CZ290581B6 - Licí hubice s rozdělovačem inertního plynu - Google Patents

Abstract

Lic v²levka /1/ slou pro efektivn zabr n n hromad n usazenin oxidu hlinit ho okolo jej ho horn ho okraje, kde p°ij m z tkovou ty . Lic v²levka /1/ obsahuje rovzdorn t leso /7/ s horn st /9/ a doln st /11/. Vnit°n otvor /13/ je prota en jak horn st /9/, tak spodn st /11/ a m p°ij mac a vypou t c zakon en pro p°ij m n a vypou t n toku roztaven ho kovu. Rozd lova /20/ inertn ho plynu obkru uje horn st t lesa hubice. Obj mka /40/ plynu z plyn nepropou t j c ho rovzdorn ho materi lu pokr²v st ny vnit°n ho otvoru /13/ a definuje sedlo jej horn sti. Vn j povrch horn sti /9/ je obklopen kovov²m opl ov n m /50/. Inertn plyn pod tlakem veden² do horn , plynem prostupn sti t lesa hubice plyn rozd luj c mont je veden plynu p°ek ej c m ruk vem a kovov²m opl ov n m tak, e proud hlavn horn m okrajem horn sti. V²sledn² proud inertn ho plynu odsti uje sedlovou st vnit°n sv tlosti od okoln ho kysl ku, m se zabra uje hromad n usazenin oxidu hlinit ho na sedlov sti, co m e ru iv zasahovat do schopnosti z tkov ty e ° dit tok roztaven ho kovu.\

Description

Oblast techniky

Tento vynález se obecně týká sestavy žárovzdomé licí výlevky licí pánve a konkrétně se týká licí výlevky' pro použití ve spojení se zátkovou tyčí. Licí výlevka má rozdělovač inertního plynu pro předcházení nežádoucího hromadění usazenin oxidu hlinitého okolo plochy, kde zátková tyč sedí přes vnitřní otvor licí výlevky.

Dosavadní stav techniky

Licí výlevky pro řízení toku roztaveného kovu jako je ocel jsou v dosavadním stavu techniky dostatečně známy. Tyto licí výlevky se často používají ve spojení s posuvnými stavidlovými uzávěry k modulování proudu tekuté oceli, typickému pro postupy výroby oceli. V sedmdesátých letech se výroba ocelí uklidněných přísadou hliníku stala jedním z nejběžnějších produktů ocelářského odvětví v důsledku jejich žádoucích metalurgických vlastností. Naneštěstí tyto oceli vedly k nežádoucímu usazování oxidu hlinitého a jiných žárovzdomých sloučenin okolo vnitřního povrchu vnitřního otvoru licí výlevky. Bylo zjištěno, že pokud se jim nebrání, tato depozita mohou způsobit úplné zablokování licí výlevky používané při výrobě těchto ocelí.

Aby byl řešen problém usazování oxidu hlinitého, byly vyvinuty porézní, plyn vedoucí žárovzdomé prvky. Příklady takových licí výlevek se nacházejí v patentech US 4 360 190, US 5 100 035 a US 5 137 189. Při provozuje inertní plyn (jako je argon) pod tlakem veden porézními žárovzdomými prvky, které definují určitý anebo celý kov vedoucí povrch vnitřního otvoru licí výlevky. Výsledný proud malých argonových bublinek skrze stěny této světlosti účinně brání anebo alespoň zpomaluje usazování nežádoucího oxidu hlinitého v tomto prostoru.

Ačkoli bylo shledáno, že takovéto sestavy licích výlevek ze stavu techniky pracují uspokojivě v případech kde se licí výlevky používají ve spojení s posuvnými stavidlovými uzávěry, původci vynálezu zjistili, že plyn vedoucí porézní prvky v těchto hubicích nezastavují efektivně usazování nechtěných usazenin okolo horního okraje licí výlevky, když jsou použity ve spojení se zátkovými tyčemi k modulování proudu roztavené oceli. Toto je významným nedostatkem, protože tyto na horním okraji lokalizované usazeniny mohou efektivně zlikvidovat schopnost zátkové tyče přesně modulovat proud roztavené oceli licí výlevkou.

Dokument GB 2 157 210 popisuje žárovzdornou ponornou výlevku pro kontinuální odlévání oceli. Tato výlevka obsahuje horní konec, upravený pro přijetí proudu roztaveného materiálu a spodní konec, který je upraven pro ponoření do roztavené oceli, kde je tento proud vypouštěn. Horní konec může obsahovat porézní keramický kroužek, uspořádaný kolem vnitřního otvoru v pánvi. Porézní kroužek je upraven pro rozdělování inertního plynu do otvoru. Musí však být oddělen od horního konce plyn nepropouštějícím materiálem, jako je žárovzdomý beton.

Po provedení rozsáhlého průzkumu ohledně výše zmíněného problému bylo zjištěno, že nechtěné usazeniny jsou způsobovány negativním tlakem vytvářeným ve vnitřku licí výlevky, když byla zátková tyč zvednuta či snížena přes horní okraj sestavení hubice. Výsledný negativní tlak působí, že argon či jiný inertní plyn proudí pouze skrze boční stěny vnitřního otvoru a působí nasávání vzduchu přes licí výlevku směrem k hrdlu, kde kyslík ve vzduchu reaguje s aluminiem v oceli a vytváří oxid hlinitý.

Jasně zde existuje potřeba zlepšené sestavy licí výlevky, opatřené rozdělovačem inertního plynu, schopným účinného vedení inertního plynu skrze horní okraj licí výlevky k zabránění usazování usazenin oxidu hlinitého v ploše, kde zátková tyč sama sedí na dané licí výlevce. Ideálně by

- 1 CZ 290581 B6 takováto licí výlevka měla vytvářet bariéru argonového plynu, která zabraňuje vzduchu kontaktovat proud oceli přes tu část povrchu licí výlevky, jež definuje plochu sedla zátkové tyče. Tato licí výlevka by měla být rovněž snadno vyrobitelná, za přijatelnou cenu a mít dlouhou životnost.

Nakonec by bylo žádoucí, kdyby konkrétní rozdělovač plynu bylo možno upravit na licí výlevky s tradičním tvarem, takže výhody tohoto vynálezu by mohly být realizovány bez potřeby kompletní rekonstrukce existující licí výlevky.

Podstata vynálezu

Obecně řečeno, tímto vynálezem je licí výlevka pro použití ve spojení se zátkovou tyčí pro řízení toku roztaveného kovu, kde tato licí výlevka má rozdělovač inertního plynu pro zabránění usazování nechtěných usazenin oxidu hlinitého tam, kde zátková tyč dosedá na licí výlevku.

V prvních dvou provedeních tohoto vynálezu licí výlevka obsahuje těleso s horní částí vytvořenou z porézního, plyn vedoucího žárovzdomého materiálu, a vnitřním otvorem, který prochází horní a dolní částí pro přijímání a vypouštění roztaveného kovu, jako např. oceli. Rozdělovač inertního plynu opisuje horní část tělesa licí výlevky, čímž zajišťuje vedení proudu inertního plynu pouze do horní části licí výlevky. Objímka z materiálu plyn v podstatě nevodivého žárovzdomého materiálu pokrývá porézní žárovzdomý materiál, tvořící horní část vnitřního otvoru licí výlevky, pro zabránění inertnímu plynu protékat pod tlakem stranami tohoto otvoru. Horní část objímky rovněž tvoří část sedla pro přijetí zátkové tyče. Vnější povrch horní části tělesa licí výlevky je pokryt vrstvou plyn nepropouštějícího materiálu jako je kovové oplášťování k zajištění toho, že jakýkoli inertní plyn pod tlakem vstupující do porézní horní části tělesa licí výlevky bude vypouštěn pouze z horního okraje této horní části. Negativní tlak vznikající z toku roztaveného kovu vnitřního otvoru licí výlevky nebude schopen odchýlit inertní plyn přes neporézní rukáv a do negativní tlakové zóny. Ve třetím a čtvrtém provedení licí výlevka obsahuje těleso, jak již bylo dříve popsáno, které má horní část vytvořenou z keramického materiálu majícího mírnou poréznost. Zatímco těleso licí výlevky je zvnějšku zvětší části pokryto plyn nepropouštějícím plochým materiálem, jakým je např. kovové oplášťování, nejhořejší část tělesa hubice je ponechána volně. Porézní pěchovací materiál pak zase obklopuje kovové oplášťování. Rozdělovač inertního plynu v podobě prstencového kanálu opisuje oplášťování na vnější části tělesa licí výlevky. Tento prstencový kanál má množinu plyn vedoucích otvorů pro rozdělování inertního plynu pěchovacím materiálem a okolo horního zakončení tělesa licí výlevky. Když je roztavená ocel vedena vnitřním otvorem licí výlevky, výsledný negativní tlak vypuzuje inertní plyn skrze vystavenou, nejhomější část mírně porézního tělesa hubice a přes část sedla daného rukávu, čímž se brání vzduchu pronikat do nejhořejší části tělesa hubice.

V prvních dvou provedeních licí výlevku pokrývá plyn nepropouštějící objímka ze žárovzdomého materiálu celou nebo v podstatě celou spodní část vnitřního otvoru, stejně jako horní část. Spodní část tělesa hubice je přednostně vytvořena z lisovaného, málo prostupného žárovzdomého obložení, zatímco horní část je vytvořena z vysoce prostupného, lisovaného žárovzdomého materiálu. Zdroj tlakového inertního plynu je přednostně proveden plynovým potrubím s výstupním zakončením, ukončeném v prstencovém žlábku v porézním žárovzdomém materiálu formujícím horní část tělesa licí výlevky. Tento žlábek může být umístěný buď okolo strany či okolo spodní části porézního žárovzdomého materiálu. Spodní část tělesa licí výlevky může být vytvořena z nízkocementového oxidu hlinitého A1₂O₃ vhodného k lití pro usnadnění výroby licí výlevky. Použití tohoto žárovzdomého materiálu rovněž usnadňuje instalaci potrubí zdroje tlakového inertního plynu.

Ve třetím a čtvrtém provedení tohoto vynálezu mohou být jak horní, tak spodní část tělesa licí výlevky vytvořeny z materiálu s vysokým obsahem oxidu hlinitého anebo jiného žárovzdomého

-2 CZ 290581 B6 materiálu, jenž je mírně plynem prostupný. Rozdělovač inertního plynu může mít podobu prstencového kanálu či části s dvojitou stěnou kovového oplášťování. V obou případech jsou plyn vedoucí průchody přednostně orientovány směrem dolů, aby se minimalizovalo ucpávání od sousedního materiálu.

Ve všech provedeních tohoto vynálezu plyn vedoucí a plyn rozdělující části licí výlevky umožňují vedení dostatečného množství inertního plynu skrze nebo okolo horní části vnitřního otvoru, k odstínění sedlové části vnitřního otvoru od atmosférického kyslíku, který může vytvářet nežádoucí usazeniny oxidu hlinitého.

Přehled obrázků na výkresech

Obr. 1 - znázorňuje pohled bočním řezem na sestavu licí výlevky podle vynálezu ve spojení se zátkovou tyčí.

Obr. 2 - znázorňuje druhé provedení vynálezu, v němž je výstupní zakončení kanálu zdroje tlakového plynu uspořádáno v porézní horní části tělesa hubice odlišně.

Obr. 3 - znázorňuje pohled bočním řezem na třetí provedení vy nálezu, jež používá rozdělovače plynu, který opisuje horní zakončení tělesa hubice.

Obr. 4 - znázorňuje perspektivní pohled na rozdělovač plynu typu instalační trubky, který může být použit v druhém provedení tohoto vynálezu.

Obr. 5 - znázorňuje částečný pohled bočním řezem na čtvrté provedení vynálezu, v němž část s dvojitou stěnou materiálu oplášťování obsahuje rozdělovač inertního plynu.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je zobrazena licí výlevka 1 podle tohoto vynálezu, která je výhodně přizpůsobena pro použití ve spojení se zakončením 3 zátkové tyče 5, za účelem modulování toku roztaveného kovu jako je ocel.

První provedení licí výlevky 1 obsahuje těleso 7, horní část 9 prstence z porézního, plyn propouštějícího, žárovzdomého materiálu. V přednostním provedení je tato horní část 9 vytvořena z lisovaného, vysoce prostupného žárovzdomého materiálu (jímž může být oxid hořečnatý), majícího poréznost mezi 25 % a 30 %. Horní část 9 je zakončena v horním okraji 10. Těleso 7 dále obsahuje dolní část 11 vytvořenou z chudého cementového žárovzdomého pro lití vhodného materiálu s vysokým obsahem kysličníku hlinitého, majícího poréznost mezi 15% a 20 %. Válcovitý vnitřní otvor 13 prochází podél středové linie celkově trubicovitého tělesa 7. Jak zde bude dále podrobněji popsáno, horní část 15 vnitřního otvoru 13 je obložena relativně neprostupnou objímkou 40, zatímco jeho nejspodnější část 17 je tvořena převážně relativně neporézní spodní částí 11 tělesa 7. Vnitřní otvor 13 vede tok roztaveného kovu jako je ocel, jenž je veden jeho horní částí 15 a je vypouštěn ve spodní části 17.

Zdroj 20 tlakového inertního plynuje zajištěn pro vedení proudu argonu skrze prstencovou horní část 9 tělesa 7. Zdroj plynu 20 obsahuje potrubí 22 vertikálně uspořádané skrze jak dolní, tak horní část 11, 9, tělesa 7 jak je znázorněno. V přednostním provedení může být potrubí 22 vytvořeno buď z uhlíkové oceli anebo z nerezavějící oceli. Potrubí 22 obsahuje výstupní zakončení 24 a vstupní zakončení 25. Výstupní zakončení 24 je uspořádáno uvnitř vnitřního otvoru 26 v prstencovité porézní horní části 9 tělesa 7. Vnitřní otvor 26 je ve spojení s prstencovým žlábkem 28, jenž opisuje horní část 9. Vstupní zakončení 25 potrubí 22 je

-3CZ 290581 B6 připojeno k hornímu zakončení kloubového spoje 30, zatímco zásobovací potrubí 32 plynu je připojeno k bočnímu zakončení kloubového spoje 30. K připojení potrubí 22 a 32 ke kloubovému spoji 30 jsou, za účelem zajistit neunikající přípojky, použity natvrdo pájené spoje 34a, 34b. Zásobovací potrubí 32 je zase připojeno k nádrži 36 tlakového argonu (znázorněno schematicky).

Licí výlevka 1 dále obsahuje trubicovou vnitřní objímku 40 z relativně málo prostupného žárovzdorného materiálu pro obložení celé horní části 15 a podstatné velikosti dolní části 17 vnitřního otvoru 26. Vnitřní objímka 40 je přednostně vytvořena z lisovaného žárovzdorného materiálu, jímž může být oxid hořečnatý, mající poréznost asi 13 a 14%. Na svém horním zakončení objímka 40 obsahuje rozšiřující se vstup 43, který tvoří sedlo zátkové tyče 5 vnitřního otvoru 26, a rovněž slouží k nalévání roztavené oceli anebo jiného kovu do horní části 115 vnitřního otvoru 26. Geometrie zaoblených tvarů zakončení 13 zátkové tyče 5 a rozšiřující se vstup 43 vnitřní objímky 40 poskytují těsnicí záběr mezi těmito dvěma prvky, když je zakončení 3 zátkové tyče 5 zapuštěno do polohy znázorněné v náznaku. Dolní část 44 vnitřní objímky 40 v podstatě definuje vnitřní povrch vnitřního otvoru 26. Vnější povrch vnitřní objímky 40 obsahuje jeden anebo více blokujících žlábků 46, jež napomáhají připevnit objímku 40 k dolní části 11 tělesa Ί_, když je dolní část 11 lita okolo objímky 40 způsobem, jenž bude krátce popsán.

Kovové oplášťování 500 obklopuje a pokrývá vnější povrch tělesa 7. Ve všech přednostních provedeních je kovové oplášťování 50 vytvořeno z oceli. Horní zakončení kovového oplášťování 50 je zakončeno právě pod horním okrajem 9 tělesa 7, ponechávajíce prstencově vystavenou část

51, zatímco spodní zakončení se rozšiřuje nálevkovitě směrem ven k zabírání upevňovací příruby

52, jež tvoří spodní část tělesa 7.

Obr. 2 znázorňuje druhé provedení licí výlevky 60 podle tohoto vynálezu, jež je ve všech zřetelích stejné jako je první provedení, s výjimkou způsobu jakým je výstupní zakončení 24 potrubí 22 spojeno s horní částí 9 tělesa 7. V tomto provedení licí výlevky 60 jsou vnitřní otvor 26 a prstencovitý žlábek 28 nahrazeny prstencovým žlábkem 61, přítomným na spodním povrchu horní části 9. Výstupní zakončení 24 plynového potrubí 22 je ve spojení s tímto žlábkem 61 znázorněným způsobem. Toto druhé provedení výlevky 60 je snadněji vyrobitelné, protože nevyžaduje aby výstupní zakončení 24 plynového potrubí 22 bylo umístěno ve vnitřním otvoru 26 v horní části 9 tělesa 7 před litím spodní části 11. Namísto toho, výstupní zakončení 24 může být umístěno v jakémkoli bodě uvnitř prstencového žlábku 61.

Konstrukce obou provedení licí výlevky 1 a 60 podle tohoto vynálezu usnadňuje její výrobu. Potom co jsou vyrobeny horní část 9 tělesa 7 a vnitřní objímka 40, jsou spojeny dohromady a instalovány do kovového oplášťování 50, oplášťování 50 je pak invertováno. Dále, plynové potrubí 22 je uspořádáno buď ve vnitřním otvoru 26 anebo v prstencovém žlábku 61, v závislosti na tom jaké provedení tohoto vynálezu je vyráběno. Nakonec, dolní část 11 tělesa 7 je lita, využitím vnějšího povrchu otvoru 40 a vnitřního povrchu oplášťování 50 jako formy. Dolní přírubu oplášťování 50 obklopují jiné tvarovací prvky (neznázoměny) tak, že upevňovací příruba 52 může být integrálně lita do tělesa 7.

Při provozu může být horní zakončení licí výlevky 1, 60 uspořádáno v otvoru vytvořeném v uzavíracím bloku 54 potom co bylo těleso 7 obklopeno pěchovacím materiálem (neznázoměno na obr. 1 a 2). Dále, argon pod tlakem je veden potrubím 32 a 22 buď do prstencového žlábku 28 či 61 porézní horní části 9 tělesa 7, v závislosti na tom, jaké provedení vynálezu je použito. Proud plynu by měl být v tomto případě mezi 5-15 litry za minutu. Ve všech případech by měl být tento proud dost vysoký na to, aby zajistil adekvátní odstínění okraje 10 a dosedací plochy rozšiřujícího se vstupu 43 od okolního kyslíku, ale dost nízký na to, aby zabraňoval kontaminaci toku roztaveného kovu pomocí plynových bublinek. Relativně nízká prostupnost vnitřní objímky 40 a kovové oplášťování 50 a pro lití vhodný materiál formující dolní část 11 nutí argon pod tlakem aby vycházel prstencovou horní částí 9 tělesa 7 pouze z horního okraje 10, jak je to

-4CZ 290581 B6 znázorněno. Spojitý (nepřetržitý) proud argonu odstraňuje okolní kyslík a bráni nechtěnému usazování oxidu hlinitého anebo jiných žárovzdorných sloučenin na těchto plochách když zátková tyč 5 provádí vratný přímočarý pohyb uvnitř licí výlevky 1, 60 pro modulováni toku roztavené oceli či jiného kovu.

Obr. 3 a 4 znázorňují třetí provedení licí výlevky 62 podle tohoto vynálezu a rozdělovač 63 inertního plynu v něm použitý. V tomto provedení jak horní, tak dolní část 9, 11, tělesa 7 jsou vytvořeny ze stejného typu nízkocementového oxidu hlinitého, jez tvoří spodní část 11 tělesa 7 ve dříve popisovaných provedeních. Ačkoli tento oxidu hlinitý není tak porézní jako dříve pojednaný žárovzdomý materiál, z něhož je vytvořena horní část 9 prvního a druhého provedení, je důležité rozumět, že je stále ještě mírně plynem prostupná, s porézností mezi 15 % a 20 %, a nej obvykleji 18%. Rozdělovač 63 inertního plynu obsahuje prstencovou plyn rozdělovači hlavu 64, nejlépe viditelnou na obr. 4. Množina otvorů 65 pro vedení plynu je stejnoměrně rozmístěna ve spodní části trubicového prstence, formujícího hlavu 64. Hlava 64 je integrálně spojena s vertikálně protaženou zásobovací trubkou 66. Kloubový spoj 67 spojuje zásobní trubku 66 s horizontálně orientovaným potrubím 68, jež je zase připojeno k nádrži 36 tlakového argonu.

Jak je dříve naznačeno, vnějšek tělesa 7 je obklopen granulovitým pěchovacím materiálem 70. Tento materiál 70 je okolo licí výlevky 1. dodáván ručně a je plynem vysoce prostupný, mající poréznost mezi 20% a 40%. Vrchní část pěchovacího materiálu 70 je pokryta nastříkaným žárovzdomým materiálem s menší porézností (a tudíž menší plynovou vodivostí) než má pěchovací materiál 70. Umístěním plyn vodících otvorů 65 okolo spodní části prstencové hlavy 64 jim brání aby se ucpávaly, když je pěchovací materiál 70 ručně dodáván okolo tělesa 7 licí výlevky 62.

Při provozuje je tlakový argon veden plyn vodícími otvory 65 hlavy 64 rozdělovače, když je roztavený kov lit skrze vnitřní světlost 13 licí výlevky 62. Jako v dříve popsaných provedeních je proud plynu regulován mezi 5-15 litry za minutu. Jak je uvedeno šipkami 73 naznačeného proudu, tento plyn teče skrze prstencovou vystavenou část 51 tělesa 7 a skrze horní okraj 10 v blízkosti rozšiřujícího se vstupu 43 jako výsledek jak porézností pěchovacího materiálu 70 a oxidu hlinitého horní části 9 tělesa 7, tak negativního tlaku (v řádu do -6,88 kPa, tj. -10 psi) aplikovaného do této oblasti jako výsledek toku roztavené oceli skrze vnitřní otvor 13. Z těchto všech důvodů náznakové šipky 73 proudu aproximují dráhu nejmenšího odporu pro tlakový plyn proudící z prstencové hlavy 64. Výsledný stínící proud inertního plynu okolo rozšiřujícího se vstupu 43, jež tvoří dosedací část tělesa 7 pro zátkovou tyč 5, brání okolnímu kyslíku od vytváření nechtěných usazenin oxidu v této části licí výlevky 62.

Obr. 5 představuje čtvrté provedení licí výlevky 74 tohoto vynálezu, které je identické ve vytvoření a v provozu s dříve popsaným třetím provedením licí výlevky 62, s výjimkou toho, že trubicová prstencová hlava 64 je vytvořena jako dvojstěnná část 75 kovového oplášťování 50. Tato dvojstěnná část 75 formuje prstencovou dutinu 76, prostřednictvím které inertní plyn nakonec protéká ven skrze mnohost stejnoměrně od sebe rozmístěných otvorů 77 proudu. Ačkoli nejsou specificky znázorněny na těchto výkresech, horní a dolní příruba dvouplášťové části 75 jsou utěsněny pájením natvrdo okolo horního zakončení kovového oplášťování 50, takže inertní plyn pod tlakem vstupující do prstencové dutiny 76 proudu může protékat ven pouze průchody 77. Jako u dříve popsaných provedení se upřednostňuje proud inertního plynu mezi 5 a 15 litry za minutu.

Ačkoli byl tento vynález popsán se zřetelem na čtyři přednostní provedení, osobě běžně kvalifikované v této technice budou zřejmé různé variace, úpravy a přídavky tohoto vynálezu. Všechny takovéto změny, modifikace a variace se považují za spadající do rámce tohoto patentu, který je omezen pouze zde připojenými patentovými nároky.

Claims (12)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Licí výlevka (1, 60, 62, 74) pro použití ve spojení se zátkovou tyčí pro řízení toku roztaveného kovu, obsahující těleso (7) s horní částí (9) ze žárovzdomého materiálu s porézností alespoň 15%, propouštějícího plyn, a dolní částí (11) z druhého žárovzdomého materiálu, vnitřní otvor (13), procházející horní částí (9) i dolní částí (11), vstupní konec pro zavádění roztaveného kovu a výstupní konec pro vypouštění roztaveného kovu, kde vstupní konec je obklopen horní částí (9) tělesa (7) a má sedlo (43) pro těsnicí styk zátkové tyče a horního okraje (10). rozdělovač plynu opisující horní část (9) tělesa (7) pro vedení proudu tlakového, inertního plynu pouze skrz horní část (9) tělesa (7), a kovové oplášťování (50) pokrývající alespoň většinu vnější strany horní části (9) tělesa (7), vyznačující se tím, že horní část (9) obsahuje objímku (40), uspořádanou kolem vnitřního otvoru (13), která tvoří sedlo (43) pro zátkovou tyč, kde tato objímka (40) je ze žárovzdomého materiálu s porézností nižší než je poréznost žárovzdomého materiálu horní části (9), přičemž objímka (40) a oplášťování (50) jsou spolu vyn ořeny pro směrování proudu inertního plynu z rozdělovače plynu pouze skrz horní okraj (10) horní části (9) pro odstínění sedla (43) od okolního kyslíku.
2. 2. Licí výlevka podle nároku 1, vyznačující se tím, že rozdělovač plynu obsahuje potrubí (22), uspořádané mezi objímkou (40) a oplášťováním (50), a má výstupní zakončení (24), spojené s horní částí (9) tělesa (7).
3. 3. Licí výlevka podle nároku 2, vyznačující se tím, že rozdělovač plynu dále obsahuje prstencový žlábek (28, 61), uspořádaný v žárovzdomém materiálu horní části (9) pro vedení inertního plynu z výstupního zakončení (24) kanálu okolo horní části (9).
4. 4. Licí výlevka podle nároku 3, vyznačující se tím, že prstencový žlábek (61) je uspořádán na spodní stěně horní části (9).
5. 5. Licí výlevka podle nároku 3, vyznačující se tím, že prstencový žlábek (28) je uspořádán na boční stěně horní části (9).
6. 6. Licí výlevka podle nároku 1, vyznačující se tím, že rozdělovač plynu obsahuje prstencovou hlavu (64), opisující kovové oplášťování (50), která je opatřena množinou otvorů (65) pro rozdělování proudu inertního plynu okolo horní části (9).
7. 7. Licí výlevka podle nároku 6, vy zn aču j í c í se tí m , že otvory (65) jsou orientovány směrem k dolní části (11) tělesa (7) pro zamezení ucpávání pěchovacím materiálem, obklopujícím těleso (7).
8. 8. Licí výlevka podle nároku 6 nebo 7, vyznačující se tím, že prstencová hlava (64) je tvořena prstencovou kovovou trubkou, připevněnou ke kovovému oplášťování (50).
9. 9. Licí výlevka podle nároku 6 nebo 7, vyznačující se tím, že prstencová hlava (64) je vytvořena prstencovou dvojstěnnou částí (75) kovového oplášťování (50).
10. 10. Licí výlevka podle nároku 1, vyznačující se tím, že rozdělovač plynu obsahuje zdroj tlakového inertního plynu s prouděním v množství 15 litrů za minutu.

    -6CZ 290581 B6
11. 11. Licí výlevka podle nároku 1, v y z n a č uj í c í se t í m , že horní část (9) tělesa (7) je vytvořena z lisovaného žárovzdomého materiálu na bázi oxidu hořečnatého s porézností v rozmezí asi 25 % až 30 %.
12. 12. Licí výlevka podle nároku 11, v y z n a č uj í c í se t í m , že spodní část (11) tělesa (7) je vytvořena z litého žárovzdomého materiálu na bázi oxidu hlinitého s porézností v rozmezí asi 15% až 20%.