CZ290586B6 - Zařízení k rozvádění tepelné energie - Google Patents

Abstract

Za° zen je ur eno k rozv d n tepeln energie, v zan na nosi tepla a koncentrovan vyr b n za · elem vyt p n a/nebo chlazen budov. Vyt p c energie je ur ena k rozv d n do vyt p c ch za° zen (16) budov (14) pomoc jednoho potrub (10) nebo jedn skupiny potrub (10), a podobn je chladic energie ur ena k rozv d n do chladic ch za° zen (15) pomoc jin ho potrub (30, 19) nebo skupiny potrub (30, 19). Potrub (30, 19), pop° pad skupina potrub (30, 19), pro rozv d n chladic energie je spojeno s potrub m (10), pop° pad skupinou potrub (10), pro rozv d n vyt p c energie prost°ednictv m prvn ho ventilu (17) a odpov daj c m zp sobem je pak napojeno v budov ch (14) nebo v okol budov (14) prost°ednictv m druh ho ventilu (18), p°i em jak potrub (30, 19), pop° pad skupina potrub (30, 19), pro rozv d n chladic energie, tak i potrub (10), pop° pad skupina potrub (10), pro rozv d n vyt p c energie jsou spojeny se spole n²m zp tn²m potrub m (20) nebo skupinou zp tn²ch potrub (20).\

Description

Vynález se týká zařízení k rozvádění tepelné energie, vázané na nosič tepla a koncentrovaně vyráběné za účelem vytápění a/nebo chlazení budov, přičemž vytápěcí energie je určena k rozvádění do vytápěcích zařízení budov pomocí jednoho potrubí nebo jedné skupiny potrubí, a podobně je chladicí energie určena k rozvádění do chladicích zařízení pomocí jiného potrubí nebo skupiny potrubí.

Dosavadní stav techniky

V mnoha zemích jsou budovy' běžně vyhřívány tepelnou energií, resp. teplem, vytvářeným ve velkých, soustředěných tepelných zdrojích, teplárnách, což je levnější a méně škodlivé k životnímu prostředí, než malé vytápěcí jednotky v každém domě. Ve velkých teplárnách uvedeného typu mohou být například nečistoty, obsažené v kouřových zplodinách, vyčištěny efektivněji a s rozumnými náklady. Ve velkých teplárnách je účinnost výroby tepla podstatně vyšší, než tomu je u menších kotelen a údržba a náklady na provoz velké teplárny jsou rovněž nižší, než tomu je u zmíněných malých kotelen.

Výroba tepelné energie, resp. tepla, je obzvláště levná tehdy, když je dohromady zkombinována výroba elektrické energie a výroba tepelné energie, protože tak je tepelná energie získávána jako teplo z kondenzátu parní turbíny a tím pádem i bez jakýchkoli dalších nákladů. V elektrárně, kde se vyrábí pouze elektrická energie, kondenzuje použitá pára z parní turbíny ve výstupním kanálu s vodou, která je přivedena z vodovodního řadu, nebo ve speciálních kondenzačních věžích. U kombinované výroby elektrické energie a tepelné energie může být pára kondenzována pomocí vracející se vody z lokálního rozváděcího systému, která byla v ohřátém stavu použita pro vyhřívání budov v místní lokalitě.

Dnešní budovy nepřijímají pouze tepelnou energii, ale také chladicí energii, přivedenou potrubní sítí. Voda je ochlazena ve čpavkové kompresorové stanici, a to pomocí absorpčních tepelných čerpadel, chladičů s mořskou vodou, nebo podobným způsobem. Chladná voda je pak přečerpána skrze přiváděči potrubí do budov, kde ochlazuje klimatizační vzduch, nebo radiátorové chladiče, či podobně. Potom se tato voda navrací již ohřátá do centrální chladímy. Jedním z hlavních problémů je zde zbavení se používaných chladiv, neboť to jsou obvykle substance, působící ztenčení ozónové vrstvy Země.

Vytápění a chlazení a požadavky na ně se různí od budovy k budově, stejně jako požadavky na elektrickou energii mění stav v elektrické rozvodné síti. Přístroje pro výrobu a přenášení energie musí být konstruovány s filozofií vyhovět maximálním požadavkům, což je přirozeně neekonomické. Dalším následkem je neekonomická výroba, nižší, než maximální účinnost výroby energie, zhoršení výrobního poměru mezi elektrickou energií a tepelnou energií, resp. teplem, atd. Obzvláště škodlivé jsou rozdílné, krátkodobé špičky v zatížení. S ohledem na požadavky na chlazení jsou tyto špičky dosahovány v několika letních polednách, a s ohledem na požadavky na chlazení jsou to špičky, tzv. pondělní ranní špičky, které nastávají během vytápěcího období, kdy je pokojová teplota, která byla víkend snížena, opět zvýšena na normál. Obvykle ktomu dochází v kancelářích, apod. Aby bylo možné ukončit tyto špičky ve spotřebě elektrické energie, musí být dodatečné teplo zkondenzováno v chladné vodě, tj. v plynové turbíně během zátěžových špiček.

Výše uvedené nevýhody jsou eliminovány použitím termálních akumulátorů, tzv. tepelných akumulátorů a chladicích nádrží, obvykle uspořádaných ve spojení s elektrárnou. Například, chladicí zatížení může být vyrovnáno pomocí nádrží s ledem nebo akumulátory se studenou vodou, a vytápěcí špičky mohou být srovnány tepelnými akumulátory nebo podobným zařízením,

-1 CZ 290586 B6 s objemem rovným tisícům krychlových metrů. Špičky v použití elektrické energie mohou být vyrovnány taktéž, a to rovněž uložením nadbytečné tepelné energie do akumulátorů během špičky.

Protože akumulátory přirozeně vyžadují vysoké investiční náklady, je jejich efekt pro vyrovnání špiček omezený. Ekonomie akumulátorů, umístěných v elektrárnách a teplárnách je dále snížena skutečností, že sítě pro přenos energie musí být dimenzovány na špičkové zatížení. Proto takové akumulátory, instalované v elektrárnách a teplárnách, nejsou příliš rozšířené.

Dalším přiblížením se ideálu je umístění akumulátorů do budov. Nejznámější akumulátory tohoto druhu jsou bojlery na teplou pitnou vodu a tzv. domácí akumulátory, které ukládají noční elektrický proud. Takové akumulátory rovněž nejsou příliš používané, protože zcela přirozeně mají stavitelé jenom matné ponětí o tom, jaký je účinek jejich složitého provozního procesu při výrobě a rozvádění energií a navíc účinek, pro který by bylo vhodné je pořizovat, se vy platí 15 nikoliv uživatelům, ale právě výrobcům uvedených energií. Dále z toho plyne, že investiční náklady na pořízení jedné jednotky jsou rovněž vysoké.

To, co bylo omezeno kombinovanou výrobou tepla a chladu je, že v budovách, napojených na rozvodné sítě, jsou vytápěcí a chladicí energie potřeba nepřetržitě, a to z důvodu rozdílů 20 v umístění, tepelného zatížení a využití v jednotlivých budovách, pokud toto budeme porovnávat právě mezi těmito budovami. Systém tak vyžaduje dodávkové a zpětné (vratné) potrubí pro vyhřívání a proto chlazení, tj. dohromady celkem čtvero potrubí.

Několik různých systémů již bylo vyvinuto za účelem snížení nákladů. Příkladem může být 25 teplo-přenosný systém pro budovy, který je popsán v patentové přihlášce FI 921 034, kde teplota vracející se vody ve vytápěcím rozváděcím lokálním systému, může být snížena na znatelně nižší úroveň, asi na 20 °C, pokud je to potřeba. Základní ideou tohoto systému je to, že nosič tepla nejprve emituje teplo pro ohřívání budovy a pak ještě pro ohřívání vzduchu v budově.

Podstata vynálezu

Výše uvedené nedostatky odstraňuje zařízení k rozvádění tepelné energie, vázané na nosič tepla a koncentrovaně vyráběné za účelem vytápění a/nebo chlazení budov, přičemž vytápěcí energie 35 je určena k rozvádění do vytápěcích zařízení budov pomocí jednoho potrubí nebo jedné skupiny potrubí, a podobně je chladicí energie určena k rozvádění o chladicích zařízení pomocí jiného potrubí nebo skupiny potrubí, podle vynálezu, jehož podstatou je, že potrubí, popřípadě skupina potrubí, pro rozvádění chladicí energie je spojeno s potrubím, popřípadě skupinou potrubí, pro rozvádění vytápěcí energie prostřednictvím prvního ventilu a odpovídajícím způsobem je pak 40 napojeno v budovách nebo v okolí budov prostřednictvím druhého ventilu, přičemž jak potrubí, popřípadě skupina potrubí, pro rozvádění chladicí energie, tak i potrubí, popřípadě skupina potrubí, pro rozvádění vytápěcí energie jsou spojeny se společným zpětným potrubím nebo skupinou zpětných potrubí.

Podle výhodného provedení je potrubí pro rozvádění chladicí energie rozděleno do dvou či více potrubí pro přenos nosiče tepla o rozdílných teplotách.

Potrubí obsahující nosič tepla o vyšší teplotě s výhodou tvoří zpětné potrubí nosiče tepla pro potrubí, obsahující nosič tepla s nižší teplotou.

Hlavní výhodou řešení podle vynálezu je to, že jedna ze čtyř trubek, použitých v dřívějších systémech, může být vynechána, čímž dojde k podstatnému snížení investičních nákladů. Vynechání jednoho z potrubí nesníží významně parametry nebo výkon zařízení ve srovnání s dřívějšími systémy. Další výhodou vynálezu je to, že u jiných aplikací vznikne nezanedbatelně 55 veliký akumulátor tepelné energie, a to v podstatě bez jakýchkoliv dodatečných nákladů,

-2CZ 290586 B6 obzvláště vhodný pro vyrovnávání špiček spotřeby tepla. Vynález dále umožňuje udělat potrubí podstatně menší a tím i snížit investiční náklady na výrobu potrubní sítě. Základní idea vynálezu tak může být využita pro konstrukci potrubních systémů, skládajících se z potrubních soustav s různými energetickými úrovněmi. Navracející se kapalina z jednoho systému tak může být využita jako účinná pracovní kapalina systému dalším. Aplikace vynálezu podstatně snižuje náklady na dřívější kombinovaná zařízení a mnohem účinněji využívá tepelnou energii.

Přehled obrázků na výkresech

V následujícím textu bude vynález podrobně popsán s odkazem na provedení vynálezu podle připojených vý kresů, na nichž obr. 1 znázorňuje křivky teplotní výdrže u tří různých míst ve Finsku, obr. 2 jedno ze zařízení v provedení podle uvedeného vynálezu během chladicí periody, obr. 3 průřez zařízením z obr. 2, vedený podél linie III—III na obr. 2, obr. 4 zařízení v provedení podle uvedeného vynálezu z obr. 2 během ohřívací periody, obr. 5 průřez zařízením, vedený podél linie V-V na obr. 4, obr. 6 druhé zařízení v provedení podle uvedeného vynálezu, obr. 7 průřez zařízením, vedený podél linie VII-VII z obr. 6, obr. 8 třetí zařízení v provedení podle uvedeného vynálezu, obr. 9 průřezu zařízením, vedený podél linie IX-IX z obr. 8, a obr. 10 průřez čtvrtý m zařízením v provedení podle uvedeného vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Ve skutečnosti je vynález založen na pozorování, že špičky poptávky na vytápění a na chlazení nejsou shodné, nepobírají ve stejnou dobu. Obr. 1 znázorňuje trvání teplotních křivek vnějšího ovzduší na třech odlišných místech ve Finsku, uvedený diagram je založen na pozorování počasí, probíhajícím od roku 1961 do roku 1980. Křivka 1 je založena na měření, provedeném Meteorologickým institutem v Helsinkách, na letišti Vantaa. Křivka 2 je založena na podobném měření, provedeném na letišti Jyvaskylá. Křivka 3 je pak založena na měření, provedeném na letišti Rovaniemi.

Teploty použité při konstrukci vytápěných zařízení a rozvodné tepelné sítě jsou -26 °C v Helsinkách, -32 °C v Jyvaskylá a -38 °C v Rovaniemi. Pokud budeme z důvodu jednoduchosti předpokládat, že teplotní požadavek na vytápění budovy 14 je přímo úměrný rozdílu venkovní a vnitřní teploty a že vnitřní teplota je +22 °C. Pak je jednoduché určit, kdy došlo ke zmenšení požadavku na teplo potřebné k vytápění budovy 14 na poloviční hodnotu, na kterou byl systém konstruován. Na obr. 1 jsou tyto uvedené hodnoty vnější teploty následující: -2 °C Helsinky v bodě la, -5 °C v Jyvaskylá v bodě 2a a -8 °C v Rovaniemi v bodě 3a. Ve skutečnosti není situace tak jednoduchá, protože v budově je vždy potřebná teplá užitková voda a tak se i mění proporce množství horké vody a celkové spotřeby tepelné energie se mění s typem budovy 14. Špička spotřeby je zarovnána snížením proudění vzduchu v budově 14, v jejím ventilačním systému. Rovněž na základě výše uvedené představy je možné uvést, že v průměru byla spotřeba

-3CZ 290586 B6 tepla v budově 14 jednoznačně snížena na méně než polovinu, a to v čase, kdy dojde k přiblížení venkovní teploty na hodnotu +10 °C.

Požadavky na chlazení budovy 14 pomocí vnější energie se významně různí. V obvyklých budovách 14 je chlazení nutné jen zřídka. Ve starých kancelářských budovách 14 je chlazení potřebné při teplotě v rozmezí +18 °C až +20 °C. V nových budovách 14 s velkým množstvím lidí a s velkým množstvím nového technologického vybavení se může chlazení stát potřebným, již v době, kdy venkovní teplota dosáhne hodnoty v rozmezí +12 °C až +16 °C. Některé z budov 14, jako například školy, vládní úřady a podobné, nejsou obvykle rovněž používány během hlavních období, kdy dochází k nárůstu požadavku na dodávku energií na maximum - například během letních školních prázdnin. V průměru se může chlazení stát potřebným při teplotě okolo +16 °C - to je křivka A a body lb, 2b a 3b na obr. 1. Při odhadu, tímto způsobem, tak toto chlazení nedosáhne úrovně 50 % až do doby, kdy teplota dosáhne asi +22 °C.

Rozdíl mezi vnější teplotou, při které požadavek na vytápění nebo na chlazení přesahuje 50 % je tak velký, jasně nad 10 °C, že zpětné potrubí 20 rozváděči sítě nemůže být přetížené z důvodu nepřetržitého použití. Když budeme uvažovat rozváděči síť jako celek, tak jsou rozdíly tak veliké, že i jednotlivá budova 14, kde je tepelná energie využívána nejen k vytápění či chlazení, může změnit celkovou situaci v napojeném systému.

Výše uvedený odstavec rozebírá průběh teplot ve Finsku. Stejný rozbor je možné aplikovat na všechny klimatické zóny, kde musí být budovy 14 jak vytápěny, tak i chlazeny. Přerušovaná čára na obr. 1 je křivka pro Dánsko. Jak může být vidět, tak obecný smysl křivek se nijak nezměnil. Na většině evropského kontinentu je rozhodujícím faktorem při určení velikosti zpětného potrubí 20 požadavek na vytápění, ale například na severu Itálie je to již požadavek na chlazení budov j_4.

Základní jednoduchou ideou vy nálezu je to, že teploty vracející se vytápěcí a chladicí vody jsou navržené tak, aby byly shodné, a že vytápěcí a chladicí voda se vrací společným zpětným potrubím 20. Tím je možno vynechat jedno zpětné potrubí 20.

Funkce a možná provedení zařízení pro rozvádění tepelné energie podle vynálezu jsou popsány s odkazem na obr. 2 až obr. 10.

Obr. 1 až obr. 4 znázorňují rozvodnou síť, kde jsou průtoky vody, pro chlazení i vytápění, v navržené situaci stejné. Obr. 2 a obr. 3 znázorňují situaci během doby chlazení. V potrubí 10 protéká vytápěcí voda, použitá pro výrobu horké užitkové vody a - během jara a během podzimu - pro vyhřívání budovy L4. V potrubí 30 protéká chladicí voda. Potrubí 20 je společné zpětné potrubí 20 a musí být navrženo tak, aby bylo schopné pojmout průtok vody při maximální poptávce po tepelné energii, nebo naopak by mělo být schopné vést chladicí vodu při maximálním požadavku na chladicí energii a navíc ještě průtok vody pro výrobu horké užitkové vody. Na obr. 1 jsou znázorněna chladicí zařízení 15 a vytápěcí zařízení 16. Vytápěcí voda je dodávána do vytápěcího zařízení 16 pobočným potrubím 10a a chladicí voda je dodávána do chladicího zařízení 15 pobočným potrubím 30a. Vytápěcí voda se pak navrací do zpětného potrubí 20 zpětným potrubím 20a a chladicí voda pak zpětným potrubím 20b.

Pokud je u horkovodního potrubí 10 a u potrubí 30 s chladicí vodou předpokládáno, že jsou stejné velikosti, tj. mají například 300 mm v průměru, pak je průtok vody oběma větvemi potrubí asi 305 m³/h, pokud je umožněna rychlost proudění vody 1,2 m.s¹. Pokud je teplota horké vytápěcí vody asi 105 °C a u chladicí vody pak asi 7 °C a teplota obou při návratu pak 25 °C, je maximální vyhřívací energie 28,4 MW a maximální chladicí energie pak 5,7 MW. Toto je v souladu s finskou urbanistickou strukturou a klimatem, protože ve Finsku většina budov 14 nemá chladicí systém, neboť období, kdy by chlazení bylo potřeba je velice krátké a zimy jsou zde skutečně studené. V jižních krajích se však požadavek na chlazení stává rozhodujícím faktorem.

-4CZ 290586 B6

Když se zpětné potrubí 20 navrhuje, musí být požadavek na horkou užitkovou vodu také brán v úvahu. A to proto, že situace s chlazením se rovněž stává rozhodujícím faktorem, při platnosti výše uvedených předpokladů. Pokud je u horké vody předpoklad, že tvoří asi 20 % denní spotřeby vytápěcí energie, tak průtok vody ve zpětném potrubí 20 je 366 m³/h a průměr zpětného potrubí 20 je 330 mm. Pokud naopak jsou všechna potrubí JO, 20, 30 požadována o stejné velikosti, tak teplota chladicí vody je asi 3,5 °C, neboje maximální chladicí energie asi 4,8 MW.

V každém případě je potřeba pouze jednoho přídavného potrubí 19 pro chladicí médium.

Na obr. 1 a na obr. 5 je vidět, jak výše zmíněné provedení vynálezu pracuje v zimním období. Voda s teplotou v rozmezí 100 °C až 115 °C je dodávána horkovodním potrubím 10 za účelem vyhřívání budovy 14 a pro výrobu horké užitkové vody. Voda se pak navrací zpětným potrubím 20. Protože zde není využíváno chlazení, tak není použito potrubí 30 se studenou vodou.

Pokud je potrubí 30 na studenou vodu použito a je napojeno na přepouštěcí první ventil 17 do horkovodního přívodního potrubí 10 z teplárny způsobem podle obr. 6, a dále rovněž v souladu s obr. 6 pomocí přepouštěcího druhého ventilu 18 do horkovodního přívodního potrubí 10 v budově 14, pak může být potrubí 30 na studenou vodu využito rovněž v zimním období. Potrubí 30 na studenou vodu pak může být naplněno horkou vodou ve chvíli, kdy je spotřeba nízká, například v noci nebo o víkendu. Tato voda pak může být použita pro vyrovnávání špičkového zatížení.

V souladu s výše uvedeným, pokud je průměr potrubí 30 na studenou vodu 300 mm a délka tohoto potrubí 30 na studenou vodu je 3 000 m, pak může toto potrubí 30 na studenou vodu pojmout 212 m³ vody, to je dost k tomu, aby potrubí 30 bylo schopné vyrovnat 20 % přetížení po dobu 3,5 h, pokud je konstrukční výkon rozváděči horkovodní sítě 28,5 MW a rozdíl v teplotách je 80 °C. Tak zde existuje významně velký tepelný akumulátor, který je v podstatě bez jakýchkoliv nákladů. Jedině náklady jsou na dva dvoupolohové přepouštěcí ventily 17 a 18. Výše uvedené zpětné potrubí 20 o průměru 300 mm je dostatečné pro celkové množství vody.

Vynález snižuje konstrukční příkon celé teplárny, takže má rovněž významný ekonomický efekt. Dále, dostatečný výkon je předložen po celé ploše použití, tj. horkovodní potrubí 10 může být navrženo pro 80 % vodního toku požadovaného pro maximální výkon, což není v případě, že horkovodní nádrže jsou umístěny do teplárny. Takové teplárny jsou obecně používány pro vyrovnávání špičkového zatížení.

Obr. 8 a obr. 9 znázorňuje další provedení zařízení k rozvádění tepelné energie podle vynálezu. U tohoto provedení je horkovodní potrubí 10 navrženo s ohledem na výkon existující pouze ve chvíli, kdy je potřebné chlazení, stejně jako výkon požadovaný teplou užitkovou vodou. Souhrnem to dělá v rozmezí 30 až 35 % navrhovaného výkonu. Potrubí 30 na studenou vodu je navrženo s ohledem na požadavek na chladicí energii, pokud je průtok vody požadovaný systémem alespoň v rozmezí 65 až 70 % průtoku vody požadovaného v návrhu pro tepelný výkon.pokud je to méně, než činí uvedená hodnota, pak potrubí 30 na studenou vodu je navrženo na základě tepelného výkonu, v tomto případě nevyžaduje ve skutečnosti chlazení jakoukoliv potrubní kapacitu, protože potrubí 10 na horkou vodu je jednoduše rozděleno do dvou větví a jedna z těchto věcí je rezervována pro chladicí vodu potřebnou v létě. Dodatečné náklady v potrubní rozváděči síti, vyžádané chlazením jsou velmi malé: rozdíl v ceně mezi jedním potrubím 10 s velkým průměrem a dvěma malými potrubími 10 o celkovém průřezu stejném, jako u velkého potrubí, je velmi nízký. Náklady činí v rozmezí 10 až 20 % nákladů v současnosti používaných systémů.

U zařízení v provedení podle obr. 10 jsou dodávány dva druhy chladicí energie. Toto provedení vynálezu připomíná provedení z obr. 8 a z obr. 9. v potrubí 30 na studenou vodu proudí voda, mající teplotu například +7 °C a potřebná pro chlazení budovy 14, zatímco v potrubí 19 proudí studená voda (asi +2 °C) určená ke chlazení třeba výkladních skříní v obchodech s potravinami.

-5 CZ 290586 B6

Potrubí 30 na studenou vodu nyní může pracovat jako zpětné potrubí 20 pro potrubí 19, protože voda, navracející se z výkladních skříní o teplotě v rozmezí +5 °C až +7 °C je velmi dobře vhodná pro chlazení budov 14. Tímto způsobem je tato voda využita v podstatě dvakrát. Z tohoto důvodu může být potrubí 30 na studenou vodu navrženo tak, že je menšího průměru. Přirozeně 5 není vůbec potřeba žádného zpětného potrubí 20. Efekt na investiční náklady je podobný efektu z provedení na obr. 8, tj. dva druhy chladicí energie mohou být dodávány s velmi malými dodatečnými náklady. Dále, provedení z obr. 10 umožňuje dodávat uvedenou chladicí energii rovněž v zimním období.

Výše uvedená provedení vynálezu nejsou nijak omezena, ale vynález může být naopak modifikován zcela volně s ohledem na uvedené patentové nároky. Tak je zřejmé, že zařízení ' podle vynálezu, nebo detaily tohoto vynálezu nemusí být identické tomu provedení, které je na obrázcích, ale jsou tak možná i jiná řešení. Například absorpční agregát nebo nějaký jiný zdroj I chlazení, nemusí být umístěn přímo v teplárně, ale může být umístěn kdekoliv v potrubní síti, jako tzv. podcentrum, nebo může rovněž sloužit větší budově 14, jako například v nemocnici. Energie je tak dodávána do absorpčního agregátu ve formě tepla pomocí normálního dvoupotrubního systému, a přenášena dále pomocí třípotrubního, nebo vícepotrubního systému v souladu s výše uvedeným. Nevýhodou uvedeného zařízení je vysoká teplota dodávané vody do oblasti vytápění, stejně jako údržba, servis, apod.

Claims (3)

1. Zařízení k rozvádění tepelné energie, vázané na nosič tepla a koncentrovaně vyráběné za účelem vytápění a/nebo chlazení budov, přičemž vytápění energie je určena k rozvádění do vytápěcího zařízení (16) budov (14) pomocí jednoho potrubí (10) nebo jedné skupiny potrubí

30 (10), a podobně je chladicí energie určena k rozvádění do chladicích zařízení (15) pomocí jiného potrubí (30, 19) nebo skupiny potrubí (30, 19), vyzn ač u j í cí se tí m , že potrubí (30, 19), popřípadě skupina potrubí (30, 19), pro rozvádění chladicí energie je spojeno s potrubím (10), popřípadě skupinou potrubí (10), pro rozvádění vytápěcí energie prostřednictvím prvního ventilu (17) aje pak napojeno v budovách (14) nebo v okolí budov (14) prostřednictvím druhého ventilu 35 (18), přičemž jak potrubí (30, 19), popřípadě skupina potrubí (30, 19), pro rozvádění chladicí energie, tak i potrubí (10), popřípadě skupina potrubí (10), pro rozvádění vytápěcí energie jsou spojeny se společným zpětným potrubím (20) nebo skupinou zpětných potrubí (20).

2. Zařízení krozvádění tepelné energie podle nároku 1, vyznačující se tím, že 40 potrubí (30) pro rozvádění chladicí energie je rozděleno do dvou či více potrubí (19) pro přenos nosiče tepla o rozdílných teplotách.

3. Zařízení krozvádění tepelné energie podle nároku 2, vyznačující se tím, že potrubí (30) obsahující nosič tepla o vyšší teplotě tvoří zpětné potrubí (20) nosiče tepla pro

45 potrubí (19), obsahující nosič tepla s nižší teplotou.