CZ291792A3 - Způsob výroby samonosných filtračních jednotek - Google Patents

Abstract

Samonosná tuhá filtrační jednotka se vyrábí uložením dvou dílů vláknité plošné textilie na sebe a jejich vzájemným spojením podél vzájemné rovnoběžných oblasti dvěma řadami stehů (16) pro vytvoření kapes, do kterých jsou vložena formovací jádra (20), tvarující kapsy do kosodélníkového tvaru průřezu. Tyto díly se společné s formovacími jádry (20) vloží mezi dva formovací díly (22,24) s vlnitými formovacími plochami, do jejichž úžlabí ( i jsou vloženy kapsy plošné textilie, mající kosodélníkový 1 průřez. Každý formovací díl (22, 24) je vytvořen z formoI vacích částí (22a,22b,24a,24b) uložených na vodicích J kluzných tyčích (38) pro umožnění jejich pohybu z rozestoupené polohy, ve které může býťmezi formovací díly (22,24) vkládán zpracovávaný polotovar, do stažené uzavřené polohy, přičemž při tomto pohybu, pří kterém je polotovar udržován mezi formovacími díly (22,24), dochází f k příčnému stlačování polotovaru. Formovací díly (22,24) se vyhřívají a na plošnou textilii se tak působí teplem a tlakem pro jejt vytvzení. Na jednom okraji polotovaru se vy- i tvarují příruby (18) přehnutím okrajové části materiálu směrem ven a jeho přitlačením na boční plochy formováΊ cích dílů (22,24) pomocí lisovací desky (52). Vhodnými vlákny jsou vytvrditelná vlákna P84, polyfenylenová sulfi- tová vlákna, polyesterová vlákna buď samostatná nebo ve směsi s polypropylénovými vlákny a dvojsložková vlákna.

Description

Způsob výroby samonosných jednotka a formovací souprava

Jednotek, to

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu výroby samonosných filtračních jednotek, obsahujících soustavu průchozích kanálků, vymezených propustnými stěnovými částmi, kterými může procházet filtrovaný vzduch, odtahovaný potom průchozími kanálky, které ale zamezují průchodu prachu a/nebo jiných částic obsažených ve vzduchu; vynález se také týká filtrační jendotky vyrobené tímto způsobem a formovací soupravy pro výrobu filtrační jednotky .

Známé filtrační jednotky pro zachycování prachu jsou zpravidla uloženy na nosnou kostru, aby nedocházelo k jejich zborcení, přičemž tato nosná kostra je většinou vyrobena' z kovu nebo podobného vhodného materiálu a filtrovaný vzduch je nasáván filtračními sáčky z vnější strany a proudí směrem dovnitř, takže částice prachu nebo jiných materiálů nemohou procházet sáčkem dovnitř a shromažduji se tak na jeho vnější ploše. Velikost pórů plošné textilie, ze které jsou tyto filtrační sáčky vyrobeny, je zvolena podle velikosti prachových částic, které mají být oddělovány z proudu plynu.

Samonosné filtrační jednotky, to znamená jednotky, které nepotřebují nosnou kostru z kovu nebo jiného vhodného materiálu, jsou již také známé. Jedna z takových filtračních jednotek je prodávána pod obchodním označením ŠINTAMATIC firmou DCE Thurmašton, Leicester. Tato filtrační jednotka obsahuje pórovitou složku, která je tuhá a samonosná a je vyrobena způsobem, při kterém je směs granulovaných strojírenských polymerů slisována a zpracovávána na tuhý pórovitý kompositni prvek. Povrchová plocha tohoto prvku je potom opatřena roztokem na bázi polytetrafluoretylénu, aby se vytvořil mikroporézni povlak. I když se tento filtrační prvek zdál být po funkční stránce vyhovující, byl poněkud nákladný a jeho výrobní proces byl poměrně složitý.

Úkolem vynálezu je proto vyřešit způsob výroby samonosných filtračních jednotek, kterým by byly vytvořeny jednotky při vynaložení menších nákladů, přičemž celý výrobní proces by měl být co nejjednodušší.

Dalším úkolem vynálezu je vytvořit odpovídající samonosný filtrační prvek, jehož konstrukční provedení by bylo poměrné jednoduché a jehož výroba by nebyla nákladná, přičemž tímto filtračním prvkem by měly být snadno nahrazovány filtrační prvky, které jsou již dlouho osazeny ve filtračních sousta-------vách-a ztráce jí tak již svou účinnost-.---------- - ---- --------------Ještě jiným úkolem vynálezu je vyřešit formovací sopravu k provádění způsobu podle vynálezu a pro výrobu filtračních jendotek podle vynálezu, která by umožňovala manipulaci s díly filtrační jednotky před jejich vyfórmováním.

Podstata vynálezu

První z těchto úkolů je vyřešen způsobem výroby filtračních jednotek podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že nejprve se uloží dva díly ohebné vláknité plošné textilie, propustné pro vzduch, na sebe, načež se oba díly vzájemné spojí podél vybraných a v. odstupu od sebe uspořádaných oblastí pro vytvoření soustavy průchozích kanálků, z nichž každý je na jednom svém konci otevřený, a potom se do každého průchozího kanálku vloží formovací jádro, mající tvar odpovídající svým průřezem tvaru průřezu hotoveného průchozího kanálku, a plošná textilie se s takto uloženými formovacími jádry a vyformovanými průchozími kanálky zpracuje, aby se stalá tuhou při zachování propustnosti pro vzduch. *

Při tomto výrobním postupu,není nutno používat složitých formovacích a lisovacích souprav, ale postačují k tomu poměrně jednoduchá formovací jádra a formovací díly, kterými je možno jednoduše samonosné filtrační jednotky vyrobit.

Bylo zjištěno, že pro dosažení mnohem přesnějšího vytvarování konečného tvaru filtrační jednotky a také pro lepši zpevnění stěnových částí dohotoveně filtrační jednotky v průběhu vytvrzováni těchto stěnových částí je výhodné, jestliže se formovací jádra po vložení do dílů plošné textilie stlačí mezi dvojicemi vzájemně protilehlých vlnitých formvacich dílů, jejichž vlny jsou uspořádány svými úžlabími proti době a vzájemný odstup mezi těmito úžlabími odpovídá rozestupu mezi oblastmi, ve kterých jsou díly plošné textilie vzájemně spojeny k sobě, přičemž tvar příčného průřezu vln formovacích dílů odpovídá tvaru průřezu formovacích jader.

• - V dalším výhodném provedení způsobu podle vynálezu se každý formovací díl vytvoří ze skupiny formovacích části', z nichž každá obsahuje nejméně jednu formovací vlnu, a tyto formovací části jsou podepřeny na podpěrné soustavě pohyblivě mezi rozestoupenou polohou a staženou polohou, přičemž zpracovávaný polotovar s formovacími jádry uloženými v průchozích kanálcích se přivede do kontaktu se zvlněnými povrchovými plochami formovacích dílů, zatímco formovací Části obou formovacích dílů jsou ve svých rozestoupených polohách a zpracovávaný polotovar se tak udržuje mezi vlnitýmni povrchovými plochami, načež se formovací části stáhnou k sobě a vložený polotovar se stlačí ze stran a potom se půsoi tlakem na formovací části a zpracovávaný polotovar se udržuje mezi nimi v příčně stlačeném stavu.

U způsobu podle vynálezu je tak možno ocenit, že při poměrně jednoduchém řešeni je podstatné usnadněno ukládání zpracovávaného polotovaru ve formě dvou vzájemně spojených dílů plošné textilie a polotovar může zaujmout svou normální ’ϊρτΠΙ. V

V.:.

polohu pro zatěžování, načež se před vlastním formováním plošná textilie příčně stlačí do formovaného tvaru,

V tomto výhodném provedeni způsobu podle vynálezu se vlnité plochy formovacích dílů udržují v polohách proti sobě a umožňují vsunutí plošné textilie, opatřené formovacími jádry vsunutými do jejích sešitých kapes, průchod mezi formova-. cimi plochami a uložení na místo formováni. V alternativním provedení může být zpracovávaný polotovar nejprve uložen na jeden z formovacích dílů, zatímco druhý formovací díl je udržován v odstupu od něj, načež se potom také druhý z formovacích dílů spustí na vložený zpracovávaný polotovar.

_ _v dalším výhodném “přovédeňí způsobu~pčďíe vynálezu ’ se pro uložení zpracovávaného polotovaru mezi vlny formovacích ploch formovací části každého formovacího dílu oddalují od sebe a udržují se v oddáleném stavu pomocí nejméně jednoho distančního ústrojí, přičemž distanční ústrojí se odtáhne, jakmile se formovací díly přivedly do styku s povrchem zpracovávaného polotovaru, a formovací,části se potom stáhnou k sobě. Toto uspořádáni je zvláště výhodné, jesltiže má být formovací proces automatizován.

Aby se zajistilo, že nedojde k žádným relativním pohybům mezi formovacími částmi .těchto formovacích dílů v průběhu formovací operace, jsou všechny formovací části formovacích dílů sepnuty k sobě do své uzavřené polohy v celém průběhu působení formovacího tlaku.

Při provádění jednoho ze způsobů výroby filtračních jednotek podle vynálezu se plošná textilie s výhodou vytvrdí zahřátím na předem určenou teplotu. V některých případech by zahřátí nemělo překročit druhou vyšší nastavenou teplotu. Je-li k provádění způsobu podle vynálezu použito formovacích dílů, jsou díly plošné textilie s výhodou zahřívány horkými formovacími díly, takže pro tento účel je třeba vytvořit formovací díly z materiálu s dobrou vodivosti tepla. Vláknitá plošná textilie však může být vytvrzena i jinými způsoby, například může obsahovat složku, která se aktivuje vystavením _rultrafilalovému zářeni, nebo může obsahovat lepidlovou složku , která se stává aktivní působením vhodného katalyzátoru nebo jiného aktivačního prvku.

Pro vzájemné spojeni obou dílů plošné textilie k sobě je zejména použito stehů, uspořádaných zejména do vzájemné rovnoběžných řad, umístěných v odstupech od sebe a probíhá jících podél oblastí, ve kterých mají být díly plošné textilie vzájemně spojeny. Tyto oblasti vzájemného spojení obou dílů plošné textilie probíhají zejména vzájemně rovnoběžně a jsou rozmístěny ve stejných rozestupech.

±4,

Dva díly plošné textilie, uložené svými lícními plochami na sebe, mohou být tvořeny vždy jen jedním kusem materiálu; přehnutým na polovinu, nebo dvěma samostatnými kusy, uloženými na sobě. V alternativním provedení může každá vrstva sestávat ještě z několika dílčích vrstev. Kromě toho zatímco vrstvy mohou být spojeny dohromady před jejich vzájemným spojováním, zejména jestliže jsou jejich části vzájemné spojeny sešitím, mohou být všechny vrstvy spojeny navzájem jedinou spojovací operací.

Jsou-li dva díly vytvořeny z jedné nebo z vice vrstev přehnutých na sebe, jsou průchozí kanálky uzavřeny na jednom svém konci okrajovým přehybem, zatímco při sestaveni polotovaru ze dvou samostatných dílů jsou průchozí kanálky uzavřeny na jednom svém konci sešitím, přičemž poloha švů je volena tak, že na jednom konci uzavřené kanálky vytvářejí kapsy v dohotovené filtrační jednotce. I když jsou díly plošné textilie opatřeny přehnutou vrstvou nebo vrstvami, je přesto výhodné sešit konce kanálků v sousedství přěhybů. Tímto sešitím se umožní následné ostřihování vláknitého plošného útvaru v případě potřeby, aniž by přitom došlo k otevřeni uzavřených konců kanálků.

Na konci filtrační jednotky vedle otevřených konců průchozích kanálků je možno v dalším výhodném provedení způsobu podle vynálezu vytvořit. pro upevnění filtrační jednotky ve filtrační soustavě okrajové příruby, vytvořené vcelku s stěnovými částmi, do kterých jsou otevřeny průchozí kanálky. Pro vytvoření těchto přírub se oblasti dílů plošné textilie nespojuji sešitím až k okraji obou na sebe uložených dílů, ale okrajová oblast je ponechána nesešitá, takže tato okrajová oblast se potom může přehnout směrem ven a textilie se v této oblasti podrobí podobnému zpřácováhí jako jiné oblasti, aby se dosáhlo jejího vytvrzení.

v dalším výhodném provedení způsobu podle vynálezu vyčnívají okrajové části dílů plošné textilie podél jednoho okraje směrem ven z formovacích dílů při jejich přiblížení k sobě a ponechají se vzájemně nespojené. Tyto okrajové části se v tomto případě přehnou přírubově směrem ven a přitlačí se proti lisovací ploše vytvořené na bočních plochách formovacích dílů nebo spojené s těmito bočními plochami a vytvoří se příruby, do kterých jsou na jednom okraji zpracovávaného polotovaru vyústěny otevřené konce průchozích kanálků. Pro lisování směrem ven přehnutých okrajových částí dílů plošné textilie se použije lisovací desky, která je opatřena otvory, které mají umožnit pohyb lisovací desky podél koncových částí každého formovacího jádra do záběru s ven přehnutými okrajovýni přírubovými částmi plošné textilie. Lisování přírub probíhá zejména současně s formováním dílů plošné textilie.

Formovací tlak je vyvozován výhodně dvěma vzájemn ě spolupracujícími tlačnými deskami formovacího lisu, mezi nimiž jsou uloženy formovací díly, stažené k sobe a mající mezi se- 7 bou vložený zpracovávaný polotovar ve formě dvou vzájemně spojených dílů plošné textilie. Při působeni na tento zpracovávaný polotovar, který se má stát tuhým působením zvýšené teploty a tlaku, je výhodné vytvořit formovací díly z materiálu s dobrou vodivostí tepla, přičemž tlačné desky formovacího zařízení jsou vyhřívané.

Třetí úkol vynálezu je vyřešen formovací soupravou podle vynálezu obsahující dva vzájemně protilehlé formovací díly s vlnitými formovacími plochami, mezi nimiž je uložen zpracovávaný polotovar sestavený ze dvou dílů plošného materiálu, spojených navzájem pro vytvoření kapes s tvarem svého průřezu odpovídajícím a spolupracujícím s povrchovými plochami vlnitých formovacích dílů a slisovaných a vyformovaných do tvaru odpovídajícího tvaru formovacích jader a formovacích dílů. Podstata této formovací soupravy podle vynálezu spočívá v tom, že každý vlnitý formovací díl je vytvořen ze skupiny formovacích částí, z nichž každá obsahuje nejméně jednu vlhu a tyto formovací části jsou podepřeny podpěrnou soupravou upravenou pro jejich vedení při posuvném pohybu mezi rozestoupenou polohou a staženou polohou, přičemž v rozestoupené poloze formovacích části jsou formovací jádra, uložená v průchozích kanálcích zpracovávaných polotovarů, vložena mezi formovacími částmi a jsou v¹kontaktu s vlnitými povrchovými plochami tvořenými vlnami formovacích části formovacích dílů, přičemž průchozí kanálky s formovacími jádry jsou uloženy mezi vlny a zpracovávaný polotovar je tak uložen mezi dvěma formovacími díly, které mají ve své uzavřené poloze formovací části každého formovacího dílu staženy k sobě a vytvářejí souvislou vlnitou plochu, přičemž zpracovávaný polotovar, uložený mezi formovacími díly, je při pohybu formovacích částí do jejich stažené polohy stlačován v příčném směru.

Pro optimální usnadnění plněni formovacího zařízení obsá8 huje každá z formovacích částí jen jednu vlnu, to znamená dva hřebeny a mezi nimi jedno úžlabí s plochým rovinným dnem, přičemž další rovinné dno poloviny úžlabí je upraveno na vnější straně hřebenů, přičemž uspořádání těchto částí je takové, že při uložení formovacích částí do jejich stažené polohy je vnější dno uloženo vedle hřebene sousední formovací části. Při tomto řešení je vkládání zpracovávaného polotovaru do jeho normální formovací polohy velmi usnadněno bez nutnosti jakéhokoliv příčného stlačování polotovaru podél jeho délky.

Při použití formovací soupravy podle vynálezu pro přehýbací operaci při vytvářeni okrajových přírub na zpracovávaném polotovaru jé ne jméně' j eden konec· formovacích častí opatřen otvorem, kterým může přesahovat okrajová část zpracovávaného polotovaru přes konce formovacích částí, přičemž boční plochy formovacích částí na tomto konci tvoří lisovací plochu nebo jsou opatřeny lisovací plochou a formovací souprava dále obsahuje lisovací desku, která je opatřena nejméně jedním otvorem odpovídajícím otvorům vytvořeným na jednom konci formovacích dílů a mezi kterou a lisovacími plochami formovacích dílů mohou být přírubově přehnuty a slisovány okrajové části zpracovávaného polotovaru, vyčnívající z bočního otvoru formovacích dílů. Kromě toho jsou na koncích formovacích částí nebo v jejich sousedství upraveny dosedací prostředky, které slouží k vyvozování reakční tlačné síly, jestliže jsou lisovací desky přitlačovány na tyto dosedací prostředky. Jestliže je formovací síla vyvozována dvěma tlačnými deskami, pak dosedací prostředky obsahují dvě dosedací plochy, z nichž každá je upravena na jedné z tlačných desek formovací soupravy.

V dalším výhodném provedení formovací soupravy podle vynálezu obsahuje podpěrná souprava skupinu vodicích kluzných tyčí, na kterých jsou posuvné uloženy formovací části formovacích dílů společně s polohovacími prostředky pro udržováni vodicích kluzných tyči spřažených s jedním formovacím dílem a s druhým formovacím dílem v požadovaném polohovém vztahu, ve kterém je zpracovávaný polotovar udržován mezi formovacími díly tak, že formovací části formovacích dílů se mohou pohybovat z jejich rozestoupené polohy do jejich stažené polohy bez ztráty vzájemného kontaktu mezi zpracovávaným polotovarem a vlnami. Polohovací prvky se s výhodou mohou pohybovat do vysunuté polohy a při tomto pohybu mohou sledovat stahování -formovacích částí k sobě a tím umožňují přenášení formovací tlačné síly na formovací části a tím také na zpracovávaný polotovar, umístěný mezi formovacími částmi.

Při výrobě filtrační jednotky způsobem podle vynálezu je třeba druh vláknitého materiálu pro přípravu plošné textilie volit podle použití vyrobené filtrační jednotky. Použitá vlákna mají mít potřebnou hmotnost a jsou zpracována do plošné textilie některým ze známých výrobních postupů pro výrobu netkaných textilií, aby se dosáhlo požadované hustoty plošné textilie. Jedním z takových vhodných výrobních postupů je výrobní postup pro hotovení vláknité plsti mykáním a jehlováním, přičemž hmotnost plsti na jednotku plochy, velikost jehel a hustota jehel jsou voleny podle požadovaných vlastností výsledného produktu. Jedním z příkladů plošné vláknité textilie je natkaná plošná textilie vyrobená z polyimidových vláken, která se po svém zahřátí nad teplotu skelného přechodu stávají tuhými? taková vhodná polyimidová vlákna jsou dodávána pod obchodním označením P84 firmou Lenzing AG. Filtrační jednotky vyrobené z těchto vláken jsou již používány, avšak v nevytvrzeném stavu, přičemž jednou z výhod těchto vláken je skutečnost, že jsou vhodná pro provozní teploty až do nejméně 200°C a kromě toho jsou odolná proti působejí širokého spektra chemických látek, které se mohou vyskytovat v proudu filtrovaného vzduchu. Kromě toho mají vlákna P84 silnou tendenci ke smršťování, zejména jsou-li zahřáta nad teplotu skelného přechodu, která je řádové 315°C, takže-zpracovávané plošná textilie z těchto vláken se vyformuje způsobem podle vynálezu přesně do tvaru, daného formovacími jádry a/nebo formovacími díly, a vytvoří tak přesně vyformovanou filtrační jednotku s kvalitními povrchovými plochami a dobrou vnitřní pevnosti, která poskytuje potřebnou pevnost i celé filtrační jednotce.

Místo vláken, které se po svém zahřátí stávají tuhými, je možno pro vytvoření plošné netkané textilie použít termoplastických vláken. V takovém případě je důležité udržet dostatečnou propustnost materiálu pro vzduch, přičemž při zpracování nejsou jednotlivá vlákna vláknitého útvaru roztavena, ale jsou zahřáta na teplotu blízkou jejich bodu taveni, aby se dosáhlo určitého stupně jejich smrštění a tím aby se docí-------.- i-ii₀ -v -první- -fadě.....vytvarování f iltrační- jednotky—s-velmi—:

přesně vyformovaným tvarem a v druhé řadě aby vlákna změkla a mohla se vzájemné slepit v místech křížení, aniž by přitom byl z těchto vláken vytvořen souvislý film. Jeden ,z těchto plošných vláknitých materiálů může být vytvořen také polyfenylenových sulfitových vláken, zejména z vláken dodávaných firmou Phillips Fibres Corporation pod obchodním označením Ryton PPS. Tato vlákna mají bod tavení řádově kolem 285°c a mohou být použita v provozních podmínkách s trvalou teplotou do 190°C, přičemž krátkodobé jsou schopny odolávat i vyšším teplotám. Tato vlákna mají navíc vynikající odolnost proti širokému spektru kyselin a alkálií a nejsou rozpustná v žádném ze známých organických rozpouštědel při teplotách nižších než 200°C. Kromě toho je materiál vyrobený z těchto vlákén řazen do nehořlavých materiálů.

Výroba filtračních sáčků z těchto vláken je již známa, ale dosud nebylo nalezeno řešení výrobního postupu, kterým by bylo možno z těchto vláken vytvořit samonosné filtrační jednotky. Překvapivě bylo totiž zjištěno, že tato vlákna mohou být využita pro výrobu samonosných filtračních jednotek bez zrát propustnosti pro vzduch, pokud se tyto filtrační jednot11 ky vyrábějí způsobem podle vynálezu..

Jako alternativu termoplastických vláken je možno použít polyesterových vláken, která je možno zpracovávat podobně jako vlákna Ryton. V tomto případě je pochopitelně teplota taveni materiálu vláken o něco nižší a pohybuje se řádově kolem 240°C, přičemž samonosná filtrační jednotka vyrobená z polyesterových vláken je použiteůná při podstatně nižších provozních teplotách než je tomu u filtračních jednotek, vyrobených z plošné textilie z vláken Ryton nebo P84. Nicméně je možno způsobem podle vynálezu vyrobit.výhovující samonosné filtrační jednotky.

Plošnou textilii je možno vyrobit také ze směsi vláken. Například bylo zjištěno, že jednim takovým vhodným materiálem je vláknitý směsný materiál sestávající v hmotnostních množstvích z 55 až 80 dílů polyesterových vláken a 45 až 20 dílů polypropylénových vláken, přičemž nejvýhodnější hmotnostní poměr,obou těchto druhů vláken je 70:30 dílům. V tomto připadě je výhodné, že polypropylénová vlákna máji nižší bod taveni než polyesterová vlákna, takže zahřátím vláknitého materiálu nad teplotu tavení polypropylénu, avšak na teplotu nižší než je teplota tavení polyesteru je možno dosáhnout roztavení polypropylénových vláken, která se roztečou mezi polýestřová vlákna a spojí je mezi sebou, přičemž působením tepla na vláknitý útvar se současně dosáhne smrštění polypropylénových vláken a tím také, i když v menším rozsahu, smrštění polyesterových vláken, takže plošná textilie těsné přilne na formovací jádra a/nebo formovací díly a přesné sleduje jejich tvar a výsledkem je přesné vytvarovaná filtrační jednotka, mající dobré samonosné vlastnosti.

Dalším příkladem vhodného vláknitého materiálu je plošná textilie vyrobena ze směsi dvousložkových vláken a jiných vhodných vláken, přičemž tento materiál by měl obsahovat v hmotnostním množství nejméně 5% dvousložkových vláken. Základní vlastnost těchto dvousložkových vláken spočívá v tom, že jedna ze složek má jiné vlastnosti než druhá složka, zpravidla nižší bod tavení, takže opět při působení teplem až k teplotě blízké bodu tavení se jedna ze složek vláken může roztěkat a sloužit jako pojivo pro vzájemmné spojené nejen druhých vláken, ale také, druhé složky dvousložkových vláken, přičemž výsledkem tohoto procesu je vytvoření vytvrzené textilie, u které současně došlo působením tepla u všech vláken ke smrštění v určitém rozsahu, což má za následek velmi přesné vytvarováni filtrační jednotky, která má dobré samonosné vlastnosti.

Další'“možnou'aTťěřňativu představuje netkaná textilie, která je impregnována dostatečným množstvím pryskyřičného ztužujícího materiálu, který může být vytvrzen působením tepla nebo i jinými vlivy. Tento ztužující materiál může být dodáván ve formě latexu a používán v poměrně malém hmotnostním množství, pohybujícím se například od 10 do 30% netkané vláknité plošné textilie. Příkladem tohoto latexu může být styrénový homopolymer a kópolymerní latexy.

Jak již bylo řečeno, do rozsahu vynálezu spadají také vícevrstvé plošné textilie. Bylo zjištěno, že za určitých okolnosti je použití těchto vícevrstvých plošných textilií výhodnější než použité jednovrstvé textilie. Tyto vrstvy kromě toho mohou být k sobě přichyceny mírným provázáním vláken vlastního rouna, zejména když mají různou tloušťku, nebo mohou zůstat nespojené k sobě, zejména mají-li stejnou tloušťku, a jsou vzájemné propojeny jen prošitím ve zvolených oblastech, jak to bylo popsáno v předchozí části.

Do rozsahu vynálezu však spadá také použití vícevrstvých plošných textilií, u kterých různé vrstvy mají rozdílné vlastnosti, potřebné pro výrobu samonosného filtračního prvku.

Například vnější povrchová vrstva by měla být takového charakteru, aby se z ní snadno uvolňoval zachycený prach a/nebo jiné částice obsažené ve filtrovaném vzduchu, zatímco vnitřní povrchová vrstva by neměla být přilnavá k formovacím dílům a jádrům v průběhu formovacího procesu, přičemž alespoň jedna z těchto vrstev nebo další vrstva ·by měla mít další potřebné vlastnosti, totiž dobré filtrační schopnosti při filtraci procházejícího vzduchu a potřebnou tuhost, která by zajistila tuhost a samonosnost výsledné filtrační jednotce.

Další ze stanovených úkolu je vyřešen filtrační jednotkou podle vynálezu, opatřenou soustavou průchozích kanálků, omezených stěnovými částmi propustnými, pro vzduch, kterými může filtrovaný vzduch procházet, ale které znemožňují průchod prachu a/nebo jiných čásic obsažených ve vzduchu, přičemž tato filtrační jednotka je vyrobena způsobem podíe vynálezu, popsaným v předchozí části. ’

Ve všech případech může být bez ohledu na druh použitých vláken pro plošnou textilii, ze které je vytvořen zpracovávaný polotovar, při dokončování způsobu podle vynálezu vhodné nanést na vnější povrchové plochy plošné textilie povlak usnadňující uvolňování zachyceného prachu, například povlakový film z polytetraefluoretylénu s vhodnou hustotou.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude blíže objasněn pomocí příkladů provedení filtrační jednotky a formovací soupravy pro výrobu samonosné filtrační jednotky, zobrazených na výkresech, kde znázorňují obr. 1 axonometrický pohled na část jednoho formovacího dílu formovací soupravy podle vynálezu, zobrazující části této soupravy v rozloženém stavu společné s distančními prvky pro nastavení jejich vzájemných poloh, obr. 2 řez částmi dvou formovacích dílů, které.se nacházejí v uzavřeném stavu a udržují mezi sebou zpracovávaný polotovar z plošné textilie, v jehož kapsách jsou uloženy formovací jádra, obr. 3 axonometrický pohled na část formovací soupravy s formovacími díly ve stažené poloze a lisovací deskou v poloze, ve které formuje přírubové okrajové části zpracovávaného polotovaru, vyčnívající z formovacích dílů, obr. 4 boční pohled na jednu z· formovací částí formovacích dílů, obr. .5 boční pohled na tvarovací zařízení, upravené-pro formování pomoci formovací soupravy podle výnálezu, obr. 6 boční pohled na část filtrační jednotky podle vynálezu a obr. 7 příčný řez filtrační jednotkou, vedený rovinou VII-VII z obr. 6.

Příklady provedeni wnálezu

Filtrační jednotka, zobrazená na obr. 6 a 7,^J obsahuje skupihu přůchoYích kanálků7Í0?~ které jsou ohraničeny tuhými zvlněnými stěnovými částmi 12. propustnými pro vzduch, kterými může filtrovaný vzduch procházet a může být odváděn těmito průchozími kanálky 10, ovšem tyto stěnové části 12 brání průchodu prachu a/nebo dalších částic obsažených ve vzduchu. Průchozí kanálky 10 mají v průřezu kosočtverečný tvar a jejich ohraničující stěnové části 12 jsou spojeny spolu podél hřebenů 14 vln dvěma řadami stehů 16. Na jednom konci, který je na obr. 6 spodním koncem, je každý průchozí kanálek 10 uzavřen dvojitou řadou stehů sledujících obloukové dráhy, po kterých tyto stehy směřuji proti dalším stehům 16 probíhajícím podél sousedního hřebene 14 vlny, zatímco protilehlý konec průchozích kanálků 10 je otevřený. Podél hran filtrační jednotky, sousedících s otevřenými konci průchozích kanálků 10, jsou dále vytvořeny příruby 18, které jsou vyformovány vcelku še stěnovými částmi 12, přičemž tyto příruby 18 jsou slepeny se žtužujíci vrstvou 18a, která má v podstatě stejný obrys jako příruby 18; ztužující vrstva 18a je opatřena vyformovanými otvory, které jsou umístěny proti otevřeným koncům průchozích' kanálků 10. Příruby 18 slouží pro upevnění filtrační jednotky ve vhodné filtrační soustavě.

f. ¹ ' « i - ‘

Polotovar, ze kterého, má být tato filtrační jednotka vyrobena, obsahuje dvě části vhodné plošné textile, uložené lícními plochami na sebe, které jsou spojeny vzájemně ve vybraných oblastech například řadami dvojitých stehů 16. Je-li použito sešíváni obou dílů k sobě, mohou být průchozí kanálky 10 uzavřeny na jedněch svých koncích sešitím na tomto konci podél obloukové dráhy, takže stehy 16 z jedné dvojice stehů nebo řad' jsou spojeny se stehy 16 sousední dvojice stehů nebo řad. Kromě toho jsou na druhých koncích průchozích kanálků 10 řady vzájemně rovnoběžných stehů 16 ukončeny krátce před koncem dílů textilie, takže tyto díly mohou být ve svých okrajových oblastech, jak bude podrobněji popsáno v další části popisu, přehnuty směrem ven a mohou tak vytvářet příruby 18.

Při provádění způsobu podle vynálezu se díly textilie^·· nejprve uloží na sebe a zajisti ve vzájemných polohách, načež 1 se do každé kapsy formované filtrační jednotky vloží formová- $ cí jádra 20. Každé formovací iádro 20 má v podstatě kosodélní kový průřez a tak jsou. stěnové části 12. vymezující každý průchozí kanálek 10, vytvarovány do odpovídajícího kosodélníkového tvaru svého průřezu. Plošná textilie je potom společně $ s vloženými formovacími jádry 20 vložena mezi dvojice formo- ΐ vacích dílů 22, 24. které jsou opatřeny vlnitými povrchovými * plochami, které jsou tvarovány a uspořádány tak, že jsou umístěny vrcholy svých vln proti sobě, svým tvarem jsou přizpůsobeny tvaru: formovacích jader 20 a jsou od sbe vzdáleny tak, že je možno mezi ně vložit formovací jádra 20, přičemž formovaný materiál, který je na nich uložen, je přichycen v úžlabí vln. Mezi úžlabími jsou dále vytvarována plochá dna 26, která jsou v podstatě rovinná a která odpovídají okrajům oblasti, které mají být takto vytvarovány a ve kterých jsou textilie vzájemné spojeny stehy 16, aby se tak vytvořily odpovídající dna vln v dohotovené filtrační jednotce. Řady stehů jsou s výhodou uspořádány tak> že' stehy jsou vytvořeny v rozích tvořících okraje těchto plochých částí v úžlabí vln.

Z pravé části obr. 2 je patrno, že okraje filtračních jednotek jsou sevřeny mezi dvě ploché okrajové části 32 protilehlých okrajových dvojic lisovacích dílů 22, 24. Tyto ploché okrajové části 32 mají udržovat okraje filtračního materiálu těsně na sobě a slouží také k působení teplem a tlakem na materiál, ze kterého je filtrační jednotka vyráběna.

Formovací souprava k provádění tohoto způsobu výroby filtrační jednotky obsahuje, jak již bylo řečeno, tvarovací formy 20 a dvojice lisovacích dílů 22, 24. Jak je patrno zejména z obr. 1 až 3, každý lisovací díl 22, 24 je vytvořen z několika formovacích částí 22a, 22b, 24a, 24b. Každá formovací část 22a, 22b, 24a, 24b obsahuje jednu.vlnu, to znamená dva hřebeny 30, mezi ’ nimiž je vytvořeno jedno úžlabí s plochýmn dnem 14, přičemž na vnější straně obou hřebenů 30 jsou vytvořena další plochá dna 14, která jsou uspořádána tak, že když jsou formovací části 22a, 22b, 24a, 24b uloženy těsné vedle sebe, jak je to zobrazeno na obr. 2 a 3, jsou vnější části plochých den 14 umístěny mezi jedním hřebenem 30 a sousedním hřebenem 30 sousední formovací části 22a, 22b, 24a, 24b. Jak je kromě toho patrno z obr. 1 a 2, koncové formovací části 22a, 22b, 24a, 24b. z nichž je na těchto obrázcích zobrazena vždy jen jedna na jedné straně, jsou opatřeny rovinnými deskovými úseky, ve kterých jsou vytvořena vybrání 32 pro uloženi okrajových částí dílů vyráběných filtračních jednotek. Při vytvořeni formovacích části 22a, 22b, 24a, 24b v tomto tvaru a zobrazeném uspořádáni může nyní obsluha zařízení vložit do formovacího zařízení díly textilie společně s tvarovacími formami 20 uloženými v kapsách sešitých dílů textilie, přičemž formovací části 22a, 22b, 24a, 24b jsou při tomto vkládáni uloženy v odstupech od sebe, jak je to znázorněno na obr. 1, kdy jejich rozestup odpovídá normální šířce tvarovaných dílů v rovinném stavu před jejich formováním do vlnitého tvaru. Filtrační materiál je před svým vyformovánim méně stlačený a má menší hustotu a v důsledku toho jsou rozteče mezi sousedními tvarovacími formami 20 větší než po vy formování filtračního materiálu, kdy je jeho hustota na jednotku půdorysné plochy menší. Pro nastaveni vzájemných rozestupů mezi formovacími částmi 22a, 22b, 24a, 24b slouží jednoduché distanční ústrojí 34 ve formě hřebenovitých lišt, umístěných na protilehlých stranách každého formovacího jádra 20, z nichž je na obr. 1 zobrazena pouze jedna,; toto distanční ústrojí 34 je opatřeno hřebenovými výstupky 36, které jsou vloženy mezi sousední formovací části 22a, 22b, 24a, 24b, aby je oddálily od sebe na požadované rozestupy. Toto distanční ústrojí 34 může být přesouváno do požadovaných poloh vhodnými motorovými prostředky, například pneumatickými válci, ktré mohou být upraveny pro tento účel.

Tvar každé formovací části 22a, 22b, 24a, 24b je zobrazen v bočním pohledu na obr. 4, ze kterého je zřejmé, že vzájemné protilehlé konce každé formovací části 22a, 22b, 24a, 24b jsou opatřeny dvěma otvory 42 pro uloženi vodicích kluzných tyči 38, zobrazených na obr. 5, po kterých se mohou jednotlivé formovací části 22a, 22b, 24a, 24b posouvat z jejich oddálených poloh, ve kterých jsou uloženy v rozestupech od sebe, do uzavřené polohy, ve které jsou uloženy těsně na sobě. Z tohoto příkladu je také zřejmé, že jeden z těchto vodicích otvorů 40 je vytvořen v koncovém vodicím bloku 22c, 24c. který je upevněn k horní nebo spodní straně formovacích částí 22a, 22b, 24a, 24b, aby vlnitý koncový úsek každé formovací části 22a, 22b, 24a, 24b zůstal celistvý a neobsahoval žádnou· díru. Na protilehlém konci jsou formovací části 22a, 22b, 24a, 24b plné a úžlabí mezi dvéma sousedními hřebeny 30 je zakončeno náběhem 44. z tohoto příkladu je pochopitelné, že uzavřený konec kapsy filtračního prvku bude umístěn v tomto náběhu 44 nebo v jeho blízkosti.

, Formovací části 22a, 22b, 24a, 24b jsou tak upraveny pro možnost posuvného pohybu na vodicích kluzných tyčích 38 z je- 18 jich polohy, ve které jsou uloženy v odstupech od sebe, do stažené polohy. Tato stažená poloha je kromě toho vymezena zarážkovými prvky 46, uloženými na vodicích kluzných tyčích 38 a zajištěných v požadovaných polohách čepy 48. Formovací části 22a, 22b, 24a, 24b se tak mohou pohybovat směrem k sobě ve směru k zarážkovým prvkům 46 a jsou přidržovány upnutím k čepům 48. V jednoduché formě upnutí mohou být vodicí kluzné tyče 38 opatřeny v odstupu od zarážkových prvků 46, který v podstatě odpovídá délce formovacích jádrových dílů v jejich maxiálně přiblížené poloze, závitovým úsekem, na kterém může být našroubována upínací matice, která dosedá na koncovou plochu formovacích jádrových dílů. V alternativním výhodném příkladném provedení může být stažení jednotlivých formovácích prvků zájištěno pneumatickým úpihácim'ústrojiih.

Jak je patrno z obr. 3, otvory v koncových částech formovacích jader 20 prochází také druhá vodicí tyč 50 pro odtahování formovacích jader 20 od sebe po dokončení formovací operace.

Jak již bylo řečeno v předchozí části, v průběhu formovací operace se na jednom konci filtračních dílů vytvoří přehnuté příruby 18, přičemž kapsy těchto filtračních dílů, vytvořené ve formě kanálků 10, jsou otevřeny u těchto přírub 18. Pro vytvoření těchto přírub 18 nejsou části filtračních dílů na těchto koncích vzájemně spojeny. Koncové části filtračních dílů přesahují pří svém formování přes konce formovacích jader 20 a mohou tak být přehnuty směrem ven, přičemž při výrobě těchto přírub 18 se působí na směrem ven přehnuté oblasti teplem a tlakem. Pro působení tímto tlakem nejprve boční plochy formovacích částí 22a, 22b, 24a, 24b vytvoří formovací plochy, na které mohou být směrem ven přehnuté přírubové přehyby pro vytvoření přírub 18 přitlačeny lisovací deskou 52, zobrazenou na obr. 3 a 4. Lisovací deska 52 je opatřena výřezy, které dovolují její posuvný pohyb podél vy19 stupujících konců formovacích jader 20 před vložením druhé vodicí tyče 50, jak je to zejména dobře patrno z obr. 3. Lisovací deska 52 může být přitlačována libovolným ústrojím na lisovací plochu. V soustavě podle příkladu z obr. 5 sé provádí lisovací operace pro vytváření přírub 18 současné s formovací operací ve formovacím lisu opatřeném horní tlačnou deskou 54 a spodní tlačnou deskou 56. Každá z těchto tlačných desek 54. 56 je opatřena příslušným lisovacím blokem 58, 60. mezi nimiž jsou stlačovány k sobé části mimo koncových vodicích bloků 22c, 24c a na jejichž čelní konce dosedají zadní konce příslušných koncových vodicích bloků 22c, 24c. přičemž výška lisovacích bloků 58, 60 je stejná jako výška koncvových vodicích bloků 22c, 24c. Na spodní tlačné desce 56 je také uložena pomoci opěrné konzoly 62 závitové přestavitelná tlačné vřeteno 64, které je opatřeno na svém na obr. 5 pravém konci tlačným blokem 66, který má v podstatě tvar U a jehóž prostřednictvím se přenáší tlak na lisovací desku 52. Otáčením tohoto závitového přestavitelného tlačného vřetena 64 se vyvozuje tlak na lisovací desku 52, přičemž Čelní plochy lisovacích bloků 58, 60 tak zajištují vznik příslušné opačně působící reakce. V alternativním příkladném provedení může být toto přitlačování uskutečněno pomoci pneumatického přítlačného ústrojí.

. Při použití formovací soupravy podle vynálezu v tvarovacim lisu, popsaném v předchozí části, se obsluhující pracovník nejprve musí přesvědčit, že se formovací části 22a, 22b, 24a, 24b spodního formovacího díly 24 pohybují pomocí distančního ústrojí 34 do své rozestoupené polohy a potom vloží formovací jádra 20 do kapes ve formovaném polotovaru. Potom obsluhující pracovník umístí zpracovávaný polotovar mezi vlny na povrchových plochách formovacích dílů 22, 24. přičemž nejprve se zpracovávaný polotovar položí na vlny vytvořené na formovacích částech 24a, 24b spodního formovacího dílu 24 a do kapes zpracovávaného plotovaru se vsunou formovací jádra

20. která jsou umístěna v každém úžlabí vlnité povrchové plochy.·

Jakmile je zpracovávaný polotovar takto správně uložen, přemístí se do požadované polohy horní formovací díl 22, jehož formovací části 22a, 22b jsou umístěny v rozestupech od -sebe, nastavených pomocí distančního ústrojí 34, které je s nimi spojeno, načež se jednotlivé formovací části 22a, 22b přemístí u oddálené polohy do povrchového kontaktu s horní plochou zpracovávaného polotovaru. V této fázi formovacího procesu, se také oba formovací díly 22, 24 přibližují k sobě pomocí polohovacích prostředků ve formě polohovacích bloků 68. z nichž je na obr. 3 zobrazen jen jeden, v jejichž otvorech^-'jsou^- uloženy^-koncově části' ^-vo'ďicích^-kluznych^--týči^_' 38Γ Polohovací bloky 68 tak nastavují vzájemnou polohu formovacích dílů 22, 24 vůči sobé, takže zpracovávaný filtrační prvek je pevné uchycen, ale není vystaven působeni lisovacího tlaku. V této poloze se potom začnou jednotlivé formovací části 22a, 22b, 24a, 24b pohybovat ze svých rozestoupených poloh do sevřené a stažené polohy, takže zpracovávaný polotovar se tak začne stlačovat v příčném směru do stavu zobrazeného na obr. 3. Jestliže je zpracovávaný polotovar takto zachycen a držen, začne se potom posouvat lisovací deska 52 po vystupjicích koncích formovacích jader 20, jak je to opět dobře patrno z obr. 3, přičemž obsluha stroje se ujistí, že příruby 18 jsou rovnoměrně rozprostřeny po povrchu lisovacích dílů 22, 24. opatřených bočními stěnovými částmi na formovacích částech 22a, 22b, 24a, 24b formovacích dílů 22, 24. Před zahájemím tohoto posuvného pohybu lisovací desky 52 podél formovacích jader 20 se v případě potřeby umísti proti přírubovým částem materiálu filtračního prvku další vrstva materiálu s výřezy odpovídajícími svým tvarem tvaru profilů na koncích průchozích kanálků 10. Tato přídavná vrstva je spojena s přírubovými částmi v průběhu formovací operace a tvoří potom ztužující vrstvu 18a. Tato přídavná ztužující vrstva 18a může být ze stejného materiálu jako příruby 18 nebo může být z jiného materiálu. Kromě toho může být v závislosti na tom, zda se jedná o samolepicí nebo nelepívou vrstvu opatřena vrstvou lepidla, například lepidla aktivovaného teplem.

Formovací souprava se potom umísti na spodní tlačnou desku 56, přičemž zadní plochy koncových vodicích bloků 24c spodních formovacích částí 24a, 24b dosedají na zadní čelní plochy lisovacího bloku 60 na spodní tlačné desce 56 formovacího lisu. Horní tlačná deska 54 formovacího lisu se potom spustí dolů při současném působeni mírného tlaku, aby se prvky formovací soupravy udržely ve vzájemných polohách, načež se mohou odstranit s vodicích kluzných tyči . 38 polohovací bloky 68. aby se umožnilo vyvození formovacího tlaku ve formovacím lisu, přičemž v průběhu této formovací operace se*· současné působí na příruby 18 formovacím tlakem pomocí lisovací desky 52, jak bylo již popsáno v předchozí části popisu.

Na konci formovací operace, při které současné probíhá tvarování a. lisování přírub 18, se mohou do formovacích jader 20 vsunou druhé vodici tyče 50 a jakmile se zpracovaný polotovar uvolní z formovací soupravy, mohou se tato formovací jádra 20 jednoduchou pracovní oeprací odstranit.

Jestliže je materiál polotovaru takového druhu, že zůstává po působení tepla tuhý a přitom je požadováno, aby se této tuhosti filtračního materiálu v průběhu formování dosáhlo, jsou tlačné desky 54, 56 vytvořeny jako vyhřívané na vhodnou teplotu, přičemž tepelná vodivost jednotlivých formovacích částí 22a, 22b, 24a, 24b má být taková, aby se teplo rychle šířilo do jednotlivých formovacích částí 22a, 22b, 24a, 24b a potom se v průběhu formování a lisování přenášelo do zpracovávaného polotovaru. Působí-li se takto teplem, je výhodné, aby formovací souprava byla opatřena také chladicím ústrojím, aby se polotovar mohl po svém vylisování ochladit chladicí operací před svým vyjmutím z formy, přičemž za jistých okolností může být z hlediska zvýšeni produktivity “zařízení používáno pro dvě nebo tři formovací soupravy jediného formovacího lisu.

Plošná textilie, použitá při provádění způsobu výroby filtračních prvků podle vynálezu, je vyráběna známou technikou používanou při výrobě plsti, například jehlovacím postupem. Kromě toho, jak již bylo řečeno, vlákna používaná k výrobě této plošné textilie jsou takového druhu, že plošná textile se může stát tuhým plošným útvarem při zachování propustnosti pro vzduch, jestliže se na ni působí teplem a tlakem a u vláken dochází působením těchto vlivů ke smršťování, jehož stupeň je pochopitelně závislý na druhu použitého vláknitého materiálu, takže vlákna jsou tak konzolidována, aby vytvořila tuhý samonosný konstrukční prvek, což je hlavním úkolem výroby samonosných filtračních jednotek. Použitá vlákna tedy mohou být takového druhu, že při zahřátí nad přechodovou teplotu sklovatění se vytvrdí a přitom u nich může dojít současně k výraznému smrštění nebo se smrštění nemusí vyskytnout. V alternativním provedení mohou být použita termoplastická vlákna, která se po svém zahřátí na teplotu nižší, avšak blízkou teplotě taveni termoplastického materiálu, se stávají roztékavými a začnou se vzájemné slepovat v nahodilých oblastech, avšak v takto vytvářeném vláknitém útvaru nedochází k omezení propustnosti pro vzduch u výsledného materiálu. Vlákna mohou být rovněž ze dvou různých materiálů s různými vlastnostmi, zejména s tavícími vlastnostmi, takže při jejich zpracování teplem dochází k nataveni vláken s nižším bodem tavení, zatímco druhý druh vlákně zůstává v původním stavu. Po vzájmném stlačení obou druhů vláken dochází k jejich slepení k sobě a současně k dosažení ztužujícího efektu, avšak opět bez omezení propustnosti výsledné plošné textilie. Použití vláken ze dvou různých druhů materiálů se pokládá za zvláště výhodné. Další možnou alternativu předsta23 vují kromě toho vícevrstvé plošné textilie, jejichž jednotlivé dílčí vrstvy mají různé vlastnosti a všechny dohromady vytvářejí požadovanou samonosnou filtrační jednotku.

Volba druhu vláknitého materiálu a plošné textilie použité při způsobu výroby filtračních jednotek podle vynálezu závisí ve značné míře také na použití vyrobené filtrační jednotky. V některých případech je například požadováno, aby filtrační jednotka a její materiál byly odolné proti chemické korozi a/nebo aby mohly být použity v podmínkách s,poměrné vysokými teplotami, například až do 200°C a více, zatímco v jiných případech, kde se při filtrováni nevyskytují agresivní chemické látky a kdy je provozní teplota nízká, například je rovna v podstatě okolní teplotě, je možno použit zcela jiných materiálů.

V následujících příkladech provedení způsobu výroby filtračních jednotek podle vynálezu je uvedeno použití několika druhů vhodných materiálů pro tento výrobní postup.

X -1

Přiklad 1

Netkaná plošná textilie ve formě plsti z vláken byla připravena ze směsi obsahující v hmotnostních množstvích 50% 1,7 decitex/60 mm a 50% 3,3 decitex/60 mm staplovýeh polyimidových vláken, dodávaných pod obchodním označením P84 firnou Lenzing AG. Hmotnost této ohebné vláknité plsti, vyráběné jehlovacím postupem, byla kolem 400 g/m^ a její tlouštka byla kolem 3,5 mm. Tato polyimidová vlákna jsou vhodná pro použiti ve filtračních soupravách pracujících při teplotách do 200°C, přičemž tento druh vláknitého materiálu je také zvláště vhodný pro podmínky, kde se vyskytují chemické látky, a není rozpustný ve známých rozpouštědlech.

Dva díly této plsti byly potom položeny na sebe a prošity řadami stehů 16 pro vytvoření popsaných' kapes, otevřených na jednom konci, načež se do těchto kapes vsunula formovací jádra 20, jak bylo popsáno v předchozí části popisu. Formová- cí jádra 20 tak tvoří podpěru pro části plsti, které se nacházejí mezi vlnitými formovacími díly 22, 24, které se potom přiblíží k sobě a zahřejí se na teplotu o něco vyšší než je teplota skelného přechodu vláken P84, to znamená na teplotu 315°C.. Současně se na díly.z plsti působí tlakem 0,525 MPa, který se přenáší tlačnými deskami 54, 56. Účinkem zahřátí této plošné textilie dochází nejprve ke smršťování vláken, které je však omezováno tlakem působícím mezi oběma formovacími díly 22. 24, takže nebezpečí vzniku trhlin ve vláknité plsti, zejména v oblastech kolem stehů 16, je omezeno na minimum. Vlákna P84 současně mění své fyzikální vlastnosti a přecházejí db tuhého' krystaličkěho stavu,'takže se vytváří' tuhá filtrační jednotka. Povrchová plocha této filtrační jednotky vyrobené způsobem podle vynálezu je hladká. Pro zvýšení filtračního účinku a usnadnění uvolňování zachyceného prachu s povrchu filtrační jednotky byl na povrch filtračního materiálu po dohotovení filtrační jednotky nanesen mikroporézni povlak ve formě filmu na bázi polytetrafluoretylénu.

Filtrační jednotka vyrobená z tohoto materiálu je odolná proti všem obvykle používaným organickým rozpouštědlům a má také značnou odolnost proti kyselinám a většině alkálií. Filtrační jednotky z tohoto materiálu jsou kromě toho funkční v prostředí s trvalou, teplotou do 260°C, přičemž jsou schopny krátkodobě odolávat teplotám do 300°C.

Místo směsi vláken P84 s rozdílnými hmotnostmi je možno dosáhnout dobrých výsledků také při použití vláken P84 s délkou 60 mm a hmotností 2,2 decitex.

Příklad 2

Netkaná vláknitá plst byla vytvořena z polyfenylových sulfidových vláken s délkou 50 mm a hmotností 3,3 decitex, které jsou dodávány pod obchodním označením Ryton PPS firmou Phillips Fibers Corporation. Hmotnost a tloušťka ohebné vláknité plsti byla v podstatě obdobná jako v příkladu 1, přičemž vlákna jsou vhodná pro použití ve filtračních soustavách pracujících v prostředí e stálou teplotou do asi 180°C. Tato vlákna jsou kromě toho velmi vhodná pro použití v podmínkách, kde se vyskytuji chemické látky. Podobným postupem jako v příkladu 1 byly dva díly plsti uloženy na sebe a prošity, aby se vytvořily ještě před vloženi mezi zvlněné formovací prvky potřebné kapsy, po uložení formovacích vložek a uložení mezi formovací prvky byly formovací díly 22, 24 zahřátý na teplotu vyšší než 260°C, která je však nižší než teplota tavení materiálu použitých vláken, která je v tomto případě rovna¹285°C. účinkem tohoto zahřátí se nejprve vlákna* vláknitého materiálu smrští, přičemž smrštěni celého vláknitého útvaru bráni tlak působící mezi formovacími díly 22, 24, a sou-4j .·, časné dochází k měknuti vláken, které umožní slepení jednotlivých vláken v místech vzájemného kontaktu k sobě, aniž by přitom ovšem byla omezena propustnost materiálu pro vzduch. Tímto způsobem je společně se současným působením poměrně vysokého tlaku Vytvořena přesné vytvarovaná tuhá filtrační jednotka. Po dokončení výroby se na tuto filtrační jednotku nanese mikr opor é zní povlak filmu na bázi polytetrafluoretylénu, aby se dosáhlo zvýšeného filtračního účinku a usnadnilo se odstraňováni prachu. . .

Filtrační jednotky vyrobené z tohoto materiálu jsou odolné proti všem obvyklým organickým rozpouštědlům a vykazují také zvláště dobrou odolnost proti kyselinám a většině alkálii. Tyto jednotka jsou také schopné pracovat v podmínkách s trvalou teplotou do 180°C a krátkodobě jsou schopné odolávat teplotám až do 230°C.

Přiklad 3:

V tomto příkladu byl uskutečněn stejný výrobní postup .- 26 jako v příkladu 2 s tim rozdílem, že plst byla v tomto příkladu vytvořena ze směsi staplových polyesterových vláken, obsahující v hmotnostních množstvích 50% staplových polyesterových vláken s hmotnosti 1,5 decitex a dílkou 50 mm a 50% staplových polyesterových vláken s hmotností 3,0 decitex a délkou 50 mm. Při provádění tohoto způsobu výroby byla teplota formovací prvků udržována tésně pod teplotou tavení materiálu těchto vláken, přičemž tato teplota tavení použitých polyesterových vláken je 240°C; maximální teplota, na kterou byla polyesterová vlákna zahřívána, tak byla 230°C. Při zahřívání vláknité plsti došlo k 9%nímu smrštění, které společné s tlakem působícím na vlákna a se změkčením materiálu vláken způsobilo vzájemné propojení mezi jednotlivými vlákny, takže bylá’ vytvořena přesné vytvarovaná filtrační jednotka. Na jeji povrch se opět nanesl mikroporézni povlakový film na bázi polytetrafluoretylénu. Pro některé případy použití filtrační jednotky vyrobené způsobem podle vynálezu vsak může být výhodnější tuto povlakovou vrstvu vynechat. '

Příklad 4

V tomto příkladném provedeni byla nejprve připravena vláknitá plst z dvojsložkových vláken, zejména z dvojsložkových vláken koncentrického typů, majících jádro z materiálu s vyšším bodem taveni a plášt z materiálu s nižším bodem tavení. V tomto příkladném provedení byla použita dvojsložková vlákna označovaná T525 a dodávaná firmou Hoechst, která mají hmotnost 3,0 decitex a délku 50 mm, přičemž teplota tavení materiálu jejich pláštové vrstvy byla kolem 110°C.

Podobně jako v předchozích příkladech se dvojsložková vláknitá plošná textilie po sešiti a vložení mezí formovací prvky zahřála na teplotu o néco vyšší než je teplota tavení pláštového materiálu, takže tento plástový materiál se natavil a stal se tekutým, aby se dosáhlo vzájemného slepení jádrových částí vláken v místech vzájemných dotyků. Po vyjmutí z formy bylo dosaženo vytvoření přesně vytvarovaného samonosného filtračního prvku z tuhého filtračního materiálu. Podobné jako ve dvou předchozích příkladech se potom mohl na vnější povrch takto vyrobeného filtračního prvku nanést mikroporézní povlakový film na bázi polytetrafluoretylénu.

Filtrační jednotky z tohoto materiálu byly schopné pracovat při teplotě okolí a snášet působeni zvýšených teplot do 80°C.

I když je v tomto přikladu navrhováno použití 100% dvo jsložkových vláken pro výrobu vláknitého plošného útvaru jako polotovaru pro výrobu filtračních jednotek, je možno s ohledem na jiné požadavky a také na skutečnost, že tato dvojsložková vlákna jsou poměrně drahá, použít jiných vláknitých l'T' plošných útvarů k provádění způsobu výroby filtračních jednotek podle vynálezu, přičemž podíl dvousložkových vláken v této plošné textilii se může pohybovat v hmotnostním množství od 5% do 100%.

•Ó·

Zatímco v předchozích příkladech byla plošná textilie připravena jehlovacím postupem, je pochopitelné možné, aiíy bylo použito plošných útvarů vyrobených jinými technikami mimo tkaní, například hydraulickým proplétáním, prošíváním, vpichováním nebo kladením za mokra a dokonce je možno používat i jiných než netkaných textilii, například pletených nebo tkaných textilií.

Claims (16)

1. PATENTOVÉ w A κ υ Λ ϊ

   1. Způsob výroby samonosných filtračních jednotek, obsahujících soustavu průchozích kanálků, vymezených propustnými stěnovými částmi, kterými může procházet filtrovaný vzduch, odtahovaný potom průchozími kanálky, které ale zamezují průchodu prachu a/nebo jiných částic obsažených ve vzduchu, vyznačující se tím, že nejprve se uloží dva díly ohebné vláknité plošné textilie, propustné pro vzduch, na sebe, načež se oba díly vzájemně spojí podél vybraných a v odstupu od sebe uspořádaných oblasti (16) pro vytvořeni soustavy průchozích kanálků (10), z nichž každý je na jednom svém“konci otevřený,^_a potom se^-do každého průchozího kanálku(10) vloží formovací jádro (20), mající tvar odpovídající svým průřezem tvaru průřezu hotoveného průchozího kanálku (10), a plošná textilie se s takto uloženými formovacími jádry (20) a vyformovanými průchozími kanálky (10) zpracuje, aby se stala tuhou při zachování propustnosti pro vzduch.
2. 2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že formovací jádra (20) vložená do dílů plošné textilie se stlačí mezi dvojicemi vzájemné protilehlých vlnitých formovacích dílů (22, 24), jejichž vlny jsou uspořádány svými úžlabími proti době a vzájemný odstup mezi těmito úžlabími odpovídá rozestupu mezi oblastmi (16), ve kterých jsou díly plošné textilie vzájemně spojeny k sobě, přičemž tvar příčného průřezu vln formovacích dílů (22, 24) odpovídá tvaru průřezu formovacích jader (20).
3. 3. Způsob podle nároku 2, vyznačující se tím, že každý formovací díl (22, 24) se vytvoří ze skupiny, formovacích Částí (22a, 22b, 24a, 24b), z nichž každá obsahuje nejméně jednu formovací vlnu, a tyto formovací části (22a, 22b, 24a, 24b) jsou podepřeny na podpěrné soustavě (38) pohyblivě mezi rozestoupenou polohou a staženou polohou, přičemž zpracovávaný polotovar s formovacími jádry (20) uloženými v průchozích kanálcích (10) se přivede do kontaktu se zvlněnými povrchovými plochami formovacích dílů (22, 24), zatímco formovací části (22a, 22b, 24a, 24b) obou formovacích dílů (22, 24) jsou ve svých rozestoupených polohách a zpracovávaný polotovar se tak udržuje mezi vlnitýmni povrchovými plochami, načež se formovací části (22a, 22b, 24a, 24b) stáhnou k sobě a vložený polotovar se stlačí ze stran a potom se působí tlakem na formovací části (22, 24) a zpracovávaný polotovar se udržuje mezi nimi v příčně stlačeném stavu.
4. 4. Způsob podle nároku 3, vyznačující se t i m , že pro uloženi zpracovávaného polotovaru mezi vlny se formovací části (22a, 22b, 24a, 24b) každého formovacího dílu '«Yl..

   (22, 24) oddalují od sebe a udržují se v oddáleném stavu po¹ ¢.

   mocí nejméně jednoho distančního ústroji (34), přičemž distanční ústrojí (34) se odtáhne, jakmile se formovací díly (22, 24) přivedly do styku s povrchem zpracovávaného polotovaru, a formovací části (22a, 22b, 24a, 24b) se potom stáhnou k sobě.
5. 5. Způsob podle nejméně jednoho z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že na stěnových částech (12) kolem ústí průchozích kanálků (10) se vyformuji příruby (18) pro upevnění filtrační jednotky, které se vytvoří vcelku se stěnovými částmi (12) kolem průchozích kanálků (10) na jednom jejich konci, přičemž příruby (18) se vytvoří na otevřených koncích průchozích kanálků (10).
6. 6. Způsob podle nároku 3 nebo 4, se t í m , že okrajové části dílů jednoho okraje vystupují směrem ven z 24) při jejich přiblížení k sobé a ponechají se vzájemně nespojené, přičemž tyto okrajové části se přehnou přírubově vyznačující plošné textilie podél formovacích dílů (22, směrem ven a přitlačí se proti lisovací ploše vytvořené na bočních plochách formovacích dílů (22, 24) nebo spojené s těmito bočními plochami a vytvoří se příruby (18), do kterých jsou na jednom okraji zpracovávaného polotovaru vyústěny otevřené konce průchozích kanálků (10). r
7. 7. Způsob podle nároku 6, vyznač 'u jící se t i m , že před stlačováním těchto okrajových části proti lisovací ploše se na vnější stranu přírubových přehnutých částí umístí další vrstva (18a) materiálu pro jejich vyztuženi, která se opatří nejméně jedním otvorem, odpovídajícím otevřeným koncům průchozích kanálků (10), a tato další ztužující vrstva (18a) se upevni na vnější stranu přehnutých přírubových částí v průběhu působeni tlaku.
8. 8. Způsob podle nejméně jednoho z nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že díly plošné textilie še spolu spojí sešitím (16).
9. 9. Způsob podle nejméně jednoho z nároků 1 až 8, v y ? značujicí se tím, že plošná textilie se vytvrdí zahřátím nad předem stanovenou teplotu a formovací díly (22, 24) se zahřeji a vytvrdí plošnou textilii, která se mezi nimi stlačuje.
10. 10. Způsob podle nejméně jednoho z nároků 1 až 9, vyznačující se tím, že průchozí kanálky (10) se na jednom svém konci uzavřou před vložením formovacích jader (20) a tvoři tak v dohotovené filtrační jednotce kapsy.
11. 11. Samonosná filtrační jednotka, opatřená soustavou průchozích kanálků omezených stěnovými částmi propustnými pro vzduch, kterými může filtrovaný vzduch procházet, ale které znemožňují průchod prachu a/nebo jiných čásic obsažených ve vzduchu, vyznačující se tím, že je vyrobena způsobem podle nejméně jednoho z nároků 1 až 10.
12. 12. Filtrační jednotka podle nároku 11, vyznačující se tím , že netkaný vláknitý materiál ve formě plošné textilie je vybrán ze skupiny obsahující následující materiály: i ·

    a) materiál, který zůstává po svém zahřátí had teplotu vyšší než 315°C tuhý, například polyimidový vláknitý materiál,

    b) materiál, který se stává tuhým po zahřátí nad 260°C, například polyfenylenový sulfidový vláknitý materiál,.

    c.) materiál vyrobený z polyestrových vláken s teplotou tavení kolem 240°C, který se po zahřátí na teplotu těsně pod touto teplotou tavení může tvarovat a po ochlazení zůstává v získaném tvaru,

    d) materiál vyrobený z polyestrových vláken a z polypropylénových vláken v podílových množstvích od 55:80 až do 45:20 hmotnostních dílů, přičemž v tomto vláknitém materiálu se při jeho zahřátí nad teplotu tavení polypropylénových vláken tato vlákna taví a stávají se tekutými pro vzájemné spojení polyesterových vláken a tak zajišťují tuhost výsledného materiálu,

    e) materiál, který obsahuje v hmotnostním množství nejméně 45% dvousložkových vláken, jejichž jedna složka má bod tavení řádově kolem 11O°C, přičemž v tomto materiálu se po jeho zahřátí nad tento bod tavení jedna ze složek vláken taví a stává se tekutou, aby spojila zbývající složku vláknitého materiálu k sobě a tak zajistila tuhost výsledného materiálu.
13. 13. Formovací souprava obsahující dva vzájemně protilehlé formovací díly s vlnitými formovacími plochami, mezi nimiž je uložen zpracovávaný polotovar sestavený ze dvou dílů plošného materiálu, spojených navzájem pro vytvořeni kapes s tvarem svého průřezu odpovídajícím a spolupracujícím s povrchovými plochami vlnitých, formovacích dílů a slisovaných a vyformovaných do tvaru odpovídajícího tvaru formovacích jader a formovacích dílů, vyznačující se tím, že každý vlnitý formovací díl (22, 24) je vytvořen ze skupiny formovacích částí (22a, 22b, 24a, 24b), z nichž každá obsahuje nejméně jednu vlnu a tyto formovací části'(22a, 22b, 24a, 24b) jsou podepřeny podpěrnou soupravou (38) upravenou pro jejich vedení při posuvném pohybu mezi rozestoupenou polohou a-staženou polohou, přičemž v rozestoupené-poloze formovacích.... části (22a, 22b, 24a, 24b) jsou formovací jádra (20) uložená v průchozích kanálcích (10) zpracovávaných polotovarů, vložena mezi formovacími částmi (22a, 22b, 24a, 24b) a jsou v kontaktu s vlnitými povrchovými plochami tvořenými vlnami formovacích částí (22a, 22b, 24a, 24b) formovacích dílů (22, 24), přičemž průchozí kanálky (10) s formovacími jádry (20) jsou uloženy mezi víny a zpracovávaný polotovar je ták uložen mezi dvěma formovacími díly (22, 24), které máji ve své uzavřené poloze formovací části (22a, 22b, 24a, 24b) každého formovacího dílu (22, 24) staženy k sobě a vytvářejí souvislou vlnitou plochu, přičemž zpracovávaný polotovar, uložený mezi formovacími díly (22, .24), je. při pohybu formovacích částí (22a, 22b, 24a, 24b) do jejich stažené polohy stlačován v příčném směru.
14. 14. Formovací souprava podle nároku 13, vyznačují c i se t í m , že je opatřena distančním ústrojím (34) pohyblivým mezi pracovní polohou, ve které je v záběru s formovacími částmi (22a, 22b, 24a, 24b) každého formovacího dílu (22> 24) a ve které udržuje formovací části (22a, 22b, 24a, 24b) v jejich rozestoupeném stavu, a mimopracovní polohou, ve které nebrání pohybu formovacích částí (22a, 22b, 24a, 24b) do jejich stažené uzavřené polohy.
15. 15.. Formovací souprava podle nároku 13 nebo 14, vyznačující se tím, že v nejméně jednom konci formovacích dílů (22, 24) jsou vytvořeny otvory, kterými mohou vyčnívat okrajové části materiálu zpracovávaného poloto33 varu, drženého mezi formovacími díly (22, 24), a boční plochy formovacích dílů (22, 24) na tomto konci tvoří lisovací plochu nebo jsou opatřeny lisovací plochou, přičemž formovací souprava dále obsahuje lisovací desku (52), která je opatřena nejméně jedním otvorem odpovídajícím otvorům vytvořeným na., jednom konci formovacích dílů (22, 24) a mezi kterou a lisovacími plochami formovacích dílů (22, 24) mohou být přírubové přehnuty a slisovány okrajové části zpracovávaného polotovaru, vyčnívající z bočního otvoru formovacích dílů (22, 24).
16. 16. Formovací souprava podle nejméně jendoho z nároků 13' až 15,vyznačuj icí se tím, že podpěrná souprava (38) obsahuje skupinu vodicích kluzných tyčí (38), na kterých jsou posuvně uloženy formovací části (22a, 22b, 24a,

    24b) formovacích dílů (22, 24) společně s polohovacími prost. ií/ redky (68) pro udržováni vodicích kluzných tyčí (38) spřažéných s jedním formovacím dílem (22) a s druhým formovacím dílem (24) v požadovaném polohovém vztahu, ve kterém je zpracovávaný polotovar udržován mezi formovacími díly (22, 24) tak, že formovací části (22a, 22b, 24a, 24b) formovacích dílů (22, 24) se mohou pohybovat z jejich rozestoupené polohy do jejich stažené polohy bez ztráty vzájemného kontaktu mezi zpracovávaným polotovarem a vlnami.