CZ298275B6 - Struník pro hudební nástroj - Google Patents

Abstract

Struník pro hudební nástroj (10) je proveden se základním tělesem (44), na němž je uspořádáno přídržné ústrojí (58) strun hudebníhonástroje a které je opatřeno závěsnou strunou (54) tvořící závěsný oblouk (52) pro upevnění základního tělesa (44) na hudebním nástroji (10). Na základním tělese (44) je uspořádáno přestavovací zařízení (48) pro nastavení odstupu (A) vrcholu (50) závěsného oblouku (52) závěsné struny (54) od základního tělesa(44), přičemž toto přestavovací zařízení (48) je ovladatelné z vnější strany základního tělesa (44).

Description

Oblast techniky

Vynález se tyká struníku pro hudební nástroj, se základním tělesem, na němž je uspořádáno přídržné ústrojí strun hudebního nástroje a které je opatřeno závěsnou strunou tvořící závěsný oblouk pro upevnění základního tělesa na hudebním nástroji.

Dosavadní stav techniky

Takové struníky se používají například k upevnění strun houslí, viol, čel nebo kontrabasu. Pomocí závěsné struny sc přitom struník upevní na kolíku hudebního nástroje, přičemž jeden konce strun hudebního nástroje sc na struníku upevní pomocí přídržného ústrojí a druhý konec strun se upevní například na hlavici hudebního nástroje.

Struníky jsou známé například ze spisů DE 195 15 166 Al. EP 0 242 221 A2, DE 297 12 635 UE US 5 883 318, DE28 45 241 Al nebo EP 0 273 499 Al.

U jednoho známého struníku jc na spodní straně jeho základního tělesa provedeno zahloubení. Příslušné konce závěsné struny jsou vedeny dvěma vybráními do tohoto zahloubení a konce závěsné struny jsou opatřeny závitem. Na obou koncích závěsné struny jc uspořádána ry hované! matice, čímž je umožněna změna velikosti závěsného oblouku tvořeného závěsnou strunou.

Úkolem vynálezu jc vytvořit struník výše uvedeného druhu, který bude jednoduše použitelný .

Podstata vynálezu

Uvedený úkol splňuje struník pro hudební nástroj, se základním tělesem, na němž je uspořádáno přídržné ústrojí strun hudebního nástroje a které je opatřeno závěsnou strunou tvořící závěsný oblouk pro upevnění základního tělesa na hudebním nástroji, podle vynálezu, jehož podstatou jc, žc na základním tělese jc uspořádáno přestavovací zařízení pro nastavení odstupu vrcholu závěsného oblouku závěsné struny od základního tělesa, přičemž toto přestavovací zařízení je ovladatelné z vnější strany základního tělesa.

U strunného nástroje, jako například u houslí, violy, čela nebo kontrabasu, hraje roli pro zvuk nejen napětí struny, nýbrž i poměr délky takzvané primární struny k takzvané sekundární struně. Primární strunou sc přitom nazývá ta část struny, která se nachází mezi pražcem a kobylkou, a sekundární strunou se nazývá ta část struny; která se nachází mezi kobylkou a struníkem. Tím, že podle vynálezu jc na základním tělese uspořádáno přestavovací zařízení k nastavení odstupu vrcholu závěsného oblouku závěsné struny vůči základnímu tělesu, a tudíž, vůči přídržnému ústrojí, jc možno pomocí struníku nastavit délku sekundární struny. Protože přestavovací zařízení jc ovladatelné z vnější strany základního tělesa, není přitom nutno uvolňovat struny z ladicích kolíků hudebního nástroje a struník z hudebního nástroje demontovat. Přizpůsobení poměru délky primární struny k sekundární struně u příslušného strunného hudebního nástroje je možno provést při natažených strunách. Potřebné korekce je možno provádět proto jednoduchým způsobem. Vnější stranou struníku je přitom ta část struníku, která není přivrácena k hudebnímu nástroji, zejména k horní desce hudebního nástroje.

Protože závěsná struna je pří upevněném struníku zatížena na tah, může se prodloužit. Tím se však změní délka sekundární struny . Toto prodloužení je možno podle vynálezu pomocí přesta- I CZ 298275 B6 vovacího zařízení jednoduše kompenzovat tím. že sc znovu nastaví odstup vrcholu závěsného oblouku od struníku.

Tím, že přestavovací zařízení je ovladatelné z vnější strany základního tělesa struníku, je možno jednak nastavení provádět jednoduchým způsobem a jednak jc možno prakticky zabránit poškození zejména povrchu hudebního nástroje, protože přestavovací zařízení je jednoduše pro ovládání přístupné.

Výhodné je zejména to. když přestavovací zařízení obsahuje stavěči element pro nastavení 10 odstupu vrcholu závěsného oblouku od struníku a zejména jediný stavěči element, který je ovladatelný z vnější strany základního tělesa. Pomocí tohoto stavěcího elementu je potom možno jednoduchým způsobem nastavit odstup vrcholu závěsného oblouku od struníku pro upevnění strun.

Pro jednoduché nastavení je přitom s výhodou stavěči element ovladatelný od konce základního tělesa odvráceného od přídržného ústrojí strun hudebního nástroje, zejména od konce základního tělesa, kterým je závěsná struna sc základním tělesem spojena. Tím je nebezpečí poškození povrchu hudebního nástroje, například šroubovákem, kterým je ovládán stavěči element, minimalizováno, protože přístup šroubováku k horní desce hudebního nástroje je minimální. Navíc je 20 možno ti tohoto provedení vytvořit přestavovací zařízení konstrukčně jednoduše a z výrobního hlediska levně, protože směr změny odstupu vrcholu závěsného oblouku od přídržného ústrojí (od základního tělesa) je v podstatě shodný se směrem přístupu ke stavěcímu elementu. Zejména je potom možné dosáhnout í toho, že stavěči element pře sta vovacího zařízení si zachová svou relativní translatorní polohu, tedy polohu vc směru posuvu vůči hudebnímu nástroji, to znamená, 25 že se vůči hudebnímu nástroji neposouvá, přičemž, sc mění odstup vrcholu závěsného oblouku od struníku. Tím se zabrání tomu, aby, když se například zkrátí délka sekundární struny a struník se přemístí ve směru ke kobylce, se poloha záběrového bodu pro stavěči element k jeho ovládání nenacházela blíže k horní desce hudebního nástroje a tím se nezvýšilo nebezpečí poškození hudebního nástroje, například šroubovákem.

Výhodné dále jc, když je přestavovací zařízení uspořádáno na spodní-straně základního tělesa vytvořené alespoň v oblasti umístění přcslavovacího zařízení ve tvaru žlábku. Tím jc možno přestavovací zařízení zakryl základním tělesem z vnějšku a zejména z jeho horní strany, když je struník uspořádán na hudebním nástroji, to znamená, že spodní strana struníku je přivrácena k 35 horní desce hudebního nástroje.

Zvlášť výhodné je. když je stavěči element pohyblivý vůči základnímu tělesu posuvně, zejména, když je stavěči element pohyblivý posuvně rovnoběžně s podélným směrem základního tělesa. Tímto posuvným pohybem je potom možno nastavit odstup vrcholu závěsného oblouku závěsné struny vůči přídržnému ústrojí. Potom je však rovněž možno dosáhnout toho, aby při struníku upevněném na hudebním nástroji zůstal stavěči element translatome vůči hudebnímu nástroji stacionárním, to znamená, že otáčení stavěcího elementu způsobí posun vrcholu závěsného oblouku vůči základnímu tělesu, avšak nikoli posun stavěcího elementu relativně vůči hudebnímu nástroji.

Konstrukčně je dále výhodné, když je stavěči element proveden jako stavěči šroub. Takový stavěči šroub může být jednoduše ovládán, aby se jeho otočným pohybem, například pomocí šroubováku, vyvolal posuvný pohyb, který změní odstup vrcholu závěsného oblouku závěsné struny vůči základnímu tělesu struníku.

Tato změna odstupu může být z výrobního hlediska provedena jednoduše tím, že na základním tělese je neotočíte a neposuvně uspořádáno závitové vedení, například prostřednictvím matice určené pro stavěči šroub, takže při otáčení stavěcího šroubu vůči základnímu tělesu se stavěči šroub pohybuje posuvně. Při otáčení stavěcího šroubu se tedy mění jeho translatorní poloha, neboli jeho poloha ve směru posuvu relativné vůči základnímu tělesu, čímž je možno nastavit odstup vrcholu závěsného oblouku vůči základnímu tělesu.

Aby se zejména prakticky zabránilo kmitání stavěcího elementu, jc výhodné upravit posuvné 5 vedení pro stavěči element, přičemž tolo posuvné vedení je uspořádáno zejména v odstupu od závitového vedení. Tím jc možno vytvořit vedení vzhledem k vrcholu závěsného oblouku závěsné struny s velkou vůlí.

Přestavovací zařízeni je s výhodou vytvořeno v podstatě symetricky vůči podélné ose základního m tělesa. Tím je možno dosáhnout rovnoměrného nastavení odstupu, pokud se týká závěsného oblouku.

Zvlášť výhodné je, když je při ovládání stavěcího elementu možno nastavit odstup vrcholu závěsného oblouku vůči základnímu tělesu při závěsné struně zavěšené na hudebním nástroji a 15 při natažených strunách hudebního nástroje přidržovaných přídržným ústrojím, takže při přizpůsobování délky sekundárních strun nemusí byl struny sejmuty z ladicích kolíků hudebního nástroje. Navíc je možno provést i kompenzaci délky závěsné struny, aniž by bylo nutno struník z hudebního nástroje sejmout.

U další výhodné varianty provedení podle vynálezu je závěsná struna opatřena v oblasti svých konců závitem. Závěsná struna jc tvořena například do tvaru závitu zkrouceným plastovým drátem, který je mimo oblast svých konců opatřen pláštěm, zejména je opatřen pláštěm v oblasti závěsného oblouku a který je zavěšen na kolíku hudebního nástroje. Na závit v oblasti konce závěsné struny je možno našroubovat přídržný element, zejména rýhovanou matici. Touto rýho2? vanou maticí je potom možno závěsnou strunu upevnit na příčném elementu, to znamená, že oba konce závěsné struny se upevní na příčném elementu. Pomocí závitu je možno přitom nastavil odstup mezi koncem a příčným elementem, a tudíž i délku závěsného oblouku.

Zvlášť výhodné je rovněž to. když je závěsná struna pro vytvoření závěsného oblouku přidržo30 vána na příčném elementu prostřednictvím první části a druhé části závěsného oblouku. Příčný element muže být posunován prostřednictvím přcstavovacího zařízení, takže je možno posunovat závěsný oblouk jako celek, aby bylo možno nastavit tímto způsobem odstup vrcholu závěsného oblouku od základního tělesa. Proto může být struník podle vynálezu vyroben z malého počtu dílů. Pro vytvoření pohyblivosti stavěcího elementu musí být na spodní straně základního tělesa <5 upraven třmen, vůči němuž je stavěči element otočný, přičemž otáčení stavěcího elementu se mění na posuvný pohyb stavěcího elementu. Za tím účelem jc například ve třmenu uspořádána neotočně a neposuvnč matice, do níž je zašroubován stavěči šroub. Na příčném elementu je upevněna závěsná struna pro vytvoření závěsného oblouku, například prostřednicí vím rýhovaných matic. Tyto rýhované matice, to znamená i volné konce závěsné struny, a stavěči element io mohou být vedeny v můstkovém elementu, který je proveden zejména v jednom kuse se základním tělesem na jeho spodní straně. Přestavovací zařízení proto může být vytvořeno z malého počtu dílu, to jest zc základního tělesa, stavěcího elementu, závitového vedení, dvou rýhovaných matic, závěsné struny a příčného elementu. Při tomto malém počtu potřebných dílů může být struník podle vynálezu i jednoduše vyroben.

Část oblouku je potom upevněna na příčném elementu pomocí přidržncho elementu, přičemž tento přídržný element je uspořádán mezi jedním koncem části oblouku a příčným elementem. Změnou odstupu od konce je možno nastavit velikost závěsného oblouku.

Zvlášť výhodné dále je. když je dosedací plocha příčného elementu pro přídržný element skloněna. Když je potom závěsná struna napnuta, když jsou na hudebním nástroji nataženy struny, přídržné elementy se v důsledku mírně skloněné dosedací plochy odpovídajícím způsobem posunou a nejsou již uspořádány zcela rovnoběžně s podélným směrem základního tělesa. Tím se přídržné elementy upnou stěnami vybrání, v němž jsou tyto přídržné elementy vedeny, takže volné konce závěsné struny jsou pevně spojeny se základním tělesem. Tím jc možno prakticky zabránit chvění závěsné struny, které by vyvolávalo rušivé vedlejší hluky.

Přídržny element je přitom s výhodou tvořen ry hovanou maticí. Pomocí takové rýhované matice jc možno na příčném elementu upevnit jak první část závěsného oblouku, tak i druhou část závěsného oblouku, a rovněž přestavováním teto rýhované matice vůči konci části závěsného oblouku nastavit délku závěsného oblouku. Aby bylo možno nastavit definovanou délku závěsného oblouku, je výhodné, když je za tím účelem nastavitelný odstup mezi koncem části závěsného oblouku a přídržným elementem.

Struník může být vyroben jednoduše a levně tehdy, když je příčný element pomoci přestavovacího zařízení nastavitelný posuvně vůči základnímu tělesu. Protože závěsná struna je pro vytvoření závěsného oblouku upevněna na příčném elementu, nastaví sc posuvným pohybem příčného elementu odstup vrcholu závěsného oblouku vůči základnímu tělesu, a tudíž i vůči přídržnému 15 ústrojí základního tělesa. Tím jc možno dosáhnout toho, že stavěči element samotný se nachází v transIatome pevné poloze vůči hudebnímu nástroji, vůči němuž je jen otočný, takže odstup vrcholu závěsného oblouku od základního tělesa je jednoduše nastavitelný .

Dále je výhodné, když je upraveno posuvné vedení vždy pro tu část první části závěsného 20 oblouku a druhé části závěsného oblouku, která se nachází mezi příslušným koncem a příčným elementem. Toto posuvné vedení slouží jednak k tomu, že jsou vedeny volné konce závěsné struny, a jednak volně nedosedá na spodní stranu struníku, takže sc prakticky zabrání vzniku kmitání závěsné struny.

Dále je výhodné, když je posuvné vedení tvořeno vybráním v můstkovém elementu. Tento můslkový element může být proveden v jednom kuse se struníkem a může být vy roben integrálně se základním tělesem jako plastový díl litý vstřikem.

Podle dalšího výhodného provedení může být vedení stavěčího elementu vy tvořeno v můstkovém elementu, čímž sc zjednoduší konstrukce.

S výhodou je předem stanoven určitý rozsah přestavování prestavovacího zařízení, například o délce 5 až 7 mm. aby uživatel nemohl provádět příliš velké změny .

Zvlášť výhodné dále je. když při uspořádání na hudebním nástroji zůstane relativní translatorní poloha stavěčího elementu vůči hudebnímu nástroji zachována. Tím je možno stavěči element stále ovládat ze stejného přístupového místa nezávisle na tom. jak je struník vůči hudebnímu nástroji umístěn, to znamená jakou délku má sekundární struna. Přitom se zejména zabrání tomu, aby se ovládací konec stavěčího elementu, například stavěči hlava stavěčího šroubu, přemísťoval 40 vc směru ke kobylce hudebního nástroje, když se mění odstup vrcholu závěsného oblouku závěsné struny vůči kobylce. Rovněž se zabrání tomu, aby se ovládací konec stavčcího elementu více přiblížil horní části hudebního nástroje.

Podle dalšího výhodného provedení jc upraveno zajištění proti ztrátě závěsné struny při uvolně45 ném stavecím elementu. Tím se zabrání tomu, že. i když je stavěči element uvolněn, závěsná struna se od základního tělesa neuvolní.

Za tím účelem má příčný element zejména jeden nebo více přídržných výstupků, například vc formě zaskakovacích výstupků, které jsou vedeny ve vodicím vybrání základního tělesa, a 50 pomocí nichž jc zabráněno vytažení příčného elementu ze základního tělesa. Vodicí vy hrání tedy omezuje zejména bočními stěnami posunovatelnost přídržných výstupků a brání tím vytažení příčného elementu se závěsnou strunou zc základního tělesa.

Přídržný výstupek je přitom s výhodou upraven na třmenu příčného elementu. Tento třmen může procházet například mustkovým elementem, aby sc tak vytvořil velký odstup mezi zadním koncem příčného elementu a jeho předním koncem, který'je tvořen třmenem, l im jc možno jednoduchým způsobem vytvořit zajištění proti vyklopení pomocí stavčcího elementu, který brání vyklopení příčného elementu, a tudíž i třmenu, takže přídržný výstupek zůstává zasunut ve vodicím vybrání. Protože je toto zajištění provedeno stavěcím elementem, který je proveden zejména ve formě stavčcího šroubu, může být zrušeno i uvolněním tohoto stavčcího šroubu. Vytáhne-Ii sc tedy stavěči šroub dále z příčného elementu, jc tím možno zajišťovací účinek zrušit. S výhodou je přitom vedení stavčcího elementu v příčném elementu a/nebo můstkovém elementu pro posuvný pohy b vytvořeno tak, že existuje jen malá vůle, takže pro vytažení stavčcího šroubu je zapotřebí vynaložení síly.

Výhodné rovněž je. když je přídržný výstupek vytvořen a uspořádán tak. že stavěcím elementem jc znemožněn výstup z vodícího vy brání. Pokud je přídržný výstupek přidržován pomocí stavěčího elementu ve vodicím vybrání, nemůže být příčný element se závěsnou strunou ze základního tělesa vytažen.

Když je stavěči element umístěn ve své poloze prostřednictvím přídržného výstupku, jc výstup z vodícího vybrání zamezen zejména tím. že například se v podstatě zabrání vyklopení příčného elementu, kterým by mohl být přídržný výstupek z vodícího vybrání vytažen a přídržný element vyjmut.

S výhodou jc přitom vodicí vybrání uspořádáno na základním tělese nebo v něm vytvořeno mezi závitovým vedením pro stavěči šroub jako stavěči element a mustkovým elementem základního tělesa. Tímto způsobem je možno pomocí stavčcího elementu ve formě stavčcího šroubu zabránit vysunutí přídržného výstupku z vodícího vybrání, přičemž zabráněni vysunutí se dosáhne tehdy, když stavěči šroub sám není veden v závitovém vedení, nýbrž je vůči němu přesazen zpět směrem k můstkovému elementu.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude dále blíže objasněn na příkladném provedení podle přiložených výkresů, na nichž obr. 1 znázorňuje v bokorysu housle, na nichž, jako hudebním nástroji, jsou struny upevněny pomocí struníku, obr. 2 v perspektivním pohledu spodní stranu jednoho příkladného provedení struníku podle vynálezu, obr. 3 ve zvětšeném měřítku řez příčným elementem z obr. 2, obr. 4 v perspektivním pohledu část struníku podle jedné varianty, který obsahuje zajištění proti ztrátě závěsné struny, přičemž je zobrazeno základní těleso struníku a od něj oddělená závěsná struna, obr. 5 řez částí základního tělesa z obr. 2 ve střední rovině, přičemž závěsná struna je na základním tělese upevněna po. mocí příčného elementu, a obr. 6 další řez přesazený vůči středové rovině, přičemž stavěči šroub je uvolněn od základního tělesa.

Příklady provedení vynálezu

Jak je znázorněno na obr. 1. housle jako hudební nástroj JO mají lub 12. spodní desku 14 a horní desku _[6. Na lubu 12 je uspořádán krk ý8. na jehož konci sc nachází hlavice 20. Hlavice 20 je opatřena ladicími kolíky 22, pomocí nichž se struny 24 houslí mohou upevnit na hlavici 20.

- 5 CZ 298275 B6

Struna 24 je svým dalším koncem 26 upevněna na struníku 28, Struník 28 je opatřen závěsnou strunou 30, která tvoří závěsný oblouk a která je zavěšena na kolíku 32 na lubu j_2.

Je-li konec 26 struny 24 pomocí struníku 28 pevně přidržován relativně vůči lubu J2, jc možno pomocí příslušného ladicího koliku 22 měnit napětí struny 24 a tak tuto strunu 24 naladit. Část struny 24. která se nachází mezi pražcem 34 na krku 18 a kobylkou 36 na horní desce HS, je označena jako primární struna 3_8 a část struny 24, která se nachází tnezi koby lkou 36 a struníkem 28 je označena jako sekundární struna 40.

Zvuk hudebního nástroje 10 přitom závisí nejen na napětí, kterým se ladicími kolíky 22 působí na příslušné struny 24, nýbrž i na poměru délky primární struny 38 k délce sekundární struny 40.

U příkladného provedení struníku 42, které je znázorněno na obr. 2. má struník 42 základní i? těleso 44. Toto základní těleso 44 je vyrobeno například ze dřeva, z plastu nebo z tlakového odlitku z hliníku. Základní těleso 44 má spodní stranu 46 provedeno, u ve tvaru žlábku, na níž je uspořádáno přestavovat í zařízení 48. kterým je možno nastavit odstup A vrcholu 50 závěsného oblouku 52 závěsné struny 54 od základního tělesa 44, přičemž přestavovací zařízení 48 jc nastavitelné zejména i tehdy, když, je struník 42 pomocí závěsného oblouku 52 zavěšen na kolíku 20 32 hudebního nástroje 10 a struny 24 jsou upevněny na struníku 28 a na hudebním nástroji 10.

Základní těleso 44 má přední část 56, na níž je uspořádáno přídržné ústrojí 58 pro přidržování strun 24 houslí pro upevnění strun 24 na základním tělese 44. U houslí se čtyřmi strunami 24 jsou v základním tělese 44 vytvořena například čtyři kruhová vybrání 60, která jsou průchozí z 25 horní strany 62 (viz obr. 1) základního tělesa 44 ke spodní straně 46. Kruhové vybrání 60 jc přitom spojeno se zářezem 64, rovněž průchozím, přičemž zářezy 64 jsou uspořádán} v podstatě rovnoběžně s podélnou osou 66 základního tělesa 44. Kruhová vybrání 60 jsou svými zářezy 64 přitom uspořádána v podstatě symetricky vůči této podélné ose 66.

Do kruhového vybrání 60 může být vložen přídržný element 68 struny 24, zejména jemný doladbvač, na němž jc výkyvné uspořádán hák 70, který vystupuje zářezem 64 na horní straně 62 struníku 42. Pomocí stavěcího šroubu 72 se může tento hák 70 vykyvovat ve směru ke stavěčímn šroubu 72. čímž je možno provádět jemné dolaďování struny 24.

Povolením stavěcího šroubu 72 je možno hák 70 v zářezu 64 vykývnout do velkého odstupu od stavěcího šroubu 72 a do háku 70 zavěsit příslušnou strunu 24 houslí a následně zašroubováním stavěcího šroubu 72 hák 70 se zavěšenou strunou 24 ve směru ke stavěcímu šroubu 72 vykyvovat a přitom v každé poloze fixovat a tím i fixovat strunu 24 pomocí přidržného ústrojí 58 na struníku 42,

Je možno však rovněž upravit například přídržné ústrojí strun, které bude obsahoval integrovanou zalomenou páku. Takové přídržné ústrojí je známé z dosavadního stavu techniky, například jako výrobek o názvu ..Struník z lehkého kovu se čtyřmi jemnými doladovači přihlašovatele.

Vytvořením základního tělesa 44 ve tvaru žlábku jsou přídržné elementy 68 strun 24 směrem ven v podstatě zakryty, když je struník 42 uspořádán na houslích jako hudební nástroji 10 svou spodní stranou 46 přivrácenou k horní desce 16 houslí.

Pro vytvoření přidržného ústrojí 58 je přední část 56 základního tělesa 44 oproti jeho zadní části 50 74 rozšířena, přičemž zadní část 74 se opět rozšiřuje směrem k zadnímu konci 76 na straně závěsné struny 54. Základní těleso 44 proto obsahuje zešlíhlenou přechodovou část 78, v níž je odstup mezi navzájem protilehlými stěnami 80 nejmenší.

Podle jedné varianty tohoto příkladného provedení leží spodní koncové plochy 82 vnějších stěn v jedné rovině, aby tímto jednoduchým způsobem zůstalo zachováno provedení spodní strany základního tělesa 44 ve tvaru žlábku. a aby přestav ovací zařízení 48 bylo směrem ven. vztaženo k vnější straně struníku 42 odvrácené od spodní strany 46. zakryto.

Přešlavovací zařízení 48 obsahuje můstkový element 84, který jc zejména proveden jako jeden kus se základním tělesem 44. Tento můstkový element 84 obsahuje středové válcové vybrání 86, které je uspořádáno rovnoběžně s podélnou osou 66 základního tělesa 44, přičemž průmět tohoto středového válcového vybrání 86 do základní o tělesa 44 je souosý s podélnou osou 66.

Souměrně se středovým válcovým vybráním 86 jc rovněž rovnoběžné s podélnou osou 66 vlevo uspořádáno levé vybrání 88 a vpravo pravé vybrání 90. Středové válcové vybrání 86 přitom slouží k posuvnému vedení stávecího elementu 92 přestavovacího zařízení 48, zatímco vybrání 88 a 90 slouží k posuvnému vedení závěsné struny 54.

Závěsná struna 54 má pro vytvořeni závěsného oblouku 52 první část 93 a druhou část 94. Obě tyto části 93 a 94 jsou na svém konci opatřeny závitem 96. Mimo tento závit 96 je závěsná struna 54 opatřena pláštěm, například z plastu. Závěsná struna 54 je opatřena plastovým pláštěm zejména v oblasti závěsného oblouku 52 pro zavěšení na kolíku 32.

Závěsný oblouk 52 je vytvořen tak, zeje oběma částmi 93 a 94 závěsné struny 54 upevněn na příčném elementu 98. Tento příčný element 98 je za tím účelem opatřen vybráními (viz obr. 3) přiřazenými první části 93 a druhé části 94 závěsné struny 54, kterými se provléknou oblasti příslušných částí 93 a 94 opatřené závitem 96. Na tento závit 96 se potom našroubuje přídržný element 100. například ve formě rýhované matice, a to tak, dokud nedosedne na příčný element 98. Relativní pohyb závěsného oblouku 52 od příčného elementu 98 ve směru k vrcholu 50 je potom dosednutím přídržných elementů 100 na příčný element 98 omezen.

Vybrání 88 a 90 jsou vytvořena tak, že přídržný element 100, například rýhovaná matice, do nich může být zaveden, přičemž velikost vybrání 88 a 90 je přizpůsobena velikosti přídrzneho elementu 100 tak, aby takto vytvořené posuvné vedení bylo prakticky bez vůle.

Odstupem mezi jedním koncern první části 93 nebo druhé části 94 a zašroubovaným přídržnýni elementem 100 jc možno vždy oběma částmi 93. 94 nastavit velikost závěsného oblouku 52 relativně vůči příčnému elementu 98.

Pro zabránění vzniku eventuálně rušivých vedlejších hluků volnými konci částí 93 a 94 je v základním tělese 44 vždy protilehle k těmto částem 93 a 94 upravena vždy jedna žlábková část J02, do níž mohou být volné konce částí 93 a 94 vloženy a zejména upnuty .

Tyto žlábkové části ,102 jsou vytvořeny pomocí přídržného třmenu .104 uspořádaného na spodní straně 46 základního tělesa 44 jako jeden kus se základním tělesem 44. Tento přídržný třmen 104 obsahuje vybrání 106, v němž je neotočně a neposuvně uspořádáno závitové vedení tím, že se do něj například vloží šestihranná matice 108.

V této šestihranné matici 108 je veden stavěči element 92 vytvořený jako stavěči šroub, takže otáčením stavěcího elementu 92 v šestihranné matici 108 vykonává stavěči element 92 posuvný pohyb ve středovém válcovém vybrání 86 relativně vůči základnímu tělesu 44.

Stavěči element 92 jc opatřen stavěči hlavou 110, která může dosedat na stranu příčného elementu 98 přivrácenou k závěsnému oblouku 52. 7.a tím účelem je příčný element 98 opatřen vybráním, kterým jc stavěči element 92 veden (viz obr. 3).

- 7 CZ 298275 136

Otáčením stavěcího elementu 92 se tento stavěči element 92 může pohybovat jen translačně ve směru k můstkovému elementu 84. čímž je unášen příčný element 98 a odstup A vrcholu 50 závěsného oblouku 52 od základního tělesa 44 se zmenšuje.

Otáčí-li se stavěči element 92 v opačném směru, pohybuje se tím příčny element 98 od můstkového elementu 84, takže odstup A vrcholu 50 závěsného oblouku 52 od základního tělesa 44 se zvětšuje.

Protože stavěči hlava 110 stavěcího elementu 92 je uspořádána na zadním konci 76 základního 10 tělesa 44 na straně závěsné struny 54. jc možno stavěči element 92 ovládat z vnějšku zezadu, například pomocí šroubováku, to znamená ze zadní vnější strany struníku 42. Tím je minimalizováno nebezpečí poškození hudebního nástroje poškrábáním jeho povrchu nebo podobně, protože se tím zmenší plocha hudebního nástroje, která může být při ovládání přestavovacího zařízení 48 z této vnější strany zasažena.

Příčný element 98 jc. jak je znázorněno na obr. 3, opatřen vybráními 112 a 114 pro provlečení první části 93 a druhé části 94 závěsného oblouku 52 pro jejich vedení příčným elementem 98 a upevnění pomocí příslušných přídržných elementů 100 na straně 1 16 přivrácené k můstkovému elementu 84 dosednutím přídržných elementů 1.00 na tuto stranu I 16. Alespoň v oblasti vybrání 2() 112 a 114 je přitom strana 116 mírně zešikmena (viz obr, 3). takže při dosednutí přídržných elementů 100. například ve formě ry hovaných matic, dosednou tyto přídržné elementy 1.()0 na stěny vybrání 88 a 90 v mústkovem elementu 84 pod napětím. Tím jc možno potlačit možno chvění závěsně struny 54 a zejména jejích volných konců.

Jak již bylo uvedeno, je v příčném elementu 98 rovněž upraveno válcové vybrání 118 pro stavěči element 92, přičemž na straně 120 protilehlé ke straně 1J6 je vytvořena dosedací plocha £22 pro stavěči hlavu 110 stavěcího elementu 92, takže příčný element 98 je při ovládání přestavovacího zařízení 48 pomocí stavěcího elementu 92 posuvný od zadního konce 76 základního tělesa 44 vůči základnímu tělesu 44.

Je možno rovněž provést takové opatření, že místo samostatné šestihranné matice ]08 je možno přímo v prídržncm třmenu, odpovídajícímu přídržnemu třmenu 104. vyvrtat závit pro stavěči element přestavovacího zařízení, takže stavěči element může být translatornč posunován relativně vůči základnímu tělesu 44. Alternativně nebo přídavně jc možné provést takové opatření, 35 že závit je uspořádán v můstkovém elementu 84, zejména v oblasti vybrání 86.

Nyní bude popsána činnost struníku 42 podle vynálezu:

Pomocí přídržných elementů 100, vytvořených zejména ve formě rýhovaných matic, je možno 40 předběžně nastavit velikost závěsného oblouku 52 tím. že sc nastaví odstup příslušných konců první části 93 a druhé části 94 závěsného oblouku 52 od přiřazeného přídržného elementu 100. a tudíž od příčného elementu 98.

Potom se upevní struny 24 houslí jako hudebního nástroje 10, V přídržném ústrojí 58 struníku 42 45 a pomocí závěsného oblouku 52 se upevní struník 42 prostřednictvím závěsné struny 54 na kolíku 32 houslí j0. Housle 10 je potom možno naladit.

Má-li se poměr délek primární struny 38 a sekundární struny 40 změnit, není prostřednictvím struníku 42 podle vynálezu zapotřebí opět struny 24 (u houslí IQ čtyři struny 24) z ladicích 50 kolíků 22 uvolnit a struník 42 z houslí JO sejmout, nýbrž pomocí přestavovacího zařízení 48 sc uvedený požadovaný poměr délek nastaví takto:

Stavěči element 92 pro nastavení odstupu A mezi vrcholem 50 závěsného oblouku 52 závěsné struny 54 a základním tělesem 44 s jeho přídržným ústrojím 58 může být ovládán například šrou-8CZ 298275 B6 bovákem od zadního konce 76 základního tělesa 44. Ukáže-li se například, že délka sekundární struny 40 se má prodloužit, stavěči element 92 se trans lat orně přesune ve směru k přídržnému ústrojí 58. Tím je v tomto směru relativně vůči základnímu tělesu 44 rovněž unášen příčný element 98. a tudíž i závěsný oblouk 52. takže odstup A jeho vrcholu 52 od základního tělesa 44 se zmenší. Protože však poloha příčného elementu 98 vůči houslím jako hudebnímu nástroji 10 je relativně pevná, přídržné ústrojí 58 se pohybuje pryč od kobylky 36 a sekundární struna 40 se prodlouží.

Ukáže-li se, že délka sekundární struny 50 se má zkrátit, otáčí sc stavěčím elementem 92 v opačio ncm směru. Protože struny 24 jsou pod napětím, bude se tím automaticky pohyboval příčný element 98 směrem ven od přídržnélio ústrojí 58, lo znamená směrem ven vůči základnímu tělesu 44, takže odstup A vrcholu 50 od prídržného ústrojí 58 sc zvětší, čímž se zkrátí délka sekundární struny 40. Protože poloha příčného elementu 98 vůči hudebnímu nástroji 10 jc relativně pevná, pohybuje se přídržné ústroji 58 ke kobylce 36 a délka sekundární struny 40 se zkrátí.

Části 93 a 94 závěsného oblouku 52 jsou vedeny svými přiřazenými prídržnými elementy 100 při pohybu vždy ve vybráních 88 a 90. Šikmým provedením strany 116 se přitom zabrání chvění závěsné struny 54.

Stavěči element 92 sice mění svoji translatorní polohu vůči základnímu tělesu 44, avšak nikoli vůči hudebnímu nástroji j_0. Tím se zajistí to, že například Šroubovák se nedostane příliš blízko k horní desce 16 hudebního nástroje 10.

U jedné varianty příkladného provedení, která je znázorněna na obr. 4 až 6, má struník základní 25 těleso 132, které je vůči základnímu tělesu 44 poněkud modifikováno:

Mezi přídržným třmenem 134 pro uložení závitového vedení, zejména ve formě šestihranné matice 108 pro stavěči šroub jako stavěči element 92 (viz obr. 5 a 6), a miistkovým elementem 136, v němž je vedena závěsná struna 54, jc v základním tělese 132 vytvořeno vodicí vybrání w 138. Toto vodicí vybrání 138 má například v podstatě tvar kvádru a je vytvořeno na spodní straně 140 základního tělesa 132. která má tvar žlábku.

Závěsná struna 54 jc. stejně jak bylo výše popsáno, upevněna na příčném elementu 142, viz obr. 4 až 6. Zejména upevnění závěsné struny 54 na příčném elementu 142 jc provedeno přesně 35 stejně, jak bylo popsáno výše u příčného elementu 98.

Na příčném elementu 142 je jako jeden kus s ním vytvořen výstupek 144. který vystupuje na spodní straně 140 základního tělesa 132 za dosedací plochu 146 příčného elementu 142 směrem k mústkovému elementu 136, Můstkový element 136 je přitom opatřen vybráním 148 tvarem io přizpůsobeným tvaru výstupku 144. takže příčný element 142 s výstupkem 144 je posuvný relativně vůči mústkovému elementu 136. přičemž přední konec 150 výstupku 144 se může zasunout do oblasti mezi přídržným třmenem 134 a mústkovým elementem 136.

Na výstupku 144 je upraven zaskakovací výstupek 152, který vnikne do vodícího vybrání 138. 45 Přední konec 154 vodícího vybrání 138 přitom definuje minimální odstup A vrcholu 50 závěsného oblouku 52 od základního tělesa 132 tím, že zaskakovací výstupek 152 dosedne na přední konce 154, čímž je zablokován další pohyb příčného elementu 142 vc směru prídržného zařízení 58 strun 24 hudebního nástroje ]0. Přitom je provedeno zejména takové opatření, žc pohyb je současně nebo alternativně zablokován již předtím dosednutím dosedací plochy 146 příčného 5o elementu 142 na můstkový element [36.

Maximální odstup A vrcholu 50 závěsného oblouku 52 je definován tím. že zaskakovací výstupek 152 dosedne na zadní konec 156 vodícího vybrání 138. Tím je zablokováno sejmutí příčného elementu 142 se závěsnou strunou 30 ze základního tělesa 132 rovnoběžně se směrem vedení

-9CZ 298275 B6 vodícího vybrání 138. Mezi můstkovým elementem 136 a zadním koncem 158 základního tělesa

132 je vytvořeno vybrání 160, takže, když není stavěči šroub jako stavětí element 92 umístěn nad zaskakovacím výstupkem 152. může se příčný element 142 ve vybrání 148 můstkového elementu .1.36 vyklopit ke spodní straně 140 základního tělesa 132. aby se zaskakovací vvstupek 152 nadzdvihl z vodícího vybrání B8 a potom vytáhl skrz vybrání J_48, a aby se závěsná struna 54.

která je upevněna na příčném elementu 142. uvolnila od základního tělesa 132 (obr. 6).

Je-li naproti tomu stavěči element 92 umístěn tak, že prochází můstkovým elementem 136 nad výstupkem 144, potom brání tomuto výklopnému pohybu, takže zaskakovací výstupek 152 se io nemůže vyklopit z vodícího vybrání 138. Tím je příčný element 142 se závěsnou strunou 54 zajištěn proti uvolnění od základního tělesa 132. loto zajištění působí nezávisle na tom, zda je stavěči element 92 držen v závitovém vedení přídržného třmenu 134 nebo ne, protože stavěči element 92 při umístění nad výstupkem 144 v podstatě pouze brání výklopnému pohybu. Vodicí vybrání 162 pro stavěči element 92 vc formě šroubu v mústkovém elementu 136, rozměry zaska15 kovacího výstupku 152 a vodícího vybrání 138, jakož i průřezy a směr vedení stavčcího elementu jsou navzájem sladěny tak, aby zaručovaly tuto zabezpečovací funkci.

Když nyní osoba při nastavení odstupu A vrcholu 50 od základního tělesa 132 vyšroubovává stavěči element 92 ze šestihranné matice 108. automaticky se tím závěsná struna .54 od základ20 ního tělesa 132 neuvolní (přitom je nutno dbát na to, Žc při struníku 42 upevněném na houslích jako hudebním nástroji 10 působí mezi základním tělesem ]_32 a závěsnou strunou 54 tažná síla), nýbrž zajíst ovací zařízení, které je tvořeno zaskakovacím výstupkem 152 a vodicím vy bráním 138, zajišťuje příčny element 142 proti uvolnění od základního tělesa 132.

Teprve, když osoba vyšroubuje cíleně stavěči element 92 ve formě šroubu ještě více, přičemž ho vyšroubuje v podstatě úplně, takže stavěči element 92 již neprochází můstkovým elementem 136. je možno závěsnou strunu 54 ze základního tělesa 132 sejmou.

Struník se základním tělesem ]32 jinak funguje přesně stejně, jak bylo výše popsáno.

3<!

Claims (31)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Struník pro hudební nástroj se základním tělesem (44. 132). na němž je uspořádáno přídržné ústrojí (58) strun (24) hudebního nástroje (10), a které je opatřeno závěsnou strunou (54) tvořící závěsný oblouk (52) pro upevnění základního tělesa (44, 132) na hudebním nástroji (10).

   4o vyznačující se t í m , žc na základním tělese (44, 132) jc uspořádáno přestavovací zařízení (48) pro nastavení odstupu (A) vrcholu (50) závěsného oblouku (52) závěsné struny (54) od základního tělesa (44), přičemž toto přestavovací zařízení (48) je ovladatelné z vnější strany základního tělesa (44. 132).

   45
2. 2. Struník podle nároku 1. vy znač uj i c í sc tí m . že přestavovací zařízení (48) obsahuje stavěči element (92) k nastavení odstupu (A) vrcholu (50) závěsného oblouku (52). který je ovladatelný z vnější strany základního tělesa (44, 132).
3. 3. Struník podle nároku 2. v y zn a č ii j í c í se t í m. že přestavovací zařízení (48) obsa5() huje jediný stavěči element (92).

   - 10C7. 298275 B6
4. 4, Struník podle nároku 2 nebo 3. vyznačující se t í m , žc stavěči element (92) je ovladatelný od konce (76, 158) základního tělesa (44, 132) odvráceného od prídržného ústrojí (58) strun (24) hudebního nástroje (10).

   ?
5. 5. Struník podle jednoho z nároků 2 až 4. v y z n a č uj í c í se t í m , že stavěči element (92) je ovladatelný od konce (76. 158) základního tělesa (44. 132). kterým je závěsná struna (54) se základním tělesem (44, 132) spojena.
6. 6. Struník podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se t í m , že přestavoio vací zařízení (48) je uspořádáno na spodní straně (46, 140) základního tělesa (44. 132) vytvořeného ve tvaru žlábku alespoň v oblasti přestavovacího zařízení (48).
7. 7. Struník podle jednoho z nároků 2 až 6. vyznačující se t i m . že stavěči element (92) je translatorně pohyblivý vůči základnímu tělesu (44, 132).
8. 8. Struník podle jednoho z nároků 2 až 7, v y z n a č u j í c í se t í m , že stavěči element (92) je translatorně pohyblivý v podstatě rovnoběžně s podélnou osou (66) základního tělesa (44, 132).

   20
9. 9. Struník podle jednoho z nároků 2 až. 8, vy z n ač uj í c í se t í m , že stavěcím elementem (92) je stavěči šroub.
10. 10. Struník podle nároku 9, vyznačuj ící se t í m , žc na základním tělese (44. 132) je neotočně a neposuvně uspořádáno závitové vedení (108) pro stavěči element (92) vc formě sta-

    25 věcího šroubu, takže při otáčení stavěcího elementu (92) je stavěči element (92) translatorně posuvný vůči základnímu tělesu (44, 132).
11. 11. Struník podle jednoho z nároků 8 až 10, v y z n a č u j í c í se tím, žc je opatřen posuvným vedením (86) pro stavěči element (92).
12. 12. Struník podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se t í m . že přestavovat zařízení (48) je vytvořeno v podstatě souměrně vůči podélné ose (66) základního tělesa (44. 132).

    35
13. 13. Struník podle jednoho z nároků 2 až 12, v y z n a č u j í c í se t í m , že ovládáním stavěcího elementu (92) při závěsné struně (54) zavěšené na hudebním nástroji (10) a při strunách (24) hudebního nástroje (10) přidržovaných pomocí přídržncho ústrojí (58) je přestavitelný odstup (Λ) vrcholu (50) závěsného oblouku (52) od základního tělesa (44. 132).

    40
14. 14. Struník podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se t í ni. že závěsná struna (54) je v oblasti svých konců opatřena závitem (96).
15. 15. Struník podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se t í m . že závěsná struna (54) jc pro vytvoření závěsného oblouku (52) upevněna na příčném elementu (98. 142)

    45 pomoci první části (93) a druhé části (94) závěsného oblouku (52).
16. 16. Struník podle nároku 15, v y z n a č u j í c i se t í m , že část (93, 94) závěsného oblouku (52) je upevněna na příčném elementu (98, 142) pomocí prídržného elementu (100), přičemž přídržný element (100) je uspořádán mezi koncem části (93. 94) závěsného oblouku (52) a příč-

    50 ným elementem (98, 142).
17. 17. Struník podle nároku 16, v y z n a Č u j í c í s c t í m , že dosedací plocha (116) příčného elementu (98, 142) pro přídržný element (100) je zešikmena.
18. 18. Struník podle nároku 16 nebo 17. vyznačující se t i m . že přídržným elementem (100) jc ryhovaná matice.
19. 19. Struník podle jednoho z nároků 16 až 18, v y z n a č u j i c í se t i in , žc pro nastavení velikosti závěsného oblouku (52) je nastavitelný odstup mezi koncem části (93. 94) závěsného oblouku (52) a přídržným elementem (100),
20. 20. Struník podle jednoho z nároků 15 až 19, vyznačující se t í m . že pomocí přestavovacího zařízení (48) je příčný element (98, 142) translatomě přemístitelný vůči základnímu tělesu (44).
21. 21. Struník podle jednoho z nároků 15 až 20, vyznačující se t í m . že je opatřen vodicím vedením (88. 90) pro tu oblast první části (93) a druhé části (94) závěsného oblouku (52), která se nachází mezi příslušným koncem a příčným elementem (98, 142).
22. 22. Struník podle nároku 21.vyznačující se t í m , žc vodicí vedení je tvořeno vybráním (88. 90) v můstkovém elementu (84. 136).
23. 23. Struník podle nároku 22, vy znaČuj ící se t í m . že vodicí vedení (86) pro stavěči element (92) je rovněž vytvořeno v můstkovém elementu (84, 136).
24. 24. Struník podle jednoho z předcházej ícícli nároků, vyznačující se t í m , že jc předem stanoven určitý rozsah přestavení přestavovacího zařízení (48).
25. 25. Struník podle jednoho z nároků 2 až 24. v y z n a č u j í c í se tím, že při uspořádání na hudebním nástroji (10) zůstane zachována relativní translatorní poloha stavěcího elementu (92) vůči hudebnímu nástroji (10).
26. 26. Struník podle jednoho z nároků 2 až 25, vyznačující se t í m , že je opatřen zaj ištovacím zařízením (138, 152) proti vyjmutí závěsné struny (54) při uvolněném stavěčím elementu (92).
27. 27. Struník podle jednoho z nároků 15 až 26, vyznačující se t í m , že příčný element (142) je opatřen zaskakovacím výstupkem (152), který je veden ve vodicím vybrání (138) základního tělesa (132), a pomocí něhož je zablokovatelné vytaženi příčného elementu (142) ze základního tělesa (132).
28. 28. Struník podle nároku 27. vyznačující s c t i m , že zaskakovací výstupek (152) jc uspořádán na výstupku (144) příčného elementu (142).
29. 29. Struník podle nároku 27 nebo 28, v y z n a č u j í c í se tím, že zaskakovací výstupek (152) je uspořádán a vytvořen tak. že jeho výstup z vodícího vybrání (138) jc blokován stavěčím elementem (92).
30. 30. Struník podle nároku 29, vyznačující se t í m , že při umístění stavěcího elementu (92) nad zaskakovacím výstupkem (152) je zablokován jeho výstup z vodícího vybrání (138).
31. 31. Struník podle jednoho z nároků 27 až 30. vyznačující se í í m , žc vodici vybrání (138) mezi závitovým vedením pro stavěči element (92) ve formě stavěcího šroubu a míistkovým elementem (136) základního tělesa (132) je uspořádáno na základním tělese (132) nebo je v něm vytvořeno,

    4 výkresy

    - P _