CZ2917U1 - Elektronické zabezpečovací zařízení, zejména k ochraně bytů vybavených kabelovou televizí - Google Patents

Description

(54) Elektronické zabezpečovací zařízení, zejména k ochraně bytů vybavených kabelovou televizí £

it''·

Os

C4 ⁴S)

32' < '2

C3Elektronický' zabezpečovací systém, vybavených kabelovou televizí ze;

fO .vj · cn o

X —* --i

ÍV , . . !

° ~ Í i

__ i jména k ochraně bytů

Oblast techniky

Řešení se týká elektronických zabezpečovacích systémů, zejména k ochraně bytů, u nichž jsou chráněné prostory opatřeny ústřednami s prvkem k ovládání ústředny a s alespoň jedním čidlem a napojeny na pult centrální ochrany prostřednictvím přenosových linek kabelové televize.

Dosavadní stav techniky

Jsou známy zabezpečovací systémy k ochraně skupin chráněných prostorů např. bytů proti vloupání, případně proti požáru, úniku plynu a pod. Známé zabezpečovací systémy tohoto druhu jsou tvořeny prvky nacházejícími se uvnitř chráněného objektu, spojovými prvky a pultem centrální ochrany.Uvnitř chráněného prostoru se nachází vyhodnocovací zařízení, neboli ústředna, propojená s pultem centrální ochrany, na níž jsou připojena čidla a prvek k ovládání ústředny sloužící k prokázání oprávněnosti vstupu do chráněného prostoru,případné k nastavení podmínek přístupu do něj. Na ústřednu může být připojen zálohový zdroj napájení a případné siréna.

Čidla jsou v podstatě smyčky s dvoustavovým výstupem - sepnuto/rozepnuto. Dělí se na čidla aktivní - vyžadující napájení, např. čidla registrující změny na infračerveném pozadí, změny elektromagnetického nebo akustického vlnění, a dále na čidla pasivní - bez napájení, např. magnetické kontakty a mikrospínače. Vedeni dvoustavové informace z čidla do ústředny se děje stíněným kabelem nebo rádiovým přenosem. Úkolem ústředny je vyhodnocovat stav čidel a informaci přicházející od ovládacího prvku a po vyhodnocení vyslat alarmovou nebo i jinou informaci pultu centrální ochrany, případné zapnout sirénu.

Ovládací prvek ústředny - ovládací panel přijímá identifikační informaci od vstoupivší osoby prostřednictvím mechanického, magnetického nebo elektronického klíče této osoby nebo prostřednictvím kódové klávesnice ovládané touto osobou. Kódová klávesnice muže zároveň sloužit jako prostředek k nastavení resp. změně podmínek přístupu do chráněného prostoru.

Při vstupu osoby do chráněného prostoru spustí např. magnetické čidlo časovač v ústředně a vstoupivší osoba musí v určitém časovém limitu použitím svého klíče nebo klávesnice systém vypnout, jinak je signalizováno napadení chráněného prostoru. Osoba je většinou zvukovým nebo světelným signálem upozorněna na uplynutí časového limitu.

U známých zabezpečovacích systémů se přenos informace od domácí ústředny k pultu centrální ochrany děje po vlastní vyhrazené telefonní lince, a to ve formě dvoustavové informace, anebo po běžné telefonní lince,buď rovněž ve formě dvoustavové informace v nadhovorovém frekvenčním pásmu, anebo v digitální formě v hovorovém pásmu, jakožto úplná alfanumerická zpráva.

Nevýhodou systémů používajících přenos po vlastní lince a systémů s přenosem po běžné lince v hovorovém pásmu je jejich snadná napadnutelnost. Největší nevýhodou systému používajícího přenos po běžné lince v nadhovorovém frekvenčním pásmu je, že signál projde pouze přes jednu městskou ústřednu;zapojení přes pobočkovou ústřednu nebo více městských ústředen nelze realizovat. Zřizování vlastních linek je velmi nákladné, plošné nasazení systémů využívajících stávající telefonní linky nepřichází v úvahu v obcích s nízkým stupněm telefonizace.

Jsou známy zabezpečovací systémy, u nichž přenos informace od domácí ústředny k pultu centrální ochrany probíhá po linkách kabelové televize. V těchto známých systémech se zařízení odpovídající pultu centrální ochrany periodicky dotazuje standardních ústředen v jednotlivých chráněných objektech na jejich stav s periodicitou cca 6 s.

Nevýhodou známých zabezpečovacích systému využívajících k přenosu linky kabelové televize je jejich snadná napadnutelnost, neboť chráněný objekt není v dobé mezi periodickými dotazy monitorován, čehož může být využito k napojení emulátoru.

Pokud má obecné dojít k plošnému nasazení bezpečnostního systému v obytných domech, domovních blocích, případně v městských čtvrtích, musí systém splňovat tyto základní požadavky:

- jeho technická úroveň musí vyhovovat platným normám,

- jeho ovládání musí být přístupné osobám od 8 let věku,

- musí být zabezpečen proti zneužití přístupových práv,

- musí být, alespoň v základním provedení, nákladově přístupný všem sociálním vrstvám žijícím v oblasti nasazení,

- musí být dostatečně variabilní, aby poskytl různý komfort podle přání a sociálního statutu uživatelů.

Nevýhodou známých bezpečnostní systémů je, že nesplňují alespoň jeden z uvedených požadavků: Podmínce přístupnosti osobám od 8 let vyhovují systémy ovládané mechanickým nebo elektronickým klíčem. Přitom systémy s mechanickým klíčem v případě ztráty klíče nevyhovují požadavku zabezpečení proti zneužití přístupových práv a systémy s elektronickým klíčem nejsou cenové dostupné širším sociálním vrstvám. Sama náhrada elektronického klíče v případě ztráty je spojena s vysokými náklady.

Řešení si proto klade za úkol vytvořit bezpečnostní systém splňující všechny uvedené podmínky hromadného nasazení v bytové zástavbě.

Podstata technického řešeni

Uvedený úkol řeší elektronický zabezpečovací systém, zejména k ochraně bytů,v němž jsou chráněné prostory opatřeny ústřednami, které mají prvek k ovládání ústředny a alespoň jedno čidlo a které jsou napojeny na pult centrální ochrany prostřednictvím přenosových linek kabelové televize, jehož podstata spočívá v tom,že ústřednou je identifikační procesor, generující vedle nulového stavu alespoň jeden vysokofrekvenční kmitočet, a prvkem k ovládání ústředny je zařízení ke čtení čipových karet.

Ve výhodném provedení je identifikační procesor vedle nulového stavu generátorem dvou vysokofrekvenčních kmitočtů.

V provedení obzvláště výhodném pro plošné nasazení je mezi skupinu identifikačních procesorů a pult centrální ochrany vřazen skupinový dekodér frekvenčního spektra generovaného identifikačními procesory.

U alternativního provedení zabezpečovacího systému je k identifikačnímu procesoru připojen zdroj elektrického napětí a záložní zdroj elektrického napětí. Pak.může být k identifikačnímu procesoru připojeno alespoň jedno aktivní čidlo a/nebo kódová klávesnice.

Ve výhodném provedení jsou identifikační procesory a pult centrální ochrany vybaveny modemy pro oboustrannou komunikaci identifikačních procesorů s pultem centrální ochrany. Na identifikační procesor mohou být připojeny elektrické výstupy bytových měřicích a regulačních zařízení. V tomto provedení vedle bezpečnostní funkce plní systém celé spektrum doplňkových informačních a regulačních funkcí.

Obrázky na výkrese

ŘesevAi' bude dále objasněno pomocí výkresu, na němž obr, 1 představuje blokové schéma zapojení základního provedení bezpečnostního systému a obr. 2 blokové schéma zapojení systému vybaveného skupinovými dekodéry. Na obr. 3 je blokové schéma zapojení systému vybaveného modemy, přičemž u jednoho identifikačního procesoru je naznačeno připojení zdroje napětí, záložního zdroje napětí, aktivního čidla a ovládací klávesnice.

Příklady provedení technického řešení

V nejjednodušším provedení sestává zabezpečovací systém z identifikačních procesorů 1 napojených na bytové televizní přípojky 2 vedoucí k televizním přijímačům 2· ^Na identifikační procesory 1 jsou napojeny,případně jsou přímo jejich součástí zařízení 4_ ke čtení čipových karet. Na identifikační procesor 1 je dále připojenopasivní čidlo 5 umístěné ve vchodových dveřích bytu. Bytové televizní přípojky 2 jsou prostřednictvím standardního napájecího a translačního zdroje 6 kabelové televize a větví rozvodu kabelové televize napojeny na vysílací centrum 8 kabelové televize.. V místě, kde se větve 7 rozvodu setkávají, je na ně napojen pult 9 centrální ochrany, což je počítačový subsystém pro monitorování a zpracování alarroových a technických informací z chráněných objektů. U pultu 9 centrální ochrany se předpokládá stálá služba.

Identifikační procesor 1 je umístěn za vchodovými dveřmi bytu uvnitř chráněného prostrou a pasivním čidlem 5 je např. magnetický spínač umístěný ve vchodových dveřích. Identifikační procesor 1 vysílá do rozvodové sítě kabelové televize signál o frekvenci A. Při vstupu do vchodových dveří je čidlem 5 spuštěn časovač v identifikačním procesoru 1. V nastaveném časovém limitu musí vstupující osoba vložit svou identifikační čipovou kartu do čtecího zařízení' £. Pokud tak učiní a čipová karta je identifikována jako oprávněná, změní identifikační procesor 1 vysílanou frekvenci z A na B. Pokud tak neučiní nebo čipová karta je identifikována jako neoprávněná, přestane identifikační procesor 1 vysílat. Nulová frekvence znamená alarmový stav. Každý identifikační procesor £ systému má vlastní charakteristickou frekvenci A, která odpovídá prázdnému bytu a charakteristickou frekvenci B, která odpovídá obsazenému bytu. Frekvence A resp. B vysílané jednotlivými identifikačními procesory 1 systému tvoří v rozvodové síti kabelové televize spektrum, které je dekódováno pultem 9 centrální ochrany. Pult 9 centrální ochrany registruje přítomnost jednotlivých komponent spektra a vyhodnocuje stav jednotlivých chráněných bytů, tj. frekcenci A = byt prázdný, frekcenci B = byt obsazený oprávněnou osobou a frekvenci 0 = byt napadený. V posledním případě je vyhlášen alarm a uvedena v činnost výjezdová jednotka.

V popsaném nejjednodušším provedení je počet chráněných objektů - bytů v systému omezen přenosovými kapacitami systému na 1024. K překonání tohoto omezení je vytvořen rozšířený zabezpečovací systém podle obr. 2, který má v oblasti napájecích a translačních zdrojů 6 vřazeny do bytových televizních přípojek 2 skupinové dekodéry 10. Skupinové dekodéry 10 vysílají na vlastních frekvencích. Analyzují frekvenční spektrum vysílané identifikačními procesory 1 své skupiny. Změna frekvence kteréhokoliv identifikačního procesoru 1 skupiny mezi frekvenčními stavy A, B,

O se projeví změnou vlastní frekvence skupinového dekodéru 10, což registruje pult 9 centrální ochrany. Skupinový dekodér zároveň zajistí propojení příslušného identifikačního procesoru 1 s pultem 9 centrální ochrany a tím registraci charakteru změny stavu v daném bytě.

V dosavadním popisu nejjednoduššího i rozšířeného provedení zabezpečovacího systému bylo zmiňováno základní vybavení chráněného objektu, tj. bytu, které je tvořeno identifikačním procesorem 1 se zařízením 4_ ke čtení čipových karet a jedním pasivním čidlem 5 ve vchodových dveřích. Toto vybavení je schopno plnit základní zabezpečovací funkci bytu. Systém však umožňuje, aby v jednotlivých bytech byla podle přání uživatelů instalována dodatková zařízení, případně připojená na zabezpečovací systém podle vynálezu prostřednictvím standardní zabezpečovací ústředny.Tím se dále zvýší uživatelský komfort v daných bytech. Tím je míněno napojení identifikačního procesoru na zdroj 11 elektrického napětí, tedy na elektrickou síň, což umožní instalaci aktivních čidel 12 napojených na identifikační procesor 1. Pro případ výpadku elektrické síté může být instalován zálohový zdroj 13 napětí. Po jeho vyčerpání přepne identifikační procesor na stav 0 a pultem 9 centrální ochrany je identifikován stav napadení. Zdroj 11 elektrického napětí dále umožňuje připojení dodatkové kódové klávesnice 14 na identifikační procesor. Touto kódovou klávesnicí 14 mohou být např. měněny podmínky přístupu do objektu přímo jeho uživatelem.

Dosud popsaná provedení umožňují pouze jednostrannou komunikaci v zabezpečovacím systému, a to směrem od identifikačních procesorů 1 k pultu centrální ochrany 9. Další stupeň zabezpečovacího systému z uživatelského hlediska představuje'provedení, v němž je pult 9. centrální ochrany vybaven modemem 15 pro oboustrannou komunikaci a rovněž byty podle volby uživatelů jsou vybaveny modemy 15 pro oboustrannou komunikaci. Tento komplexní zabezpečovací systém podle obr. 3 jednak umožňuje, aby pult £ centrální ochrany rozeznal druh ohlašované poruchy, jednak umožňuje regulační zásahy v jednotlivých bytech z pultu 9 centrální ochrany, např. regulaci teploty, okysličení vody v akváriu a pod. Oboustranná komunikace probíhá na frekvencích od 5 do 29 MHz.

Zabezpečovací systém . jeví značnou odolnost proti napadení. V případě, že by došlo k pokusu nahradit chybějící kmitočet chráněného objektu jeho emulací, postačí nepatrná časová prodleva před zapojením emulátoru k tomu, aby pult 9 centrální ochrany zaregistroval napadení a identifikoval napadený objekt. Při vypnutí sítového napětí je u základních provedení bezpečnostního systému jeho funkčnost nedotčena.V bytech vybavených napojením na zdroj ll elektrického napětí nastupuje při výpadku sítě zálohový zdroj 13. Po vyčerpání zálohového zdroje 13 ustane generování kmitočtu a pult 1 centrální ochrany zaznamená nerovnovážný stav.

V případě ztráty klíče, tedy čipové karty, ohlásí uživatel ztrátu službě u pultu 9 centrální ochrany, která nastaví na příslušném identifikačním procesoru 1 změnu podle kódu nového klíče. Pokud je byt vybaven vlastní kódovou klávesnicí 14, může si přestavení provést sám uživatel.

Bezpečnostní systém dovoluje, aby jednotlivé body systému, třeba i vzájemné sousedící, měly různé vybavení - od základního až po kompletní.

Bezpečnostní systém najde uplatnění zejména při plošném nasazení v obytných čtvrtích.

Cl·'3/ ,56 I

I

I

C;íC(

NÁROKY NA OCHRANU

Claims (8)

1. Elektronické zabezpečovací zařízení, zejména k ochraně ί&ί-'ί.'*''' α.ίΐ·~;ι' bytůk^jehóž součástí jsou v chráněných prostorách umístěné ústředny, které mají prvek k ovládání ústředny a alespoň jedno čidlo a které jsou napojeny na pult centrální ochrany prostřednictvím přenosových linek kabelové televize, vyznačující se tím, že ústřednou je identifikační procesor (1) ke generování alespoň jednoho vysokofrekvenčního kmitočtu vedle alarmo^vého nulového stavu, přičemž prvkem k ovládání ústředny je zařízení (4) ke čtení čipových karet.

2. Zabezpečovací zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že ústřednou je identifikační procesor (1) ke generování dvou vysokofrekvenčních kmitočtů vedle alarmového nulového stavu.

3. Zabezpečovací zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že mezi skupinu identifikačních procesorů (1) a pult (9) centrální ochrany je vřazen skupinový dekodér (10) frekvenčního spektra generovaného identifikačními procesory (1).

4. Zabezpečovací zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že k identifikačnímu procesoru (1) je připojen zdroj (11) elektrického napětí a zálohový zdroj (13) elektrického napětí.

5. Zabezpečovací zařízení podle nároku 3, vyznačující se tím, že k identifikačnímu procesoru (1) je připojeno alespoň jedno aktivní čidlo (12).

6. Zabezpečovací zařízení podle nároku 3, vyznačující se tím, že k identifikačnímu procesoru (1) je připojena kódová klávesnice (14).

7. Zabezpečovací zařízení podle nároku 3, vyznačující se tím, že identifikační procesory (1) a pult (9) centrální ochrany jsou vybaveny modemy (15) pro oboustrannou komunikaci identifikačních procesorů (1) s pultem (9) centrální ochrany.

8. Zabezpečovací zařízení podle nároku 6, vyznačující se tím, že na identifikační procesor (1) jsou připojeny elektrické výstupy bytových měřicích a regulačních zařízení .

císoO

I