CZ296148B6 - Zpusob razení detergentní kostky - Google Patents

Abstract

Resením je zpusob razení detergentní kostky, který zahrnuje kroky: - privedení smesi detergentní kostky do razicího prostredku majícího alespon jednuporézní lisovací polovinu zahrnující razicí povrch; a - razení smesi s pouzitím alespon jedné porézní lisovací poloviny pro vytvorení razené detergentní kostky; a - uvolnování razené detergentní kostky z razicího prostredku aplikací uvolnovací tekutiny skrz porézní lis k razicímu povrchu.

Description

Způsob ražení detergentní kostky

Oblast techniky

Předkládaný vynález se týká způsobu pro ražení plastického materiálu s použitím lisu pro vytvoření tvarovaného předmětu. Zejména se předkládaný vynález týká způsobu pro ražení detergentních kostek, dezodoračních tyčinek nebo jiných takových produktů, a potravin, jako jsou mražené dezertní tyčinky.

Dosavadní stav techniky

Výrazem detergentní kostka je míněna tableta, bochánek nebo kostka, ve které množství povrchově aktivního činidla, které zahrnuje mýdlo, syntetické detergentní činidlo nebo jejich směsi, představuje alespoň 20 % hmotnostních z hmotnosti kostky.

Při výrobě detergentních kostek je obvykle předem připravená směs, zahrnující všechny komponenty kostky, vytlačována z trysky, aby vytvořila kontinuální tyč, která je řezána na menší kousky o předem stanovené délce, přičemž tyto kousky jsou obvykle označovány jako špalíky. Tyto špalíky jsou potom přiváděny do razícího stroje nebo, alternativně, jsou opatřeny potiskem na jednom nebo více površích s použitím, například, lisu o stejných rozměrech, jako má povrch kostky. Povrch kostky je silou ražen prostřednictvím, například, palice nebo lisu do tvaru válečku.

Razící stroje obvykle mají lis tvořený dvěma polovinami, přičemž každá má povrch, který kontaktuje špalík v průběhu operace ražení. Tyto povrchy jsou upraveny pro uzavření se na předem nastavenou oddělovací vzdálenost, čímž stlačují špalík mezi poloviny lisu, aby kostce poskytly její finální tvar a vzhled, a potom jsou odděleny. Přebytečná směs je vytlačována z polovin lisu, jak se uzavírají. To je běžně označováno jako přetok. Přetok je potom oddělen od mýdlové kostky prostřednictvím protažení kostky skrz otvory v desce pro odstraňování přetoku.

Běžné razící stroje zahrnují zařízení s tvarovanými hrotovými lisy, u kterých se dvojice protilehlých razících prvků nebo lisovacích polovin střetává v průběhu razícího kroku, a zařízení s krabicovými lisy, u kterých dvojice protilehlých razících prvků lisuje kostku drženou uvnitř průchozího otvoru v krabicovém rámu, ale nestřetává se v průběhu ražení, přičemž obvodový povrch kostky je ohraničen krabicovým rámem.

Lisovací poloviny jsou často každá opatřena razidlem nebo vytlačovací vložkou. Ty jsou obvykle drženy uzavřené uvnitř lisovací poloviny prostřednictvím pružin, ale mohou být vytlačeny ven prostřednictvím stlačeného vzduchu nebo mechanických prostředků pro napomáhání při uvolňování kostky z lisu.

V průběhu uzavírání lisovacích polovin může být aplikováno vakuum pro odstranění vzduchu zachyceného v razící dutině mezi detergentní kostkou a razícím povrchem, přičemž v případě rotačních lisů toto vakuum napomáhá při držení kostek na místě v průběhu otáčení.

Ražení detergentních kostek s použitím lisu se provádí pro poskytnutí kostkám reprodukovatelný tvar, hladký povrch a/nebo pro vtisknutí vzoru, jako je například logo, ochranná známka, nebo podobně, na alespoň část povrchu kostky. Ovšem problémem u razidel je to, že mají sklon aplikovat vyšší tlak na malou oblast kostky, což může způsobit problémy pro měkké mýdlové směsi.

Navíc v důsledku ucpávání lisu, to jest v důsledku množství zbytkových detergentů zůstávajících na lisovacích polovinách, které se hromadí v průběhu pokračujícího používání lisů, jsou kostky

-1 CZ 296148 B6 často vyráběny s viditelnými nedokonalostmi na jejich površích nebo se tyto kostky již nemusí uvolnit z razícího povrchu.

Pro vyřešení těchto problémů bylo navrženo množství řešení. Jedno řešení zahrnuje chlazení lisovacích polovin v průběhu razící operace. Chlazení využívá hodnotné zdroje, zejména energetické zdroje.

Další řešení je popsáno v EP 276 971 a PCT patentové přihlášce 95924225, 6, které zahrnuje použití razících prvků, z nichž každý zahrnuje ne-elastomerní a elastomerní část, přičemž elastomerní část má modul pružnosti ve specifikovaném rozsahu. Jednou obtíží, která byla zjištěna u elastomerních potahů, je to, že tyto potahy mají sklon mít kratší životnost, řádově několik dnů nebo více.

Roussel v US patentu 4 809 945 popisuje formovací dutinu pro použití při ražení předmětů, jako jsou mýdlové kostky.

Porézní lis, nazvaný Metapor, byl použit pro aplikace vakuového formování, ve kterých je vakuum vytvářeno skrz póry, aby se zaplnil tvar vnitřní dutiny lisu.

Tekutá uvolňovací činidla jsou běžně aplikována při ražení mýdla, aby se napomohlo uvolnění mýdlové kostky. Tyto tekutiny jsou rozprašovány nebo nanášeny na lisy nebo špalíky před ražením. Naneštěstí to má často za následek, že se do razícího zařízení, na transportní pásy nebo do jiných zařízení přenáší přebytečné uvolňovací činidlo. Takový přenos může způsobit provozní obtíže, jako je prokluz dopravníkového pásu, uvolňovací tekutina (například solanka) může způsobovat korozi kovových částí razícího zařízení. Nežádoucí produkty koroze mohou být rovněž přenášeny na výsledný produkt. Navíc může takové uvolňovací činidlo tvořit nežádoucí odpad.

Odvětrávání vzduchu v průběhu ražení mýdlových kostek je obvykle určeno rychlostí ražení a je řízeno prostřednictvím obrysu mýdlového špalíku. Ovšem problémem, který přitom někdy vzniká, je to, že vzduch, který je nedokonale odvětrán, způsobuje povrchové nedokonalosti na kostce. Navíc tato možnost s problémy s odvětráváním snižuje rychlost, se kterou mohou být vyráběny kostky o dobré kvalitě. K tomu dochází zejména v případě ražení složitějších tvarů.

Cílem předkládaného vynálezu je vytvořit zlepšené zařízení a navrhnout zlepšený způsob pro ražení plastických materiálů, který překoná alespoň některé ze shora uváděných problémů.

Podstata vynálezu

Podle předkládaného vynálezu je navržen způsob ražení detergentní kostky, jehož podstata spočívá v tom, že zahrnuje kroky:

přivedení směsi detergentní kostky do razícího prostředku majícího alespoň jednu porézní lisovací polovinu zahrnující razící povrch, a ražení směsi s použitím alespoň jedné porézní lisovací poloviny pro vytvoření ražené detergentní kostky; a uvolňování ražené detergentní kostky z razícího prostředku aplikací uvolňovací tekutiny skrz porézní lis k razícímu povrchu.

Výhodně se krok aplikace uvolňovací tekutiny skrz porézní lis provádí v kterékoliv fázi v průběhu procesu ražení nebo v průběhu celého procesu.

Výhodně je uvolňovací tekutina tlakována.

-2CZ 296148 B6

Výhodně je uvolňovací tekutina tlakovaný plyn.

Výhodně je uvolňovací tekutina kapalina, která při aplikaci skrz porézní lis potahuje alespoň část razícího povrchu.

Výhodně je kapalina zvolena ze skupiny sestávající ze solanky, roztoku izotionátu sodného, roztoku propylenglykolu, izopropylalkoholu, silikonového oleje, vody nebo jejich směsi.

Způsob podle vynálezu výhodně dále zahrnuje krok odvětrávání alespoň jedné lisovací poloviny v průběhu procesu ražení.

Výhodně se krok odvětrávání provádí uvedením razícího povrchu do spojení s atmosférickým tlakem přes porézní lis.

Výhodně je razící povrch ve spojení s atmosférickým tlakem během části nebo během celého procesu ražení.

Výhodně je razící povrch ve spojení se zdrojem sníženého tlaku, přes porézní lis, pro alespoň část procesu ražení.

Výhodně je razící povrch ve spojení se zdrojem sníženého tlaku v průběhu části procesu ražení, a ve spojení se zdrojem tlakované tekutiny v průběhu stejné, nebo alternativní, části procesu ražení.

Pro popsaný způsob je použitelné razící zařízení výše uvedeného typu, přičemž toto zařízení je charakterizováno tím, že alespoň část jedné nebo každé lisovací poloviny zahrnuje porézní materiál. Razící zařízení vytvořené podle předkládaného vynálezu má množství výhod. Protože lis je porézní, může být uvolňovací tekutina aplikována skrz lis na razící povrch substrátu pro snížení adheze mezi raženým plastickým materiálem a razícím povrchem (razícími povrchy). Taková uvolňovací tekutina může mít mnoho forem. Například může být uvolňovací tekutina tlakována, přičemž zejména může být tvořena tlakovaným plynem. V takových případech tímto plynem bude výhodně vzduch, suchý vzduch nebo dusík, přičemž tyto plyny jsou předpokládány.

V závislosti na podmínkách se tlak plynu může měnit v rozsahu mezi 0 až 1,725 MPa, výhodně mezi 0 až 0,69 MPa.

Navíc může být měněna teplota plynu tak, aby vyhovovala daným podmínkám. Obvykle bude teplota plynu menší než 50 °C, výhodně menší než 40 °C, zvláště výhodně menší než 30 °C a v ideálním případě menší než 20 °C. Obvykle bude teplota plynu větší než 5 °C, výhodně větší než 10 °C a v ideálním případě větší než 15 °C, ovšem tato teplota může být nízká až-20 °C.

Výhodně uvedené zařízení zahrnuje prostředky, výhodně uvnitř lisu, pro aplikaci uvolňovací tekutiny.

Aplikovaná uvolňovací tekutina pak zahrnuje kapalinu buď v tlakované, nebo v netlakované formě. Obvykle mohou výhodné uvolňovací kapaliny zahrnovat roztoky solanky, roztoky izothionátu sodného, roztoky propylenglykolu, izopropylalkohol, roztoky fosforečnanu sodného ve směsi se silikonovým olejem, vodu nebo jejich směsi. Alternativně může uvolňovací tekutina zahrnovat směs plynu a kapaliny.

V jednom provedení je uvolňovací tekutina aplikována v průběhu razícího procesu. Alternativně může být tato tekutina aplikována pouze ve specifikovaných fázích procesu. Tak v případě tlakovaného plynu může probíhat aplikace po stlačení mýdla mezi lisy, ale před oddělením lisu od substrátu.

-3CZ 296148 B6

Výše popsané porézní lisy výhodně zahrnují materiál zvolený z kovů a jejich slitin, slinutých kovů a kovových kompozitu, nekovových kompozitů a nekovových materiálů, jako je keramika, termoplastové a termosetové pryskyřice. Velikost pórů v lisu je proměnná, ale obecně je v rozsahu od 0,1 do 50 pm, výhodně od 5 do 50 pm, zvláště výhodně od 5 do 20 pm. Když jsou použity lisy vyrobené z hrubého slinutého materiálu, je povrch lisu pro ražení substrátu výhodně obroben nebo leštěn pro omezení hrubosti tohoto povrchu, což má za následek hladší povrch raženého substrátu.

V dalším provedení je porézní lis a zejména povrch (povrchy) lisu pro ražení substrátu v kontaktu s atmosférickým tlakem. Vytvořené razící zařízení tedy zajišťuje jednoduché a účinné odvětrávání lisu v průběhu jeho činnosti. Zařízení výhodně obsahuje prostředky pro přerušení spojení mezi povrchem pro ražení substrátu a atmosférickým tlakem v kterékoliv fázi v průběhu razícího procesu.

V ještě dalším provedení je povrch pro ražení substrátu ve spojení, přes porézní lis, se zdrojem sníženého tlaku.

Výše popsané porézní lisy jsou rovněž použitelné při ražení plastických materiálů, jako jsou, v ideálním případě, detergenty, jako je mýdlo a NSD.

Vynález je možné lépe pochopit z následujícího popisu jeho některých provedení, které jsou uvedeny pouze prostřednictvím příkladu a s odkazy na připojené výkresy.

Přehled obrázků na výkresech

Obr. 1 je řez podél příčné osy jedné poloviny lisu pro ražení mýdla podle předkládaného vynálezu;

Obr. 2 znázorňuje účinek teploty plynu a ražení na kritický tlak pro nulovou adhezi substrátu k razícímu povrchu;

Obr. 3 znázorňuje účinek tlaku plynu na adhezivní sílu mezi substrátem a razícím povrchem;

Obr. 4 je řez podél příčné osy jedné poloviny lisu pro ražení mýdla podle dalšího provedení předkládaného vynálezu; a

Obr. 5 je řez podél příčné osy jedné poloviny lisu pro ražení mýdla podle ještě dalšího provedení předkládaného vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Jak je patrné na obr. 1, zahrnuje lisovací polovina 10 povrch 12 pro ražení kostky a boční stěny 16. Lis 10 je vyroben z porézního materiálu. Boční stěny 16 jsou utěsněny pro zabránění průchodu vzduchu skrz ně, zatímco povrch 12 pro ražení kostky a obecně paralelní vnitřní stěna 13 lisu nejsou utěsněny a umožňují vzduchu procházet skrz. Případný vytlačovač 14 může být vytvořen centrálně uvnitř lisu. Vytlačovače nebo vyrážeče jsou v oboru velmi dobře známé. Boční stěny 16 spočívají na podstavě 18.

Mechanismus 20 pro přivádění vzduchu přivádí tlakovaný vzduch do lisu ve směru šipek, které jsou na obrázku označeny vztahovou značkou jako šipky A. Protože stěny 16 jsou utěsněné a stěny 12 a 13 utěsněné nejsou, jakýkoliv přiváděný tlakovaný vzduch prochází skrz stěny 12 a 13 a bude vyvíjet tlakovou sílu proti jakémukoliv mýdlu nebo jinému produktu spočívajícímu na nebo v blízkosti stěny 12 lisu.

-4CZ 296148 B6

Činnost bude popsána zejména ve spojení s mýdlovými kostkami, ačkoliv je zcelazřejmé, že jiné produkty, zejména měkké produkty, jaké jsou potraviny, například mražené dezertní tyčinky, mohou být zpracovávány podle předkládaného vynálezu. Při činnosti je mýdlový špalík dopraven do polohy uprostřed mezi dvěma polovinami 10 lisu. Tyto poloviny jsou dopraveny do poloh ve vzájemné blízkosti nebo dokonce ve vzájemném kontaktu, přičemž povrchy 12 každý kontaktuje mýdlo tak, že toto mýdlo zaujímá požadovaný tvar povrchový vzhled. Když je potom žádoucí vyjmout mýdlo z lisu, je přiveden tlakovaný vzduch s použitím mechanismu 20 pro přivádění vzduchu k vnitřní stěně 13 a nakonec skrz póry lisu k razícímu povrchu 12 . Současně je případně aktivován vytlačovač 14 prostřednictvím případného vytlačovacího mechanismu (není znázorněn). Síla přiváděného vzduchu tlačí mýdlo a jakékoliv mýdlové částice od povrchu 12 lisu, což má za následek čisté uvolnění mýdlové kostky a rozptýlených mýdlových částic od lisu. Vytlačovač, pokud je použit, podobně napomáhá při odstraňování mýdla z lisu.

Použití porézního lisu má za následek rozložení síly pro uvolnění mýdlové kostky po celém povp chu této kostky. Lze rovněž předpokládat, že se tak omezí nebo eliminuje koncentrace síly vytlačovacího mechanismu a tudíž to umožní bez deformací uvolňovat velmi měkké mýdlové směsi a směsi s vysokým obsahem kapalné frakce. Je výhodné, když jsou mikropóry rozloženy rovnoměrně po velké procentní části povrchů lisu, které se dotýkají kostky. Výhodně póry tvoří alespoň 15 % povrchové plochy povrchu lisovací poloviny, který se dotýká kostky.

Příklad 1

Je vyrobeno množství lisovacích polovin z materiálu Metapor F100 AL, což je mikroporézní, pro vzduch propustný hliník. Tyto lisovací poloviny jsou vybaveny vzduchovým přívodem, který zajišťuje vzduch tlakovaný na 90 psi (0,621 MPa).

Lisovací poloviny jsou použity pro ražení následujících mýdlových směsí.

Složení kostek, která jsou použita v příkladech, jsou následující:

Složení A	% hmotnostní
bezvodé lojové mýdlo	52,3
bezvodé kokosové mýdlo	29,9
mastná kyselina kokosová	5,2
voda a minoritní příměsi do	100
Složení B	% hmotnostní
kokylisetionát sodný	27,00
kokoamidopropylbetain	5,00
polyetylenglykol, molová hmotnost	33,12
mastná kyselina	11,00
stearát sodný	5,00
voda a minoritní příměsi	do 100
Složení C	% hmotnostní
kokylisetionát sodný	49,78
mýdlo 82/18	8,31
stearát sodný	2,98
alkylbenzensulfonát	2,02
kyselina stearová	20,15
mastná kyselina kokosová	3,08
isetionát sodný	4,68

-5CZ 296148 B6 voda a minoritní příměsi do 100

Po ražení jsou lisovací poloviny vráceny do jejich původních poloh a uvnitř lisu je aplikován tlakovaný vzduch, takže vzduch prochází skrz póry a vystupuje na povrchy lisovacích polovin, které se dotýkají mýdlové kostky. To způsobuje, že mýdlo se uvolňuje čistě od lisovacích polovin s nebo bez použití vytlačovače.

Příklad 2

Byla provedena laboratorní měření na adhezi mezi slinutými bronzovými kotouči (například GKN) a mýdla se složením D.

Mýdlo mělo teplotu 40 °C a slinutá tělesa a plyn teplotu 19 °C. Slinutá tělesa byla vtlačena do mýdla do hloubky 3 mm s rychlostí 1 mm/s a potom oddálena s rychlostí 17 mm/s.

Obr. 2 znázorňuje omezení adheze, která byla dosažena, ve vztahu k tlaku plynného dusíku v porovnání s adhezi, která byla dosažena za nepřítomnosti plynu, pro případy, ve kterých plyn protékal během celého cyklu vtlačení/oddálení a pouze při oddalovací části cyklu pro slinuté těleso A. Může být patrné, že adhezivní síla se blíží k nule, jak se tlak zvyšuje, přičemž je možné odhadnout hodnotu tlaku plynu Po pro nulovou adhezi. Vyšší hodnota Po byla vyžadováno pro oddálení pouze proudem plynu.

Podobná měření byla provedena pro slinutá tělesa A a B v určitém rozsahu teplot plynu/slinutého tělesa. Ostatní podmínky testu zůstaly nezměněné. Obr. 3 znázorňuje tlaky plynu, požadované pro dosažení nulové adheze, ve vztahu k teplotě plynu/slinutého tělesa. Může být patrné, že je zde vzájemné působení mezi velikostí slinutého tělesa, teplotou plynu/slinutého tělesa, časováním proudění plynu, a tlakem plynu, požadovaným pro dosažení nulové adheze.

Popis slinutých těles:

Slinuté těleso Přibližná velikost části prášku použitého pro vytvoření slinutého tělesa, pm	Přibližná velikost pórů, pm
A 120 B 50	15 až 20 5 až 7
Složení C	% hmotnostní
kokylisetionát sodný mastná kyselina (stearová/palmitová) isetionát sodný kokoamidopropylbetain stearát sodný polyetylenglykol maltodextrin voda minoritní příměsi	27,0 17,0 2,2 5,0 6,0 26,6 10,0 4,5 do 100

Příklad 3

Další provedení vynálezu bude nyní popsáno pro ilustraci použití porézního lisu s kapalnou uvolňovací tekutinou.

-6CZ 296148 B6

Jak je patrné na obr. 4, zahrnuje lisovací polovina 20 povrch 22 pro ražení kostky a boční stěny 26. Lisovací polovina 20 je vyrobena z porézního materiálu. Boční stěny 26 jsou utěsněny pro zabránění průchodu uvolňovací tekutiny skrz, zatímco povrch 22 pro ražení kostky a obecně paralelní vnitřní stěna 23 lisu nejsou utěsněny a umožňují uvolňovací tekutině procházet skrz. Případný vytlačovač 24 může být vytvořen centrálně uvnitř lisu. Vytlačovače nebo vyrážeče jsou v oboru velmi dobře známé. Boční stěny 26 spočívají na podstavě 28.

Mechanismus pro přívod uvolňovací tekutiny přivádí tekutinu k lisu ve směru šipek, označených vztahovými značkami jako šipky B. To může být prováděno, například, prostřednictvím nízkotlakého systému pro přivádění tekutiny nebo zásobníkové hlavy. Požadovaný tlak může být snadno zvolen osobou s běžnými znalostmi v oboru v závislosti na faktorech, jako je viskozita tekutiny, velikost pórů, rychlost ražení a objem tekutiny, požadovaný pro uvolnění každé kostky, protože stěny 26 jsou utěsněny a stěny 22 a 23 utěsněny nejsou, prochází jakákoliv přivedená tekutiny skrz stěny 22 a 23 a bude kontaktovat jakýkoliv mýdlový nebo jiný produkt spočívající na nebo v těsné blízkosti stěny 22 lisu.

Činnost bude popsána zejména s ohledem na mýdlové kostky. Při činnosti je mýdlový špalík dopravován do polohy uprostřed mezi dvěma polovinami 20 lisu. Tyto poloviny jsou potom dopraveny do poloh ve vzájemné těsné blízkosti nebo dokonce ve vzájemném kontaktu, přičemž se povrchy 22 každý dotýká mýdla tak, že toto mýdlo zaujímá požadovaný tvar a povrchový vzhled. Na razícím povrchu 20 je přítomna uvolňovací tekutina, která jím prochází skrz póry v lisu. Když je žádoucí odstranit mýdlo z lisu, je v důsledku přítomnosti uvolňovací tekutiny mýdlo čistě odstraněno z lisovacích polovin. Vytlačovač, pokud je použit, napomáhá při odstraňování mýdla z lisu.

Uvolňovací tekutina může být přiváděna skrz existující chladicí kanálkové systémy v případě rotačních lisů. Pro lisy s vratným pohybem mohou být použity existující systémy vnějšího zásobníku.

Lze očekávat, že použití porézního lisu bude mít za následek rozložení tekutiny pro uvolnění mýdlové kostky po celém povrchu této kostky. To může eliminovat potřebu použití vytlačovacího mechanismu a nutnost koncentrace síly, která obvykle doprovází toto použití. Bez deformací tedy mohou být uvolňovány velmi měkké mýdlové směsi a směsi s vysokým obsahem kapalné frakce. Je výhodné, když jsou mikropóry rozloženy rovnoměrně po velké procentní části povrchů lisu, které se dotýkají kostky. Výhodně póry tvoří alespoň 15 % povrchové plochy povrchu lisovací poloviny, který se dotýká kostky.

Je tedy očekáváno dobré uvolňování detergentních kostek z lisu bez nákladného chlazení lisů, které jinak může být nutně použito. Alternativně mohou být použity lisy s omezeným chlazením.

Termín lisovací polovina je zde použit tak, že zahrnuje jeden razící povrch lisu, dokonce i když druhý, podobný povrch není použit.

Použitým těsnicím materiálem může být adhezivní pryskyřice nebo těsnicí materiál, jako je epoxidová nebo akrylová pryskyřice. Například může být použito aerosolem nanášené akrylové pryskyřice Loctite ShadowCurve7 typ AR—an. Potah je nanášen rozprašováním a sušen na vzduchu. Pryskyřice by mohla být nanášena jako kapalina prostřednictvím kartáče nebo dokonce namáčením.

Příklad 4

Ještě další provedení předkládaného vynálezu bude nyní popsáno, přičemž toto provedení ilustruje použití porézního lisu pro účely odvětrávání. Jak je patrné na obr. 5, zahrnuje lisovací

-7CZ 296148 B6 polovina 30 povrch 32 pro ražení kostky a boční stěny 36. Lis 30 je vyroben z porézního materiálu. Boční stěny 36 jsou porézní, takže póry razícího povrchu 32 jsou spojeny s atmosférickým tlakem přes póry stěny 36. Není zde tudíž žádná zábrana pro průchod vzduchu z dutiny k vnějšku lisu. V tomto případě je kontinuální průchod nebo cesta pro vzduch od razícího povrchu lisu skrz lis do vnější atmosféry.

Ani boční stěna 36, ani razící povrch 32 nebo obecně paralelní vnitřní stěna 33 lisu nejsou utěsněny, čímž je vzduchu umožněn snadný průchod skrz. Případný vytlačovač 34 může být vytvořen centrálně uvnitř lisu, vytlačovače nebo vyrážeče jsou v oboru velmi dobře známé. Boční stěny 36 spočívají na podstavě 38.

Činnost bude popsána zejména s ohledem na mýdlové kostky. Při činnosti je mýdlový špalík 40 dopraven do polohy uprostřed mezi dvěma polovinami 30 lisu. Jak může být patrné na obr. 5, umístění špalíku 40 na lisovací polovinu by normálně zachytilo vzduch mezi špalíkem na jedné straně a povrchem 32 pro ražení a vytlačovačem 34 na straně druhé. Vzduch je naznačen prostřednictvím šipek C v prostoru mezi špalíkem a razícím povrchem a vytlačovačem. Ovšem v důsledku té skutečnosti, že lisovací polovina je porézní, vzduch zachycován není. Vzduch je ve spojení s atmosférickým tlakem skrz póry v površích 32 a 33 a bočních stěnách 36. Použití porézního lisu podle vynálezu tedy uvolňuje narůstání tlaku, které by jinak mohlo nastat. V důsledku toho lze očekávat, že špalík nemusí být speciálně tvarován pro odstranění tlaku, ani nemusí být nutné zpomalovat rychlost výroby pro zlepšení povrchové kvality kostky.

Jak proces pokračuje, jsou lisovací poloviny dopraveny do míst ve vzájemné těsné blízkosti nebo dokonce ve vzájemném kontaktu, přičemž povrchy 32 se každý dotýká mýdla, takže mýdlo zaujímá požadovaný tvar a povrchový vzhled. Lisy jsou potom oddáleny a, pokud je to žádoucí, je vytlačení mýdla podpořeno vytlačovačem 34.

Je výhodné, když jsou mikropóry rozloženy rovnoměrně po velké procentní části povrchů lisu, které se dotýkají kostky.

Termín lisovací polovina je zde použit tak, že zahrnuje jeden razící povrch lisu, dokonce i když druhý, podobný povrch není použit.

Claims (11)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob ražení detergentní kostky, v y z n a č u j í c í se t í m , že zahrnuje kroky: přivedení směsi detergentní kostky do razícího prostředku majícího alespoň jednu porézní lisovací polovinu zahrnující razící povrch, a ražení směsi s použitím alespoň jedné porézní lisovací poloviny pro vytvoření ražené detergentní kostky, a uvolňování ražené detergentní kostky z razícího prostředku aplikací uvolňovací tekutiny skrz porézní lis k razícímu povrchu.
2. 2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že krok aplikace uvolňovací tekutiny skrz porézní lis se provádí v kterékoliv fázi v průběhu procesu ražení nebo v průběhu celého procesu.

   -8CZ 296148 B6
3. 3. Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že uvolňovací tekutina je tlakována.
4. 4. Způsob podle nároku 3, vyznačující se tím, že uvolňovací tekutina je tlakovaný plyn.
5. 5. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že uvolňovací tekutina je kapalina, která při aplikaci skrz porézní lis potahuje alespoň část razícího povrchu.
6. 6. Způsob podle nároku 5, vyznačující se tím, že kapalina je zvolena ze skupiny sestávající ze solanky, roztoku izotionátu sodného, roztoku propylenglykolu, izopropylalkoholu, silikonového oleje, vody nebo jejich směsi.
7. 7. Způsob podle kteréhokoliv z nároků laž6, vyznačující se tím, že dále zahrnuje krok odvětrávání alespoň jedné lisovací poloviny v průběhu procesu ražení.
8. 8. Způsob podle nároku 7, vyznačující se tím, že krok odvětrávání se provádí uvedením razícího povrchu do spojení s atmosférickým tlakem přes porézní lis.
9. 9. Způsob podle nároku 8, vyznačující se tím, že razící povrch je ve spojení s atmosférickým tlakem během části nebo během celého procesu ražení.
10. 10. Způsob podle kteréhokoliv z nároků laž9, vyznačující se tím, že razící povrch je ve spojení se zdrojem sníženého tlaku, přes porézní lis, pro alespoň část procesu ražení.
11. 11. Způsob podle nároku 10, vyznačující se tím, že razící povrch je ve spojení se zdrojem sníženého tlaku v průběhu části procesu ražení, a ve spojení se zdrojem tlakované tekutiny v průběhu stejné, nebo alternativní, části procesu ražení.