CZ291909B6

CZ291909B6 - Zařízení ke sledování, udržování a/nebo upravování tlaku v pneumatice

Info

Publication number: CZ291909B6
Application number: CZ20014451A
Authority: CZ
Inventors: František Hrabal
Original assignee: František Hrabal
Priority date: 2001-12-11
Filing date: 2001-12-11
Publication date: 2003-06-18
Also published as: CZ20014451A3

Abstract

Za° zen je tvo°eno komorou (1) s tvarovou pam t objemov deformovatelnou po dobu p soben vn jÜ ch mechanick²ch sil p°i odvalov n pneumatiky (2) vozidla po j zdn ploÜe, propojenou nejm n jedn m jednosm rn²m vnit°n m ventilem (3) s vnit°n m prostorem (6) pneumatiky (2) a nejm n jedn m jednosm rn²m vn jÜ m ventilem (4) s vn jÜ m prost°ed m (5), p°i em nejm n jedna st na komory (1) je sou st st ny pneumatiky nebo nejm n jedna st na komory (1) soused s vnit°n st nou pneumatiky (2).\

Description

Zařízení ke sledování, udržování a/nebo upravování tlaku v pneumatice

Oblast techniky

Vynález se týká zařízení ke sledování, udržování a/nebo upravování tlaku v pneumatice v závislosti na provozních vlastnostech pneumatiky a okamžitém nebo dlouhodobém způsobu jejího užívání.

Dosavadní stav techniky

Pneumatiky jsou dnes převážně huštěné plynem v průběhu nepoužívání vozidla, a to externími kompresory a pumpami. Tyto způsoby huštění jsou časově náročné a vyžadují periodickou kontrolu stavu huštění, kterou ne vždy uživatelé dodržují. Také tyto způsoby nezaručují optimální nahuštění pneumatiky v případě, že se styl jízdy průběžně liší od stylu, pro který byla pneumatika původně nahuštěna. Tím trpí jak samotná pneumatika vyšším opotřebením, tak i bezpečnost provozu, kdy pneumatika není vždy schopná plnit v plné míře svou funkci, např. nižším přítlakem k vozovce. Nezanedbatelným je také ekonomické hledisko, kdy nesprávně nahuštěná pneumatika má větší valivý odpor a tím se zvyšuje spotřeba vozidla.

Dalším způsobem huštění je huštění v průběhu používání pneumatiky kompresory umístěními ve vozidle. Toto řešení je poměrně komplikované, vyžaduje kompresor ve vozidle a i přenos stlačeného plynu z vozidla do rotujícího kola je komplikovaný.

Z patentu US 4 432 405 je známo zařízení pro nahuštění pneumatik během jízdy, které sestává z tlakem dočasně deformovatelného vaku, respektive manžety připojené zvnějšku k pneumatice automobilu. Vak je jednou hadičkou s ventilem propojen s vnitřním prostorem pneumatiky a druhým ventilem je spojen s vnějším prostředím s atmosférickým tlakem. Toto zařízení je řemenem připevněno k pneumatice, což je nepraktické a může ohrozit bezpečnost provozu.

Podstata vynálezu

Uvedené nevýhody odstraňuje zařízení tvořené komorou s tvarovou pamětí objemově deformovatelnou po dobu působení vnějších mechanických sil při odvalování pneumatiky vozidla po jízdní ploše, propojenou nejméně jedním jednosměrným vnitřním ventilem s vnitřním prostorem pneumatiky a nejméně jedním jednosměrným vnějším ventilem s vnějším prostředím, jehož podstatou je, že nejméně jedna stěna komory je součástí stěny pneumatiky nebo nejméně jedna stěna komory sousedí s vnitřní stěnou pneumatiky.

Vnitřní ventil a/nebo vnější ventil jsou propojeny s ovladačem, propojeným s prvním snímačem a/nebo druhým snímačem.

Prvním snímačem je snímač tlaku v pneumatice a/nebo snímač profilu pneumatiky, a/nebo snímač profilu komory a/nebo snímač objemu komory a/nebo rozdílu tlaku v prostoru komory vůči tlaku ve vnitřnímu prostoru pneumatiky a/nebo snímač rozdílu tlaku v prostoru komory vůči tlaku ve vnějšímu prostředí.

Druhým snímačem je snímač rychlosti rotace pneumatiky a/nebo snímač zrychlení rotace pneumatiky.

S výhodou je délka komory větší než délka optimální styčné plochy pneumatiky sjízdní plochou.

Komora může sestávat z nejméně dvou samostatných a vzájemně propojených dílčích prostorů, uspořádaných symetricky u protilehlých boků pneumatiky.

Výhodou zařízení podle vynálezu je, že využívá část energie spotřebované podhuštěnou pneumatikou na překonání vyššího valivého odporu podhuštěné pneumatiky na částečnou nebo úplnou nápravu tohoto stavu a dohustění pneumatiky.

Zařízení je konstrukčně jednoduché a je s výhodou umístěné v pneumatice, kde koná práci bez potřeby přivádění energie a bez potřeby vyššího zastavěného prostoru. Pro svou funkci ani připevnění nevyžaduje žádné úpravy ráfků kol.

Zařízení snižuje nebo plně odbourává potřebu manuální kontroly a úpravy tlaku pneumatiky nebo její inicializaci operátorem v případě automatizované kontroly a huštění.

Zařízení upravuje tlak v pneumatice v průběhu jejího provozu, čímž se snižuje nebo plně eliminuje časová a pracovní náročnost manuálního nebo automatizovaného huštění z externích pump a kompresorů.

Jedna z variant zařízení může monitorovat styl jízdy a přizpůsobit se mu. V tomto případe bude u rychlého stylu jízdy automaticky zvýšena hodnota tlaku v pneumatice tak, jak je pro vyšší rychlosti doporučeno. Obdobně bude pro pomalejší styl jízdy hodnota tlaku snížena.

Zařízení udržuje optimální tlak v pneumatice, snižuje spotřebu paliva, zvyšuje bezpečnost provozu a prodlužuje životnost pneumatiky.

Přehled obrázků na výkresech

Na obr. l.a) je znázorněna nezatížená pneumatika v řezu a profilu, kde komora je vytvořena uvnitř pneumatiky u běhounu pneumatiky.

Na obr. l.b) je znázorněna nezatížená pneumatika v řezu, kde komora je vytvořena uvnitř pneumatiky u boční stěny pneumatiky.

Na obr. 2.a) je znázorněna zatížená pneumatika v řezu a profilu, kde komora je vytvořena uvnitř pneumatiky u běhounu pneumatiky. Objem komory je zmenšen deformací pneumatiky.

Na obr. 2.b) je znázorněna zatížená pneumatika v řezu kde komora je vytvořena uvnitř pneumatiky u boční stěny pneumatiky. Objem komory je zmenšen deformací pneumatiky.

Na obr. 3. je přerušovanou čarou znázorněn průnik plynu přes vnitřní ventil z komory do vnitřního prostoru pneumatiky.

Na obr. 4. je přerušovanou čarou znázorněn průnik plynu přes vnější ventil z vnějšího prostředí do komory.

Na obr. 5. je přerušovanou čarou znázorněn průnik plynu přes třetí ventil z vnitřního prostoru pneumatiky do vnějšího prostředí.

Na obr. 6. je znázorněn řez pneumatikou, ve které jsou u ráfku kola umístěny první a druhý snímač. Oboustrannými šipkami je znázorněn přenos informací k počítači.

-2CZ 291909 B6

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Na obr. 1. a) je znázorněna pneumatika 2, která je opatřena zařízením ke sledování, udržování a upravování tlaku v pneumatice 2. Zařízení je tvořeno komorou L jejíž jedna stěna je součásti stěny běhounu pneumatiky 2 přičemž komora 1 je propojena jedním vnitřním ventilem 3 s vnitřním prostorem 6 pneumatiky 2, jedním vnějším ventilem 4 je propojena s vnějším prostředím 5 a jedním třetím ventilem 7 je propojen vnitřní prostor 6 pneumatiky 2 s vnějším prostředím 5.

Objem komory 1 v okamžiku, kdy na ni nepůsobí zátěžová deformace pneumatiky 2, způsobená odvalováním pneumatiky 2, je maximální. Komora 1 je přes vnější ventil 4 naplněna vzduchem z vnějšího prostředí 5.

V okamžiku, kdy se pneumatika 2 odvaluje po vozovce a deformuje v místě, kde je komora 1, v komoře 1 se vytváří vyšší tlak než ve vnitřním prostoru 6 pneumatiky 2. Objem komory 1 se zmenší. Tlak je dán poměrem bezzátěžového objemu komory 1 nebo její části a objemem komory 1 nebo její části při zátěži, násobený tlakem vnějšího prostředí 5, ze kterého je komora 1 plněna. Pokud je tlak v komoře 1 větší, otevřením vnitřního ventilu 3 se tlak v prostoru komory 1 vyrovná s tlakem vnitřního prostoru 6 pneumatiky 2. Tlak ve vnitřním prostoru 6 pneumatiky 2 se úměrně zvýší. V průběhu zmenšování zátěžové deformace pneumatiky 2 v místě sousedícím s komorou 1 se komora 1 vrací do původního objemu, v komoře 1 vznikne tlak nižší než byl původní tlak v komoře 1 bez zátěže, respektive nižší než tlak vnějšího prostředí 5. Otevřením vnějšího ventilu 4 se tlak v komoře 1 vyrovná s tlakem vnějšího prostředí 5.

Komora 1 může být konstruována v plášti pneumatiky 2 i tak, že na rozdíl od obrázku la) je objem komory 1 v okamžiku, kdy na ni nepůsobí zátěžová deformace pneumatiky 2 způsobená odvalováním pneumatiky 2 minimální a teprve vlivem mechanické zátěže a deformace pneumatiky 2 v oblasti sousedící se stěnou komory 1 se objem komory 1 zvětší. V komoře 1 se vytvoří tlak nižší než tlak vnějšího prostředí 5. Otevřením vnějšího ventilu 4 se tlak v komoře 1 vyrovná s tlakem vnějšího prostředí 5. V průběhu zmenšování zátěžové deformace pneumatiky 2 v místě sousedícím s komorou 1 se komora 1 vrací do původního objemu, v komoře 1 vznikne tlak vyšší než je tlak ve vnitřním prostoru 6 pneumatiky 2 daný objemem komory 1 nebo její části při zátěži a objemem komory 1 nebo její části po zátěži a tlakem vnějšího prostředí 5, ze kterého je komora 1 plněna. Otevřením vnitřního ventilu 3 se tlak ve vnitřním prostoru 6 pneumatiky 2 úměrně zvýší a tlak v komoře 1 se s tlakem vnitřního prostoru 6 pneumatiky 2 vyrovná. Vzhledem k tomu, že vnější ventil 4 je jednosměrný, nedochází při každém cyklu k vyrovnání tlaku v komoře 1 s atmosférickým tlakem vnějšího prostředí 5. V komoře 1 zůstává veškeré množství vzduchu, které bylo do ní přes vnější ventil 4 přisáté avšak nebylo protlačeno po čas cyklu přes vnitřní ventil 3 do vnitřního prostoru 6 pneumatiky 2.

Objem komory 1 při zátěži může být minimální a pak tlak v komoře 1 při zátěži je větší než tlak vnitřního prostoru 6 pneumatiky 2 a je daný bezzátěžovým objemem a tlakem komory 1 a objemem komory 1 při zátěži nebo naopak objem komory 1 při zátěži je maximální a pak bezzátěžový tlak komory 1 je větší než tlak vnitřního prostoru 6 pneumatiky 2 a je dán objemem a tlakem komory 1 při zátěži a bezzátěžovým objemem komory 1.

Příklad 2

Na obr. 1. b) je znázorněna pneumatika 2, která je opatřena zařízením ke sledování, udržování a upravování tlaku v pneumatice 2. Zařízení je tvořeno komorou 1. která je umístěna v plášti

-3CZ 291909 B6 v boku pneumatiky 2. Komora 1 je propojena jedním vnitřním ventilem 3 s vnitřním prostorem 6 pneumatiky 2, jedním vnějším ventilem 4 je propojena s vnějším prostředím 5 a jedním třetím ventilem 7 je propojen vnitřní prostor 6 pneumatiky 2 s vnějším prostředím 5. Zátěžově deformovaná pneumatika 2 je znázorněná na obr. 3. Tlak v komoře 1 je vyšší než ve vnitřním prostoru 6 pneumatiky 2, vnitřní ventil 3 je otevřen a plyn z komory 1 proudí do vnitřního prostoru 6 pneumatiky 2. Směr proudění plynu je naznačen přerušovanou šipkou. Pneumatika 2 po čas ukončování zátěžové deformace nebo po zátěžové deformaci je znázorněna na obr. 4.

Vnější ventil 4 je otevřen a plyn z vnějšího prostředí 5 proudí do komory L Směr proudění plynu je naznačen přerušovanou šipkou.

Pro případ, že je pneumatika 2 přehuštěna je možno třetím ventilem 7 tlak uvnitř pneumatiky 2 snížit, jak je znázorněno na obr. 5. Třetí ventil 7 je otevřen a plyn z vnitřního prostoru 6 pneumatiky 2 proudí do vnějšího prostředí 5. Směr proudění je naznačen přerušovanou šipkou.

Příklad 3

Výhodným provedením je, když délka komoiy 1 je větší než délka optimální styčné plochy pneumatiky 2, například délka komory 1 je rovná polovině obvodu pneumatiky 2.

Komora 1 se v průběhu zátěžové deformace komory 1 rozdělí na část zátěžově deformované komory 1, kterou již proběhla zátěžová deformace komory 1 a na druhou části komory 1, ve které zátěžová deformace právě probíhá. Stěny komory 1 se v průběhu zátěžové deformace obou uvedených částí komory 1 nepřerušené neprodyšně dotýkají a vytlačený plyn se hromadí ve zbylé části komory 1. Tlak plynu ve zbylé části komory 1, ve které ještě působením zátěžové deformace komory 1 neprodyšný dotek nenastal se úměrně se zmenšováním objemu zbylé části komory 1 zvyšuje.

Takto konstruovanou komorou 1 je možné zamezit náhodnému nebo nevhodnému přihuštění vnitřního prostředí 6 pneumatiky 2 pokud její zátěžová deformace byla vyvolána například kamenem. Zvolením vhodné délky komory 1 a vhodného profilu komory 1 zabezpečíme, že komora 1 zvýší tlak nad tlak vnitřního prostředí 6 pneumatiky 2 pouze tehdy pokud zátěžová deformace probíhá v předem určené délce obvodu pneumatiky 2 a zároveň je v celé této délce minimálně dostatečná k vytvoření neprodyšného doteku protilehlých stěn komory L

Příklad 4

Pneumatika 2 obsahuje komoru L vnitřní ventil 3, vnější ventil 4, vnitřní prostor 6 pneumatiky 2, a třetí ventil 7. Dále je opatřena prvním snímačem 8 tlaku (obr. 6) a je obklopená vnějším prostředím 5. Pneumatika 2 je přehuštěná. Ovladač na základě informací z prvního snímače 8 tlaku ovládá třetí ventil 7 propojující vnitřní prostor 6 pneumatiky 2 s vnějším prostředím 5. Ovladač vyhodnotí stav tlaku vnitřního prostoru 6 pneumatiky 2 jako stav překračující prvnímu snímači 8 tlaku předdefinovaný hraniční limit a otevře třetí ventil 7 propojující vnitřní prostor 6 pneumatiky 2 s vnějším prostředím 5. Tlak vnitřního prostoru 6 pneumatiky 2 se snižuje do okamžiku, kdy dosáhne první snímač 8 tlaku předdefinovaný hraniční limit. Ovladač uzavře třetí ventil 7 propojující vnitřní prostor 6 pneumatiky 2 s vnějším prostředím 5.

Prvním snímačem 8 tlaku je tlakoměr, kterému jsou přednastaveny hraniční hodnoty tlaku ve vnitřním prostoru 6 pneumatiky 2. Při jejich překročení ovladač otevře nebo uzavře vnitřní ventil 3, vnější ventil 4 a/nebo třetí ventil 7.

-4CZ 291909 B6

První snímač 8 profilu pneumatiky 2 sleduje a vyhodnocuje vzdálenost pevného bodu zvoleného na běhounu z vnitřní strany pneumatiky 2 od jiného pevného bodu na vnitřní straně pneumatiky 2 blíže k rotační ose pneumatiky 2. Pokud v průběhu zátěžové deformace pneumatiky 2 je snímaná vzdálenost mezi hraničními hodnotami přednastavenými prvnímu snímači 8 profilu, ovladač blokuje možnost otevření třetího ventilu 7, vnitřního ventilu 3 a vnějšího ventilu 4.

Pokud v průběhu zátěžové deformace pneumatiky 2 je vzdálenost bodů menší než nejnižší hraniční vzdálenost přednastavená prvnímu snímači 8 profilu, ovladač odblokuje vnější ventil 4 propojující komoru 1 s vnějším prostředím 5 a zároveň odblokuje vnitřní ventil 3 propojující komoru 1 s vnitřním prostorem 6 pneumatiky 2. Tím je umožněna funkce komory 1 popsaná výše zabezpečující přes komoru 1 přihuštění vnitřního prostoru 6 pneumatiky 2.

Zvětšující se tlak zvětšuje v průběhu zátěžové deformace pneumatiky 2 vzdálenost bodů do okamžiku, kdy vzdálenost bodů dosáhne hraniční hodnotu přednastavenou prvnímu snímači 8 profilu. Ovladač pak opět zablokuje možnost otevření vnitřního ventilu 3 a vnějšího ventilu 4.

První snímač 8 profilu komory 1 sleduje například vzdálenost dvou zvolených pevných bodů na dvou různých vnitřních stěnách komoiy 1 a porovnává je s hraničními hodnotami přednastavenými prvnímu snímači 8 profilu komory L

První snímač 8 objemu komory 1 sleduje například vzdálenost dvou zvolených pevných bodů na dvou různých vnitřních stěnách komory 1, jejichž vzdálenost je úměrná objemu komory 1 a ovladač je porovnává s hraničními hodnotami přednastavenými prvnímu snímači 8 objemu komory L

První snímač 8 rozdílu tlaků prostoru komory 1 vůči vnitřnímu prostoru 6 pneumatiky 2 a rozdílu tlaků prostorů komory 1 vůči vnějšímu prostředí 5 může být tvořen pružnou membránou umístěnou ve stěně oddělující prostor komory 1 od vnitřního prostoru 6 pneumatiky 2 nebo prostor komory 1 od vnějšího prostředí 5, jejíž velikost vyklenutí je úměrná rozdílu tlaků mezi sousedícími prostory. Ovladač porovnává velikost vyklenutí s hraničními hodnotami přednastavenými prvnímu snímači 8 rozdílů tlaků.

Příklad 5

Pneumatika 2 obsahující komoru 1, vnitřní ventil 3, vnější ventil £ vnitřní prostor 6 pneumatiky 2, a třetí ventil 7. Dále je opatřena prvními snímači 8 a druhými snímači 9 rychlosti rotace pneumatiky 2 a/nebo zatáčení pneumatiky 2 znázorněnými na obr. 6.

Profil pneumatiky 2 se v průběhu jízdy mění v závislosti na hmotnosti vozu, rychlosti a směru jízdy. Pokud chceme postihnout tyto vlivy a vyloučit například přehuštění pneumatiky 2 v průběhu zatáčení, kdy první snímač 8 profilu může indikovat podhuštění a ovladač se snaží pneumatiku 2 dohustit i když podhuštěná není, údaje získané z druhého snímače 9 zatáčení však dohušťování zabrání.

Dalším způsobem použití druhého snímače 9 může být zvýšení hodnoty huštěni, pokud druhý snímač 9 rychlosti zaznamená zvýšenou rychlost nebo zvýšenou průměrnou rychlost vozidla a posune hraniční hodnotu huštění prvního snímače 8 tlaku pneumatiky 2 na vyšší, pro daný styl jízdy, doporučenou hodnotu tlaku. Stejným způsobem při zpomalení rychlosti vozidla může ovladač ve spolupráci s druhým snímačem 9 rychlosti snížit hodnotu tlaku přednastavenou v prvním snímači 8.

Druhý snímač 9 rychlosti rotace pneumatiky 2 tvoří závaží zatěžující vnější ventil 4 silou působící na vnější ventil 4 kolmo k ose rotace pneumatiky 2 přímo vyvolanou odstředivou silou

-5CZ 291909 B6 hmoty závaží přímo úměrnou rychlosti rotace pneumatiky 2. Při vyšších rychlostech pak na hmotu působí větší odstředivá sila, která otevření vnějšího ventilu 4 podle směru orientace síly ve směru nebo proti směru otevírání vnějšího ventilu 4, ulehčí nebo ztíží. Při snížení lychlosti a menší odstředivé síle je tomu naopak.

První snímače 8 a druhé snímače 9 mohou předávat informace o stavu pneumatiky 2 do. počítače, který může být součástí ovladače umístěného v automobilu. Počítač informaci vyhodnotí a vizuálně nebo akusticky informaci může předat obsluze vozidla.

Příklad 6

Objem komory 1 je v okamžiku kdy není deformována naplněn vzduchem z okolí. Při deformaci odpovídající správně nahuštěné pneumatice 2 se komora 1 výrazně nedeformuje a tlak v komoře 1 výrazně nestoupne. Naopak v případě, že je pneumatika 2 podhuštěná, objem komory 1 se zmenší a tlak v komoře 1 stoupne na hodnotu vyšší než je tlak ve vnitřním prostoru 6 pneumatiky

2. Vzduch z komory 1 je vytlačen do vnitřního prostoru 6 pneumatiky 2 přes vnitřní ventil 3. V okamžiku, kdy již komora 1 není zátěžově deformována, vrátí se do původního tvaru, vznikne v ní nižší tlak než je tlak vnějšího prostředí 5 a komora 1 si přisaje přes vnější ventil 4 vzduch.

Příklad 7

Ve stěnách pneumatiky 2 jsou vytvořeny dvě části komory 1 navzájem symetrické k ploše kolmé na osu rotace pneumatiky 2. Obě části komory 1 jsou vzájemně propojené. Nejméně jeden vnitřní ventil 3 propojuje komoru 1 s vnitřním prostředím 6 pneumatiky 2. V průběhu zátěžové deformace pneumatiky 2 se části komory 1 zátěžově deformují a tlak se v nich zvyšuje na tlak vyšší než je tlak ve vnitřním prostoru 6 pneumatiky 2 a otevřením vnitřního ventilu 3 propojujícím komoru 1 s vnitřním prostorem 6 pneumatiky 2 je komora 1 s vnitřním prostorem 6 pneumatiky 2 propojena a tlak ve vnitřním prostoru 6 pneumatiky 2 se zvýší. Umístění propojených částí komory 1 do opačných stěn pneumatiky 2 sníží možnost nevhodnému přihuštění vnitřního prostoru 6 pneumatiky 2 v případech, kdy na stranách pneumatiky 2 dochází k náhodným nebo pro dohuštění pneumatiky 2 nevhodným asymetrickým zátěžím. I pokud budou části komory 1 zátěžově deformovány rozdílně zůstane tlak v obou stejný. Ve vnitřním prostoru 6 pneumatiky 2 bude přes vnitřní ventil 3 zvýšena hodnota tlaku vnitřního prostoru 6 pneumatiky 2 pouze tehdy, pokud hodnota tlaku komory 1 překročí tlak vnitřního prostoru 6 pneumatiky 2.

Průmyslová využitelnost

Zařízení podle vynálezu je využitelné v automobilovém průmyslu.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Zařízení ke sledování, udržování a/nebo upravování tlaku v pneumatice vozidla, tvořené komorou (1) s tvarovou pamětí objemově deformovatelnou po dobu působení vnějších mechanických sil při odvalování pneumatiky po jízdní ploše, propojenou nejméně jedním jednosměrným vnitřním ventilem (3) s vnitřním prostorem (6) pneumatiky (2) a nejméně jedním jednosměrným vnějším ventilem (4) s vnějším prostředím (5), vyznačující se tím, že nejméně jedna stěna komory (1) sousedí s vnitřní stěnou pneumatiky (2).
2. Zařízení ke sledování, udržování a/nebo upravování tlaku v pneumatice vozidla, tvořené komorou (1) s tvarovou pamětí objemově deformovatelnou po dobu působení vnějších mechanických sil při odvalování pneumatiky pojízdní ploše, propojenou nejméně jedním jednosměrným vnitřním ventilem (3) s vnitřním prostorem (6) pneumatiky (2) a nejméně jedním jednosměrným vnějším ventilem (4) s vnějším prostředím (5), vyznačující se tím, že nejméně jedna stěna komory (1) je součástí stěny pneumatiky (2).
3. Zařízení podle nároků la 2, vyznačující se tím,že vnitřní ventil (3) a/nebo vnější ventil (4) jsou propojeny s ovladačem propojeným s prvním snímačem (8) a/nebo druhým snímačem (9).
4. Zařízení podle nároku 3, vyznačující se tím, že prvním snímačem (8) je snímač tlaku v pneumatice (2) a/nebo snímač profilu pneumatiky (2), a/nebo snímač profilu komory (1) a/nebo snímač objemu komory (1) a/nebo snímač rozdílu tlaku v prostoru komory (1) vůči tlaku ve vnitřním prostoru (6) pneumatiky (2) a/nebo snímač rozdílu tlaku v prostoru komory (1) vůči tlaku ve vnějším prostředí (5).
5. Zařízení podle nároku 3, vyznačující se tím, že druhým snímačem (9) je snímač rychlostí rotace pneumatiky (2) a/nebo snímač zrychlení rotace pneumatiky (2).
6. Zařízení podle nároků 1 až 5, v y z n a č u j í c í se t í m , že délka komory (1) je větší než délka optimální styčné plochy pneumatiky (2) sjízdní plochou.
7. Zařízení podle nároků 1 až 6, v y z n a č u j í c í se tí m, že komora (1) sestává z nejméně dvou samostatných a vzájemně propojených dílčích prostorů, uspořádaných symetricky u protilehlých boků pneumatiky (2).