CZ297352B6 - Zpusob opravy poruch v povrchové obrusné vrstve vozovky - Google Patents

Abstract

Zpusob opravy poruch v povrchové obrusné vrstve vozovky se provádí za soucasného odsávání a otryskání obrusné vrstvy (1) ocelovými broky a následne penetruje pojivem, nacez se v prubehu zasychání pojiva provede první posyp povrchu hrubým plnivem o rozmerech 1/3 sírky poruchy, které se rotacním brousením povrchu vpraví do poruchy obrusné vrstvy (1)vozovky a poté se provede druhý posyp povrchu jemnejsím plnivem o rozmerech 1/6 sírky poruchy, a proces s rotacním brousením se opakuje, nacez se oprava ukoncí posypem svetlým pojivem o rozmerech zrn0/03 mm pro dosazení svetlejsího odstínu povrchu obrusné vrstvy (1) vozovky.

Description

Způsob opravy poruch v povrchové obrusné vrstvě vozovky

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu opravy poruch v povrchové obrusné vrstvě vozovky.

Dosavadní stav techniky

Obrusné vrstvy všech typů komunikací jsou účinkem různých klimatických podmínek a zatížení, tj. pohybem vozidel, poškozovány a porušovány. Tato poškozování a porušování se vyskytují zákonitě a náhodně, lze je však výběrem stavebních materiálů, jejich složením a způsobem aplikace omezit a snížit tím pravděpodobnost výskytu poruch. Vozovky vykazují v průběhu své životnosti řadu poruch od porušení povrchu obrusné vrstvy, krytu, podkladu celé vozovky až po porušení podloží a zemního tělesa. Obvyklými poruchami, které se projevují na vozovkách, je ztráta drsnosti, ztráta hmoty z krytu a trhliny, např. mrazové trhliny, reflexní trhliny a mozaikové trhliny, dále pak to je deformace vozovky a hrboly. Obvykle porucha vznikne na povrchu vozovky, šíří se do všech stran, do hloubky a zároveň v ploše, přitom závažnost poškození vozovky je dána dobou, po kterou je porucha na vozovce ponechána. Hranice mezi porušením povrchu a konstrukce vozovky je dána hloubkou porušení obrusné vrstvy. Každá porucha má svou závažnost z hlediska provozních funkcí a únosnosti vozovky a negativně ovlivňuje bezpečnost silničního provozu, rychlost, plynulost, hospodárnost, pohodlí silničního provozu a porušuje konstrukci vozovky. Všechny poruchy jsou dále nákladné ztrátami při dopravních nehodách, ztrátami hospodárnosti silničního provozu a náklady na údržbu, opravu a případně rekonstrukci vozovky. Náprava těchto poruch je závislá na množství finančních prostředků. V běžné praxi dochází k jejich opravám podle důležitosti komunikace, ceny opravy, výluky z provozu a řady dalších kritérií. Podstatným znakem doposud prováděných oprav je to, že jsou prováděny se zpožděním. Je-li porušení vozovky zachyceno a opraveno v prvním roce - v prvním létě jsou náklady na 1 m² oprav nejnižší. S přibývajícími „sezónami” rostou náklady na opravy zhruba v exponenciální úměře, tzn. oprava za 50,- Kč/m² v prvním roce může znamenat ve druhém roce 100,- Kč/m², ve třetím roce 200,- Kč/m² a ve čtvrtém roce 400,- Kč/m². Vlasové, mozaikové, příčné, podélné a úzké trhliny se doposud odstraňují jednovrstvým nebo dvouvrstvým nátěrem, popř. kobercem. Oprava se většinou provádí celoplošně. Nevýhodou je skutečnost, že se nátěr nebo mikrokoberec pokládá na stávající poškozený povrch, který se očistí pouze tlakovým vzduchem nebo ocelovým kartáčem. Olejové kapky od motorů aut, nečistoty mezi kamenivem a v prasklinách, zbytky nátěrů od vodorovného značení nejsou beze zbytku odstraněny a působí negativně na přilnavost nového systému, což vede v budoucnu ke snížení jeho životnosti. Lokální vysprávkovací souprava nanese na mikrotrhliny nános asfaltové emulze a kameniva do výšky 1 až 5 mm nad stávající povrch vozovky a jeho vpravení se většinou ponechá na jeho zaježdění pneumatikami vozidel. Nevýhodou je, že kamenivo je smetáváno a vystřelováno pneumatikami projíždějících vozidel a vzniklá vyhlazená asfaltová plocha, která obvykle do jednoho měsíce v místě nad opravovanou prasklinou opět praskne. Nevýhodou je i to, že dochází k nebezpečnému odlamování kamínků z povrchů takto upravených vozovek. Navíc vzniklé nerovnosti sníží pohodlí jízdy na minimum. Zanedbatelné není ani to, že většina povrchů asfaltových vozovek vykazuje téměř dokonale černý odstín povrchu, který je za tmy a současně za deště vizuálně obtížně lidským okem rozlišitelný od okolní tmy.

Podstata vynálezu

Výše uvedené nedostatky jsou do značné míry odstraněny způsobem opravy poruch v povrchové obrusné vrstvě vozovky, jehož podstata spočívá v tom, že provádí za současného odsávání a otryskání obrusné vrstvy ocelovými broky a následně penetruje pojivém, načež se v průběhu

-1 CZ 297352 B6 zasychání pojivá provede první posyp povrchu hrubým plnivem o rozměrech 1/3 šířky poruchy, které se rotačním broušením povrchu vpraví do trhlin obrusné vrstvy vozovky a poté se provede druhý posyp povrchu jemnějším plnivem o rozměrech 1/6 šířky poruchy, a proces s rotačním broušením se opakuje, načež se oprava ukončí posypem světlým pojivém o rozměrech zrn

0/03 mm pro dosažení světlejšího odstínu povrchu obrusné vrstvy vozovky.

Tento způsob opravy obrusné vrstvy komunikace zajišťuje, že uvedený povrch vozovky je intenzivně mechanicky opracován tryskáním ocelovými broky a následně penetrován pojivém. Přitom po dobu vytvrzování pojivá se alespoň jednou zaplní praskliny plnivem, např. pískem nebo kamenivem, za následného rotačního broušení opravovaného místa, přičemž broušení zajišťuje homogenizaci písku či kameniva v prasklinách.

Výhodou tryskání ocelovými broky za současného intenzivního odsávání je to, že zajistí povrchové zdrsnění veškerých zrn kameniva, která zůstanou dokonale vetknuté v tělese vozovky a odstraní všechny drobné nerovnosti obrusné vrstvy, např. vystouplé hrany v místech dilatací. Současně je vyčištěn a zvýrazněn prostor mezi zrny kameniva, čímž se zlepší celková drenážní schopnost obrusné vrstvy vozovky. Tryskáním se též zvýší i celková drsnost obrusné vrstvy vozovky. Dále se tryskáním dosáhne dokonalého vyčistění prostoru trhlin do hloubky až 2 cm a odstranění všech nečistot, např. olejových úkapů, barev vodorovného značení. Tryskání dále umožňuje rozšíření prasklin a sražení hrany okraje praskliny, což umožní pozdější dokonalé proniknutí penetrace do hloubky obrusné vrstvy. Sražení hrany okraje praskliny má za důsledek snížení koncentrace napětí vznikajícího při kolísání teplot během dne vlivem rozpínání a smršťování tělesa vozovky. Zanedbatelné není ani to, že úpravou povrchu vozovky tryskáním se sníží hlučnost povrchu vozovky o 0,1 až 50 dB v 10-ti metrové vzdálenosti kolmo od vozovky a zvyšuje se koeficient smykového tření na povrchu vozovky lx až 20x oproti stavu před tryskáním. Přitom smykovým třením v tomto případě je míněn odpor při relativním pohybu povrchu pneumatiky vůči povrchu vozovky při brzdění nebo zrychlování a změně směru vozidla. Bylo překvapivě zjištěno, že se tryskáním povrchu omezí i hustota vodní mlhy vznikající od pneumatik vozidel za deště, čímž se prodlouží viditelnost z lom na 100 až 500 m a tím i zvýší bezpečnost provozu na komunikacích, zejména při jízdách v kolonách.

Penetrací povrchu vozovky s postupným vyplňováním prasklin, např. křemenným pískem za následného rotačního broušení během vytvrzování pojivá, se dosáhne prodloužení životností opraveného místa o více než 50 %. Na zaplnění všech druhů prasklin se použije penetrační směs namíchaná z pojivá (např. asfaltové emulze, akrylátu, polymethylmetakrylátu apod.) a plniva (např., písku nebo kameniva o vhodné velikosti). Penetrací se též zvýší vodotěsnost opravovaného povrchu a rovněž se zamezí pronikání solanky do povrchu vozovky.

Opakovaným vyplňováním trhlin plnivem, např. pískem nebo kamenivem s následným rotačním broušením, je dosaženo dokonalého spojení opravovaného místa s ostatními vrstvami vozovky, což má za důsledek zvýšení pevnosti a přídržnosti opravovaného místa vozovky k podkladu a nezpůsobuje následnou destrukci opravovaného místa vozovky. Rotačním broušením prováděným jednokotoučovou nebo vícekotoučovou planetovou bruskou se odstraní vystouplá zrna kameniva a současně se zabrousí hroty ostatních poruch-prasklin. Použitím brusného plechu na tmelení se dosáhne drsného povrchu opravovaného místa. Zvýšené drsnosti povrchu lze též dosáhnout přesypem korundem - korund nebo ostatní druhy písků se po otryskání obrusné vrstvy v průběhu penetrace kotví do vytvořených prohlubní pomocí pojivá. Zvyšuje se tím odolnost proti otěru, drsnost povrchu a přilnavost všech pojících materiálů.

Pomocí broušení se zesvětlí povrch zrn i celý povrch komunikace, čímž dojde v létě ke snížení teploty asfaltu až o 20°C. S použitím plniva s pojivém světlé barvy nebo plniva např. bílého cementu se účinek zesvětlení vozovky ještě zvyšuje.

-2CZ 297352 B6

Výhodou navrhovaného způsobuje též to, že oprava poškozené vozovky se volí podle charakteru poruchy a též to, že způsob opravy umožňuje její lokální provádění, což má za důsledek snížení měrných nákladů najeden m².

Další výhodný způsob podle vynálezu je prováděn pouze ve dvou fázích. V první fázi se otryskáním odstraní narušené pojivo mezi zrny kameniva a kamenivo se zdrsní. Zdrsněné kamenivo v otryskané obrusné vrstvě se fixuje penetrací pomocí pojivá. Způsob opravy tímto způsobem je účinný v počátečním stádiu vzniku poruchy, kdy její hloubka je velmi malá a je vhodný k použití zvláště na podzim a na jaře při kondenzaci vlhkosti na lokálních místech, kde se ještě neprovádí zimní údržba. Zanedbatelné není ani to, že tento způsob lze preventivně aplikovat celoplošně na vozovce, čímž se její životnost prodlouží o více něž 50 %.

Přehled obrázků na výkresech

Sekvence jednotlivých operací způsobu opravy trhlin povrchové obrusné vrstvy vozovky podle vynálezu bude blíže osvětlen pomocí výkresu, na kterém znázorňuje obr. la obrusnou vrstvu před otryskáním, obr. lb obrusnou vrstvu po otryskání, obr. lc obrusnou vrstvu po penetraci, obr. 2a trhlinu v obrusné vrstvě vyplněnou nečistotami, obr. 2b trhlinu v obrusné vrstvě po otryskání, obr. 3a trhlinu po penetraci a posypu plnivem před rotačním broušením, obr. 3b trhlinu po zaplnění hrubým plnivem, obr. 4a trhlinu po penetraci a posypu jemným plnivem před rotačním broušením, obr. 4b trhlinu po zaplnění jemným plnivem, obr. 5a mozaikovou trhlinu po otryskání a obr. 5b mozaikovou trhlinu po penetraci.

Příklady provedení vynálezu

Způsob opravy poruch povrchové obrusné vrstvy vozovky podle vynálezu bude osvětlen pomocí několika výhodných příkladů prováděných oprav, např. mrazové trhliny, reflexní trhliny a mozaikové trhliny a ztráty drsnosti povrchu.

Obecně se k opravě poruch navrhovaný způsob provádí ve třech fázích. V první z nich se povrch za současného odsávání otiyská a následně penetruje pojivém. Tryskání ocelovými broky za současného intenzivního vysávání umožní dokonalé odstranění nečistot z celého povrchu a z trhlin 7 i mikrotrhlin suchou cestou, což umožňuje aplikovat celou škálu penetračních a plnicích materiálů. Penetrace se provádí pojivý, např. asfaltovou emulzí, akrylátem, polymethylmetakrylátem a dalšími materiály, které po otryskání pronikají do hloubek 0 až 150 mm, přičemž hloubka penetrace je jednak přímo úměrná pórovitosti tělesa vozovky a jednak přímo úměrná hloubce poruchy. Zde dochází k prolití mikrotrhlin, spojení ker při lepení mezi sebou a jejich spojení k podkladovým vrstvám a dále ukotvení plnicích materiálů, např. písků 6 nebo kameniva 2 na jejich dotykových plochách. V druhé fázi se přesype obrusná vrstva 1 hrubým pískem nebo kamenivem 2 o rozměrech zrn 0/63 mm, načež se rotačním pohybem brusného plechového kotouče 5 písek 6 nebo kamenivo smáčené penetračními pojivý zapraví do trhlin v povrchu obrusné vrstvy vozovky. Ve druhé fázi se penetrovaný povrch vozovky posype jemným pískem 6 nebo kamenivem 2 o rozměrech zrn 0/32 mm a proces s rotačním broušením se opakuje. Jemný písek 6 nebo kamenivo pádem do trhliny 7 vytlačí penetrační pojivo na povrch vozovky 8 a tím umožní dokonalé využití penetračního pojivá pro penetraci povrchu obrusné vrstvy 1 vozovky 8 v okolí poruchy. Ve třetí fázi se celý povrch přesype bílým cementem pro dosažení světlého povrchu asfaltové vozovky 8. Touto operací je oprava poruchy vozovky 8 ukončena.

Postup opravy mrazové trhliny je popsán v příkladu 1. Princip vzniku trhlin je následující. Vzhledem k vlastnostem asfaltu 11 dochází při nízkých teplotách ke smršťování, stejně jako tomu je u betonu 12. Pokud teploty poklesnou pod -20°C, nebo pokles teploty povrchu je rychlý, pak se na povrchu vytvoří příčná smršťovací trhlina 7, která oslabí obrusnou asfaltovou vrstvu 1.

-3 CZ 297352 B6

Trhlina 7 opakovanými poklesy teplot roste do hloubky obrusné vrstvy L Jakmile trhlina dosáhne vzájemného spojení s ložní nebo podkladní vrstvou vozovky 8, pak se šíří buď stejně do hloubky, nebo naruší spojení vrstev. Způsob opravy mrazové trhliny podle navrhovaného způsobu je následující: v první fázi se povrch za současného odsávání otryská. Tryskání se provádí ocelovými broky o rozměrech 1 až 3 mm za současného intenzivního vysávání, což umožní dokonale odstranění nečistot z celého povrchu i z trhlin 7 a jejich otevření. Následně se provede penetrace pojivém, jímž je např. asfaltová emulze, která se aplikuje jednak na povrch v místě trhliny 7, jednak do hloubky trhliny 7. Přitom hloubka penetrace je jednak přímo úměrná pórovitosti tělesa vozovky, jednak přímo úměrná hloubce poruchy. V druhé fázi se přesype hrubým kamenivem 2 o rozměrech zrn 0/63 mm, přičemž použité plnivo má rozměr 1/3 šířky trhliny, načež se rotačním broušením, např. rotačním pohybem brusného plechového kotouče, kamenivo smáčené asfaltovou emulzí zapraví do trhlin 7 v povrchu obrusné vrstvy 1 vozovky 8. Ve druhé fázi se následně penetrovaný povrch vozovky 8 posype jemným kamenivem 2 o rozměrech zrn 0/32 mm, přičemž se použije plnivo o rozměru 1/6 šířky trhliny a proces s rotačním broušením se opakuje. Jemné kamenivo 2 pádem do trhliny 7 vytlačí penetrační pojivo na povrch vozovky 8, které zaplní pórovitý povrch v místě trhliny 7 a okolí trhliny, a tím umožní dokonalé pružné spojení penetračního pojivá s původní vrstvou vozovky 8.

Postup při opravě reflexní trhliny je popsán v příkladu 2. Trhlina 7 vzniká u betonu 12 nebo při výstavbě cementem zpevněných nebo stabilizovaných podkladů. Při tvrdnutí vrstvy betonu 12 dochází k jejímu smršťování, které vyvolává ve vrstvě tahová napětí vyšší než je pevnost materiálu vrstvy. Toto způsobuje vznik příčných trhlin 7 přes celou šířku vozovky 8. Čím vyšší je pevnost betonu 12 nebo zpevněného nebo stabilizovaného podkladu, tím menší je vzdálenosti mezi trhlinami 7, které se většinou pohybují mezi 3 až 30 m. Po vzniku reflexních trhlin dochází k jejich rozevírání a uzavírání vlivem teplotní roztažnosti v závislosti na teplotě vrstvy. Pokud je podkladová vrstva překryta asfaltovými vrstvami, spojením vrstev tohoto podkladu se pohyby způsobené teplotní roztažnosti přenáší do asfaltových vrstev a trhlina začne prorůstat až na povrch vozovky 8. Uzavírání a rozevírání trhlin 7 pokračuje, trhlinami 7 proniká voda a trhliny jsou vyplňovány pískem 6 a nečistotami. Jejich destrukce pokračuje a trhlina 7 postupně prochází přes stádium úzké trhliny 7, široké trhliny a odlamováním svých hran v trhlinu 7 rozvětvenou, až nakonec vznikne příčný hrbol na vozovce 8. Způsob opravy mrazové trhliny 7 podle navrhovaného způsobu je následující: v první fázi se povrch za současného odsávání otryská ocelovými broky o rozměrech 1 až 3 mm a následně penetruje pojivém. Tryskání ocelovými broky za současného intenzivního vysávání umožní dokonalé odstranění nečistot z celého povrchu a z trhlin 7 a jejich otevření. Penetrace se provede pojivém, jímž je např. akrylát, které se aplikuje jednak na povrch v místě trhliny 7, jednak do hloubky trhlin 7 v podkladových vrstvách, přičemž hloubka penetrace je jednak přímo úměrná pórovitosti tělesa vozovky, jednak přímo úměrná hloubce poruchy. V podkladových vrstvách pojivo zateče do všech míst, která spojí. V druhé fázi se přesype hrubým kamenivem 2 o rozměrech zrn 0/63 mm, přičemž použité plnivo má rozměr 1/3 šířky trhliny, načež se rotačním broušením, např. rotačním pohybem brusného plechového kotouče 5, kamenivo 2 smáčené akrylátovou emulzí zapraví do trhlin 7 v povrchu obrusné vrstvy 7 vozovky 8. Ve druhé fázi se penetrovaný povrch vozovky 8 posype jemným kamenivem 2 o rozměrech zrn 0/32 mm, přičemž použité plnivo má rozměr 1/6 šířky trhliny 7 a proces s rotačním broušením se opakuje. Jemné kamenivo pádem do trhliny vytlačí penetrační pojivo na povrch vozovky 8, které zaplní pórovitý povrch v místě trhliny 7 a tím umožní dokonalé pružné spojení penetračního pojivá s původní vrstvou vozovky 8.

Postup opravy mozaikové trhliny popisuje přiklad 3. Příčinou vzniku mozaikové trhliny je nedostatečné vzájemné spojení jednotlivých asfaltových vrstev. Příčinou může být to, že další vrstva je kladena na vlhký, mokrý a znečištěný povrch, nebo nebyl proveden spojovací nástřik. Vlivem nedostatečného spojení vrstev dochází při jejich zatížení k namáhání mnohem většímu, než je tomu o dokonalého spojení vrstev. Při opakovaném zatěžování nespojených vrstev, zejména obrusné vrstvy 1, tak dochází v nejvíce namáhaném průřezu a v bodě jakéhokoliv oslabení vrstvy (porušené kamenivo, velké kamenivo, mezerovitost ve směsi apod.) k narušení spojení mezi

-4CZ 297352 B6 vzájemně se dotýkajícími zrny směsi a narušení dá podnět k vývoji trhliny 7. Trhlina se pak začíná šířit souběžně se směrem pohybu vozidel, prodlužuje se a větví, jak sleduje všechna náhodná oslabení vrstvy. Těmito mozaikovými trhlinami proniká do spojení vrstev voda, která vlivem zatížení je pod tlakem vytlačena (části narušené vrstvy „pumpují”) a voda eroduje vrstvy. Trhliny 7 se rozšiřují a vrstva se na hranách snižuje. Tento proces napomáhá vytváření výtluků. Způsob opravy mozaikové trhliny podle navrhovaného způsobu je následující: v první fázi se povrch za současného odsávání otryská ocelovými broky o rozměrech 1 až 3 mm a následně penetruje pojivém. Tryskání ocelovými broky za současného intenzivního vysávání umožní dokonalé odstraněni nečistot z celého povrchu a z trhlin suchou cestou. Penetrace se provede pojivém, jímž je např. polymethylmetakrylát, které po otryskání proniká do hloubky trhliny 7, přičemž hloubka penetrace je jednak přímo úměrná pórovitosti tělesa vozovky, jednak přímo úměrná hloubce poruchy. Zde dochází k prolití mikrotrhlin, spojení vrstev mezi sebou a jejich spojení k podkladu a dále ukotvení plnicích materiálu, např. písků 6 nebo kameniva 2 na jejich dotykových plochách. V druhé fázi se přesype hrubým pískem 6 nebo kamenivem 2 o rozměrech zrn 0/63 mm, přičemž použité plnivo má rozměr 1/3 šířky trhliny 7, načež se rotačním broušením, např. rotačním pohybem brusného plechového kotouče 5, písek nebo kamenivo 2 smáčené penetračními pojivý zapraví do trhlin 7 v povrchu obrusné vrstvy 7 vozovky 8. Současně se povrch vozovky 8 s poruchou penetrovaný polymethylmetakrylátem posype jemným pískem 6 nebo kamenivem 2 o rozměrech zrn 0/32 mm, přičemž použité plnivo má rozměr 1/6 šířky trhliny 7 a proces s rotačním broušením se opakuje. Jemný písek 6 nebo kamenivo 2 pádem do trhliny 7 vytlačí penetrační pojivo na povrch vozovky 8 a tím umožní dokonalé využití penetračního pojivá.

Shora popisované způsoby oprav poruch se dají použít i v případě porušení pracovních spár, trhlin v konstrukci vozovky i v případě jiných trhlin, vznikajících v obrusných vrstvách vozovky.

Postup opravy ztráty drsnosti obrusné vrstvy popisuje příklad 4 Pod pojmem drsnosti se rozumí požadavek smykového tření jako odporu při relativním pohybu povrchu pneumatiky vůči povrchu vozovky 8 při brzdění nebo zrychlování a změně směru vozidla. Odpor je pak dán množstvím uvolněných částic z obou povrchů. Čím bohatěji oba tvarované povrchy jsou a čím více ostrý a pevný je materiál na povrchu vozovky, tím vyšší a trvanlivější tření lze očekávat. Ztráta drsnosti povrchu nastane jednak uzavřením povrchu do hladké plochy bez vystupujících zrn kameniva 2 (dochází ke ztrátě makrotextury povrchu), jednak vyhlazením zrn kameniva 2 vlivem dotyku s pneumatikami (dojde ke ztrátě mikrotextury povrchu). Náprava výše uvedené poruchy se provádí způsobem podle vynálezu, jenž užívá dvě fáze. V první fázi se otryskáním ocelovými broky o rozměrech 1 až 4 mm odstraní narušené pojivo mezi zrny kameniva a kamenivo 2 se zdrsní. Zdrsněné kamenivo 2 v otryskané obrusné vrstvě 3 se fixuje penetrací pomocí pojivá. Penetrace má v tomto případě za důsledek, že pojivo vsákne do povrchu obrusné vrstvy 1, čímž se vylepší všechny vlastnosti původního pojivá, jako je pružnost, pevnost, odolnost proti vlhkosti a odolnost proti vniknutí solanky do povrchu vozovky 8. Tímto je zaručeno, že hroty kameniva 2 při dotyku s pneumatikou působí protismykově z titulu ostrosti hrotů a dále tím, že při námraze dochází k odtavování ledu na hrotech kameniva 2 a tím snížení nebezpečí smyku.

Průmyslová využitelnost

Způsob opravy poruch povrchové obrusné vrstvy vozovky lze využít na všech typech pozemních komunikací, kde vznikají dané poruchy a dále jako prevence pro zamezení jejich vzniku na obrusných vrstvách vozovek.

Claims (4)

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Způsob opravy poruch v povrchové obrusné vrstvě vozovky, vyznačující se tím, že se provádí za současného odsávání a otryskání obrusné vrstvy (1) ocelovými broky a následně penetruje pojivém, načež se v průběhu zasychání pojivá provede první posyp povrchu hrubým plnivem o rozměrech 1/3 šířky poruchy, které se rotačním broušením povrchu vpraví do poruchy obrusné vrstvy (1) vozovky a poté se provede druhý posyp povrchu jemnějším plnivem o rozměrech 1/6 šířky poruchy, a proces s rotačním broušením se opakuje, načež se oprava ukončí posypem světlým pojivém o rozměrech zrn 0/03 mm pro dosažení světlejšího odstínu povrchu obrusné vrstvy vozovky.

2. Způsob opravy poruch povrchové obrusné vrstvy vozovky podle nároku 1, vyznačující se tí m , že se provádí za současného odsávání otryskání obrusné vrstvy (1) ocelovými broky o rozměrech 1 až 4 mm načež se takto upravený povrch obrusné vrstvy fixuje pojivém.

3. Způsob opravy poruch povrchové obrusné vrstvy vozovky podle nároků 1 a 2, vyznačuj í c í se tím, že následná penetrace nebo fixace se provádí pojivém, jímž je asfaltová emulze nebo akrylát nebo polymethylmetakrylát nebo pojivá na bázi silikátů.

4. Způsob opravy poruch povrchové obrusné vrstvy podle nároků 1 a 2, vyznačující se t í m , že rotační broušení se provádí brusným kotoučem (5) o počtu zrn 0,7 až 31 na cm .