CZ296146B6 - Zarízení pro aerobní mikrobiologickou úpravu odpadní vody - Google Patents

Abstract

Resení se týká zarízení pro aerobní mikrobiologickou úpravu odpadní vody, zahrnující reaktor obsahující biomasu, který má horní reaktorový prostor a dolní reaktorový prostor. Odpadní voda k cistení se privádí prostrednictvím prívodu (1) odpadní vodydo horního reaktorového prostoru, kde se jímá a mísí s cástí biomasy. K reaktoru je pripojena filtracní a provzdusnovací jednotka (6) sestávající z alespon jednoho porézního dutého telesa (7), slouzícího jako membrána. Uvedené duté teleso tvorí volný prurez pro prutok vody a biomasy, a dutina alespon jednoho dutého telesa (7) muze být pripojena kezdroji plynu a k odtoku (10) prefiltrované vycistené vody. Toto alespon jedno duté teleso (7) slouzí jako provzdusnovací prvek pri procesu provzdusnování a jako filtracní prvek pri procesu filtrace.

Description

Zařízení pro aerobní mikrobiologickou úpravu odpadní vody

Oblast techniky

Vynález se týká zařízení pro aerobní mikrobiologickou úpravu odpadní vody prostřednictvím vytvoření biodisperze.

Dosavadní stav techniky

Aerobně žijící mikroorganismy se musí zásobovat kyslíkem rozpuštěným ve vodě, aby mohly respirací přeměnit a mineralizovat zdroje nečistot obsažené v odpadní vodě. Jeli v odpadní vodě vysoký výskyt přeměnitelných složek a dostatečné množství rozpuštěného kyslíku, může mikrobiologická respirace probíhat jako takzvaná množivá respirace, kdy se mikroorganismy množí dělením a mohou tento vysoký výskyt rozložit. Při nízkém výskytu mikroorganismy přejdou na respiraci udržující život, při které dochází jen k nízké konverzi.

Podle dosavadního stavu techniky se používají technologie, které vedou k množivé respiraci, neboť je třeba v reaktorech dosáhnout vysoké kapacity rozkladu. Takováto množivá respirace však s sebou přináší hlavní technologický problém čištění odpadní vody, který spočívá v tom, že vzniká značné množství kalu z čističky, jehož skládkování je velmi nákladné.

Podstata vynálezu

Cílem vynálezu je tedy poskytnout zařízení pro aerobní mikrobiologickou úpravu odpadní vody, které produkuje jen poměrně málo kalu z čističky, přičemž zároveň je zachována dobrá účinnost a je získána vyčištěná voda dobré kvality, a přičemž má být zajištěna jednoduchá konstrukce zařízení, kterou lze přizpůsobit pro různá množství odpadní vody.

Tohoto cíle je dosaženo znaky hlavního nároku.

Tím, že zařízení podle vynálezu má filtrační a provzdušňovací jednotku uspořádanou ve spodní části reaktoru, která sestává z porézních dutých těles uspořádaných vzájemně nad sebou a sloužících jako membrány, je vytvořen membránový bio-reaktor, který zmenšuje problém biologického kalu tím, že mikroorganismy jsou pomocí mikrofíltrace zadržovány v membránovém bio-reaktoru, a tím vznikající respirační stres pro mikroorganismy, způsobený tím, že sice je k dispozici dostatek kyslíku, ale zdroj uhlíku C není dostatečný, takže musí omezit látkovou výměnu, vede k respiraci udržující život. Respirace udržující život sice způsobuje menší látkovou výměnu, taje však vyrovnána vyšší mikrobiologickou hustotou, takže je dosaženo celkové rozkladné kapacity na m² reaktoru jako při množivé respiraci. Mikroorganismy a látky obsažené ve vodě, pronikající při mikrofíltraci do pórů porézních membrán, se opět vymývají při provzdušňování, které se provádí přerušovaně, takže je možná dlouhá provozní doba membrán. Porézní dutá tělesa, která vždy slouží jako membrány, se používají při střídavém provzdušňování a mikrofíltraci v obou směrech.

Kromě zmenšení množství biomasy, tzn. kalu z čističky, odpadní voda je zpracována mikrofiltrací, takže vyhovuje zákonným požadavkům pro zavlažování v místě a pro přímé vypouštění, takže může být realizováno decentralizované čištění vody a cirkulace vody ve zvláště venkovských obcích může být částečně uzavřená.

Prostřednictvím porézních dutých těles, uspořádaných nad sebou a sloužících jako membrána, jejichž mikropóry jsou rovnoměrně rozděleny přes průměr reaktoru, je možné cílené a ekonomic

-1 CZ 296146 B6 ké zavádění kyslíku v kterémkoliv místě průřezu, takže nedochází k nedostatečnému zásobování kyslíkem a mikroorganismy zůstávají naživu. Po mikrofíltraci je získána vyčištěná voda o kvalitě, která usnadňuje znovupoužití pro výrobu užitkové vody atd.

Výhodná další rozvinutí a zlepšení jsou možná prostřednictvím opatření uvedených v závislých nárocích. Zvláště výhodné je, že při uspořádání buď více reaktorů, nebo alespoň dvou filtračních a provzdušňovacích jednotek, které střídavě provzdušňují a filtrují, je možný kontinuální provoz.

Řízením procesu provzdušňování, a nikoliv na základě signálů zařízení pro měření obsahu kyslíku a zařízení pro měření tlaku v jímacím prostoru reaktoru, může být nastaven požadovaný přetlak pro mikrofíltraci a určena doba zdržení odpadní vody v reaktoru.

Přehled obrázků na výkresech

Příklady provedení vynálezu jsou znázorněny na výkresech a podrobněji objasněny v následujícím popisu. Na výkresech představuje

Obr. 1 schematicky konstrukci příkladného provedení zařízení podle vynálezu,

Obr. 2 schematické znázornění několika reaktorů pracujících paralelně,

Obr. 3 zařízení odpovídající obr. 1 s armaturami pro regulaci průtoku pro provoz s kontinuálním přívodem vody v přetlaku,

Obr. 4 reaktor mající dvě filtrační a provzdušňovací jednotky, a

Obr. 5 perspektivní znázornění příkladného provedení dutého porézního tělesa.

Příklady provedení vynálezu

Zařízení znázorněné na obr. 1 pro aerobní mikrobiologické zpracování odpadní vody má jako podstatnou součást reaktor 100, který je spojen s přívodem 1 odpadní vody, který ústí v horní části reaktoru 100, který tvoří jímací prostor či reaktorový prostor 4. Filtrační a provzdušňovací či proplyňovací jednotka 6 je připojena k jímacímu prostoru 4 prostřednictvím první přírubové části 5 a prostřednictvím druhé přírubové části 8 je připojena na vypouštěcí potrubí 11 reaktoru, které je ovládáno solenoidovým ventilem Ha, a které slouží k vypouštění materiálu a k čištění.

Filtrační a provzdušňovací jednotka 6 sestává z jednotlivých dutých těles 2 uspořádaných ve stohu jedno na druhém, vytvořených jako disky sestávající z porézního materiálu, s výhodou z porézního keramického materiálu. Diskové membránové součásti či dutá tělesa 7 jsou uzavřeny mezi dvěma připojovacími hlavami 6a, 6b, a jsou drženy pohromadě tažnými tyčemi 6c.

Obr. 5 představuje příklad provedení membránové části či dutého tělesa 7, které může být použito v zařízení podle obr. 1. Duté těleso sestává z vnějšího prstence 24, vnitřního prstence 26, tyčí 27 uspořádaných mezi vnitřním prstencem 26 a vnějším prstencem 24, a z nástavců 22 s průchozími otvory 28 vytvarovaných na vnějším prstenci 24. Ve vnějším prstenci 24 je vytvořen vnější prstencový kanál 25, který je znázorněn čárkovanými čarami. Stejným způsobem jsou tyče 27 vytvořeny duté a mají kanály 23 naznačené čárkovanými čarami. Otvory 28 mohou být selektivně spojeny s vnějším prstencovým kanálem 25 prostřednictvím vylomitelné oblasti 29. Vnitřní prstenec 26 také může mít vnitřní prstencový kanál. Ve znázorněném příkladu provedení má duté těleso středový otvor, ten však nemusí být přítomen, tyče 27 mohou být navzájem spojeny například dutou spojovací součástí. Ve znázorněném příkladu provedení je uspořádáno šest

-2CZ 296146 B6 tyčí 27 a šest nástavců 22, obou však může být více nebo méně. Na obr. 5 je duté těleso vytvořeno kruhové, může však být samozřejmě také pravoúhlé a průchozí otvory 28 mohou být vytvořeny v pravoúhlém tělese. Tyče mohou mít také různé tvary, v zásadě však by měly být v průřezu uspořádány rovnoměrně.

Filtrační a provzdušňovací jednotka 6 znázorněná na obr. 1 sestává z membránových těles 7 znázorněných na obr. 5, která jsou s výhodou uspořádána vzájemně přesazené jedno na druhém. Přitom jsou navzájem přesazeny tak, že je vytvořen alespoň jeden kanál 7c, vytvořený průchozími otvory 28, přičemž na obr. 1 jsou uspořádány dva kanály 7c. Jeden kanál 7c je připojen prostřednictvím první přírubové části 5 k potrubí 9 stlačeného vzduchu nebo kyslíku, na kterém je uspořádán solenoidový ventil 9a, který může být součástí regulační armatury, zatímco druhý kanál 7c je připojen k odtokovému potrubí 10 pro vyčištěnou vodu uspořádanému na druhé přírubové části 8, na kterém je rovněž uspořádán solenoidový ventil 10a.

V jímacím reaktorovém prostoru 4 je uspořádána kyslíková sonda 15 pro měření obsahu kyslíku a polohový spínač vytvořený jako plovák 3. Dále jev reaktorovém prostoru 4 uspořádáno tlakové čidlo 2a pro měření vnitřního tlaku v reaktorovém prostoru 4.

Pro využití tepla vyčištěné vody vystupující prostřednictvím odtokového potrubí 10 je na přívodním potrubí 1 odpadní vody uspořádán tepelný výměník 16, který s výhodou rovněž sestává z dutých těles odpovídajících obr. 5, která však nejsou porézní, přičemž přívodní potrubí 1 je připojeno k přírubám uzavírajícím dutá tělesa, odpadní voda proudí mezi tyčemi a vyčištěná voda proudí v dutinách a předává své teplo odpadní vodě.

Dále je na nebo v přívodním potrubí 1 odpadní vody uspořádáno čidlo 17b pro měření hodnoty pH odpadní vody a mísící zařízení 17 mající odpovídající regulační a ventilové uspořádání 17a. Mísící zařízení může také, jak je znázorněno, sestávat z porézních dutých těles a může být konstruováno stejným způsobem jako filtrační a provzdušňovací jednotka 6.

Reaktor 100 je připojen k odvzdušňovacímu potrubí 12 majícímu ventily 12a, přičemž na odvzdušňovacím potrubí je uspořádán absorpční reaktor 13., který slouží k odstranění zápachu. K tomu účelu je absorpční reaktor připojen k přívodnímu potrubí 14 rozvodu vody. Absorpční reaktor 13 je také konstruován jako filtrační a provzdušňovací jednotka 6, přičemž odplyn proudí mezi tyčemi porézních dutých těles a voda proudí v dutinách.

Filtrační a provzdušňovací jednotka 6, která sestává z porézních keramických dutých těles 7, je zvnějšku utěsněna glazurou nebo těsnicím povlakem neboje celé uspořádání uloženo v těsnicím pouzdru. Kromě toho může být filtrační a provzdušňovací jednotka 6 vytvořena s přídavným čisticím kanálem 7a, který je připojen k potrubí pro přívod čisticího činidla, ovládanému prostřednictvím ventilu 7b.

Pro naplnění reaktoru 100 odpadní vodou prochází odpadní voda při otevřeném ventilu la prostřednictvím přívodního potrubí 1 do reaktorového prostoru 4, ve které je umístěna biomasa, která se míchá s odpadní vodou. Pro četné průmyslové odpadní vody je nezbytné kontrolovat hodnotu pH odpadní vody a popřípadě ji neutralizovat přídavkem roztoku kyseliny chlorovodíkové nebo hydroxidu sodného. Hodnota pH se měří sondou 17b a popřípadě prostřednictvím regulační armatury 17a a do reaktoru 17 se dávkuje potřebné množství kapaliny. Při fázi plnění je otevřen také ventil 12a, takže vzduch vytlačovaný odpadní vodou z reakčního prostoru 4 může unikat. Při procesu plnění jsou ventily 9a, 10a a 11a uzavřeny. Reakční prostor se plní odpadní vodou tak dlouho, až plovákový spínač 3 vypne neznázoměné čerpadlo odpadní vody, přičemž pro příslušné regulační procesy je uspořádáno regulační zařízení, které přijímá signály různých měřicích zařízení a příslušně ovládá a/nebo reguluje ventily nebo jiné regulační armatury. Po ukončení procesu plnění se rovněž uzavře ventil la, s výhodou vytvořený jako magnetický ventil, takže je otevřen již jen ventil 12.

-3 CZ 296146 B6

Odplyn z reaktorového prostoru 4 je smísen s vonnými látkami a aerosoly. Aby se nedostaly do okolí, je uspořádán absorpční reaktor 13, který, jak již bylo zmíněno, sestává z porézních keramických dutých prvků. Prostřednictvím přívodního potrubí 14 se přivádí voda z rozvodu, která tvoří na povrchu porézních keramických membrán vodní film, ve kterém se ukládají vonné látky a aerosoly. Zatížená voda kape zpět do reaktoru. Při plnění odpadní vodou, kdy odplyn může unikat prostřednictvím odvzdušňovacího potrubí 12, je příslušný ventil přívodního potrubí 14 pro vodu z rozvodu otevřen, takže porézní keramické prvky absorpčního reaktoru 13 jsou zvlhčovány stále se obnovující absorpční kapalinou.

Po naplnění reaktorového prostoru 4 za zahájí proces provzdušňování, přičemž je otevřen ventil 9a a kanál 7c je spojen se zdrojem tlakového plynu, tzn. tlakovým vzduchem nebo kyslíkem. Tlakový vzduch je rozdělován přerušovaně prostřednictvím kanálu 7c na všechny membránové prvky 7 a uniká prostřednictvím mikropórů těchto prvků, přičemž biomasa usazená na povrchu membránových prvků 7 je z povrchu odfoukávána. Kyslík nebo vzduch je rovnoměrně, tzn. v rovnoměrném rozdělení po průřezové ploše reaktoru zaváděn do vody obklopující membránové prvky 7 a stoupá vzhůru v reaktorovém prostoru 4. Přitom je prostřednictvím kyslíkové sondy 15 měřen obsah kyslíku a kyslík nebo vzduch je přiváděn tak dlouho, až je dosaženo požadované hodnoty obsahu kyslíku.

Potom se uzavře ventil 12a, aby vzduch již nemohl unikat, a ve vnitřním reaktorovém prostoru 5 se vytvoří vzduchový polštář 2. Vnitřní tlak v reaktorovém prostoru 4 je rozhodující pro filtraci, přičemž hraje roli samozřejmě také velikost pórů membrány, které mohou být uzpůsobeny parametrům filtrované odpadní vody. Čím vyšší je přetlak, tzn. tlak v reaktorovém prostoru 4, tím větší je filtrační výkon. Když tlak ve vnitřním reaktorovém prostoru 4, tzn. tlak ve vzduchovém polštáři 2, dosáhne určité hodnoty, uzavře se ventil 9a, takže se již žádný vzduch nebo kyslík nedostává do filtrační a odvzdušňovací jednotky.

Nyní následuje proces filtrace, při kterém se směr činnosti membránových těles 7 vzhledem ke směru provzdušňování obrátí. Pro mikrofiltraci se otevře ventil 10a a tlak v reaktoru se sníží prostřednictvím dutých těles 7 fungujících nyní jako filtr, přičemž čistá voda se prostřednictvím kanálu 7c a potrubí 10 dostane do tepelného výměníku 16.

Když nastane vyrovnání tlaku, uzavře se magnetický ventil 10a a proces začne od začátku.

Pro vyprázdnění reaktoru se používá vypouštěcí potrubí 11, přičemž je otevřen magnetický ventil lla. Tato výpusť 11 může být použita také k čištění reaktoru, přičemž čisticí prostředek, tzn. kyselina nebo louh může být zaveden do reaktoru a prostřednictvím výpusti 11 vypuštěn. Přitom může být použita také pára, například pro sterilizaci. Tento čisticí proces může však být integrován také prostřednictvím přítoku s přívodním kanálem 7a, přičemž na připojovací hlavu 6a je připojena připojovací armatura 7b. Počet membránových či dutých prvků 7 se řídí keramickou membránovou plochou která má být instalována a jejím filtračním a proplyňovacím resp. provzdušňovacím výkonem.

Na obr. 2 je uspořádáno množství reaktorů 100, které jsou uspořádány paralelně, přičemž však stav a průběh procesu mohou být vždy různé. Reaktorové prostory 4 jsou vždy spojeny s přívodním potrubím 1 odpadní vody, s odtokovým potrubím 10 pro vyčištěnou vodu, a s napájecím potrubím 9 vzduchu nebo kyslíku. Prostřednictvím tohoto uspořádání může být realizován kontinuální provoz.

Na obr. 3 je znázorněn reaktor 1 pro provoz z kontinuálním přívodem vody při přetlaku. Zde jsou na odvzdušňovacím potrubí 12, ^na odtoku 10, na přívodním potrubí 1 odpadní vody a na potrubí 9 tlakového vzduchu zabudovány regulační armatury 18, které dovolují provozovat reaktor v určité tlakové oblasti. Tento provoz vyžaduje vyšší náklady na regulaci, přináší však vyšší vý

-4CZ 296146 B6 kon, neboť s narůstajícím tlakem vody se zvyšuje mez nasycení kyslíkem, takže je k dispozici pro mikroorganismy více kyslíku.

Na obr. 4 jsou dvě filtrační a provzdušňovací jednotky 6, které jsou vždy střídavě přepojovány mezi procesem provzdušňování a procesem filtrace. K tomu je potrubí 9 opatřeno přepojovací armaturou 20, jejímž prostřednictvím se tlakový vzduch přepojuje mezi horní filtrační a provzdušňovací jednotkou a dolní filtrační a provzdušňovací jednotkou. Také zde je reaktor provozován kontinuálně při přetlaku, přičemž membránové resp. duté prvky příslušné jednotky slouží jednou k provzdušňování a potom k mikrofiltraci, když je otevřen příslušný magnetický ventil 10a nebo 10b takže také zde je ucpání membrán minimalizováno zpětným provzdušňováním.

Keramické mísící a kontaktní plochy dutých těles mohou být povlečeny katalyzátory nebo enzymy, aniž by přitom byla ztracena porozita. Přitom se enzymy používají pro rozklad či štěpení bílkovin v odpadních vodách. Jako příklad katalyzátorů je možno uvést zavedení peroxidu vodíku pro oxidaci nebo redukci uhlovodíků (také halogenovaných uhlovodíků) v odpadní vodě spolu s katalyticky působícím povlakem obsahujícím oxid manganu na keramické membráně na vnitřní straně reaktoru, na kterém se tvoří kyslíkové a vodíkové radikály.

Takovýto katalyzátorový stupeň může být také předřazen na přívodu vody jako regulace pH.

Zařízení podle vynálezu může být použito například jako miničistička pro toaletní zařízení nebo pro jednotlivé toalety campingových zařízení, autobusů, lodí, letadel, vlaků a podobně. Přitom může zařízení mít navíc rozmělňovací čerpadlo pro rozmělňování pevných látek, přičemž dutá tělesa pak mohou mít středový otvor nebo vnitřní prstenec, aby mohl být zabudován hřídelový pohon.

Claims (17)

1. Zařízení pro aerobní mikrobiologickou úpravu odpadní vody s reaktorem obsahujícím biomasu, který má horní a dolní reaktorový prostor, přičemž do horního reaktorového prostoru se přivádí prostřednictvím přívodu (1) odpadní vody odpadní voda k čištění a, smísena s částí biomasy, se v něm jímá, a k němuž je připojena filtrační a provzdušňovací jednotka (6) sestávající z alespoň jednoho porézního dutého tělesa (7) sloužícího jako membrána, které ponechává průtočný průřez pro vodu a biomasu, přičemž dutina alespoň jednoho dutého tělesa (7) je připojitelná ke zdroji plynu a k odtoku (10) přefiltrované vyčištěné vody, a přičemž toto alespoň jedno duté těleso (7) slouží při procesu provzdušňování jako provzdušňovací prvek a při procesu filtrace jako filtrační prvek.

2. Zařízení podle nároku 1,vyznačuj ící se tím, že duté těleso (7) je vytvořeno jako diskový prvek s otvory pro průtok vody a biomasy, přičemž tento prvek má alespoň jeden otvor pro přívod plynu ze zdroje plynu nebo pro odtok přefiltrované vyčištěné vody.

3. Zařízení podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že je uspořádáno více dutých těles (6) vzájemně nad sebou, a duté prostory dutých těles jsou navzájem spojeny.

-5 CZ 296146 B6

4. Zařízení podle některého z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že každé duté těleso (7) má alespoň jeden průchozí otvor (28), který je spojen s dutým prostorem (25), přičemž průchozí otvory dutých těles (7) jsou navzájem spojeny a tvoří alespoň jeden kanál (7c), který je spojen se zdrojem plynu a/nebo odtokem přefiltrované vyčištěné vody.

5. Zařízení podle některého z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že každé duté těleso (7) má vnější prstenec (24) s vnějším prstencovým kanálem (25), a množství dutých tyčí (27) probíhajících od vnějšího prstence (24) dovnitř, přičemž duté prostory (23) tyčí (27) jsou spojeny s vnějším prstencovým kanálem (25), a že na nebo ve vnějším prstenci (24) je uspořádán průchozí otvor (28), který je spojen s vnějším prstencovým kanálem (25).

6. Zařízení podle některého z nároků 1 až 5,vyznačující se tím, že zdrojem plynu je zdroj tlakového plynu.

7. Zařízení podle některého z nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že v reaktorovém prostoru (4) je uspořádáno měřicí zařízení (15) pro měření obsahu kyslíku, přičemž v závislosti na obsahu kyslíku je ovladatelná doba otevření ventilu (9a), po kterou je filtrační a provzdušňovací jednotka (6) spojena se zdrojem plynu, jenž může být regulován.

8. Zařízení podle některého z nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že na nebo v reaktorovém prostoru (4) je uspořádáno měřicí zařízení (2a) tlaku, jehož prostřednictvím je nastavitelný přetlak pro filtrační a provzdušňovací jednotku (6).

9. Zařízení podle některého z nároků 1 až 8, vyznačující se tím, že na přívodním potrubí (1) odpadní vody je uspořádán tepelný výměník (16), který je spojen s odtokem (10) pro přefiltrovanou vyčištěnou vodu.

10. Zařízení podle některého z nároků 1 až 9, vyznačující se tím, že s reaktorovým prostorem (4) je spojeno odvzdušňovací potrubí (12), na kterém je uspořádán absorpční reaktor (13) pro zachycování vonných látek a aerosolů.

11. Zařízení podle některého z nároků 1 až 10, vyznačující se tím, že na nebo v přívodním potrubí (1) odpadní vody je uspořádáno měřicí zařízení (17b) pro měření hodnoty pH a zařízení (17) pro přimíchávání látek pro regulaci pH v závislosti na naměřených hodnotách.

12. Zařízení podle některého z nároků 1 až 11, vyznačující se tím, že filtrační a provzdušňovací jednotka má čisticí kanál (7a) pro přívod čisticího média.

13. Zařízení podle některého z nároků 1 až 12, vyznačující se tím, že v přívodním potrubí (1) odpadní vody a/nebo v odvzdušňovacím potrubí (12) a/nebo v odtoku (10) pro vyčištěnou vodu a/nebo v připojovacím potrubí (9) ke zdroji plynu jsou uspořádána zařízení pro regulaci průtoku.

14. Zařízení podle některého z nároků 1 až 13, vyznačující se tím, že jsou uspořádány alespoň dvě filtrační a odvzdušňovací jednotky (6), které slouží vždy střídavě k filtraci a k provzdušňování, přičemž je uspořádáno přepojovací zařízení (20) pro přepojování přívodu plynu z jedné filtrační a provzdušňovací jednotky (6) na druhou.

15. Zařízení podle některého z nároků 1 až 14, vyznačující se tím, že je uspořádáno ovládací a regulační zařízení, které v závislosti na hodnotách naměřených pomocí zařízení pro měření obsahu kyslíku (15), tlaku (2a) a/nebo hodnoty pH (17b) a zařízení (18) pro regulaci prů-6CZ 296146 B6 toku kontinuálně nebo diskontinuálně ovládá a reguluje přívod odpadní vody, přívod plynu, dávkování pro regulaci hodnoty pH a/nebo doby zdržení odpadu.

16. Zařízení podle některého z nároků 1 až 15, vyznačující se tím, že vnitřní a/nebo 5 vnější plochy dutých těles jsou povlečeny enzymy a/nebo katalyzátory.

17. Zařízení podle některého z nároků 1 až 16, vyznačující se tím, že tepelný výměník (16) a/nebo absorpční reaktor (13) a/nebo zařízení (17) pro přimíchávání sestává z dutých těles, přičemž dutá tělesa tepelného výměníku nejsou porézní.