CZ291125B6 - Svěrná objímka - Google Patents

Abstract

Sv rn obj mka je tvo°ena prvn svinutou kovovou st (10) ozna enou jako vnit°n st se dv ma radi ln mi p°ehyby v bl zkosti prvn ho z jej ch konc (10a), vytv °ej c mi t°men (16) a druhou p sovou st ozna enou jako vn j st, kter je sv²m prvn m koncem (12a) upevn na na vn j eln plochu vnit°n sti (10), kter m meandr (20) vytv °ej c z sobu pru nosti, kter je na sv m druh m konci (12b) opat°ena h kem (18) uzp soben²m pro z b r se t°menem (16) p°i sev°en sv rn obj mky do up nac ho stavu a kter zahrnuje mezilehlou st (22) um st nou mezi meandrem (20) a h kem (18) a rozkl daj c se v podstat po obvodu vnit°n sti (10), kter m oblast (24) p°ekrytou touto mezilehlou st (22). Sv rn obj mka obsahuje prvn a druh op rn prost°edky vytvo°en jednotliv na mezilehl sti (22) vn j sti (12) a na p°ekryt oblasti (24) vnit°n sti (10) a uzp soben pro vz jemnou spolupr ci pro nastaven mezn hodnoty vyu it z soby pru nosti.\

Description

Sverná objímka

Dosavadní stav techniky

Ze stavu techniky, konkrétně z francouzského patentového spisu publikovaného pod č. 2 470 275 téhož přihlašovatele, je známé, že svěmá objímka může být opatřena meandrem, pomocí kterého je zabezpečena zásoba pružnosti.

Francouzská přihláška vynálezu č. 93 06 046, podaná stejným přihlašovatelem 11. května 1993, navrhuje pak další zdokonalení svěmé objímky tohoto typu.

Tato přihláška popisuje svěmou objímku tvořenou první svinutou kovovou částí zmiňovanou dále jako „vnitřní“ část se dvěma radiálními přehyby v blízkosti prvního zjejích konců vytvářejícími „třmen“ a druhou pásovou částí zmiňovanou dále jako „vnější“ část, která je svým prvním koncem upevněna na vnější čelní plochu vnitřní části, která má meandr, vytvářející zásobu pružnosti, která je na svém druhém konci opatřena hákem uzpůsobeným pro záběr se třmenem při sevření svěmé objímky do upínacího stavu a která zahrnuje mezilehlou část, umístěnou mezi meandrem a hákem a rozkládající se v podstatě podél obvodu vnitřní části, která takto má v blízkosti druhého z jeho konců oblast překrytou zmiňovanou mezilehlou částí.

Je známo, že zásoba pružnosti umožňuje udržovat dostatečně vy hovující sevření svěmé objímky i v případech, kdy se rozměry předmětu, který.má být svírán, mění například pod vlivem teplotních změn.

Účelem zdokonalení svěmé objímky, zajištěné přihláškou vynálezu č. 93 06 046, je zabránit nerovnoměrnosti tlaku způsobeného působením svěrné objímky na předmět, který má být svírán, při svinutí vnitřní pásové části v rozsahu přes více než 360°, tj. v případě, kdy se její dva konce překrývají.

V určitých obtížných případech se mohou, bohužel, charakteristické vlastnosti svěmé objímky, popsané ve shora uvedených konkrétních dokumentech, při její instalaci nebo při jejím svírání úplně vytratit.

Při uvádění háku do záběru se třmenem se může například přihodit, že je svěmá objímka omylem sevřena příliš pevně, a to i v situacích, kdy se jedná pouze o dočasné sevření, což s sebou přináší riziko, jehož důsledkem může být místní překročení meze pružnosti.

U svěmé objímky je však významná schopnost zachovat si svou pružnost a tak trvale zaručit sevření předmětu, který má být svírán i v případech, kdy se jeho rozměry po instalaci svěmé objímky v mírném rozsahu mění.

Francouzská přihláška vynálezu, podaná 19. května 1993 stejným přihlašovatelem pod č. 93 06 045, navrhuje provedení třmenu s opěrným členem, uzpůsobeným pro opěrný styk s vnitřní plochou háku, pokud je tento hák ve vzájemném záběru se třmenem.

Souhrnně se toto řešení jeví jako dostatečně vyhovující pro zamezení překročeni meze pružnosti po celém obvodu svěmé objímky, především v oblasti háku.

Nicméně, podle požadavků, stanovených výrobci, je podstatné, a to i u nejobtížnějších případů, zajištění absolutní účinnosti zásoby pružnosti a zamezení překročení meze pružnosti vůbec, zejména ve zmiňované oblasti.

Podstata vynálezu

Účelem uváděného vynálezu je vyřešit shora uvedený technický problém a dále zdokonalit shora 5 specifikované svěmé objímky.

Z tohoto hlediska svěmá objímka dále obsahuje první a druhé opěrné prostředky jednotlivě vytvořené na mezilehlé části vnější části a na překryté oblasti vnitřní části a uzpůsobené pro vzájemnou spolupráci pro nastavení mezních hodnot využití zásoby pružnosti.

Zásoba pružnosti je využitelná v obou směrech působení svěmé objímky, tj. jak ve směru expanze, tak ve směru kontrakce, po celou dobu její provozní životnosti. Nicméně v okamžiku, kdy se první a druhé opěrné prostředky dostanou do vzájemného styku, rozpínání svěmé objímky je zastaveno.

Opěrné prostředky jsou přirozeně realizovány takovým způsobem, že k jejich opěrnému styku dochází ještě před tím, než rozpínání svěmé objímky dosáhne prahové hodnoty, při které dochází k překročení meze pružnosti. Jinými slovy, horní hranice meze pružnosti, při které může být zásoba pružnosti ještě využívána, leží pod prahovou hodnotou, při které dochází kjejímu 20 překročení.

Toto velmi jednoduché uspořádání umožňuje zaručení účinnosti zásoby pružnosti v celém jejím rozsahu.

Existence prvních a druhých opěrných prostředků provedených na dvou různých pásových částech svěmé objímky (na vnější části a na vnitřní části) je nezbytnou podmínkou její účinnosti. Při vzájemném záběmém styku opěrných prostředků je hák zaklíněn na odpovídajícím druhém konci vnitřní pásové části. Výsledkem je pak takové chování svěmé objímky, jako by zahrnovala pouze jediný pás, přičemž její svírání může být uskutečněno pouze redukcí průměru tohoto 30 jediného pásu, dosažené zejména činností vnitřní pásové části.

Okamžitě po sevření se zásoba pružnosti zmenší a tím je průměr svěmé objímky redukován ve směru pohybu opěrných prostředků od sebe ze vzájemného záběru. Následující změny, buď ve směru expanze, nebo ve směru kontrakce, probíhají podle funkce kolísání průměru předmětu, 35 který je svírán, například v závislosti na změnách teploty.

Musí být poznamenáno, že opěrné prostředky by nemohly uspokojivě plnit svou funkci vymezení rozsahu využití zásoby pružnosti, kdyby druhé opěrné prostředky byly umístěny na témže konci vnitřní pásové části jako třmen a procházející dále za tento třmen (namísto podle uváděného 40 vynálezu navrženého umístění v blízkosti druhého konce vnitřní pásové části).

Při umístění druhých opěrných prostředků u konce se třmenem by okamžik počátku spolupráce mezi opěrnými prostředky zablokoval dimenze oblasti vnější pásové části umístěné mezi prvními opěrnými prostředky a hákem, čehož výsledkem by bylo zablokování polohy háku vzhledem ke 45 třmenu. Za této situace pak, jestliže průměr předmětu, který má být svírán, je dostatečně malý, není zásoba pružnosti vůbec uvedena do součinnosti a hák může být ve vzájemném záběru se třmenem pouze při zabezpečení vzdálenosti mezi třmenem a druhými opěrnými prostředky kratší než je vzdálenost mezi koncem háku a prvními opěrnými prostředky.

Naproti tomu, jestliže průměr předmětu, který má být svírán, je poměrně velký, je zásoba pružnosti nevyhnutelně namáhána bez jakéhokoliv vymezení až do té doby, než by byl dosažen svíraný průměr, čímž je zároveň umožněn i vzájemný záběr háku se třmenem.

Takové uspořádání prvních opěrných prostředků by z uvedeného důvodu neumožňovalo žádným 55 způsobem vymezit rozsah množství zásoby pružnosti využitelného při svírání svěmé objímky.

- 2 CZ 291125 B6

První a druhé opěrné prostředky mohou být provedeny jako nezávislé nebo mohou být provedeny současně s opěrným členem, který je předmětem řešení zmiňované přihlášky vynálezu č. 93 06 045.

Přehled obrázků na výkresech

Uváděný vynález a jeho výhody budou dobře srozumitelné a snadněji pochopitelné na základě následujícího podrobného popisu jeho tělesných provedení, která však uváděný vynález nebudou nikterak omezovat. V popisu tělesných provedení je odkazováno na připojené výkresy, přičemž:

Obr. 1 je řezem svěmé objímky podle uváděného vynálezu před uvedením háku do vzájemného záběru se třmenem a v situaci, kdy zásoba pružnosti není využívána;

Obr. 2a je částečným pohledem na svěmou objímku ve směru šipky F z obr. 1;

Obr. 2b je částečným pohledem na svěmou objímku analogickým sobr. 2a, znázorňující alternativní provedení opěrných prostředků;

Obr. 3 znázorňuje část svěmé objímky z obr. 1 při vzájemném záběru háku se třmenem a v situaci, kdy byla dosažena mezní hodnota využití zásoby pružnosti;

Obr. 4 je částečným pohledem na oblast svěmé objímky, která představuje její alternativní provedení; a

Obr. 5 je půdoiysným pohledem na oba konce vnitřní pásové části svěmé objímky z obr. 4.

Příklady provedení vynálezu

Objímka zobrazená na obr. 1 a 3 je vytvořena ze svinuté vnitřní pásové části 10 a vnější pásové části 12, která je svým prvním koncem 12a upevněna na vnější čelní plochu vnitřní části 10.

V blízkosti prvního konce 10a má vnitřní část dva přehyby 16a a 16b vytvářející třmen 16, kteiý radiálně vystupuje z jejího vnějšího obvodu. Tato vnitřní část 10 je svinuta v rozsahu přes více než 360° takovým způsobem, že v případě, kdy je objímka v nesevřeném stavu, její druhý konec 10b leží pod jejím prvním koncem 10a nebo dokonce až pod třmenem 16.

Druhý konec 12b vnější pásové části 12 je opatřen hákem 18 uzpůsobeným pro záběr se třmenem 16 při sevřeném stavu svěmé objímky. Vnější část 12, ve směru od prvního konce 12a po obvodu svěmé objímky k háku 18, za sebou postupně zahrnuje meandr 20. vytvářející zásobu pružnosti a mezilehlá část 22, která se v podstatě rozkládá podél obvodu vnitřní části 10. Vnitřní část má pak oblast 24, která je překryta mezilehlou částí 22. Tato překrytá oblast 24 je takto umístěna v blízkosti druhého konce 10b vnitřní části 10. Přesněji řečeno je tato oblast 24 umístěna mezi druhým koncem 10b vnitřní části a spojem mezi vnitřní částí 10 a prvním koncem 12a vnější části 12.

Ve znázorněném příkladu je vnější pásová část 12 upevněna na vnitřní pásové části 10 pomocí nýtovaného spoje, tj. lem válcového prvku 26, vytvořený děrováním ve vnitřní pásové části 10, lisováním utemován na vnější část 12. Takto provedené spojení zabezpečí, že se na vnitřním obvodu vnitřní části 10 nebudou vytvářet jakékoliv výstupky, které by jinak mohly představovat nebezpečí poškození předmětu svíraného objímkou.

V tomto případě není meandr 20 bezprostředně přilehlý k oblasti vytvořeného vzájemného spoje dvou pásových částí, ale je od vzájemného spoje odsazen pomocí oblasti 28 na vnější části 12 rozprostírající se podél obvodu vnitřní části 10.

- 3 CZ 291125 B6

První a druhé opěrné prostředky jsou vytvořeny jednotlivě na mezilehlé části 22 vnější části a na překryté oblasti 24 vnitřní části.

Na obr. 1, 2a a 3 obsahuje mezilehlá část 22 okénko 32 a překrytá oblast 24 je opatřena radiálním výstupkem 34, který vystupuje vně v radiálním směru skrze okénko 32.

První opěrné prostředky jsou pak vytvořeny pomocí opěrného konce 32a okénka 32, který je blíže k meandru 20. Radiální výstupek 34 tvoří pak druhé opěrné prostředky.

V podélném směru vnější části 12 má okénko 32 délku L. V závislosti na deformaci a tedy spotřebě zásoby pružnosti se radiální výstupek 34 pohybuje uvnitř okénka mezi opěrným koncem 32a a, maximálně, opačným, protilehlým konce 32b. Délka okénka takto vymezuje rozsah, ve kterém je možno zásobu pružnosti využívat.

Ve variantě provedení na obr. 2b má mezilehlá část 122 dvě boční drážky 132 a 132 uspořádané účelně v podélném směru rovnoběžně vedle sebe. Překrytá oblast 124 má dva radiální výstupky 134 a 134 uspořádané rovněž v podélném směru rovnoběžně vedle sebe a zapadající do bočních drážek 132 a 132.

První opěrné prostředky jsou pak tvořeny pomocí konců 132a a 132a bočních drážek, které jsou blíže k meandru, zatímco druhé opěrné prostředky jsou tvořeny radiálními výstupky 134 a 134.

V závislosti na deformaci meandru se výstupky pohybují uvnitř bočních drážek, jejichž délka L 25 vymezuje rozsah, ve kterém je možné zásobu elastičnosti využívat.

Je rovněž možné zajistit pouze jedinou boční drážku a jediný radiální výstupek do ní zapadající.

Radiální výstupky 34, 134 nebo 134 jsou vytvořeny raženými, lisovanými nebo podobnými 30 ozuby vytvořenými v překryté oblasti 24 nebo 124 vnitřní části.

Obr. 3 znázorňuje svěmou objímku z obr. 1, která je do sevřeného stavu uváděna pomocí prostředku, například takového jako jsou kleště, částečně znázorněné přerušovanou čarou. Při zaujmutí této polohy může být beze zbytku spotřebována zásoba elastičnosti jak je znázorněno na 35 obr. 3, kde je meandr 20 znázorněn v poloze maximálního roztažení. Tato poloha odpovídá mezní hodnotě, při které může být zásoba pružnosti ještě využívána, přičemž tato mezní hodnota je vymezena spoluprací mezi prvními a druhými opěrnými prostředky.

Z obr. 1 a 3 je seznatelné, že mezilehlá část 22 je ve vně směřujícím radiálním směru mírně 40 deformována. Opěrný konec 32a vytvořen v oblasti této deformace a je v radiálním směru je těsně přilehlý na obvod vnitřní pásové části 10. Tato deformace umožňuje, a to dokonce i v případě, kdy již byla spotřebována zásoba pružnosti, stále udržovat okraj opěrného konce 32a v těsném přilehnutí na vnitřní pásovou část 10. čímž je zajištěno, že se radiální výstupek 34 nevysmekne ze záběru.

Deformace podobného charakteru může být zabezpečena i u alternativního provedení znázorněného na obr. 2b.

Meandr 20 je realizován jako očko ve tvaru Ω 20a prodloužené dvěma rameny 20b a 20c, která 50 jsou v uvolněném stavu při nevyužívání zásoby pružnosti přilehlá k sobě navzájem a jsou v podstatě radiálně vystupující.

Na obr. 4 a 5 jsou konstrukční prvky alternativního provedení svěmé objímky analogické s konstrukčními prvky opěrné objímky z obr. 1 označeny týmiž odkazovými značkami, je k nim 55 však navíc připočtena hodnota 200.

- 4 CZ 291125 B6

U alternativního provedení, znázorněného na těchto obrázcích, je jeho výhoda dána skutečností, že druhý konec 210b vnitřní pásové části 210 přesahuje při nesevřeném stavu svěmé objímky pod její první konec 210a za účelem vzájemného propojení těchto konců. Z toho důvodu má první konec 210a. opatřený třmenem 216. podélnou drážku 250 polohovanou v návaznosti na třmen, tj. za třmen po obvodu pásové části ve směru od prvního konce 210a ke druhému konci 210b. Druhý konec 210b je opatřen vně vy stupujícím vyhnutým radiálním zakončením 260.

Radiální zakončení 260 je spojeno s vnitřní pásovou částí 210 prostřednictvím zúženého krčku 262, jehož šířka je menší než šířka podélné drážky 250, což umožňuje jeho vložení do drážky. Zúžený krček se rozkládá zejména v radiálním směru, ale jak je naznačeno obr. 5, může obsahovat rovněž i část ležící v ploše vnitřní pásové části. Volný konec 264 radiálního zakončení 260 je širší než zúžený krček 262.

Ve znázorněném příkladu jsou radiální zakončení 260 a podélná drážka 250 v podélném směru souosé. Podélná drážka obsahuje otvor 252 o šířce, která je alespoň stejně velká jako šířka volného konce 264 radiálního zakončení 260 a průchozí část tvořenou dvěma protaženími 254 a 256 o šířce menší než šířka volného konce 264.

Radiální zakončení 260 může být takto vloženo do podélné drážky 250 skrze otvor 252. přičemž jakmile se nachází v průchozí části podélné drážky, jeho rozšířený volný konec zabraňuje jeho vysmeknutí. V případě, kdy je objímka v uvolněném stavu, účinek pružnosti pásové části zapříčiňuje, že radiální zakončení 260 zaujme přirozeně polohu v blízkosti opěrného konce 254a protažení 254. které je blíže ke třmenu 216 a ve které se nemůže vysmeknout z drážky.

Radiální zakončení 260 může byt provedeno ve tvaru T nebo ve tvaru obráceného L.

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims (5)

1. Svěmá objímka tvořená první svinutou kovovou částí (10, 210) pásu označenou jako vnitřní část se dvěma radiálními přehyby v blízkosti prvního z jejich konců (10a, 210a), vytvářejícími třmen (16, 216) a druhou částí (12, 212) pásu označenou jako vnější část, která je svým prvním koncem (12a) upevněna na vnější čelní plochu vnitřní části (10, 210), a která tvoří meandr (20, 220), který svěmé objímce umožňuje expandovat nebo kontrahovat se svíraným předmětem pro vytvoření zásoby pružnosti, a která je na svém druhém konci (12b, 210b) opatřena hákem (18, 218) uzpůsobeným pro záběr se třmenem (16, 216) při sevření svěmé objímky do upínacího stavu a která zahrnuje mezilehlou část (22, 122) umístěnou mezi meandrem (20, 220) a hákem (18, 218) a rozkládající se v podstatě po obvodu vnitřní části (10, 210), která má v blízkosti druhého zjejích konců oblast (24, 124) překrytou touto mezilehlou částí (22, 122), vyznačující se tím, že zahrnuje první a druhé opěrné prostředky vytvořené jednotlivě na mezilehlé části (22, 122) vnější části (12, 212) a na překryté oblasti (24, 124) vnitřní části (10,210) a uzpůsobené vzájemnému opěrnému kontaktu pro zamezení expandování meandru (20,220) tvořícího zásobu pružnosti přes stanovenou mez.

2. Svěmá obj ímka podle nároku 1,vyznačující se tím, že mezilehlá část (22) vnější části (12) má okénko (32), zatímco překrytá oblast (24) vnitřní části (10) je opatřena vně vyčnívajícím radiálním výstupkem (34,134,134’) zapadajícím do tohoto okénka a uzpůsobeným pro dosednutí na opěrný konec (32a) okénka blíže k meandru.

3. Svěmá objímka podle nároku 2, vyznačuj ící se tím, že mezilehlá část (122) vnější části (212) pásu má alespoň jednu boční drážku (132,132’), zatímco překrytá oblast (124) vnitřní

-5CZ 291125 B6 části (210) je opatřena alespoň jedním vně vyčnívajícím radiálním výstupkem (134, 134’) zapadajícím do této boční drážky (132, 132’) a uzpůsobeném pro dosednutí na opěrný konec boční drážky (132a, 132a’) blíže k meandru (220).

5

4. Svěmá objímka podle nároku 2 nebo 3, vyznačující se tím, že radiálním výstupkem (34, 134, 134’) je ozub vytvořený ražením v překryté oblasti (24, 124) vnější části (10) pásu.

5. Svěmá objímka podle kteréhokoli z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že konec ío (210a) vnitřní části (210) pásu, opatřený třmenem (216), má podélnou drážku (250) umístěnou v návaznosti na tento třmen (216), zatímco druhý konec (210b) této vnitřní části (210) je opatřen vně vyhnutým radiálním zakončením (260) se zúženým krčkem (262), jehož šířka je menší než šířka drážky (250), která má volný konec (264), jehož šířka je větší než šířka zúženého krčku (262).