CZ291723B6 - Způsob vytvoření alespoň jednoho znaku na ploše souboru okrajů listů uspořádaných do hráně a zařízení k provádění tohoto způsobu - Google Patents

Abstract

P°i zp sobu vytv °en znak (10) se nejprve ka d² ze znak (10) rozlo na mno inu d l ch prvk , na e se ka d mu z t chto d l ch prvk p°id l dv sou°adnice (X, Y) v kart zsk soustav sou°adnic, p°i em sou°adnice (Y) ur uje list (Lx) ze stohu list (Ll a Ln), p° sluÜn² dan mu d l mu prvku, a sou°adnice (X) ozna uje m sto na okraji tohoto listu (Lx), p° sluÜn dan mu d l mu prvku. Ka d² z list (Ll a Ln) se opat° pigmentov²mi zna kami (21 a 28) na obvodov m okraji sv l cn plochy (f, f1) p°ed jeho se° znut m na po adovanou velikost, p°i em se°ez vac °ez se u ka d ho listu (Ll a Ln) vede p°es pigmentov zna ky (21 a 28). Za° zen sest v z po ta em ° zen jednotky, upraven pro rozlo en alespo jednoho znaku (10) na mno inu d l ch prvk a p°id len dvou sou°adnic (X, Y) ka d mu z t chto d l ch prvk v kart zsk soustav sou°adnic. Sou°adnice (Y) ur uje list (Lx) ze stohu list (Ll a Ln), p° sluÜn² dan mu d l mu prvku, a sou°adnice (X) ozna uje m sto na okraji tohoto listu (Lx), p° sluÜn dan mu d l mu prvku, jeÜt p°ed um st n m, alespo jeden znak (10) vytv °ej c pigmentov zna ky (21 a 28), na okraje l cn ch ploch (f, f1) list (Ll a Ln).\

Description

Způsob vytvoření alespoň jednoho znaku na ploše souboru okrajů listů uspořádaných do hraně a zařízení k provádění tohoto způsobu

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu vytvoření alespoň jednoho znaku na ploše souboru okrajů listů uspořádaných do hráně a zařízení k provádění tohoto způsobu.

Dosavadní stav techniky

Patent US č. 1 866 968 uvádí tištění nějakého označení či znaku na plochu souboru okrajů listů uspořádaných vyrovnaně do hráně, zejména listů, které mají byt sestaveny do nějaké knihy, při 15 kterém jsou tyto uspořádané papíry řezány do příslušné velikosti, po kterém strany produkují v okrajích řezu nějaké písmeno. Tento patent však neuvádí způsob vytváření vzorů či znaků na okrajích sestavených listů či archů papíru.

Způsob vytváření znaků na krajích sestavených archů je popsán v patentu US č. 4 823 150, podle něhož jsou archy (listy) materiálu (papíru) sestaveny do hráně a příslušné znaky jsou tištěny prostřednictvím tryskové tiskárny. Ta sestavené a zařízlé okraje předem rozdělí do určité mřížky či sítě, vybírá umístění na těchto okrajích pro tištění určitých značek a následně pak podle této mřížky a provedeného výběru programuj e tiskárnu, aby tiskla určité značky v souladu s umístěními určenými mřížkou.

Takový způsob má nevýhodu vtom, že dané značky jsou na okrajích tištěny v samostatné operaci potom, co jsou knihy sestaveny.

Z patentu US č. 4 427 290 je též znám způsob vytváření znaků na okraji nějaké knihy nebo 30 brožury, který se používá ve fotokopírkách, které jsou pro tento postup speciálně upraveny.

Podstata vynálezu

Výše uvedenou nevýhodu odstraňuje jednak způsob vytvoření alespoň jednoho znaku na ploše souboru okrajů listů uspořádaných do hráně, zejména listů knihy nebo brožury, kde každý list má u svého okraje na alespoň jedné své lícní ploše vytvořenu v alespoň jednom předem stanoveném místě alespoň jednu pigmentovou značku, jejichž seskupení u okrajů lícních ploch listů vytváří na ploše souboru okrajů listů znak, podle tohoto vynálezu, jehož podstatou je to, že každý 40 z vytvářených znaků se nejprve rozloží na množinu dílčích prvků, načež se každému z těchto dílčích prvků přidělí dvě souřadnice v kartézské soustavě souřadnic tak, že souřadnice určuje list ze stohu listů, příslušný danému dílčímu prvku, a souřadnice označuje místo na okraji tohoto listu, příslušné danému dílčímu prvku, přičemž souřadnice množiny dílčích prvků se zjišťují počítačem řízenou jednotkou, která následně řídí vytvoření pigmentových značek na obvodových 45 okrajích jednotlivých listů tak, že každý z listů se opatřuje pigmentovými značkami na obvodovém okraji své lícní plochy před jeho seříznutí na požadovanou velikost, přičemž seřezávací řez se u každého listu vede přes pigmentové značky.

Podstatou tohoto způsobu je dále to, že každá pigmentová značka se na obvodovém okraji 50 každého listu vytváří se středovou pigmentovanou plochou, jejíž barevná sytost se postupně, směrem k alespoň jednomu jejímu okraji, snižuje, a že se pigmentové značky na každém listu vytváří s minimální šířkou na okraji a v předem stanoveném umístění, přičemž vyosení těchto pigmentových značek se, při složení listů vyrovnaně do hráně, koriguje vytvořením přilehlých pigmentových značek, majících různé šířky ale stejné jmenovité šířky.

-1 CZ 291723 B6

Pro způsob podle tohoto vynálezu je dále podstatné též to, že pigmentové značky se na každé stránce vytváří se jmenovitou šířkou na okraji a v předem stanoveném umístění tak, že při složení listů vyrovnaně do hráně jsou pigmentové značky na střídavých listech odsazeny od pigmentových značek na přilehlých listech.

Podstatou je dále to, že listy jsou vyrobeny z materiálu na celulózové bázi, přednostně z papíru, a že každý list se opatřuje pigmentovými značkami u jeho okraje pouze na jedné své lícní ploše.

Do podstaty způsobu je třeba zahrnout i to, že na okrajích listů uspořádaných vyrovnaně do hráně se vytváří větší množství znaků, a že velikost dílčího prvku v souřadnici kartézské soustavy souřadnic je rovna buď tloušťce každého z listů uspořádaných vyrovnaně do hráně při vytváření pigmentových značek jen na jedné lícní ploše každého listu, neboje rovna 1/2 tloušťky každého z listů uspořádaných \yrovnaně do hráně při vytváření pigmentových značek na obou lícních plochách každého listu, přičemž velikost dílčího prvku v souřadnici kartézské soustavy souřadnic je konstantní a má hodnotu 0,05 mm.

Konečně je třeba za podstatné považovat i to, že pigmentové značky se na jedné lícní ploše vytváří s odlišnou barevnou sytostí, s odlišnou barvou nebo s odlišným tvarem od pigmentových značek na druhé lícní ploše, přičemž tyto odlišnosti jsou patrné při přehnutí sousedních listů v opačných směrech ale splynou spolu na ploše souboru okrajů listů uspořádaných vyrovnaně do hráně.

Výše uvedený nedostatek pak odstraňuje též zařízení k provádění tohoto způsobu, jehož podstatou je to, že sestává z počítačem řízené jednotky, upravené pro rozložení alespoň jednoho znaku na množinu dílčích prvků a přidělení dvou souřadnic každému z těchto dílčích prvků v kartézské soustavě souřadnic tak, že souřadnice určuje list ze stohu listů, příslušný danému dílčímu prvku, a souřadnice označuje místo na okraji tohoto listu, příslušné danému dílčímu prvku, ještě před umístěním, alespoň jedné znak vytvářející pigmentové značky, na okraje lícních ploch listů, přičemž počítačem řízená jednotka je upravena pro řízení stoje k vytváření pigmentových značek na okraje lícních ploch listů.

Předností tohoto zařízení je to, že je snadno řiditelné jakýmkoli běžným procesorem, a že může být použito pro vytváření znaků i na okraje listů knihy nebo brožury tištěné na levný nenatíraný papír.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude dále popsán prostřednictvím konkrétního příkladu jeho provedení za pomoci odkazů na doprovodné výkresy, na nichž:

obr. 1 - znázorňuje knihu, mající na svém předním okraji vytvořen soubor znaků, obr. 2 - znázorňuje soubor znaků uspořádaný v souřadnicích X a Y kartézské soustavy souřadnic, obr. 3 - znázorňuje princip odvozování souřadnic X v konkrétní souřadnici Y, odpovídající jednomu konkrétnímu listu v souboru listů, obr. 4 - znázorňuje v perspektivním pohledu obvodový okraj listu z obr. 3, s na něm zformovanými pigmentovými značkami podle prvního ztvárnění tohoto vynálezu,

-2CZ 291723 B6 obr. 5 - znázorňuje možné umístění pigmentových značek z obr. 4 na obvodovém okraji každého listu, obr. 6 - znázorňuje další možné umístění pigmentových značek z obr. 4 na obvodovém okraji každého listu, obr. 7 - znázorňuje jednu pigmentovou značku s barevně odlišnou sytostí na jejích okrajích, obr. 8 - znázorňuje možné vytvoření znaků za pomoci pigmentových značek, které nejsou vyrovnány v ose, obr. 9 - znázorňuje další možné vytvoření znaků za pomoci pigmentových značek s malým nevyrovnáním v ose, obr. 10 - znázorňuje pigmentové značky typu znázorněného na obr. 9 a vytvořené jen na jedné líci listu, obr. 11 - znázorňuje pohled na okraj jednoho listu podle třetího ztvárnění tohoto vynálezu, obr. 12 - znázorňuje pohled na okraj jednoho listu podle čtvrtého ztvárnění tohoto vynálezu, obr. 13 - znázorňuje pohled na okraj jednoho listu, potištěného na jedné lícní ploše, podle druhého ztvárnění tohoto vynálezu, obr. 14a - znázorňuje typické znaky, jež mohou být vytvořeny na okrajích hráně listů, a obr. 14b až 14d - znázorňují znaky z obr. 14a, které jsou vytvořeny změnami v sytosti vnějších okrajů pigmentových značek.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je znázorněna vázaná kniha se znaky 10 na předních okrajích 11 jejích stránek P.

V tomto případě, pouze pro účel dokumentace, tyto znaky 10 tvoří slovo WORLD, ale mohl by to být jakýkoli jiný text, logo či obchodní známka.

Na obr. 2 jsou tyto znaky 10 na počátku rozloženy do souřadnic X, Y kartézského systému souřadnic. Toho je dosaženo pomocí počítačového programu. Dané zobrazení či znak 10 jsou převedeny na datovou podobu, a to pomocí skenování, či vstupem přes klávesnici, či jakýmkoli jiným vhodným způsobem. Zobrazení znaků 10 jsou převedena na jednotlivé informační prvky (pixel). Přednostně jsou tato zobrazení znaků 10 zpracována počítačovým programem tak, že zobrazení jsou roztříděna do souboru typu bitové mapy. Mohou být rovněž použity jiné vhodné způsoby, ale přednostně jsou informační souboiy, formované použitím jiných technik, převedeny do podoby bitové mapy.

V souboru uspořádaná zobrazení jsou dodána do programu a vkládána do matrice, rozdělující zobrazení do dvou rozměrů. Prvky zobrazení jsou tudíž rozděleny do svých horizontálních a vertikálních souřadnic X, Y.

Pokud je žádoucí tisknout na jedné lícní ploše f, fl listu LI až Ln nebo stránky P knihy, pak nejmenší prvek v souřadnici Y je v souladu s tloušťkou daného listu LI až Ln, a pokud je žádoucí tisknout na obou stranách P tohoto listu LI až Ln, je nejmenší prvek v souřadnici Y v souladu s Vi tloušťky každého listu LI až Ln. Souřadnice Y mohou tedy být provedeny tak, aby dokonale odpovídaly stránkování příslušné knihy.

-3 CZ 291723 B6

Podle obr. 3 pak souřadnice X všech informačních prvků pro konkrétní souřadnici Y vytváří linii

X -X' dat, pro všechny pigmentové značky 21 až 28 na daném listu Lx.

Rozdělení zobrazení v souřadnici X může být definováno tak, že nejmenšímu prvku zobrazení je přidělena libovolná konstantní hodnota, kterou může být typicky velikost 0,05 mm. Tento získaný informační prvek (pixel) je kalibrován tak, že jeho rozměry jsou proporcionální k fyzikálním rozměrům znaku 10 určeného k tištění. Tato informace může být převedena na imaginární linii, jak je znázorněno např. na obr. 4, a zesílena na jmenovitou šířku B, aby se pigmentový znak 10 stal viditelným.

Tyto informační prvky jsou pak použity k tištění pigmentových značek 21 až 28 na obvodovém okraji alespoň jedné lícní plochy f, fl jednoho listu LI až Ln (viz, obr. 5) v průběhu tištění, tj. např. tak, že jmenovitá šířka B pigmentových značek 21 až 28 je uspořádána rovnoměrně po obou stranách linie t - ť seřezávacího řezu daného listu LI až Ln. K seřezání či přistřihnutí listů LI až Ln dochází až potom co je kniha sestavena, přičemž linie t - ť seřezávacího řezu prochází skrze pigmentové značky 21 až 28 na každém listě LI až Ln. Jeden list Lx po přistřižení je znázorněn na obr. 6.

Alternativně mohou být pigmentové značky 21 až 28 tištěny na okraj listu LI. až Ln tak, že se pigmentové značky 21 až 28 protínají s okrajem lícní plochy f, fl každého listu LI až Ln.

Tato operace je opakována pro každý list LI až Ln v knize, takže při sestavení dané knihy, pigmentové značky 21 až 28 na každém okraji listů LI. až Ln formují znaky 10 na předním okraji 11 této knihy.

Stejná technika může být dodatečně anebo alternativně aplikována na horní okraj a spodní okraj knihy, takže kniha může být během operace normálního tištění opatřena znaky .10 na všech svých třech okrajích.

Ovládač, jako je mikroprocesor, používá počítačový program pro rozložení určitého znaku 10 na informační prvky v liniích X-X' dat se zřetelem k číslování stránek P, a pro stanovení pořadí těchto informačních prvků pro každý list LI ažLn.

Program vypočítává přesné umístění (polohu) každého informačního prvku, berouce v úvahu rozmanité parametry, jako je proměnlivost délky a šířky' listů Li až Ln a jejich tloušťka, aby mohly být následně vytvořeny přesné soubory pigmentových značek 21 až 28 podél linie t-ť seřezávacího řezu.

Pigmentové značky 21 až 28 skládající určité znaky 10 jsou pak tištěny na lícní plochu f, fl každého listu LI až Ln podél jeho příslušných obvodových okrajů. Tisková operace může být přímo řízena uvedeným ovládačem.

Podle požadavků uživatele může rozkládací program zpracovávat jednotlivé informační prvky (pixely) také tak, aby každá pigmentová značka 21 až 28 měla v linii t-ť seřezávacího řezu různou barevnou sytost, a to pro zlepšení (vyrovnání) chyb vyosení v důsledku výrobních tolerancí.

Podle druhého ztvárnění tohoto vynálezu jsou pigmentové značky 21 až 28 skládající dané znaky 10 přednostně tištěny tak, že mají vysokou barevnou sytost (množství barviva) ve svých středech, která slábne směrem alespoň k některému z okrajům pigmentové značky 21 až 28, jak je to znázorněno na obr. 7. Míra sytosti barvy může být zvolena tak, aby vyhovovala výrobním tolerancím v celkovém postupu. Tyto tolerance mohou narůstat ve vlastním procesu tisku, vlastnostmi daného papíru, postupem sestavení a procesem ostřihování. Čím jsou tolerance přísnější, tím menší sytosti barvy je zapotřebí.

-4CZ 291723 B6

V případě knihy, která bude mít velké tolerance ve vyosení (vyrovnání) pigmentových značek 21 až 28 na okrajích listů LI až Ln, budou znaky 10 neostré, jak je znázorněno na obr. 8.

Avšak stupeň neostrosti může být též přímo řízen prostřednictvím použití pigmentových značek 21 až 28 s různými stupni barevné sytosti v jejich částech, a to k maskování výrobních tolerancí. O tomto bude podrobněji pojednáno níže. Použitím pigmentových značek 21 až 28 typu znázorněného na obr. 7 pro každou skupinu pigmentových značek 21 až 28 na konkrétní lícní ploše f, fl listů LI až Ln (viz, obr. 10) je možno produkovat žádoucí a řízenou neostrost znaku 10, jak je to znázorněno na obr. 9.

Další možný prostředek maskování příslušných odchylek ve vyrovnání (vyosení) listů LI až Ln je znázorněn pomocí třetího ztvárnění tohoto vynálezu, znázorněného na obr. 11. Pigmentové značky 21 až 28, odpovídající konkrétním částem určitého znaku 10 jsou provedeny v různých šířkách (viz. obr. 11) na jedné lícní ploše f a na druhé lícní ploše fl každého listu LI až Ln.

Podle čtvrtého ztvárnění tohoto vynálezu, jak je znázorněno na obr. 12, jsou pigmentové značky 21 až 28 na jedné lícní ploše f i na druhé lícní ploše fl každého listu LI až Ln odsazeny od podélného okraje.

Sytost barvy se v pigmentových značkách 21 až 28 pro daný bod na okraji určitého listu Lx mění, když je pozorována skrze okraje sestavených listů LI až Ln. což je výsledkem různých sytostí tiskařské barvy na okrajích listu LI až Ln.

Za sebou následující pigmentové značky 21 až 28, skládající určité znaky 10 a mající různé jmenovité šířky B, a nebo jež jsou odsazené, mohou být tištěny na obě lícní plochy f, fl každého listu LI až Ln, jak je to znázorněno ve třetím a čtvrtém ztvárnění, uvedených na obr. 11 a 12, či pouze jenom na jedné lícní ploše f, fl za sebou následujících listů LI až Ln. Dále je též možné pigmentové značky 21 až 28 vytvářet jak na všechny listy LI až Ln, tak jen na některé z nich.

V tomto popise se slovem tištění rozumí všechny techniky zajišťování viditelné značky na nějakém podkladě a slovem tiskařská barva se rozumí všechny barvy, které vytvářejí určitou viditelnou značku.

Prostřednictvím tištění na obě lícní plochy f, fl listů LI. až Ln dané knihy nebo brožury je možné, použitím různé barevné sytosti a/nebo použitím různých barev, tisknout na liché stránky P rozdílné znaky 10 od těch, které jsou tištěny na sudě očíslované stránky P, a poskytovat čtenáři manipulujícímu se stránkami P dvojí vjem. První znak 10, jako např. název nebo logo nějaké firmy, může být natištěn na okraje lichých stránek P a druhý znak 10, jako například telefonní číslo, může být natištěn na okraje sudě očíslovaných stránek P. Když je přední okraj 11 knihy anebo brožury prohnut směrem doprava, první znak 10 se stane viditelným ve výraznější podobě než druhý znak 10, protože se stává viditelnou větší část obvodového okraje lichých stránek P. Podle toho pak, když je přední okraj 11 knihy nebo brožury prohnut doleva, druhý znak 10 se stane viditelným ve výraznější podobě než první znak 10.

Když se provede první znak 10 silnějším tiskem anebo jinou barvou než druhý znak 10, je možno poskytnout dvě přes sebe položené zprávy, s první zprávou dominující druhé zprávě.

Podle přání uživatele zpracovává program informační prvky (pixely) též za účelem dosažení různého tónování ke zlepšení chyb v úpravě, jak bylo popsáno výše.

Přednostní způsob pro dosažení takového tónování je pomocí algoritmických výpočtů. Informační prvky (pixely) na vnějším okraji, tj. prvky formující okrajové části určité pigmentové značky 21 až 28, jsou korigovány na jedné straně podle proměnitelných parametrů a na druhé

-5CZ 291723 B6 straně podle výpočtu. Každý okrajový informační prvek (pixel) je upraven ve vztahu k s ním sousedících informačních prvků. Tudíž, každý okrajový informační prvek je korigován prostřednictvím horizontálního skenování, pak vertikálního skenování, a nakonec skenováním napříč každé jeho diagonály, to jest čtverým skenováním, za účelem stanovení úrovně žádoucí 5 barevné sytosti. Obecně se tento postup provádí rychlostí určenou kapacitou příslušného procesoru a trvá pouze zlomky vteřiny.

Například, pro černý motiv na bílém pozadí, jak je to znázorněno na obr. 14a, si uživatel může vybrat tónování, u kterého jsou okrajové informační prvky (pixely) světlejší než ty u středu, jak ío je to znázorněno na obr. 14b (tzv. tónování dovnitř). Alternativně však může uživatel učinit okrajové informační prvky (pixely) tmavší, které, jak je znázorněno na obr. 14c, slábnou směrem dovnitř (tónování ven), či ještě lépe, tónovat okraje v obou směrech, viz, obr. 14d.

Jinými slovy, tónování okrajových informačních prvků (pixelů) dovnitř může být použito ke 15 zmenšení viditelného povrchu (či jeho části) a tónování okrajových informačních prvků (pixelů) ven může být použito ke zvětšení viditelného povrchu, a v kombinaci pak může poskytnout přesnou reprodukci určitého originálu.

Jak již bylo popsáno výše, matrice každého motivu anebo znaku 10 je rozdělena do 20 horizontálních vrstev tak, že každá toto vrstva (obr. 4) pro konkrétní stránku P obsahuje určitou sekvenci dat k odeslání.

Uživatel programu může rovněž stanovit jmenovitou šířku B pigmentové značky 21 až 28, jež se teoreticky objeví na určité stránce P, a šířku této pigmentové značky 21 až 28, jež je odstraněna 25 pomocí ostřihování (viz, obr. 6). Jmenovitá šířka B pro každý soubor pigmentových značek 21 až je pak zvolena tak, aby se po ostřižení získala vyhovující šířka výsledných pigmentových značek 21 až 28 (viz. obr. 5). Na základě toho pak bude linie t-ť seřezávacího řezu procházet skrze zónu tiskařské barvy a ne do stran.

Pro každou pigmentovou značku 21 až 28 jsou sekvence či balík dat posílány na dané místo příslušné stránky P obsahující jakýkoli text, přičemž jakákoli datová sekvence, týkající se okrajového motivuje umístěna v okraji dané stránky P. To umožňuje vysokou přesnost, protože pigmentové značky 21 až 28 jsou umisťovány a tištěny zároveň s textem. Všechny ukládané opravy tisku přitom mohou být aplikovány automaticky bez chyby.

Když je požadováno tisknout na více než jednom vnějším okraji určité knihy, musí být věnována péče tomu, aby data skládající nějaký znak 10 byla ve správném pořadí. Například, jestliže má být nějaká kniha opatřena zprávami na svých třech nevázaných okrajích, a jestliže mají být tyto zprávy čitelné, když je kniha umístěna v horizontální poloze na své zadní obalové straně, data 40 skládající určité znaky 10 na spodním okraji stránek P s lichými čísly, a data skládající určité znaky 10 na horním okraji stránek P se sudým číslováním, musí být dána do pořadí se směrem čtení, to jest zleva doprava. Avšak data skládající určité znaky 10 na horním okraji stránek P s lichými čísly, a data skládající určité znaky 10 na spodním okraji stránek P se sudým číslováním, musí být dána do pořadí proti směru čtení, to jest zprava doleva.

Příslušný počítačový program pracuje simultánně ve všech třech matricích (horní, spodní a přední okraj 11 knihy) a pro každou stránku P poskytuje tři toky dat, které se týkají přesných umístění pigmentových značek 21 až 28 daných motivů podél každého okraje určité stránky P, přičemž sekvenční pořadí každého toku dat je stanovováno tak, jak bylo vysvětleno výše.

Každá barva je v programu též produkována nezávisle, podle vrstev a nebo jinými technikami, jak je potřeba.

-6CZ 291723 B6

Každý balík dat pro každou sadu pigmentových značek 21 až 28 může být odesílán jak je potřeba, a to buď podle barvy, podle stránky, zvlášť a nebo celý, k různým zařízením, jako jsou například obrazovky, disky, tiskárny, modemy, či do nějakého softwarového editoru, anebo může být jednoduše integrován s jinými daty a přenesen do nějaké tiskárny.

Claims (14)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob vytvoření alespoň jednoho znaku (10) na ploše souboru okrajů listů (LI až Ln) uspořádaných do hráně, zejména listů (LI až Ln) knihy nebo brožury, kde každý list (LI až Ln) má u svého okraje na alespoň jedné své lícní ploše (f, fl) vytvořenu v alespoň jednom předem stanoveném místě alespoň jednu pigmentovou značku (21 až 28), jejichž seskupení u okrajů lícních ploch (f, fl) listů (LI až Ln) vytváří na ploše souboru okrajů listů (LI až Ln) znak (10), vyznačující se tím, že každý z vytvářených znaků (10) se nejprve rozloží na množinu dílčích prvků, načež se každému z těchto dílčích prvků přidělí dvě souřadnice (X, Y) v kartézské soustavě souřadnic, přičemž souřadnice (Y) určuje list (Lx) ze stohu listů (LI až Ln), příslušný danému dílčímu prvku, a souřadnice (X) označuje místo na okraji tohoto listu (Lx), příslušné danému dílčímu prvku.
2. 2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že souřadnice (X, Y) množiny dílčích prvků se zjišťují počítačem řízenou jednotkou, která následně řídí vytvoření pigmentových značek (21 až 28) na obvodových okrajích jednotlivých listů (LI až Ln).
3. 3. Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že každý z listů (LI až Ln) se opatřuje pigmentovými značkami (21 až 28) na obvodovém okraji své lícní plochy (f, fl) před jeho seříznutím na požadovanou velikost, přičemž seřezávací řez se u každého listu (LI až Ln) vede přes pigmentové značky (21 až 28).
4. 4. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že každá pigmentová značka (21 až 28) se na obvodovém okraji každého listu (LI až Ln) vytváří se středovou pigmentovanou plochou, jejíž barevná sytost se postupně, směrem k alespoň jednomu jejímu okraji, snižuje.
5. 5. Způsob podle kteréhokoliv z nároků laž4, vyznačující se tím, že pigmentové značky (21 až 28) se na každém listu (LI až Ln) vytváří s minimální šířkou na okraji a v předem stanoveném umístění, přičemž vyosení těchto pigmentových značek (21 až 28) se, při složení listů (LI až Ln) vyrovnaně do hráně, koriguje vytvořením přilehlých pigmentových značek (21 až 28), majících různé šíře ale stejné jmenovité šířky (B).
6. 6. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že pigmentové značky (21 až 28) se na každé stránce (P) vytváří se jmenovitou šířkou (B) na okraji a v předem stanoveném umístění, přičemž při složení listů (LI až Ln) vyrovnaně do hráně jsou pigmentové značky (21 až 28) na střídavých listech (LI až Ln) odsazeny od pigmentových značek (21 až 18) na přilehlých listech (LI až Ln).
7. 7. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že listy (LI až Ln) jsou vyrobeny z materiálu na celulózové bázi, přednostně z papíru.

   -7CZ 291723 B6
8. 8. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že každý list (LI až Ln) se opatřuje pigmentovými značkami (21 až 28) u jeho okraje pouze na jedné své lícní ploše (f, f 1).
9. 9. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 8, vyznačující se tím, že na okrajích listů (LI až Ln) uspořádaných vyrovnaně do hráně se vytváří větší množství znaků (10).
10. 10. Způsob podle kteréhokoliv z nároků laž9, vyznačující se tím, že velikost dílčího prvku v souřadnici (Y) kartézské soustavy souřadnic je rovna buď tloušťce každého z listů (LI až Ln) uspořádaných vyrovnaně do hráně při vytváření pigmentových značek (21 až 28) jen na jedné lícní ploše (f) každého listu (LI až Ln), nebo je rovna 1/2 tloušťky každého z listů (LI až Ln) uspořádaných vyrovnaně do hráně při vytváření pigmentových značek (21 až 28) na obou lícních plochách (f, fl) každého listu (LI až Ln).
11. 11. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 10, vyznačující se tím, že velikost dílčího prvku v souřadnici (X) kartézské soustavy souřadnic je konstantní a má hodnotu 0,05 mm.
12. 12. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 7 a 9 až 11, vyznačující se tím, že pigmentové značky (21 až 28) se na jedné lícní ploše (f, fl) vytváří s odlišnou barevnou sytostí, s odlišnou barvou nebo s odlišným tvarem od pigmentových značek (21 až 28) na druhé lícní ploše (fl, f), přičemž tyto odlišnosti jsou patrné při přehnutí sousedních listů (LI až Ln) v opačných směrech ale splynou spolu na ploše souboru okrajů listů (LI až Ln) uspořádaných vyrovnaně do hráně.
13. 13. Zařízení kprovádění způsobu podle nároků lažl2, vyznačující se tím, že sestává z počítačem řízené jednotky, upravené pro rozložení alespoň jednoho znaku (10) na množinu dílčích prvků a přidělení dvou souřadnic (X, Y) každému z těchto dílčích prvků v kartézské soustavě souřadnic, přičemž souřadnice (Y) určuje list (Lx) ze stohu listů (LI až Ln), příslušný danému dílčímu prvku, a souřadnice (X) označuje místo na okraji tohoto listu (Lx), příslušné danému dílčímu prvku, ještě před umístěním alespoň jeden znak (10) vytvářející pigmentové značky (21 až 28) na okraje lícních ploch (f, fl) listů (LI až Ln).
14. 14. Zařízení podle nároku 13, vyznačující se tím, že počítačem řízená jednotka je upravena pro řízení stroje k vytvoření pigmentových značek (21 až 28) na okrajích lícních ploch (f, fl) listů (LI až Ln).