CZ299698B6

CZ299698B6 - Zarízení pro pridávání prímesi do první kapaliny a zpusob provádený tímto zarízením

Info

Publication number: CZ299698B6
Application number: CZ20011409A
Authority: CZ
Inventors: Derek Frutin@Bernard
Original assignee: Rocep Lusol Holdings Limited
Priority date: 1998-10-29
Filing date: 1999-10-28
Publication date: 2008-10-22
Also published as: CA2346694C; RU2226490C2; CN1325357A; AU756328B2; CN1135196C; DK1124733T3; WO2000026107A1; ATE231810T1; EP1124733A1; AU6359699A; ES2192083T3; EP1124733B1; JP2002528352A; DE69905185D1; US6561232B1; CZ20011409A3; PT1124733E; NZ511195A; DE69905185T2; CA2346694A1

Abstract

Zarízení pro pridávání prímesi (31, 131) do prvníkapaliny (40) zahrnuje první nádobu (50, 150) s otvorem, který je uzavíratelný uvolnovatelným uzáverem (52, 152) a v níž je první kapalina (40) obsažena, druhou nádobu (20) se stlacenou vypuzovací kapalinovou náplní (15, 115), která je umístena v první nádobe (50, 150), pricemž druhá nádoba (20) jev prutokovém propojení s prvním koncem ponorné trubicky (30, 130) jejíž druhý konec je v prutokovémpropojení s první nádobou (50, 150). Ponorná trubicka (30, 130) obsahuje prímes (31, 131), která jevypuzována z ponorné trubicky (30, 130) do první kapaliny (40) úcinkem zavádení vypuzovací kapalinové náplne (15, 115) do ponorné trubicky (30, 130) v dusledku uvolnení uvolnovatelného uzáveru (52, 152). Pri zpusobu pridávání prímesi (31, 131) v podobe kapaliny nebo granulované tuhé látky do první kapaliny (40) se zavede predem stanoveného množství prímesi (31, 131) do ponorné trubicky (30, 130) alespon cástecne uzavrené na jednom konci a na jejím druhém konci se vytvorí prutokové propojení s druhou nádobou (20, 11, 111) obsahující tlakovou vypuzovací kapalinovou nápln (15, 16). Ponorná trubicka (30, 130) a druhá nádoba (20, 11, 111) se instalují do první nádoby (50, 150) s první kapalinou (40), první nádoba (50, 150) se uzavre uvolnovatelným uzáverem (52, 152) a uvolnovatelný uzáver (52,152) se uvolní pro vypouštení stlacené vypuzovacíkapalinové náplne (15, 16) z druhé nádoby (20, 11, 111) do otevreného konce ponorné trubicky (30, 130) a provede se vypuzení prímesi (31, 131) z alespon cástecne uzavreného konce ponorné trubicky (30, 130) do první kapaliny (40).

Description

Oblast techniky

Řešení se týká zařízení pro přimícháváni příměsi v podobě kapaliny nebo tuhých granuli do kapaliny a konkrétněji se zaměřuje na zásobník, který automaticky přidává příměs do kapaliny na otvoru nádoby.

Dosavadní stav techniky

V celé řadě účelových použití, jako jsou farmaceutická účelová použití jak pro lidi, tak i pro zvířata, agrochemická a další, širší účelová použití, může existovat nutnost přidávání a přimíchávání kapalných katalyzátorů nebo reakčních činidel do kapaliny před tím, než se kapalina může používat. Doposud známé způsoby jsou založeny na tom, že uživatel provádí nejdříve odměřování kapalného katalyzátoru nebo reakčního činidla a poté odměřenou dávku přidává do hlavní kapaliny. Toto může způsobovat problémy, které souvisejí s možnou lidskou chybou při měření množství kapalného katalyzátoru nebo reakčního činidla a. které mohou být nebezpečné tehdy, když se používá toxický katalyzátor nebo reakční činidlo.

Mezinárodní patentová přihláška PCT/GB/01803 popisuje zařízení pro přidávání tekutiny do první kapaliny obsažené.v nádobě, například láhvi, která obsahuje první tekutinu, vrch láhve a druhou nádobu připevněno u ke spodní straně vrchu láhve v podobě sestavy víka. Druhá nádoba obsahuje stlačenou tekutinu. Když se vrch láhve umístí na láhev, tekutina obsažená v druhé nádobě se roztahuje a tlačí membránu na protrhovací hrot. Následně se tekutina z druhé nádoby uvolňuje do kapaliny v láhvi.

Nevýhoda známého zařízení spočívá v tom, že v případě, kdy je řečenou tekutinou například barvivo, zůstávají zbytky takového barviva na spodní straně sestavy víka, protože vypuzovací plyn ve druhé nádobě nevyhání všechny kapky tekutiny. Nějaké množství tekutiny zůstává za protrženou fólií. To ve svém důsledku znamená, že vzniká potřeba věnovat zvláštní pozornost sestavě víka, aby se barvivo nepřenášelo na oděv, povrchy stolů atd.

Další nevýhodou známého zařízení je to, že dávka tekutiny, kterou toto zařízení dodává, není přesná. Druhá nádoba se plní pod tlakem a po jejím vypuštění zůstává neznámý objem tekutiny v nádobě a v přípojce ponorné trubičky, jakož i v ponorné trubičce, pokud se taková ponorná trubička používá.

Další nevýhoda známého zařízení spočívá v tom, že se v něm mohou používat pouze takové tekutiny a kapaliny, které se mohou vypuzovat skrze malý, protržený otvor.

Další nevýhodou známého zařízení je to, že se může používat pro přidávání pouze jedné složky do kapaliny.

Podstata vynálezu

Uvedené nedostatky stávajícího stavu techniky jsou odstraněny zařízením pro přidávání příměsi 50 do první kapaliny, kde toto zařízení zahrnuje první nádobu s otvorem, který je uzavíratelný uvolňovatelným uzávěrem a v níž je první kapalina obsažena, druhou nádobu se stlačenou vypuzovací kapalinovou náplní, která je umístěna v první nádobě, přičemž druhá nádoba je v průtokovém propojení spojena s prvním koncem ponorné trubičky, jejíž druhý konec je v průtokovém propojení s první nádobou, jehož podstatou je to, že ponorná trubička obsahuje příměs, která je vypu-1CZ 299698 B6 zována z ponorné trubičky do první kapaliny účinkem zavádění vypuzovací kapalinové náplně do ponorné trubičky v důsledku uvolnění uvolňovatelného uzávěru.

Podstatou je rovněž to, že druhá nádoba má vnější kryt a vnitřní zásobník obsahující vypuzovací kapalinovou náplň, přičemž vnitřní zásobník je pohyblivě uložen v krytu pro jeho posun mezi uzavřenou polohou, vr.ížjc vnitřní zásobník utěsněn krytem při uzavírání otvoru první nádoby uzávěrem, a otevřenou polohou, v níž je vypuzovací kapalinová náplň vypouštěna z vnitřního zásobníku do ponorné trubičky při uvolnění uzávěru, jakož i to, že vnitřní zásobník obsahuje protržitelnou membránu proti níž je v krytu vytvořena protrhující součást.

Podstatou je i to, že pro uzavírání otvoru první nádoby dále obsahuje uvolňovatelný uzávěr a vložku umístěnou přilehle k uvedenému otvoru, kdy uzávěr je nedílně spojen s uzavřeným vnitřním zásobníkem, přičemž ve vložce je vytvořena první komora pro umístění uzavřeného vnitřního zásobníku a v duté hrotové součásti vyčnívající do první komory je vytvořena druhá komora, kdy v první komoře jsou vytvořeny otvory pro průtok první kapaliny skrze vložku, kde uzavřený vnitřní zásobník zahrnuje membránu uzpůsobenou k protržení prostřednictvím hrotové součásti, přičemž první konec ponorné trubičky je propojen š druhou komorou.

Postatou je i skutečnost, že uzavřený vnitřní zásobník má celkově trubkovitou stěnovou část z něj vystupující a těsnicí součást, těsně přiléhající k uvedené stěnové části pro vytvoření uzavření uzavřeného vnitřního zásobníku, přičemž těsnicí součást obsahuje membránu, jakož i to, že v důsledku uzavírání první nádoby uzávěrem je uzavřený vnitřní zásobník přemisťován k hrotové součásti tak, že uzavřený vnitřní zásobník je v uzavřené poloze, membrána je přetržena hrotovou součástí a unikání obsahu uzavřeného zásobníku je zabráněno účinkem utěsnění mezí hrotovou součástí a těsnicí součástí, nebo i to, že ponorná trubička je ponořena pod hladinu první kapaliny v první nádobě, nebo že vypuzovací kapalinovou náplní je stlačený plyn nebo směs plynu a kapaliny.

Další skutečnosti, jako že ponorná trubička obsahuje množství příměsí, které jsou rozmístěny v rozdílných polohách v rozsahu délky ponorné trubičky, nebo že příměsí je kapalina nebo tuhá látka v sypkém stavu a dále, že příměsí je látka vybraná z následující skupiny látek: barvicí činidla, vonné látky, příchuťové látky, farmaceutické složky, chemikálie, výživné preparáty, kapalíny obsahující plyny v roztoku, jakož i to, že zařízení obsahuje dvě nebo více ponorných trubiček, z nichž každá má první konec, který je v průtokovém propojení s druhou nádobou a druhý konec, který je v průtokovém propojení s první nádobou, jsou podstatou vynálezu.

Podstatou je dále i to, že každá ponorná trubička je tvořena plastovou trubicí, která vykazuje kruhový tvar příčného řezu; nebo to, že jedna nebo každá ponorná trubička je tvořena trubicí s vnitřní světlostí dostatečně malou k zabránění pronikání první kapaliny do trubice skrze její druhý konec, nebo, že jedna nebo každá ponorná trubička je provedena s ventilem na jejím druhém konci, který je vzdálený od druhého zásobníku.

Podstatou je rovněž skutečnost, že ventil obsahuje roztažitelnou trubičkovitou součást a objímku obklopující alespoň část uvedené roztažitelné trubičkovité součásti, přičemž tato roztažitelná tru45 bičkovitá součást má uzavřený konec a v jeho blízkosti alespoň jeden otvor, který je přizpůsoben pro vypuzování tekutiny pod tlakem z roztažitelné trubičkovité součásti, roztažitelné mezi prvním, neroztaženým stavem, v němž je otvor uzavřen kontaktem buď s objímkou nebo Částí roztažitelné trubičkové součásti a druhým, roztaženým stavem, v němž je tento otvor otevřen, nebo, že roztažitelná trubičkovitá součást zahrnuje zvlnění přizpůsobené pro varhánkové skládání a nata50 hování mezi zmíněným neroztaženým stavem a roztaženým stavem, nebo že, ve varhánkovém žebru zvlnění je vytvořen otvor.

Další podstatou je to, že otvor je vytvořen v trubičkovém úseku s neměnným průměrem roztažitelné trubičkové součásti, přičemž horní část s větším průměrem objímky těsně obklopuje zvlně55 ný úsek roztažitelné trubičkovité součásti a dolní část s menším průměrem těsně obklopuje tru-2CZ 299698 B6 bičkovitý úsek s neměnným průměrem roztažitelné trubičkovité součásti, nebo, že ventil obsahuje dutou trubičkovitou součást se zploštělou koncovou částí z pevného plastu, kde opačné stěny zploštělé koncové části jsou udržovány ve vzájemném dotyku účinkem pružnosti plastového materiálu a jsou přizpůsobeny pro oddálení ze vzájemného styku při tlaku uvnitř duté trubičkovi5 .té součásti. '

Nedostatky stávajícího stavu techniky jsou rovněž eliminovány způsobem přidávání příměsi v podobě kapaliny nebo granulované tuhé látky do první kapaliny výše uvedeným zařízením, přičemž podstata způsobu spočívá v tom, že se zavede předem stanoveného množství příměsi do w ponorné trubičky alespoň částečně uzavřené na jednom konci a na jejím druhém konci se vytvoří průtokové propojení s druhou nádobou obsahující tlakovanou vypuzovací kapalinovou náplň, ponorná trubička a druhá nádoba se instalují do první nádoby s první kapalinou, první nádoba se uzavře uvolňovatelným uzávěrem a uvolňovatelný uzávěr se uvolní pro vypouštění stlačené vypuzovací kapalinové náplně z druhé nádoby do otevřeného konce ponorné trubičky a vypuzení příměsi z alespoň částečně uzavřeného konce ponorné trubičky do první kapaliny.

Výhodou vynálezu je to, že je možné zavádět příměs do první kapaliny, aniž by se od uživatele vyžadovalo přímé manipulování s vypuzovací tekutinou.

Trubice může obsahovat určitý počet příměsí, které jsou rozmístěny v rozdílných polohách v rozsahu délky trubice. Příměsí může být kapalina nebo tuhá látka v sypkém stavu, jako jsou prášky nebo granule. K použitelným příměsím mohou patřit barvicí činidla, vonné látky, příchuťové látky, farmaceutické složky, chemikálie, výživné preparáty, kapaliny obsahující plyny v roztoku atd.

* Je výhodné, že v důsledku uzavírání první nádoby pomocí uzávěru se uzávěrový zásobník přemisťuje dopředu kprotrhující součásti, a proto, dostává-lt se uzávěrový zásobník do uzavřené polohy, dochází k tomu, že protrhující součást protrhuje protržitelnou součást, avšak unikání obsahu uzáverového zásobníku je znemožněno účinkem utěsnění mezi protrhující součástí a víkovou součástí.

Výhodným typem trubice nebo ponorné trubičky je polypropylenová trubička s kruhovým tvarem příčného řezu, která má typicky vnitřní průměr 5,8 mm. Taková trubička má vnitřní objemovou kapacitu 0,26 ml na každých 10 mm délky, takže 80 mm dlouhá trubička může uchovávat přibliž35 ně 2 ml výrobku. Nádržka má typicky objemovou kapacitu 2 ml a obsahuje stlačený vypuzovací plyn.

Je-li nádržka z nepropustného materiálu, jako je kov, pak hlavní prostor vyžadovaný pro vypuzovací plyn představuje pouze úměrnou část celkového objemu nádržky, přičemž zbytek tohoto objemu nádržky je k dispozici pro výrobek.

Pokud je však nádržka z takového materiálu, jako je plast, který vykazuje propustnost po uplynutí delšího časového období, pak hlavní prostor vyžadovaný pro vypuzovací plyn musí být zvětšen a žádná část objemu nádržky není k dispozici pro výrobek. V takovém případě se může projevo45 vat nutnost používání ponorných trubiček s větším průměrem, které mají schopnost uchovávání většího množství výrobku a které pak mohou vyžadovat uplatnění takového ventilového zařízení na dolním konci ponorné trubičky, aby výrobek neunikal do první kapaliny v první nádobě. Používání ponorných trubiček s malým průměrem, jako jsou kapilární trubičky, ruší požadavek uplatňování ventilů, avšak ponorné trubičky s malým průměrem mohou uchovávat pouze malá množství výrobku.

Proto vynález rovněž poskytuje jednoduché, nenákladné ventilové zařízení, které znemožňuje odkapávání výrobku obsaženého v ponorné trubičce do první kapaliny v první nádobě tehdy, když je v ponorné trubičce a první nádobě stejný tlak, avšak které umožňuje průchod kapaliny nebo sypkého tuhého výrobku z ponorné trubičky do první kapaliny v první nádobě tehdy, když

-3CZ 299698 B6 se tlak v ponorné trubičce zvýší v důsledku vniknutí vypuzovací tekutiny. V této souvislosti by se mělo zdůraznit, že takové ventilové zařízení se nevyžaduje vždy a ve všech případech.

Je výhodné, že zařízení podle prvního a druhého znaku vynálezu obsahuje ventil na druhém kon. 5 ci vedení trubičkové součásti........ ...

Může existovat více než jeden otvor a v takovém případě jsou otvory rozmístěny obvodově kolem roztahovatelné trubičkovité součásti.

Přehled obrázků na výkresech

Příkladné provedení zařízení pro přidávání směsi do první kapaliny a způsob prováděný tímto zařízením je znázorněno na přiložených výkresech, kde představuje obr. I příčný řez prvního příkladu druhé nádoby v transportní nebo skladovací poloze, obr, 2 pohled na příčný řez druhé nádoby z obr. 1 předvádějící polohu druhé nádoby v situaci, kdy je tato druhá nádoba zajištěna v první nádobě a kdy je otvor první nádoby uzavřen, obr. 3 pohled na příčný rez druhé nádoby z obr. 1 předvádějící polohu druhé nádoby v situaci, kdy je uzávěr na první nádobě uvolněn, obr. 4 schematický příčný řez druhého příkladu zařízení podle tohoto vynálezu, obr. 5a až obr. 5e pohledy na příčné řezy třetího provedení tohoto vynálezu, kdy v tomto třetím provedení se druhá nádoba zhotovuje jako součást jediného celku vrchu láhve, přičemž tyto příčné řezy předvádějí podle příslušnosti řečený vrch láhve před našroubováním na láhev, po utažení, v průběhu povolování a úplném odstranění, obr. 6 pohled na příčný řez provedení z obr, 5a ve zvětšeném měřítku, obr. 7 pohled na příčný řez provedení z obr. 5b ve zvětšeném měřítku, obr. 8a až obr. 8e pohledy na příčné řezy čtvrtého provedení podle vynálezu, kdy v tomto čtvrtém provedení se druhá nádoba zhotovuje jako součást jediného celku vrchu láhve a obsahuje určitý počet ponorných trubiček, přičemž tyto příčné řezy podle příslušnosti předvádějí vrch láhve před našroubováním, v průběhu našroubování, po utažení, v průběhu povolování a po úplném odstranění, obr. 9 příčný řez v rovině IX- ΓΧ z obr. 8c, obr. 10 zvětšený pohled na příčný řez plastové těsnicí feruíy podle tohoto vynálezu, obr. 11 pohled na příčný řez provedení z obr, 5d, kdy tento příčný řez předvádí první provedení ventilu ponorné trubičky podle tohoto vynálezu, přičemž tento ventil jev roztaženém nebo otevřeném stavu, obr. 12 pohled na příčný řez provedení z obr. 5d, kdy tento příčný řez předvádí první provedení ventilu ponorné trubičky podle tohoto vynálezu, přičemž tento ventil je ve smrštěném nebo uzavřeném stavu, obr. 13 pohled na příčný řez ventilu z obr. 12 v jeho smrš35 těném nebo uzavřeném stavu, obr. 14 pohled na příčný řez ventilu z obr. 11 v jeho roztaženém nebo otevřeném stavu, obr. 15 pohled na příčný řez druhého provedení ventilu ponorné trubičky podle tohoto vynálezu, přičemž tento ventil je ve smrštěném nebo uzavřeném stavu, obr. 16

- . pohled na příčný řez ventilu z obr. 15 v jeho roztaženém nebo otevřeném stavu, obr. 17 pohled na podélný příčný rez třetího provedení ventilu ponorné trubičky podle vynálezu, kdy tento ventil je ve svém uzavřeném stavu, obr. 17a příčný řez v rovině X - X z obr. 17, obr, 18 pohled na podélný příčný řez čtvrtého provedení ventilu ponorné trubičky podle vynálezu, kdy tento ventil je ve svém uzavřeném stavu, obr. 18a příčný řez v rovině Y - Ý z obr. 18 a obr. 19 až obr. 21 podle příslušnosti příčné řezy pátého, šestého a sedmého provedení ventilu ponorné trubičky podle vynálezu, kdy každý příslušný ventil je ve svém uzavřeném stavu.

Příklady provedení vynálezu

Obr. 1 předvádí druhou nádobu 20, kterou obklopuje vnější kryt I, jenž má horní lem 2. Ze spod50 ku krytu 1 vyčnívá přípojka 5 ponorné trubičky 30. K přípojce 5 se připojuje ponorná trubička 30, Skříň 1 má protrhuj ící součást 6, která vyčnívá směrem vzhůru a je ukončena hrotem 7.

Na vnitřní stěně skříně I je vytvořen výstupkový předěl 3, kteiý je veden po obvodu vnitřku skříně i.

-4CZ 299698 Bó

Vnitřní zásobník JJ má dolní otevřený konec, kteiý je utěsněn těsnicí vložkou 12 a protržitelnou membránou J3. Těsnicí vložka 12 je prstencová a vymezuje středový otvor J4. Nádoba JJ má také těsnicí O-kroužek 8, který obepíná vnitřní zásobník JJ v obvodovém vyhloubení 4.

V podmínkách praktického používání se vnitřní zásobník JJ plní kapalinou J5 a stlačeným plynem J6 pomocí prostředků známého technologického postupu, který se používá při plnění tlakových dávkovačích obalů, které jsou všeobecně známé jako aerosolové nádoby. Vnitřní zásobník JJ. se poté zasunuje do vnějšího krytu 1 potud, až se těsnicí O-kroužek 8 dostane do styku s výstupkovým předělem 3. Tato poloha je předvedena na obr. 1. V této poloze se membrána 13 io nachází nad protrhující součástí 6 a hrotem 7. Alternativně se vnitřní zásobník JI může plnit výhradně stlačeným plynem 16, a tudíž se plnění kapalinou J_5 vynechává.

Vnější kryt 1 a vnitřní zásobník JJ se následně vsouvají do otvoru první nádoby 50 tak, aby vnější kryt 1 těsně přiléhal k vnitřku tohoto otvoru a aby ponorná trubička 30 byla zavedena do první kapaliny 40 obsažené v nádobě 50 - viz obr 4. Vnější kryt 1 se udržuje v otvoru pomocí horního letnu 2, který spočívá na vrchu otvoru. Poté se na nádobu 50 umisťuje uzávěr 52 takového typu, jako je víčko se závitem, které nádobu uzavírá. Při umisťování uzávěru 52 na první nádobě 50 se vnitřní zásobník JJ pohybuje směrem dolů do polohy předvedené na obr. 2. Na horní konec nádoby 50 se může nanášet přilnavá vrstva 54, která slouží pro účely připevňování horního konce vnitřního zásobníku JJ k vnitřku uzávěru 52 při umisťování uzávěru na nádobě 50.

Při umisťování uzávěru 52 na první nádobu 50 se vnitřní zásobník JJ přemisťuje do polohy předvedené na obr. 2. Jakmile se toto stane, hrot 7 trhá protržitelnou membránu J3 a protrhující součást 6 vstupuje do středového otvoru J4 v těsnicí vložce J2. V této poloze je unikání kapaliny JJ a plynu J6 znemožněno tím, že těsnicí vložka J2 a protrhující součást 6, které vykonávají utěsňující funkci ve vzájemném vztahu vůči sobě, brání uvolňování kapaliny J5 a plynu J6 z vnitřního zásobníku JJ.

Vnitřní zásobník JJ zůstává v poloze předvedené na obr. 12 do té doby, než uživatel uvolní uzá30 věr 52 z první nádoby 50. Jakmile se toto stane, vnitřní zásobník JJ se přemístí do polohy předvedené na obr. 3. V této poloze přestává těsnicí vložka J2 vykonávat svou těsnicí funkci vůči protrhující součásti 6 a kapalina 15, nebo plyn 16, je vypuzována z vnitřního zásobníku JJ účinkem stlačeného plynu J6 skrze drážky J8 vytvořené v protrhující součásti 6 ve směru šipek J7 do přípojky 5 ponorné trubičky 30. Následně kapalina J5 prochází ponornou trubičkou 30, z níž vypuzuje příměs 3J z ponorné trubičky 30 do první kapaliny 40 obsažené v první nádobě 50. Současně s odstraňováním uzávěru 52 se z první nádoby 50 odstraňuje také kryt J, vnitřní zásobník JJ a ponorná trubička 30, protože vnitřní zásobník JJ se připevňuje k uzávěru 52 pomocí lepidla nebo přilnavé vrstvy 52 a kryt J se připevňuje k vnitřnímu zásobníku JJ s použitím nevratných zadržovacích poutek 19. Kapalina J5 vstupuje do první kapaliny 40 přes přípojku 5 ponorné trubičky 30 a vlastní ponornou trubičku 30, je-li potřebná, před tím, než se kryt J, vnitřní zásobník JJ a ponorná trubička 30 je-li potřebná, odstraní z první nádoby 50. Těsnicí O-kroužek 8 brání úniku kapaliny vzhůru mezi krytem 1 a vnitřním zásobníkem JJ.

Je možné, aby se přemisťování vnitřního zásobníku JJ z polohy předvedené na obr. 2 do polohy předvedené na obr. 3 mohlo podpořit účinností pružiny umístěné mezi těsnicí vložkou J2 a spodkem vnějšího krytu J.

Takto se může vnitrní zásobník JJ přemisťovat do polohy předvedené na obr. 3 na základě použití pružiny a/nebo účinnosti tlaku ve vnitřním zásobníku JJ, kdy tento tlak působí proti proso trhující součásti 6 tak, že tlačí vnitřní zásobník JJ do polohy předvedené na obr. 3.

Na obr. 4 je předveden druhý příklad zařízení podle vynálezu. Kryt J je stejný jako v provedení z obr. 1 až 3, avšak s výjimkou toho, že obsahuje tři trubičkové přípojky 5a, 5b, 5c, k nimž jsou připojeny odpovídající ponorné trubičky 30a, 30b, 30c. Ponorné trubičky 30a, 30b, 30c, které vykazují typickou podobu polypropylenových slámek na pití nebo podobně, mohou mít různé

-5CZ 299698 B6 rozměry průměru nebo délky a mohou obsahovat rozdílné, předem stanovené dávky příměsí 31a, 31b, 31c. Na dolním konci ponorné trubičky 30a, 30b, 30c ie vytvořen jednocestný ventil 300, jako je ventil, jehož popis bude následovat v souvislosti s odkazem na obr. 11 až 21, který znemožňuje unikání příměsi 3f do kapaliny 40 do té doby, než se uvolní vypuzovací činidlo ve vnitřním zásobníku JL Je zjištěno, že v případě, kdy se nepoužívá kapalina Γ5 jako vypuzovací činidlo, bude vypuzovací činidlo obsahující čistý plyn vypuzovat práškovou příměs 31 do kapaliny 40 bez zanechání jakýchkoli zbytků příměsi v ponorné trubičce 30. Pokud se vyžaduje, aby byla použita jedna ponorná trubička 30, v níž bude obsažen určitý počet rozdílných příměsí 31, pak se tyto příměsi 31 vypuzují do kapaliny 40 na různých úrovních.

io

V již popsaných příkladech se mohou vnitřní zásobníky _H připevňovat k uzávěru 52 první nádoby 50 například pomocí nanášení foukané polyethylenové pěny na horní konec vnitřních zásobníků JI a svařování foukané polyethylenové pěny s foukanou polyethylenovou pěnou na vnitřním vršku uzávěru 52 první nádoby 50 pomocí ultrazvukového svařování. Mezi další možnosti patří umisťování vnitřního zásobníku JI do třecího styku s dutým víkem, které se následně připevňuje do vnitřku uzávěru 52 první nádoby 50.

Provedení z obr. 1 až 4 nabízejí výhody přesného dávkování a schopnost používání jak granulovaných, tak i kapalných příměsí 3L Současně se může přidávat několik složek. Není však úplně vyřešen problém zbytků koncentrátů, které zůstávají na spodku sestavy uzávěru 52, protože existuje nutnost odstraňování celé sestavy ponorné trubičky 30 a zbytky mohou zůstávat na ponorné trubičce 30. Na tento problém se zaměřují provedení z obr. 5 a 10, v nichž ponorná trubička 130 zůstává v nádobě i po odstranění uzávěru 152.

Obr. 5a až 5e předvádějí další provedení vynálezu, v nichž je druhá nádoba 20 součást jediného celku šroubovacího vršku, který se pak šroubuje na láhev nebo první nádobou 50, přičemž v hrdle takové láhve nebo první nádoby 50 je upevněna vložka mající protrhující hrot 104 a ponornou trubičku 130.

Obr. 5a předvádí láhev jako první nádobu 1,50 mající vložku 100, která je upevněna v hrdle 160 láhve a která je ve zvětšeném detailu předvedena na obr. 6. Šroubovací uzávěr 152 je předveden odděleně před uzavřením první nádoby 150. Šroubovací uzávěr 152 má vnitřní závit, který spolupracuje s vnějším závitem na hrdle 160 láhve. Součástí jediného cetku šroubovacího uzávěru 152 je válcovitá část, jež tvoří uzávěrový vnitřní zásobník 111, která je na horním konci uzavřena vypuklou částí 112 šroubovacího uzávěru 152, aby tato válcovitá část odolávala tlaku uvnitř vnitřního zásobníku 111, a která je otevřena na dolním konci 113. U dolního konce 113 vnitřního zásobníku 111 je vytvořena vnějším směrem vyhloubená, obvodová drážka 114.

Plastová těsnicí součást 170, jejíž detail je předveden na obr. 10, má vnitřní válcovou stěnu J_72 tvořící komoru, která je na svém dolním konci otevřena, avšak její horní konec je uzavřen fóliovým těsněním nebo membránou 180. Vnitřní válcová stěna 172 je připojena a utěsněna na svém horním konci k vnější válcové stěně 174, jejíž vnější průměr se volí tak, aby tato vnitřní válcová stěna 1,72 těsně přiléhala k vnitřnímu povrchu vnitřního zásobníku 111 vymezenému jeho vnitřním průměrem, U dolního konce vnější válcové stěny 174 je vytvořena vratná příruba 176, která

45. . .má obvodový výstupek 178, jenž je přizpůsoben pro spolupráci s drážkou 114 na vnější stěně vnitřního zásobníku IJ 1. Vnitřní válcová stěna 172 má horní a dolní utěsňovací výstupky 182, 183, které jsou upraveny tak, aby vytvářely těsnění odolávající účinkům tlaku vnějšího povrchu protrhující součásti 104.

Těsnicí součást 170 se připevňuje pomocí západkového spoje k dolnímu konci 113 vnitřního zásobníku ΐ 11 tak, aby vytvářela takový uzávěr nádoby, který je odolný vůči účinkům tlaku. Vnitřní zásobník 111 se plní kapalinou 115 a stlačeným plynem 116 s použitím známého postupu, takže ve vnitrním zásobníku 111 existuje vnitřní tlak, který způsobuje vyboulení membrány 180 vnějším směrem.

-6CZ 299698 B6

Vložka 100 se upevňuje v hrdle 160 láhve pomocí jakýchkoli použitelných prostředků. Vložka 100 má celkově první komoru 101, která je na svém horním konci otevřená a která má určitý počet opěrných nožiček 190 vyčnívajících z dolního konce. Tato první komora 101 má určitý počet zadržovacích článků 191, které jsou ve styku s vnitřkem hrdla 160 láhve, takže snadné vyjmutí vložky 100 není možné. Horní konec první komory 101 má horní lem 102, který je upraven pro účelový styk se zahloubením 103 na hrdle 160 láhve tak, aby byio znemožněno zatlačení vložky 100 směrem dolů dovnitř hrdla 160.

Dolní konce opěrných nožiček 190 jsou připojeny k duté hrotové součásti 104, která má druhou komoru 105 s menším vnitřním průměrem na svém horním konci a část 106 s větším vnitřním průměrem na svém horním konci. Mezi jednotlivými opěrnými nožičkami 190 se nacházejí otvory, které umožňují průchod kapaliny mezi hrotovou součástí 104 a stranou láhve tehdy, když se kapalina vylévá z láhve. Počet opěrných nožiček 191 a příslušných otvorů může být podle potřeby dvě, tři, čtyři nebo více.

Ve stěně druhé komory 105 s menším vnitřním průměrem je vytvořen určitý počet radiálně vyvedených průchodů 108, které propojují dutý vnitřek hrotu 104 a vnitřek první komoiy 101. Ze spodku duté protrhující součásti 104 vystupuje ponorná trubička 130, kterou obklopuje plastová nebo odpružená kovová, kuželovitá podložka 109, jež je připevněna k protrhující součásti 104 a slouží jako jednocestná zadržovací součást umožňující vsunování ponorné trubičky 130 do části 1.06 s větším vnitřním průměrem, avšak znemožňující její pohyb směrem dolů. Vnitřní průměr části 106 s větším vnitřním průměrem je stejný jako vnější průměr ponorné trubičky 130. Schodek nebo stupeň mezi druhou komorou 105 s menším průměrem a částí 106 s větším vnitřním průměrem znemožňuje zavedení ponorné trubičky 130 do druhé komory 105 s menším vnitřním průměrem a zablokování radiálních otvorů 108.

V podmínkách praktického používání se vnitřní zásobník 111 plní kapalinou 115 a stlačeným plynem 116 pomocí prostředků známého technologického postupu, který se používá při plnění tlakových dávkovačích obalů, které jsou všeobecně známé jako aerosolové nádoby. Alternativně se vnitřní zásobník 111 může plnit výhradně jen stlačeným plynem 116 a plnění kapalinou 115 se neprovádí.

Obr. 5b předvádí uzávěr 152 v průběhu jeho šroubování na hrdlo 160, přičemž detail uzávěru 152 v této fázi použití je nakreslen na obr. 7. Při umisťování uzávěru 152 na láhvi se vnitřní zásobník

111 pohybuje smérem dolů a hrot 104 vstupuje do prostoru, který vytváří vnitřní válcovitá stěna

172 těsnicí součásti 170.

Po úplném utažení uzávěru 152 na láhvi se vnitřní zásobník 111 nachází v poloze nakreslené na obr. 5c, v níž těsnění 154 uvnitř uzávěru 152 bezpečně utěsňuje vršek 156 hrdla 160 láhve.

V důsledku dosažení tohoto stavu trhá dutá hrotová součást 104 protržitelnou membránu 180 a dutá hrotová součást 104 vstupuje do vnitřního zásobníku 111. V této poloze vzájemná utěsňovací činnost těsnicí součásti 170 spolu s dutou hrotovou součástí 104 znemožňuje unikání kapaliny 115 a plynu 116 z vnitřního zásobníku 111. Jak horní utěsfíovací výstupek 182, tak i dolní utěsňovací výstupek 183 vytvořený v obou případech na vnitřní válcové stěně 172 těsnicí sou45 části 170 utěsňují vnější povrch duté hrotové součásti 104.

Vnitřní zásobník 111 zůstává v poloze předvedené na obr, 5c do té doby, než uživatel uvolní uzávěr 152 z první nádoby 150. Jakmile ktomu dojde, přemístí se vnitřní zásobník 111 do polohy předvedené na obr. 5d. V této poloze horní utěsňovací výstupek 182 dále neutěsňuje dutou hroto50 vou součást 104, avšak dolní utěsňovací výstupek 183 zůstává nadále vutěsňovacím styku s vnějším povrchem duté hrotové součásti 104 pod radiálními průchody 108. Takto se zachovává únikový průchod pro stlačenou kapalinu 115 nebo plyn 116, která je vypuzována z vnitřního zásobníku 111 účinkem stlačeného plynu 116 ve směru šipek 184, 185, 186 mezi dutou hrotovou součástí 104 a těsnicí součástí 170, skrze radiální průchody 108 a do ponorné trubičky 130.

Kapalina 115 nebo plyn 116 pak prochází skrze ponornou trubičku 130 a vypuzuje materiál kon-7CZ 299698 B6 centrálu nebo příměsi Ϊ3Ϊ obsažený v ponorné trubičce 130 skrze ventil 300 do kapaliny nebo jiné látky nacházející se v první nádobě 150. Možná provedení ventilu 300 jsou popsána v dalším textu s odkazem na obr. 11 až obr. 21. Při odstraňování uzávěru 152 z první nádoby 150 se vnitřní zásobník 111 vyjímá společně s protrženou těsnicí součástí 170 tak, jak je to předvedeno na obr, 5e, přičemž jak vložka 100, tak iponomá trubička 130 zůstávají v láhvi. Vložka 100 nebrání ' vylévaní tekutiny z lah* /e, protože tato tekutina může protékat mezi opěrnými nožičkami 190 vložky 100.

Obr. 8a až 8e předvádějí další provedení vynálezu, v němž se vložka 100 přizpůsobuje pro použilo vání čtyř ponorných trubiček 230a, 230b, 230c, 230d. Toto provedení funguje stejným způsobem jako provedení z obr. 5a až 5e, a proto součásti, které jsou v obou provedeních stejné, budou označeny stejnými odkazovými značkami. Dutá hrotová součást 104 je nahrazena trhací součástí

200, která má dutou hrotovou součást 204, druhou komoru 205 s menším vnitřním průměrem, kuželovitou komůrkovou část 206, dolní koncové víko 207, radiální průchody 208, jež jsou vytvořeny ve stěně druhé komory 205 s menším vnitřním průměrem a čtyři ponorné trubičky 230a až 230d.

Ponorné trubičky 230a až 230d, které vykazují typickou podobu polypropylenových slámek na pití nebo podobně, mohou mít různé rozměry průměru nebo délky a mohou obsahovat rozdílné, předem stanovené dávky příměsí 231a, 231b, 231c, 231 d a každá z těchto ponorných trubiček 230a až 23Od má na dolním konci vytvořen jednocestný ventil 300. Možná provedení ventilu 300 jsou popsána podrobněji v dalším textu s odkazem na obr. ll až 21. V dolním koncovém víku 207 jsou vytvořeny otvory a jednosměrné kuželovité podložky umožňují jednoduché, utěsňující vsunování ponorných trubiček 23 Qa až 23Od.

Vynález se může uplatňovat v souvislosti s používáním aromatických látek, farmaceutických výrobků, zde je obzvláště využitelný, protože umožňuje přesné dávkování chemických látek, vitaminů atd. Na základě používání několika různých trubiček majících rozdílné délky, jež končí v kapalině na různých úrovních, lze v uvedené kapalině získávat pásma s různým zabarvením a vůní. Ponorné trubičky 230a až 23 Od se mohou přesně plnit na jiném místě a poté umisťovat do krytu 1 ve fázi plnění láhví. Obzvláště výhodným vypuzujícím činidlem pro vypuzování práškových nebo granulovaných tuhých látek je stlačený vzduch nebo jiný plyn, který účinkuje tak, že kapalina nezpůsobuje ulpívání takových tuhých látek na straně ponorné trubičky 230a až 230d. 35 Obr. 11 až 14 představují první provedení ventilu 300, který je vytvořen na dolním konci ponorné trubičky 130. Na dolním konci ponorné trubičky 130 jsou vytvořeny řady varhánkových žeber nebo zvlnění 310, která umožňují roztahování celkové délky ponorné trubičky 130 tak, aby se tato mohla roztahovat a smršťovat na principu varhánkového roztahování a skládání. Spodek ponorné trubičky 1,30 má uzavřený konec 335 například pomocí ohřívání a následného kroucení ponorné trubičky 130 nebo pomocí j iných prostředků.

Objímka 312, jejíž vnitřní průměr je o něco větší než vnější průměr zvlnění 310, má na svém horním konci dovnitř směřující, vratnou přírubu 314. Tato příruba 314 je ve styku s prvním varhánkovým žebrem 310a z řady zvlnění 310. Nej nižší varhánkové žebro 3 lOz má větší vnější průměr než ostatní varhánková žebra, takže ve složeném nebo smrštěném stavu, který je předveden na obr. 12 a 13, je varhánkové žebro 31 Oz v pružném styku s dolním koncem objímky 312, V horní části 320 dolního varhánkového žebra 310z je vytvořen určitý počet otvorů 318, ačkoli by se mělo vzít na vědomí, že vynález může fungovat stejně tak dobře i tehdy, budou-li tyto otvory 318 vytvořeny v jiném zvlnění 310 v zájmu minimalizování ztrát, protože nějaké množství příměsi 131 nacházející se pod úrovní otvorů 318 nebude při účinkování vnitřního tlaku v ponorné trubičce 130 vypuzeno skrze otvory 318. Na obr. 13 a 14 jsou předvedeny dva otvory 318 na opačných stranách ponorné trubičky 130, avšak v praktických podmínkách se může používat nějaký jiný počet otvorů 318. Když je vlnitá část ponorné trubičky 130 v neroztaženém stavu, nacházejí se zvlnění 310 ve vzájemném těsném dotyku, takže v důsledku tohoto vzájemného dotyku sousedních zvlnění 310 jsou otvory 318 účinně uzavřeny.

V průběhu odstraňování víka 152 z první nádoby 150 může stlačený plyn 116 unikat z komory 111 přes radiální průchody 108 do ponorné trubičky 130 stejně tak, jak to bylo vysvětleno v předcházejícím textu v souvislosti s obr. 5a až 5e. Stlačený plyn 116 zvyšuje vnitřní tlak v ponorné trubičce 130 na vyšší úroveň, než·je úroveň tlaku v první nádobě 150,· výsledkem čehož·je roztahování vlnité části ponorné trubičky 130.

Tím, jak se dolní varhánkové žebro 310z přemisťuje za dolní okraj 322 objímky 312, dochází k jeho volnému roztahování, takže otvory 318 nejsou nadále uzavřeny těsným stykem se sousedit) ním varhánkovým žebrem. Následně se příměs 131. obsažená v ponorné trubičce 130 vypuzuje přes otvory 318 pod tlakem ve směru šipek 324. V tomto smyslu nemůže docházet k unikání příměsi 131 obsažené v ponorné trubičce 130 do okolní tekutiny v první nádobě 150 do té doby, než se ve vnitřku ponorné trubičky 130 zvýší tlak v důsledku odstranění uzávěru 152;

V dalším provedení lze objímku 312 vynechat, pokud plastový materiál ponorné trubičky 130 má postačující tvarovou „paměť“, nebo-lí, když varhánková žebra zůstávají těsně stažena tehdy, když v ponorné trubičce 130 nedochází ke zvyšovaní tlaku, takže otvory 318 zůstávají blokovány těsným stykem se sousedním varhánkovým žebrem až do té doby, kdy se tlak ve vnitřku ponorné trubičky 130 zvýší a varhánková žebra se začnou roztahovat.

Obr. 15 a 16 představují další provedení ventilu 300 podle vynálezu. Dolní konec ponorné trubičky 130 je utěsněn v důsledku přidání vyduté vložky 330, která je přilepena k vnitřní stěně ponorné trubičky 130. Vydutý tvar je volen proto, aby vložka 330 vykazovala odolnost při zvýšení tlaku ve vnitřku ponorné trubičky 130. Alternativně může mít spodek ponorné trubičky 130 uzavřený konec 335 ohříváním a následným kroucením, jak je to předvedeno na obr. 13 a 14.

V blízkosti dolního konce ponorné trubičky 130 je vytvořen trubičkovitý úsek 332 mající stejnoměrný průměr a nad tímto trubičkovítým úsekem 332 se nachází zvlněný úsek 334 mající řady varhánkových žeber nebo zvlnění 340, která umožňují roztahování celkové délky ponorné trubič30 ky 130 tak, aby se mohla roztahovat a smršťovat na principu varhánkového roztahování a skládání.

Objímka 342 má horní část 344, jejíž vnitřní průměr je větší než vnější průměr žeber zvlnění 340, a dolní část, jejíž vnitřní průměr je o něco větší než vnější průměr trubičkoviteho úseku 332 ponorné trubičky 130. Vrch objímky 342 má na svém horním konci směrem vzhůru vyvedenou vratnou obrubu 348. Tato obruba 348 je ve styku s prvním varhánkovým žebrem 340a řady žeber zvlnění 340. V blízkosti spodku ponorné trubičky 130 je v trubičkovitém úseku 332 vytvořen určitý počet otvorů 350. Na obr. 15 a 16 jsou vidět dva otvory 350 na opačných stranách ponorné trubičky 130, avšak pro účely praktického používání je možné vytvořit jakýkoli přijatelný počet otvorů 350. Otvory 350 by se měly nacházet tak nízko, jak je to jen možné, aby se minimalizovala ztráta výrobku obsaženého v ponorné trubičce 130. Je-li vlnitý úsek 334 ponorné trubičky 130 v neroztaženém stavu, jak je to předvedeno na obr. 15, pak těsný styk s přiléhající dolní částí 346 účinně uzavírá otvory 350.

V průběhu odstraňování uzávěru 152 z první nádoby 150 může stlačený plyn 116 unikat z vnitřního zásobníku 111 přes radiální průchody 108 do ponorné trubičky 130 stejně tak, jak to bylo vysvětleno v předcházejícím textu v souvislosti s obr. 5a až 5e. Stlačený plyn 116 zvyšuje vnitřní tlak v ponorné trubičce 130 na vyšší úroveň, než je úroveň tlaku v první nádobě 150, výsledkem čehož je roztahování vlnité části ponorné trubičky 130 do polohy předvedené na obr. 16.

Tím, jak se otvory 350 přemisťují v důsledku roztahování za dolní okraj 352 objímky 344, nejsou otvory 350 nadále uzavřeny těsným stykem s objímkou 344. Následně se příměs 131 obsažená v ponorné trubičce 130 vypuzuje přes otvory 350 pod tlakem ve směru šipek 354. V tomto smyslu nemůže docházet k unikání příměsi 131 obsažené v ponorné trubičce 130 do okolní tekutiny

-9CZ 299698 B6 v první nádobě 150 do té doby, než se ve vnitřku ponorné trubičky 130 zvýší tlak v důsledku odstranění uzávěru 152.

Obr. 17 až 21 představují pět rozdílných provedení ventilu 300, který se nachází na dolním konci ponorné trubičky 130. Ve všech těchto případech platí, že zploštělá koncová část ponorné trubičky 130 udržuje příměs 131 v ponorné trubičce 130, a proto z ní tato příměs 131 nemůže unikat do té doby, než dojde k takovému zvýšení tlaku v ponorné trubičce 130, který způsobí otevření zploštělé koncové části.

ίο V prvním provedení nakresleném na obr. 17 má dolní konec ponorné trubičky 130 podobu zploštělé koncové části 401 ve tvaru kachního zobáku. Toto technické řešení vyžaduje značný vnitřní tlak před tím, než se ventil otevře, protože přirozený pružící účinek vnitřní stěny 402 se musí překonávat způsobem „nafouknutí bubliny“, aby se tato vnitrní stěna 402 oddálila od vnější stěny 403.

Ve druhém provedení nakresleném na obr. 18 má dolní konec ponorné trubičky 130 podobu jednoduché, rovinné, zploštělé koncové části 41_L- Účinek ohřívání zajišťuje to, že obě stěny 412, 413 jsou v uzavřené poloze stejnoměrně vyváženy.

Ve třetím provedení nakresleném na obr. 19 je zploštělá koncová část 421 přeložena v podobě jednoho vlastního zpětného přehybu, aby bylo vytvořeno bezpečnější uzavření. Vyžaduje se velký vnitřní tlak, který nejdříve roztahuje horní část 422 zploštělé koncové části 421 a poté způsobuje napřímení přehybu 423 před tím, než se může roztahovat dolní část 424. Účinek ohřívání zajišťuje to, že obě stěny 412,413 jsou v uzavřené poloze stejnoměrně vyváženy.

²⁵

Čtvrté, provedení nakreslené na obr. 20 se podobá provedení z obr. 18, avšak odlišnost spočívá v tom, že na zploštělé koncové části jsou vytvořeny tři přehyby 423. Pokud existuje takový technický záměr, je možné vytvářet dva nebo čtyři takové přehyby.

V pátém provedení nakresleném na obr. 21 je zploštělá koncová část 441 svinuta do podoby svit ku, který se rozvíjí v důsledku působení vnitřního tlaku účinkujícího v ponorné trubičce 130.

Pro zkušené odborníky v této oblasti techniky je zřejmé, že lze provádět různé úpravy a zdokonalení, aniž by docházelo k překračování rozsahu vynálezu,

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Zařízení pro přidávání příměsi do první kapaliny, zahrnující první nádobu (50, 150) s otvorem, který je uzavíratelný uvolňovatelným uzávěrem (52, 152) a v níž je první kapalina (40) obsažena, druhou nádobu (20) se stlačenou vypuzovací kapalinovou náplní (15, 115), která je

45 . umístěna v první nádobě (50, 150), přičemž druhá nádoba (20) je v průtokovém propojení s prvním koncem ponorné trubičky (30, 130) jejíž druhý konec je v průtokovém propojení s první nádobou (50, 150), vyznačující se tím, že ponorná trubička (30, 130) obsahuje příměs (31, 131), která je vypuzována z ponorné trubičky (30, 130) dó první kapaliny (40) účinkem zavádění vypuzovací kapalinové náplně (15, 115) do ponorné trubičky (30, 130) v důsledku

50 uvolnění uvolfiovatelného uzávěru (52,152),
2. Zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že druhá nádoba (20) má vnější kryt (1) a vnitřní zásobník (11) obsahující vypuzovací kapalinovou náplň (15, 115), přičemž vnitřní zásobník (11) je pohyblivě uložen v krytu (1) pro jeho posun mezi uzavřenou polohou, v níž je

55 vnitřní zásobník (11) utěsněn krytem (1) při uzavírání otvoru první nádoby (50, 150) uzávěrem i

(52), a otevřenou polohou, v níž je vypuzovací kapalinová náplň (15,115) vypouštěna z vnitřního zásobníku (11) do ponorné trubičky (30) při uvolnění uzávěru (52).
3. Zařízení podle nároku 2, vyznačující se tím, že vnitřní zásobník (11) obsahuje

5 protržitelnou membránu (13) proti níž je v krytu (1) vytvořena protrhující součást (6).
4. Zařízení podle nároku l, vyznačující se tím, že pro uzavírání otvoru první nádoby (150) dále obsahuje uvolňovatelný uzávěr (152) a vložku (100) umístěnou přilehle k uvedenému otvoru, kdy uzávěr (152) je nedílně spojen s uzavřeným vnitřním zásobníkem (111), přičemž ío ve vložce (100) je vytvořena první komora (101) pro umístění uzavřeného vnitřního zásobníku (111) a v duté hrotové součásti (104) vyčnívající do první komory (101) je vytvořena druhá komora (105), kdy v první komoře (101) jsou vytvořeny otvory pro průtok první kapaliny (40) skrze vložku (100), kde uzavřený vnitřní zásobník (111) zahrnuje membránu (108) uzpůsobenou k protržení prostřednictvím hrotové součásti (104), přičemž první konec ponorné trubičky (130)

15 je propojen s druhou komorou (105).
5. Zařízení podle nároku 4, vyznačující se tím, že uzavřený vnitřní zásobník(111) má celkově trubkovitou stěnovou část zněj vystupující a těsnicí součást (170), těsně přiléhající k uvedené stěnové části pro vytvoření uzavření uzavřeného vnitřního zásobníku (111), přičemž

20 těsnicí součást (170) obsahuje membránu (180).
6. Zařízení podle nároku 5, vyznačující se tím, že v důsledku uzavírání první nádoby (150) uzávěrem (152) je uzavřený vnitřní zásobník (lil) přemisťován khrotové součásti (104) tak, že uzavřený vnitřní zásobník (111) je v uzavřené poloze, membrána (180) je přetržena

25 hrotovou součástí (104) a unikání obsahu uzavřeného zásobníku (111) je zabráněno účinkem utěsnění mezi hrotovou součástí (104) a těsnicí součástí (170).
7. Zařízení podle kteréhokoli z předcházejících nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že ponorná trubička (130) je ponořena pod hladinu první kapaliny (40) v první nádobě (150).
8. Zařízení podle kteréhokoli z předcházejících nároků laž7, vyznačující se tím, že vypuzovací kapalinovou náplní (115) je stlačený plyn (116) nebo směs plynu a kapaliny.
9» Zařízení podle kteréhokoli z předcházejících nároků laž8, vyznačující se tím,

35 že ponorná trubička (130) obsahuje množství příměsí (131), které jsou rozmístěny v rozdílných polohách v rozsahu délky ponorné trubičky (130).
10. Zařízení podle kteréhokoli z předcházejících nároků 1 až 9,' v y z n a č u jí c í se tím, že příměsí (131) je kapalina nebo tuhá látka v sypkém stavu.
11. Zařízení podle kteréhokoli z předcházejících nároků lažlO, vyznačující se tím, že příměsí (131) je látka vybraná z následující skupiny látek: barvicí činidla, vonné látky, příchuťové látky, farmaceutické složky, chemikálie, výživné preparáty, kapaliny obsahující plyny v roztoku.
12. Zařízení podle kteréhokoli z předcházejících nároků lažll, vyznačující se tím, že obsahuje dvě nebo více ponorných trubiček (30a, 30b, 30c), z nichž každá má první konec, který je v průtokovém propojení s druhou nádobou (20, 11, 111) a druhý konec, který je v průtokovém propojení s první nádobou (50, 150).
13. Zařízení podle kteréhokoli z předcházejících nároků l až 12, vyznačující se tím, že každá ponorná trubička (30, 130) je tvořena plastovou trubicí, která vykazuje kruhový tvar příčného řezu.

- II CZ 299698 B6
14, Zařízení podle kteréhokoli z předcházejících nároků lažl 3, vyznačující se tím, že jedna nebo každá ponorná trubička (30, 130) je tvořena trubicí s vnitrní světlostí dostatečně malou k zabránění pronikání první kapaliny (140) do trubice skrze její druhý konec,

5 15. Zařízení podle kteréhokoli z předcházejících nároků 1 až 14, v y z n a č u j í c í se tím, že jedna nebo každá ponorná trubička (30, 130) je provedena s ventilem (300) na jejím druhém konci, který je vzdálený od druhého zásobníku (20, 11, 111).

16. Zařízení podle nároku 15, vyznačující se tím, že ventil (300) obsahuje roztažitelio nou trubičkovitou součást a objímku (312) obklopující alespoň část uvedené roztažitelné trubičkovité součásti, přičemž tato roztažitelná trubičkovitá součást má uzavřený konec (335) a v jeho blízkosti alespoň jeden otvor (318), který je přizpůsoben pro vypuzování tekutiny pod tlakem z roztažitelné trubičkovité součásti, roztažitelné mezi prvním, neroztaženým stavem, v němž je otvor (318) uzavřen kontaktem buď s objímkou (312) nebo částí roztažitelné trubičkové součásti
15 a druhým, roztaženým stavem, v němž je tento otvor (318) otevřen.
17. Zařízení podle nároku 16, vyznačující se tím, že roztažitelná trubičkovitá součást zahrnuje zvlnění (310) přizpůsobené pro varhánkové skládání a natahování mezi zmíněným neroztaženým stavem a roztaženým stavem.
18. Zařízení podle nároku 16 nebo 17, vyznačující se tím, že ve varhánkovém žebru zvlnění (310) je vytvořen otvor (318).
19. Zařízení podle nároku 16 nebo 17, vyznačující se tím, že otvor (318) je vytvořen

25 v trubičkovém úseku (332) s neměnným průměrem roztažitelné trubičkové součásti, přičemž horní část (344) s větším průměrem objímky (342) těsně obklopuje zvlněný úsek (334) roztažitelné trubičkovité součásti a dolní část (346) s menším průměrem těsně obklopuje trubičkovitý úsek (332) s neměnným průměrem roztažitelné trubičkovité součásti.

30 ’
20. Zařízení podle nároku 15, vyznačující se tím, že ventil (300) obsahuje dutou trubičkovitou součást se zploštělou koncovou částí (401, 411) z pevného plastu, kde opačné stěny (402, 403, 412, 413) zploštělé koncové částí (401, 411) jsou udržovány ve vzájemném dotyku účinkem pružnosti plastového materiálu a jsou přizpůsobeny pro oddálení ze vzájemného styku, při tlaku uvnitř duté trubičkovité součásti.
21. Způsob přidávání příměsi v podobě kapaliny nebo granulované tuhé látky do první kapaliny zařízením podle jednoho z nároků 1 až 20, vyznačující se tím, že se zavede předem .stanovené množství příměsi (31, 131) do ponorné trubičky (30, 130) alespoň částečně uzavřené na jednom konci a na jejím druhém konci se vytvoří průtokové propojení s druhou nádobou (20,

40 11, 111) obsahující tlakovanou vypuzovací kapalinovou náplň (15, 16), ponorná trubička (30,

130) a druhá nádoba (20, 11, 111) se instalují do první nádoby (50, 150) s první kapalinou (40), první nádoba (50, 150) se uzavře uvolňovatelným uzávěrem (52, 152) a uvolňovatelný uzávěr (52, 152) se uvolní pro vypouštění stlačené vypuzovací kapalinové náplně (15, 16) z druhé nádoby (20, 11, 111) do otevřeného konce ponorné trubičky (30, 130) a vypudí se příměs (31, 131)

45 z alespoň částečně uzavřeného konce ponorné trubičky (30, 130) do první kapalíny (40).

50 9 výkresů