CZ29728U1 - Základ nadzemního stavebního prvku, zejména sloupu a/nebo stožáru a pomůcka na zakládání tohoto základu - Google Patents

Description

Základ nadzemního stavebního prvku, zejména sloupu a/nebo stožáru a pomůcka na zakládání tohoto základu

Oblast techniky

Technické řešení se týká základu nadzemního prvku, zejména sloupu a/nebo stožáru, při kterém se základ vytvoří suchou cestou bez betonování a bez výkopových prací. Technické řešení také popisuje nový způsob zakládání sloupů a/nebo stožárů pomocí vibračního nastřelování a popisuje pomůcku, která usnadní provádění tohoto způsobu.

Dosavadní stav techniky

Při nej obvyklejším způsobu zakládání sloupů nebo stožárů v terénu se vyhloubí jáma s dostatečnou hloubkou, do ní se vloží spodní část sloupu nebo stožáru a jáma se zalije betonem, homí část sloupu nebo stožáru se dočasně fixuje ve svislé poloze. Betonové lůžko má obvykle spodní plochu vyhotovenou tak, že přenáší tlakové zatížení do únosného podkladu. Používá se také postup, při kterém se nejprve zabetonuje pouze patka a samotný sloup nebo stožár se později připevní k patce. Taková řešení základů vyžadují výkopové práce, odložení úrodné vrstvy omice, odvoz vykopaného materiálu, dopravu betonu a jsou časově náročné, beton potřebuje na získání zaručené pevnosti několik týdnů. Mokrý proces zakládám je také omezen klimatickými podmínkami, betonování do zmrzlé půdy je problematické. V případě dočasných staveb, jako jsou například dočasné elektrické vedení (by-passy) při opravách distribučních rozvodů vysokého napětí je použití betonových základů pomalé, neefektivní a předražené. Používání betonových lůžek je také neekologické, neboť jejich odstranění a vrácení místa do původního stavuje těžko realizovatelné.

V případě nutnosti postavit sloupy resp. stožáry pro dočasné elektrické vedení se používá také postup, kdy se sloup nebo stožár položí na podložku v terénu a stabilizuje se pomocí alespoň tri lan, které se ukotví dál od podložky. Toto řešení se vyznačuje vysokým záběrem půdy, kotvící lana vymezují velkou plochu. Kotvení je přitom zdlouhavé a je nepoužitelné ve stísněných podmínkách, například při stožáru vedle veřejné komunikace.

Zveřejnění DE4230776A1 popisuje natloukací základ pro drobné předměty tyčového charakteru. Základ má kuželové vnější plochy s drážkami. Toto řešení nelze použít pro několikametrové sloupy a požadované účinky se nedosáhnou ani proporčním zvětšením základu. Zveřejnění DE3145882A1 upřesňuje možností vytvořit základ pomocí roury zavibrované do podkladu. Pro získání dostatečné pevnosti však toto zveřejnění používá beton v homí části roury nebo křídlové výztuhy na povrchu okolí sloupu. To vede opět k technologickým omezením a zveřejnění neřeší problémy s dosažením přesné svislé polohy sloupu.

Je žádané jednoduché technické řešení, které umožní vytvořit pevný a únosný základ zejména pro sloup nebo stožár, bude použitelné v krátkém čase a pomocí dostupných zařízení a v případě dočasné potřeby umožní i rychlou demontáž a případné přemístění.

Podstata technického řešení

Nedostatky uvedené v dosavadním stavu techniky podstatným způsobem odstraňuje základ nadzemního stavebního prvku, zejména sloupu a/nebo stožáru, kde základ má ocelový nosný prvek opatřený na homí straně připojovacím prvkem na rozebíratelné připojení nadzemního stavebního prvku, podle tohoto technického řešení, jehož podstata spočívá v tom, že nosný prvek je dutá roura přizpůsobena na zatloukání do země, přičemž roura má uzavřený kruhový nebo mnohoúhelníkový nebo eliptický průřez a délka roury je alespoň dvojnásobek jejího průměru. Ve výhodném uspořádání bude délka roury, tedy délka nosného prvku základu představovat čtyřnásobek až desetinásobek průměru roury, obzvláště výhodně šest až sedminásobek průměru roury.

Ze stavu techniky jsou známy ocelové nosné prvky v podobě patek s připojovacím prvkem, přičemž patky se v přesně vodorovné poloze zacementovaly do lůžka. Později se na patku položil a připevnil sloup. Nosný prvek pří takové patce nemá tvar roury vhodné na zatloukání, ale měl tvar vhodný pro pevné spojení s betonem.

CZ 29728 UI

Při zatloukání, například při pažení jam, se používají ocelové profily, které se zatloukají do podkladu a vytvářejí stěnu s trapézovým povrchem. Při pažení není důležitá přesná svislá poloha, protože pažení samo o sobě je pouze pomocnou operací pro provádění jiných stavebních činností.

V našem technickém řešení se použije dutá nosná roura především kruhového nebo obraňovaného mnohaúhelníkového průřezu, která je přizpůsobena na zatloukání do země. Zatloukání v tomto popisu vyjadřuje jakékoliv silové zatlačování předmětu do podkladu s využitím opakovaných nárazů, úderů. Může být také pojmenované jako vtloukání, vibrační zatloukání, beranění, vibrační beranění, vrážení, zarážení a podobně. Podstatou je, že při tomto procesu se pevná ocelová nosná roura vtlačí do země bez vytvoření výkopu, přičemž se materiál v blízkosti roury zhutňuje, nakypří se jako při výkopu. Roura je na zatloukání přizpůsobena především tím, že je dutá a její průřez se podél vnořené výšky v podstatě nemění, uvnitř nosné roury zůstává natlačený materiál. Tento materiál přispívá svou hmotností a adhezními silami k tuhosti vetknutí základu. Roura má konstrukcí dimenzovanou tak, aby vydržela rázové zatížení při zatloukání, namáhání na vzpěr a později i zatížení od sloupu nebo stožáru. Průměr roury nosného prvku bude obvykle korespondovat s průměrem sloupu, který se na základ bude připevňovat.

Tuhost spojení nosné roury s podkladem je zajištěna vysokým třením mezi povrchem nosné roury a zhutnělým materiálem. Při daném průměru nosné roury se může dostupná třecí plocha zvětšit pomocí alespoň jedné lamely, která je připevněna na vnějším plášti roury a zajíždí do spodní poloviny výšky roury. Je výhodné, pokud je použito více lamel, které jsou pravidelně uspořádány na vnějším plášti roury, jsou paprskovitě orientované a procházejí v podstatě podél celé zatloukací výšky roury. Tímto se zvýší třecí plocha při daném průměru bez nutnosti zvětšovat délku roury, což by jinak vedlo k nutnosti použít vyšší jeřáb beranidla a také zpevnit rouru na vzpěr.

Lamely mohou být umístěny i na vnitřním povrchu roury, a to zejména v případech větších průměrů roury.

Připojovací prvek na rozebíratelné připojení nadzemního stavebního prvku je ve výhodném uspořádání součástí nadzemní hlavy, která má věnec s otvory a výztuhy. Na hlavu s přečnívajícím okrajem nosné roury se nasadí nadzemní stavební prvek, například sloup a přes otvory ve věnci se sloup přišroubuje k základu. Z hlediska přenosu sil z věnce do nosné roury je vhodné, pokud věnec má ze spodní strany po obvodu rozmístěny výztuhy. Ty mohou být propojeny s druhým vnějším věncem, od kterého dolů pokračují lamely. Tím se dosáhne výhodný přenos sil. Pro zvýšení tuhostí nosné roury v oblasti hlavy může být roura v této zóně uvnitř opatřena výztuhami podobně jako na vnější straně. Jednotlivé prvky základu budou obvykle spojovány svařováním, přičemž však nejsou vyloučeny ani jiné formy spojování.

Aby se umožnilo nastavit přesnou svislou polohu nadzemního stavebního prvku, bude výhodné, pokud připojovací prvek je nastavitelný na dosažení různé úhlové polohy osy roury vůči nadzemnímu stavebnímu prvku. To umožní, aby se i na mírně křivě zatlučený základ mohl svisle postavit sloup nebo stožár. Nejedná se přitom jen o čistě estetický efekt, přesné svislé uložení je důležité pro dosažení efektivního přenosu sil například z tíže elektrického vedení. Rozsah nastavení úhlů vzájemné polohy bude při návrhu připojovacího prvku zohledňovat běžně dosažitelné přesnosti resp. odchylky základu od svislé polohy.

V jednoduchém provedení může být úhlová nastavitelnost připojovacího prvku dosažena tím, že na spojení základu s nadzemním stavebním prvkem se použijí delší šrouby, resp. závitové tyče s maticemi, kde příruba, věnec nadzemního stavebního prvku je sevřený mezi páry matic, přičemž výška páru matic se dá nastavit.

Jiným řešením může být použití aretovatelního kloubu v hlavě roury. Kloub se může využít i tak, že nadzemní stavební prvek se v ležaté poloze připojí k základu a následně se vztyčí zvedáním do svislé polohy. Po dosažení správné polohy se kloub zaaretuje.

Bude výhodné, pokud se na nastavení správné úhlové polohy nadzemního stavebního prvku použije pár šikmých, na sobě položených podložek. Pootáčením vzájemné polohy podložek se mohou dosáhnout různé úhly mezi spodní a horní plochou páru podložek. V případě, že obě pod

CZ 29728 UI ložky mají úhel zešikmení X stupňů, může se jejich pootáčením nastavit výsledný úhel 0 až 2X stupňů. Podložka může mít tvar mezikruží, které přiléhá na věnec s otvory, přičemž má také skupinu otvorů nebo několik skupin otvorů s roztečí podle otvorů na věnci. Homí část roury přečnívající nad věnec může tvořit hřídel pro otáčení mezikruží do vhodné polohy. Obě zešikmené mezikruží mohou mít na obvodu stupnici s čísly. Po naměření odchylky skutečné úhlové polohy zatlučení nosné roury od svislice se může podle tabulek rychle zjistit, do jakých vzájemných poloh se mají natočit mezikruží a jaká má být poloha celého páru mezikruží vůči hlavě.

Nedostatky uvedené v dosavadním stavu techniky podstatným způsobem odstraňuje i způsob zakládání nadzemního stavebního prvku, zejména sloupu a/nebo stožáru, který se po vytvoření základu rozebíratelně k němu připevní, přičemž zakládání probíhá bez betonování lůžka základu, podle tohoto technického řešení, jehož podstata spočívá v tom, že v místě základu se v podstatě svisle na podklad postaví ocelový základ zahrnující nosnou rouru a nosná roura se opakovanými údery shora zatlačí do podkladu do hloubky alespoň dvojnásobku průměru roury. Obvykle, ne však výhradně, se na postavení základu do svislé polohy a na nesení beranidla použije jeřáb. Bude také výhodné, pokud se mezi základ a beranidlo vloží mezikus, který přenáší síly z beranidla do hlavy základu, čímž zároveň dochází k přenosu sil na větší plochu, aby se nepoškodily, neotlačili dotykové plochy na hlavě základu. Mezikus umožňuje také využít beranidla, které jsou konstruovány na zatloukání trapézových profilů na pažení. Řešení si tím nevyžaduje novou konstrukci beranidel. V nejčastějším provedení bude mít mezikus na spodní straně spojovací přírubu určenou pro spojení s připojovacím prvkem základu a na homí straně bude mít profil určený k vložení do ústí beranidla.

Další pomůckou pro provádění způsobu podle tohoto technického řešení je podpěra, která slouží na stabilní polohování základu v počátečních fázích zatloukání. Podpěra má obvodový rám určený k položení na zem v místě zatloukání. Volný prostor rámu umožňuje, aby se jeřábem vztyčil základ uvnitř rámu. Z obvodového rámu vycházejí nahoru alespoň tři ramena s nastavitelnou délkou. Homí konce ramen tvoří oporu pro tělo základu. Je výhodné, pokud konce ramen jsou opatřeny kluznými vodítky, do kterých se opírá základ s nosnou rourou. Vodítka mohou mít drážky pro vložení okraje lamel. Obvodový rám může být rozebíratelný, aby se dal snadněji odstranit z prostoru zatloukání. Jednotlivé ramena mohou mít boční nastavitelné vzpěry, jejich nastavením lze dosáhnout vhodné polohování základu i při položení pomůcky na nerovný základ.

Nový způsob zakládání lze výhodně použít při stavbě dočasného nadzemního elektrického vedení, kdy se v trase tohoto vedení zatloukáním vytvoří základy, po zatlučení základů se k nim připojí sloupy a/nebo stožáry a na ně se zavěsí elektrické vedení. Po splnění funkce dočasného elektrického vedení se elektrické vedení ji vyhákněte, sloupy nebo stožáry se odpojí od základů a základy se vytáhnou ze země. Při vytahování základů se opět použije jeřáb a beranidlo. Beranidlo údery do základu, širokospektrální vibrace s vysokou energií rázu vyvolává efekt, při kterém se materiál v mezní vrstvě dotýkající se ocelového těla základu chová jako tekutina. Jeřáb při vybírání základu nadzvedává beranidlo a tím i celý základ až do úplného vytažení z podkladu.

Technické řešení je použitelné nejen při stavbě sloupů a stožárů na elektrické vedení, ale může být použito i při jiných stavbách a to trvalých nebo dočasných, výhodně i při havarijních situacích, po přírodních neštěstích a podobně. Zatloukaný základ lze použít při stavbě billboardů a jiných reklamních zařízení, při stavbě mostních konstrukcí a lávek, při stavbě větrných elektráren a podobně. V případě, že na příslušnou stavbu je třeba osadit několik základů, jako například při stavbě přemostění řeky, může se odchylka vzdáleností mezi zatlučenými základy oproti projektu kompenzovat vložkami, které se operativně vyříznou plazmou podle rozměrů naměřených na místě po zatlučení.

V případě použití základu podle tohoto technického řešení na stavbu sloupu větrné elektrárny může být ocelové tělo použito i jako zemní chladič ztrátové zátěže, která se využívá v některých režimech řízení.

Vnitřek ocelové roury základu může být ve výhodném uspořádání využity i jako pažení studny. Po zatlučení základu se odebere zemina z vnitřku ocelové roury a vytvoří se tím studna nebo Šachta na pozorování úrovně spodní vody. Odebírání zeminy může zjednodušit vložka, která je

CZ 29728 UI přilnutá k vnitřnímu obvodu ocelové roury a pří vytahování vložky pomocí jeřábu se zároveň vytáhne i zemina natlačená uvnitř. Po vytvoření studny se na základ přimontuje nadzemní stavební prvek, například stožár větrné elektrárny, která může také čerpat vodu ze studny.

Zařízení podle tohoto technického řešení umožňuje vytvořit základ nadzemního prvku velmi rychle a bez výkopových a betonářských prací. Nový způsob zakládání je ekologický, umožňuje uvést místo zakládání do původního stavu, nedochází ke kontaminaci půdy a snižuje se záběr půdy.

Objasnění výkresů

Technické řešení je blíže vysvětleno pomocí obrázků 1 a 16. Poměr velikostí jednotlivých částí základu jakož i konkrétní rozměry uvedené v příkladech jsou pouze ilustrativní, nemají být vysvětlující jako zužující rozsah ochrany. Použité měřítko zobrazení a poměr velikostí základu a nadzemního prvku nemusí odpovídat skutečnosti nebo je záměrně upraveno pro zvýšení přehlednosti.

Na obrázku 1 je prostorový pohled na základ, tvořený nosnou rourou s lamelami a hlavou připojovacího prvku.

Obrázek 2 vyobrazuje detail hlavy základu, kde jsou vidět i vnitřní výztuhy.

Obrázek 3 znázorňuje horní pohled na základ s věncem, následně na obrázku 4 je řez při pohledu shora přes zónu s výztuhami.

Na obrázku 5 je pohled na mezikus bez později navařeného profilu, který se zvolí a přivaří na horní plochu mezikusu podle typu čelistí beranidla.

Obrázek 6 znázorňuje připevnění mezikusu na hlavu základu.

Obrázek 7 je horní pohled na mezikus, kde jsou vidět otvory na přilehlé umístění k věnci.

Na obrázku 8 je vyobrazena podpěra s nastavenými rameny bez vloženého základu.

Obrázek 9 je axonometrický pohled na podpěru s nastavenými rameny.

Obrázek 10 je detail rohu obvodového rámu, kde je uchyceno rameno v kloubu.

Obrázek lije detail zakončení ramene s vodítkem.

Na obrázku 12 je příklad použití základu pro osazení stožáru větrné elektrárny.

Obrázek 14 je axonometrický pohled na mezikus bez později navařeného profilu.

Na obrázku 15 a 16 je znázorněn pár šikmých podložek, přičemž pro přehlednost je vyobrazena jen každá druhá roura. Na obrázku 15 jsou šikmé podložky vzájemně natočené tak, aby se neměnil výsledný úhel, na obrázku 16 jsou natočeny tak, abychom dosáhli 6 stupňovou úhlovou změnu os.

Příklady uskutečnění technického řešení

Příklad 1

Při opravě elektrického vedení vysokého napětí se má zajistit náhradní vedení, kterým se vytvoří dočasný bypass. Na původním vedení se pak mohou provádět zásadní opravy a výměna řidičů. Vedle trasy elektrického vedení se vypočítají body pro dočasné stožáry. Stožáry z ocelového plechu mají obraňovaný válcový tvar. Na vytvoření základů pro tyto stožáry se v tomto příkladu podle obrázků 1 až 11,14 použije ocelový základ 1 s nosnou rourou 2. Nosná roura 2 má v tomto příkladu vnější průměr 845 mm, což přibližně odpovídá vnitřnímu průměru stožáru. Nosná roura 2 má v tomto příkladu celkovou délku přibližně 5,6 m.

Roura 2 má v horní části hlavu 7 zahrnující věnec 4, výztuhy 5 a vnitřní výztuhy 6. Tyto části jsou také zhotoveny z ocelového plechu a jsou k nosné rouře 2 při vařeny. Věnec 4 má otvory v pravidelných úhlových rozestupech.

CZ 29728 UI

Věnec 4 v podobě mezikruží je přivařen k rouře 2 pod horní hranou roury 2, okraj roury 2 tímto uspořádáním vyčnívá z hlavy 7 a umožňuje snadnější navedení a nasazení stožáru. Spodní strana věnce 4 je podepřena radiální rozmístěnými výztuhami 5, které jsou přivařeny k rouře 2. Výztuhy 5 přecházejí od věnce 4 k mezikruží, pod kterým se nachází zóna roury 2 určená na vnoření do podkladu.

Vnitřní výztuhy 6 jsou navařeny uvnitř roury 2 mezi dva obvodové vyztužovací prvky podobným uspořádáním, jako jsou uspořádány výztuhy 5 na vnějším povrchu roury 2.

Pod úrovní hlavy 7 je na vnějším povrchu roury 2 přivařených šest lamel 3, které přecházejí od hlavy 7 dolů až ke spodní části roury 2. Lamely 3 jsou umístěny paprskovitě v pravidelném úhlovém rozestupu.

Po svaření základu 1 je celý svařenec žárově pozinkovaný. S ohledem na jeho délku, průměr a relativně nízkou hmotnost (v tomto příkladu méně než tři tuny) je základ 1 dovezen běžným nákladním vozem na místo osazení.

Na místě se nejprve rozloží podpěra 10, která má trojúhelníkový obvodový rám 11 se třemi rameny 12. Obvodový rám 11 je rozebíratelný a v rozích má desky s otvory na kolíky. Ramena 12 jsou teleskopicky nastavitelná pomocí série otvorů. Ramena 12 vycházejí z rohů rámu 11 a každé rameno 12 je podepřeno dvěma vzpěrami, které se opírají o strany rámu 1L Vzpěry jsou také nastavitelné, čímž se umožní nastavit žádanou polohu konce ramene 12 v prostoru. Na konci ramen 12 je vodítko s drážkou na vložení hrany lamely 3.

Na věnec 4 se položí a přišroubuje mezikus 13. Na horním konci mezikusu 13 je navařený krátký pažící profil, na který je konstruováno beranidlo. Profil je sevřený beranidlem a pomocí jeřábu je mezikus 13 se základem 1 zvednutý a vložen dovnitř podpěry 10. Nyní se nastaví svislá poloha základu 1 a zakotví se pomocí ramen 12. Následně se beranidlem celý základ 1 zatlouká do podkladu, přičemž roura 2 s lamelami 3 se postupně noří do podkladu. Po krátkém zatloukání je svislá poloha roury 2 stabilizovaná a ramena 12 podpěry 10 se mohou uvolnit a překlopit na zem směrem ven z obvodového rámu 11, aby nepřekážely.

Základ 1 se zatlouká až do požadované hloubky, kdy nad úrovní terénu vyčnívá jen hlava 7. Zhutňováním podkladu v okolí základu 1 může dojít k poklesu zeminy v blízkém okolí základu 1, což však nepředstavuje technický ani ekologický problém. Po zatlučení základu 1 se z hlavy 2 odmontuje mezikus 13, zkontroluje se věnec 4 a jeřábem se nadzvedne stožár nad základ L Příruba stožáru se položí na věnec 4 a přišroubuje se šrouby tak, že zároveň eliminuje úhlovou odchylku nosné roury 2 od svislé polohy.

Po postavení stožárů a zavěšení vzdušného vedení se dočasný bypass vysokého napětí zapojí do provozu. Po provedení oprav se dočasné vedení a stožáry zpět demontují. Následně se na základ 1 připevní mezikus 13 a ten se uchytí do čelistí beranidla. Jeřáb nadzvedává spuštěné beranidlo, díky čemuž dochází k postupnému vytahování základu 1 z terénu. Po úplném vytažení základu 1 se tento může použít na zakládání na jiném místě.

Příklad 2

V tomto příkladu podle obrázků 15 a 16 je základ 1 z příkladu 1 doplněný o pár šikmých, na sobě položených podložek 9. Podložka 9 má kruhový půdorys a je vyrobena svařováním dvou mezikruží. Mezikruží tvořící šikmou plochu má mírně eliptický tvar, který je určen rovinným řezem válce. V tomto příkladu má podložka 9 sérii 42 otvorů, což odpovídá dvojnásobku počtu otvorů na věnci 4. Každý otvor v podložce 9 pokračuje přes vnitřek opěrné trubky, která je přivařena mezi spodní a horní mezikruží. Jednotlivé trubky jsou očíslovány od 1 do 42, číslo 1 označuje nejdelší trubku, trubky na obvodu po číslo 21 se postupně zkracují, do 22 do 42 narůstají. Zešikmení podložky 9 v tomto příkladu je 3 stupně. Jedním párem podložek 9 se dá eliminovat odklon základu 1 od svislice do 6 stupňů, přičemž technologie vtloukání má úhlovou přesnost do 5 stupňů.

Na místě se po úplném zatlučení základu 1 změří jeho úhlová odchylka od svislice a také se určí orientace této odchylky vůči nulové úhlové rysce na hlavě 7. Následně se podle nastavovacích

CZ 29728 UI tabulek zjistí, že pro eliminací dané odchylky, např. 1,5 stupně s orientací přímo v rovině nulové úhlové rysky, se spodní podložka 9 natočí tak, aby vůči nulové úhlové rysce bylo umístěno číslo 39, vrchní podložka 9 se natočí do polohy 3 vůči nulové úhlové rysce na hlavě 7. Tímto se dosáhne eliminace souososti v hodnotě 1,7 stupně v rovině nulové úhlové rysky. Nastavením pozic s čísly 1 a 21 se dosáhne nastavení úhlu 6 stupňů.

Následná montáž stožáru nebo sloupu je podobná jako v příkladu 1.

Příklad 3

Základ 1 je použit na sloup, který nese billboard při silniční komunikací. Billboard je dočasný a později se může i se základem 1 přemístit na jiné vhodné místo.

Roura 2 je s ohledem na dosažení dobrých vlastností při zatloukání vyhotovena z plechu obraňováním. Obraňováním se vyrobí dvě korýtka, poloviny roury 2, které se následně svaří do roury 2 dvěma podélnými svary. Vibrace z beranidla se v takovém svařenci šíří lépe, než kdyby se použila běžná roura se spirálovým svarem, který vzniká při šikmém stáčení roury z pásu.

Příklad 4

Dva základy 1 jsou zatlučeny po stranách řeky v rozpětí podle délky lávky, která má být upevněna nad řekou. Po zatlučení se změří skutečná vzdálenost hlav 7 a podle odchylky se vyhotovují svorníky na míru. Základy 1 mohou být trvalé nebo dočasné.

Příklad 5

Základ 1 je použit na osazení stožáru s větrnou elektrárnou podle obrázku 12.

Příklad 6

Základ 1 nese sloup s větrným čerpadlem, které čerpá vodu ze studny uvnitř roury 2.

Průmyslová využitelnost

Průmyslová využitelnost je zřejmá. Podle tohoto technického řešení je možné průmyslově vyrábět a osazovat základy sloupů, stožárů, mostů, větrných elektráren a podobně. Zároveň je možné přitom využít pomůcku v podobě mezikusu a podpěry.

Claims (24)

1. NÁROKY NA OCHRANU

   1. Základ nadzemního stavebního prvku, zejména sloupu a/nebo stožáru, kde základ má ocelový nosný prvek opatřený na konci připojovacím prvkem na rozebíratelné připojení nadzemního stavebního prvku (8), vyznačující se tím, že nosný prvek je dutá roura (2) přizpůsobená na zatloukání do země, roura (2) má uzavřený kruhový nebo mnohoúhelníkový nebo eliptický průřez a délka roury (2) je alespoň dvojnásobek jejího průměru.
2. 2. Základ nadzemního stavebního prvku, zejména sloupu a/nebo stožáru podle nároku 1, vyznačující se tím, že délka roury (2) je čtyřnásobek až desetinásobek jejího průměru.
3. 3. Základ nadzemního stavebního prvku, zejména sloupu a/nebo stožáru podle nároku 2, vyznačující se tím, že délka roury (2) je šestinásobek až sedminásobek jejího průměru.
4. 4. Základ nadzemního stavebního prvku, zejména sloupu a/nebo stožáru podle nároku 1 nebo 3, vyznačující se tím, že roura (2) je zakružována nebo obraňována z plechu, který je spojen podélným svárem.

   CZ 29728 UI
5. 5. Základ nadzemního stavebního prvku, zejména sloupu a/nebo stožáru podle nároku 4, vyznačující se tím, že roura (2) jesvařenec dvou ohraněných polovin, které jsou spojeny dvěma podélnými svary.
6. 6. Základ nadzemního stavebního prvku, zejména sloupu a/nebo stožáru podle některého z nároků laž5, vyznačující se tím, že má alespoň jednu lamelu (3) připevněnou na plášti roury (2), přičemž lamela (3) zachází do spodní poloviny výšky roury (2).
7. 7. Základ nadzemního stavebního prvku, zejména sloupu a/nebo stožáru podle nároku 6, vyznačující se tím, že má alespoň tři lamely (3) rovnoměrně a paprskovitě rozmístěné na vnějším plášti roury (2).
8. 8. Základ nadzemního stavebního prvku, zejména sloupu a/nebo stožáru podle některého z nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že připojovací prvek na rozebíratelné připojení nadzemního stavebního prvku (8) má věnec (4) s otvory a výztuhy (5) připojené k povrchu roury (2).
9. 9. Základ nadzemního stavebního prvku, zejména sloupu a/nebo stožáru podle nároku 8, vyznačující se tím, že věnec (4) má vnitřní výztuhy (6) uvnitř roury (2).
10. 10. Základ nadzemního stavebního prvku, zejména sloupu a/nebo stožáru podle některého z nároků laž9, vyznačující se tím, že připojovací prvek má nastavovací mechanismus k dosažení různé úhlové polohy osy základu (1) vůči nadzemnímu stavebnímu prvku (8).
11. 11. Základ nadzemního stavebního prvku, zejména sloupu a/nebo stožáru podle nároku 10, vyznačující se tím, že nastavovací mechanismus zahrnuje pár šikmých, na sobě položených podložek (9).
12. 12. Základ nadzemního stavebního prvku, zejména sloupu a/nebo stožáru podle nároku 11, vyznačující se tím, že podložka (9) má tvar mezikruží, které přiléhá na věnec (4) s otvory, přičemž má také skupinu otvorů nebo několik skupin otvorů s roztečí podle otvorů na věnci (4).
13. 13. Základ nadzemního stavebního prvku, zejména sloupu a/nebo stožáru podle nároku 10, vyznačující se tím, že nastavovací mechanismus zahrnuje několik závitových spojů s polohovatelným párem matic.
14. 14. Základ nadzemního stavebního prvku, zejména sloupu a/nebo stožáru podle některého znároků 1 až 13, vyznačuj ící se tím, že základ (1) je žárově pozinkovaný.
15. 15. Základ nadzemního stavebního prvku, zejména sloupu a/nebo stožáru podle některého znároků 1 až 14, vyznačující se tím, že v horní části má prvek pro připojení beranidla, kterým se základ (1) zatlouká do země nebo vytahuje ze země.
16. 16. Základ nadzemního stavebního prvku, zejména sloupu a/nebo stožáru podle některého z nároků 1 až 14, vyznačující se tím, že v horní části má demontovatelný dočasný mezikus (13) pro přenos síly z beranidla do hlavy (7), mezikus (13) má na spodní straně přírubu přizpůsobenou na rozebíratelné spojení s věncem (4) a v horní části má vyčnívající prvek pro připojení do čelistí beranidla.
17. 17. Základ nadzemního stavebního prvku, zejména sloupu a/nebo stožáru podle některého z nároků 1 až 16, vyznačující se tím, že je základem sloupu nebo stožáru elektrického vedení.
18. 18. Základ nadzemního stavebního prvku, zejména sloupu a/nebo stožáru podle nároku 17, vyznačující se tím, že je dočasným základem sloupu nebo stožáru elektrického vedení.

    CZ 29728 UI
19. 19. Základ nadzemního stavebního prvku, zejména sloupu a/nebo stožáru podle některého z nároků 1 až 16, vyznačující se tím, že je základem sloupu nebo stožáru reklamního zařízení.
20. 20. Základ nadzemního stavebního prvku, zejména sloupu a/nebo stožáru podle některého z nároků 1 až 16, vyznačující se tím, že je základem sloupu nebo stožáru větrné elektrárny.
21. 21. Základ nadzemního stavebního prvku, zejména sloupu a/nebo stožáru podle některého znároků 1 až 16, vyznačující se tím, že má vnitřní vložku na vytažení zeminy natlačené při zatloukání.
22. 22. Pomůcka na zakládám nadzemního stavebního prvku, zejména sloupu a/nebo stožáru podle některého z nároků 1 až 21, vyznačující se tím, že je to podpěra (10) na polohování základu (1), podpěra (10) má obvodový rám (11), z něhož vychází alespoň jedno nastavitelné rameno (12).
23. 23. Pomůcka na zakládání nadzemního stavebního prvku, zejména sloupu a/nebo stožáru podle nároku 22, vyznačuj ící se tím, že rameno (12) má boční nastavitelné vzpěry.
24. 24. Pomůcka na zakládání nadzemního stavebního prvku, zejména sloupu a/nebo stožáru podle nároku 22 nebo 23, vyznačující se tím, že rameno (12) má na konci kluzné vodítko s drážkou na vložení hrany lamely (3).