CZ291029B6 - Kotvicí kus pro implantaci do tkání a zařízení obsahující takovéto kotvicí kusy - Google Patents

Abstract

Kotvic kus pro implantaci do tk n m t rbinovou mezeru (5, 5a), kter vych z od zadn ho konce (4) kotvic ho kusu (1) a m p°ev n axi ln pr b h a je uspo° d na pro rozeb rateln upevn n jednoho z kryc ch len vypl uj c ho t rbinovou mezeru (5, 5a) b hem za roubov v n kotvic ho kusu (1) do vybr n , p°edem vypreparovan ho ve tk ni. Za° zen obsahuje kotvic kusy (1), kter maj nejm n jednu t rbinovou mezeru (5, 5a) uspo° danou v povrchu pl t , opat°en ho z vitem, v ur it vzd lenosti od zav d c ho konce (3). t rbinov mezera (5, 5a) m p°ev n axi ln pr b h a je uspo° d na pro rozeb rateln upevn n jednoho z kryc ch len vypl uj c ho b hem za roubov v n kotvic ho kusu (1) t rbinovou mezeru (5, 5a). Kotvic kus (1) je um st n pro za roubov v n p° mo vedle kloubu a v podstat rovnob n s osou kloubu, nebo v rovin kloubu do vybr n vypreparovan m p°edem v kostn tk ni.\

Description

Kotvicí kus pro implantaci do tkání a zařízení obsahující takovéto kotvicí kusy

Oblast techniky

Předložený vynález se týká kotvícího kusu, který je vytvořen zejména rotačně symetrický, pro implantaci do tkání a přidržování protéz nebo podobně a kotvícího zařízení, které obsahuje takovéto kotvicí kusy.

V první řadě se vynález týká především kotvícího kusu, který je vytvořen jako symetrický a z materiálu, který tkáně snáší, pro připojení protéz, umělých částí kloubů a podobně, přičemž kotvicí kus má vnější závit, který vychází od jeho zadního konce a probíhá ve směru k zaváděcímu konci a nejméně jednu štěrbinovou mezeru umístěnou v určité vzdálenosti od zaváděcího konce kotvícího kusu v ploše pláště, opatřeného vnějším závitem.

Dosavadní stav techniky

Takovéto šroubové kotvicí kusy jsou známé a jsou popsány například v US-A-5 543 425; používají se také dlouhou dobu úspěšně, hlavně vdentálním sektoru a kromě toho je prodává firma Nobel Pharma AB pod obchodním označením Eranemark Systém®.

Přitom kotvicí kusy sestávají zpravidla z titanu nebo při nejmenším mají titanový povlak a jsou pro dosažení optimální integrace s kostí opatřeny povrchem s mikroprohloubeninami. Takováto povrchová struktura je například popsána v US-A-4 330 891.

Nejčastěji a zejména v souvislosti s aplikacemi, týkajícími se dentální techniky, jsou tyto šroubové implantáty podrobeny osovým zatížením, když mají na svém zadním konci, tak zvaném aplikačním konci nést za mezivřazení vhodných distančních prvků umělé zuby nebo zubní můstky.

V poslední době se takovéto šroubové kotvicí kusy používají i ke kotvení například konstrukcí umělých kyčelních kloubů, kloubů nohy a kloubů ruky- srovnej za tím účelem například US-A-5 041 139 a US-A-5 108 444, přičemž se šrouby mohou kotvit i napříč k podélnému směru kosti.

Z WO-A-89 09 579 je dále znám kotvicí kus pro implantaci do tkání, vytvořený zejména rotačně symetrický a z materiálu, který je snesitelný pro tkáň, který může být na vnější ploše opatřen šroubovými závity. Plocha pláště kotvícího kusu je opatřena štěrbinovou mezerou, umístěnou v určité vzdálenosti od zaváděcího konce. Tato mezera nesahá až ke konci zaváděcího kusu, takže prvek se dá zavádět jen v radiálním směru kusu.

Úlohou předloženého vynálezu je vytvořit kotvicí kus výše uvedeného druhu, který je dílem uspořádán pro zachycení zátěží, k nimž dochází jak v osovém tak i v příčném směru, a které vycházejí od protéz, umělých kloubů nebo podobně, které lze připojiti přes vhodné mezikusy, dílem je možné optimálním způsobem fixovat jeho polohu v dutině předem připravené ve tkáni, a dílem umožňuje přímé připojení k aktuálním částem protézy. Tím by se dosáhly významné přednosti operační techniky a potřebovalo by se minimum dříve nezbytných připojovacích dílů pro různá spojovací zařízení, čímž by se významně snížila potřeba místa.

Podstata vynálezu

Tato úloha je podle vynálezu u kotvícího kusu vyřešena tím, že štěrbinová mezera vychází od zadního konce kotvícího kusu a má převážně axiální průběh a je uspořádána pro rozebíratelné upevnění jednoho z krycích členů vyplňujícího štěrbinovou mezeru během zašroubovávání kotvícího kusu do vybrání předem vypreparovaného ve tkáni.

Tímto zásadním provedením kotvícího kusu se vytvoří poprvé předpoklady pro upevnění dílů protéz, které zatěžují kotvicí kus hlavně kolmo kjeho podélnému směru, takže se poprvé může optimálně využít pevnost kotvícího kusu v příčném směru. Současně s tím se dosáhne významné zjednodušení operační techniky, neboť se takto vytvořený šroubový kotvicí kus může využít v zásadě pro zatížení jak v osovém směru, tak i pro zatížení ve směru napříč k podélnému směru. Tím se může kotvicí kus uspořádání velmi blízko aktuálního spojení kloubu, což se týká dentální oblasti v protikladu k dosavadní technice, kde se toto vsazování provádí shora.

Podle jedné výhodné formy provedení vynálezu je štěrbinová mezera při zavádění kotvícího kusu do vybrání vypreparovaného předem ve tkáni a po dobu integrace do protézy opatřena odnímatelnou krycí lištou, kryjící tuto štěrbinovou mezeru. Tím se může například snadno vyměnit upevnění pro protézy po zakotvení kusu v okolní tkáni za uvedenou krycí lištu, tím, že se kus po odstranění krycí lišty zavede do štěrbiny.

Podle dalšího výhodného provedení vynálezu může byl štěrbinová mezera po odstranění krycí lišty uspořádána pro polohově fixované upevnění protézy, umělých kloubů a částí umělých kloubů.

Podle dalšího výhodného provedení vynálezu je štěrbinovou mezerou drážka vyfrézovaná do kotvícího kusu, s omezujícími hranami pro rozebíratelné upevnění krycí lišty.

Podle dalšího výhodného provedení vynálezu má kotvicí kus vnitřní vrtání, vycházející od zadního konce kotvícího kusu, které je spojeno se Štěrbinovou mezerou.

Podle dalšího výhodného provedení vynálezu je délka vnitřního vrtání větší než délka štěrbinové mezery, která je s ní v interakci.

Podle dalšího výhodného provedení vynálezu sestává krycí kus z unašeče, který je opatřen nejméně jedním výstupkem pro zavedení a zakrytí štěrbinové mezery za nejméně částečného vyplnění vnitřního vrtání, a který je vytvořen na způsob vačky pro řízený převod rotačních pohybů působících na unašeč a kotvicí kus.

Tímto výhodným provedením se podstatně zjednoduší fixace polohy šroubového kotvícího kusu v předem vypreparované dutině kostní tkáně, a to tím, že se unášeč může použít zcela pro zavádění a zašroubování kotvícího kusu během fixace jeho polohy.

U tohoto výhodného provedení se může unašeč vyndat z vnitřního vývrtu, poté co integruje s tkání, která obklopuje kost, a může se nahradit držákem dílů protézy, který je vytvořen stejně jako unašeč a vyplňuje tedy při zasouvání do mezeiy jak tuto mezeru, tak i část vnitřního vývrtu.

Podle dalšího výhodného provedení vynálezu je štěrbinová mezera spolu s vruby, uspořádanými na jejích podélných stranách a vytvořených jako vybrání, vytvořena pro fixaci polohy unašeče a pro fixaci polohy držáku zasunutého do štěrbinové mezery pro upnutí protézy, přičemž průměr vnitřního vrtání je větší než šířka štěrbinové mezery, měřeno kolmo k podélné ose vnitřního vrtání.

-2CZ 291029 B6

Podle dalšího výhodného provedení vynálezu je unašeč po zavedení kotvícího kusu do tkáně vyměnitelný za držák, přičemž držák je opatřen základní deskou pro držení části protézy uspořádané na výstupku.

Podle dalšího výhodného provedení vynálezu je zadní konec kotvícího kusu po zavedení držáku uzavíratelný do vnitřního vrtání za současné fixace polohy držáku pomocí zastavovacího šroubu.

Podle dalšího výhodného provedení vy nálezu má držák průchozí vrtání pro upnutí čepu, jehož přední úsek závitu spolupůsobí s příslušným závitem ve dně vnitřního vrtání.

Podle dalšího výhodného provedení vynálezu má čep vnější závit pro fixaci polohy držáku pro interakci s příslušným vnitřním závitem ve vrtání vytvořeném v držáku.

Podle dalšího výhodného provedení vynálezu vyplňuje držák části alespoň částečně vnitřní vrtání, přičemž část držáku má na své homí straně alespoň místy výstupky, které pro fixaci polohy držáku jsou v interakci se zářezy ve vnitřním vrtání.

Podle dalšího výhodného provedení vynálezu vyplňuje část držáku, nacházející se ve vnitřním vrtání, vnitřní vrtání jen částečně a pro fixaci polohy držáku se uvede pomocí klínových vložkových prvků s jejich výstupky části držáku do záběru s příslušnými zářezy.

Podle dalšího výhodného provedení vy nálezu má část držáku ve vnitřním vrtání výstupky pro dosažení polohové fixace držáku s příslušnými prohloubeninami podél podélných bočních stěn štěrbinové mezery.

Podle dalšího výhodného vytvoření vynálezu je krycí lišta ohebná tenká krycí lišta ve tvaru pásky, vtlačitelné do volného prostoru mezi držákem a vnitřním vrtáním při zasunutí držáku do štěrbinové mezery.

Podle dalšího výhodného vytvoření vynálezu se zaváděcí konec kotvícího kusu kónicky zužuje a má alespoň jednu štěrbinu vycházející od otevřeného úseku kotvícího kusu.

Vynález zahrnuje také zařízení opatřené výše popsaným kotvicím kusem, které se může používat s výhodou k rekonstrukci kloubů, jako například kloubů nohy, kolenního kloubu, kyčelního kloubu, ramenního kloubu a pod.

Zařízení pro kotvení protézy kloubu do kostní tkáně sestává přinejmenším z jednoho kotvícího kusu, uspořádaného pro implantaci do tkáně, zejména rotačně symetrického a sestávajícího z materiálu snesitelného pro tkáň, a nejméně jednoho držáku pro protézu kloubu, přičemž kotvicí kus má od jeho zadního konce, který má převážně axiální průběh a ve směru k zaváděcímu konci probíhající vnější závit a je uspořádán pro rozebíratelné upevnění jednoho z krycích členů, vyplňujícího během zašroubovávání kotvícího kusu do předem ve tkáni vypreparované štěrbinové mezery, přičemž kotvicí kus je umístěn pro zašroubování přímo vedle kloubu v podstatě rovnoběžně s osou kloubu nebo v rovině kloubu do vybrání, vypreparovaného předem v kostní tkáni a kotvicí kus je umístěn nad štěrbinovou mezerou pro rozebíratelné upevnění držáku uspořádaného pro protézu kloubu.

Podle výhodného provedení má toto zařízení alespoň jeden kotvicí kus.

-3CZ 291029 B6

Přehled obrázků na výkrese

Vynález je dále blíže vysvětlen pomocí několika příkladů provedení, znázorněných na připojených výkresech; tyto znázorňují:

obr. 1 perspektivní znázornění první formy provedení vynálezu, obr. 2 perspektivní znázornění druhé formy provedení kotvícího kusu navrženého podle vynálezu, obr. 3 až 6 různé formy provedení krycích lišt navržených podle vynálezu, v perspektivním znázornění s řezy kotvícími orgány k tomu příslušejícími, obr. 7 perspektivní znázornění třetí formy provedení kotvícího kusu navrženého podle vynálezu, obr. 8 unášeč v perspektivním znázornění, obr. 9 držák protézy v perspektivním znázornění, obr. 10 perspektivní znázornění s rozebranými jednotlivými díly kotvícího kusu podle obr. 6 s unášečem podle obr. 7, který k tomu patří, i s uzavíracím víkem, toto poslední je znázorněno v částečném řezu, obr. 11 různé řezy zadním koncem, znázorněným na obr. 6, dvou různých zajištění uvedeným víkem, obr. 12 perspektivní znázornění s rozebranými jednotlivými díly kotvícího kusu, navrženého podle vynálezu s držákem a kusem pro fixaci polohy, obr. 13 až 14 další vývoj předmětu podle obr. 10 ve znázornění s rozebranými jednotlivými díly popřípadě v řezu, obr. 15 podélný řez kotvicím kusem navrženým podle vynálezu s nasazeným držákem, obr. 16 až 17 řezy předmětem podle obr. 14 podle čáry B-B, přičemž obr. 15 ukazuje, jak se poloha držáku může fixovat klínovým účinkem, obr. 18 tři různá alternativní řešení pro fixaci polohy držáku ve štěrbině kotvícího kusu, obr. 19 perspektivní znázornění takovéto fixace polohy držáku, schematicky naznačené na obr. 17, obr. 20 podélný řez další formou provedení kotvícího kusu s příslušným držákem, obr. 21 řez podél čáry A-A z obr. 19, obr. 22 perspektivní znázornění umělého kloubu nohy se dvěma kotvícími zařízeními podle vynálezu, pro kotvení do talusu (kosti hlezenní) popřípadě do tibia (kosti holení), přičemž je znázorněn pouze jeden kotvicí kus ze čtyř, obr. 23 svislý řez středem předmětu z obr. 1 a kolmo k uspořádanému kotvícímu kusu, přičemž jsou znázorněny všechny čtyři kotvicí kusy, mimo jiné zjednodušeného tím, že je vynecháno zařízení koule talusu popřípadě jamky tibie do odpovídajícího implantačního tělesa,

-4CZ 291029 B6 obr. 24 jamka tibie předmětu znázorněného na obr. 22, ve stejném pohledu, obr. 25 tibiální implantační těleso předmětu znázorněného na obr. 22, ve stejném pohledu, obr. 26 tibiální jamka podle obr. 24 v řezu (srovnej čáru A-A z obr. 10) kolmo proti jedné z bočních stěn a zadním částem tibiálního implantačního tělesa, a roviny lícujícími s osami kloubu, obr. 27 koule talusu předmětu, znázorněného na obr. 22, ve stejném pohledu, obr. 28 implantační těleso talusu předmětu znázorněného na obr. 22, v perspektivním znázornění jeho strany přiléhající ke kouli talusu, obr. 29 kotvicí kus předmětu z obr. 22, v perspektivním znázornění, přičemž je znázorněna štěrbina, uspořádaná v podélném směru, obr. 30 tibiální implantační těleso podle obr. 25, znázorněné s uzavíracím víkem, obr. 31 uzavírací víko pro tibiální implantační těleso podle obr. 30, v řezu podle čáry A-A, obr. 32 implantační těleso talusu podle obr. 28, opatřené uzavíracím víkem, a obr. 33 náhradu přirozeného kloubu protézou kloubu zakotvenou podle vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je znázorněna první forma provedení kotvícího kusu 1, navržená podle vynálezu.

Kotvicí kus 1 ukazuje v zásadě konstrukci rotačně symetrického těla ve formě šroubu s vnějším závitem 2, který probíhá u znázorněného provedení mezi oběma krátkými konci. Jeden z konců kotvícího kusu 1 se poněkud kuželovité zužuje a v dalším se označuje jako zaváděcí konec 3, to znamená, že je to konec, pomocí něhož se má kotvicí kus 1 nejdříve zašroubovat do předem vytvořeného vývrtu ve tkáni, přičemž vývrt má o něco menší průměr než je vnější průměr kotvícího kusu 1. Protilehlý konec kotvícího kusu 1 se dále označuje jako zadní konec 4.

Kotvicí kus 1, znázorněný na obr. 1, je opatřen vnitřním vrtáním 8 vycházejícím ze zadního konce 4 a s vnitřním vrtáním 8 a štěrbinovou mezerou 5a uspořádanou v ploše jeho pláště, která je normálně zakryta krycí lištou 6a, přičemž tato je upevněna rozebíratelně vhodným způsobem v hranách ohraničujících štěrbinovou mezeru 5a. Při zašroubování kotvícího kusu 1 do předem ve tkáni vytvořeného vývrtu uzavírá krycí lišta 6a tedy štěrbinovou mezeru 5a a může se - jak je to dále blíže popsáno - po připojení vhodných mezikusů pro uchycení dílů protézy nebo podobně snadno odstranit. Zde znázorněná štěrbinová mezera 5a může být přirozeně uspořádána i v jiném úhlu, s výhodou v pravém úhlu, k podélné ose kotvícího kusu 1. Pomocí uvedené štěrbinové mezery 5a, která s výhodou leží na polovině délky kotvícího kusu 1, se může poprvé dosáhnout i příčné zavádění kotvícího kusu 1Místo štěrbinové mezery 5a má forma provedení, znázornění na obr. 2, štěrbinovou mezeru 5, vycházející od zadního konce kotvícího kusu 1 a probíhající ve směru k zaváděcímu konci 3, přičemž je to uspořádáno tak, že štěrbinová mezera 5 je během montování kotvícího kusu 1 a během oseointegrace se tkání vyplněna krycí lištou 6.

Na obr. 3 až 6 je znázorněn větší počet vhodných provedení takovýchto krycích lišt 6, které se pomocí různých bočních profilů mohou snadno zasouvat do upravených stran štěrbinové mezery 5 přizpůsobených těmto profilům a snadno se může fixovat jejich poloha. S výhodou je horní plocha 7 krycí lišty 6 poněkud zaoblená a tvoří tím přirozený přechod mezi sousedními závity vnějšího závitu 2. Tvarování krycích lišt 6, znázorněné na obr. 3 až 6, společně s průřezy štěrbinové mezery 5, které jsou k nim přizpůsobeny, umožňují dobrou fixaci polohy krycích lišt 6 ve štěrbinové mezeře 5. Samozřejmě může být krycí lišta 6 vytvořena i jinak, například s rovnými bočními hranami a rovným úsekem dna pro zasouvání například do vyfrézované štěrbinové mezery 5, znázorněné na obr. 2.

Krycí lišta 6 by měla s výhodou vyplňovat celou štěrbinovou mezeru 5, to znamená, že by měla být stejně dlouhá jako štěrbinová mezera 5, takže by se účinně zabraňovalo během vhojování kotvícího kusu 1 vrůstání tkáně do vnitřního prostoru štěrbinové mezery 5.

Šroubový kotvicí kus 1 je s výhodou vytvořen z titanu nebo má přinejmenším alespoň povlak z titanu. Kromě toho je výhodné, aby povrch kotvícího kusu 1 byl pro dosažení optimální oseointegrace s tkání opatřen mikroprohloubeninami, to znamená poměrně těsně vedle sebe umístěnými prohloubeninami 39 s průměrem mezi 10 až lOOOOnm (mikroprohloubeniny) a popřípadě také makroprohloubeninami s mikrometr průměrem od 1 pm až do 20 pm a více. Přitom mohou být makroprohloubeniny s výhodou překryty mikroprohloubeninami. Pro výrobu takovýchto titanových povrchů jsou známa různá technická řešení.

Krycí lišta 6 by měla s výhodou sestávat z materiálu, který se nemůže ve tkáni zakotvit, a může sestávat například z materiálu plastu, který je pro tento účel vhodný, nebo i do vysokého lesku vyleštitelného kovového prášku, například z titanu.

Základní myšlenkou předloženého vynálezu je, že by štěrbinová mezera 5, 5a uspořádaná v kotvicím kusu 1, měla být během zavádění kotvícího kusu 1 do předem ve tkáni připravené dutiny, překryta rozebíratelně uspořádanou krycí lištou 6, 6a, takže se zabrání vrůstání tkáně do štěrbinové mezery 5. 5a a krycí lišta 6, 6a by se mohla v pozdější fázi odstranit a nahradit držákem 15, 16 dílů protéz, připojovacími prvky pro protézy nebo podobně, které se dají zavést do uvolněné štěrbinové mezery 5, 5a.

Na obr. 7 až 11 je znázorněn další vývoj základního principu, znázorněného na obr. 1 až 6.

Jak vyplývá z obr. 7, má kotvicí kus 1 vnitřní vrtání 8, vycházející ze zadního konce 4, které je spojeno s podélnou štěrbinovou mezerou 5 a s výhodou je o něco delší než vlastní štěrbinová mezera 5. Zaváděcí konec 3, který se poněkud kuželovité zužuje, je s výhodou také opatřen vnitřním vrtáním 10. vycházejícím od uvedeného zaváděcího konce 3 a štěrbinou 9, vycházející od zaváděcího konce 3, přičemž tento je pro snadnější zašroubování kotvícího kusu 1 do předem ve tkáni připraveného vývrtu opatřen vnitřními hranami Π,. Vnitřní vrtání 8 a štěrbina 9 nejsou ale spolu spojeny. Kromě toho má vnitřní vrtání 8 více otvorů 12, které vyúsťují na vnější ploše kotvícího kusu 1. Tyto otvory 12 slouží pro přívod prostředků, podporujících například růst nebo bránících zánětům v dutině, nacházející se mezi tkání a vnějším závitem 25.

Na obr. 8 je znázorněn unašeč 13, který se má v tomto alternativním provedení kotvícího kusu 1 zavádět do vnitřního vrtání 8 a má tedy sloužit pro zakrytí štěrbinové mezery 5 výstupkem 14, vyčnívajícím z plochy jeho pláště a přizpůsobeným rozměrům štěrbinové mezery 5, který je podobný vačce. Na svém předním konci má unášeč 13 křížovou štěrbinu pro interakci s vhodným, neznázoměným nástrojem, čímž se fixuje snadno kontrolovatelně poloha šroubového kotvícího kusu 1 a může se zašroubovat do dutiny, která byla předem vytvořena ve tkáni. Výstupek 14. podobný vačce, působí jako nucené řízený převod rotačních pohybů, působících na unašeči 13, na kotvicí kus L

Na obr. 9 je znázorněno vytvoření držáku 16, který má být umístěn ve vnitřním vrtání 8 a štěrbinové mezeře 5 poté, co byl unašeč 13 po dosaženi oseointegrace kotvícího kusu 1 se tkání odstraněn z vnitřního vrtání 8. Přitom má držák 16 v podstatě stejný tvar jako unašeč 13, ale kromě toho je opatřen výstupkem 14, který je uspořádán na základně nebo podobně.

-6CZ 291029 B6

Na obr. 10 je znázorněna jedna zčásti kotvícího kusu 1, znázorněného na obr. 7, se štěrbinovou mezerou 5, vnitřním vrtáním 8 a k němu příslušným držákem 16, znázorněným na obr. 8 pro umístění do štěrbinové mezery 5. Kromě toho je znázorněn zastavovací šroub 18. opatřený křížovou štěrbinou, pro uzavření zadního konce 4 při současné fixaci polohy držáku 16.

Na obr. 11 jsou znázorněna různá blokování pro zastavovací šroub 18 pomocí vně nebo uvnitř uspořádaných závitů 19, 20.

Takovéto blokování unášeče 13 nebo držáku 16 se může dosáhnout i jednoduchým zastavovacím šroubem 18, jehož poloha je fixována vyraženým důlkem.

Z perspektivního znázornění na obr. 12 s rozloženými jednotlivými díly vyplývá, že držák 16 má průchozí vrtání 21 pro upevnění čepu 22, jehož přední úsek 23, opatřený závitem, spolupůsobí s příslušným závitem 24 ve dnu vnitřního vrtání 8.

U provedení, které je znázorněno na obr. 13, je dřík čepu 22 opatřen průchozím vnějším závitem 25, který probíhá přes největší část čepu 22, přičemž tento závit 25 spolupůsobí s příslušným vnitřním závitem 26 v průchozím vrtání 21, uspořádaném v držáku 16. Tím se může jednoduchým způsobem dosáhnout přesné fixace držáku 16 podél štěrbinové mezery 5.

Na obr. 14 je znázorněno ve složeném stavu zařízení, znázorněné na obr. 13.

Na obr. 15, 16 a 17 jsou znázorněny další varianty fixace polohy držáku 16, které se hodí k jemnému nastavení držáku 16 v podélném směru štěrbinové mezery 5. Pro tento účel má část 28 držáku 16, nacházející se ve vnitřním vrtání 8 a vyplňující pouze větší část tohoto vnitřního vrtání 8, na své homí straně přinejmenším alespoň místy uspořádané výstupky 29, 30, které spolupůsobí s příslušnými vnitřními zářezy 31, 32 vnitřního vrtání 8. Přitom s výhodou dosedá přední koncový úsek 33 části 28 držáku 16, směřující proti zaváděcímu konci 3. sešikmený a uspořádaný proti příslušnému zkosení 34 na dno vnitřního vrtání 8. Tímto způsobem se držák 16 snadno aretuje pomocí klínového vložkového prvku 36, spolupůsobícího s částí 28 v poloze, která je naznačena čerchovanými čarami 35, přičemž výstupky 29 jsou zatlačovány do příslušných zářezů 31, 32.

Fixace polohy držáku 16 se tedy může dosáhnout, i když část 28 držáku 16, nacházející se ve vnitřním vrtání 8, jak je to například znázorněno na obr. 16, to znamená, když vnitřní vrtání 8 je vyplněné jen zčásti, přičemž optimální jemné nastavení se dosáhne tím, že se klínový vložkový prvek 36. znázorněný na obr. 17, zarazí do dolní dutiny 37 vnitřního vrtání 8, která není vyplněna částí držáku 16.

Další způsob fixace držáku 16 ve štěrbinové mezeře 5, který není na výkresech znázorněný, se může dosáhnout pomocí vhodných mezikusů, které se zasunují v kratším provedení než je normální, do vnitřního vrtání 8 před a za držák 16, například v souvislosti s držákem 16, znázorněným na obr. 17.

Na obr. 18 jsou schematicky znázorněna další provedení vhodné fixace polohy držáku 16. Jak je vidět, může část 28 držáku 16 spolupůsobit například s nejrůznějším způsobem vytvořenými, z jeho pláště vyčnívajícími výstupky 38, které jsou vytvořeny pro spolupůsobení s odpovídajícími prohloubeninami 39, vytvořenými jako vybrání, podél podélných stran štěrbinové mezery 5.

U provedení, které je znázorněno na obr. 19, bylo osazení vytvořené na způsob vačky, vyčnívající od části 28 držáku 16 a vyplňující alespoň zčásti štěrbinovou mezeru 5, opatřeno takovými výstupky 38, které spolupůsobí s prohloubeninami 39 uspořádanými bočně podél štěrbinové mezery 5.

U formy provedení, znázorněné na obr. 20 a 21, byla štěrbinová mezera 5 původně zakryta poněkud ohebnou, poměrně tenkou, krycí lištou 6 tvaru pásky, která se před zavedením držáku 16 nemusí odstraňovat. Přitom je přední část 28 držáku 16 vytvořena se zkosenou plochou pomocí níž se krycí lišta 6 během zavádění držáku 16 do vnitřního vrtání 8 automaticky’ vyhne ve směru k vnitřnímu vrtání 8. Přitom část 28 držáku 16 vyplní s výhodou jen homí část vnitřního vrtání 8, která leží blízko štěrbinové mezery 5. Tím může ohnutá část krycí lišty 6 vniknout do volné dutiny 40a. Pomocí této formy provedení se dosáhne nepřímá fixace držáku 16, zatím co nevyužitá část štěrbinové mezery 5 je stále zakryta krycí lištou 6.

Na obr. 22 a 23 je znázorněn v perspektivním pohledu, ve směru zdola, umělý kloub nohy, který sestává z vysoce vyleštěného členu 41 koule talusu 101 z legovaného titanu (TÍ6A14V), členu 42 jamky 61 tibie 102 z HD polyethylenu, z implantátu 43 talusu 101 obklopujícího zčásti člen 44 talusu 101 a implantátu 44 tibie 102 objímajícího zčásti člen 42 jamky 61 tibie 102. Člen 44 koule talusu 101, člen 42 jamky 61 tibie 102, implantát 43 talusu 101, implantát 44 tibie 102 jsou znázorněny na obr. 22 a 23 v „rovném“ a „protaženém“ uspořádání těchto členů, to znamená při největší vzájemné vzdálenosti implantátu 43 talusu 101 a implantátu 44 tibie 102, a uvedené členy 41 až 44 jsou centrovány okolo lícujících os kloubů (S-S). Člen 42 jamky 61 tibie 102 má na své straně přivrácené k členu 41 koule talusu 101 tvar sférického vrchlíku s úhlem vrchlíku asi 130°, to znamená tak zvané koule 51 talusu 101 (obr. 27). Koule 51 talusu 101 je tvarově shodná s negativním vrchlíkovým důlkem ve členu 42 jamky 61 tibie 102. tak zvané jamce 61 tibie 102. Ve zmontovaném stavu umělého kloubu nohy se koule 51 talusu 101 opírá o jamku 61 tibie 102 a je v ní po dosednutí volně pohyblivá.

Člen 42 jamky 61 tibie 102 má tvar rovnoběžnostěnu se čtvercovým na rozích zakulacením základním tvarem. Základní tvar, to znamená část členu 42 jamky 61 tibie 102 odvrácená od jamky 61 tibie 102 má v podstatě stejný tvar jako strany implantátu 44 tibie 102 (viz obr. 25) odvrácené od kloubu.

Implantát 44 tibie 102 má tvar nízkého rovnoběžnostěnu se stejným čtvercovým průřezem jako má člen 42 tibie 102 a rovněž se zaoblenými rohy, takže strany 64, 85 členu 42 jamky 61 tibie 102 a implantát 44 tibie 102 leží ve stejné rovině a přecházejí do sebe. Strana implantátu 44 tibie 102, přivrácená ke členu 42 jamky 61 tibie 102 má přibližně čtvercové vybrání se zaoblenými rohy a rovným dnem 81 a poněkud dovnitř skloněnými vnitřními stěnami.

Dno 81 a protilehlé strany obvodové stěny vybrání jsou opatřeny zářezem, který je ve směru pohledu kolmý ke dnu 81 a je pravoúhlý, a probíhá na obvodové ploché hraně 83, vytvořené ve tvaru koruny, stěny vybrání a při pohledu z boku má tvar korunové úseče; srovnej boční stěnu zářezu.

Ve smontovaném stavu členu 42 jamky 61 tibie na implantátu 44 tibie, přiléhá jeho obvodová základní hrana 65. tvořící osazení (viz obr. 26) k ploché vrchní straně 85 stěny, základna 67 ke dnu 81 a stěna osazení 66 mírně sklonění k základně 67 ke stejně skloněné vnitřní stěně, zadní část 68, která má při pohledu ze strany tvar půlměsíce, rozděluje základnu 67 na dva stejné, v podstatě pravoúhlé úseky a zdvihá se nad základnu 67 a lícuje se zářezem tvaru kruhového úseku v implantátu 44 tibie 102. Vzdálenost mezi rovinou, definovanou obvodovou hranou 83 stěny a středem zářezu tvaru kruhové úseče, je sice větší než výška implantátu 44 tibie 102, aleje umožněna střední částí hřbetu 88 s půlkruhovým zářezem, spojenou do jednoho kusu s implantátem 44 tibie 102, který poněkud zvětšuje tloušťku materiálu implantátu 44 tibie 102 v oblastech uvedeného zářezu. Střední část hřbetu 88 probíhá rovnoběžně s protilehlými vnějšími stranami 85 implantátu 44 tibie 102 a rozkládá se mezi oběma protilehlými vnějšími stranami implantátu 44 tibie 102. Střední část hřbetu 88 je na svých obou koncích opatřena mělkými, neprůchozími vývrty 881 pro záběr s nástroji a podobně.

Rovnoběžně se středovou částí hřbetu 88 a s ní rovnoběžnými oběma stranami implantátu 44 tibie 102 jsou uspořádány dvě postranní části 86 hřbetu 88, které jsou s ním spojeny do jednoho

-8CZ 291029 B6 kusu. Postranní části 86 hřbetu 88. jejichž výskaje větší než výška střední části hřbetu 88, mají po celé své délce nohu 762 hřbetu 88 a širší hlavu 761 hřbetu 88, která má v řezu kolmo k délkovému rozložení postranní části 86 hřbetu 88 tvar kruhové úseče s úhlem úseče větším než 270°. Na obou koncích hlav hřbetu 88 jsou středové vývrty 863, které jsou opatřeny vnitřními závity 97.

Implantát 43 talusu 101 má tvar válcového tělesa s malou výškou, které sestává ze dna 71 a pláště s vnější plochou, vnitřní plochou 72 a rovným, prstencovým okrajem 73 pláště. Vnitřní plocha 72 pláště je mírně skloněna vůči dnu 71 (to znamená, že má tvar komolého kužele), zatím co vnější plocha má čtyři navzájem o 90° přesazené, symetricky uspořádané zploštělé oblasti 78. Dno 71 je opatřeno dvěma vývrty 74, 75, které pokračují ve střední části hřbetu 88, který je spojen dnem 71 do jednoho kusu, který se rozkládá mezi středem dvou protilehlých zploštělých oblastí 78 na vnější ploše pláště. Střední část hřbetu 88 je na svých obou koncích opatřena neprůchozími vývrty 771.

Rovnoběžně se střední částí 77 hřbetu 88 implantátu 43 talusu a sjeho oběma stranami má implantát 43 talusu 101 dva do jednoho kusu spojené postranní hřbety 76, které jsou vyšší než střední část 77 hřbetu 88, mají po celé své délce užší hřbetní nohu 762 a širší hřbetní hlavu 761, která má v řezu kolmo k podélnému rozložení postranního hřbetu 76 tvar kruhové úseče s úhlem úseče asi 270°. V obou koncových oblastech hřbetních hlav 761 jsou uspořádány středové vývrty 763, které jsou opatřeny vnitřními závity pro záběr s nástroji a podobně.

Člen 41 koule talusu má tvar válcového tělesa, které je menší, a které je spojeno do jednoho kusu s koulí 51 talusu 101 a jeho plášť je rozříznutý. Válcový plášť 52 má dvě navzájem diametrálně opačně zploštěné oblasti 59 a přechází v rovné, kruhové osazení 53, od něhož vyčnívá úsek, která má tvar komolého kužele, s boční stěnou 54 skloněnou ve směru od kruhového osazení 53 mírně dovnitř. Úsek tvaru komolého kužele má kruhový rovný povrch 55, který má dva čepy 57. 58 na jednom průměru, přičemž se tyto kuželovité zužují ve směru svých volných konců a z nichž jeden čep 57 je uspořádán ve středu kruhového rovného povrchu 55. Rovné oblasti na válcovém plášti 52 probíhají rovnoběžně s průměrem proloženými čepy 57, 58.

Ve smontovaném stavu kulového členu 41 koule talusu na implantátu 43 dosedá jeho základní hrana tvořící kruhové osazení 53 (obr. 27) na prstencový okraj 73 válcového pláště 52, kruhový rovný povrch 55 na dno 71 a boční stěny 54 kruhového osazení 53, skloněná ve směru ke kruhovému povrchu 55 mírně dovnitř, na příslušně skloněnou válcovou vnitřní plochu 72. Ve dnu 71 implantátu 43 talusu 101 jsou uspořádány dva neprůchozí válcové vývrty 74, 75. jejichž poloha a rozměr odpovídají mírně kuželovitým čepům 57, 58 kulového členu 41 talusu 101. Vývrty 74, 75 nepronikají poměrně tenkým dnem 71, neboť střední část hřbetu 88 s půlkruhovým průřezem spojeného do jednoho kusu se dnem 71 implantátu 43 talusu 101 na jeho vnější straně, zvětšuje tloušťku materiálu dna 71· Střední část 77 hřbetu 88 je opatřena v jeho obou koncích mělkými vývrty 771, které mají vnitřní závity, a rozkládá se rovnoběžně se dvěma navzájem protilehlými zploštěnými oblastmi 78 na vnější straně válcového pláště 52 implantátu 43 talusu 101.

Rovnoběžně se střední části 77 hřbetu 8 implantátu 43 talusu 101 a sjeho oběma stranami jsou spojeny dva postranní hřbety 76 s tělem implantátu 43 talusu 101 do jednoho kusu. Vnější hřbety 76, které přečnívají přes vnější stranu dna 71 více než střední část 77 hřbetu 88, mají nad celou svou délkou užší hřbetní nohu 762 a širší hřbetní hlavu 761. která v řezu kolmo k podélnému rozložení postranních hřbetů 76 má tvar kruhové úseče s úhlem úseče asi 270°. Na obou koncích hřbetních hlav 761 jsou střední vývrty 763, které jsou opatřeny vnitřními závity. Rovné oblasti určují dvě roviny, které se dotýkají vnějších ploch válcových hřbetních hlav 761 tangenciálně v jejich myšlených, navzájem největší vzdálenost vykazujících dlouhých obrysových čar.

Plochá vybrání těla implantátu 43 talusu 101 a těla implantátu 44 tibie 102 jsou ve směru k členu 41 koule 51 talusu 101 popřípadě členu 42 jamky tibie 102 popřípadě uzavřeny víčkem 87, 79.

-9CZ 291029 B6

Nasazené víčko 79 talusu 101 zakrývá dokonale přední stranu vytvořenou k upevnění koule 41 talusu 101 a dosedá hrana na hranu s vnějším obrysem prstencového okraje 73, který tvoří volný konec válcového pláště 52 (obr. 28, 32) a je opatřen dvěma neprůchozími vývrty 791 pro záběr s nástroji při montáži a demontáži. Neznázoměná vnitřní strana víčka 79 talusu 101 souhlasí, co se ty ká tvaru, s „vnitřní stranou“ členu 41 koule 51 talusu 101. znázorněnou na obr. 27, která dosedá po montáži na tělo implantátu 43 talusu 101 na toto tělo. Víčko 79 talusu 101 má díly odpovídající stěnovým nebo jiným členům jako kruhovému osazení 53, boční stěně 54, kruhovému rovnému povrchu 55 a čepu 58 těla implantátu 43 talusu 101.

Stejným způsobem chrání nasazené víčko 87 tibie 102 vybrání těla implantátu 44 tibie 102 (viz obr. 30). Dva neprůchozí vývrty 871, uspořádané ve vnější straně, jsou vytvořeny pro záběr s nástroji. Na obr. 31 je znázorněno víčko 87 tibie 102 v řezu. Jeho obvodová kruhová hrana 875 s menší tloušťkou materiálu dosedá na obvodovou hranu 83 stěny na těle implantátu 44 tibie 102. Tloušťka materiálu ve střední oblasti 876 víčka 87 je přizpůsobena hloubce vybrání v těle implantátu 44 tibie 102, které jev podstatě čtvercové. Tři rovnoběžná žebra 872. 873, 874, která mají v pohledu ze strany tvar půlměsíce, jsou uspořádána na vnitřní straně víčka 57 tibie 102 tak, že jsou upnuta zářezem, který má tvar kruhové úseče, ve dnu 81 těla implantátu 44 tibie 102. Vnější žebra 872. 873 jsou vytvořena trochu pružící, aby fixovala víčko 87.

Hřbetní hlavy 761 a 861 ve tvaru úseku válce, probíhající v podélném směru těla implantátu 43 talusu 101 nebo těla implantátu 44 tibie 102 se dají zavést do kotvicích kusů 45 opatřených vnitřním vrtáním a vnějším závitem, přičemž tyto mají otevřenou štěrbinu 91 probíhající v podélném směru, jejíž šířka je větší než šířka postranních hřbetů 76, probíhajících v podélném směru úseků hřbetní nohy 762 popřípadě hřbetní nohy 862 a jejich otevřený konec se označuje jako zaváděcí konec. Na obr. 22 je kotvicí kus 1, do kterého se zavádí jeden z postranních hřbetů 76 těla implantátu 43 talusu 101. Vnitřní vývrt (obr. 29) kotvícího kusu není průchozí, nýbrž je rozdělen přepážkou 96, jejíž tloušťka odpovídá přibližně dvěma vnějším závitům, na delší a kratší úsek; v oblasti 93 přepážky 96 je tedy vnější závit kotvícího kusu 1 nepřerušený; štěrbina 91 se rozkládá na délce, která je stejně dlouhá jako úsek vnitřního vrtání 8, zatím co krátký úsek vnitřní vrtání 8 má na svém, tak zvaném zaváděcím konci 3, zužující se oblast 95 a tři symetricky uspořádané štěrbiny 94, rozkládající se v podélném směru kotvícího kusu 1 a otevřené proti zaváděcímu konci 3. Vnější závit 92 kotvícího kusu 1 je samozřejmý. Na zaváděcím konci 3 je kotvicí kus 1 opatřen krátkým vnitřním závitem.

Na obr. 33 je znázorněn princip skeletu zadní části nohy 762 v podélném pohledu, přičemž je na něm znázorněn talus 101, tibie 102 patní kost 103 a nártní kost 104. Talus 101, distální konec tibie 102 a nejhořejší část patní kosti 103 se mediálně odkryjí a pomocí šablony se označí + čtyři body (obr. 3a), které tvoří rohy pravoúhelníku. Do těchto bodů se kolmo (mediálně/laterálně) vyvrtají čtyři vývrty 107 (obr. 33b) s hloubkou odpovídající délce kotvícího kusu L Poté se, vycházeje od obou vývrtů 107, vypreparuje v talusu 101 dutina 105, 106, a vycházeje od obou vývrtů 107 se vtibii 102 vypreparuje odpovídající dutina 106. Při pohledu ve směru podélně se rozkládajících postranních hřbetů 76, střední části 77 hřbetu 88, stejně tak jako postranní části 86 a víčka 87 odpovídají obrysy obrysům dutin 105 a 106 členu implantátu 43 talusu 101 a členu implantátu 44 tibie 102, přičemž vývrty 107 získají průměr, který umožňuje samořezné zašroubování kotvicích kusů 1. Tato zašroubování vede k výsledku, který je znázorněn na obr. 33c, totiž, že se šroubování ukončí jakmile kotvicí kusy i dosáhnou (v rozmezí stoupání závitů) správnou délku zašroubování, přičemž poloha štěrbiny je nastavena tak, aby se nacházely po dvojicích (dvojice šroubů talusu/tibie) v navzájem přivrácené poloze.

Potom se zavede tělo implantátu 43 talusu 101, opatřené krycím víčkem 79 a tělo implantátu 44 tibie 102, opatřené krycím víčkem 878 s jejich hřbety lícujícími se stávajícím párem kotvicích kusů 1 (dvojice kotvicích kusů 1 pro talus 101 (popřípadě tibii 102) a jejich štěrbinami 91 se zavedou do kotvicích kusů 1 a dutin 105. 106 (obr. 33d) vypreparovaných v talusu 101 popřípadě tibii 102. Hloubka zavedení se může nastavit pomocí zde neznázoměných distančních, přestavitelných šroubů, přičemž tyto se upevní ve vývrtech 863, 763 na bočně směřujících

-10CZ 291029 B6 koncích postranních hřbetů 76, 86 a ve smontovaném stavu dosedají na přepážku 96 kotvicích kusů 1. Tělo implantátu 43 talusu 101 a tělo implantátu 44 tibie 102 se zaaretují ve své poloze zavedení pomocí neznázoměných dorazových šroubů, přičemž se tyto zašroubovávají do vnitrního závitu 27 kotvicích kusů 1 až k dosednutí na mediálně vyrovnané konce postranních hřbetů 76, 86.

Operační rána se uzavře a po krátké době hojení může pacient dále používat poškozený kloub nohy 862, 762. Po několika měsících integrují voperované kotvicí kusy 1 s tělem implantátu 43 talusu 101 a tělem implantátu 44 tibie 102 a zakotví se v kostní tkáni (tak zvaná oseointegrace). Potom se pacient operuje podruhé. Přitom se části 101' a 102' talusu 101 popřípadě tibie 102, naznačené na obr. 33e čárkovanou čarou odstraní víčkem 79 talusu 101 a víčkem 87 tibie 102, potom se odstraní uvedená víčka 79, 87. Potom se člen 41 koule talusu 101 a člen 42 jamky tibie 102 vsadí do vybrání, které je vytvořeno na těle implantátu 43 talusu 101 a na těle implantátu 44 tibie 102 a rána se uzavře.

Umělý člen 41 koule talusu 101 a člen 42 jamky tibie 102 nohy 862 se nyní po ukončeném chirurgickém zákroku může přímo zatížit. Pomocí dvoustupňového způsobu se pacientu umožní, aby během vrůstání kotvicích prvků vystačil do určité míry s poškozeným kloubem nohy až do konečné implantace umělého kloubu nohy.

Umělý kloub nohy se může podle vynálezu zakotvit i tak, že se v talusu 101 a/nebo tibii 102 vytvoří vrtání ve směru otevřeném proti směru, znázorněném na obr. 33a, o 90°, totiž dorzálně/anterioorálně. V tomto případě může být nutné odstranit menší část nejvrchnější střední části talusu.

Podobným způsobem se mohou nahradit i jiné klouby částečně nebo úplně. Například se kotvicí zařízení podle vynálezu hodí pro kotvení protéz kloubu kolena, protézy kloubu kyčle, protézy kloubu ramene, protézy kloubu lokte, protézy kloubu ruky atd.

Claims (19)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Kotvicí kus (1) pro implantaci do tkání, vytvořený zejména jako rotačně symetrický, a sestávající z materiálu snesitelného pro tkáně, pro upevnění protéz umělých kloubů a podobně, přičemž kotvicí kus (1) má vnější závit (2), vycházející od jeho zadního konce (4) a probíhající ve směru k zaváděcímu konci (3) a nejméně jednu štěrbinovou mezeru (5, 5a) umístěnou v určité vzdálenosti od zaváděcího konce (3) kotvícího kusu (1) v ploše válcového pláště (52) opatřeného vnějším závitem (25), vyznačující se tím, že štěrbinová mezera (5, 5a) vychází od zadního konce (4) kotvícího kusu (1) a má převážně axiální průběh a je uspořádána pro rozebíratelné upevnění jednoho z krycích členů vyplňujícího štěrbinovou mezeru (5, 5a) během zašroubovávání kotvícího kusu (1) do vybrání, předem vypreparovaného ve tkáni.
2. 2. Kotvicí kus podle nároku 1,vyznačující se tím, že štěrbinová mezera (5, 5a) je při zavádění kotvícího kusu (1) do vybrání vypreparovaného předem ve tkáni a po dobu integrace protézy do kosti opatřena odnímatelnou krycí lištou (6, 6a), kryjící tuto štěrbinovou mezeru (5, 5a).
3. 3. Kotvicí kus podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že štěrbinová mezera (5, 5a) je po odstranění krycí lišty (6, 6a) uspořádána pro polohově fixované upevnění protézy, umělých kloubů a částí umělých kloubů.

   -11 CZ 291029 B6
4. 4. Kotvicí kus podle nároků 1 až 3,vyznačující se tím, že štěrbinovou mezerou (5, 5a) je drážka vyfrézovaná do kotvícího kusu (1), s omezujícími hranami pro rozebíratelné upevnění krycí lišty (6, 6a).
5. 5. Kotvicí kus podle nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že má vnitřní vrtání (8), vycházející od zadního konce (4) kotvícího kusu (1), které je spojeno se štěrbinovou mezerou (5, 5a).
6. 6. Kotvicí kus podle nároku 5, vyznačující se tím, že délka vnitřního vrtání (8) je větší než délka štěrbinové mezery (5, 5a), která je s ní v interakci.
7. 7. Kotvicí kus podle nároku 5 nebo 6, vyznačující se tím, že krycí lišta (6, 6a) sestává z unašeče (13), který je opatřen nejméně jedním výstupkem (14) pro zavedení a zakrytí štěrbinové mezery (5, 5a) za nejméně částečného vyplnění vnitřního vrtání (8) a který je vytvořen na způsob vačky pro řízený převod rotačních pohybů působících na unášeč (13) a kotvicí kus (1).
8. 8. Kotvicí kus podle nároku 7, vyznačující se tím, že štěrbinová mezera (5) spolu s prohloubeninami (39), uspořádanými na jejích podélných stranách a vytvořených jako vybrání, je vytvořena pro fixaci polohy unašeče (13) a pro fixaci polohy držáku (16) zasunutého do štěrbinové mezery (5) pro upnutí protézy, přičemž průměr vnitřního vrtání (8) je větší než šířka štěrbinové mezery (5, 5a), měřeno kolmo k podélné ose vnitřního vrtání (8).
9. 9. Kotvicí kus podle nároku 8, vyznačující se tím, že unášeč (13) je po zavedení kotvícího kusu (1) do tkáně vyměnitelný za držák (16), přičemž držák (16) je opatřen základní deskou (17) pro držení části protézy uspořádané na výstupku (14).
10. 10. Kotvicí kus podle nároku 9, vyznačující se tím, že zadní konec (4) kotvícího kusu (1) je po zavedení držáku (16) uzavíratelný do vnitřního vrtání (8) za současné fixace polohy držáku (16) pomocí zastavovacího šroubu (18).
11. 11. Kotvicí kus podle nároků 9 a 10, vy z n a č uj í c í se t í m , že držák (16) má průchozí vrtání (21) pro upnutí čepu (22), jehož přední úsek závitu spolupůsobí s příslušným závitem (24) ve dně vnitřního vrtání (8).
12. 12. Kotvicí kus podle nároku 11,vyznačující se tím, že čep (22) má vnější závit (25) pro fixaci polohy držáku (16) pro interakci s příslušným vnitřním závitem (26) ve vrtání (21) vytvořeném v držáku (16).
13. 13. Kotvicí kus podle jednoho z nároků 9 až 12, vyznačující se tím, že držák (16) vyplňuje svou částí (28) alespoň částečně vnitřní vrtání (8), přičemž část (28) držáku (16) má na své horní straně alespoň místy výstupky (29, 30), které pro fixaci polohy držáku (16) jsou v interakci se zářezy (31, 32) ve vnitřním vrtání (8).
14. 14. Kotvicí kus podle jednoho z nároků 9 až 13, vyznačující se tím, že část (28) držáku (16), nacházející se ve vnitřním vrtání (8) vyplňuje vnitřní vrtání (8) jen částečně a pro fixaci polohy držáku (16) je uvedena pomocí klínových vložkových prvků (36) s jejich výstupky (29, 30) částí (28) držáku (16) do záběru s příslušnými zářezy.
15. 15. Kotvicí kus podle jednoho z nároků 9 až 14, vyznačující se tím, že část držáku (16) má ve vnitřním vrtání (8) výstupky (38) pro dosažení polohové fixace držáku (16) s příslušnými prohloubeninami (39) podél podélných bočních stěn štěrbinové mezery (5).
16. 16. Kotvicí kus podle jednoho z nároků 9 až 15, vy z n a č uj í c í se t í m , že krycí lišta (6) je ohebná a tenká krycí lišta ve tvaru pásky, vtlačitelná do volného prostoru mezi držákem (16) a vnitřním vrtáním (8) pro zasunutí držáku (16) do štěrbinové mezery (5).

    -12CZ 291029 B6
17. 17. Kotvicí kus podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že zaváděcí konec (3) kotvícího kusu (1) se kónicky zužuje a má alespoň jednu štěrbinu (9), vycházející od otevřeného úseku dna kotvícího kusu (1).
18. 18. Zařízení pro kotvení protézy kloubu do kostní tkáně, sestávající přinejmenším z jednoho kotvícího kusu (1), uspořádaného pro implantaci do tkáně, zejména rotačně symetrického a sestávajícího z materiálu snesitelného pro tkáň, a nejméně jednoho držáku (16) pro protézu kloubu, přičemž kotvicí kus (1) má od jeho zadního konce (4) vycházející a ve směru k zaváděcímu konci (3) probíhající vnější závit (2), vyznačující se tím, že kotvicí kus (1) má nejméně jednu štěrbinovou mezeru (5, 5a), uspořádanou v povrchu pláště, opatřeného závitem, v určité vzdálenosti od zaváděcího konce (3), která má převážně axiální průběh a je uspořádána pro rozebíratelné upevnění jednoho z krycích členů vyplňujícího během zašroubovávání kotvícího kusu (1) štěrbinovou mezeru (5, 5a), přičemž kotvicí kus (1) je umístěn pro zašroubovávání přímo vedle kloubu a v podstatě rovnoběžně s osou kloubu, nebo v rovině kloubu do vybrání, vypreparovatelného předem v kostní tkáni a kotvicí kus (1) je opatřen štěrbinovou mezerou (5, 5a) pro rozebíratelné upevnění držáku (16) uspořádaného pro protézu kloubu.
19. 19. Zařízení podle nároku 18, vy z n a č uj í c í se t í m , že má alespoň jeden kotvicí kus (1).

    9 výkresů

    -13CZ 291029 B6