CZ304194B6

CZ304194B6 - Stavební dílec pro tepelnou izolaci mezi dvěma stavebními částmi

Info

Publication number: CZ304194B6
Application number: CZ2002-281A
Authority: CZ
Inventors: Harald Braasch; Gerhard BĂ¶ckmann
Original assignee: SchĂ¶ck Bauteile GmbH
Priority date: 2001-01-23
Filing date: 2002-01-23
Publication date: 2013-12-27
Also published as: CZ2002281A3; PL351808A1; PL208285B1

Abstract

Stavební dílec pro tepelnou izolaci mezi dvěma stavebními částmi, zejména mezi budovou (A) a ven vystupující vnější částí (B), obsahuje izolační těleso (32) k ukládání mezi těmito částmi, a integrované tlakové prvky (33a, 33b), které v zabudovaném stavu stavebního dílce procházejí izolačním tělesem v podstatě vodorovně a napříč ke v podstatě vodorovně orientované délce tohoto izolačního tělesa a jsou při tomto uspořádání napojitelné na obě stavební části (A, B). Tlakové prvky (33a, 33b) jsou zhotoveny z betonu odléváním při použití ztracené licí formy (40), přičemž ztracená licí forma (40) je spolu s betonovým tlakovým prvkem (33a, 33b) vsazena do stavebního dílce a tvoří součást stavebního dílce.

Description

Stavební dílec pro tepelnou izolaci mezi dvěma stavebními částmi

Oblast techniky

Vynález se týká stavebního dílce pro tepelnou izolaci mezi dvěma stavebními částmi, zejména mezi budovou a ven vystupující vnější částí, který obsahuje izolační těleso k ukládání mezi těmito částmi, a integrované tlakové prvky, které v zabudovaném stavu stavebního dílce procházejí izolačním tělesem v podstatě vodorovně a napříč ke v podstatě vodorovně orientované délce tohoto izolačního tělesa, a jsou při tomto uspořádání napojitelné na obě stavební části.

Dosavadní stav techniky

Takové stavební dílce se kupříkladu zabudovávají mezi balkonem a odpovídající stropní konstrukcí, aby se v této oblasti v co největší možné míře odstranil tepelný most, přičemž pruty výztuže, které jsou při procházení izolačním tělesem napojeny na oba stavební dílce, tedy na balkon a stropní konstrukci, zajišťují potřebné přenášení vyskytujících se tahových, smykových a tlakových sil. Zpravidla, jak je kupříkladu uvedeno v EP-A 0 831 183, jsou tyto výztužové prvky v oblasti spáry z nerezavějící oceli, která poskytuje dostatečnou ochranu před korozí a má také dobré vlastnosti z hlediska tepelné izolace. Nevýhodné na výztužových tyčích z nerezavějící oceli jsou však zejména vysoké náklady, a to zejména když se jedná o tlakové prvky (prvky přenášející tlak; dále pro stručnost: tlakové prvky), u nichž musí být pro dosažení dostatečné únosnosti výztužových prvků použity relativně velké průřezy.

Ve stavu techniky jsou sice již známy náznaky řešení pro to, jak se dá obejít použití tlakových prvků z nerezavějící oceli a jsou místo nich použity alternativní materiály. Tak navrhuje kupříkladu spis DE 34 26 538 vyrábět tlakové prvky z betonu odlévaného na místě, přičemž se tyto betonové tlakové prvky vyznačují jak příznivou cenou, tak i dostatečně příznivou odolností proti korozi. Nevýhodou u těchto betonových tlakových prvků je však relativně špatná tepelně izolační schopnost betonu, která se právě měla obejít použitím stavebního dílce pro tepelnou izolaci v oblasti spáry.

Na základě výše uvedených skutečností si vynález klade za úkol vytvořit stavební dílec pro tepelnou izolaci výše uvedeného druhu, který by se dal jednodušeji a především zřetelně levněji vyrábět a přídavně měl zlepšené užitné vlastnosti.

Podstata vynálezu

Tento úkol je podle vynálezu vyřešen tím, že tlakové prvky jsou zhotoveny z betonu odléváním při použití ztracené licí formy, přičemž ztracená licí forma je spolu s betonovým tlakovým prvkem vsazena do stavebního dílce a tvoří součást stavebního dílce. Betonové odlévané tlakové prvky mohou mít téměř libovolné tvary s velkým množstvím možných obměn, takže betonový tlakový prvek může být přizpůsoben všem požadavkům. Tyto požadavky spočívají především v relativně velké ploše zavádění síly a relativně malé průřezové ploše v oblasti uvnitř izolačního tělesa. Malé průřezové plochy se dá dosáhnout jednak zakřivením vrchní strany tlakového prvku zejména konkávního tvaru a jednak také projmutím tlakových prvků ve vodorovném řezu.

Vylehčení se podporuje tím, že tlakové prvky (prvky přenášející tlak; pro stručnost dále v celém textu: tlakové prvky) obsahují na jejich čelních stranách, přivrácených ke stavebním částem, kontaktní profily pro zavádění a/nebo vyvádění tlakové síly. Tyto kontaktní profily jsou s výhodou uspořádány rovnoběžně se směrem délky izolačního tělesa a mají deskovitý tvar, se svislou plochou přivrácenou ke stavebním částem, která svou velikostí odpovídá nejméně svislé průřezové ploše obklopované tlakovými stěnami. Jinými slovy mají kontaktní profdy umožňovat velko- 1 CZ 304194 B6 plošné zavádění a vyvádění tlakové síly a přitom dále přenášet tlakovou sílu na průřezovou plochu tlakových stěn, kteráje menší než kontaktní plocha. Aby tlakové stěny mohly tlakové síle lépe vzdorovat, spojují kontaktní profily tlakové stěny, které jsou nejméně dvě, do profilového tělesa, takže kontaktní profily mohou tlakovým stěnám dodat další stabilitu.

Podstatná výhoda betonových tlakových prvků, zhotovených odléváním ve ztracené licí formě, spočívá vtom, že se betonové tlakové prvky dají spolu s licí formou zabudovat do stavebního dílce a současně tak vytvořit resp. zabudovat po všech stranách kluznou vrstvu pro betonový tlakový prvek, která zajišťuje, že betonový tlakový prvek podle vynálezu může bez problému sledovat, a to „kluzně“, jakékoli relativní pohyby obou navazujících betonových stavebních částí. To vede k důležité výhodě v tom, že takové relativní pohyby již nejsou spojeny se značným vývinem zvuků třením mezi tlakovým prvkem a navazující betonovou částí, jakým nelze zabránit při použití obvyklých tlakových prvků.

Licí forma tak může kupříkladu sestávat z plastu, který zajišťuje, že betonový tlakový prvek přiléhá na navazující betonovou stavební část stále v rovné a hladké vnější ploše, nezávisle na betonovém materiálu vylitém do licí formy. 1 v případě, kdy je tento materiál hrubozrnný nebo vláknitý, zůstává vnější plocha tvořená licí formou rovná a hladká.

Možnost tvarově optimalizovat jak betonové tlakové prvky, tak i licí formu, se dá kupříkladu uplatnit tak, že ztracená licí forma má v dolní patní oblasti kontaktních profilů větší tloušťku. Tato patní oblast představuje úsek, v němž je hranový tlak nejvyšší, takže větší tloušťka licí formy zajišťuje v této oblasti „pružné povrstvení“ a tím i udržování kluzné vrstvy.

Kromě toho mohou být čelní kontaktní profily ve svislém řezu zejména konkávně zakřivené, aby betonová tlaková ložiska mohla také po sednutí navazujících betonových stavebních částí přes zaujmutí lehce šikmého postavení optimálně přiléhat na navazující betonovou část tím, že konkávně zakřivená oblast se při svislém sedacím pohybu odvaluje na betonové stavební části mezi betonovým tlakovým prvkem a navazující betonovou stavební částí se tak vytváří kloubový spoj.

Výroba betonového tlakového prvku odléváním se dá kupříkladu také využít k tomu, že se spojí dva vodorovně sousední tlakové prvky ve společné licí formě pomocí spojovací oblasti tak, že takto vytvořený dvojitý tlakový prvek může mezi jednotlivými tlakovými prvky obsahovat tepelně izolační dutinu. Touto konstrukcí se dá vytvořit obdoba tvaru, kdyby byly betonové tlakové prvky vyrobeny vytlačováním, se dvěma tlakovými stěnami a mezi nimi vytvořenou dutinou se všemi výhodami tohoto provedení.

Pro zvětšení dutiny se kromě toho doporučuje, aby tlakové prvky vystupovaly do jedné z obou betonových částí stavby a byly v této betonové části ukotveny, zejména aby dutina byla na straně, na které tlakový prvek vystupuje do stavební části, sahala až přibližně ke stavební části, proti níž je cloněna příslušným kontaktním profilem. Tím se kromě toho zvětší délka tlakových stěn a tím tenkostěnné oblasti tlakového prvku a zlepší se tak tepelná izolace.

Tlakové prvky jsou s výhodou vyrobeny z betonu s vysokou pevností, zejména s vyztužením vlákny.

Další znaky a výhody vynálezu budou patrné z následujícího popisu příkladů provedení.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popisu na příkladech provedení s odvoláním na připojené výkresy, ve kterých znázorňuje obr. 1 půdorysný pohled na provedení tlakového prvku nespadající do rozsahu nároků, ale ilustrující některé obecné tvarové principy uplatňující se

-2 CZ 304194 B6 v řešením podle vynálezu, obr. 2 svislý řez ukazující tlakový prvek z obr. 1 vestavěný do stavebního dílce pro tepelnou izolaci, obr. 3 vodorovný řez alternativním provedením stavebního dílce pro tepelnou izolaci, nespadající do rozsahu nároků, ale ilustrující některé obecné tvarové principy uplatňující se v řešením podle vynálezu, obr. 4 řez stavebním dílcem z obr. 3, vedený rovinou IV-IV, obr. 5 půdorysný řez tepelně izolačním stavebním dílcem s tlakovým prvkem podle vynálezu, obr. 6 až 8 různé perspektivní pohledy na dvojitý tlakový prvek podle vynálezu, obr. 9 půdorysný pohled na licí formu z obr. 6 až 8, obr. 10 boční pohled na licí formu, obr. 11 řez rovinou A-A z obr. 9, obr. 12 řez rovinou B-B z obr. 9, obr. 13 řez rovinou C-C z obr. 10, obr. 14 řez rovinou D-D z obr. 10, a obr. 15 pohled na licí formu zespodu.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 2 je znázorněn stavební dílec 1 pro tepelnou izolaci, a to formou výseku a v řezu vedeném rovinou 1-1 vyznačenou na obr. 2. Stavební dílec i je zabudován mezi budovou A a ven vystupující vnější částí B a sestává z izolačního tělesa 2 uloženého mezi oběma stavebními částmi, a výztužných prvků ve formě tlakového prvku 3. Obecně je stavební dílec prodloužen směrem nahoru a nese zde tahové pruty a smykové pruty, jakje samo o sobě známé.

Tlakový prvek 3 obsahuje dva deskovité kontaktní profily 5, 6, ležící na čelních stranách tlakového prvku 3, přivrácených k odpovídající betonové stavební části A, B a probíhající rovnoběžně se směrem délky izolačního tělesa. Kontaktní profily 5, 6 slouží pro zavádění a vyvádění tlakové síly, přičemž přenos tlaku spárou mezi oběma stavebními částmi je zajišťován dvěma tlakovými stěnami 7, 8, které jsou tak uspořádány napříč ke směru délky izolačního tělesa a procházejí tímto izolačním tělesem.

Obě tlakové stěny 7, 8 vymezují mezi sebou dutinu 9, která funguje jako izolační prvek a k tomuto účelu musí být vyplněna pouze vzduchem.

Tím, že tlakový prvek 3 vystupuje do betonové stavební části B v oblasti kontaktního profilu 6, se dá objem dutiny nebo délka tlakových stěn zvětšit, čímž se dá také optimalizovat tepelná izolace poskytována tlakovým prvkem.

Na obr. 3 a 4 je znázorněn stavební dílec 21 pro tepelnou izolaci, jehož tlakový prvek 23 se tvarem vytlačovaného profilu a orientací zabudování liší od tlakového prvku 3. Jako tlakový prvek 3, má tlakový prvek 23 dva kontaktní profily 25, 26 na čelních stranách přivrácených k betonovým stavebním částem A, B, a dvě tlakové stěny 27, 28 uspořádané mezi oběma kontaktními profily.

Podstatné rozdíly spočívají naproti tomu vtom, že kontaktní profily 25, 26 nejsou uloženy deskovitě rovnoběžně se směrem délky izolačního tělesa, ale jsou místo toho vytvořeny jako zakřivené, s vnějším tvarem ve vodorovném řezu ve tvaru přibližně kruhového oblouku. Aby se zabránilo vybočení tlakových stěn v oblasti dutiny 29, je mezi nimi vytvořena spojovací příčná stěna 30, která prochází dutinou 29 a dělí ji na dvě dutinové poloviny 29a. 29b. Kromě toho jsou tlakové stěny 27, 28 opatřeny konkávně zakřivenými vnějšími stranami a dutiny 29a, 29b jsou naproti tomu konvexně zakřivené (vyklenuté). V důsledku toho mají obě tlakové stěny ve vodorovném řezu přibližně kalíškovitý tvar, který umožňuje optimální přenos tlaku při minimálních průřezových plochách a tím i optimální tepelnou izolaci.

Zakřivený (vyklenutý) vnější tvar kontaktních profilů 25, 26 má v důsledku jejich konvexního průběhu ten účinek, že tlakový prvek může jako kloub sledovat jakékoli relativní pohyby, vyvolávané teplotou, mezi oběma stavebními částmi, a to otáčením resp. odvalováním ve vodorovné rovině.

- J CZ 304194 B6

Provedení podle vynálezu je znázorněno na obr. 5. Zde je znázorněn stavební dílec 3J_ pro tepelnou izolaci mezi stavební částí A tvořenou budovou a stavební částí B tvořenou balkonem ve vodorovném řezu ve výšce tlakových prvků 33a, 33b. Mezi stavební částí (budovou) A a stavební částí (balkonem) B je kromě toho znázorněno izolační těleso 32, uspořádané podél spáry ponechané mezi oběma stavebními částmi.

Podstatný rozdíl tlakových prvků 33a, 33b vůči tlakovému prvku z obr. 3 spočívá pouze v tom, že vždy jeden tlakový prvek je nahrazen dvěma rovnoběžně uspořádanými tlakovými prvky, které potřebují odpovídajícím způsobem menší plochu pro zavádění síly ve formě kontaktních profilů 35a, 35b, 36a, 36b. Tím vzniká dvojitý kloub podobný tyčové soustavě ve tvaru rovnoběžníka, která ještě dále zmenšuje posuvovou dráhu mezi kontaktními profily a na ně navazujícími betonovými stavebními částmi.

Oba tvary stavebního dílce se vyznačují kromě kontaktních profilů ve tvaru kruhového oblouku také velmi podobnými tvary tlakových prvků, a to s kalíškovitým vnějším tvarem, přecházejícím kontinuálně a bez osazení od okrajů kontaktních profilů, který se ke středu spáry pomalu zužuje a návazně se na cestě ke druhému kontaktnímu profilu opět kontinuálně rozšiřuje, aby zde bez osazení přecházel do okrajů druhého kontaktního profilu. Tento tvar zajišťuje optimální zavádění síly ze stavební části (balkónové desky) B do tlakového prvku, optimální přenos tlakové síly při zmenšeném vedení tepla spárou, a optimální vyvádění síly do stavební části (budovy) A. Průřezy jsou přitom tvarovány tak, že poskytují, při co možná velké ploše pro zavádění sil a co možná štíhlé průřezové ploše pro přenos síly a kontinuálním přechodu na opačných stranách, stabilní tlakový prvek, který vykazuje v důsledku malé průřezové plochy přes to příznivou tepelně izolační schopnost, zejména když se jako materiál pro tlakový prvek použije beton.

Na obr. 6 až 8 je znázorněna v perspektivním pohledu licí forma 20, která slouží jako ztracené bednění pro výrobu tlakových prvků z betonu (dále: ztracená licí forma) a spolu s betonovými tlakovými prvky se vsazuje do stavebního dílce podle vynálezu (zde blíže neznázorněného) pro tepelnou izolaci.

Také obr. 9 až 15 znázorňují pouze licí formu 40 a nikoliv samotné betonové tlakové prvky. Ty odpovídají v jejich vzhledu a uspořádání přibližně tvaru znázorněnému na obr. 5. Přitom ovšem ztracená licí forma slouží k tomu, aby byla spolu s betonovými tlakovými prvky vsazována do stavebního dílce pro tepelnou izolaci. V tomto ohledu tedy není možné znázornění z obr. 5 přímo přenést na příklad provedení z obr. 6 až 15.

Licí forma 40 obsahuje dvě dutiny 41, 42, vyplňovatelné betonem a v poloze vestavění otevřené směrem dolů, které určují tvar betonového tlakového prvku. I když jsou oba betonové tlakové prvky vzájemně spojeny licí formou, nemají samy žádné přímé spojení, tj. beton se omezuje skutečně jen na dutiny 41, 42 bez spojovacích stěn a podobných prvků. Betonové tlakové prvky získávají licí formou tvar, který se jak ve vodorovném řezu, tak i ve svislém řezu zužuje směrem ke středu. Na příkladě dutiny 41 obklopované licí formou 40 to znamená, že betonový tlakový prvek, který vychází z co možná největšího průřezu a plochy v oblasti čelních zakřivených kontaktních profilů 43, 44, se zužuje směrem ke střední oblasti 45 mezi oběma kontaktními profily. Z hlediska vodorovného řezu, znázorněného na obr. 9, nebo pohledu zespodu, znázorněného na obr. 13, to znamená tvar projmutý ve střední oblasti 45, zatímco z hlediska svislého řezu, znázorněného na obr. 10, to znamená snížení výšky ve střední oblasti 45. K přechodům z větší plochy kontaktních profilů 43, 44 ke zmenšeným profilům ve střední oblasti 45 dochází plynule.

Licí forma 40 obsahuje spojovací oblast 46 mezi oběma jednotlivými pohárkovitými licími formami 40a, 40b, obklopujícími dutiny 44, 42. V této spojovací oblasti je ponechána dutina 47, obklopovaná licí formou 40, která je vyplněna vzduchem a slouží jako izolační těleso. V oblasti, ležící vedle spojovací části 46 mezi oběma jednotlivými licími formami 40a, 40b, leží vybrání 48 pro uložení smykového prutu, který se vnořuje do mezery mezi oběma tlakovými prvky aje zde upevněn na licí formě.

-4CZ 304194 B6

Licí forma obsahuje na její vnější straně svisle probíhající žebra 49, 50, které slouží k tomu, aby se při bočním přisazení sousedního dvojitého tlakového prvku k odpovídajícím způsobem konstruované licí formě meziprostor mezi oběma licími formami utěsnil, přičemž jednotlivá žebra 50 zapadnou do mezery mezi dvojicemi žeber 49. Tak se dá zabránit, aby tekutý beton vtekl do mezery mezi oběma licími formami a negativně ovlivňoval jejich funkci.

Licí forma 40 je kromě toho opatřena na okraji jejího čelního kontaktního profilu 43 žebrem majícím ve vodorovném řezu tvar písmene T, které slouží ktomu, že vystupuje do navazující betonové stavební části, zejména filingránové desky natvarované ve výrobně prefabrikátů, a je v ní tvarovým stykem ukotvena. Na rozdíl od dosavadních tvarů tlakových prvků, které byly kotveny v navazujících betonových stavebních částech, má odvalující se kontaktní profil tu nevýhodu, že neposkytuje žádné spojení ve směru tahu, což se týká zejména dopravy. Proto slouží žebro 51 ve tvaru písmene T jako tahový pásek pro přenášení tahových sil mezi licí formu nebo odpovídajícími tlakovými prvky a navazující betonovou stavební částí.

Konečně je ještě při pozorování obr. 6, 7 a 13 patrné, že licí forma má na její horní straně děrovitá vybrání 52, která slouží k tomu, že při odlévání tlakových prvků podporují unikání vzduchu. Kromě toho zaručují spojení tvarovým stykem mezi licí formou a betonovým tlakovým prvkem v důsledku betonového materiálu vystupujícího z otvorů 52, a slouží tak jako pojistka pro dopravu a proti ztrátě a zabraňují vypadnutí tlakových prvků z licí formy, když je licí forma orientována tak, že dutiny 44 , 42 jsou otevřené směrem dolů a tlakové prvky by mohly vypadnout.

Konečně obsahuje licí forma na její spodní straně hákovité zapadací nosy 53, které slouží k tomu, aby licí forma mohla zapadnout na liště, ležící při tepelně izolačním dílci na jeho spodní straně, a zde se pevně ustavit.

Je třeba ještě poznamenat, že tlakové prvky v oblasti kontaktních profilů 43, 44 vystupují jejich patní částí 43 a, 44a dále do příslušné stavební části A, B než jejich horní hlavovou částí 43b, 44b. Kromě toho má licí forma 40, fungující jako kluzná vrstva pro kontaktní profily, ve své dolní patní oblasti 43a, 44a větší tloušťku, neboť v této oblasti jsou zatížení v důsledku hranového tlaku nejvyšší.

Je možné shrnout, že vynález poskytuje výhodu optimalizovaného tlakového prvku se zlepšenými tepelně izolačními vlastnostmi, zlepšenou únosností a současně příznivými výrobními náklady.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Stavební dílec pro tepelnou izolaci mezi dvěma stavebními částmi, zejména mezi budovou (A) a ven vystupující vnější částí (B), který obsahuje izolační těleso (32) k ukládání mezi těmito částmi, a integrované tlakové prvky (33a, 33b), které v zabudovaném stavu stavebního dílce procházejí izolačním tělesem v podstatě vodorovně a napříč ke v podstatě vodorovně orientované délce tohoto izolačního tělesa, a jsou při tomto uspořádání napojitelné na obě stavební části (A, B), vyznačený tím, že tlakové prvky (33a, 33b) jsou zhotoveny z betonu odléváním při použití ztracené licí formy (40), přičemž ztracená licí forma (40) je spolu s betonovým tlakovým prvkem (33a, 33b) vsazena do stavebního dílce a tvoří součást stavebního dílce.

-5 CZ 304194 B6
2. Stavební dílec podle nároku 1, vyznačený tím, že licí forma (40) je vyrobena z plastu.
3. Stavební dílec podle nároku 1 nebo 2, vyznačený tím, že tlakové prvky (3, 23, 33a, 33b) obsahují na jejich čelních stranách, přivrácených ke stavebním částem (A, B), kontaktní profily (5, 6, 25, 26, 43, 44) pro zavádění a/nebo vyvádění tlakové síly.
4. Stavební dílec podle nároku 3, vyznačený tím, že kontaktní profily (5, 6) jsou uspořádány rovnoběžně se směrem délky izolačního tělesa (2, 22) a mají deskovitý tvar.
5. Stavební dílec podle nároku 3, vyznačený tím, že kontaktní profily (25, 26, 43, 44) jsou vytvořeny jako zakřivené do tvaru kruhového oblouku ve vodorovném řezu a vystupují jejich zakřivenou oblastí do stavebních částí (A, B).
6. Stavební dílec podle kteréhokoli z nároků 3 až 5, vyznačený tím, že svislá plocha kontaktních profilů (5, 25, 26), přivrácená ke stavebním částem (A, B), svou velikostí odpovídá nejméně svislé průřezové ploše, obklopované tlakovými stěnami (7, 8, 27, 28).
7. Stavební dílec podle kteréhokoli z nároků 3 až 6, vyznačený tím, že kontaktní profily (5, 6, 25, 26) vzájemně spojují uvedené nejméně dvě tlakové stěny (7, 8, 27, 28) do profilového tělesa.
8. Stavební dílec podle kteréhokoli z nároků 3 až 7, vyznačený tím, že tlakové prvky (3, 23, 33a, 33b) obsahují dutinu (9, 29), kteráje kontaktními profily (5, 6, 25, 26) odcloněna vůči stavebním částem (A, B).
9. Stavební dílec podle nároku 7 nebo 8, vyznačený tím, že tlakové stěny (27, 28) jsou vzájemně spojeny příčnou stěnou (30), procházející napříč dutinou (29).
10. Stavební dílec podle kteréhokoli z nároků 3 až 9, vyznačený tím, že ztracená licí forma (40) má v dolní patní oblasti (43a, 44a) kontaktních profilů (43, 44) větší tloušťku.
11. Stavební dílec podle kteréhokoli z nároků 3 až 10, vyznačený tím, že čelní kontaktní profily (43, 44) ve svislém podélném řezu jsou zejména konkávně zakřivené.
12. Stavební dílec podle kteréhokoli z nároků 3 až 11, vyznačený tím, že dva vodorovně přilehlé tlakové prvky jsou vzájemně spojeny pomocí spojovací oblasti (46).
13. Stavební dílec podle kteréhokoli z nároků 3 až 12, vyznačený tím, že tlakové prvky (3, 23, 33a, 33b) vystupují do nejméně jedné ze stavebních částí (A, B) ajsou v ní ukotveny.
14. Stavební dílec podle kteréhokoli z nároků 3 až 7 nebo 9 až 13, vyznačený tím, že tlakové prvky (3, 23, 33a, 33b) obsahují dutinu (9, 9a, 9b), která na straně tlakového prvku (3, 23, 33a, 33b), na které tlakový prvek vystupuje do stavební části (B), sahá až přibližně ke stavební části (B), proti nížje cloněna příslušným kontaktním profilem (6).
15. Stavební dílec podle kteréhokoli z nároků 1 až 14, vyznačený tím, že tlakové prvky (3, 23, 33a, 33b) jsou vyrobeny z betonu s vysokou pevností, zejména s vyztužením vlákny.