CZ291046B6 - Sportovní raketa - Google Patents

Abstract

Sportovn raketa je provedena s d° kem (12, 12a, 12c), kter² m tup² konec (20, 20c) a vn j povrch, kter² je stejnom rn² na dan vzd lenosti od tup ho konce (20, 20c), a s v²stelkou (30, 30a, 30c), tvo°enou tv °en²m elastomerov²m dut²m d lem s dut²m vnit°kem (44) s alespo jedn m otev°en²m koncem. Dut² d l je p°inejmen m na v t sti sv d lky tvo°en st nou, kter se v pr °ezu rozkl d souvisle kolem dut ho vnit°ku (44). Dut² vnit°ek (44) m tvar, kter² je stejnom rn² na dan vzd lenosti od otev°en ho konce pod l st°edov osy a kter² je p°izp soben vn j mu povrchu d° ku (12, 12a, 12c). V²stelka (30, 30a, 30c) je kluzn nasunuteln na d° k (12, 12a, 12c). D° k (12, 12a, 12c) je na sv m vn j m povrchu opat°en prvn m z b rov²m prvkem a dut² d l je ve sv m dut m vnit°ku (44) opat°en druh²m z b rov²m prvkem, opat°en²m z b rov²m povrchem (15, 15c) pro z b r s prvn m z b rov²m prvkem p°i vz jemn poloze v²stelky (30, 30a, 30c) a d° ku (12, 12a, 12c) v p°edem stanoven axi ln poloze. Druh² z b rov² prvek je v d sledku pou it tv °en ho elastomerov ho dut ho d lu p°em stiteln² od pod ln osy p°i kluzn m pohybu v²stelky (30, 30a, 30c) po d° ku (12, 12a, 12c) a p°i poloze v²stelky (30, 30a, 30c) a d° ku (12, 12a, 12c) mimo p°edem stanovenou axi ln polohu. V²stelka (30, 30a, 30c) je opat°ena potahem.\

Description

Vynález se týká sportovní rakety s dříkem, který má tupý konec a vnější povrch, který je stejnoměrný na dané vzdálenosti od tupého konce, s výstelkou, tvořenou tvářeným elastomerovým dutým dílem s dutým vnitřkem s alespoň jedním otevřeným koncem, přičemž dutý díl je přinejmenším na větší části své délky tvořen stěnou, která se v průřezu rozkládá souvisle kolem dutého vnitřku, přičemž dutý vnitřek má tvar, který je stejnoměrný na dané vzdálenosti od otevřeného konce podél středové osy a který je přizpůsoben vnějšímu povrchu dříku, přičemž výstelka je kluzně nasunutelná na dřík.

Dosavadní stav techniky

Rámy sportovních raket se skládají z hlavy, která je podporou pro strunový výplet, kterým je veden úder na tenisový míček nebo na badmintonový míček, a dále z rukojeti, která slouží k držení hráčem a k umožnění úderu. Rukojeť, která je připevněná na dříku rámu rakety, je obvykle osmihranná, aby poskytovala pohodlnou možnost uchycení za její povrch. Obvykle se rukojeť skládá z dřevěného jádra, avšak může být i z plastu nebo jiného materiálu, které je obaleno strukturovanou kůží nebo syntetickým obalem, sloužícím k uchopení, a je obvykle konstruována přímo na části dříku rámu rakety, takže rukojeť a rám se stávají z konstrukčních důvodů jedním prvkem.

Tenisová raketa má mnoho různých konstrukcí, aby bylo možné nabídnout celou škálu jejich různých vlastností, například pevnosti, tuhosti, síly, hmotnosti, rovnováhy, ovladatelnosti a citlivosti. Tenisoví hráči si volí rakety v závislosti na stupni pokročilosti a osobních preferencích. Aby bylo možné uspokojit různé hráče, musí výrobci nabídnout výběr různých modelů raket.

Navíc k nabídce výběru různých modelů raket je rovněž důležité, aby rukojeť byla pořádně upravena, co se týče její velikosti, relativně k hráčově ruce, a aby byl umožněn veškerý komfort a dobré uchycení. Protože všichni tenisoví hráči nemají ruce stejných rozměrů, musí výrobci raket nabídnout každý model rakety s různými velikostmi úchytů na rukojetích. Z praktických důvodů specializovaní prodejci tenisového zboží a i ostatní prodejci sportovního zboží, kteří normálně prodávají více jak jednu značku výrobce, musí mít na skladě mnoho druhů tenisových raket, různých modelů a velikostí úchytů.

Patent US 5 034 082 původce Nolana popisuje problém s uvedeným skladovaným množstvím, který vniká potřebou mít na skladě mnoho druhů a typů a velikostí raket. Zde se navrhuje tenisová raketa, mající dřík s vnějším osmihranným povrchem s výstelkou, která má dutý osmihranný tvar vnitřního povrchu, která se nasouvá na dřík rakety a je připevněna nastálo na dříku pomocí lepidla.

Systém rukojeti rakety popsaný vNolanově patentu umožňuje, aby výstelka rukojeti byla tvarována odděleně od rakety, což je značně žádoucí, protože to umožňuje, aby výstelka byla upevněna na dříku až po výrobě, a aby držela pevně a nastálo na tomto dříku. Nicméně zatímco taková výstelka rukojeti může být poskytnuta prodejcům odděleně, nezávisle na raketách, aby bylo možné snížit množství zásob, z praktických důvodů by bylo obtížné bez řádného zaučení zajistit, aby prodejci připevňovali výstelky správně přímo na místě prodeje. Zde existuje potenciální problém, že prodejci nebudou upevňovat výstelky na dříky dobře, což povede k nespokojenosti kupujících. Proto jsou komerční rakety, které mají nasouvací výstelky, pořád kompletovány ve výrobních závodech.

-1 CZ 291046 B6

Jak Nolan v patentu probírá, existovaly zde i jiné návrhy na výrobu tenisových raket s rukojeťmi, které mohou být sestaveny prodejcem či kupujícím. Takové návrhy poskytují rukojeti, které jsou opatřeny speciálním upevněním tak, že mohou být nasunuty na dřík tenisové rakety a zde mohou být připevněny šrouby. Nicméně z důvodu značných sil, vznikajících při nárazu míčku na raketu, byly tyto návrhy nepřijatelné z obchodního hlediska, protože je obtížné zkonstruovat mechanické spojení, které by bylo schopno rukojeť patřičně držet a aby zároveň vznikl pocit pevného držení rakety a celá struktura byla jednotná. Rovněž díry pro šrouby jsou nežádoucí, protože mají tendenci zeslabovat rám konstrukce. Tak by bylo obtížné vyrobit takovou raketu, u které by mechanické spojení netíhlo kviklání, vibracím, nebo aby se dokonce po jistém čase neuvolnilo samo.

Proto by bylo žádoucí poskytnout sestavu rukojeti s oddělenou výstelkou, která by byla schopna pohotového a snadného namontování na rukojeť samotným prodejcem, a zároveň by tato výstelka mohla být namontována na dřík tak pevně, jako jsou současné systémy, a která by byla snadno vyměnitelná.

Podstata vynálezu

Úkolem vynálezu je vytvořit nasunutelnou výstelku pro použití na sportovních raketách, například na tenisové raketě, která by mohla být namontována rychle a snadno, bez potřeby lepidel nebo mechanických upevňovadel jakéhokoliv druhu, a která by po přimontování držela pevně při pohybu jak osovém, tak i při krutu.

Uvedený úkol splňuje sportovní raketa s dříkem, který má tupý konec a vnější povrch, který je stejnoměrný na dané vzdálenosti od tupého konce, s výstelkou, tvořenou tvářeným elastomerovým dutým dílem s dutým vnitřkem s alespoň jedním otevřeným koncem, přičemž dutý díl je přinejmenším na větší části své délky tvořen stěnou, která se v průřezu rozkládá souvisle kolem dutého vnitřku, přičemž dutý vnitřek má tvar, který je stejnoměrný na dané vzdálenosti od otevřeného konce podél středové osy a který je přizpůsoben vnějšímu povrchu dříku, přičemž výstelka je kluzně nasunutelná na dřík, podle vynálezu, jehož podstatou je, že dřík je na svém vnějším povrchu opatřen prvním záběrovým prvkem a dutý díl je ve svém dutém vnitřku opatřen druhým záběrovým prvkem, opatřeným záběrovým povrchem pro záběr s prvním záběrovým prvkem při vzájemné poloze výstelky a dříku v předem stanovené axiální poloze, přičemž druhý záběrový prvek je v důsledku použití tvářeného elastomerového dutého dílu přemístitelný od podélné osy při kluzném pohybu výstelky po dříku a při poloze výstelky a dříku mimo předem stanovenou axiální polohu, a přičemž výstelka je opatřena potahem.

Podle výhodného provedení je dřík proveden z kompozitního materiálu, přičemž první záběrový prvek tvoří západkový prvek mající záběrový povrch a druhý záběrový prvek tvoří rohatkový prvek.

Dutý díl má s výhodou první vnitřní povrch a druhý vnitřní povrch, které jsou navzájem protilehlé, a je dále opatřen axiálně uspořádaným vedením, umístěným na prvním vnitřním povrchu a vyčnívajícím z tohoto prvního vnitřního povrchu směrem ke středové ose, přičemž vedení se rozkládá podél podstatné části délky dutého vnitřku a obsahuje část, tvořící západkový prvek, a dřík obsahuje podélnou vodicí drážku, mající dnový povrch a rozkládající se axiálně od tupého konce, pro uložení vedení s kluzným záběrem, a přičemž rohatkový prvek tvoří alespoň část dnového povrchu vodicí drážky.

Dutý díl je s výhodou opatřen axiálně uspořádaným dalším vedením, podobným vedení na prvním vnitřním povrchu, umístěným na druhém vnitřním povrchu a obsahujícím část, tvořící další západkový prvek, přičemž dřík obsahuje axiálně uspořádanou další vodicí drážku pro

-2CZ 291046 B6 uložení dalšího vedení s kluzným záběrem, a tato další vodicí drážka obsahuje další rohatkový prvek pro záběr s dalším západkovým prvkem.

Každé vedení s výhodou obsahuje pouze jediný západkový prvek a každá vodicí drážka obsahuje jediný rohatkový prvek, mající pouze jeden záběrový povrch.

Vedení je s výhodou opatřeno dvěma západkovými prvky, uspořádanými navzájem axiálně v zákrytu, přičemž dřík je opatřen dvěma rohatkovými prvky, tvořícími část dnového povrchu podélných vodicích drážek, přičemž západkové prvky jsou uspořádány protilehle k rohatkovým prvkům pro jejich vzájemný záběr pro zajištění výstelky na dříku v předem stanovené poloze.

První záběrový prvek je s výhodou tvořen axiálně uspořádanou zužující se drážkou v dříku, přičemž zužující se drážka má konce, protilehlé v axiálním směru, a šířku, která se zvětšuje se zvětšující se vzdálenosti od tupého konce, a druhý záběrový prvek je tvořen axiálně uspořádaným vedením, vyčnívajícím z vnitřního povrchu dutého dílu směrem ke středové ose a majícím délku a měnící se šířku, které odpovídají délce a měnící se šířce zužující se drážky pro záběr se zužující se drážkou při poloze výstelky v předem stanovené poloze na dříku.

Sportovní raketa podle vynálezu má výstelku rukojeti, vytvořenou z elastomerového materiálu, která se dá nasunout na dřík rakety. Vnitřek výstelky rukojeti je vytvořen s alespoň jedním vyčnívajícím vedením, nejlépe s párem vyčnívajících vedení, která jsou vedena v osovém směru a rovněž tvoří západkové prvky.

Dřík rakety tedy s výhodou na první a druhé straně obsahuje pár vodicích drážek, jejichž úkolem je přijmout odpovídající vedení. Každá drážka obsahuje rohatkový prvek pro zapadnutí odpovídajícího západkového prvku ve chvíli, když výstelka rukojeti dosáhne předem dané osové polohy na dříku. Když se výstelka rukojeti nasune na dřík, vedení se zasunou do drážek a posouvají se podél nich až západkový prvek dosáhne povrchu rohatkového prvku, se kterým zabere a zablokuje tak výstelku rukojeti na dříku v předem dané axiální poloze. Navíc z důvodu záběru mezi ven vyčnívajícím vedením a vodícími drážkami je torzním silám kladen odpor a tím je tak zabráněno zkroucení výstelky rukojeti na dříku.

Vzhledem ktomu, že výstelka rukojeti může být snadno namontována na dříku bez potřeby lepidel nebo mechanického zajištění, mohou prodejci mít na skladě oddělené zásoby výstelky rukojetí i raket a zákazníci si mohou vybrat požadovaný model výstelky rukojeti a model rukojeti současně již při koupi.

Výstelka rukojeti je s výhodou vyrobena z pryže firmy Kraton nebo z jiného elastomerového materiálu, majícího shodný koeficient tření nebo vyšší. Vytvořením těsného uložení mezi výstelkou rukojeti a dříkem podle vynálezu a přítomností zajišťovacího západkového a rohatkového prvku zůstává výstelka rukojeti bezpečně na rukojeti bez pohybu, vibrací a chvění. Z důvodu usnadnění přichycení výstelky rukojeti a z důvodu faktu, že výstelka rukojeti může být upevněna bez potřeby lepidla, umožňuje výstelka rukojeti a sestava rakety rovněž výměnu rukojeti bez potřeby pohybu těchto částí, čímž dochází k eliminaci možností samovolného sklouznutí a chyby při výměně libovolných upevňovacích prostředků jako například šroubů, matic či jiných spojů. Záběr západkového prvku s rohatkovým prvkem rovněž zajišťuje, že výstelka rukojeti je upevněna na rukojeti v přesné poloze.

-3CZ 291046 B6

Přehled obrázků na výkresech

Pro lepší porozumění uvedenému vynálezu následuje dále popis výhodného provedení vynálezu ve spojení s obrázky na připojených výkresech, kde je na obr. 1 nárys části dříku rámu tenisové rakety před upevněním výstelky rukojeti.

Obr. 2 je v bokoryse částečně v řezu, pohled na dřík rámu tenisové rakety podle vynálezu, a to podle obr. 1.

Obr. 3 je řez dříkem rámu tenisové rakety, vedený podél čáry 3-3 na obr. 1.

Obr. 4 je v náryse pohled na výstelku rukojeti pro použití na dříku, znázorněném na obr. 1.

Obr. 5 je v bokoryse pohled na výstelku rukojeti pro použití na dříku, znázorněném na obr. 1.

Obr. 6 je v náryse pohled na výstelku rukojeti, znázorněnou v podélném řezu.

Obr. 7 je v bokoryse pohled na výstelku rukojeti, znázorněnou v podélném řezu.

Obr. 8 je pohled v řezu na výstelku rukojeti, přičemž řez je vedený podél čáry 8-8 na obr. 4.

Obr. 9 je podélný řez výstelkou rukojeti, která je připevněna na dříku rakety.

Obr. 10 je pohled v podélném řezu, odpovídající obr. 9, na alternativní provedení vynálezu.

Obr. 11 je čelní pohled na část dříku alternativního provedení rámu tenisové rakety ještě před namontováním výstelky rukojeti.

Obr. 12 je v bokoryse pohled částečně v řezu, na dřík z obr. 11.

Obr. 13 je pohled v řezu na dřík, který je veden podél čáry 13-13 na obr. 11.

Obr. 14 je v náryse pohled na výstelku rukojeti, upevněnou na dříku z obr. 11 až obr. 13.

Obr. 15 je v bokoryse pohled na výstelku rukojeti, upevněnou na dříku z obr. 11 až obr. 13.

Příklady provedení vynálezu

Obr. 1 znázorňuje rám 10 tenisové rakety, který se skládá z obecně osmihranného dříku 12, sloužícího jako podpora rukojeti. Dřík 12 může být plný, jak je vidět na obr. 3, nebo může být dutý. Je zde pár podélných vodicích drážek 14, vytvořený na opačných stranách, na první straně 16 a druhé straně 18 dříku rakety, které jsou vedené v osovém směru od tupého konce 20 dříku v podstatě po celé jeho délce. Dno každé podélné vodicí drážky 14 obsahuje rohatkový prvek 22, který je orientován tak, že jeho záběrový povrch 15 je orientován tak, že je odvrácen od tupého konce 20, a tak, aby se skloněný povrch 23 rohatkového prvku 22 svažoval směrem k tupému konci 20 dříku. Jak je vidět, skloněný povrch 23 má náhlý propad k záběrovému povrchu 15. Jak je popsáno níže, tyto skloněné povrchy 23 usnadňují, aby výstelka 30 rukojeti byla nasunuta snadno a zámky pak přidržují výstelku 30 rukojeti na místě a zabraňují jejímu zpětnému pohybu. Horní konec dříku 12 rovněž zahrnuje vně vyčnívající obrubu 70.

Rám 10 může být vytvořen obvyklým způsobem, u kterého je trubicovitý předimpregnovaný laminát, označovaný jako prepreg, vytvořený z výztužných uhlíkových vláken a nevytvrzené

-4CZ 291046 B6 epoxidové pryskyřice, umístěn do vyhřívané formy ve tvaru tenisové rakety. Uvnitř trubice z prepregu je umístěn měchýř, který je následně nafouknut tak, že prepreg vytváří tvar podle formy, přičemž současně epoxidová pryskyřice vytvrdne. Alternativně může být vyroben rám tenisové rakety z termoplastu podle formovacího procesu, popsaného v US patentu 5 176 868. Vynález může být použit s raketami, vytvořenými i z jiných materiálů, jako například z jiných kompozitů nebo kovových materiálů. V každém případě je vnější povrch dříku 12 zformován tak, aby n ořil uvedené podélné vodicí drážky 14 a zmíněné povrchy 23 a 15 rohatkového prvku 22.

Obr. 4 a obr. 5 znázorňují elastomerovou výstelku 30 rukojeti mající obecně osmihranný vnější povrch. První vnější povrch 32 výstelky 30 rukojeti, druhý vnější povrch 34 výstelky 30 rukojeti z obr. 8 a diagonální vnější povrch 36 výstelky 30 rukojeti jsou opatřeny množstvím otvorů 40, jejichž úkolem je snížit hmotnost výstelky 30 rukojeti a zjemnit výstelku 30 rukojeti ve vybraných oblastech. Přednostně boční strany 42 výstelky 30 rukojeti neobsahují otvory. Takováto výstelka rukojeti je také popsána blíže v patentové přihlášce průvodců Davise a jeho společníků. Výstelka 30 rukojeti, znázorněná na obr. 4 a na obr. 5, je příkladem výstelky 30 rukojeti, která může být použita s uvedeným vynálezem. Rovněž však mohou být použity výstelky 30 rukojeti bez otvorů nebo používající jiné vzory otvorů, nebo rovněž výstelky 30 rukojeti, vyrobené zjiných materiálů, jako je například elastomer, pěna či plast.

Jak je vidět na obr. 8, výstelka 30 rukojeti má osmihranný tvar dutého vnitřku 44, který odpovídá osmihrannému vnějšímu tvaru dříku 12. Není nutné, aby vnitřek a vnějšek dříku 12 měly osmihranný tvar, ale oba spojované díly by měly mít odpovídající tvar tak, aby dřík 12 mohl být nasunut do vnitřku výstelky 30 rukojeti a aby vnější povrch dříku 12 dosedl přesně na odpovídající povrch dutého vnitřku 44 výstelky 30 rukojeti a zabránil jakémukoliv relativnímu kroutícímu pohybu.

První vnitřní povrch 48 a druhý vnitřní povrch 50 výstelky 30 rukojeti jsou vytvořeny s podélně uspořádaným ven vyčnívajícím vedením 46. Každé vedení 46 obsahuje západkový prvek 47, který’ je orientován tak, aby jeho záběrový povrch 49 byl přivrácen k tupému konci 54 výstelky 30 rukojeti. Protilehlá vedení 46 mají velikost a tvar, který je znázorněn na obr. 8, a to takový, aby lícovala přesně do drážek 14 na dříku 12.

Jak je rovněž vidět na obr. 7 a obr. 8, pokud je to požadováno, jeden nebo několik vnitřních povrchů výstelky 30 rukojeti může obsahovat mělké drážky 58, jejichž smyslem je snížit hmotnost výstelky 30 rukojeti. Pokud je to požadováno, může být rovněž zaformována do tupého konce 54 výstelky 30 pevná záslepka 60 konce. Přední konec výstelky 30 nikojeti obsahuje sedlo 72, které je tvarováno tak, aby mohlo přijmout obrubu 70 na dříku 12.

Výstelka 30 rukojeti je přednostně vyrobena z termoplastové pryže, jako například z pryže od firmy Kraton, což je termoplastová pryž s polypropylenovým plnivem, jež umožňuje měnit tvrdost této pryže firmy Kraton. Nejlépe je použita pryž pod označením Kraton G2750, jež má tvrdost ve stupnici Shorea A 63. Je žádoucí, aby, pokud je zvolen materiál výstelky rukojeti jiný než pryž firmy Kraton, měl tento materiál koeficient tření srovnatelný s koeficientem tření pryže od firmy Kraton nebo dokonce vyšší. Podélné vodicí drážky 14 a vedení 46 jsou přednostně provedeny v horním a spodním povrchu, avšak mohou být alternativně provedeny v jiných površích, například v bočních stranách. Přednostně má výstelka 30 rukojeti takovou velikost, aby mezi ní a vnějším povrchem dříku 12 vzniklo třecí uložení, které by však nemělo být příliš velké, aby, když prodejce či zákazník výstelku 30 rukojeti nasazuje na dřík 12, nedošlo kjejímu zaseknutí či vzpříčení. Rovněž vedení 46 mají takovou velikost, aby přesně dosedla na boční strany vodicích drážek 14, ale, jak je rovněž vidět na obr. 9, mezi dnem vodicí drážky 14 a vedením 46 je s výhodou upravena vůle.

Jak je vidět na obr. 9, aby byla sestava tenisové rakety dokončena, výstelka 30 rukojeti se nasune na dřík 12 rakety tak, že dřík 12 je vsunut do dutého vnitřku 44 výstelky 30 rukojeti. Protilehlá

-5CZ 291046 B6 pěnívající vedení 46 jsou zasunuta do odpovídajících vodicích drážek 14, jak se výstelka 30 rukojeti posunuje po dříku 12 nahoru, z důvodu stlačitelnosti a pružnosti materiálu výstelky 30 rukojeti, skloněný povrch 23 rohatkového prvku 22 zatlačí protilehlá vedení 46 směrem ven, dokud neprojdou kolem záběrového povrchu 15 rohatkového prvku 22, kde dojde kjejich opětovnému rozepnutí do drážky 14. Když záběrový povrch 49 západkového prvku 47 dosáhne záběrového povrchu 15 rohatkového prvku 22, dojde k jejich vzájemnému záběru tak, jak je vidět na obr. 9, a tím i k zablokování výstelky 30 rukojeti na daném místě. Výstelka 30 rukojeti může být pak obalena potahem a to libovolným obvyklým způsobem.

Jak je vidět na obr. 9, každý západkový prvek 47 má skloněný povrch, jenž je zrcadlovým obrazem skloněného povrchu 23 rohatkového prvku 22, přičemž je mezi nimi ponechána malá vůle. Navíc záběr mezi obrubou 70 na horním konci dříku 12 a horním sedlem 72 výstelky 30 rukojeti zabraňuje, aby výstelka 30 rukojeti byla zatlačena na dřík 12 až za předem danou polohu. Západkový prvek 47 a rohatkový prvek 22 tak zabraňují výstelce 30 rukojeti, aby byla stažena z dříku 12, zatímco obruba 70 a sedlo 72 zabraňují dalšímu pohybu pryč od tupého konce 20.

Případ, kdy dojde ke způsobení největšího pohybu mezi výstelkou 30 rukojeti a dříkem 12, nastane při zásahu míčku raketou. Odstředivá síla při pohybu rakety a zásahu míčku vedou k vytažení dříku 12 rakety ven z výstelky 30 rukojeti. Pomocí vynálezu je však výstelka 30 rukojeti mechanicky zablokována proti pohybu v tomto uvedeném směru a proto zůstává bezpečně na svém místě. Tření mezi pryží od firmy Kraton a kompozitovým dříkem 12 rovněž pomáhá zabránit jakémukoliv dalšímu nežádoucímu pohybu výstelky 30 rukojeti. Tímto způsobem může být výstelka 30 rukojeti připevněna na dříku 12 bez použití lepidla, šroubů či jiných upínadel a bude umožňovat hráči pocit pevného upevnění rakety. Obalení výstelky 30 rukojeti potahem rovněž napomůže zajištění výstelky 30 rukojeti na dříku 12 rukojeti a k zabránění pohybu.

Uvedený vynález umožňuje, aby výstelky 30 rukojeti rakety byly upevněny rychle a snadno. Navíc vynález umožňuje, aby rakety a výstelky 30 rukojeti, které mají různé velikosti držadel, nebo různé typy, byly zasílány odděleně a aby byly sestavovány až prodejcem. Tím, že existuje možnost zvolit si velikost výstelky 30 rukojeti nebo její typ až při koupi, může prodejce mít na skladě jenom malé množství raket a stále přitom nabízet každý model rakety v celé škále velikostí rukojetí pro každý model.

Navíc uvedený vynález poskytuje výrobci i zákazníkovi mnohem větší flexibilitu. Výrobce není více omezován na nabízení pouze jednoho typu výstelky 30 rukojeti pro každý model rakety. Místo toho může výrobce nabídnout různé typy modelů výstelek 30 rukojeti, například lišících se v tuhosti a jemnosti či v tvaru, což umožní zákazníkovi zvolit si nejenom vyhovující model rakety, ale také požadovaný typ výstelky 30 rukojeti. Navíc, pokud se zákazník rozhodne po koupi změnit počáteční typ výstelky 30 rukojeti, ať už proto, že chce odlišnou velikost úchytu, nebo se rozhodne vyzkoušet jiný typ výstelky 30 rukojeti, uvedený vynález mu umožní, aby zmíněná výstelka 30 rukojeti byla snadno vyměněna. Vše, co hráči i prodejci musí učinit, je pouze rozříznout současnou výstelku 30 rukojeti podélně a stáhnout ji z dříku 12. Poté může být nová výstelka 30 rukojeti navlečena na dřík 12 rakety a znovu obalena potahem. Alternativně může být použit nástroj, který rozepne spojení rohatkového prvku 22 a západkového prvku 47 a umožní tak, aby výstelka 30 byla stažena z dříku 12 rukojeti.

Obr. 10 znázorňuje alternativní provedení vynálezu, u kterého místo pouze jednoho rohatkového prvku 22 v každé vodicí drážce 14 a jednoho západkového prvku 47 na každém vedení vnitřního povrchu výstelky 30a rukojeti každá podélná vodicí drážka 14 obsahuje dva rohatkové prvky 22a a 22b, umístěné s axiálním odstupem od sebe v místech blízko horního a spodního konce dříku 12a, přičemž na prvním vnitřním povrchu 48 a druhém vnitřním povrchu 50 jsou upravena vyčnívající vedení 46a, která jsou opatřena vždy dvěma západkovými prvky 47a a 47b, které jsou v záběru s odpovídajícími rohatkovými prvky 22a, 22b. na dříku 12a.

-6CZ 291046 B6

U alternativního provedeni, znázorněného na obr. 11 až na obr. 15, má dřík 12c zužující se drážku 14c vytvořenou na horním a spodním povrchu, v podstatě podél jejich délky. Drážka 14c je přednostně skloněná tak, že její šířka se zvětšuje ve směru od tupého konce 20c. Každá drážka 14c má rohatkový prvek 22c se záběrovým povrchem 15c, odvráceným od tupého konce 20c. Na rozdíl od provedení z obr. 1 až obr. 3 zde není před záběrovým povrchem 15c rohatkového prvku 22c skloněný povrch. Drážka 14c rovněž zahrnuje přední koncovou stěnu 74.

Výstelka 30c rukojeti je podobná výstelce 30 rukojeti, kromě vyčnívajících podélných vedeni 46c. jež jsou vytvořena podél horního a spodního vnitřního povrchu výstelky 30c rukojeti ajejichž šířka se kónicky zvětšuje, aby jejich tvar odpovídal tvaru zužujících se drážek 14c. Každá zužující se drážka 14c obsahuje západkový prvek 47c, který je umístěn tak, aby zabíral se záběrovým povrchem 15c na odpovídajícím rohatkovém prvku 22c, a rovněž obsahuje přední konec 76, který zabírá s přední koncovou stěnou 74 vodicí drážky 14c.

Výstelka 30c rukojeti se nasouvá na dřík ,12c. Jak je vidět na obr. 15, horní povrch 80 a spodní povrch 82 dříku 12c předtím, než dosáhnou zužující se drážky 14c, mají od sebe větší odstup, než protilehlá vyčnívající vedení 46c, která musí být roztažena od sebe, aby prošla přes povrchy 80 a 82. Rovněž z důvodu zúžení zužující se drážky 14c a vyčnívajícího vedení 46c je vedení 46c příliš široké na to, aby se vešlo do zužující se drážky 14c, když je výstelka 30c rukojeti nasunována na dřík 12c. Jakmile je výstelka 30c rukojeti ve své určené poloze, znázorněné na obr. 14 a na obr. 15, dojde k zaskočení vedení 46c do zužujících se drážek 14c. Poté západkový prvek 47c a rovněž kónické rozšíření vedení 46c a zúžení zužující se drážky 14c budou bránit tomu, aby se výstelka 30c rukojeti mohla samovolně pohybovat směrem k tupému konci 20c. Dosedací přední konec 76 západkového prvku 47c a přední koncová stěna 74 zužující se drážky 14c budou podobně zabraňovat jakémukoliv samovolnému pohybu výstelky 30c rukojeti pryč od tupého konce 20c.

Předchozí popis představuje výhodná provedeni vynálezu. Odborník může provádět samozřejmě změny a modifikace bez toho, že by došlo k odklonu od rozsahu vynálezu, jenž zde byl právě popsán. Například, i když výstelka 30 rukojeti je s výhodou vyrobena z elastomerového materiálu, jedinými částmi výstelky 30 rukojeti, které musí být deformovatelné, aby mohlo dojít k nasunutí výstelky 30 rukojeti na dřík 12 rakety, jsou vyčnívající vedení 46. Proto by bylo možné vyrobit tvrdou výstelku 30 rukojeti a použít západkové prvky 47. které budou připevněny k výstelce 30 rukojeti takovým způsobem, že budou deformovatelné při nasouvání výstelky 30 rukojeti na dřík 12. Takové pružné západkové prvky 47 mohou být upevněny na výstelce 30 rukojeti za použití známých tvářecích technologií. Navíc, zatímco u příkladného provedení vynálezu jsou vodicí drážky 14 vytvořeny na dříku 12 a vyčnívající vedení 46 jsou vytvořena ve výstelce 30 rukojeti je možné i opačné provedení. Všechny tyto modifikace a změny spadají do rozsahu vpředu uvedeného vynálezu.

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims (6)

1. Sportovní raketa, s dříkem (12, 12a, 12c), který má tupý konec (20, 20c) a vnější povrch, který je stejnoměrný na dané vzdálenosti od tupého konce (20, 20c), s výstelkou (30, 30a, 30c), tvořenou tvářeným elastomerovým dutým dílem s dutým vnitřkem (44) s alespoň jedním otevřeným koncem, přičemž dutý díl je přinejmenším na větší části své délky tvořen stěnou, která se v průřezu rozkládá souvisle kolem dutého vnitřku (44), přičemž dutý vnitřek (44) má tvar, který je stejnoměrný na dané vzdálenosti od otevřeného konce podél středové osy a který je přizpůsoben vnějšímu povrchu dříku (12, 12a, 12c), přičemž výstelka (30, 30a, 30c) je kluzně nasunutelná na dřík (12, 12a, 12c), vyznačuj ící se t í m , že dřík (12, 12a, 12c) je na svém vnějším povrchu opatřen prvním záběrovým prvkem a dutý díl je ve svém dutém vnitřku (44) opatřen druhým záběrovým prvkem, opatřeným záběrovým povrchem (15, 15c) pro záběr s prvním záběrovým prvkem při vzájemné poloze výstelky (30, 30a, 30c) a dříku (12, 12a, 12c) v předem stanovené axiální poloze, přičemž druhý záběrový prvek je v důsledku použití tvářeného elastomerového dutého dílu přemístitelný od podélné osy při kluzném pohybu výstelky (30, 30a, 30c) po dříku (12, 12a, 12c) a při poloze výstelky (30, 30a, 30c) a dříku (12, 12a, 12c) mimo předem stanovenou axiální polohu, a přičemž výstelka (30, 30a, 30c) je opatřena potahem..

2. Sportovní raketa podle nároku 1,vyznačující se tím, že dřík (12) je proveden z kompozitního materiálu, přičemž první záběrový prvek tvoří západkový' prvek (47) mající záběrový povrch (49) a druhý záběrový prvek tvoří rohatkový prvek (22).

3. Sportovní raketa podle nároku 2, vyznačující se tím, že dutý díl má první vnitřní povrch (48) a druhý vnitřní povrch (50), které jsou navzájem protilehlé, a je dále opatřen axiálně uspořádaným vedením (46, 46a, 46c), umístěným na prvním vnitřním povrchu (48) a vyčnívajícím z tohoto prvního vnitřního povrchu (48) směrem ke středové ose, přičemž vedení (46, 46a, 46c) se rozkládá podél podstatné části délky dutého vnitřku (44) a obsahuje část, tvořící západkový prvek (47, 47a, 47b, 47c), a dřík (12, 12a, 12c) obsahuje podélnou vodicí drážku (14), mající dnový povrch a rozkládající se axiálně od tupého konce (20, 20c), pro uložení vedení (46, 46a, 46c) s kluzným záběrem, a přičemž rohatkový prvek (22, 22a, 22b, 22c) tvoří alespoň část dnového povrchu vodicí drážky (14).

4. Sportovní raketa podle nároku 3, vyznačující se tím, že dutý díl je opatřen axiálně uspořádaným dalším vedením (46, 46a, 46c), podobným vedení (46,46a, 46c) na prvním vnitřním povrchu (48), umístěným na druhém vnitřním povrchu (50) a obsahujícím část, tvořící další západkový prvek (47, 47a, 47b, 47c), přičemž dřík (12, 12a, 12c) obsahuje axiálně uspořádanou další vodicí drážku (14) pro uložení dalšího vedení (46, 46a, 46c) skluzným záběrem a tato další vodicí drážka (14) obsahuje další rohatkový prvek (22, 22a, 22b, 22c) pro záběr s dalším západkovým prvkem (47, 47a, 47b, 47c).

5. Sportovní raketa podle nároku 4, vyznačující se tím, že každé vedení (46) obsahuje pouze jediný západkový prvek (47) a každá vodicí drážka (14) obsahuje jediný rohatkový prvek (22), mající pouze jeden záběrový povrch (15).

6. Sportovní raketa podle nároku 4, vyznačující se tím, že vedení (46a) je opatřeno dvěma západkovými prvky (47a, 47b), uspořádanými navzájem axiálně v zákiytu, přičemž dřík (12) je opatřen dvěma rohatkovými prvky (22a, 22b), tvořícími část dnového povrchu podélných vodicích drážek (14), přičemž západkové prvky (47a, 47b) jsou uspořádány protilehle k rohatkovým prvkům (22a, 22b) pro jejich vzájemný záběr pro zajištění výstelky (30) na dříku (12) v předem stanovené poloze.

Sportovní raketa podle nároku 1, vyznačující se tím, že první záběrový prvek je tvořen axiálně uspořádanou zužující se drážkou (14c) v dříku (12c), přičemž zužující se drážka (14c) má konce, protilehlé v axiálním směru, a šířku, která se zvětšuje se zvětšující se vzdáleností od tupého konce (20c), a druhý záběrový prvek je tvořen axiálně uspořádaným vedením (46c), vyčnívajícím z vnitřního povrchu dutého dílu směrem ke středové ose a majícím délku a měnící se šířku, které odpovídají délce a měnící se šířce zužující se drážky (14c) pro záběr se zužující se drážkou (14c) při poloze výstelky (30c) v předem stanovené poloze na dříku (12c).