým spojem (1320) k chladiči (14), uloženému ve skříni (10) tělesa konvektoru.
3. 3. Konvektorové topné těleso podle nároku 2, vyznačené tím, že druhá aktivní plo25 cha (132) Peltiérova článku (13) je připojena tepelně vodivým spojem (1320) k chladiči (14), uloženému ve skříni (10) tělesa konvektoru, a to v místě přívodu ohřívaného vzduchu do skříně (10) nebo do výměníku (11) tepla.
4. 4. Konvektorové topné těleso podle nároku 1, vyznačené tím, že druhá aktivní plocha (132) Peltiérova článku (13) je připojena tepelně vodivým mostem ke skříni (10) tělesa kon30 vektoru.
5. 5. Konvektorové topné těleso podle nároku 4, vyznačené tím, že druhá aktivní plocha (132) Peltiérova článku (13) je připojena tepelně vodivým mostem ke skříni (10) tělesa konvektoru, a to v místě blíže vstupu ohřívaného vzduchu do skříně (10) tělesa konvektoru nebo do výměníku (11) tepla.

   35
6. 6. Konvektorové topné těleso podle nároků laž5, vyznačené tím, že v propojení

   Peltiérova článku (13) s elektrickými spotřebiči je zařazena baterie solárních článků, zapojená jako paralelní zdroj.
7. 7. Konvektorové topné těleso podle nároku 1 až 6, vyznačené tím, že v propojení Peltiérova článku (13) s elektrickými spotřebiči je zařazena akumulátorová baterie, zapojená jako

   40 záložní zdroj.
8. 8. Konvektorové topné těleso podle nároků laž7, vyznačené tím, že první aktivní plocha (131) Peltiérova článku (13) je připojena tepelně vodivým spojem (1310) k připojovací

   -5CZ 16627 Ul trubce (111, 112) přívodu a/nebo odvodu topného média a druhá aktivní plocha (132) Peltiérova článku (13) je připojena k chladiči (14), provedenému jako vzduchový chladič, uložený v místě proudu ohřívaného vzduchu ve skříni (10) tělesa konvektoru.
9. 9. Konvektorové topné těleso podle nároku 8, vyznačené tím, že vzduchový chladič

   5 je uložen ve skříni (10) tělesa konvektoru ve vztahu k uspořádání ventilátoru (12) tak, že se nalézá v místě výstupu části vzduchu z ventilátoru (12).
10. 10. Konvektorové topné těleso podle nároků laž9, vyznačené tím, že jako elektronické ústrojí (16), upravené pro dálkovou bezdrátovou komunikaci s programovacím a termostatickým ústrojím, je použito elektronické ústrojí, provedené jako elektronická regulační jednotka, ío uložená na připojovacím potrubí (111) přívodu topného média, obsahující průtokový regulační servoventil a obsahující též aktivní plochy (131, 132) Peltiérova článku (13), upravené, v případě první aktivní plochy (131), k uložení na připojovací potrubí (111) přívodu topného média, přičemž tato elektronická regulační jednotka je propojena alespoň s elektropohonem (121) ventilátoru (12).

    15
11. 11. Konvektorové topné těleso podle nároků lažlO, vyznačené tím, žek elektronickému ústrojí (16), upravenému pro dálkovou drátovou nebo bezdrátovou komunikaci s programovacím a termostatickým zařízením, je připojeno ještě alespoň jedno teplotní čidlo, upravené a umístěné pro snímání teploty topného média na připojovacím potrubí (111) přívodu topného média do výměníku (11) tepla a/nebo na připojovacím potrubí (112) vývodu topného média z

    20 výměníku (11) tepla.
12. 12. Konvektorové topné těleso podle nároků lažll, vyznačené tím, že ve skříni (10) tělesa konvektoru je uložen alespoň jeden Peltíérův článek (13) tak, že jeho první aktivní plocha (131) je tepelně vodivým spojem (1310) připojena k připojovacímu potrubí (111) přívodu topného média do výměníku (11) tepla a jeho druhá aktivní plocha (132) je tepelně vodivým

    25 spojem (1320) připojena k připojovacímu potrubí (112) odvodu topného média z výměníku (11) tepla, přičemž současně elektrické vývody (15) tohoto Peltiérova článku (13) jsou propojeny na měřicí ústrojí teplotního rozdílu mezi připojovacími potrubími (111,112) topného média.