CZ290525B6

CZ290525B6 - Způsob diagnózy a prognózy provozního chování zařízení turbíny a zařízení k provádění tohoto způsobu

Info

Publication number: CZ290525B6
Application number: CZ199786A
Authority: CZ
Inventors: Paul Girbig
Original assignee: Siemens Aktiengesellschaft
Priority date: 1994-07-13
Filing date: 1995-07-07
Publication date: 2002-08-14
Also published as: DE59506906D1; ATE184960T1; JP3784408B2; JPH10502718A; EP0770170B1; ES2138743T3; WO1996002737A1; DE4424743A1; CZ8697A3; EP0770170A1; DE4424743C2

Abstract

Zp sob diagn zy a progn zy provozn ho chov n za° zen turb ny se prov d tak, e z charakteristick²ch hodnot (KG) specifick²ch pro za° zen se zjist model (30) za° zen , modelu (30) za° zen se zad jeden provozn parametr (p.sub.n.n., T.sub.n.n., Q.sub.n.n., P) a prost°ednictv m modelu (30) za° zen se zjist nejm n jeden dal provozn parametr (p.sub.n.n., T.sub.n.n., Q.sub.n.n., P). Za° zen obsahuje modelovou pam (28) pro model za° zen zji t n² z charakteristick²ch veli in specifick²ch pro toto za° zen a po ta ovou stavebn jednotku (30) pro v²po et jednotliv²ch provozn ch parametr (p.sub.n.n., T.sub.n.n., Q.sub.n.n., P). Modelu (30) za° zen je p°edem zadateln² jeden provozn parametr (p.sub.n.n., T.sub.n.n., Q.sub.n.n., P). Po ta ov stavebn jednotka (30) je vytvo°ena pro zji t n nejm n jednoho dal ho provozn ho parametru (p.sub.n.n., T.sub.n.n., Q.sub.n.n., P) pomoc modelu (30) za° zen .\

Description

Způsob diagnózy a prognózy provozního chování zařízení turbíny a zařízení k provádění tohoto způsobu

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu diagnózy a prognózy provozního chování zařízení turbíny, například parní nebo plynové turbíny, a zařízení k provádění tohoto způsobu.

Dosavadní stav techniky

Takové zařízení turbíny se provozuje za předem stanovených okrajových podmínek nebo provozních parametrů a měřením se zjišťuje výkonnost tohoto zařízení. Jedná se například o parní turbíny určené pro pohon kompresorů nebo generátorů v průmyslových zařízeních a při měnících se provozních stavech, to znamená s různými množstvími páry při určitých stavech páry, jako je tlak a teplota páry. Vznikají-li při provozu odchylky skutečných provozních parametrů od plánovaných provozních parametrů, zobrazí seto v naměřených hodnotách. Zařízení pro diagnózu chyb měření a jejich korekci v řídicím systému zařízení plynové turbíny je známé ze spisu US 4 249 238.

Přitom se obvykle neprovádí žádné přímé porovnávání skutečných provozních parametrů s naměřenými údaji, které byly zjištěny dříve. Příčinou toho jsou měnící se provozní podmínky, které neumožňují vícenásobné použití identických provozních stavů pro určení okamžité výkonnosti, aniž by tím nebyl rušen celkový provoz zařízení. Odchylují-li se navíc ještě okrajové podmínky, to znamená jednotlivé provozní parametry, za nichž má být parní turbína provozována, od provozních podmínek v průběhu prvního uvedení do provozu, jsou vyhodnocení stavu zařízení, která spočívají výlučně na skutečných naměřených hodnotách, spojena s mnoha předpoklady a větší nepřesností.

Podstata vynálezu

Úkolem vynálezu proto je vytvořit způsob diagnózy a prognózy provozního chování zařízení turbíny, pomocí něhož bude možno reprodukovat chování zařízení turbíny i při odchylce jednotlivých provozních parametrů neb okrajových podmínek od plánovaných provozních dat. Toho má být dosaženo zařízením s jednoduchými prostředky vhodným k provádění tohoto způsobu.

Uvedený úkol splňuje způsob diagnózy a prognózy provozního chování zařízení turbíny podle vynálezu, jehož podstatou je, že z charakteristických hodnot specifických pro zařízení se zjistí model zařízení, modelu zařízení se zadá jeden provozní parametr a prostřednictvím modelu zařízení se zjistí nejméně jeden další provozní parametr.

Modelování zařízení spočívá na údajích týkajících se dimenzování a konstrukce, jako jsou geometrie a materiály turbínových lopatek a jiných součástí turbínového agregátu sestávajícího z turbíny a generátoru. Všechny požadované veličiny turbíny, popřípadě veličiny použité převodovky a generátoru, se při zohlednění chování při dílčím zatížení integrují do výpočtu, který se s výhodou provede pomocí vhodného softwaru.

Pokud se týká diagnózy, umožňuje způsob podle vynálezu porovnání skutečných provozních parametrů s vypočtenými modelovými údaji turbínového zařízení, a proto ukáže odchylky skutečných parametrů od očekávaných provozních dat podle modelového výpočtu. Proto se s výhodou pro zjištění takové odchylky porovnává skutečně změřený provozní stav s vypočtenou požadovanou hodnotou, přičemž k výpočtu požadované hodnoty se předem stanoví alespoň jeden

- 1 CZ 290525 B6 měřením zjistitelný provozní parametr. Tento skutečně změřený provozní stav, jakož i vypočítaná požadovaná hodnota, se výhodou znázorní současně.

Pokud se týká prognózy, umožňuje způsob podle vynálezu předběžné stanovení požadovaných 5 okrajových podmínek nebo provozních parametrů, přičemž reakce modelovaného zařízení turbíny se vypočte na požadované okrajové podmínky. Tím se s výhodou umožní zapojení zařízení turbínv do průmyslového zařízení, například do papírny. Předem stanoveným provozním parametrem může proto být ručně zvolená hodnota nebo naměřená hodnota.

Uvedený úkol dále splňuje zařízení k provádění způsobu podle vynálezu pro diagnózu a prognózu provozního chování zařízení turbíny, jehož podstatou je, že obsahuje modelovou paměť pro model zařízení zjištěný z charakteristických veličin specifických pro toto zřízení a počítačovou stavební jednotku pro výpočet jednotlivých provozních parametrů, přičemž modelu zařízení je předem zadatelný jeden provozní parametr, a přičemž počítačová stavební jednotka je vytvořena 15 pro zjištění nejméně jednoho dalšího provozního parametru pomocí modelu zařízení.

Model zřízení, založený na příslušných specifických veličinách zařízení nebo na údajích o dimenzování zařízení turbíny, se s výhodou vytvoří jediným výpočetním postupem a jako výpočetní program uloží v modelové paměti. Aby bylo možno tyto údaje týkající se dimenzování 20 měnit, existuje s výhodou banka pro uložení těchto údajů týkajících se dimenzování a veličin charakteristických pro dané zařízení.

Aby bylo možno do výpočetního modelu přivádět jednak jednotlivé naměřené hodnoty pro diagnózu a jednak ručně předem stanovené provozní parametry pro prognózu, je podle výhodné25 ho provedení vynálezu zařízení vybaveno manipulační stavební jednotkou pro vkládání okamžitých naměřených hodnot a pro zadávání zvolených provozních parametrů.

Výhody řešení podle vynálezu spočívají zejména vtom, že výpočtem jednotlivých provozních parametrů prostřednictvím modelu zařízení je možno stanovit chování zařízení turbíny i tehdy, 30 kd)ž předem stanovené okrajové podmínky nebo provozní parametry, například skutečný stav pár), nesouhlasí s provozními údaji, které byly použity při dimenzování zařízení turbíny. Při ručním vkládání provozních parametrů je možno předpovědět reakci zařízení turbíny na měnící se provozní parametry i tehdy, když se ručně vkládané provozní parametry liší od skutečných provozních parametrů při provozu on-line. Z odchylky, která může být zjištěna 35 porovnáním příslušného naměřeného a vypočítaného provozního parametru nebo stavuje možno diagnostikovat zdroje poruch. Z jedné takové odchylky mohou být odvozeny závěry týkající se chyb měřicích zařízení nebo změn turbínového zařízení, například tvorby usazenin na lopatkách turbíny.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude v dalším textu blíže objasněn na příkladu provedení, znázorněném na výkresu.

Na obr. 1 je znázorněno funkční schéma zařízení pro diagnózu a prognózu pro parní turbínu.

Na obr. 2 je znázorněn vývojový diagram způsobu práce modelového počítače zařízení podle obr. 1.

-2CZ 290525 B6

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je schematicky znázorněné zařízení 1 parní turbíny, které obsahuje vícestupňovou parní turbínu 2 a kondenzátor 4 a generátor 6, který je prostřednictvím převodovky 8 poháněn parní turbínou 2. V příkladu provedení se jedná o kondenzační parní turbínu s vysokotlakou částí 2a a nízkotlakou částí 2b. Nízkotlaká část 2b je na vstupní straně spojena s vysokotlakou částí 2a prostřednictvím parního potrubí 10, ve kterém je zařazen ventil 12. Nízkotlaká část 2b je kromě toho spojena na výstupní straně, tj. straně odpadní páry, prostřednictvím potrubí 14 odpadní páry s kondenzátorem 4. Do přívodu 16 vysokotlaké části 2a parní turbíny 2 ústí potrubí 17 čerstvé páry, do kterého je zařazen ventil 18. Vysokotlaká část 2a je spojena s odběrovým potrubím 19 a opatřena dalším odběrový potrubím 20, prostřednictvím kterých se může odebírat pára z různých stupňů parní turbíny 2.

Zařízení 1 parní turbíny má k dispozici místa měření P_n, H, Qn, kde n = 1 až 4, která zjišťují okrajové podmínky nebo provozní parametry, při kterých se zařízení 1 parní turbíny provozuje, jako naměřené hodnoty MW1 až MW4. Tak se mohou jako provozní parametry měřit tlak P, teplota T, množství Q páry v potrubích 14, 17, 19 a 20 páry.

Kondenzátor 4 má rovněž místa K měření, která zjišťují provozní parametry, při kterých je kondenzátor 4 provozován. Také generátor 6 má místa I, U měření pro měření generátorového proudu I a generátorového napětí U, která zjišťují provozní parametry, při kterých se generátor 6 provozuje, tj. generátorový nebo svorkový výkon P, jako naměřenou hodnotu MW6.

Naměřené hodnoty MW1 až MW6 se přivedou datovému vedení, nebo datové sběrnici 21. Datová sběrnice 21 je spojena se zařízením 22 pro zpracování dat. Zařízení 22 slouží k diagnóze provozního chování zařízení 1 parní turbíny, tj. k určení stavu zařízení v on-line provozu. Slouží rovněž k prognóze, tj. k předpovědi chování zařízení 1 parní turbíny při zadaných provozních parametrech β,, T_n, Qn a/nebo P.

Aby se dosáhlo co možná vysoké kvality předpovědních výpočtů, předpokládá se cyklicky aktivované přizpůsobování modelu zařízení, zjištěného ze specifických charakteristických dat nebo charakteristických hodnot zařízení, na skutečný provozní stav parní turbíny 2. Za tím účelem jsou ukládány do databanky 24 dimenzování zařízení 22 charakteristické hodnoty KG jednotlivých dat turbíny, jako např. průměr hřídele, průřezy, hodnoty mezer a profily. To znamená, že všechna známá mechanická konstrukční data parní turbíny 2, kondenzátoru 4, generátoru 6 a případně převodovky 8 jsou tam uložena jako charakteristické hodnoty KG. Charakteristické hodnoty KG se však mohou prostřednictvím manipulační stavební jednotky 26, např. při uvádění do provozu, nebo při dodatečném vybavení parní turbíny 2, kdykoliv ukládat, vyměnit nebo změnit.

Na základě charakteristických hodnot KG se jednorázovým početním postupem zhotoví model komponentů 2, 4 a 6 a uloží se jako program počítače do modelové paměti 28. Modelová paměť 28 modelového výpočtu se realizuje prostřednictvím počítačové stavební jednotky 30. Pokud se použije v zařízení 1 parní turbíny převodovka 8, pak se to vezme v úvahu při modelovém výpočtu.

Při on-line analýze, která se může provést i pro oblasti dílčího zatížení a nezávisle na provozním stavu zařízení 1 parní turbíny, se navolí pro zjištění aktuálního stavu zařízení prostřednictvím manipulační stavební jednotky 26 diagnóza DG a pro budoucí zjištění chování zařízení 1 parní turbíny při změněných okrajových podmínkách, prognóza PG. To je na obrázku naznačeno symbolem pro spínač 32.

Jestliže se zvolí prostřednictvím manipulační stavební jednotky 26 v zařízení 22 diagnóza DG, pak se přivedou naměřené hodnoty MW1 až MW2 modelovému výpočtu, provedenému v počí-3CZ 290525 B6 tačové stavební jednotce 30. Prostřednictvím datové vstupní jednotky 34 se mohou ručně vkládat okrajové podmínky nebo provozní parametry H, T_n, Q, a/nebo P, pomocí kterých se pak provádí předpověď chování zařízení 1 plynové turbíny. Jestliže se zvolí prostřednictvím manipulační stavební jednotky prognóza PG, pak se tato ruční zadání přivedou počítačové stavební jednotce 5 30 pro provedení modelového výpočtu.

V dalším textu bude blíže vysvětlen modelový výpočet pomocí vývojového diagramu podle obr. 2.

Počítačová stavební jednotka nebo modelový počítač 30 započne modelový výpočet po vložení ručního manipulačního povelu (startovací hodnota). Pro modelování zařízení 1 parní turbíny použije modelový výpočet charakteristické hodnoty KG uložené v databázi dimenzování. Přitom se do modelového výpočtu zahrnou všechny potřebné charakteristické hodnoty KG pro parní turbínu 2, pro generátor 6 a v případě kondenzační parní turbíny pro kondenzátor 4 a případně také pro použitou převodovku 8, zejména s ohledem na chování při dílčím zatížení zařízení 1 parní turbíny. Tak se například definují výkonnostní charakteristiky a charakteristiky účinnosti převodovky 8 a generátoru 6 v modelu turbíny, a uloží se do modelové paměti 28. Modelový výpočet se účelně realizuje pomocí programu počítače, tj. softwaru.

Výkony, vytvářené v parní turbíně 2 v každém stupni se zjišťují v závislosti na stavech páry, které tam panují, tj. tlaku P páry a teploty T páry. Přitom se zjišťují všechna množství Q„ páry v potrubí 17 čerstvé páry, potrubí 14 odpadní páry a odběrním potrubí 19 a přivádějí se do modelového výpočtu. Pomocí počítačové stavební jednotky 30 se vypočítají průběhy tlaku v parní turbíně 2 a iteračními výpočetními postupy se přizpůsobí skutečnostem zařízení 1 parní turbíny.

Modelový výpočet je takového druhu, že se může realizovat různými způsoby. Vychází se přitom z úvahy, že model turbíny se může použít pro určení chování parní turbíny 2, ale také plynové turbíny při rozdílných okrajových podmínkách nebo pro rozdílné provozní parametry. Aby se 30 mohl předem vypočítat turbínový výkon, nebo svorkový výkon P pomocí modelového výpočtu, mohou se jako provozní parametry definovat například množství páry Qi přivedené parní turbíně 2 a příslušné stavy páry, tj. tlak P_t páry a/nebo teplota páry Tp

V jiném případě může být definován jako provozní parametr také turbínový výkon nebo svorkový výkon P a podle požadavku vypočítáno pomocí modelového výpočtu množství páry Qi potřebné pro parní turbínou 2. Vložením parametrů pro tolerance a jevy stárnutí se provede přizpůsobení modelového výpočtu na okamžitý stav zařízení 1 parní turbíny, takže při budoucím výpočtu se mohou použít tyto okamžité stavy zařízení 1 turbíny.

Při modelovém výpočtu se provede nejprve výpočet ztrát v závislosti na stavech páry na jednotlivých stupních parní turbíny 2, jako tlak páry P a teplota páry T. S využitím charakteristických hodnot KG se potom vypočítá teoretická tepelná účinnost na jednotlivých stupních parní turbíny 2. Výpočet teoretické tepelné účinnosti na každém stupni se provádí v závislosti na stavech páry P, T na jednotlivých stupních. Pod pojmem „teoretická tepelná účinnost“ se rozumí 45 teoreticky možné optimum využití tepla. Teoretická tepelná účinnost se zmenšuje o vypočtené ztráty a z toho vyplývá zjišťování efektivní účinnosti každého stupně v tak zvaném dopředném výpočtu. Přitom se vypočítává ve směru proudění páry od přívodu 16 turbíny až ke straně odpadní páry na potrubí 14 odpadní páry účinnost stupeň po stupni. Zjištěná efektivní účinnost jednoho stupně, například třetího stupně určuje stavy páry P, T na následujícím stupni, např.

čtvrtém stupni. Zjištěné stavy páry jsou přitom opět rozhodující pro výpočet účinnosti tohoto následujícího, tj. čtvrtého stupně, a vedou k výpočtu ke stavům páry P, T, které opět ovlivňují následující stupeň, např. pátý stupeň, atd. Tyto výpočty efektivní účinnosti se provádějí na všech stupních turbíny v za sebou následujícím sledu od přívodu 16 turbíny až ke straně odpadní páry, tj. až k výstupu nízkotlaké části 2b. Během dopředného výpočtu jsou brána v úvahu všechna množství páry Qn z potrubí 17 čerstvé páry, z potrubí 14 odpadní páry, odběrního potrubí 19

-4CZ 290525 B6 a dalšího odběrního potrubí 20 v závislosti na stavech na stavech B, páry, které tam panují. Ze stavů páry P_n, T_n, zjištěných během výpočtu účinnosti se získají tlaky páry za jednotlivými stupni parní turbíny 2, klesající až ke straně odpadní páry v důsledku vypočtených protitlaků.

V důsledku určitých skutečností může parní turbína 2 také dodávat podle zařízení specificky definovaný tlak P₄, který se odchyluje od vypočítaného tlaku odpadní páry. Podle zařízení specificky definovaný odpadní tlak P₄ se může např. také ručně zadat při prognóze PG jako provozní parametr. Pro případ odchylky specificky definovaného nebo naměřeného tlaku P₄ od vypočteného tlaku odpadní páry, poznamená se zpětným výpočtem početním způsobem rozdíl v tom smyslu, že dopředný výpočet spočívá na odchylujícím se tlaku v parní turbíně 2.

Při zpětném výpočtu se vypočítává tlak nebo průběh tlaku v parní turbíně 2, přičemž se vychází od strany odpadní páry až k přívodu 16 páry. Během zpětného výpočtu se znovu určí množství Qi páry v potrubí 17 čerstvé páry a množství páry Qj, Q3, Q₄ v odběrním potrubí 19, a v odběrním potrubí 20, případně v potrubí 14 v závislosti od tam panujících tlaků p_b jn, £3, příp. p₄ a teploty T_b Tj, T3, příp. T₄. Přitom se také zjišťují množství páry vystupující na těsnících kroužcích parní turbíny 2 z orovnání mezi množstvím páry Qi vstupující do parní turbiny 2 a množstvími páry O?, Q3 a Q₄ odebíranými z parní turbíny 2. Jsou-li množství páry Qn v potrubích 14, 17, 19 a 20 nově zjištěna, započne se znova dopředný výpočet. Střídavé provádění dopředného výpočtu a zpětného výpočtu se provádí tak dlouho, až se zjistí určitelná malá odchylka mezi vypočteným a naměřeným tlakem p₄ odpadní páry. Potom se provede řízené ukončení iteračního výpočetní pochodu. Iterační, tj. opakovaný způsob se může také automaticky ukončit při nastavitelné maximální odchylce.

Z vypočtených množství páry Qn a vypočtené efektivní účinnosti pro každý stupeň parní turbíny 2 jakož i s ohledem na případné ztráty, např. na regulačním ventilu turbíny, se ze součtu výkonů jednotlivých stupňů vypočte výkon turbíny a tím svorkový výkon P. Má-li se při předem zadaném výkonu turbíny nebo svorkovém výkonu P vypočítat potřebné množství páry Qj na přívodu 16 turbiny, pak se iteračním způsobem provede dopředný a zpětný výpočet, a sice střídavě, jak bylo již shora popsáno, až se dosáhne předem zadaného celkového výkonu turbíny.

Je-li modelový výpočet uzavřen, pak se výsledky výpočtu znázorní na systému 36 obrazovky. Prostřednictvím systému 36 obrazovky lze znázornit okamžité naměřené hodnoty MW1 až MW6, v případě prognózy PG, předem zadané provozní parametry p, T, O a/nebo P, jako i odpovídající provozní parametry. Přitom jsou výhodně k dispozici dva diagramy 37 a 38.

Diagram 37 je spotřební diagram, ve kterém u zařízení 1 parní turbíny se znázorňuje spotřební křivka 40 páry s provozním bodem 41 určeným modelovým výpočtem a provozní bod 42 zjištěný z naměřených hodnot MW1 až MW6.

Diagram 38 je obraz zařízení se symbolickým znázorněním parní turbíny 2 s místním přiřazením míst měření fin, In, Qn (η ⁼ 1, 2, 3, 4) a s indikačními poli 44 až 48. V indikačním poli 44 se ukazují parametry odpadní páry, v indikačním poli 45 parametry odběru, v indikačním poli 46 parametry dalšího odběru a v indikačním poli 47 parametry čerstvé páry. V indikačním poli 48 se ukazuje svorkový výkon P u generátoru 6. Každé indikační pole 46 až 48 je rozděleno pro indikaci předem zadaného, odpovídajícím způsobem vypočteného a společného provozního parametru Tn, Qn,P.

Za pomoci diagramů 37 a 38 je možné, v případě diagnózy, porovnání zařízení 1 parní turbíny s modelovým výpočtem pro určení odchylky. V případě prognózy se při předem zadaném jednom parametru Pn, T),, <2, nebo P tento ukáže v odpovídajícím indikačním poli 44 až 48, další provozní parametry p,» Tn, Qn, příp. P, vypočtené pomocí modelu zařízení, zjištěného ze specifických charakteristických hodnot KG, se ukáží v odpovídajících indikačních polích 44 až 48, takže reakce zařízení 1 parní turbíny se stává viditelnou.

-5CZ 290525 B6

Jestliže se například předem zadá svorkový výkon P na generátoru 6, pak se všechny ostatní provozní parametry Pn, Tp, zařízení 1 parní turbíny vypočítají pomocí modelového počítače 30 prostřednictvím modelu turbíny. V diagramu 38 se potom v indikačním poli 48 ukáží naměřený svorkový výkon P, předem zadaný parametr pro svorkový výkon a vypočítaná hodnota pro 5 svorkový výkon. Odpovídajícím způsobem se potom indikují naměřené a vypočítané provozní parametry pro tlak páry p_n, teplotu páry T„, a množství páry (X zřetelně přiřazené v odpovídajících indikačních polích 44 až 47. Kromě toho se při volbě diagramu 37 vynese na jeho ose x svorkový výkon P a na jeho ose y množství čerstvé páry Qi, vypočtený provozní bod 41 je znázorněn ve spotřební křivce 40 páry, kde je také znázorněn změřený provozní bod 42. 10 Naměřené a vypočtené množství čerstvé páry Qi jakož i naměřený a vypočítaný svorkový výkon

P se kromě toho znázorní na indikačních polích 49 resp. 50. Jestliže se ukáží, jako v příkladu provedení, rozdíly mezi naměřenými a vypočtenými provozními parametry, pak mohou byt jejich příčinou chyby v přístrojích měřicí techniky nebo ve změnách zařízení 1 parní turbíny. Porovnání parametrů pomocí diagramů 38 poskytuje možnost rozhodnout se o tom, zdali se jedná o změnu 15 v přístrojích měřicí techniky, nebo parní turbíny 2. Naměřené provozní parametry mohou například svědčit o tvoření usazeniny na lopatkách turbíny. Přímé porovnání mezi naměřeným a vypočteným výkonem turbíny nebo svorkovým výkonem P ozřejmuje vznikající rozdíl výkonů nebo menší výroba energie. Takovéto informace pomáhají provozovateli zařízení 1 parní turbíny například při určování správného časového okamžiku pro revizi zařízení.

Prokáží-li se naproti tomu výrobou podmíněné změny provozních parametrů gn, T„ nebo Q_nu parní turbíny, pak je pro provozovatele zajímavé rozpoznat jejich působení na parní turbínu 2. Provozovatelem se nyní mohou prostřednictvím manipulační stavební jednotky 26 zadat nové provozní parametry Pn, T„ nebo Q^. Místní přiřazení a přípustné provozní rozsahy provozních 25 parametrů jsou ukázány v diagramu 38. Jestliže se odstartuje modelový výpočet po zadání požadovaných provozních parametrů, pak se provede během krátké doby, t.j. v rozsahu vteřin, zviditelnění vypočítaných provozních parametrů, jakož i znázornění předem vypočítaného provozního bodu 41 v rámci diagramu 37. Výrobou podmíněné změny provozních parametrů jakož i jejich působení na parní turbínu 2 mohou se tak již předem zakalkulovat. Dovolují-li 30 přitom provozní parametry p„, T„, Qn a/nebo ještě tolerance, pak se může zařízení 1 turbíny při měnitelných provozních parametrech provozovat koncepce regulační techniky.

Popsané zařízení 22 pro diagnózu a prognózu se může výhodně zařadit do již stávající řídicí techniky zařízení 1 turbíny.

Claims

1. Způsob diagnózy a prognózy provozního chování zařízení turbíny, vyznačující se t í m , že z charakteristických hodnot (KG) specifických pro zařízení se zjistí model (30) zařízení, modelu (30) zařízení se zadá jeden provozní parametr (p_n, T_n, Q_n, P) a prostřednictvím modelu (30) zařízení se zjistí nejméně jeden další provozní parametr (p_n, T_n, Q_n, P).

2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že pro stanovení odchylky se porovná okamžitý naměřený provozní stav (42) s vypočtenou žádanou hodnotou (41), přičemž pro výpočet žádané hodnoty (41) se zadá nejméně jeden provozní parametr (p_n, T_n, Q_n, P) zjištěný měřením.

3. Způsob podle nároku 2, vyznačující se tím, že okamžitý naměřený provozní stav (42) a vypočtená žádaná hodnota (4A) se znázorní současně.

4. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že pro předběžný výpočet chování zařízení (1) turbíny se ručně předem zadá nejméně jeden provozní parametr (p_n, T_n, Q„, P).

5. Způsob podle nároku 4, vyznačující se tím, že předem vypočtený nebo každý předem vypočtený provozní parametr (p_n, T_n, Q_n, P) a každý odpovídající provozní parametr (p_n, T_n, Q_n, P) zjištěný měřením se znázorní současně.

6. Zařízení k provádění způsobu podle jednoho z nároků 1 až 5, pro diagnózu a prognózu provozního chování zařízení turbíny, vyznačující se tím, že obsahuje modelovou paměť (28) pro model zařízení zjištěný z charakteristických veličin specifických pro toto zařízení a počítačovou stavební jednotku (30) pro výpočet jednotlivých provozních parametrů (p„, T_n, Q_n, P), přičemž modelu (30) zařízení je předem zadatelný jeden provozní parametr (p_n, T_n, Q_n, P), a přičemž počítačová stavební jednotka (30) je vytvořena pro zjištění nejméně jednoho dalšího provozního parametru (p_n, T_n, Q_n, P) pomocí modelu (30) zařízení.

7. Zařízení podle nároku 6. vyznačující se tím, že obsahuje databanku (24) dimenzování pro ukládání charakteristických hodnot (KG) specifických pro zařízení.

8. Zařízení podle nároku 6 nebo 7, vyznačující se tím, že obsahuje manipulační stavební jednotku (26) pro vkládání okamžitých naměřených hodnot (MW1 až MW6) a pro zadávání zvolených provozních parametrů (p_n, T_n, Q_n, P).