CZ298975B6 - Sekcní stroj pro výrobu lahví - Google Patents

Abstract

Sekcní stroj pro výrobu sklenených láhví má nekolik sekcí (11), z nichž každá má predformovací stanici pro výrobu banky. Každá predfomovací stanice obsahuje sekcní rám (11A) a plunžrový dávkovací mechanismus má horní a dolní válcovou cást (63, 64). Každý sekcní rám (11A) má horní povrch (94), na nemž je pripevnen montážní blok (85) s pruchozími otvory (87), které jsou souosé s otvory v horním povrchu sekcního rámu (11A) pro príjem zásobníkových nádob plunžrového dávkovacího mechanismu a jejich upevnení prostrednictvím jejich prírub (77) na montážním bloku (85) upevnovaci (83), pricemž montážní blok (85) je k hornímu povrchu (94) sekcního rámu (11A) upevnen prostrednictvím šroubu (89).

Description

Sekční stroj pro výrobu lahví

Oblast techniky

Vynález se týká sekčního stroje pro výrobu lahví, který přetváří dávky roztavené skloviny na láhve ve dvoukrokovém výrobním procesu.

Dosavadní stav techniky

První stroj s individuálními sekcemi - dále jen sekční stroj, byl patentován v patentech US 1843159 ze dne 2. února 1932 a US 1911119 ze dne 23. května 1933. V současnosti se ve světě používá více než 4000 sekčních strojů od různých výrobců, které každý den v roce produkují více než milion láhví.

Takový sekční stroj má určitý počet stejných sekcí - sekční rám, ve kterém a na kterém je namontován určitý počet mechanismů, kdy každá z těchto sekcí má přední formovou stanici, která přetváří jednu nebo více dávek dodané roztavené skloviny na banky mající otvor se závitem - hrdlo láhve na druhém konci, a foukací stanici, do níž baňky vstupují a přetvářejí se na láhve stojící ve vzpřímené poloze s hrdlem směřujícím vzhůru. Mechanismus pro obracení a držení hrdel lahví zahrnuje proti sobě postavenou dvojici ramen, která se otáčejí kolem osy obracení, přemisťují banky z přední formovací stanice do foukací stanice a provádějí v průběhu výrobního procesu obracení těchto baněk z polohy, v níž hrdla láhví směřují dolů, do polohy, v níž hrdla láhví smě25 řují vzhůru. Láhev zhotovená ve foukací stanici se vyjímá ze sekce odebíracím mechanismem.

Přední formová stanice obsahuje opačné dvojice prázdných forem a foukací stanice obsahuje opačné dvojice vyfukovacích forem. Tyto formy jsou přemisťovatelné mezi otevřenými oddělenými a uzavřenými polohami, proti sobě umístěné dvojíce forem hrdel lahví, které jsou přemis30 ťovány - neseny v blízkostí jejich vršků mechanismem pro obracení a držení hrdel lahví, vymezují konec láhve a udržují vytvořenou baňku v průběhu přemisťování z přední formové stanice do foukací stanice.

Podstata vynálezu

Podle vynálezu u sekčního stroje pro výrobu skleněných láhví majícího několik sekcí, z nichž každá má předformovací stanici pro výrobu baňky, přičemž každá předformovací stanice obsahuje sekční rám a plunžrový dávkovači mechanismus obsahující horní a dolní válcovou část je podstatou to, že každý sekční rám má horní povrch, na němž je připevněn montážní blok s průchozími otvory, které jsou souosé s otvory v horním povrchu sekčního rámu pro příjem zásobníkových nádob plunžrového dávkovacího mechanismu a jejich upevnění prostřednictvím jejich přírub vytvořených na montážním bloku upevňovací, přičemž montážní blok je k hornímu povrchu sekčního rámu upevněn prostřednictvím šroubů.

Dále je podstatou to, že každý otvor montážního bloku pro zásobníkovou nádobu plunžrového dávkovacího mechanismu je upraven pro kluzné uložení její dolní válcové části v určeném místě.

Podstatou je i to, že horní povrch sekčního rámu, na němžje připevněn montážní blok, je plochý, jakož i to, že horní i spodní povrch montážního bloku jsou navzájem rovnoběžné. Cílem přihlašovaného vynálezu je zdokonalený plunžrový dávkovači mechanismus pro sekční stroj, jakož i zásobníkovou nádobu, která nebude vystavena účinku naklánění.

-1 CZ 298975 B6

Přehled obrázků na výkresech

Příkladné provedení sekčního stroje pro výrobu lahví je znázorněno na přiložených výkresech, kde představuje obr. 1 schematický nákres stroje majícího určitý počet stejných sekcí, kdy každá sekce má přední formovou stanici a foukací stanici, obr. 2 šikmý pohled předvádějící mechanismus pro otevírání a uzavírání forem jedné ze stanic sekce, obr. 3 šikmý pohled, který předvádí propojení jednoho z mechanismů pro držení forem s vodicí šroubovou hnací sestavou, obr. 4 boční pohled na příčný řez vodicí šroubové hnací sestavy z obr. 3, obr. 5 nárys vodicí šroubové hnací sestavy z obr. 3, obr. 6 šikmý pohled na konstrukční řešení transmisního pouzdra, které je io odděleno od svého držáku, obr. 7 šikmý pohled řešení umístění mechanismu pro držení forem umožňující přímočaré přemisťování ve směru, jenž je kolmý ve vztahu k rovině sevření, obr. 8 šikmý pohled na mechanismus pro obracení a držení hrdel lahví, který provádí přemisťování baněk z předních forem do konečných foukacích forem, obr. 9 pohled podobající se pohledu z obr. 7 a předvádějící druhé provedení mechanismu pro držení forem, jehož umístění umožňuje přímočaré přemisťování, obr. 10 pohled, který se podobá pohledu z obr. 6 a který předvádí konstrukční řešení transmisního pouzdra odpovídajícího provedení z obr. 9, obr. 11 příčný řez části mechanismu pro nesení forem z obr. 9 a který znázorňuje, jak jedno z vodítek kruhového průřezu může vyrovnávat nárůst tepla, obr. 12 šikmý pohled na kryt vodícího šroubu a transmise, obr. 13 šikmý pohled, na lože stroje, které nese jeho jednotlivé sekce, obr. 14 šikmý pohled na část lože stroje, obr. 15 první provedení elektronického blokového schématu pro ovládání mechanismu pro otevírání a uzavírání forem, obr. 15A alternativní provedení elektronického blokového schématu pro ovládání mechanismu pro otevírání a uzavírání forem, obr. 16 první postupový diagram řídicího algoritmu mechanismu pro otevírání a uzavírání forem, obr. 16A druhý postupový diagram řídicího mechanismus pro otevírání a uzavírání forem, obr. 17 šikmý pohled na přední formovou stanici sekce s mechanismem závěrové hlavy, který je namontován v rohu vrchní stěny rámu sekce, obr. 18 boční řez ovládací části mechanismu závěrové hlavy z obr. 17, obr. 19 příčný řez z pohledu nárysu závěrové hlavy nad přední formou stroje, obr. 20 pohled, který se podobá obr. 19 v situaci, kdy závěrová hlava vstupuje do pracovního styku s přední formou v první poloze, obr. 21 pohled, který se podobá obr. 19 v situaci, kdy závěrová hlava vstupuje do pracovního styku s přední formou ve druhé poloze, obr. 22 šikmý pohled na závěrovou hlavu, obr. 23 postupový diagram činnost ovladače mechanismu závěrové hlavy, obr. 24 pohled, který se podobá obr. 17 s mechanismem ramena nálevky, jenž je namontován na sekčním rámu, obr. 25 šikmý pohled na alternativní provedení mechanismu pro obracení a držení hrdel lahví používaného společně s mechanismem pro otevírání a uzavírání forem z obr. 9 a 10, obr. 26 řez v rovině 26 - 26 z obr. 25, obr. 27 axiální pohled na spoj krytu šnekového převodu a skříně motoru, obr. 28 postupový diagram algoritmu obracení, obr. 29 postupový diagram algoritmu otvírání hrdlových kroužků, obr. 30 postupový diagram vratného algoritmu, obr. 31 šikmý pohled na plunžrový dávkovači mechanismus přední formové stanice, který je částečně znázorněn na obr. 17, obr. 32 šikmý pohled na jednotlivý zásobník plunžrového dávkovacího mechanismu, obr. 33 šikmý pohled na montážní blok, obr. 34 šikmý, oddělený pohled propojení prvních čtyř obslužných potrubí vedených do spodní částí plunžrové skříně plunžrového dávkovacího zařízení, obr. 35 šikmý pohled na přední čelo spojovací skříně, obr. 36 šikmý pohled na horní povrch spojovací skříně, obr. 37 šikmý pohled na vrchní stranu a přední čelo rozváděcího podstavce plunžrového dávkovacího zařízení, obr. 38 šikmý pohled na přechodovou desku, obr. 38A pohled, který se podobá obr. 38 s alternativní přechodovou deskou, obr. 39 pohled, který se podobá obr. 31 s alternativním montážním blokem, obr. 40 šikmý pohled na část držáku kroužků hrdla, který má alternativní tvar, obr. 41 boční řez první upevňovací sestavy s první polovinou formy, která je nesena mezičlánkem pro nesení formy, obr. 42 boční řez druhé upevňovací sestavy s druhou polovinou formy, která je podepřena mezičlánkem pro nesení formy, obr. 43 boční řez třetí upevňovací sestavy s třetí polovinou formy, která je podepřena mezičlánkem pro nesení formy, obr. 44 schematický boční řez přední formou nesenou v přední formové stanici a foukací formou nesenou v příslušné foukací konečné stanici, obr. 45 šikmý pohled na odebírací mechanismus, obr. 46 schematické znázornění oddělení ramena z odebíracího mechanismu z

-2CZ 298975 B6 obr. 45 a obr. 47 postupový diagram se „Z“ posunutým algoritmem ovládání odebíracího mechanismu.

Příklady provedení vynálezu

Sekční stroj obsahuje určitý počet, obvykle 6, 8, 10 nebo 12 sekcí 11. Konvenční sekce má podobu skříňového rámu nebo sekční skříně 11A - viz obr. 2, která obsahuje nebo nese mechanismus sekce. Každá sekce 11 obsahuje přední formovou stanici, která má otevírací a uzavírací io mechanismus 12 pro přenášení prázdných forem, v nichž jsou dodané dávky roztavené skloviny přeměňovány do baněk, a konečnou foukací stanici, která má otevírací a uzavírací mechanismus foukacích forem, do nichž vstupují baňky, které se následně přetváří do láhví. V jednom cyklu každé sekce 11 může být zpracovávána jedna, dvě, tři nebo čtyři dávky roztavené skloviny, a proto v závislosti na počtu současně zpracovávaných dávek roztavené skloviny v jednom cyklu bude každý stroj 10 příslušně označován jako stroj pro jednu dávku roztavené skloviny, stroj 10 pro dvě dávky roztavené skloviny, stroj 10 pro tří dávky roztavené skloviny - viz znázorněné provedení, nebo stroj 10 pro čtyři dávky roztavené skloviny. Odebírací mechanismus - viz obr. 40, vyjímá zhotovené láhve z konečné foukací stanice a přenáší je na odstávku 14. Neznázoměný odtlačovací mechanismus následně přemisťuje zhotovené láhve z odstávky 14 na dopravník 15, který je odvádí dále od stroje J_0. Přední část stroje 10, nebo sekce JJ_ je tím koncem, který je vzdálenější od dopravníku 15, přičemž zadní část stroje 10 je tím koncem, který se nachází v blízkosti dopravníku L5, a strany stroje 10 nebo sekcí 11 směřují kolmo na dopravník 15. Pohyb ze strany na stranu je pohybem, který je rovnoběžný s pohybem dopravníku J_5.

Obr. 2 představuje část sekce 11 stroje J_0 pro tří dávky roztavené skloviny vyrobeného v souladu s přihlašovaným vynálezem a je schematickou ukázkou konstrukčního řešení přední formové stanice. Sekce 11 obsahuje sekční rám 11A ve tvaru skříně mající vrchní stěnu 134 s horním povrchem 94 a boční stěny 132. Každý mechanismus 12, 13 pro otevírání a uzavírání forem obsahuje opačně postavenou dvojici mechanismů 16 pro držení forem. Každý mechanismus 16 pro držení forem je propojen s prostředky ovládací sestavy obsahujícími převod J_8 otočného pohybu na přímočarý, který je namontován na vrchu sekčního rámu 11A a je poháněn hnacím systémem 19 majícím otočný výstup pro přemisťování přidruženého mechanismu 16 pro držení forem přímočaře ve směru do stran mezi odtaženou, oddělenou polohou a sevřenou polohou, v níž jsou poloviny opačné dvojice mechanismů 16 pro držení forem k sobě pevně přitisknuty.

Mechanismy 16 pro držení forem předních formových stanic jsou stejné, ale mechanismus 16 pro držení forem jedné stanice se může svými rozměry odlišovat od mechanismu 16 pro držení forem jiné stanice jako důsledek rozdílů ve výrobním procesu, které budou zkušeným odborníků v této oblasti techniky dobře známé. Protože předváděným strojem je stroj JO pro tři dávky roztavené skloviny, ponese každý mechanismus 16 pro držení prázdných forem přední nebo konečné foukací stanice tři poloviny 17 forem předních forem nebo foukacích forem.

S odkazem na obr. 3, 4 a 5 bude nyní popsáno jednak připojení mechanismu 16 pro držení forem k přidruženému hnacímu systému 19 a jednak prostředky pro přemisťování mechanismu 16 pro držení forem mezi sevřenou polohou a rozevřenou polohou. Obr. 4 a 5 ukazují pouze mechanis45 mus 16 pro držení forem, který nese mechanismus, jenž je přidružen k jediné sekci 11, zatímco obr. 6 předvádí alternativní skříň, která ponese dva mechanismy 16 pro držení forem tehdy, když na sebe budou navazovat dvě sekce 11, a která ponese pouze jeden mechanismus 16 pro držení forem tehdy, když nebude navazovat žádná sekce 11. Hnací systém 19 obsahuje servomotor 66, s nějakou převodovkou a/nebo převodem pro změnu směru, mající otočný výstup v podobě vře50 tena 67 - viz obr. 4, které je připojeno k pohybovému šroubu 70 například se šroubovicí kulového nebo lichoběžníkového průřezu, jenž má horní část pravotočivý závit a dolní částí levotočivý závit, prostřednictvím spojovací součásti 68. Skříň 90 nese pohybový šroub 70. Oba konce tohoto pohybového šroubu 70 jsou umístěny ve skříni 90 ve svislé poloze ve vhodných, jednoduchých radiálních nebo zdvojených sestavách 99 kuličkových ložisek. Skříň 90 má podstavec

-3 CZ 298975 B6

93, kterým je přišroubována k hornímu povrchu 94A, 94B - viz. obr. 6, dvou sousedních sekčních rámů 11A vhodnými šrouby 95. Není-li připojena žádná navazující sekce 11, bude vrchní stěna 134 sekce 11 rozšířena vnějším směrem, aby vytvořila dokonalejší podstavec 93 pro skříň 90, která dále zahrnuje protilehlé boční stěny 96, jež jsou opatřeny výztužnými žebry 97, a odnímatelné horní části 98. Pohybový šroub 70 je připojen k převodu 18 otočného pohybu na pohyb přímočarý, obsahující maticové prostředky, které mají dolní matici 72 s levotočivým závitem a horní matici 74 s pravotočivým závitem a které jsou umístěny na pohybovém šroubu 70. Převod 18 navíc obsahuje prostředky pro připojení matic 72, 74 k mechanismu 16 pro držení forem, kdy první dvojice zvedacích článků 76 je připojena na jednom konci k horní matici 74, ío druhá dvojice zvedacích článků 78 je připojena na jednom konci k dolní matici 72 a třmen 82 má vodorovnou díru 91 nesoucí příčný, třmenový otočný hřídel 80, k němuž jsou otočně připojeny druhé konce zvedacích článků 76, 78. Z důvodu prodloužení životnosti článků 76, 78 se používají objímková nebo přírubová pouzdra. Třmen 82 má také svislou díru 92, do níž otočně vstupuje svislý otočný hřídel 27 mechanismu 16 pro držení forem. V důsledku toho bude otáčení pohybového šroubu 70 jedním směrem následně přisunovat mechanismus 16 pro držení forem směrem k opačnému mechanismu 16 pro držení forem a naopak. Lze seznat, že zvedací články 76, 78 vytvářejí kloubové spoje, které se mohou pohybovat mezi sevřenou a rozevřenou polohou a které účinkují vodorovně mezi skříní 90 a mechanismem 16 pro držení forem.

Každý mechanismus 16 pro držení forem má nosič 30 a dolní a horní mezičlánky 24, které drží poloviny V7 forem a které jsou na nosiči 30 neseny na svislém otočném hřídeli 27, který prochází svislými dírami v nosiči 30, mezičláncích 24 a ve třmenu 82. Třmen 82 vstupuje do kapsy 101 v nosiči 30. Na obrázcích je vidět, že pohybový šroub 70 je svislý a je veden v blízkosti mechanismu 16 pro držení forem, přičemž převod 18, který propojuje otočný výstup servomotoru 66 25 pohybový šroub 70 a mechanismus 16 pro držení forem, je kompaktně umístěn mezi pohybovým šroubem 70 a mechanismem 16 pro držení forem na horním povrchu 94 vrchní stěny 134 sekce JJ. Převod J_8 je kompletně umístěn nad vrchem sekčního rámu 11A a vytváří zátěž působící v blízkosti středu - svisle a vodorovně, mechanismu 16 pro držení forem. Svisle proto, že osa třmenového otočného hřídele 80 leží uprostřed mezi horním mezičlánkem 24 a dolním mezičlánkem

24, a vodorovně proto, že osa svislého otočného hřídele 27 prochází středem tělesa nosiče 30 a mezičlánků 24. Zátěž, která se přenáší přímo ze svislého otočného hřídele 27 na horní mezičlánek 24 a dolní mezičlánek 24, působí v rovině, kteráje kolmá ve vztahu ke styčné rovině forem a která protíná střed forem - střed prostřední formy nebo, existuje-li sudý počet forem, prostřední vzdálenost mezi středy forem. Směr působení této zátěže je kolmý ve vztahu ke styčné rovině 35 rovině sevření, nacházející se mezí opačnými polovinami forem a, protože svislý otočný hřídel 27 otočně nese oba mezičlánky 24 a třmen 82 a tento třmen 82 navíc otočně podpírá třmenový otočný hřídel 80, který je připojen ke zvedacím článkům 76, 78, nejsou mezičlánky 24 vystaveny žádným kroutícím silám v průběhu působení svírající zátěže. V souladu s tím bude síla vyvíjená převodem 18 přenášena přímo na mezičlánky 24 - nosič 30 se nenachází v dráze svírající zátěže.

Obě matice 72, 74 mají plochý, zadní opěrný povrch 84, který je přidružen k plochému, opracovanému, svislému opěrnému povrchu 86, jenž je vymezen na zadní stěně 88 odlitku skříně 90 převodu 18. Při odtahování mechanismu 16 pro držení forem se zadní opěrný povrch 84 matic 72, 74 oddělí v rozsahu předem stanovené vzdálenosti - vůle od svislého opěrného povrchu 86, který je vymezen na zadní stěně 88. Pohybový šroub 70 splňuje požadavek takové pevnosti, aby v průběhu přisunování mechanismů 16 pro držení forem až do svíracího dotyku opačných polovin 17 forem, kdy na ně působí požadovaná zátěž, přivedl potřebným způsobem maticové zadní opěrné povrchy 84 až do dotyku se svislým opěrným povrchem 86 zadní stěny 88. Skříň 90 pohybového šroubu 70 má potřebnou pevnost, aby existovala jistota, že tato zátěž může působit a že odnímatelná horní část 98 může být seřízena před upevněním na svém místě z důvodu nastavení požadované vůle mezi zadními opěrnými povrchy 84 matic 72, 74 a zadním opěrným povrchem 86 zadní stěny 88. V souladu s tím poloviny 17 forem, mechanismy 16 pro držení forem, opačně umístěné transmise a skříň 90 vymezí příhradový nosník, zhotovený z trojúhelníkových struktur, který je nesen nad horním povrchem 94 sekčního rámu 11A, aby zabraňoval jak

-4CZ 298975 B6 svislému vychylování, příhradový nosník bude takto chránit nosné hřídele před zátěží účinkující směrem dolů, tak i oddělování polovin Γ7 forem do stran - vodorovně v důsledku svislých zátěží působících v průběhu formovacího procesu. Aby bylo zajištěno mazání opěrných povrchů 84, 86, lze vytvořit olejovou drážku 100 ve svislém opěrném povrchu 86 zadní stěny 88, přičemž olej může být přiváděn do této olejové drážky 100 skrz vhodné průchody vedené ve skříni 90 pohybového šroubu 70. Aby se minimalizovalo tření, může být obrobený povrch impregnován tuhým mazivem. Aby se zajistila větší pevnost, může být skříň 90 pohybového šroubu 70 - viz obr. 6 zdvojena tak, aby mohla nést další pohybové šrouby 70, které budou připojeny k převodům J_8 otočného pohybu na přímočarý sousedních sekcí 11.

Každý mezičlánek 24 - viz obr. 7, obsahuje první část 26, která se otáčí kolem svislého otočného hřídele 27 a která nese jednu z polovin 17 forem, a druhou část 28, která nese další dvě poloviny 17 forem a kteráje připojena prostřednictvím otočného čepu 29 k první části 26 v takové poloze, která zajistí, že účinek působení sil na každou formu bude rozložen stejnoměrně. Svislý otočný hřídel 27 kluzně prochází směrem dolů skrze první část 26 horního mezičlánku 24, skrze vrchní stěnu 30A nosiče 30, skrze transmisní třmen 82, skrze dolní stěnu 3OB nosiče 30 a konečně skrze první část 26 spodního mezičlánku 24. Dvojice kolíků 31, které jsou vedeny směrem dolů skrze horní mezičlánek 24, skrze nosič 30 a skrze spodní mezičlánek 24, mají předem stanovenou vůli ve vztahu k uvedeným částem mezičlánků 24, aby vymezily požadovaný pohyb jejich první části

26 a druhé části 28.

Mechanismy 16 pro držení forem jsou, jak bude nyní vysvětleno, konstrukčně řešeny pro kluzný pohyb na dvou rovnoběžných vodicích tyčích 40, 50. Nosič 30, jehož poloha je rovnoběžná ve vztahu k rovině sevření, má na jednom konci v určité vzdálenosti od mechanismů 110 pro obracení a držení hrdel láhví - viz obr. 8, vnější montážní přírubu 32. Tato vnější montážní příruba 32 je připevněna vhodnými připevňovacími prostředky 34 k bloku 35, který má odpovídající výřez 38 pro její umístění a který má plochý, vodorovný, opěrný povrch 36 pro pojíždění na ploché, vodorovné, opěrné dráze 41 vymezené na čtyřhranné vodicí tyči 40 jež je součástí konzoly 42 připevněné k sekčnímu rámu 11A v blízkosti jeho konce - konzola 42 by případně mohla být vytvořena jako součást pouzdra některého jiného mechanismu. Neznázoměné stěrače budou udržovat povrch opěrné dráhy 41 v čistotě a mazivo může být dodáváno k bloku 35 tak, aby opěrné povrchy mohly být průběžně mazány. Vnitřní konec nosiče 30 nacházející se v blízkosti mechanismu 16 pro obracení a držení hrdel, je připevněn vhodnými připevňovacími prostředky 34 k bloku 46 ve tvaru písmene „L“, který tvoří jeden celek s nosným blokem 48, a má válcovitý opěrný povrch, jenž kluzně pojíždí na odpovídajícím válcovitém opěrném povrchu vodicí tyče 50.

Mechanismus 110 pro obracení a držení hrdel láhví - viz. obr. 8, je namontován na horním povrchu 94 sekční skříně 11A mezi přední formovou stanicí a konečnou foukací stanicí. Tento me40 chanismus 110 má dvojici opačných nosičů 112 držáků hrdel láhví, které mohou být přemisťovány z rozevřené polohy do znázorněné sevřené polohy činností příslušných, vodorovně umístěných pneumatických válců 114. Tyto nosiče 112 držáků hrdel láhví nesou opačné poloviny hrdlových kroužků 115, které uzavírají spodní část předních forem tehdy, když jsou poloviny 17 forem sevřeny, a které při uzavření hrdlových kroužků 115 určují tvar ústí - závitů hrdla 116 jednotlivých baněk a konečně i láhví. Po vytvoření tvaru ústí hrdla 116 láhve se nosiče 112 držáků hrdel 116 pootočí o 180° v důsledku činnosti mechanismu 110 pro obracení a držení hrdel láhví ovládaného servomotorem 108 tak, aby uvedl do otáčivého pohybu neznázoměný šnekový hnací hřídel vedený ve šnekovém bloku 118. v němž se nachází šnekové převodové kolo, které je umístěno ve vhodném šnekovém převodovém krytu 120. Pneumatické válce 114 mechanismu

110 pro obracení a držení hrdel láhví jsou vhodně upevněny mezi opačně umístěnými svislými podpěrnými konzolami 122 a zmíněným šnekovým převodovým krytem 120. Svislý šnekový blok 118 a podpěrné konzoly 122 jsou připevněny k hornímu povrchu 94 sekčního rámu 11.

-5CZ 298975 B6

Na obr. 8 je vidět, že válcová vodicí tyč 50 mechanismu 12 pro otevírání a uzavírání prázdných forem, který je umístěn v blízkosti mechanismu 110 pro obracení a držení hrdel láhví, je na každém konci uložena v opačných, podpěrných konzolách 122. Válcová vodicí tyč 50 mechanismu 13 pro otevírání a uzavírání foukacích forem má podobu dvoudílné kruhové hřídele 50A, 50B.

Tyto hřídele 50A, 5OB jsou namontovány souose a každý je na jednom konci uložen v podpěrné konzole 122 a na druhém konci ve svislém šnekovém bloku 11B. Bez ohledu na to, zda jde o přední formovou stanici nebo konečnou foukací stanici, čtyřhranná vodicí tyč 40 umožňuje, aby se nosič 112 roztahoval v důsledku stoupající teploty stejným směrem dále od osy obracení středu sekce 11.

Jakje vidět na obr. 9 až 11, mohou být dva kruhové hřídele 50C alternativně namontovány přímo na nosiči 30. Volný konec těchto hřídelí 50C kluzně vstupuje do vhodných ložisek 170 - viz obr. 10 v příslušných otvorech 171 vytvořených ve dvojici montážních bloků 172, které jsou konstrukčně řešeny tak, aby tvořily jeden celek se skříní 90 pohybového šroubu 70. Každý tento montážní blok 172 má dvojici svisle, v určité vzdálenosti pod sebou umístěných ložisek 170, do nichž vstupují kruhové hřídele 50C z mechanismů 16 pro držení forem sousedních sekcí 11. Každá dvojice kruhových hřídelí 50C patřící k určité sekci 11, jedna výše a druhá níže, je umístěna svisle nad sebou ve stejné vzdálenosti nad a pod osou vodorovného, třmenového otočného hřídele 80. Protože roztahování hnacího bloku v důsledku zvýšení teploty nebývá tak velké jako tepelné roztahování nosiče 30, je do nosiče 30 zabudován vyrovnávací mechanismus, takže bez ohledu na to, zda jde o přední formovou stanici nebo zadní foukací stanici, se bude nosič 30 roztahovat v důsledku zvyšování teploty stejným směrem dále od středu - osy obracení sekce H. Na obr. 11 je vidět, že šroub 174 propojuje čep 176 na jedné straně nosiče 30, který může vodorovně klouzat v podélné čepové dráze 177, s vnějším kruhovým hřídelem 50C na druhé straně nosiče 30. Díry 178 a 179 v nosiči 30, do nichž vstupuje příslušný kruhový hřídel 50C a šroub 174 mají potřebnou vůli, aby usnadnily klouzání čepu 176 ve vodorovném směru ve své dráze a tím umožnily tomuto kruhovému hřídeli 50C udržovat rovnoběžnost s dalším kruhovým hřídelem 50C v rozsahu teplot daného prostředí.

Jak v provedení znázorněném na obr. 8, tak í v provedení z obr. 9 a 10 je každý nosič 30 umístěn na kruhovém hřídeli 50C vedeném mezi osou obracení a středem mechanismu 12, 13 pro otevírání a zavírání forem, přičemž je umístěn na druhé straně středu mechanismu 12, 13 pro otevírání a uzavírání forem na hřídeli, která může přenášet účinek roztahování materiálu v důsledku zvyšování tepla dále od osy mechanismu 110 pro obracení a držení hrdel láhví. To znamená, že rozta35 hování v důsledku tepla jak konečné foukací stanice, tak přední formové stanice bude postupovat stejným směrem, dále od osy mechanismu 110 pro obracení a držení hrdel láhví. Toto nebylo ještě nikdy předtím dosaženo. Ve všech doposud známých sekčních strojích směřoval účinek tepelné roztažitelnosti v případě strany přední formové stanice směrem k mechanismu 110 pro obracení a držení hrdel láhví, zatímco v případě strany konečné foukací stanice se projevoval směrem od mechanismu 110 pro obracení a držení hrdel láhví. V tomto ohleduje tepelné roztahování přední stanice a zadní stanice vedeno stejným směrem jako nosič 112 držáku hrdel láhví, což umožňuje lepší vyrovnání pracovního směru stroje JO.

Obr. 12 znázorňuje konstrukci krytu jednoho z pouzder pohybového šroubu 70. Je vidět, že nosič

30 je úplně zatažen. Kryt má přední, šikmou stěnu 52, která se kryje s vrchem nosiče 30 a která je připojena k zadnímu vrchnímu okraji závěsem 53. Kryt má rovněž boky 54, které tvoří jeden celek se stěnou 52 podél obou okrajů 56 ve vrchní části. Každý bok má svislou část 57, která kryje příslušnou část nosiče 30 vjeho zatažené poloze. Ovladač krytu v podobě klapky 58, která je připojena k přednímu okraji odnímatelné horní části 98 závěsem 60, se opírá o opačné, dovnitř vedené opěrné konzoly 61, jež jsou připevněny k přední šikmé stěně 52 krytu. V zatažené poloze je vrchní okraj krytu v blízkosti závěsu 60. Když se nosič 30 odtahuje, vrchní část krytu a klapka přechází do mírněji se svažující polohy a klapka a vrchní část se přiměřeně pohybují, aby se přizpůsobily přemisťování..

-6CZ 298975 B6

Na základě činností transmisí mechanismů 12, 13 pro otevírání a uzavírání forem umístěných nad vrchní stěnou 134 sekčního rámu 1 IA a na základě činností transmisí poháněných elektrickými motory, které jsou namontovány tak, aby, jak je předvedeno, směřovaly dolů od vrchní stěny 134 sekčního rámu 1 IA, se provádí otevírání podlahové části sekčního rámu 1 IA, která je známým způsobem zaplněna těmito motory - pneumatickými válci a transmisemi - spojovacími články. Sekční rámy 1 IA stroje 10, může jích být 6, 8, 10 atd., jsou umístěny na podstavci, který je vymezen určitým počtem dvoudílných loží 130, které jsou spojeny k sobě. Každé dvoudílné lože 130 má průchodové prostředky, které jsou vedeny z jedné strany na druhou stranu lože 130 v návazností na obdélníkové otvory 136 v bočních stěnách 132 lože 130, oddělených žebry 137 ío boční stěny 132, pro kluzný vstup určitého počtu, v upřednostňovaném provedení osmi bezešvých, čtyřhranných potrubí 138 pro vedení tekutiny, jež procházejí celou šířkou stroje 10. Tato potrubí 138 slouží k účelům pneumatického ovládání, vzduchového chlazení, mazání a vytváření podtlaku atd. podle potřeby. Vrchní stěna 134 má otvory 140 pro přední formovou stanici a otvory 142 pro konečnou foukací stanici, kdy těmito otvory 140, 142 procházejí uvedená potrubí 138 pro přívod tekutiny do každé sekční skříně 1 IA. Sekční kabely a rozvody jsou vedeny pod zmíněnými potrubími 138 a procházejí vzhůru skrze prostor mezi skupinami potrubí 138 a skrze rozvodové průchody 145 vytvořené ve vrchní stěně 134 tak, aby mohly být připojeny k jednotlivým mechanismům.

Potrubí 138, která procházejí z jednoho konce stroje l_0 ke druhému konci a která jsou připojena k příslušným zdrojům, jsou uvolnitelné přichycena ke každým dvěma sekčním ložím pomocí upínací struktury - viz obr. 14, která obsahuje I-nosník 147, jenž nese všechna potrubí 138, a upínací zařízení 148 na přední a zadní části lože 130, kdy toto upínací zařízení 148 je připevněno mezi I-nosníkem 147 a vrchní stěnou 134 lože 130. Každé upínací zařízení 148 má ovládací šroub 149, který má utahovací hlavu 151 a který zajišťuje upevnění potrubí 138 skrze příslušné otvory 153 v loži. Otáčení ovládacího šroubu 149 jedním směrem přitlačí potrubí 138 k žebrům 137 boční stěny 132 a zvednou je vzhůru do pevného dotyku s žebrem 143, které vyčnívá dolů z vrchní stěny 134 dvoudílného lože 130. Pokud je nutné vyjmout jedno z těchto potrubí 138 a nahradit je například dvěma potrubími 138, provede se uvolnění upínacího zařízení otáčením utahovací hlavy 151 v opačném směru, čímž se odstraňované potrubí 138 uvolní a může být následně kluzně vytaženo a nahrazeno několika dalšími, vedle sebe vedenými potrubími 138 potrubí 138 mohou být přidávána nebo ubírána podle předem určeného počtu v závislosti na požadavcích výrobního postupu.

S odkazem na obr. 15 a 16 bude vysvětleno, že každý motor mechanismu 12, 13 pro otevírání a uzavírání forem pracuje známým způsobem, kdy signály se zpětnou vazbou jsou vysílány do ovladače pohybu, který řídí servozesilovače, jež ovládají motory - servomotory. Jak je vidět, motory jsou vzájemně elektronicky spřaženy. Motor/kodér číslo 1-řídicí Ml/154 sleduje požadavkový signál z ovládacího zařízení posloupnosti poloh 150 pohybového ovladače 155. Pohybo40 vý ovládací polohový procesor 152 se zpětnou vazbou, který přijímá digitální signál se zpětnou vazbou z kodérové části motoru/kodéru číslo 1, vysílá signál do sumačního obvodu 156. Sumační obvod 156 vysílá do ovládacího signálního procesoru 158 digitální signál, který postupuje do zesilovače 160, jenž řídí motor/kodér číslo 1. Ovládací zařízení posloupnosti poloh 150 pohybového ovladače 155 přijímá signál ze sumačního obvodu 156, provede jeho zpracování na požadavkový signál s následným odesláním do druhého sumačního obvodu 161, který rovněž přijímá signál z polohového procesoru 162 se zpětnou vazbou, jenž přijímá digitální signál se zpětnou vazbou z kodérové části motoru/kodéru číslo 2 M2/168, a vysílá digitální signál. Tento signál je převeden druhým zesilovacím ovládacím signálním procesorem 159, který vysílá signál do druhého zesilovače 162, který řídí činnost motoru/kodéru ěíslo 2 podřízeného 168.

Oddělování polovin 17 forem při úplném odtažení nosičů 30 forem, každý je v počáteční poloze, může být předem určeno a ideálním středovým bodem pohybu forem je polovina vzdálenosti mezi nimi. Počáteční krok podávacího programu spočívá v tom, že ovládací zařízení posloupnosti poloh 150 stanoví přemisťovací profil, který bude řídit činnost motorů Ml, M2, kteréjsou

-7CZ 298975 B6 vzájemně elektronicky spřažený, tak, aby přemisťovaly formy přidružené k těmto motorům Ml, M2 do zmíněného ideálního středového bodu. Aby se dokončení přemisťování obou nosičů forem skutečně potvrdilo, je proveden test rychlosti každého motoru Ml, M2 a jestliže rychlost VM1 jednoho motoru a rychlost VM2 dalšího motoru se rovná nule, začne další krok v přísuno5 vém programu tím, že ovládací zařízení posloupnosti poloh 150 stanoví takový profil rychlosti, který bude řídit činnost motorů Ml, M2 při velmi nízké rychlosti V_s - toto může být jakýkoli povel, který uvede motory Ml, M2 do činnosti. Když se skutečná rychlost každého motoru Ml, M2 znovu rovná nule, je provedeno určení, zda je skutečná koncová poloha vysunutého nosiče 30 forem v rozsahu přijatelné chyby (+/-„X“ od ideálního středového bodu. Kodér náležející ke ío každému motoru Ml, M2 poskytuje údaje, podle nichž může být určena skutečná koncová poloha. Jestliže jsou nosiče 30 forem v přijatelné poloze, je možno provést třetí krok podávacího programu, kdy činnost každého motoru Ml, M2 vyvíjí zvolený kroutící moment v průběhu určeného časového úseku „TI“, který může být nastaven přes počítač. Tímto časovým úsekem je doba, kdy budou poloviny 17 forem sevřeny k sobě. Poté, co tato doba skončí, vrátí se každý nosič 30 forem do své nulové polohy, nebo-li počáteční polohy. Aby se každý mechanismus pro nesení forem vrátil, jakje předvedeno, do počáteční polohy, je každý motor Ml, M2 ovládán při nízké rychlosti -VS, kdy označení mínus znamená otáčení v opačném směru, který může být nastaven - šipka představuje vstup počítače, v průběhu omezeného časového úseku T2, který rovněž může být nastaven - šipka představuje vstup počítače, do „roztržení“ forem před tím, než jsou držáky forem staženy do nulové polohy při velké rychlosti -VR, profil otvírání například stálý úsek zrychlení následovaný stálým úsekem zpomalení končícím v počáteční poloze. Druhý algoritmus ovládání dvou servomotorů je předveden na obr. 15A. V tomto provedení má ovladač pohybu k dispozici ovládací zařízení posloupnosti poloh pro každý motor Ml, M2. Proto nejsou motory Ml, M2 vzájemně elektronicky spřažený. Jakje vidět na obr. 16A, je každý motor Ml,

M2 ovládán tak, aby současně přemisťoval příslušný držák forem podle předem stanoveného přísunového profilu-profil přemístění/rychlosti/zrychlení, do ideální středové polohy - jedna polovina celkové vzdálenosti plus zvolená vzdálenost, jejímž výsledkem by mělo být sevření opačných držáků forem s následným zastavením. Skutečnost, že se oba držáky forem zastavily, je ověřena - signál chyby může být monitorován, a skutečná poloha každého držáku forem je určena a porovnána s polohou ideálního středového bodu. Jestliže je skutečná poloha každého držáku forem v rozsahu +/-X od polohy ideálního středového bodu, je přísun přijatelný. Pokud to není tento případ, bude vyprodukován signál oznamující chybu. Skutečný středový bod je určen celková vzdálenost dráhy obou držáků forem děleno dvěma, a je určen nový ideální středový bod. Jestliže se jeden držák forem pohyboval po delší dráze než druhý držák forem - po delší dráze, než je přijatelný rozdíl, ovládací zařízení určí rozsah úpravy přísunového profilu jednoho z motorů Ml, M2, který buď zrychlí přemisťování nebo zpomalí přemisťování, aby se zmenšil rozdíl vzdálenosti, kterou absolvují oba držáky forem. Poté ovládací zařízení zajistí požadovaný kroutící moment na motory Ml, M2 a bude pokračovat v programu znázorněném na obr. 16.

Obr. 17 představuje mechanismus 180 závěrových hlav, který je namontován na vrchní stěně 134 sekčního rámu 1 IA. Nosné rameno 182, které nese tří závěrové hlavy 184 mechanismus 180 závěrových hlav je předveden schematicky, protože existuje velká škála specifických konstrukčních řešení, je připojeno ke svislé ovládací tyči 186. Tato ovládací tyč 186 se zvedne a bude se otáčet v průběhu doby, ve které se nachází v úseku nejvyššího zvednutí, takže závěrové hlavy

1 84 se mohou přemísťovat mezi zdviženou, odtaženou polohou a dolní přitaženou polohou, ve které se budou nacházet na vrchu předních forem. Toto sdružující přemisťování je řízeno činností servomotoru 188 - viz obr. 18, který má otočný výstup 190, jenž je připojen pomocí spojovacího zařízení 192 ke šroubu 194. Závit tohoto šroubu 194 odpovídá závitu matice 196, která se volně otáčí v díře 198 vytvořené ve vačkovém pouzdru 199. Vačková kladička ve tvaru válečku 202 pojíždí po bubnové vačce 204 vytvořené na stěně 206 vačkového pouzdra 199. Svislá ovládací tyč 186 je upevněna na vršku matice 196. Na obr. 17 je vidět, že vačkové pouzdro 199 má podstavec 208. který je připevněn šrouby 209 k vrchní stěně 134 sekčního rámu 1 IA na jeho předním rohu tvořeném boční stěnou 132 a přední stěnou 135. V přitažené poloze jsou osy závěrových hlav 184 shodné s osami uzavřených předních forem a na tyto osy navazují

-8CZ 298975 B6 na vršku předních forem. Při uvedení vačky do činnosti se závěrové hlavy 184 nejdříve částečně nadzvednou nad přední formy a následně, když provádějí pohyb směrem vzhůru na zbytku své přemísťovací dráhy, se tyto závěrové hlavy 184 přemisťují dále od středů předních forem, takže mechanismus 110 pro obracení a držení hrdel láhví může přemístit vytvořené baňky do koneč5 ných foukacích forem. Mechanismus 180 závěrových hlav může být umístěn na přední části sekčního rámu 11A v každém rohu a na rozdíl od doposud známého mechanismu závěrových hlav se může úplně zdvižené a odtažené nosné rameno 182 závěrových hlav 184 celkově nacházet v prostoru sekce 11, jak je to předvedeno na obr. 17, a nemusí přesahovat do prostoru sousední sekce 11.

io

Závěrová hlava 184 - viz obr. 19, má těleso 248, které obsahuje část 250 ve tvaru šálku mající kruhový, dovnitř se zužující utěsňovací povrch 252, jenž je veden kolem své otevřené spodní části pro styk a utěsnění odpovídajícího povrchu 254 na vršku otevřené přední formy. Těleso 248 rovněž obsahuje svislou, trubicovou pouzdrovou část 256, která vymezuje válcový vodicí a opěr15 ný povrch 258 pro kluzný vstup tyče 260 pístové součásti 262. Válcovitá hlava 264 pístové součásti 262 má kruhový utěsňovací povrch 265, který se může kluzně pohybovat v díře 266 části 250 ve tvaru šálku. Pružina 268 umístěná kolem svislé, trubicovité pouzdrové části 256 je stlačena mezi přírubou 270, která je oddělitelně připevněna k ramenu nosiče 30 a která je rovněž připevněna k pístové tyči 260, a vrchem části 250 ve tvaru šálku proto, aby udržovala horní povrch válcovité hlavy 264 ve styku s přiléhajícím povrchem části ve tvaru šálku tehdy, když se závěrová hlava 184 oddělí od přední formy.

Když se závěrová hlava 184 přemístí dolů na přední formu tak, jak je to vidět na obr. 20, přemístí ovládací zařízení - viz obr. 23, přírubu 270 směrem dolů do takové míry, až se bude vršek příruby 270 nacházet v první vzdálenosti Dl od horního povrchu 272 přední formy, ke které bude snížena válcovitá hlava 264 ve vztahu k části 250 ve tvaru šálku tak, aby vymezila potřebnou vůli „X“ mezi spodním kruhovým povrchem 274 válcovité pístové hlavy a horním povrchem přední formy, válcovitá hlava 264 se přemístila ve vztahu k části 250 ve tvaru šálku do svislé vzdálenosti „v“. Toto vyvíjí požadovanou sílu stlačení mezi pístovou součástí 262 a přední formou vytvářející potřebné utěsnění mezi dotýkajícími se, dovnitř zkosenými povrchy 252, 254. Za této situace bude usazovací vzduch zaváděný do přední formy přes středovou díru 276 v pístové tyči procházet skrze určitý počet radiálních děr 278 ve válcovité hlavě 264 do odpovídajícího počtu svislých děr 280 a skrze prstencovou mezeru mezí kruhovým spodním povrchem 281 válcovité hlavy 264 a horním povrchem 272 přední formy do konečné foukací formy 35 vhodné díry, které propojují vnitřek tělesa s okolní atmosféru zajišťují, že válcovitá hlava 264 se může hladce pohybovat ve vztahu k tělesu 248. Po ukončení usazovacího foukání a přetvoření dávky roztavené skloviny do podoby baňky se příruba 270 přemístí natolik, až se její vrch bude nacházet v druhé vzdálenosti D2 od horního povrchu přední formy. V důsledku toho dolní kruhový povrch 281 válcovité hlavy 264 vstoupí do pevného styku s horním povrchem 272 přední formy a tuto přední formu uzavře. Při vytváření baňky, vyplněním vnitřní dutiny vymezené vnitřním povrchem přední formy a dolním povrchem válcovité hlavy 264, může vzduch unikat skrze určitý počet, v upřednostňovaném provedení čtyř malých zářezů 286 vytvořených v dolním kruhovém povrchu 281 válcovité hlavy 264 - viz obr. 22, do svislých děr 280, poté skrze radiální díry 278 do díry 276 pístové tyče a ven skrze nyní uvolněné díry 290 do prostoru mezi vrchem pístu a částí 250 ve tvaru šálku a pryč z odlehěovacích otvorů 282.

Pokud je vyžadováno uplatnění nálevkového mechanismu 2 10, pak toto zařízení může být namontováno v dalším předním rohu. Na obr. 24 je vidět, že konstrukce mechanismu 180 závěrové hlavy a nálevkového mechanismu 2 10 jsou stejné s výjimkou směru bubnové vačky

2 04 a s výjimkou toho, že nálevkový nosič 212 nesoucí tři nálevky 2 14 je umístěn na další ovládací tyči. Podobně jako mechanismus 184 závěrové hlavy může být i nálevkový mechanismus 210 vždy umístěn v prostoru své vlastní sekce JT.

-9CZ 298975 B6

Obr. 25 představuje alternativní mechanismus 110 pro obracení a držení hrdel láhví. Jak je vidět, tento mechanismus 110 pro obracení a držení hrdel láhví může být použit v provedení předvedeném na obr. 8 až 10. Konec každého držáku hrdel láhví nacházející se v blízkosti šnekového převodového krytu 120 má podobu drážkové upevňovací konzoly 113, která má svůj bajonetový konec 109 kluzně nasazen na nosné konzole 117, jež je připevněna k obracení provádějícímu pneumatickému válci 114. Kruhový vnější konec 119 pneumatického válce 114 - viz obr. 26, kluzně vstupuje do odpovídající kruhové drážky 121 ve vrchní části příslušné vnější boční konzoly 122A. Závitem opatřený konce bezdotykového spínače nebo čidla 124 reagujícího na přiblížení je zašroubován do odpovídající díry 125 v boční konzole 122A aje zajištěn maticí 126 ío v takovém místě, odkud bude detekovat válec v jeho úplně obrácené poloze - držák hrdel láhví je odtažen. Kabel 128 bezdotykového spínače 124 je veden směrem dolů v neznázoměné průchozí díře v boční konzole 122 a samotný bezdotykový spínač je chráněn krytem 129. Na konzole 131, kteráje připevněna ke šnekovému bloku 118, je umístěna další dvojice bezdotykových spínačů 124A - viz obr. 27. Tyto bezdotykové spínače 124A reagující na přiblížení jsou umístěny pod šnekovým převodovým krytem 120 a každý z nich je nasměrován k příslušnému pneumatickému válci 114 z dvojice válců. Na konci každého pneumatického válce 114, který se nachází v blízkosti šnekového převodového krytu 120, je připevněn polokruhový terč 133, který bude signalizovat příslušnému bezdotykovému spínači 124A přemístění tohoto pneumatického válce 114 ke šnekovému převodovému krytu 120 z polohy, která byla první polohou držáku hrdel láhví, v níž byly poloviny nesené držákem hrdel láhví na vrchu mechanismu, 180° obrácená počáteční poloha, do druhé polohy o 180° zpět z první polohy, v níž poloviny hrdlových kroužků 115 drží baňky v konečné foukací stanici - koncová poloha 0° obrácení. V této souvislosti budou výrazy „hrdlový kroužek 115 otevřen“ a „hrdlový kroužek 115 zavřen“ používány při popisování polohy držáku hrdel láhví/konzoly/válce, přičemž funkce ovladačů budou popisovány s odkazem na jeden držák hrdel láhví, protože další držák je ovládán stejným způsobem. Protože servomotor 108 má kodér, který generuje polohovou zpětnou vazbu, je úhlová poloha držáku hrdel láhví známá v celém rozsahu jeho úhlového přemisťování.

Algoritmus znázorněný na obr. 28 bude identifikovat ovládací potíže v průběhu obracení. Čidlo

124A detekující stav „hrdlový kroužek uzavřen“ bude soustavně monitorováno po celou dobu, v jejímž průběhu servomotor 108 uvede do pohybu šnek, šnekový převod a hrdlový kroužek z počáteční polohy obracení - 180°, do koncové polohy obracení - 0°. Pokud hrdlový kroužek 115 neudrží svou uzavřenou polohu po celých těchto 180° přemisťování, bude vyslán varovný signál. Tento signál buď zastaví provozní cyklus nebo vyvolá potřebný zásah menšího rozsahu.

Algoritmus znázorněný na obr. 29 bude zjišťovat, zda čas příchodu hrdlového kroužku 115 do otevřené polohy je stálý. Válec pro ovládání hrdlového kroužku 115 bude uváděn do činnosti podle stanoveného načasování cyklu - čas „T“ tak, aby přemístil hrdlový kroužek 115 z uzavřené polohy detekované čidlem 124A na šnekovém bloku 118 do otevřené polohy detekované čidlem

1 24 na boční konzole 122A. Čas mezi těmito dvěma signály je změřen jako „AT“ a porovnán s ideálním časovým rozdílem - původním časovým rozdílem a časem „T“ odchylky, což je rozdíl mezi skutečným a ideálním časovým úsekem je odeslán do ovládacího zařízení, které řídí činnost válce pro ovládání hrdlového kroužku 115. V případě, že „T“ odchylka bude větší nebo dokonce chybná, bude vyslán signál, který zajistí nutné zásahy, a to od zastavení cyklu až po vyslání varovného hlášení pro obsluhu oznamujícího potřebu údržbářského zásahu.

Obr. 30 znázorňuje vratný algoritmus, hrdlové kroužky 115 budou otevřeny v konečné stanici, aby uvolnily hotové láhve, a před tím, než se může rameno pootočit o 180° do přední stanice, musí ovládací zařízení ověřit, zda jsou hrdlové kroužky 115 v otevřené poloze. V souvislosti s tímto ověřováním bude vratný servomotor ovládán tak, aby zajistit potřebné úhlové přemístění. Ve zvoleném úhlu otáčení - Θ1 ideální, bude ovládací zařízení řídit činnost válce pro ovládání hrdlového kroužku 115 tak, aby se tento válec - hrdlový kroužek 115, přemístil z otevřené polohy do uzavřené polohy. Taková činnost bude určena určitými limity, které stanoví, že Θ1 musí být

- 10CZ 298975 B6 větší než X° a že pohyb hrdlového kroužku 115 musí být dokončen po dosažení Y°. Hodnoty X, Y a Θ1 jsou nezávisle nastavitelné. Ovládací zařízení určuje skutečný úhel - Θ1 skutečný tehdy, když je čidlo 124 detekování stavu „hrdlový kroužek otevřen“, a určuje Θ1 odchylku Θ1 odečtením θΐ skutečný od 01 ideální. Tato odchylka je odeslána do ovládacího zařízení, kde je prove5 děna oprava polohy, ve které je válec pro ovládání hrdlového kroužku 115 v činnosti. Když je tato odchylka nadměrná nebo dokonce chybná, je vyslán varovný signál.

Ovládací zařízení navíc monitoruje situaci, kdy hrdlový kroužek 115 zaujme uzavřenou polohu vymezující úhel 02 skutečný a čidlo detekuje stav „hrdlový kroužek uzavřen“. Válce jsou konío venčně ovládány vzduchem a čas, který pneumatický válec potřebuje pro přemístění z polohy “hrdlový kroužek otevřen“ do polohy „hrdlový kroužek uzavřen“ závisí na konkrétních technických podmínkách činnosti válce. S poklesem výkonu válce se prodlužuje doba požadovaného přemisťování a takové zpožďování může způsobit, že pohybující se konstrukce hrdlového kroužku 115 bude narážet na přední formy, které by za normálních okolností byly mimo její dosah.

Ovládací zařízení určuje druhou 01 odchylku - 02 ideální minus 02 skutečná, a provede druhou opravu úhlu činností hrdlového kroužku. Když tento pokles dosáhne předem určený úhel, který je mezní pro nutné vyvolání zásahu, vyšle ovládací zařízení patřičný signál, jenž oznamuje nutnost opravy a/nebo údržby. Protože každé úhlové přemisťování je pro kodér funkcí času, budou tyto odchylky souviset se sledovanými rozdíly v časech. Tyto odchylky zajišťují, že průběhy cyklů budou mít stále časy.

Plunžrový dávkovači mechanismus, který je součástí přední stanice sekce JT, je předveden na obr. 31 a 32 a obsahuje, jak je vidět, tři zásobníky v případě provedení stroje J_0 pro tři dávky roztavené skloviny. Každý zásobník má horní válcovou část 63 a dolní válcovou část 64 s kolí25 kovými výstupky 65 nesoucími těsnicí O-kroužek 71 a výfukové potrubí 73, které je vedeno axiálně směrem dolů od dolního povrchu 75 dolního válce tak, aby připojilo zásobník k potřebným provozním službám - chlazení, odvádění plynů, klesání zásobníku, stoupání, předfuk/podtlak ve strojích provádějících dvakrát foukací způsob nebo chlazení razníku v lisofoukacích strojích, mazání, stoupání podpěry. Zásobník může odvádět plyny skrze horní válec a v takovém případě nebude potřebné předvedená výfuková trubice a připojené výfukové potrubí. Z důvodu jasnosti bude plunžrový dávkovači mechanismus popsán v souvislosti se strojem 10 provádějícím dvakrát foukací způsob, avšak v těch pasážích, kde je zmiňován předfuk/podtlak, by mělo být pochopitelné, že jde o chlazení razníku v lisofoukacím stroji. Na vrchu každé horní válcové části 63 je připevněna montážní deska nebo příruba 77 a nástrojové vybavení 79, které má opačná ucha 8f pro spojení s opačnými polovinami hrdlového kroužku 115 tehdy, když jsou jejich držáky v uzavřené poloze. Tyto příruby 77 jsou pomocí vhodných připevňovacích prostředků připevněny k hornímu povrchu montážního bloku 85, který má otvory 87 - viz obr. 33, jimiž mohou homí/dolní válcové části 63, 64 procházet, a tento montážní blok 85 je připevněn k hornímu povrchu 94 sekčního rámu 11A pomocí vhodných šroubů 89. Na vrchní části horní válcové části 63 je umístěn usazovací nátrubek 69. Horní povrch 94 sekčního rámu 11A má velký neznázoměný otvor, do něhož mohou být umístěny hrdlové náložky podle toho, zda jde o jednu, dvě nebo tři dávky roztavené skloviny. V této souvislosti je horní povrch 94 sekčního rámu 11A řídicím povrchem. Je patřičně obroben v těch místech, kde se připevňuje montážní blok 85, aby byl vytvořen přesný vodorovný podklad. Horní povrch nebo oblast či podklad pro namontování přírub 77 a spodní povrch montážního bloku 85 jsou patřičně obrobeny, aby byly rovnoběžné, a výška montážního bloku 85 odpovídá umístění zmíněného nástrojového vybavení 79 v požadované výšce. Vymezením polohy válcovitých otvorů 87 v montážním bloku 85 natolik přesně, aby v nich lícovaly usazovací nátrubky 69 zásobníkových nádob budou jejich osy po jejich zasunutí zaujímat potřebnou polohu. Umístěním neznázoměných kosočtverečných a kru50 hových kolíků na vrchní stěnu 132 sekčního rámu 11A a vymezením vhodných děr v dolním povrchu montážního bloku 85 bude automaticky provedeno jeho uložení. Protože vrch zásobníkové nádoby je připevněn k vrchní stěně 132 sekčního rámu 11A, nebude účinek tepelné roztažitelnosti významně ovlivňovat polohu nástrojového vybavení 79.

-11 CZ 298975 B6

První čtyři kapalinová potrubí vedená pod přední formovou stranou sekce 11 - viz obr. 34, jsou pneumatickými obsluhami pro klesání plunžru potrubí 300 - přibližně 3,1 baru, pro předfuk potrubí 302 - přibližně 2 až 3 bary, pro podtlak potrubí 404 a stoupání pro stoupání plunžru potrubí 306 - přibližně 1,5 až 2,5 baru. Tyto obsluhy jsou připojeny prostřednictvím otvorů ve vrchních stěnách potrubí ke svislým přívodům 308 v dolním povrchu 310 plunžrového rozváděcího podstavce 312 přes odpovídající průchody 314 ve spojovací desce 316. Tyto čtyři pneumatické obsluhy jsou odváděny skrze plunžrový rozváděči podstavec 312 do výstupních otvorů 320 v jeho předním čele. Páté kapalinové potrubí 301 je vedeno pod dolní stěnou přední formové ío stanice sekce _U - viz obr. 34 a přivádí mazací kapalinu. Mazivo prochází otvorem 303 ve vrchní stěně mazacího potrubí, dále pokračuje skrze průchod 311 ve spojovací desce 316 do mazacího přívodu 305 v dolním povrchu plunžrového rozváděcího podstavce 312, který zajišťuje mazání přes výstupní otvor 309 v předním čele. O-kroužky 318, které jsou pod tlakem umístěny mezi každým povrchem spojovací desky 316 a vnějšími povrchy potrubí a dolním povrchem 310 plunžrového rozváděcího podstavce 312, zajišťují účinné utěsnění po jeho přišroubování k dolní stěně sekčního rámu 1 ΙΑ. V rozváděcím podstavci 312 je vytvořen příčný otvor 322, do něhož vstupuje klikou 323 ovládaný uzavírací válce/ventil 324, který se může otáčet z otevřené polohy, v níž pneumatické obsluhy a mazání může procházet skrze díry 325 do výstupních otvorů 334, do uzavřené polohy, v níž je průchod pneumatických obsluh a mazání uzavřen.

K přednímu čelu 321 plunžrového rozváděcího podstavce 312 je připojena spojovací skříň 330 viz obr. 35, která obsahuje pět obslužných vstupních otvorů 320A, 306A na zadním čele, které jsou propojeny s obslužnými výstupními otvory 320 a 309 rozváděcího podstavce 312, kde O-kroužky 326 zajišťují utěsnění. Popisovaným provedením je stroj 10 pro tři dávky roztavené skloviny, což znamená, že přední stanice každé sekce 11 obsahuje tři zásobníkové nádoby, které byly předvedeny na obr. 32, jimiž jsou vnitřní zásobníková nádoba nacházející se nejblíže osy mechanismu 110 pro obracení a držení hrdel láhví, prostřední a vnější zásobníková nádoba. Každý jednotlivý pneumatický obslužný vstup - stoupání plunžru, podtlak, předfuk, klesání plunžru a vedení maziva je ve spojovací skříni rozdělen do tří výstupů, vždy po jednom do každé zásobníkové nádoby. Na levé části předního čela 332 spojovací skříně jsou pro účely vnitřní nádoby, prostřední a vnější nádoby - svislé šipky „vnitřní nádoba“ atd., označují svisle uspořádané skupiny otvorů v předním čele 332, které přísluší k určité nádobě, a vodorovné šipky „k nádobě“ atd., označují vodorovné skupiny otvorů, které přísluší k určité obslužné funkci umístěny tři výstupní otvory 334 pro obsluhu funkce stoupání plunžru, které souvisejí s jediným vstupním otvorem pro stoupání plunžru, tří výfukové otvory 336, které jsou propojeny s výfukem a tři vstupní otvory 338 „do nádoby“, které komunikují se třemi odpovídajícími neznázoměnými výstupními otvory vymezenými v zadním čele spojovací skříně 330 a komunikujícími s odpovídajícími vstupními otvory 360 pro „stoupání plunžru“, které jsou vymezeny v předním čele 321 plunžrového rozváděcího podstavce 312 - viz obr. 37. Proudění uvnitř každé svisle uspořádané skupiny otvorů na této levé části může být řízeno zařízením pro seřizování tlaku, jako je regulátor/ventil a neznázoměná jímací nádrž, jež bude připojeno buď k vedení “k nádobě“ obsluhy funkce stoupání plunžru nebo k výfuku. Na pravé části předního čela spojovací skříně 330 - viz obr. 35 jsou pro účely vnitřní, prostřední a vnější zásobníkové nádoby umístěny tři obslužné výstupní otvory 340 pro podtlak, které souvisejí s jediným podtlakovým vstupním otvorem, tři výstupní otvory 342 pro předfuk, které souvisejí s jediným vstupním otvorem pro obsluhu předfuku, tři vstupní otvory 344 „k nádobě“, které komunikují se třemi odpovídajícími výstupními otvory umístěnými v zadním čele spojovací skříně 330 a komunikujícími s odpovídajícími vstupními otvoiy 364 pro „předfuk/podtlak“, jež jsou vymezeny v předním čele 321 plunžrového rozváděcího podstavce 312 - viz obr. 37, a tři výfukové otvory 346, které jsou propojeny s výfukem.

V tomto případě pracuje neznázoměný regulátor v kombinaci s ventilem, který je řízen neznázorněným ovladačem, aby bylo zajištěno připojení vstupních otvorů „k nádobě“ buď k podtlaku nebo k předfuku nebo k výfuku. Na pravé straně vrchního čela 348 spojovací skříně 330 - viz obr. 36, jsou pro účely vnitřní, prostřední a vnější nádoby umístěny tři obslužné výstupní otvory 352 pro klesání plunžru, které souvisejí s jediným obslužným vstupním otvorem pro klesání

-12CZ 298975 B6 plunžru, tři vstupní otvory 350 komunikující se třemi odpovídajícími výstupními otvory vymezenými v zadním čele spojovací skříně 330, které komunikují s odpovídajícími vstupními otvory 362 pro klesání plunžru vymezenými v předním čele 321 plunžrového rozváděcího podstavce 312 - viz obr. 37, a tři výfukové otvory 354, jež jsou propojeny s výfukem. Proudění v každé svislé skupině otvorů je řízeno neznázoměným samostatným regulátorem a ventilem, který bude připojovat vedení „k nádobě“ buď k obsluze klesání plunžru nebo k výfuku. Na levé straně vrchního čela 348 spojovací skříně 330 jsou pro účely vnitřní, prostřední a vnější nádoby umístěny tři obslužné výstupní otvory 351 pro obsluhu „stoupání podpěry“, které komunikují s vedením obsluhy klesání plunžru, tři vstupní otvory 353 „k nádobě“ komunikující se třemi odpoio vídajícími výstupními otvory vymezenými v zadním čele spojovací skříně 330, které komunikují s příslušnými vstupními otvory 363 pro „stoupání podpěry“ vymezenými v předním čele 321 plunžrového rozváděcího postavce 312 - viz obr. 37, a tři výfukové otvory 355, jež jsou propojeny s výfukem. Proudění v každé svislé skupině otvorů je řízeno neznázoměným samostatným regulátorem a ventilem, který bude připojovat vedení „k nádobě“ buď k obsluze stoupání podpěry nebo k výfuku. Spojovací skříň 330 také rozděluje mazací vedení do tří vedení, která jsou napojena na tři mazací vstupní otvory 313 - viz obr. 37 na předním čele plunžrového rozváděcího podstavce 312. S odkazem na obr. 37 bude zjištěno, že přední čelo 321 plunžrového rozváděcího podstavce 312 rovněž obsahuje určitý počet přídavných vstupních otvorů 365 pro přídavné funkce tekutin, jako je chlazení hrdlových kroužků 115, uzavírání kleští odběrače, chlazení vzduchu, otevírání/uzavírání hrdlových kroužků 115 atd., které jsou propojeny s odpovídajícími potrubími ve spojovací skříni 330. Tato potrubí mohou vést k neznázoměným vývodům v horním povrchu spojovací skříně 330, které jsou propojeny s příslušnými výstupními otvory odpovídajícího počtu neznázoměných jednotlivých regulátorů a ventilů, které rozvádějí vzduch z obslužného vedení pro stoupání plunžru a regulují požadované tlaky.

Horní povrch 315 plunžrového rozváděcího podstavce 312 má tři sady výstupních otvorů, kdy každá z těchto sad má výstupní otvor 366 pro stoupání plunžru, výstupní otvor 386 pro jeho klesání, výstupní otvor 370 pro předfuk/podtlak, výstupní otvor 372 pro stoupání podpěry a mazací výstupní otvor 374. Tyto výstupní otvory jsou univerzální - trvalé, což znamená, že počet sad výstupních otvorů odpovídá maximálnímu počtu dávek roztavené skloviny, které jsou v sekci 11 zpracovávány v průběhu jednoho cyklu.

Aby byla vytvořena specifická konfigurace plunžrů - pro jednu, dvě nebo tři dávky roztavené skloviny - a aby bylo vymezeno jejich rozmístění v určité vzdálenosti od sebe například 14 cm nebo 15,24 cm v případě několika plunžrů, je přechodová deska 376 - viz obr. 38, připevněna k hornímu povrchu 315 univerzální plunžrového rozváděči podstavce 312 pomocí vhodných šroubů 377. Přechodová deska 376 má pro účely každé nádoby výstupní otvor 380 obsluhy stoupání plunžru, výstupní otvor 384 obsluhy klesání ústníku, výstupní otvor 384 předfuku/podtlaku, výstupní otvor 386 stoupání podpěry a mazací obslužný výstupní otvor 388 v horním povrchu

3 90 pro vstup dolů vyčnívajících spojovacích výstupků 65 na zásobníkových nádobách, kde těsnicí O-kroužek 71 vytváří utěsnění mezi dolů vyčnívajícím výstupkem 65 a příslušným vstupním otvorem - jakýkoli pohyb zásobníkové nádoby buď v příslušném otvoru montážní desky nebo jako součásti montážní desky nezpůsobí jeho naklánění, protože potřebná stabilita je zajištěna pomocí O-kroužkových utěsnění ve vstupních otvorech v přechodové desce 376 a plunžrový výfukový otvor 392 je tvarován tak, aby do něho mohlo vstoupit příslušné výfukové potrubí 73 zásobníkové nádoby. Výfukové otvory komunikují s výpustným otvorem 378.

Změna jedné konfigurace sekce J4 na jinou, tj. například změna z popisovaného výrobního procesu zpracovávání tří dávek roztavené skloviny na výrobní proces zpracovávání dvou dávek roztavené skloviny, se provádí tak, že zmiňovaná přechodová deska 376 pro tři dávky roztavené skloviny je odstraněna a následně nahrazena přechodovou deskou 376 pro dvě dávky roztavené skloviny - viz obr. 38A, která neprodyšně uzavře jednu ze tří sad plunžrových výstupních otvorů na horním povrchu plunžrového rozváděcího podstavce 312, přičemž vytvořené propojení k třetí

- 13CZ 298975 B6 sadě otvorů - ovládání plunžrového mechanismu bude modifikováno tak, aby byla řízena pouze činnost ventilů atd., které jsou přidruženy ke dvěma sadám otvorů v přechodové desce 376.

Aby mohla být prováděna výroba láhví majících podstatné rozdíly ve výšce, je možné zvedat hrdlové kroužky 115/zásobníkové nádoby o přibližně 70 mm. Původní přechodová deska 376 mající výšku Hl a montážní blok 85 mající tloušťku Dl mohou být nahrazeny přechodovou deskou a montážní deskou tak, aby bylo dosaženo zvýšení jejich výšky H2 až na 70 mm - viz obr. 38 a D2 - viz obr. 39 podle příslušnosti a držák hrdlových kroužků 115 může být nahrazen alternativním ramenem, jehož upevňovací konzola 113A zvýší nosič 112 z polohy Pl - viz io obr. 25 do polohy P2 - viz obr. 39. Pevná zarážka Hi, která vymezuje polohu upevňovacích konzol, je předvedena na obr. 40.

Na obr. 41 až 43 lze seznat, že stroj s danou dvojicí držáků hrdlových kroužků 115 může využívat formy, které mají širokou škálu výšek, aby mohl vyrábět láhve mající rozdílné výšky.

Zatímco poloviny 17A, 17B, 17C, 17D předních forem - viz obr. 41 až 43 a mezičlánek mohou mít různé tvary, propojení polovin předních forem a mezičlánku je vymezeno tak, aby vytvořilo pevně nastavený svislý rozměr „H“ mezi středem 434 obracení a horním povrchem 438 ústní kruhové drážky 436 poloviny přední formy - horní povrch hrdlového kroužku. V případě držáku hrdlového kroužku 115 nacházejícího se v Pl - viz obr. 25, by tento rozměr mohl být například

100 mm, zatímco tento rozměr by mohl být například 30 mm v tom případě, když se hrdlový kroužek 115 nachází v P2 - viz obr. 40. Každá polovina přední formy má v blízkosti dolního povrchu dolů převislý, kruhově vedený okraj 440 tvaru háčku, který může mít určitý počet kruhových částí nebo úseků a který vstupuje do odpovídajícího, vzhůru nasměrovaného, kruhově vedeného okraje 442 v podobě háku na vnější stěně mezičlánku, který svisle vymezuje polohu polovin předních forem - přední forma je svisle umístěna ve vodorovné rovině spojení dolů převislého okraje přední formy a vzhůru nasměrovaného okraje mezičlánku opěry přední formy. Polovina přední formy může mít takovou velikost, která postačuje k tomu, že kruhově vedený okraj 442 může zasahovat svisle nad dolní okraj, který spolupracuje s horním kruhovým okrajem 440 tvaru háčku poloviny formy pří stabilizování formy v průběhu jejího pohybu - jak je předve30 děno, kruhově vedený okraj 442 nenese hmotnost poloviny formy. Protože poloviny forem jsou neseny v blízkosti hrdlové kruhové drážky v místě, kde okraj formy je podepřen okrajem na podpěře formy, bude se v podstatě celý účinek tepelné roztažitelnosti projevovat směrem vzhůru od tohoto místa a jakýkoli účinek tepelné roztažitelnosti projevující se směrem dolů bude bezvýznamný - bez potřeby jakéhokoli seřizování plunžrového mechanismu nebo hrdlového kroužku

115, které je obvykle vyžadováno ve strukturách dosavadního stavu v této oblasti techniky, v nichž jsou přední formy neseny v blízkosti vrchů forem. Navíc použitím konvenčních předních forem viz obr. 4, které jsou zavěšeny nahoře pomocí dolů převislého, kruhově vedeného okraje 382 majícího určitý počet úseků podepřených odpovídajícím, vzhůru nasměrovaným, kruhově vedeným okrajem podpěrného mezičlánku konečných forem, jenž rovněž může mít určitý počet úseků nacházejících se v blízkosti hrdlové drážky, se roztahování polovin forem účinkem tepla rovněž projevuje směrem od ústí láhve - závitové části, takže je konzistentní v obou stanicích.

Je možné si připomenout, že v dosavadním stavu v této oblasti techniky bylo často vyžadováno zakoupení nového sekčního stroje nebo přestavění stávajícího stroje v souvislosti spřebudová45 ním jedné konfigurace pro jednu, dvě, tři dávky roztavené skloviny s určitou středovou vzdáleností na stejnou nebo rozdílnou konfiguraci s jinou středovou vzdáleností. Hlavní příčinou jsou komplikovaná spojení pro otevírání a uzavírání forem, která vymezují rozdílná geometrická uspořádání. Vynalezený sekční stroj je strojem s univerzální středovou vzdáleností. Může být provedena změna původní konfigurace/středové vzdálenosti na jinou, výrobními okolnostmi požadovanou konfiguraci/středovou vzdálenost jednoduchou výměnou určitých dílů, které zajistí vytvoření požadované konfigurace/středové vzdálenosti; to znamená, že výměnou sestavy nosiče forem mechanismu 12, 13 pro otevírání a uzavírání forem, montážního bloku 85, přechodové desky a snad i zásobníkových nádob plunžrového mechanismu by byly rychle změněny

-14CZ 298975 B6 parametry držáků hrdlových kroužků 115 a chladicího mechanismu forem v případě konečné foukací stanice a tím, jak je obvyklé, by byla změněna konfigurace stroje.

Odebírací mechanismus, jenž je předveden na obr. 45 až 47, je namontován na horním povrchu

94 vrchní stěny 134 sekčního rámu Π a má odebírací klešťovou hlavu 450, která může uvolnitelné uchopit láhev/láhve v konečné foukací stanici a kteráje nesena na kluzném nosníku 452 vedeném ve směru osy X a kluzně zavěšeném na bloku 454, jenž se pohybuje ve směru osy Z na stojanu 456. Pohyb podél osy X a osy Y je řízen vhodnými servomotory 457, 458. Láhve zhotovené v konečné foukací stanici budou bez ohledu na jejich výšku vždy seřazeny tak, aby ío ústí jejich hrdel byla vyrovnána v předen stanovené svislé poloze tj. Z-srovnávací rovina, přičemž dna těchto láhví se mohou nacházet v různých svislých polohách ZB1, ZB2 ve vztahu k uvedené Z-srovnávací rovině ve stanoveném rozsahu svislých výšek láhví. Odebírací klešťová hlava 450 provádí uchopení láhví, po čemž následuje jejich vyjmutí z konečné foukací stanice a umístění na odstávce 460, která může být umístěna v různých polohách ve vztahu k polohám

Z-ZDI, ZD2. Krátké láhve budou absolvovat jinou vzdálenost Z1 než vysoké láhve - vzdálenost Z2. Ovládací zařízení odběrače - viz obr. 47 stanoví profil X-Z přemisťování odebírací klešťové hlavy 450 pro případnou „Z“ odchylku ZB - ZD a provádí požadované přemisťování.

Claims (4)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   25 1. Sekční stroj pro výrobu skleněných láhví mající několik sekcí (11), z nichž každá má předformovací stanici pro výrobu baňky, přičemž každá předformovací stanice obsahuje sekční rám (11 A) a plunžrový dávkovači mechanismus obsahující horní a dolní válcovou část (63, 64), vyznačující se tím, že každý sekční rám (11 A) má horní povrch (94), na němž je připevněn montážní blok (85) s průchozími otvory (87), které jsou souosé s otvory v horním

   30 povrchu sekčního rámu (HA) pro příjem zásobníkových nádob plunžrového dávkovacího mechanismu a jejich upevnění prostřednictvím jejich přírub (77) na montážním bloku (85) upevňovači (83), přičemž montážní blok (85) je k hornímu povrchu (94) sekčního rámu (11 A) upevněn prostřednictvím šroubů (89).

   35
2. 2. Stroj podle nároku 1, vyznačující se tím, že každý otvor (87) montážního bloku (85) pro zásobníkovou nádobu plunžrového dávkovacího mechanismu je upraven pro kluzné uložení její dolní válcové části (64) v určeném místě.
3. 3. Stroj podle nároku 2, vyznačující se tím, že horní povrch (94) sekčního rámu

   40 (11 A), na němž je připevněn montážní blok (85), je plochý.
4. 4. Stroj podle nároku 2, vyznačující se tím, že horní i spodní povrch montážního bloku (85) jsou navzájem rovnoběžné.