CZ294671B6 - Betonová tvárnice - Google Patents

Abstract

Betonová tvárnice, především k vytvoření odstupňování (103) v dláždění (1), pojezdové ploše nebo pod., přičemž v podstatě kvádrovitá betonová tvárnice (4, 4', 104, 104', 104'') má užitečný povrch (5, 105, 105') provedený jako rampa, který má v příčném řezu alespoň přibližně vodorovnou horní povrchovou oblast (10, 110), střední povrchovou oblast (11, 111) s tvarovým zkosením (S), alespoň přibližně vodorovnou dolní povrchovou oblast (12, 112) a rigol (12', 112') na vedení kapaliny. Horní a dolní povrchové oblasti (10, 12, 110, 112) betonové tvárnice (4, 4', 104, 104', 104'') mají alespoň směrem k sousedním vnějším bočním plochám (16, 17, 116, 116', 117, 117'), uvedeno v příčném řezu, snížení (19, U) oproti vrcholovým povrchovým oblastem (K, K', P, P''), sousedících uvnitř směrem ke střední povrchové oblasti (11, 111) a tvořených vyvýšením profilu.ŕ

Description

Oblast techniky

Vynález se týká betonové tvárnice, především k vytvoření odstupňování v dláždění, pojezdové ploše nebo pod., přičemž v podstatě kvádrovitá betonová tvárnice má užitečný povrch provedený jako rampa, který má v příčném řezu alespoň přibližně vodorovnou horní povrchovou oblast, střední povrchovou oblast s tvarovým zkosením, alespoň přibližně vodorovnou dolní povrchovou oblast a rigol na vedení kapaliny.

Dosavadní stav techniky

Známé tvárnice tohoto druhu (patentový spis US 775 791) jsou vytvořeny jako žlábkovité tvarovky, mající rampové profilování, tzn. ve tvaru rampy, jejichž užitečný povrch, vycházejíc z horní oblasti plochy přes střední zkosenou oblast, přechází do dolní oblasti plochy ve formě vodícího žlábku na kapalinu, takže tento ve vestavené poloze žlábkové tvárnice zachycuje povrchovou kapalinu, vystupující ze sousedních ploch, např. ze sousedící vozovky, dlažební plochy nebo pod. Takové žlábkové tvárnice jsou upraveny pouze pro vestavěnou polohu, v podstatě paralelní s vozovkou, a instalují se například na okrajích silnic nebo pod. Přitom tvárnice v horní oblasti plochy s rampovým profilem při zatíženích, vznikajících příčně ke směru pokládky, tvoří překážku, takže tyto tvarovky mají sklon k nechtěnému vyštipování a tím není vodicí žlábek na kapalinu vhodný pro kapalinotěsné systémy. Kromě toho jsou na takových žlábkových tvarovkách účinné dosedací a opěrné oblasti, zaměřené na určité body, takže může být tvarovka klopivými momenty posunuta ze své vestavěné polohy a je nevýhodně ovlivněna dlouholetá stabilita a těsnost spár také směrem k vedlejším užitečným povrchům.

Podstata vynálezu

Základem vynálezu je úkol vytvořit betonovou tvárnici, jejíž tvar rampového profilu při vylepšené ochraně oblastí bočních hran proti přetížením umožňuje zachycení povrchových sil do značné míry bez klopivých momentů, při jejíž pokládce v dlažebním svazku lze dosahovat spolehlivou těsnost proti prosakům v oblasti dělicích spár, vyplněných těsnicím prostředkem, a která je opatřena vodicím žlábkem na kapalinu, působícím spolehlivé odvodňování ploch.

Vynález řeší tento úkol betonovou tvárnicí, především k vytvoření odstupňování v dláždění, pojezdové ploše nebo pod., přičemž v podstatě kvádrovitá betonová tvárnice má užitečný povrch provedený jako rampa, tzn. ve tvaru rampy, který má v příčném řezu alespoň přibližně vodorovnou horní povrchovou oblast, střední povrchovou oblast s tvarovým zkosením, alespoň přibližně vodorovnou dolní povrchovou oblast a rigol na vedení kapaliny. Podle vynálezu horní a dolní povrchové oblasti betonové tvárnice mají alespoň směrem k sousedním vnějším bočním plochám, uvedeno v příčném řezu, snížení oproti vrcholovým povrchovým oblastem, sousedícím uvnitř směrem ke střední povrchové oblasti a tvořeným vyvýšením profilu.

Výhodné provedení podle vynálezu spočívá v tom, že betonová tvárnice je ve své střední povrchové oblasti vytvořena s obloukovým obrysem, sledujícím tvarové zkosení a v příčném průřezu konvexním, který z jednoho konce směrem k horní povrchové oblasti tvoří horní vrcholovou povrchovou oblast a z druhého konce směrem k dolní povrchové oblasti přechází přes obrysový vratný bod do konvexně z dolní povrchové oblasti vznikající, jakož i v odstupu k boční ploše betonové tvárnice upravené profilované tvarové oblasti.

Výhodné provedení podle vynálezu dále spočívá v tom, že dolní povrchová oblast je vytvarována jako rigol (12', 112') na vedení kapaliny.

-1 CZ 294671 B6

Výhodné provedení podle vynálezu dále spočívá v tom, že horní povrchová oblast a dolní povrchová oblast přechází přes oblouk mající poloměr bezprostředně do sousední boční plochy betonové tvárnice.

V takovém případě spočívá výhodné provedení podle vynálezu v tom, že oblouk mající poloměr přechází na něj navazující vodorovnou můstkovou oblastí do boční plochy.

V takovém případě spočívá výhodné provedení podle vynálezu v tom, že můstková oblast obíhá na bočních plochách betonové tvárnice a kříží se alespoň oblastně s rigolem na vedení kapaliny.

V takovém případě spočívá výhodné provedení podle vynálezu v tom, že obíhající můstková oblast je k užitečnému povrchu vytvarována s rozdílnou můstkovou šířkou nebo můstkovou výškou.

Jiné výhodné provedení podle vynálezu dále spočívá v tom, že horní povrchová oblast betonové tvárnice je upravena v pokládkovém postavení v blízkosti roviny pojezdové plochy a vrcholová povrchová oblast konvexního obloukového obrysu přitom probíhá vzhledem k rovině pojezdové plochy pod ní, ve stejné úrovni nebo nad ní.

Jiné výhodné provedení podle vynálezu dále spočívá v tom, že dolní povrchová oblast betonové tvárnice v oblasti odstupu probíhá ve stejné rovině s přiřazenou šestihrannou betonovou tvárnicí, popř. s přechodovou oblastí a která přechází do tvarového zkosení.

Jiné výhodné provedení podle vynálezu dále spočívá v tom, že v ní je zatvarován propouštěcí otvor do vtokové skříně.

V takovém případě spočívá výhodné provedení podle vynálezu vtom, že propouštěcí otvor v horní oblasti vtokové skříně je pokryt roštovou částí, jejíž horní strana má profilování příčného průřezu přizpůsobení užitečnému povrchu betonové tvárnice.

Další výhodné provedení podle vynálezu dále spočívá v tom, že je vytvořena jako dvourampová betonová tvárnice se společnou horní povrchovou oblastí, probíhající v oblasti její střední podélné roviny.

Další výhodné provedení podle vynálezu dále spočívá v tom, že její alespoň jednu rampu tvořící užitečný povrch je v podélném směru betonové tvárnice a příčně k rampě vytvarován se sklonem tak, že alespoň jedním koncem vybíhá v horizontálním povrchu.

V takovém případě spočívá výhodné provedení podle vynálezu v tom, že horizontální povrch je ve stejné rovině s dolní povrchovou oblastí.

Další výhodné provedení podle vynálezu dále spočívá v tom, že užitečný povrch, vycházejíc ze společné dolní povrchové oblasti, má horní a střední povrchové oblasti, které tvoří vnitřní rohový úhel, výhodně 90°.

Variantní výhodné provedení, především některé z výše uvedených betonových tvárnic, pro dláždění se spojenou pokládkou, kde v podstatě kvádrovitá betonová tvárnice má užitečný povrch provedený jako rampa, který má příčném řezu alespoň přibližně vodorovnou horní povrchovou oblast, střední povrchovou oblast s tvarovým zkosením, alespoň přibližně vodorovnou dolní povrchovou oblast a rigol na vedení kapaliny, spočívá podle vynálezu v tom, že tvoří dvourampovou rigolovou betonovou tvárnici, která má k vertikální střední podélné rovině symetrický užitečný povrch a centrální rigol na vedení kapaliny, který se rozprostírá podél vertikální střední podélné roviny mezi sousedními dolními povrchovými oblastmi obou sousedních rampovitých užitečných povrchů.

-2CZ 294671 B6

V takovém případě spočívá výhodné provedení podle vynálezu v tom, že rigolová betonová tvárnice má pravoúhlý obrys a příčné boční plochy, položené příčně ke směru rigolu na vedení kapaliny, jsou opatřeny profilováním drážka-pero.

V takovém případě spočívá výhodné provedení podle vynálezu v tom, že profilování drážka-pero v příčné boční ploše je opatřeno drážkovou částí a pérovou částí, přičemž obě tyto části probíhají svisle a rovnoběžně.

V takovém případě spočívá výhodné provedení podle vynálezu v tom, že na protilehlých příčných bočních plochách jsou diagonálně posunuté upraveny stejně vytvarované drážkové části a pérové části.

Další předností provedení podle vynálezu spočívá v tom, že rigolová tvárnice je vytvořena jako obdélníková, lichoběžníková nebo rohová betonová tvárnice a tvoří část stavebnice.

V takovém případě spočívá výhodné provedení podle vynálezu vtom, že lichoběžníková rigolová betonová tvárnice v oblasti alespoň jedné své příčné boční plochy a/nebo podélné boční plochy tvoří úkos k sousedící boční ploše, odchylující se od 90°.

V takovém případě spočívá výhodné provedení podle vynálezu vtom, že úkos činí 1° až 10°, výhodně 5°.

Další předností provedení podle vynálezu spočívá v tom, že u rohové betonové tvárnice probíhá rigol na vedení kapaliny mezi sousedními bočními plochami a tyto boční plochy svírají úhel výhodně 90°.

Další předností provedení podle vynálezu spočívá v tom, že betonová tvárnice má v oblasti centrálního rigolu na vedení kapaliny asymetrické uspořádání.

Variantní výhodné provedení, především některé z výše uvedených betonových tvárnic, s užitečným povrchem provedeným jako rampa, ve kterém je upraven rigol na vedení kapaliny, podle vynálezu výhodně spočívá v tom, že užitečný povrch je v oblasti rigolu na vedení kapaliny opatřen alespoň jedním doplňkovým drážkovitým sběrným rigolem.

V takovém případě spočívá výhodné provedení podle vynálezu v tom, že doplňkový sběrný rigol probíhá podélně nebo příčně k rigolu na vedení kapaliny.

Variantní výhodné provedení, především některé zvýše uvedených betonových tvárnic, podle vynálezu spočívá v tom, že ve vestavěné poloze z obvodové strany hraničí alespoň jednou svou boční plochou s vedle upravenou betonovou tvárnicí přes těsnění, které utěsňuje spáru, a jehož výškou plnění je vytvořen odvodňovací kanálový systém mezi instalovanými betonovými tvárnicemi, spolupůsobící s povrchovým snížením, rigolem na vedení kapaliny a/nebo sběrným rigolem.

Jinými slovy tedy betonová tvárnice, vytvořená podle vynálezu, má v oblasti svého rampového profilu s vrcholovými oblastmi plochy, tvořícími vyvýšení, a s na ně navazujícími profilovanými poloměry užitečnou plochu, ve vestavěné poloze účinnou jako pojížděcí profilování pro vozidla. Toto pojížděcí profilování je s povrchovými sníženími, působícími jako ochrana hran, v horní oblasti bočních ploch tvárnice kombinováno tak, že betonová tvárnice v položeném postavení poskytuje, co se týče zatížení, optimálně polohované okrajové oblasti a využitelná plocha se může vozidly přejíždět v libovolných pojížděcích směrech.

V uzpůsobení jako dvourampová tvarovka má betonová tvárnice horní vrcholovou oblast plochy, z ní vycházejíc symetricky ke střední podélné rovině probíhá pojížděcí profilování až k okrajo

-3 CZ 294671 B6 vým povrchovým snížením, takže tvarovka s těmito tvary křivek, konkrétně poloměry, integrovanými do užitečné plochy, vesměs nemá v oblasti svého povrchu žádné přechodové oblasti s ostrými hranami a také horizontálně účinné smykové síly, například od zametačích strojů, sněhových pluhů, brzdovými zatíženími nebo pod., může s nepatrným odporem, popř. rozděleně přes velké opěrné plošné oblasti zachycovat tak, že je při beznárazové přejížditelnosti zamezeno poškozením tvarovky.

V uzpůsobení jako žlábková tvárnice tvoří tato mezi sousedními dolními plošnými sníženími centrální vodicí žlábek na kapalinu, přičemž v tomto žlábku může být doplňkově vytvarován drážkovitý a v podélném směru pokládaných tvárnic vyrovnaný sběrný žlábek tak, že také při nepatrných odchylkách polohy žlábkových tvárnic, zařazených za sebou ve vestavěné poloze, vede kapalinu, vstupující do něj, tak, že je zamezeno nahromadění kapaliny a tím je zamezeno nežádoucímu rozdělení povrchové vody nebo pod. kapalin, například vozidly, přejíždějícími žlábkovou tvárnici v podélném nebo příčném směru. Vodicí žlábky na kapalinu s integrovanými sběrnými žlábky jsou přitom výhodně v pokládkovém postavení za sebou zařazených tvarovek upraveny tak, že především v oblasti průjezdů čerpacími stanicemi nebo pod. dopravních ploch, chráněných proti nechtěným prosakům, mohou být také nepatrná množství povrchové vody a ostatních znečištění vedena na výhodně krátké a kvůli sběrnému žlábku rychle účinné cestě k odtokové části a zde mohou být bez znečištění půdy likvidována. Okolní dlažební plocha je rychle odvodněna bez míst se zbytkovou kapalinou, takže je vytvořena pojezdová plocha, bez ohrožení využitelná také za drsných provozních podmínek, kterou lze také v oblasti žlábkových tvárnic v libovolném směru příčně a podélně přejíždět.

Přehled obrázků na výkresech

Vynálezu bude blíže vysvětlen prostřednictvím konkrétních příkladů provedení, znázorněných na výkresech, na kterých představuje obr. 1 základní zobrazení kapalinotěsného dláždění s olemováním okrajů při pokládce v oblasti čerpací stanice, obr. 2 základní zobrazení dláždění v oblasti olemování okrajů podle roviny II—II na obr. 1, obr. 3 základní zobrazení podobné obr. 2 podle roviny III—III na obr. 1, obr. 4 perspektivní výřezové zobrazení v rohové oblasti dláždění podle obr. 1 ve směru šipky IV, obr. 5 zvětšené zobrazení řezu betonovou tvárnicím, tvořící olemování okrajů, v provedení podle vynálezu, podle roviny V-V na obr. 4, obr. 6 až 9 výřezová zobrazení betonové tvárnice podle obr. 5 ve formě provedení s vtokovou skříní podle roviny VI-VI na obr. 4, obr. 10 pohled shora na betonovou tvárnici, vytvořenou s vtokovou skříní, s větším množstvím rigolů na vedení kapaliny, vytvořených jako vtoková drážka, obr. 11 pohled shora na betonový prvek podobný obr. 10 ve vestavěné poloze v pojezdové ploše, obklopené na místě vyrobeným betonem, obr. 12 až 14 základní zobrazení betonové tvárnice podle bočního pohledu ve směru šipky XIII na obr. 4,

-4CZ 294671 B6 obr. 15 základní zobrazení kapalinotěsného dláždění s větším množstvím dvourampových rigolových tvárnic, obr. 16 a 17 perspektivní detailní zobrazení jedné rigolové tvárnice s rozdílnými rozměry, obr. 18 pohled shora na rigolovou tvárnici podle obr. 15, obr. 19 boční pohled na rigolovou tvárnici podle obr. 18, obr. 20 zvětšené výřezové zobrazení rigolové tvárnice podle obr. 18 v rohové oblasti, obr. 21 zobrazení řezu podle roviny VII-VII na obr. 20, obr. 22 zvětšené výřezové zobrazení rigolové tvárnice podle obr. 19, obr. 23 až 28 pohledy shora na rigolové tvárnice, mající rozdílné obvodové obrysy, obr. 29 až 32 příklady pokládky rigolových tvárnic, upravených jako stavebnice, obr. 33 perspektivní pohled na rigolovou tvárnici v příkladu provedení s vtokovou skříní, obr. 34 pohled shora na příklad pokládky betonových tvárnic v pojezdové ploše, obr. 35 perspektivní detailní zobrazení jako dvourampová tvárnice vytvořené betonové tvárnice jako části stavebnice, obr. 36 a 37 perspektivní zobrazení rampové tvárnice s přídavnou oblastí horizontálního povrchu v jejím užitečném povrchu, obr. 38 až 40 perspektivní detailní zobrazení rampových tvárnic stavebnice s rozdílnými profilováními jako doplňkovým tvarem, obr. 41 až 44 boční pohledy na rampové tvárnice podobné obr. 19, popř. obr. 22, se změněným pojížděcím profilováním v oblasti rigolu na vedení kapaliny a obr. 45 až 47 boční pohledy na rampovou tvárnici podobné obr. 12 až 14 ve vestavěné poloze.

Příklady provedení vynálezu

U veškerých následujících příkladů provedení a vyobrazení byly použity stejné vztahové značky pro stejné, popř. shodující se části, aniž by tyto byly v každém případě znovu detailně popisovány.

Na obr. 1 je v pohledu shora znázorněno dláždění 1 šestihrannými betonovými tvárnicemi 2, přičemž je dláždění 1 na svém vnějším obvodu opatřeno okrajovým lemováním 3. Toto okrajové lemování 3 je v podstatě vytvořeno kvádrovými betonovými tvárnicemi 4 (obr. 2 až 4), které jsou na způsob rampové tvarovky opatřeny tvarovým užitečným povrchem 5, který ze své strany směrem k šestihranným betonovým tvárnicím 2 tvoří ve znázorněném pokládkovém postavení výškový rozdíl H (obr. 2). Přitom je oblast dláždění 1 (obr. 1) celkově obvodově lemována rampovými profilovanými betonovými tvárnicemi 4 a je zamezeno výstupu povrchové kapaliny z oblasti dláždění 1. V účelném provedení jsou v rohových oblastech okrajových lemování 3 upraveny betonové tvárnice 4', které jsou opatřeny vtokovou skříní 7 (obr. 3) a tím umožňují kontrolované odvádění povrchové kapaliny do kanalizace 8.

-5CZ 294671 B6

Rampový profil užitečného povrchu 5 má o sobě známým tvarováním vytvořenu horní povrchovou oblast 10, střední povrchovou oblast 11 s tvarovým zkosením S, tvořícím rampu, a dolní povrchovou oblast 12 (obr. 3).

Betonová tvárnice 4 je (obr. 5) podle vynálezu opatřena průřezovým obrysem, který je v oblasti horní povrchové oblasti 10 a dolní povrchové oblasti 12 směrem k bočním plochám 16, 17' vytvarován jako ochrana hran tak, že je sníženou částí užitečného povrchu 5, majícím v příčném řezu rozdílně tvarované oblasti, vytvořena proti zatížení chráněna přechodová oblast k sousedícím částem pojezdové plochy.

Přitom je betonová tvárnice 4, 4' podle vynálezu (obr. 5 až 9) kromě toho ve své střední povrchové oblasti 11 vytvořena v podstatě s tvarovým zkosením S, sledujícím v příčném průřezu konvexní obloukový obrys 13 s tvarovým poloměrem 13', který z jednoho konce směrem k horní povrchové oblasti 10 tvoří vrcholovou povrchovou oblast K. Obloukový obrys 13 ve tvaru části kruhu má z druhého konce v přechodové oblasti směrem k dolní povrchové oblasti 12 obrysový vratný bod W, od kterého profilovaný tvar přechází přes konkávní oblast, tvořenou rigolem 12' na vedení kapaliny, do konvexně z dolní povrchové oblasti 12 vystupující profilované tvarové oblasti P s vrcholovou povrchovou oblast P' a povrchovým snížením U. S tímto tvarováním profilu vytváří tato oblast užitečného povrchu 5 rigol 12' na vedení kapaliny, který se rozprostírá rovnoběžně k oběma bočním plochám 16,17 užitečného povrchu 5.

S tímto uspořádáním příčného průřezu je kromě toho na betonové tvárnici 4, 4' vytvořeno velmi účinné pojížděcí profilování, kterým je dosažen optimální průběh pojezdu pro principiálně čerchovanou čarou naznačené kolo 14 vozidla tak, že jsou tlakové síly přiváděny s odstupem od dělicí spáry 23 do střední části betonové tvárnice 4, 4', jejíž klopné zatížení je minimalizováno a obloukovým obrysem 13 užitečného povrchu 5 je při přejíždění dláždění 1 možný bezvibrační pohyb vozidla bez zátěžových rázů.

Vestavěná poloha betonové tvárnice 4 podle obr. 5 objasňuje, že horní povrchová oblast 10 a dolní povrchová oblast 12 přechází obloukem s poloměrem R a na něj navazující můstkovou oblastí 15 do boční plochy 16, 17 betonové tvárnice 4. Horní povrchová oblast 10 je přitom upravena v blízké oblasti k rovině 18 pojezdové plochy, přičemž vrcholová povrchová oblast K obloukového obrysu 13 probíhá pod rovinou 18 pojezdové plochy s povrchovým snížením 19, takže tímto konstrukčním uzpůsobením v poloměrové oblasti 20, popř. šířkou 21 můstkové oblasti 15 mezi betonovými tvárnicemi 4 a rovinou 18 pojezdové plochy je vytvořena celkem do značné míry chráněna okrajová oblast.

V dolní povrchové oblasti 12 je profilovaná tvarová oblast P upravena s odstupem 22 od vnitřní boční plochy 16 betonové tvárnice 4 tak, že je pro odvalující se kolo 14 vytvořena definovaná oblast přivádění sil v profilované tvarové oblasti P a tím je zlomem ohrožená oblast poblíž dělicí spáry 23 chráněna tak, že je s dostatečnou jistotou zamezeno odloupávání betonového materiálu a poškozením těsnění 24, upraveného uvnitř dělicí spáry 23.

Dříve popsané pojížděcí profilování betonové tvárnice 4 umožňuje tím vesměs klopného momentu prostý přechod kola 14 z oblasti roviny 18 pojezdové plochy, mající vestavnou výšku H', až do oblasti šestihranné betonové tvárnice 2, na které může po přechodové oblasti 25 kolo 14 najet na tvarové zkosení 26.

Na obr. 6 až 9 je znázorněna betonová tvárnice 4' ve druhé formě provedení, přičemž je do této betonové tvárnice 4' integrována vtoková skříň 7 s bedněním 30, jehož obrys je z horní strany do značné míry přizpůsoben popsanému pojížděcímu profilování betonové tvárnice 4'. Ve výhodném uzpůsobení je do užitečného povrchu 5 betonové tvárnice 4' zatvarován žlábek na kapalinu, vytvořený jako vtoková drážka 32, 33, přičemž se vtoková drážka 33 rozprostírá kolmo k rovině obrázku. Vtoková drážka 32 probíhá vycházejíc z můstkové oblasti 15 na boční ploše 16 až

-6CZ 294671 B6 k vtokovému bednění 30 a zde ústí do propouštěcího otvoru 35 na horní boční okrajové oblasti 36.

Tímto jednoduchým konstrukčním opatřením může být kapalina, nacházející se v rigolové oblasti 34 utěsněné dělicí spáry 23, například povrchová voda, nafta, benzin nebo pod., vedena tak, že je zamezeno přestoupení na užitečný povrch 5 betonových tvárnic 4, 4', popř. na šestihranné betonové tvárnice 2, a je dosaženo permanentní odvádění kapaliny do vtokového bednění 30. Na obr. 7 až 9 jsou ozřejměny další formy provedení vtokových drážek 32, 33, kterými je především v oblasti dláždění 1 čerpacích stanic (obr. 1) dosaženo odvádění prosakujících kapalin, především nafty, do sběrného zásobníku a/nebo separátoru 37 (obr. 10, obr. 11).

Na obr. 10 je znázorněna betonová tvárnice 4' v pohledu shora, přičemž je její užitečný povrch 5 opatřen třemi vtokovými drážkami 32, 32', 32, probíhajícími ve směru pojížděcího profilování a působícími jako vodicí žlábky na kapalinu. Kromě toho jsou příčně ke směru rampového profilování betonové tvárnice 4' jako žlábky na kapalinu upraveny dvě vtokové drážky 33, nasměrované k propouštěcímu otvoru 35.

Zobrazení podle obr. 11 znázorňuje betonový prvek 50, vytvořený jako betonová tvárnice s vtokovou skříní 7, jehož obvodová, těsněním 24 uzavřená dělicí spára 23 ústí do drážkových oblastí 51, tvořících žlábky na kapalinu tak, že se kapaliny vedené přes zalité spáry 52 mohou na krátké cestě a bez dalšího rozdělování na užitečném povrchu 5' betonového prvku 50 dostat do vtokové skříně 7 a tím je užitečný povrch 5' stále v suchém stavu bez nánosu.

Na obr. 12 až 14 jsou znázorněny betonové tvárnice 4 ve vestavěné poloze, tzn. jinými slovy již položené, přičemž jsou tyto betonové tvárnice 4 opatřeny můstkovými oblastmi 15'. jejichž obrys pojížděcího profilování, tvořeného obloukovým obrysem 13, v oblasti rampovitého užitečného povrchu 5 je přizpůsoben tak, že pro popsané odvádění kapaliny z dláždění 1 mohou být vytvořeny optimálně krátké kanálové systémy směrem k vtokové skříni 7. Ve formě provedení podle obr. 12 je můstková oblast 15 opatřena skloněnou oblastí 55, která vycházejíc od těsnicí rigolové oblasti 34 vede k drážkovitému tvaru 56, upravenému ve střední korytové oblasti pojížděcího profilování, a do toho ústí z druhé strany skloněná oblast, resp. oblast 57 se skloněným, resp. obloukovým obrysem můstkové oblasti 15' poblíž boční plochy 17. Tím, je pro celou můstkovou oblast 15' dán v pokládkovém postavení, tzn. jinými slovy ve vestavěné poloze,betonové tvárnice 4 účinný obrys, který umožňuje optimální vedení kapaliny bez nevýhodných sběrných a nádržních prostor. Rovněž je myslitelné v korytové oblasti pojížděcího profilování, tzn. obloukového obrysu 13 (obr. 13), vytvořit žádaný nádrží prostor smůstkovou oblastí 15'.

V zobrazeních podle obr. 13 a 14 jsou můstkové oblasti 15' znázorněny s různými můstkovými výškami 58, především v oblasti vodícího žlábku na kapalinu pojížděcího profilování. S touto podle specifikace pokládky formovatelnou a vyměřenou můstkovou výškou 58 mohou být pro řazení takových betonových tvárnic 4 za sebou ve vestavěné poloze, nasměrované kolmo k zobrazené rovině, žlábky na kapalinu vyrovnány tak, že je doplňkově k těsnicí rigolové oblasti 34 na co nejkratší cestě možné vedení kapaliny a tím se například v oblasti čerpací stanice nafta, unikající při plnicím procesu, s nepatrným prodlením odvádí z užitečného povrchu 5, přivádí se ke vtokové skříni 7 a tím se zamezuje nevýhodnému pronikání povrchové struktury betonu.

Můstkové výšky 58, 60, 61 (obr. 12 až 14) můstkové oblasti 15' se jako obvodové tvarové oblasti betonové tvárnice 4 mohou vyměřovat s rozdílným odstupem od užitečného povrchu 5, takže v oblastech vyššího zatížení (např. vrcholová povrchová oblast K, profilovaná tvarová oblast P) je oblast spár 23 mimořádně chráněna.

Betonová tvárnice 4, 4' může být ve své vestavěné poloze doplňkově upevněna šroubovým a/nebo kotevním spojením, přičemž je toto spojení upraveno pod rovinou 18 pojezdové plochy a/nebo směrem k napojené ploše, tvořené například šestihrannými betonovými tvárnicemi 2. Těmito spojeními, tvořenými opěrnými částmi (nezobrazeno), je zamezeno pohybu betonových

-7CZ 294671 B6 tvárnic 4, 4', ovlivňujícímu těsnost spár 23. a je zaručena dlouhodobě stabilní bezpečnost celého dláždění 1.

Na obr. 15 je v pohledu shora znázorněno dláždění 1 šestihrannými betonovými tvárnicemi 2, přičemž dláždění 1 je opatřeno okrajovým lemováním, tvořícím odstupňování 103. Toto odstupňování 103 má větší množství za sebou zařazených, v podstatě obdélníkových betonových tvárnic 104. které jsou na způsob dvourampové rigolové tvárnice opatřeny užitečným povrchem 5 (obr. 1) se dvěma dílčími užitečnými povrchy 105,105' (obr. 19), tvoříc tak korytovitý obrys.

Detailní zobrazení rigolové betonové tvárnice 104 podle obr. 18 a 19 ozřejmují, že tato má symetrické uspořádání k vertikální střední podélné rovině M a tvoří centrální rigol 112' na vedení kapaliny, který se rozprostírá podél vertikální střední podélné roviny M mezi sousedními dolními povrchovými oblastmi 112 (obr. 22) obou sousedních rampovitých dílčích užitečných povrchů 105, 105'. V horní povrchové oblasti 110 jsou vidět vrcholové povrchové oblasti K, K', tvořené vyvýšením, a okrajové obvodové povrchové snížení 19 (obr. 20 až 22). Rovněž je myslitelné upravit rigol 112' na vedení kapaliny v asymetrickém uspořádání (nezobrazeno).

Detailní zobrazení podle obr. 16 a obr. 17 znázorňují rigolovou betonovou tvárnici 104 s jejím pravoúhlým obrysem a příčně ke směru rigolu 112' na vedení kapaliny uložené příčné boční plochy 116, 116'. které jsou opatřeny profilováním pero-drážka. Přitom je na každé příčné boční ploše 116,116' upravena jedna drážková část 70 a jedna pérová část 71, které probíhají svisle a rovnoběžně v příčné boční ploše 116. 116' a protilehle jsou v nich diagonálně přesazené upraveny stejně vytvarované drážkové a pérové části 70, 71 (obr. 18).

Na obr. 23 až 28 jsou znázorněny rozdílné formy provedení rigolové betonové tvárnice 104, 104'. 104. které jsou uspořádány jako obdélníková betonová tvárnice 104 (obr. 23), lichoběžníková betonová tvárnice 104 (obr. 25 až 28) nebo rohová betonová tvárnice 104' (obr. 24). Těmito rozdílnými rigolovými betonovými tvárnicemi 104, 104'. 104 je vytvořena celkem variabilně použitelná stavebnice, kterou se mohou pro pojezdové plochy pokládat například na obr. 29 až obr. 32 znázorněné pokládkové vzory s rozdílnými poloměry oblouku (obr. 29, 30 a 32), resp. provedení rohu (obr. 31). Tato část pojezdové plochy tvoří s šestihrannými betonovými tvárnicemi 2 například uzavřené dláždění 1 (obr. 15) tak, že v něm probíhá rigol 112' na vedení kapaliny a tím je dosažitelné odvodňování povrchu.

Lichoběžníková rigolová betonová tvárnice 104 (obr. 25 až obr. 28) je v účelném provedení v oblasti alespoň jedné své příčné boční plochy 116, 116' a/nebo své podélné boční plochy (nezobrazeno) opatřena od 90° se odchylujícím úkosem T, T' k sousední boční ploše 117. 117'. přičemž tento úkos T, T' má rozměr od 1° do 10°, výhodně 5°. U rohové betonové tvárnice 104' podle obr. 24 probíhá rigol 112' na vedení kapaliny přes rohovou oblast mezi sousedními bočními plochami 116. 117, přičemž tyto boční plochy 116, 117 svírají úhel výhodně 90°. Rovněž je myslitelné opatřit pouze jednu boční plochu 116, 117 jedním popsaným úkosem T, Τ', takže je možné u příslušné pokládky stavebnice provést pokládkový vzor, podobný příkladům pokládky podle obr. 29 až 32.

Betonové tvárnice 104, 104', 104 mají na způsob rampy vytvarované užitečné povrchy 105, 105' (obr. 22), ve kterých může být rigol 112' na vedení kapaliny upraven tak, že tyto betonové tvárnice 104, 104'. 104 umožňují o sobě známou pokládku rigolových betonových tvárnic 104, 104'. 104, například pro rigoly na vedení dešťové vody. Rigol 112' na vedení kapaliny podle vynálezu je ve vylepšeném a zátěžově optimálním tvarování v každé své formě provedení profilován v příčném řezu tak, že užitečné povrchy 105, 105' zachycují ve vysoce zatížených pojezdových plochách tlakové zatížení při přejíždění betonových tvárnic 104, 104', 104 v libovolných zátěžových směrech a na libovolných zátěžových bodech tak, že jsou splněny vysoké požadavky na stabilitu dlouhodobě těsného systému dláždění L

-8CZ 294671 B6

Ve výhodném uzpůsobení je o sobě známý rigol 112' na vedení kapaliny integrální součástí pojížděcího profilování a má alespoň jeden přídavný drážkovitý sběrný rigol 72, jehož rozměry jsou v šířce a hloubce vyměřeny tak, že je na užitečném povrchu 105. 105' zajištěno optimální odvodňování bez ovlivňování hodnot pevnosti betonové tvárnice 104, 104', 104. Na obr. 16 a 17 jsou znázorněny výška E v horní povrchové oblasti 110 a výška E' v oblasti sběrného rigolu 72, přičemž jsou tyto rozměry, určující pevnost, ve svém vzájemném vztahu definovány tak, že v náhledu na celkovou pevnost betonové tvárnice 104, 104', 104 jsou vyloučeny vrubové účinky v oblasti sběrného rigolu 72 a také při maximálních tlakových zatíženích na užitečný povrch 105, 105' je zamezeno zlomu betonové tvárnice 104, 104', 104.

Ve znázorněných formách provedení betonové tvárnice 104, 104', 104 probíhá drážkovitý sběrný rigol 72 v podélném směru rigolu 112' na vedení kapaliny, přičemž je rovněž myslitelné upravit příčně k rigolu 112' na vedení kapaliny vedle sebe upravené sběrné rigoly 72' (obr. 24 až 44 - čárkovaná čára). Tyto příčné sběrné rigoly 72' probíhají přitom jako proražení dolní profilované tvarové oblasti P směrem k rigolové oblasti 34 (obr. 5) nebo k hlavnímu sběrnému rigolu 72 (obr. 43, 44). Profilovaná tvarová oblast P může přitom být upravena v různém odstupu Q, Q' od střední podélné roviny M, takže jsou na rigolové betonové tvárnici 104 účinně doplňkové sběrné rigoly 72, v podstatě se shodují s rigoly 12' na vedení kapaliny podle obr. 12. V provedení podle obr. 41 je vrcholová povrchová oblast P' bez vytvoření sběrného rigolu vedena směrem k tvarovému zkosení S.

Perspektivní zobrazení podle obr. 15 znázorňuje v celkovém přehledu s obr. 1 vestavěnou polohu betonové tvárnice 104, která z obvodové strany svými bočními plochami 116, 117 sousedí s těsněním 24 (obr. 1), fluidně těsně kryjícím i spáru 123 s vedle upravenou šestihrannou betonovou tvárnicí 2. Příslušnou plnicí výškou, popř. odstupem směrem k užitečnému povrchu 105, 105' definuje toto těsnění 24 odvodňovací kanálový systém mezi betonovými tvárnicemi 2, 104, 104', 104, spolupůsobícími s povrchovým snížením 19, U, rigolem 112' na vedení kapaliny a/nebo sběrným rigolem 72, 72' tak, že se na pojezdové ploše, resp. hustém sledu zatížení vozidly, popř. přejížděcích procesů je do značné míry zamezeno nežádoucímu unášení zbytků kapalin, částí paliv a pod. znečištění, protože také nejmenší proudy kapalin mohou být odváděny směrem ke vtokové skříni 7 s propouštěcím otvorem 35 (obr. 15).

Na obr. 33 je betonová tvárnice 104 znázorněna s integrovanou vtokovou skříní 7, přičemž v oblasti rigolu 112' na vedení kapaliny je znázorněn korytovitý tvar 74 s pojížděcím profilováním, rozšiřující se v podélném směru směrem ke vtokové skříni 7. V tomto rozšiřujícím se korytovitém tvaru 74 je rovněž upraven sběrný rigol 72, který probíhá směrem ke vtokové skříni 7 se sklonem (nezobrazeno) tak, že je dosaženo vylepšeného vedení kapalin. Rozšířené provedení rigolu 112' na vedení kapaliny v blízké oblasti směrem je vtokové skříni 7, resp. k propouštěcímu otvoru 35 umožňuje především také u větších množství kapalin bezpřekážkové zachycování a odvádění do čisticího systému pod vtokovou skříní 7. Vtoková skříň 7 je v účelném provedení pokryta roštovou částí 73, jejíž horní strana má užitečnému povrchu 105 betonové tvárnice 104 přizpůsobený obrys příčného průřezu s pojížděcím profilováním, takže je možné betonovou tvárnici 104 s vtokovou skříní 7 mnoha libovolnými vestavenými polohami integrovat do stavebnicového systému.

Na obr. 35 je v perspektivním zobrazení principiálně znázorněna betonová tvárnice 104 ve tvaru dvourampové betonové tvárnice 80, upravená ke kompletaci stavebnice, která je vytvořena v oblasti své střední podélné roviny M, probíhající společnou horní povrchovou oblastí 110', na které se napojují podle popsaného pojížděcího profilování vytvarovaná střední povrchová oblast 111 a dolní povrchová oblast 112, které z okrajové strany přecházejí do povrchových snížení (nezobrazeno), upravených jako ochrana hran.

Na obr. 36 a 37 je znázorněna betonová tvárnice 104 v dalších dvou formách provedení, přičemž tyto mají v podélném směru se sklonem vytvarované užitečné povrchy 105, které v podélném směru betonové tvárnice 104 tvoří z jednoho konce horizontální povrch 75 bez odstupňování.

-9CZ 294671 B6

Na obr. 34 je v pohledu shora znázorněna vestavěná poloha betonová tvárnice 104 s horizontálním povrchem 75, přičemž je pomocí tohoto speciálního povrchového tvaru jednak dosaženo bezestupňového rohového uspořádání směrem k sousedící dlážděné ploše 76, s jednak horizontální povrch 75 probíhá ve stejné rovině s horní povrchovou oblastí 110 sousedící okrajové hranové betonové tvárnice 104. Rovněž je myslitelné horizontální povrch 75 vytvarovat tak, že probíhá ve stejné rovině s dolní povrchovou oblastí 112 sousedící betonové tvárnice 104 (nezobrazeno).

Na obr. 38 až 40 jsou principiálně znázorněny další betonové tvárnice 104, přičemž tyto s v podstatě stejnými délkovými a šířkovými rozměry, jehož i prvním výškovým rozdílem Hl a druhým výškovým rozdílem H2 znázorňují výhodné formy betonových tvárnic 104 pro stavebnici. Betonová tvárnice 104, znázorněná na obr. 39, je v oblasti svého rampovitého užitečného povrchu 105 opatřena horními a středními povrchovými oblastmi 110, 111, které tvoří rohový úhel 77, 77' výhodně 90°, takže podobně jako na obr. 31 je možná pokládka betonových tvárnic 104 stavebnice s rohovým uspořádáním, majícím pojížděcí profil.

Na obr. 45 až 47 je rampová betonová tvárnice 4, vycházejíc z jednodílné formy provedení podle obr. 45, znázorněna ve dvoudílné konstrukci s jednotlivě instalovatelnými dílčími stavebními kameny 4.1, 4.2. Tyto dílčí stavební kameny 4.1, 4,2 umožňují popsané uzpůsobení povrchového obrysu s vodicím systémem na kapaliny, přičemž směrem tečeníF se znázorňuje působení obrysů betonové tvárnice 4 (podobně obr. 12 až 14) k odvodňování povrchů.

Tyto dílčí stavební kameny 4.1, 4.2 lze výhodně používat na podkladní betony, které jsou nestabilní a uskutečňují ještě nepatrné usazovací pohyby. Toto je například možné v oblasti krytých skládkových ploch nebo pod., přičemž dělicí spáry 23, uzavřené těsněním 24, tvoří jak ochranu proti povrchové vodě, tak i proti stoupajícím kapalinám a elasticita těsnění 24 může také pohyby nestabilního podloží vyrovnávat tak, že je dláždění 1 chráněno proti zlomu rigolových a/nebo rampových betonových tvárnic 4. Betonovými tvárnicemi 4, resp. dílčími stavebními kameny 4.1, 4.2 je docíleno dlouhodobě stabilního uzavření povrchu a dláždění 1 lze celkem stabilní zátěží přejíždět v libovolném směru.

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims (15)

1. Betonová tvárnice, především k vytvoření odstupňování (103) v dláždění (1), pojezdové ploše nebo pod., přičemž v podstatě kvádrovitá betonová tvárnice (4,4', 104, 104', 104) má užitečný povrch (5, 105, 105') provedený jako rampa, který má v příčném řezu alespoň přibližně vodorovnou horní povrchovou oblast (10, 110), střední povrchovou oblast (11, 111) s tvarovým zkosením (S), alespoň přibližně vodorovnou dolní povrchovou oblast (12,112) a rigol (12', 112') na vedení kapaliny, vyznačující se tím, že horní a dolní povrchové oblasti (10, 12, 110, 112) betonové tvárnice (4, 4', 104, 104', 104) mají alespoň směrem k sousedním vnějším bočním plochám (16,17,116,116', 117,117'), uvedeno v příčném řezu, snížení (19, U) oproti vrcholovým povrchovým oblastem (K, k', P, P), sousedících uvnitř směrem ke střední povrchové oblasti (11, 111) a tvořených vyvýšením profilu.

2. Betonová tvárnice podle nároku 1, vyznačující se tím, že betonová tvárnice (4, 4') je ve své střední povrchové oblasti (11) vytvořena s obloukovým obrysem (13), sledujícím tvarové zkosení (S) a v příčném průřezu konvexním, který z jednoho konce směrem k horní povrchové oblasti (10) tvoří horní vrcholovou povrchovou oblast (K) a z druhého konce směrem k dolní povrchové oblasti (12) přechází přes obrysový vratný bod (W) do konvexně z dolní povrchové oblasti (12) vznikající, jakož i v odstupu (22) k boční ploše (16) betonové tvárnice (4, 4') upravené profilované tvarové oblasti (P).

- 10CZ 294671 B6

3. Betonová tvárnice podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že dolní povrchová oblast (12, 112) je vytvarována jako rigol (12', 112') na vedení kapaliny.

4. Betonová tvárnice podle některého z nároků 1 až 3,vyznačující se tím, že horní povrchová oblast (10, 110) a dolní povrchová oblast (12, 112) přechází přes oblouk mající poloměr (R) bezprostředně do sousední boční plochy (16, 17, 116, 116', 117, 117') betonové tvárnice (4,4').

5 27. Betonová tvárnice, především podle některého z nároků 1 až 26, vyznačující se t í m, že ve vestavěné poloze z obvodové strany hraničí alespoň jednou svou boční plochou (116, 116', 117, 117') s vedle upravenou betonovou tvárnicí (2, 4, 104) přes těsnění (24), které utěsňuje spáru (23, 123), a jehož výškou plnění je vytvořen odvodňovací kanálový systém mezi instalovanými betonovými tvárnicemi (2,4,104), spolupůsobící s povrchovým snížením (U, 19), io rigolem (12', 112') na vedení kapaliny a/nebo sběrným rigolem (72).

5. Betonová tvárnice podle nároku 4, v y z n a č u j í c í se t í m, že oblouk mající poloměr (R) přechází na něj navazující vodorovnou můstkovou oblastí (15) do boční plochy (16, 17, 116, 116', 117, 117').

6. Betonová tvárnice podle nároku 5, vy z n ač uj ící se tí m , že můstková oblast (15') obíhá na bočních plochách betonové tvárnice (4, 104, 104', 104) a kříží se alespoň oblastně s rigolem (12', 112') na vedení kapaliny.

7. Betonová tvárnice podle nároku 5 nebo 6, vy zn ač u j í cí se tí m , že obíhající můstková oblast (15, 15') je k užitečnému povrchu (5, 5') vytvarována s rozdílnou můstkovou šířkou nebo můstkovou výškou.

8. Betonová tvárnice podle některého z nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že horní povrchová oblast (10, 110) betonové tvárnice (4, 4', 104, 104', 104) je upravena v pokládkovém postavení v blízkosti roviny (18) pojezdové plochy a vrcholová povrchová oblast (K, K') konvexního obloukového obrysu (13) přitom probíhá vzhledem křovině (18) pojezdové plochy pod ní, ve stejné úrovni nebo nad ní.

9. Betonová tvárnice podle některého z nároků 1 až 8, vyznačující se tím, že dolní povrchová oblast (12) betonové tvárnice (4, 4') v oblasti odstupu (22) probíhá ve stejné rovině s přiřazenou šestihrannou betonovou tvárnicí (2), popř. s přechodovou oblastí (25) a která přechází do tvarového zkosení (26).

10. Betonová tvárnice podle některého z nároků 1 až 9, vyznačující se tím, že v ní je zatvarován propouštěcí otvor (35) do vtokové skříně (7).

- 11 CZ 294671 B6

16. Betonová tvárnice, především podle některého z nároků 1 až 15, pro dláždění (1) se spojenou pokládkou, přičemž v postatě kvádrovitá betonová tvárnice (4, 104, 104', 104) má užitečný povrch (5, 105, 105') provedený jako rampa, který má příčném řezu alespoň přibližně vodorovnou horní povrchovou oblast (10, 110), střední povrchovou oblast (11,111) s tvarovým zkosením (S), alespoň přibližně vodorovnou dolní povrchovou oblast (12, 112) a rigol (12', 112') na vedení kapaliny, vyznačující se tím, že tvoří dvourampovou rigolovou betonovou tvárnici (104), která má k vertikální střední podélné rovině (M) symetrický užitečný povrch (105, 105') a centrální rigol (112') na vedení kapaliny, který se rozprostírá podél vertikální střední podélné roviny (M) mezi sousedními dolními povrchovými oblastmi (112) obou sousedních rampovitých užitečných povrchů (105,105').

17. Betonová tvárnice podle nároku 16, vyznačující se tím, že rigolová betonová tvárnice (104) má pravoúhlý obrys a příčné boční plochy (116, 116'), položené příčně ke směru rigolu (112') na vedení kapaliny, jsou opatřeny profilováním drážka-pero.

18. Betonová tvárnice podle nároku 17, vyznačující se tím, že profilování drážkapero v příčné boční ploše (116, 116') je opatřeno drážkovou částí (70) a pérovou částí (71), přičemž obě tyto části (70, 71) probíhají svisle a rovnoběžně.

19. Betonová tvárnice podle nároku 17 nebo 18, vyznačující se tím, že na protilehlých příčných bočních plochách (116, 116') jsou diagonálně posunuté upraveny stejně vytvarované drážkové části (70) a pérové části (71).

20. Betonová tvárnice podle některého z nároků 16 až 19, vyznačující se tím, že rigolová tvárnice je vytvořena jako obdélníková, lichoběžníková nebo rohová betonová tvárnice (104, 104', 104) a tvoří část stavebnice.

21. Betonová tvárnice podle nároku 20, vyznačující se tím, že lichoběžníková rigolová betonová tvárnice (104) v oblasti alespoň jedné své příčné boční plochy (116, 116') a/nebo podélné boční plochy (117,117') tvoří úkos (T, Τ') k sousedící boční ploše (116, 116'; 117, 117'), odchylující se od 90°.

22. Betonová tvárnice podle nároku 20 nebo 21,vyznačující se tím, že úkos (T, Τ') činí 1° až 10°, výhodně 5°.

23. Betonová tvárnice podle některého z nároků 16 až 22, vyznačující se tím, že u rohové betonové tvárnice (104') probíhá rigol (112') na vedení kapaliny mezi sousedními bočními plochami (116, 117) a tyto boční plochy (116, 117) svírají úhel výhodně 90°.

24. Betonová tvárnice podle některého z nároků 16 až 23, vyznačující se tím, že betonová tvárnice (104) má v oblasti centrálního rigolu (112') na vedení kapaliny asymetrické uspořádání.

25. Betonová tvárnice, především podle některého z nároků 1 až 24, s užitečným povrchem (5,105, 105') provedeným jako rampa, ve kterém je upraven rigol (12', 112') na vedení kapaliny, vyznačující se tím, že užitečný povrch (5) v oblasti rigolu (12', 112') na vedení kapaliny je opatřen alespoň jedním doplňkovým drážkovitým sběrným rigolem (72,72', 72).

- 12CZ 294671 B6

26. Betonová tvárnice podle nároku 25, vyznačující se tím, že doplňkový sběrný rigol (72, 72', 72) probíhá podélně nebo příčně k rigolu (112') na vedení kapaliny.

11. Betonová tvárnice podle nároku 10, vyznačující se tím, že propouštěcí otvor (35) v horní oblasti vtokové skříně (7) je pokryt roštovou částí (73), jejíž horní strana má profilování příčného průřezu přizpůsobené užitečnému povrchu (5,105, 105') betonové tvárnice (4, 4').

12. Betonová tvárnice podle některého z nároků 1 až 11,vyznačující se tím, že je vytvořena jako dvourampová betonová tvárnice (80) se společnou horní povrchovou oblastí (110), probíhající v oblasti její střední podélné roviny (M).

13. Betonová tvárnice podle některého z nároků 1 až 12, vyznačující se tím, že její alespoň jednu rampu tvořící užitečný povrch (5, 105, 105') je v podélném směru betonové tvárnice (4, 104, 104', 104, 80) a příčně k rampě vytvarován se sklonem tak, že alespoň jedním koncem vybíhá v horizontálním povrchu (75).

14. Betonová tvárnice podle nároku 13,vyznačující se tím, že horizontální povrchu (75) je ve stejné rovině s dolní povrchovou oblastí (112).

15. Betonová tvárnice podle některého z nároků 1 až 14, vyznačující se tím, že užitečný povrch (5, 105, 105'), vycházejíc ze společné dolní povrchové oblasti (12, 112), má horní a střední povrchové oblasti (110, 111), které tvoří vnitřní rohový úhel (77,77'), výhodně 90°.

15 21 výkresů