CZ288668B6 - Netkaná textilie, způsob její výroby a zařízení k provádění tohoto způsobu - Google Patents

Abstract

Netkan textilie zahrnuje mno inu svazk (51) p° zi podobn²ch vl ken, kter jsou propojeny ve spoj ch (52) vl kny, je jsou pro mno inu svazk (51) spole n a vymezuj tak v textilii p°edem ur en² vzor otvor (53), p°i em index istoty otvor je alespo 0,5 a vypo tan hustota svazk alespo 0,14 g/cm.sup.3.n.. Textilie se vyr b zp sobem, kter² zahrnuje pou it topografick ho nosn ho lenu, kter² b hem v²roby zajiÜ uje celistvost vl knit ho p su a ur uje budouc vzor textilie, a soub n²ch proud tekutin, kter se usm rn proti povrchu vl knit ho p su, kter² sv²m protilehl²m povrchem spo v na nosn m lenu. Za° zen k prov d n tohoto zp sobu zahrnuje trojrozm rn² nosn² len, kter² m specifick topografick uspo° d n pro nesen vl knit ho p su, kter² zahrnuje mno inu pr chod a jehlan uspo° dan²ch na cel m povrchu nosn ho lenu do pravideln ho vzoru, maj c ch vrchol, z kladnu a mno inu stran, prob haj c ch z vrcholu k z kladn tak, e s horizont ln m povrchem nosn ho lenu sv ra\

Description

Netkaná textilie, způsob její výroby a zařízení k provádění tohoto způsobu

Oblast techniky

Vynález se týká výroby netkané textilie, která má vynikající pevnost i bez přidání pojivového materiálu, způsobu její výroby a zařízení k provádění tohoto způsobu.

Známý stav techniky

Již mnoho let se provádí pokusy se snahou vyrobit textilii, jejíž pevnost a rovněž ostatní vlastnosti by byly shodné s těmito vlastnostmi tkaných a pletených textilií, a při jejich výrobě by bylo současně možné vypustit celou řadu kroků potřebných při výrobě tkaných a pletených textilií. Aby mohly být tyto tkaniny a pleteniny vyrobeny, je nejprve třeba vyrobit přízi. Příze se zpravidla vyrábí způsobem, při němž jsou vlákna nejprve rozvolňována a mykána za vzniku vláknitého pásu. Tento vláknitý pás se spřádá do pramenů, ze kterých se dloužením a zdvojováním získá přást, který se dále protahuje a zdvojuje za vzniku příze. Tato příze je zpracována buď pomocí tkalcovských stavů na tkaninu, nebo pomocí složitých pletařských strojů na pleteninu, což je finální podoba textilie. V mnoha případech se musí příze před zpracováním tkalcovskými nebo pletařskými stroji lubrikovat pomocí škrobu nebo jiného materiálu.

V průběhu posledních dvaceti až třiceti let byly vyvinuty různé způsoby výroby textilie a bylo provedeno mnoho pokusů vyrobit textilii přímo z vláknitého pásu a eliminovat tak většinu, pokud ne přímo všechny, výše uvedené kroky potřebné při výrobě tkanin nebo pletenin. Některé z těchto způsobů využívají ostrých hrotů, špendlíků nebo jehel, uspořádaných tak, že tvoří určitý vzor. Tyto jehly prorážejí vláknitý pás a vytvářejí tak v tomto pásu otvory ve snaze dosáhnout u této textilie vzhledu tkané textilie. Výsledný výrobek má však nízkou pevnost. Proto je žádoucí do jeho struktury aplikovat chemické pojivo, které tuto strukturu zpevní. Přidání pojivá však na druhé straně podstatně modifikuje poddajnost, splývavost a další fyzikální vlastnosti, které jsou u těchto textilií žádané, takže nemohou skutečně dosáhnout požadovaných vlastností tkaných a pletených textilií. Další technologie zase využívají působení proudu kapalin nebo tekutin, které se v předem stanoveném vzoru nasměrují na pás vláken, čímž tato vlákna upraví tak, že produkt vyrobený tímto způsobem dosahuje, co se týče některých vlastností, stejné kvality jako tkaniny a pleteniny. Při výrobě netkaných textilií některým výše jmenovaným způsobem se využívá ke změně uspořádání vláken za účelem výroby netkané textilie nosný člen, na kterém spočívá vláknitý pás, v průběhu působení proudů tekutin a který má předem určenou topografii. Příklady způsobů výroby netkané textilie jsou popsány v patentech US 1 978 620, 2 862 251, 3 033 721, 3 081 515,3 485 706 a 3 498 874.

I když jsou textilie vyrobené některým zvýše popsaných způsobů komerčně úspěšné, ještě stále nedosahují u všech požadovaných vlastností úrovně běžných tkaných a pletených textilií. Nedostatkem těchto technologií je, že pomocí nich nelze vyrobit textilie, které by jednak dosahovaly vzhledu tkanin a pletenin a současně by měly i jejich fyzikální vlastnosti, jakými jsou například pevnost, poddajnost, splývavost a podobně. Nedostatkem známých způsobů výroby netkaných textilií je nepřesná regulace rozmisťování vláken a nedokonalá regulace sil narážejících na vláknitý pás.

Obecně by uvedená textilie měla mít rovnoměrnou konstrukci a dobrou pevnost. Textilie by dále měla mít dobrou čistotu perforací i při relativně vysoké tloušťce. Rovněž by neměla příliš chlupatět. Požadovaných vlastností by mělo být dosaženo bez přidání chemického pojivá. Způsob výroby by měl být veden tak, aby umožňoval výrobu textilií, které mají žádoucí kombinaci fyzikálních vlastností.

-1 CZ 288668 B6

Podstata vynálezu

Předmětem vynálezu je výroba netkané textilie, která má vynikající pevnost i bez přidání 5 pojivového materiálu.

Předmětem vynálezu je rovněž výroba textilie, která má stejnoměrnou strukturu a stejnoměrné a kontrolované fyzikální vlastnosti. Předmětem vynálezu je dále výroba textilií, které mají otvoiy uspořádané tak, že tvoří dokonalý vzor a mají i žádoucí hodnotu otevřené plochy.

U jednotlivých provedení podle vynálezu netkaná textilie zahrnuje přízi podobné skupiny neboli svazky vláken, které jsou ve skutečnosti stejně husté a jemné jako předená příze. Tyto skupiny neboli svazky jsou ve spojích vzájemně propojeny pomocí vláken společných pro množinu těchto svazků. Uvedené skupiny neboli svazky vymezují ve finální textilii předem určený vzor otvorů. 15 Každý svazek zahrnuje množinu paralelních a vzájemně těsně zhuštěných neboli kompaktních vláknitých prvků, přičemž alespoň některé svazky zahrnují zapletené oblasti tvořené vláknitými prvky, které obvodově obalují část obvodu paralelních a vzájemně kompaktních vláknitých prvků, které rovněž procházejí těmito svazky. U těchto provedení textilií podle vynálezu vybíhají z obou protilehlých konců zapletených oblastí, které se díky svému tvaru někdy označují jako 20 motýlkové oblasti, svazky vláken.

U některých provedení netkané textilie podle vynálezu jsou paralelní a vzájemně vláknité prvky kroucené a sledují tak při průchodu uvedenou skupinou neboli svazkem v podélném směru spirálovou dráhu. U mnoha provedení textilií podle vynálezu jsou propojujícími spoji husté, 25 značně zapletené oblasti tvořené svazkem vláknitých prvků, přičemž některé z těchto vláknitých prvků procházejí touto oblastí přímo, některé se stáčí do pravého úhlu a některé procházejí uvedeným spojem diagonálně. Některé vláknité prvky probíhají uvedenou oblastí rovněž ve směru tloušťky textilie.

U některých provedení může být oblast, ve které jsou paralelní a vysoce kompaktní vláknité prvky obaleny, ve středu spojnice mezi dvěma spoji, zatímco u dalších provedení se tato oblast může nacházet mimo tento střed. Rovněž může být těchto obalených oblastí na spojnicích mezi dvěma spoji více.

Čistota vzoru textilie podle vynálezu je výjimečná, stejně jako hustota kompaktních vláknitých svazků a propojených spojů, která je dokonce vyšší než u známých netkaných textilií. V určitých případech může hustota uvedených skupin a/nebo spojů dosáhnout hustoty příze ve tkaných nebo pletených textiliích. Kromě toho je u mnoha textilií podle vynálezu hustota vláknitých svazků a propojených spojů maximálně rovnoměrná ve srovnání s textiliemi spadajícími do známého 40 stavu techniky. Nové způsoby výroby netkaných textilií podle vynálezu přeuspořádávají a zaplétají vlákna přesněji a plánovitěji než dříve, což umožňuje vyrobit textilie s vynikajícími vlastnostmi. Textilie podle vynálezu má index čistoty otvorů alespoň 0,5, výhodněji 0,6 a nej výhodněji 0,75, a vypočítanou hustotu svazků alespoň 0,14 g/cm³, výhodněji alespoň 0,15 g/cm³ a nejvýhodněji alespoň 0,17 g/cm³.

Předmětem vynálezu je rovněž způsob výroby výše uvedené netkané textilie, jehož podstata spočívá vtom, že zahrnuje nesení uvedeného vláknitého pásu, na který se má působit, na podložce za účelem udržení jeho celistvosti, pohyb vláknitých prvků vláknitého pásu, zatímco je nesen, přeuspořádání sousedících vláknitých prvků ležících mezi oblastmi tohoto vláknitého 50 pásu, které jsou vzájemně odsazeny, jak podélně tak příčně z těchto oblastí do vzájemně nejtěsnější blízkosti a zvýšení jejich paralelnosti, souběžný pohyb vláknitých prvků po obvodové dráze okolo vláknitých prvků, které se pohybují do vzájemně nejtěsnější blízkosti a zvyšují svou vzájemnou paralelnost v odezvě na aplikaci sil, jež jsou nasměrovány přibližně do středů všech bezprostředně sousedících párů odsazených oblastí přičemž tyto síly mají protilehlé boční 55 translační složky působící paralelně k rovině uvedené vrstvy a souhlasně s otáčivými složkami

-2CZ 288668 B6 síly, přičemž část uvedených rotačních složek síly působí v rovině vláknitého pásu a paralelně s tímto pásem, zatímco ostatní rotační síly působí v rovině vláknitého pásu a kolmo k této rovině.

Vynález se rovněž týká zařízení na výrobu netkané textilie, jehož podstata spočívá v tom, že zahrnuje trojrozměrný nosný člen, kteiý má specifické topografické uspořádání pro nesení vláknitého pásu, přičemž tento nosný člen zahrnuje množinu jehlanů, které jsou uspořádány na celém povrchu tohoto nosného členu do pravidelného vzoru, mají vrchol, základnu a množinu stran a probíhají z vrcholu k základně tak, že s horizontálním povrchem nosného členu svírají úhel větší než 55°, výhodně 75°, přičemž nosný člen dále zahrnuje množinu průchodů, které jsou io uspořádány do předem stanoveného vzoru s ohledem na uspořádání uvedených jehlanů, a prostředek pro současné rozstřikování souběžných proudů tekutiny proti hornímu povrchu uvedených jehlanů, zatímco na nosném členu spočívá vláknitá vrstva. Uvedené jehlany mohou být například čtyřstranné nebo třístranné. Průchody procházející nosným členem mají kruhový nebo oválný průřez a jsou uspořádány v místech, ve kterých se strany jehlanů dotýkají nosného 15 členu, a to při stranách jehlanů a/nebo v rozích jehlanů. Jednotlivé jehlany jsou vyrovnány, jak v podélném, tak v příčném směru nosného členu a u některých provedení vybíhají z horizontálního povrchu tutoho členu pod úhlem alespoň 70° do určité vzdálenosti a odtud dále k vrcholům jehlanů pod úhlem menším než 70°, vztaženo k horizontálnímu povrchu nosného členu. U jiného provedení jehlany svírají s horizontálním povrchem nosného členu úhel větší než 20 65°.

Vynález se rovněž týká zařízení na výrobu netkané textilie, jehož podstata spočívá v tom, že zahrnuje dutý otočný válec, který zahrnuje množinu jehlanů vybíhajících z vnějšího povrchu tohoto válce a uspořádaných axiálně po obvodě tohoto válce, přičemž každý jehlan má vrchol, 25 základnu a množinu stěn, které probíhají z uvedeného vrcholu k uvedené základně a s povrchem válce svírají úhel větší než 55°, přičemž povrch uvedeného válce zahrnuje množinu otvorů uspořádaných do předem stanoveného vzoru, prostředek pro umístění uvedeného vláknitého pásu na vrcholy jehlanů na části obvodu válce, prostředek nacházející se vně válce, který současně vystřikuje souběžné prameny tekutiny proti uvedené vláknité vrstvě a následně proti vrcholům 30 a/nebo stranám jehlanům a dále skrze průchody do uvedeného válce, prostředky pro otáčení válce v průběhu rozstřikování tekutiny proti vnějšímu povrchu válce, prostředek umístěný uvnitř válce pro odvod tekutiny z povrchu válce a prostředek pro snímání textilie s přeuspořádanými vlákny z povrchu válce.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude dále blíže objasněn pomocí výkresů, na kterých obr. 1 schematicky znázorňuje perspektivní pohled na textilii podle vynálezu, obr. 2 schematicky znázorňuje průřez zařízením 40 pro výrobu textilie podle vynálezu, obr. 3 znázorňuje zvětšený perspektivní pohled na vláknitý pás a topografický nosný člen, obr. 4 znázorňuje blokový diagram ukazující různé kroky způsobu výroby textilií podle vynálezu, obr. 5 znázorňuje schematický pohled na jeden typ zařízení na výrobu textilií podle vynálezu, obr. 6 znázorňuje schematický pohled na další typ zařízení na výrobu textilií podle vynálezu, obr. 7 znázorňuje schematický pohled na výhodný typ zařízení na 45 výrobu textilií podle vynálezu, obr. 8 znázorňuje zvětšený průřez topografickým nosným členem, obr. 9 znázorňuje rovinný pohled na topografický nosný člen zobrazený na obrázku 8, obr. 10 znázorňuje zvětšený průřez topografickým nosným členem, obr. 11 znázorňuje rovinný pohled na topografický nosný člen zobrazený na obrázku 10, obr. 12 znázorňuje zvětšený řez topografickým nosným členem, obr. 13 znázorňuje rovinný pohled na topografický nosný člen 50 zobrazený na obrázku 12, obr. 14 znázorňuje zvětšený průřez topografickým nosným členem, obr. 15 znázorňuje rovinný pohled na topografický nosný člen zobrazený na obrázku 14, obr. 16 znázorňuje částečně rovinný pohled na topografický nosný člen, obr. 17 znázorňuje řez vedený rovinou 17-17 na obrázku 16, obr. 18 znázorňuje částečně rovinný pohled na topografický nosný člen, obr. 19 znázorňuje částečný rovinný pohled na další topografický nosný člen, obr. 20 55 znázorňuje asi 20krát zvětšený fotomikrograf textilie schematicky znázorněné na obrázku 1,

-3CZ 288668 B6 obr. 21 znázorňuje ještě asi 4krát zvětšený fotomikrograf jedné z motýlkových oblastí textilie zobrazené na obrázku 20, obr. 22 znázorňuje ještě asi 4krát zvětšený fotomikrograf propojeného spoje textilie z obrázku 20, obr. 23 znázorňuje ještě asi 4krát zvětšený fotomikrograf průřezu motýlkových oblastí textilie znázorněné na obrázku 20, obr. 24 znázorňuje asi 25krát zvětšený fotomikrograf textilie podle vynálezu, obr. 25 znázorňuje ještě asi 3krát zvětšený fotomikrograf jedné z motýlkových oblastí textilie zobrazené na obrázku 24, obr. 26 znázorňuje ještě asi 3krát zvětšený fotomikrograf propojených spojů textilie znázorněné na obrázku 24, obr. 27 znázorňuje asi 25krát zvětšený fotomikrograf textilie podle vynálezu, obr. 28 znázorňuje asi 50krát zvětšený fotomikrograf motýlkové oblasti textilie podle vynálezu, obr. 29 znázorňuje asi 2krát zvětšený fotomikrograf textilie podle vynálezu, obr. 30 znázorňuje ještě asi 2,5krát zvětšený fotomikrograf motýlkové oblasti textilie znázorněné na obrázku 29, obr. 31 znázorňuje fotomikrograf dalšího provedení textilie podle vynálezu asi při patnáctinásobném zvětšení, přičemž vláknité segmenty jsou zakroucené, obr. 32 znázorňuje ještě asi dvakrát zvětšený fotomikrograf textilie znázorněné na obrázku 31, obr. 33 znázorňuje asi 15krát zvětšený fotomikrograf dalšího provedení textilie podle vynálezu, obr. 34 znázorňuje asi 35krát zvětšený fotomikrograf ještě dalšího provedení textilie podle vynálezu, obr. 35 znázorňuje asi 88krát zvětšený fotomikrograf rovinného řezu propojeným spojem textilie, která spadá do známého stavu techniky a obr. 37A až 37F znázorňují fotomikrografy jednotlivých po sobě jdoucích stadií testované textilie při obrazové analýze, která se provádí za účelem stanovení čistoty otvorů v textilii.

Obrázek 1 znázorňuje perspektivní pohled na textilii 50 podle vynálezu. Jak je patrné z tohoto obrázku, uvedená textilie 50 zahrnuje množinu svazků 51 přízi podobných vláken, které probíhají mezi spoji 52 a jsou v těchto spojích vzájemně propojeny. Tyto vláknité svazky 51 a spoje 52 vymezují v uvedené textilii vzor otvorů 53, které mají obecně čtvercovou konfiguraci. Každý z uvedených vláknitých svazků 51 obsahuje vláknité prvky, které jsou stlačeny a zhuštěny tak, že tvoří kompaktní celek. Mnoho vláknitých prvků je v těchto svazcích 51 vzájemně paralelních. Jak je zřejmé z obrázku, nachází se v podstatě ve středu vláknitého svazku mezi dvěma sousedními spoji další zapletená oblast 54. ve které mají vlákna tendenci obvodově obalovat obvod svazku vzájemně paralelních kompaktních vláknitých prvků. Jak je z obrázku patrné, uvedený svazek vláken vybíhá z protilehlých stran zapletené oblasti. Tato konfigurace bude nadále označována jako motýlková oblast.

Obrázek 2 znázorňuje pohled na schematický řez zařízením pro výrobu textilií podle vynálezu. V tomto zařízení je obsažen pohyblivý dopravníkový pás 55 a na horní části tohoto pásu je umístěn nově konfigurovaný topografický nosný člen 56 tak, aby se pohyboval společně s tímto pásem 55. Uvedený nosný člen zahrnuje množinu jehlanů stejně jako množinu otvorů uspořádaných v uvedeném topografickém členu, což bude podrobněji popsáno dále. Na horní části tohoto topografického nosného členu je umístěn pás vláken 57. Tímto pásem může být netkaný pás mykaných vláken, vzduchem vrstvených vláken, vláken vyfukovaných z taveniny a podobně. Nad vláknitým pásem je prostředek (potrubí) 58 aplikující tekutinu 59, výhodně vodu, do vláknitého pásu, zatímco tento vláknitý pás spočívá na uvedeném topografickém členu, a pohybuje se spolu s dopravníkovým pásem pod uvedeným prostředkem. Vodu lze aplikovat při různých tlacích. Pod dopravníkovým pásem je uspořádán vakuový prostředek, potrubí 60 za účelem odvádění vody z oblasti uvedeného pásu a topografických nosného členu, které jsou vedeny pod prostředkem potrubím 58 dodávajícím tekutinu. Za provozu spočívá vláknitý pás na uvedeném topografickém nosném členu a společně jsou zavedeny pod kapalinové potrubí. Za účelem smáčení vláknitého pásuje do něj aplikována voda. Za účelem zajištění tohoto vláknitého pásu proti posunutí z příslušné pozice na topografickém nosném členu v průběhu zpracování a za účelem zabránění jeho přetržení během jeho zpracování se uvedený vláknitý pás před samotným zpracováním zvlhčí vodou. Následně jsou topografický nosný člen spolu s vláknitým pásem 57 vedeny několikrát pod uvedeným prostředkem potrubím 58. Během těchto průchodů se postupně zvyšuje tlak vody v potrubí z výchozího tlaku asi 0,689 MPa k tlakům 6,89 MPa nebo vyšším. Uvedené potrubí zahrnuje množinu otvorů, přičemž počet těchto otvorů je asi 1,5 až asi 40 na jeden centimetr. Výhodně se v této množině nachází 5 až 27,5 otvorů na centimetr. Uvedené otvory mají průměr průměrně 0,18 mm. Potom co prošly uvedený pás a topografický nosný člen

-4CZ 288668 B6 několikrát pod uvedeným potrubím, zastaví se přívod vody, přičemž odsávání vody pokračuje za účelem odvodnění uvedeného vláknitého pásu. Vláknitý pás je následně sejmut z uvedeného topografického nosného členu a sušen za vzniku textilie popsané ve spojení s obrázkem 1.

Obrázek 3 znázorňuje zvětšený perspektivní pohled na část vláknitého pásu a nosného členu popsaného na obrázku 2. Uvedený vláknitý pás 57 zahrnuje v podstatě nahodile uložená vlákna 63. Tato vlákna mohou mít rozmanitou délku, od 6,35 mm a méně do 38 mm nebo více. V případě, že jsou použita vlákna kratší (včetně celulózových vláken), je výhodné smísit tato kratší vlákna s delšími vlákny. Uvedenými vlákny mohou být jakákoliv o sobě známá vlákna, například umělá, přírodní nebo syntetická vlákna, jakými jsou bavlna, umělé hedvábí, nylon, polyester a další. Uvedený vláknitý pás může být připraven různými o sobě známými technologiemi, například mykáním, vzdušným a mokiým kladením nebo vyfukováním z taveniny.

Kritickou částí zařízení podle vynálezu je topografický nosný člen. Jedno provedení nosného členu, na kterém se vláknitý pás přetváří na jedinečné textilie podle vynálezu, je zobrazeno na obrázku 3. Jak ukazuje tento obrázek, součástí nosného členu 56 jsou řady jehlanů 61. Vrcholy 65 uvedených jehlanů jsou vyrovnány ve dvou na sobě kolmých směrech. Zešikmené povrchy jehlanů budou dále označovány jako strany 66 a prostory mezi jehlany budou nadále označovány jako sedla 67.

Množina otvorů 68 procházejících skrze nosný člen je uspořádána tak, že v tomto nosném členu tvoří určitý vzor. U tohoto provedení jsou otvory uspořádány ve všech sedlech, a to vždy ve středu stran sousedících jehlanů a v každém rohu, v němž se vždy čtyři jehlany sbíhají. Otvory, které se nacházejí při stranách jehlanů zasahují alespoň částečně do těchto stran sousedících jehlanů. Kritickým parametrem uvedeného topografického nosného členu podle vynálezu je úhel, který svírá strana jehlanu s horizontální rovinou tohoto nosného členu, rozmístění a tvar otvorů a velikost a tvar uvedených sedel. V případě, že se uvedený vláknitý pás umístí na takový topografický člen a je zaplétán v důsledku působení tekutiny způsobem popsaných v souvislosti s obrázkem 2, vzniká textilie, která neočekávaně vyniká maximální čistotou a schopností řídit strukturu textilie. V případě, že je topografický nosný člen popsaný ve spojení s obrázkem 3 použit, zahrnuje textilie vyrobená pomocí tohoto nosného členu již popsané motýlkové oblasti. Úhel, který svírají strany jehlanu s horizontální rovinou musí být alespoň 55° a výhodně 65° nebo více. Bylo zjištěno, že zejména vhodné pro výrobu textilie podle vynálezu jsou úhly 65° až 75°. Aby mohly vzniknout tzv. „bow tie“ oblasti neboli oblasti obvodově obalených zauzlených vláken, jsou uvedené otvory v uvedeném topografickém nosném členu umístěny ve stranách jehlanů. Otvory mohou být dále umístěny i v dalších polohách, například v rozích jehlanů. Tyto otvory uspořádané v rozích jehlanů mají tendenci zvyšovat zapletení ve spojích a tím i čistotu otvorů (ostrost vymezení otvorů) konečné textilie. To je pravda zejména u těžších textilií. Šířkou sedel v jejich základně se bude regulovat šířka svazku přízi podobných vláken mezi uvedenými propojenými spoji.

Při výrobě textilií způsobem popsaným v souvislosti s obrázkem 2, v případě, že tekutina naráží na vláknitý pás, tlačí a dopravuje vlákna směrem dolů na dno uvedených sedel a stlačuje je do použitelného prostoru. Teoreticky lze předpokládat, že tekutina také vytváří vír neboli krouživý pohyb, který dopravuje vlákna na dno sedla. Spojení otvorů ve stranách jehlanů a působení tekutin způsobí, že uvedené vláknité prvky se obvodově nabalují na ostatní vláknité prvky. Během zpracování jsou v podstatě všechna vlákna dopravena směrem dolů do uvedených sedel, která jsou uspořádána mezi sousedními jehlany, takže plocha textilie odpovídající základně jehlanu je zcela bez vláken.

Obrázek 4 znázorňuje blokový diagram ukazující jednotlivé kroky způsobu výroby nových textilií podle vynálezu. Prvním krokem tohoto postupu je umístění pásu vláken na topografický nosný člen (instrukční blok 1). Uvedený vláknitý pás spočívající na nosném členu se předvlhčí (instrukční blok 2), čímž se zajistí, že při následném zpracování nedojde k jeho posunu z nosného

-5CZ 288668 B6 členu. Nosný člen je spolu s vláknitým pásem veden pod vysokotlaké kapalinové trysky (instrukční blok 3). Uvedenou kapalinou je výhodně voda. Voda je odváděna z nosného členu výhodně za použití vakua (instrukční blok 4). Uvedený vláknitý pás se odvodní (instrukční blok 5). Odvodněná vyrobená textilie je sejmuta z nosného členu (instrukční blok 6). Vyrobená 5 textilie se vede přes série sušicích válců za účelem jejího vysušení (instrukční blok 7). U této textilie může být následně provedena konečná úprava nebo může být zpracována, podle potřeby, jiným způsobem (instrukční blok 8).

Obrázek 5 schematicky znázorňuje jeden typ zařízení na výrobu textilií podle vynálezu. V tomto 10 zařízení se děrovaný dopravníkový pás 70 pohybuje kontinuálně okolo od sebe odsazených otáčejících se válců 71 a 72. Tento pás je poháněn tak, že se může pohybovat jak ve směru hodinových ručiček, tak proti směru hodinových ručiček. V jedné poloze na pásu, v horní přímé části 73 tohoto pásu, je nad tímto pásem umístěno vhodné vodní tryskové potrubí 74. Toto potrubí zahrnuje množinu otvorů s velmi malým průměrem, asi 0,18 mm, přičemž hustota těchto 15 otvorů je asi 12 otvorů na cm. Skrze tyto otvory je vystřikována voda pod tlakem. Na horní část uvedeného pásu je umístěn topografický nosný člen 75 a na horní část tohoto topografického členu se umístí vláknitý pás 76 za účelem zpracování. Přímo pod vodním potrubím, a to pod spodní rovnou částí uvedeného pásu, je umístěno sací potrubí 77, které napomáhá odvodu vody a zabraňuje zatopení vláknitého pásu. Voda z přívodního potrubí naráží na vláknitý pás, prochází 20 topografickým nosným členem a je odváděna sacím potrubím. Jak lze předpokládat mohou být topografický nosný člen spolu s vláknitým pásem vedeny pod potrubím tolikrát, kolikrát je to zapotřebí pro výrobu textilií podle vynálezu.

Na obrázku 6 je znázorněno zařízení pro kontinuální výrobu textilií podle vynálezu. Toto 25 schematicky zobrazené zařízení zahrnuje dopravníkový pás 80, který současně slouží jako topografický nosný člen podle vynálezu. Uvedený pás se kontinuálně pohybuje proti směru hodinových ručiček okolo vzájemně odsazených o sobě dobře známých členů. Tekutinu dodávající potrubí 79 uspořádané nad tímto dopravníkovým pásem je spojeno s množinou řad nebo skupin 81 otvorů. Každá skupina má jednu nebo více řad otvorů s velmi malým průměrem, 30 přičemž jejich hustota je 12 otvorů nebo více na cm. Potrubí je opatřeno tlakoměry 87 a regulačními ventily 88, na regulaci tlaku tekutiny v jednotlivých řadách nebo skupinách otvorů.

Pod každou řadou nebo skupinou otvorů je uložen odsávací člen 82, který odvádí přebytečnou vodu, která by se v případě, že by nebyla odváděna, mohla způsobit nevhodné zaplavení této oblasti. Vláknitý pás 83, z něhož má být vyrobena textilie podle vynálezu, je dodáván na nosný 35 člen, kterým je dopravníkový pás. Na vláknitý pás 83 je za účelem předvlhčení tohoto pásu, který napomůže regulaci polohy vláken při průchodu uvedeného pásu pod tlakovým potrubím, rozstřikována pomocí vhodných trysek 84 voda. Pod tyto vodní trysky je umístěna odsávací komora 85, určená k odsávání přebytečné vody. Vláknitý pás prochází několikrát pod potrubím dodávajícím tekutinu, přičemž v tomto potrubí se výhodně postupně zvyšuje tlak. První řada 40 otvorů může například dodávat tekutinu pod tlakem 0,689 MPa, zatímco následující řada otvorů může dodávat tekutinu pod tlakem 2,067 MPa a poslední řada otvorů může dodávat tekutinu pod tlakem 4,823 MPa. Přestože na obrázku je zobrazeno pouze šest řad otvorů, není toto číslo omezující a závisí zejména na šířce uvedeného pásu, rychlosti jeho posunu, použitých tlacích, a podobně. Po průchodu mezi potrubím dodávajícím tekutinu a odsávacím potrubím, je vytvořená 45 textilie vedena přes další odsávací komoru 86, která odstraní z uvedeného pásu přebytečnou vodu. Nosný člen může být vyroben z relativně tuhého materiálu a může zahrnovat množinu přepážek. Každá přepážka probíhá napříč celým dopravníkem a má na jedné straně hubičku a na protilehlé straně patku takovým způsobem, že patka jedné přepážky je v záběru s hubičkou sousední přepážky, což umožňuje pohyb mezi sousedními příčkami a umožňuje tedy těmto 50 relativně tuhým členům, aby mohly být použity v dopravníkovém uspořádání znázorněném na obrázku 6.

Výhodné zařízení na výrobu textilií podle vynálezu je schematicky znázorněno na obrázku 7.

V tomto zařízení, je topografickým nosným členem otočný válec 90. Uvedený válec se otáčí proti 55 směru hodinových ručiček a zahrnuje množinu zakřivených desek 91, majících požadovanou

-6CZ 288668 B6 topografickou konfiguraci, uspořádaných tak, že tvoří vnější povrch uvedeného válce. Nad částí obvodu uvedeného válce je uspořádáno potrubí 89 propojené s množinou proužků 92 otvorů aplikujících vodu nebo některou jinou tekutinu do vláknitého pásu 93 umístěného na vnějším povrchu zakřivených desek. Každý proužek otvorů může zahrnovat jednu nebo více řad otvorů s velmi malým průměrem přibližně 0,13 mm až 0,26 mm v průměru. Hustota těchto otvorů v řadě může být 20 nebo 25 na cm nebo v případě potřeby i více. Voda nebo některá jiná tekutina je vedena skrze řady otvorů. Tlak v jednotlivých skupinách otvoru se zvyšuje, a to od první skupiny, pod kterou je vláknitý pás veden k poslední skupině. Tlak je regulován pomocí vhodných regulačních ventilů 97 a tlakoměrů 98. Uvedený válec je spojen s odvodňovací jímkou 94, na kterou může být napojeno vakuum za účelem napomoci při odvádění vody a udržení uvedené oblasti nezatopené. Za provozu je vláknitý pás 93 umístěn na topografické nosné členy 91 před vodní tryskové potrubí 89. Vláknitý pás prochází pod pásy otvorů a je zpracováván do formy textilie podle vynálezu. Takto vyrobená textilie je následně vedena přes část topografického nosného členu a válce 95, která není opatřena pásy otvorů, nicméně aplikace vakua není přerušena. Uvedená textilie je potom, co je zbavena vody, sejmuta z uvedeného válce a vedena kolem sérií sušicích válců 96 za účelem jejího vysušení.

Obrázky 8 až 19 znázorňují řezy a rovinné pohledy různými topografickými nosnými členy, které lze použít podle vynálezu. Na těchto obrázcích jsou zobrazeny různé konfigurace jehlanů a vzory otvorů, které lze použít u topografického členu.

Obrázek 8 znázorňuje průřez topografickým nosným členem zobrazeným na obrázku 3 a obrázek 9 zase znázorňuje rovinný pohled na tento člen. Nosný člen zobrazený na obrázku 8 a 9 se používá k výrobě textilie popsané ve spojené s obrázkem 1. Jak ukazuje obrázek 9, uvedené jehlany 61 mají čtvercovou základnu. Jehlany jsou ve své podstatě stejnoměrné, přičemž jednotlivé strany 66 jehlanů jsou rovnoramennými trojúhelníky. Vrcholy 65 jednotlivých jehlanů jsou zarovnány ve dvou na sobě kolmých směrech. Základny jehlanů se vzájemně dotýkají, takže mezi stranami sousedících jehlanů se nachází sedlo 67 zanedbatelné šířky. Uhel „a“, který svírá strana jehlanu s horizontálou je přibližně 70°. Jak ukazuje obrázek, uvedený topografický nosný člen dále zahrnuje otvory 68, které se nachází při všech stranách jehlanů a na všech rozích těchto jehlanů. Jak ukazuje dále obrázek 8, otvory při stranách jehlanů vybíhají směrem nahoru a zasahují do těchto stran jehlanů.

Obrázky 10 a 11 zobrazují další topografický nosný člen, který lze použít při způsobu podle vynálezu. Obrázek 10 znázorňuje průřez a obrázek 11 je rovinným pohledem. Jehlany 100 mají v podstatě shodnou konfiguraci a vyrovnání jako jehlany u nosného členu zobrazeného na obrázku 8 a 9. Avšak prostor mezi stranami sousedících jehlanů je podstatně větší a tedy i uvedené sedlo uspořádané mezi těmito jehlany má větší šířku a otvory 102 v topografickém nosném členu nevybíhají směrem nahoru do stran uvedených jehlanů. Uspořádání jehlanů znázorněné na obrázcích 10 a 11 lze použít u těžších vláknitých pásů, kterým poskytuje více prostoru pro zhuštění vláken mezi strany uvedených jehlanů.

Obrázky 12 a 13 znázorňují ještě další provedení topografického nosného členu podle vynálezu. U tohoto provedení mají strany jehlanů 104 ohyb. Část 105 strany jehlanu, která vybíhá z uvedeného sedla 106 směrem nahoru, svírá s horizontálou úhel přibližně 80°. Část 107 jehlanu potom vybíhá směrem dolů z vrcholu 108 jehlanu a svírá z horizontálou úhel přibližně 55°. Výhodou tohoto uspořádání jehlanů je, že textilii vyrobenou pomocí tohoto topografického nosného členu lze mnohem snadněji z tohoto nosného členu vyjmout. Otvory 109 jsou u tohoto provedení uspořádány po stranách jehlanů a otvory 110 v rozích jehlanů. U tohoto provedení jsou otvory 109 po stranách jehlanů o něco větší než otvory 110 v rozích jehlanů.

Obrázky 14 a 15 ukazují ještě další provedení topografického nosného členu podle vynálezu. U tohoto provedení nejsou všechny strany jehlanu stejné. Zadní hrana 113 každého jehlanu je v podstatě vertikální, zatímco čelní hrana 114 každého jehlanu svírá s horizontálou úhel přibližně 70°. Uvedený nosný člen zahrnuje otvory 116. Díky modifikování tvaru jehlanů tímto způsobem,

-7CZ 288668 B6 lze regulovat silové účinky tekutin na vlákna tak, že k většímu vířivému účinku dochází v sedlech

115 mezi sousedícími jehlany.

Obrázek 16 znázorňuje rovinný pohled na topografický nosný člen podle vynálezu a obrázek 17 znázorňuje průřez vedený rovinou 17-17 vyznačenou na obrázku 16. U tohoto provedení mají jehlany 120 shodné strany, přičemž každá strana svírá s horizontálou úhel asi 70°. Při každé straně jehlanu jsou dva otvory 121. Díky umístění dvou otvorů při každé straně jehlanu 120 lze mezi sousedícími spřaženými spoji v konečné textilii vytvořit motýlkové oblasti.

Obrázky 18 a 19 znázorňují rovinné pohledy na výhodná provedení topografických nosných členů podle vynálezu. Na obou obrázcích jsou jehlany čtyřstranné a jejich uspořádání je shodné. Na obrázku 18 je otvor 126 umístěn vedle všech stran jehlanů. Na obrázku 19 jsou otvory 128 uspořádány na stranách jehlanů a kromě toho má tento nosný člen ještě otvory 129 umístěné v rozích jehlanů, kde se sbíhají vždy čtyři jehlany. Otvory na stranách jehlanů jsou o něco větší, co se týče průměru, než otvory v rozích jehlanů.

Topografické nosné členy podle vynálezu lze vyrobit z různých materiálů, například z plastů, kovů a podobně. Použité materiály by neměly v podstatě podléhat deformaci v důsledku nárazů tekutiny dopadající na jeho povrch. Povrch nosného členu by neměl obsahovat žádné hroty nebo jiné kazy, ale měl by být relativně hladký. Výhodné je, pokud není nosný člen příliš leštěn, ale naopak pro výrobu textilií podle vynálezu je žádoucí pokud má schopnost vyvolat určité tření. Bylo zjištěno, že zejména strojně hladké povrchy jsou vhodné pro výrobu textilií podle vynálezu.

Ve všech případech zahrnuje topografický nosný člen množinu otvorů uspořádaných v předem stanoveném vzoru, stejně jako množinu jehlanů, buď čtyřstranných, nebo pokud je to žádoucí třístranných, jejichž strany svírají s horizontálou úhel alespoň 55° a výhodně 60° a 75°. Výhodné dále je, pokud uvedené otvory v desce vybíhají směrem nahoru do stran jehlanů, nicméně to není bezpodmínečně nutné, ale lze se domnívat, že pokud tomu tak je, dosáhne se snadněji požadovaného zhuštění mezi vlákny, která jsou zaplétána.

Je třeba zdůraznit, že ne všechny otvory v nosném členu nemusí procházet nosným členem zcela. Alespoň některé z otvorů mohou procházet pouze částí nosného členu, za předpokladu, že mají dostatečnou hloubku, která sníží nebo zcela vyloučí možnost nežádoucího zpětného proudění tekutiny. V případě, že by bylo tekutiny příliš, nebo že by tekutina proudila zpět do neuspořádané vláknité oblasti příliš velkou silou, mohlo by dojít k přerušení požadovaného vláknitého uspořádání.

Obrázky 20 až 23 znázorňují fotomikrografy textilie podle vynálezu. Textilie má hmotnost 600 grainů a je vyrobená z vláken z umělého hedvábí majících 1,5 denier a střihovou délku 3,2 cm. Textilie byla tvářena na desce podobné té, která byla zobrazena na obrázku 3, s otvory při stranách jehlanů v průměru o něco větší než otvory v rozích těchto jehlanů. Uvedená deska obsahuje čtyřstranné jehlany, jejichž strany svírají s horizontálou úhel asi 75°. Obrázek 20 znázorňuje fotomikrograf rovinného pohledu na textilii při asi dvacetinásobném zvětšení. Jak je patrné z obrázku, vláknité části textilie jsou vysoce zahuštěné a stlačené, zatímco otevřená plocha je v podstatě bez vláknitých konců a lze ji definovat jako čistou. Uvedená textilie zahrnuje množinu skupin 200 přízi podobných vláken. Tyto skupiny jsou propojeny ve spojích 201 vlákny tak, že vytvářejí množinu skupin a vymezují čtvercové otvory. Mezi propojenými spoji jsou motýlkové oblasti 202.

Obrázek 21 znázorňuje textilii z obrázku 20, 76krát zvětšenou a ukazuje jednu z vláknitých skupin neboli oblast „bow tie“ uvedené textilie. Jak je patmé z obrázku, přibližně ve středu této vláknité skupiny jsou vláknité prvky, které obalují alespoň část obvodu paralelních a těsně zhuštěných vláknitých prvků tak, že vytváří tuto skupinu přízi podobných vláken, to je motýlkové oblasti. Obrázek 22 znázorňuje zvětšeně jeden ze spojů textilie z obrázku 20. Uvedený spoj zahrnuje množinu vláknitých prvků, přičemž je patmé, že některé z nich probíhají

-8CZ 288668 B6 tímto spojem v podstatě přímo, zatímco další prvky mají ve své struktuře 90°-ové ohyby a ještě další prvky sledují diagonální stopu, při průchodu tímto spojem.

Obrázek 23 znázorňuje řez motýlkovou oblastí z obrázků 20 a 21. V podstatě paralelní vláknité prvky vstupují do motýlkové oblasti a v určité vzdálenosti touto oblastí procházejí. Dále jsou v této motýlkové oblasti vláknité prvky, které kruhové obalují skupinu přízy podobných vláken.

Dále následují čtyři specifické příklady způsobu výroby textilií podle vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

K výrobě textilie se použije zařízení zobrazené na obrázku 2. Vláknitý pás o hmotnosti 19,44 g tvořený stejnorodě mykanými vlákny umělého hedvábí o hmotnosti 0,075 g a střižné délce 3,2 cm, vyrobený způsobem popsaným v patentu US 4 475 271. Tento pás se umístí na tvářecí desku, která spočívá na drátěném nosném pásu. Nosným pásem je 12 x 10 plošný pás tvořený spletenými polyesterovými monovlákny dodávaný firmou Appleton Wire Works of Appleton, Wisconsin. Uvedený pás má nerovnosti a sváry v průměru 0,2 cm a 44% otevřenou plochu. Uvedená tvářecí deska má profil znázorněný na obrázku 12. Sedlové strany 105 jehlanu svírají s horizontálou úhel 74° a vrcholová část strany 107 svírá s horizontálou úhel 56°. Vertikálně měřená vzdálenost sedlové strany 105 je 0,114 cm a vertikální výška měřená ode dna sedla k vrcholu jehlanu 108 je 0,229 cm. Dno sedla má poloměr 0,0076 cm. Jehlany jsou uspořádány ve vzoru 12 x 12 znázorněném na obrázku 13. Středy jehlanů jsou od sebe odsazeny o 0,21 cm. Otvory při stranách jehlanů mají průměr 0,08 cm a otvory na rozích jehlanů mají průměr 0,64 cm. Přívodní vodní potrubí obsahuje 11,8 otvorů na cm, přičemž každý otvor má průměr 0,018 cm. Vláknitý pás spočívající na formovací desce je veden pod uvedené potrubí a smáčen vodou za účelem zachování polohy uvedeného vláknitého pásu na tvářecím členu v průběhu zpracování. Následná protažení jsou prováděna při tlacích vody 0,69 MPa, 4,13 MPa a nakonec třikrát při tlacích 6,89 MPa. Při průchodech pod potrubím se uvedený vláknitý pás pohybuje rychlostí 9,1 m/min a podtlaku 6,043 kPa. Fotomikrografy výsledné textilie jsou znázorněny na obrázcích 24, 25 a 26. Obrázek 24 znázorňuje rovinný fotomikrograf asi 25krát zvětšené takto vyrobené textilie. Uvedená textilie zahrnuje skupiny neboli přízi podobné svazky 205 vláken. Tyto svazky jsou vzájemně propojeny ve spojích 206 vlákny, která jsou společná pro množinu svazků a tvoří vzor v podstatě čtvercových otvorů 207. Ve středu každého svazku se nachází zapletená oblast, tzv. motýlková oblast 208, ze které vybíhá svazek v protilehlých směrech. Jak je mnohem jasněji vidět ze zvětšeného obrázku 25, který je 75krát zvětšeným pohledem na jednu motýlkovou oblast textilie znázorněné na obrázku 24, zapletená oblast zahrnuje množinu vláknitých prvků, které jsou vzájemně zapleteny a tvoří smyčky, které probíhají okolo části obvodu svazku za účelem udržení vláken ve velmi stlačené formě. Obrázek 26 je 70-ti násobně zvětšeným pohledem na jeden z propojených spojů textilie z tohoto příkladu. Některé z vláknitých prvků probíhají přímo skrze uvedený spoj zatímco jiné vláknité prvky probíhají tímto spojem pod úhlem 90° a ještě další vláknité části spleteny a tvoří smyčky uvnitř tohoto spoje.

U výsledné textilie se stanovuje vypočítaná hustota pramenů a index čistoty otvorů způsobem, který bude dále popsán.

Příklad 2

K výrobě textilie se použije zařízení popsané ve spojení s příkladem 1. Všechny podmínky a parametry jsou stejné s výjimkou toho, že hmotnost výchozího pásu je 124 gramů na metr

-9CZ 288668 B6 čtverečný. Ve způsobu po jednom průchodu při tlaku tekutiny 0,689 MPa a jednom při 4,13 MPa je uvedený pás vystaven devíti průchodům při 6,89 MPa. Rovinný fotomikrograf výsledné textilie znázorněné na obrázku 27. Jak je patrné z obrázku, ačkoliv je tato textilie více než 5krát těžší než textilie zobrazená na obrázku 24, má tato textilie maximální čistotu, to je čisté vymezení otvorů, a velmi zahuštěné a stlačené vláknité části. Uvedená textilie zahrnuje skupiny vláknitých prvků, v nichž jsou vláknité prvky obecně paralelní a vzájemně těsně stlačené. Ve středu všech těchto skupin je zapletená oblast, v níž část vláknitých prvků obvodově obaluje část obvodu skupiny přízi podobných vláken, to je motýlkovou oblast. Tyto vláknité skupiny jsou propojeny ve spojích vlákny společnými pro množinu skupin a definují tak předem stanovený vzor v podstatě čtvercových otvorů. Překvapivé je zjištění, že čistota tohoto vzoru se podstatně nesníží s rostoucí hmotností uvedené textilie. Tím se samozřejmě liší od většiny dosud známých konvenčních netkaných textilií, u kterých se s rostoucí hmotností textilie poměrně rychle zhoršuje čistota vzoru této textilie.

U textilie podle vynálezu se stanoví vypočítaná hustota svazků a index čistoty vzoru způsobem, který bude dále popsán. Vypočítaná hustota svazků této textilie je 0,256 g/cm³ a index čistoty uvedené textilie je 0,426.

Obrázek 28 znázorňuje fotomikrograf 50krát zvětšeného dalšího provedení motýlkové oblasti textilie podle vynálezu. U tohoto provedení je použit topografický nosný člen popsaný ve spojení obrázkem 16. Ve skupině přízi podobných vláken jsou dvě zapletené oblasti tvořené množinou vláknitých prvků, které obvodově obalu část obvodu paralelních a vzájemně těsně stlačených vláknitých prvků v uvedené skupině přízi podobných vláken.

Na obrázcích 29 a 30 je znázorněno ještě další provedené textilie podle vynálezu. Obrázek 29 znázorňuje rovinný pohled na 20krát zvětšenou textilii vyrobenou z vláknitého pásu o hmotnosti 46,5 gramů, tvořenou vlákny umělého hedvábí majících střižnou délku 3,17 cm a hmotnost 0,075 gramu. Uvedený vláknitý pás byl zpracován způsobem podle vynálezu za použití topografického nosného členu, kteiý byl podobný nosnému členu zobrazenému na obrázcích 10 a 11, s výjimkou toho, že otvoiy jsou tvořeny poměrně dlouhými, úzkými štěrbinami, spíš než kruhovými. Uvedené štěrbiny mají stejnou šířku a zaoblení na koncích. Uvedené štěrbiny jsou dost dlouhé, aby probíhaly podél dna sedla ze středu uvedených stran mezi dvěma jehlany přes rozhraní ke středu stěn sousedních jehlanů. Na obrázku 29 je znázorněna textilie, která zahrnuje množinu skupin přízi podobných vláken, ve které jsou vláknité segmenty uspořádány relativně paralelně a vzájemně zhuštěné. Uvedené skupiny jsou propojeny ve spojích vlákny, která jsou společná pro množinu skupin a tvoří tak předem stanovený vzor kosočtvercových otvorů. Tento vzor mnohem jasněji znázorňuje fotomikrograf na obrázku 30, který znázorňuje jednu skupinu přízi podobných vláken při 50-ti násobném zvětšení, přičemž uvedená skupina je zkosená tak, že prochází z jednoho propojeného spoje k sousedními propojenému spoji. Ve středním bodě této skupiny přízi podobných vláken je zpravidla vysoce zapletená oblast, zahrnující některé vláknité prvky, které obvodově obalují část obvodu skupiny přízi podobných vláken. Jak je patrné z tohoto fotomikrografu, v zúžené oblasti zešikmené skupiny přízi podobných vláken je většina vláknitých prvků v podstatě paralelních s jedním nebo více sousedními vláknitými prvky, přičemž v rozšířené zešikmené části zahrnuje vnější obvod této části paralelní vláknité prvky, zatímco vnitřní část tohoto obvodu je zapletenou oblastí. Zúžené (vysoce zahuštěné) oblasti skupin přízi podobných vláken zahrnují jemnou kapilární strukturu a vykazují vysokou absorpční rychlost. Širší (méně zahuštěná) část poskytuje strukturu větších kapilár majících vysokou absorpční kapacitu. V tomto smyslu lze absorpční vlastnosti uvedené textilie považovat za žádoucí.

Jak lze předpokládat, jednou z věcí, které poskytují tkaným nebo pleteným textiliím vynikající pevnost je to, že příze vyrobená z vláken je kroucená. To do určité míry činí tato vlákna v přízi kompaktními a drží je v těsnějším kontaktu, což zvyšuje frikční záběr mezi vlákny. V případě, že je příze natahována, zvyšuje tento frikční záběr pevnost uvedené příze. U určitých provedení textilií podle vynálezu může být provedeno kroucení u skupin přízi podobných vláken, které

-10CZ 288668 B6 probíhá mezi uvedenými spoji. Na obrázcích 31 a 32 je znázorněna textilie podle vynálezu, u které mají vláknité prvky mezi propojenými spoji kroucení. Obrázek 32 znázorňuje zvětšenou část textilie z obrázku 31. Na obou obrázcích byla uvedená textilie fotografována zatímco spočívala na uvedené tvářecí desce.

Dále následuje popis specifického příkladu způsobu výroby textilie podle vynálezu, ve které jsou vláknité prvky mezi propojenými spoji kroucené.

Příklad 3

Provozní parametry, podmínky a vybavení použité v tomto příkladu jsou stejné jako v předcházejících příkladech, s výjimkou toho, že výchozím pásem je pás o hmotnosti 300 grainů na čtverečný yard tvořený bělenými bavlněnými vlákny, která mají mikronair 4,8, střižnou délku 2,38 cm a pevnost 22 g/tex. Tvářecí člen má vzor tvořený 12 x 12 jehlany ve čtvercové konfiguraci. Každý jehlan má vertikální výšku 0,39 cm, měřenou ode dna sedla k vrcholu jehlanu. Strany jehlanu svírají s horizontálou 75°. Dno sedla má šířku 0,015 cm. V rozích jehlanů jsou otvory, které mají průměr 0,1 cm. Uvedený způsob zahrnuje jedno protažení při tlaku 0,137 MPa bez vysávání, načež následuje postupně jedno protažení při 0,689 MPa, jedno při tlaku 4,13 MPa a tři protažení při tlaku 6,89 MPa a všechna jsou prováděna při podtlaku 6,293 kPa. Obrázek 33 znázorňuje rovinný fotomikrograf 15krát zvětšené výsledné textilie ukazující přízi podobné kroucení mezi průsečíky. U textilie podle vynálezu je stanovena vypočítaná hustota svazků a index čistoty vzoru způsobem, který bude dále popsán. Vypočítaná hustota svazků je u této textilie 0,142 g/cm³ a index čistoty je 1,080.

Zatímco všechny předešlé textilie byly vyrobeny pomocí topografických desek, na kterých jsou čtvercové jehlany, na obrázku 34 je znázorněn fotomikrograf 15krát zvětšené textilie vyrobené za použití topografické desky, na které jsou na místo čtyřstranných jehlanů jehlany třístranné. V tomto případě má textilie tři osy na místo obvyklých dvou. To dává výrobku velmi rozdílné a neobvyklé tahové vlastnosti, které jsou třísměmé. Toto uspořádání snižuje tendenci objemové pružnosti uvedené textilie. Jak je patrno z obrázku 34, každý spoj má šest přízi podobných vláken vycházejících z tohoto spoje. Každá skupina přízi podobných vláken má oblast zapletení, ve kterém alespoň některé vláknité prvky obalují část obvodu skupiny přízi podobných vláken.

Je zajímavé poznamenat, že ve spojích textilií podle vynálezu jsou vlákna maximálně kompaktní a jejich hustota je rovnoměrná. Některé vláknité prvky prochází těmito spoji přímo, zatímco jiné se stáčejí do pravého úhlu při průchodu spojem a ještě další vláknité prvky procházejí rovinou „Z“ uvedeného spoje za účelem stažení spoje a vytvoření vysoce zapletené oblasti. Obrázky 35 a 36 znázorňují fotomikrografy průřezu při osmdesátiosminásobném zvětšení, obrázek 35 znázorňuje fotomikrograf spoje textilie podle vynálezu. Tato textilie je vyrobena ze stejnoměrně mykaného pásu o hmotnosti 400 grainů na čtverečný yard tvořeného vlákny umělého hedvábí, které mají 1,5 denieru a střižnou délku 3,8 cm. Tvářecí deska obsahuje jehlany uspořádané do vzoru 12 x 12, vzdáleno mezi jejich středy je 0,21 cm a jejich stěny svírají s horizontálou úhel 75 stupňů. Otvory při středech stěn jehlanů mají průměr 0,08 cm a otvory v rozích jehlanů mají průměr 0,06 cm. Otvory trysek, nosný pás a ostatní se shoduje s popisem předešlých příkladů. Uvedený způsob výroby zahrnuje jedno protažení vláknitého pásu pod vodním tryskovým potrubím při tlaku tekutiny 0,689 MPa, jedno při 4,13 MPa a tři při 6,89 MPa, přičemž při všech protaženích je použit podtlak 6,293 kPa. Uvedený fotomikrograf ukazuje rovnoběžné vláknité prvky probíhající jedním ze spojů a vláknité prvky, které procházejí tímto spojem pod úhlem 90°. Tento fotomikrograf dále ukazuje větší počet vláknitých prvků, které procházejí rovinou „Z“ uvedeného spoje, přičemž všechny tyto vláknité prvky vytváří vysoce zapletený spoj. Jako kontrast ukazuje obrázek 36 spoj textilie vyrobené o sobě známým způsobem. Tato textilie je vyrobena způsobem chráněným patentem US 3 485 706. Tvářecím členem je pás čtverec 12 x 12 splétaných polyesterových vláken vláknitým pásem je stejnorodě mykaný pás vláken umělého hedvábí mající hmotnost 0,075 gramů a střižnou délku 3,8 cm. Tento vláknitý pás má hmotnost

-11CZ 288668 B6 g/m². První potrubí pracuje při tlaku 0,689 MPa, druhé při tlaku 4,13 MPa a třetí, čtvrté a páté potrubí při tlaku 6,89 MPa. Podtlak pod každým potrubím je 6,293 kPa. Jak je patrné z obrázku, některé vláknité prvky ve spoji jsou paralelní a některé zapletené, nicméně tento spoj není tak kompaktní a zhuštěný a ve vláknitém uspořádání tohoto spoje se objevuje podstatě větší nahodilost než u spojů textilie podle vynálezu.

Jak je patrné z fotomikrografů textilií podle vynálezu znázorněných na obrázcích 20 až 34, mají tyto textilie jedinečné strukturní charakteristiky. Tyto charakteristiky spočívají v tom, že vláknité oblastí textilií jsou velmi husté a kompaktní, a to v mnohem větší míře než o sobě známé netkané textilie. Hustota neboli kompaktnost je stejnoměrná ve všech skupinách a je podobná hustotě, která je vlastní několikapřízovým svazkům podobných vláken majících podobnou hmotnost vyjádřenou v gramech. Další jedinečnou vlastností, která se objevuje u všech textilií podle vynálezu je stupeň čistoty otvorů v uvedené textilii. Tuto čistotu textilie snižují vláknité konce, smyčky nebo prvky, které zasahují do oblastí otvorů. Vlastnosti činí výsledné textilie co se týče jejich vzhledu podobnými netkaným textiliím. Kromě toho nejsou uvedené propojené oblasti uvedených textilií zvětšené, jako u o sobě známých textilií. To dále přispívá k dosažení tkaného vzhledu u textilií podle vynálezu. Tyto strukturní charakteristiky umožňují u konečných textilií dosáhnout většího zlepšení fyzikálních vlastností. Textilie podle vynálezu mají dobrou pevnost a kromě toho mohou mít regulované dobré absorpční vlastnosti, zejména pak knotové vlastnosti.

Příklad 4

Tento příklad uvádí další příklad provedení textilie podle vynálezu. Způsobem popsaným v patentu US 4 475 271 (Lovgren a kol.) je vyroben pás bavlněných bělených vláken. Hmotnost pásu je 40,7 gramů na metr čtverečný tvořený vlákny bělené bavlny 5,0 mikronairů a střižné délky 2,54 cm. Výchozí pás spočívá na polyesterovém plošně splétaném monovláknitém tvářecím pásu, 103x88 (jmenovitě lOO mash), který dodává firma Appleton Wire, Portland, Tennessee. Uvedený tvářecí pás má nerovnosti drátu o průměru 0,15 mm a průměr svárů vláken 0,15 mm a otevřená plocha tvoří 17,4 % celkové plochy. Tekutinu dodávající potrubí je spojeno s řadami otvorů. V každé řadě je 11,8 otvorů na cm, přičemž každý otvor má průměr přibližně 0,018 cm. Rady otvorů jsou od sebe odsazeny asi o 5,1 cm. Vláknitý pás je umístěn na tvářecí pás, smáčen vodou za účelem udržení své polohy na tvářecím pásu v průběhu zpracování a veden pod tekutinu dodávající potrubí rychlostí 91,4 metrů za minutu. Otvory první řady proudí voda pod tlakem 0,689 MPa, otvory další řady proudí voda pod tlakem 2,756 MPa a otvory dalších osmi řad proudí voda při tlaku 5,512 MPa. Odsávací potrubí, umístěné pod tvářecím pásem a pod tekutinu dodávajícím potrubím, je udržováno při podtlaku 6 227,2 Pa.

Zpracovaná textilie se otočí a tváří na druhé straně, to je na straně vláknitého pásu, který byl během prvního zpracování ve styku s tvářecím páskem a který je nyní ve druhém tvářecím kroku vystaven tryskající vodě. Ve druhém krokuje tvářená textilie umístěna na druhý tvářecí povrch. Druhý tvářecí povrch zahrnuje řady jehlanů, jejichž vrcholy jsou zarovnány ve dvou vzájemně kolmých směrech. Každý jehlan má obecně pravoúhlou základnu. Hustota jehlanů na tvářecím povrchu je 3,15 na cm ve směru podélném a 7,87 jehlanů na cm ve směru příčném. Délka základny jehlanu je v podélném směru 0,317 a ve směru příčném 0,127 cm. Základna sedla, vždy mezi dvěma jehlany, má rádius 7,62 x 10”³ cm a výška, měřená ze dna sedla k vrcholu jehlanu, je 0,165 cm. Otvory jsou ve tvářecí desce uspořádány do pravidelného vzoru, to je nacházejí se v sedle při středu delších stran sousedících jehlanů a v místě, kde se střetávají čtyři jehlany. Každý otvor má průměr 0,08 cm. Potrubí dodávající tekutinu, které je použito v souvislosti s druhým tvářecím povrchem, zahrnuje devět řad otvorů. Hustota těchto otvorů je v každé řadě 11,8 otvoru na cm, přičemž každý otvor má průměr přibližně 0,018 cm. Jednou tvářený pás je smáčen vodou a veden pod potrubím, dodávajícím tekutinu, rychlostí 91,4 metrů za minutu. Otvoiy v první řadě dodávají vodu při tlaku 2,75 MPa a otvory dalších osmi řad dodávají vodu při tlaku 11,02 MPa.. Odsávací potrubí pod druhým tvářecím povrchem je udržováno při podtlaku 6,293 kPa. Výsledná textilie má střední vypočítanou hustotu svazků 0,154 g/cm³ a index

-12CZ 288668 B6 čistoty 0,66, přičemž vypočítaná hustota svazků a index čistoty se stanovily následujícím způsobem.

Stanovení indexu čistoty

Nyní bude popsána zobrazovací analýza používaná pro stanovení indexu čistoty perforovaných netkaných textilií. Index čistoty otvorů se měří u perforovaných netkaných textilií, které neobsahují žádné pojivo. Čistota otvorů takové perforované textilie je funkcí distribucí vláken v textilii, přičemž index čistoty vzrůstá spolu se zvětšením částí vláken umístěnou v distinktních oblastech pokrytých vlákny, které obklopují perforace v uvedené textilii.

Za účelem stanovení indexu čistoty perforované textilie bez přítomnosti pojivá se změří několik plošných frakcí. Vláknitý pokryv (FC) znamená plošnou frakci představující například příze tkané gázy nebo rozlišitelné svazky vláken perforované netkané textilie. Vlákna v otvoru (FA) znamená plošnou frakci představující vlákna, která nejsou ve vláknitém svazku, ale zasahují do otevřených prostorů například mezi přízemi tkané gázy, nebo do perforací netkaných textilií. Plošná frakce čistých perforací (CA) představuje plošnou frakci tvořenou otvory neboli perforacemi v uvedené textilii (součet plošné frakce oblastí otvorů (OA) a plošné frakce (FA). Index čistoty (Cl) perforované textilie se vypočítá jako poměr plošné frakce čistých perforací (CA) a součtu plošné frakce vláken v perforacích (FA) a vláknitého pokryvu (FC):

Cl = CA / (FA + FC)

Index čistoty perforované textilie lze měřit pomocí obrazové analýzy'. Zejména obrazové analýzy zahrnující použití počítačů k převedení obrazů na číselnou formu. Uvedená textilie je zobrazována pomocí sestavy mikroskopu při zvětšení, které umožňuje na jedné straně zobrazit na obrazovku několik opakujících se vzorů a současně umožní rozlišit jednotlivá vlákna textilie. Pomocí vhodného objektivu a videokamery se vytvoří optický obraz textilie a následně se převede na elektronický signál, který je vhodný pro analýzu. Mikroskop využívá zdroje vysílajícího stabilizované světlo za účelem promítnutí obrazu na monitoru, jehož kontrast je takový, že umožňuje rozlišit oblasti pokryté vlákny jako různé odstíny šedé až černé a otvory neboli oblasti bez vláken jako bílé. Každá linie promítnutého obrazu textilie se pro účely měření rozdělí na jednotlivé body, tzv. pixely.

Střední perforovanou plochu lze stanovit rovněž pomocí zobrazovací analýzy jako střední hodnotu jednotlivých ploch, vyjádřených v milimetrech čtverečných, které reprezentují perforace obklopené oblastmi pokrytými vlákny, které jsou pro účely tohoto vynálezu označovány jako oblasti vláknitého pokiyvu (FC).

Taková analýza se provádí za použití obrazového analyzéru Leica Quantimet Q520 vybaveného šedou paměťovou verzí (grey store option) a softwarovou verzí 4.02, a dodávaného firmou Leica, lne. of Deerfield, Illinois, USA. K zobrazení textilie byla použita souprava mikroskopu Olympus SZH a desetinásobného zvětšení, kterého se dosáhlo pomocí 0,5X objektivu a číselníkovou stupnici 20X. Uvedený mikroskop je vybaven zdrojem vysílajícím stabilizované světlo. Spojení mezi mikroskopem a obrazovým analyzérem zajišťuje videokamera Cohu Model 4812.

Jako kontrolní textilie pro účely seřízení zobrazovacího analyzéru je vhodná komerčně dostupná tkaná perlinková tkanina U.S.P. typu VII. obal s touto tkanou gázou se otevře a jeden tampon se vyjme a rozprostře na tloušťku jedné vrstvy. Vrstva tkané gázy se umístí mezi dvě čistá podložní sklíčka na stojan mikroskopu a ostře se zobrazí na videoobrazovku. Vzor textilie je orientován tak, že je na obrazovce vidět několik celých opakujících se vzorů, viz obrázek 37A. Použití obrazového analyzéru Leica Quantimet Q520 v konfiguraci s mikroskopem Olympus SZH a výše popsanou zvětšovací sadou, je dosaženo kalibrace analyzéru 0,021 mm/pixel, přičemž tato

-13CZ 288668 B6 sestava umožňuje analýzu plochy obsahující 14 až 24 celých opakujících se vzorů gázy U.S.P. typu VII v jednom poli. Jas a kontrast obrazu (Gain and Offset) jsou nastaveny tak, že v promítnutém obrazu zahrnují celou stupnici odstínů šedé (display Grey Level Histogramu zahrnuje na stupnici všechny možné hladiny šedé). Takové nastavení umožní detekci přízí, oblastí čisté perforace a vláken vybíhajících z uvedených přízí do oblastí otvorů. Potom je uvedený vzorek odstraněn ze stolku mikroskopu a za účelem provedení korekce chyb vzniklých stíny a eliminace jakéhokoliv nestejnoměrného světla v zorném poli se použijí dvě čirá podložní sklíčka. Potom je na stolek mikroskopu opět umístěn vzorek.

Za účelem měření indexu čistoty perforace uvedených textilií je třeba provést několik následujících zobrazovacích operací:

1) Nejprve se nastaví detekční hladina černé tak, aby byly zobrazeny pouze svazky vláken ajejich vzájemná propojení, aniž by přitom byla detekována jednotlivá vlákna vybíhající ze svazků vláken do otvorů mezi těmito svazky (viz obrázek 37B). Hodnota detekční hladiny černé v šedé stupnici se zaznamená pro budoucí referenční měření.

2) Za použití Amedovy funkce se detekovaný obraz svazků vláken v detekované obrazové úrovni 1 uloží do obrazové úrovně 3 za účelem pozdějšího měření. Tento obraz v obrazové úrovni 3 představuje plochu pokrytou vlákny (FC), viz obrázek 37C. Poznámka: V případě, že je nezbytné za účelem úplné detekce plochy pokryté vlákny, dilatuje se obraz v obrazové úrovni 1 v několika cyklech, až se dosáhne toho, že se eliminují mezery v ploše pokryté vlákny, načež se obraz degraduje stejným počtem cyklů, čímž se opět dosáhne toho, že se v detekčním menu vrátí okraje plochy pokryté vlákny do původních mezí.

3) V dalším kroku se nastaví detekční hladina bílé tak, aby byly zobrazeny plochy v obrazovém poli, které jsou v každém otvoru prosté vláken. Tato detekční hladina bílé se rovněž zaznamená pro účely budoucích referenčních měření. Tento detekovaný obraz v obrazové úrovni 1 představuje plochu otvoru textilie (viz obrázek 37D).

4) Za použití logické funkce se obrazy v obrazové úrovni 1 a obrazové úrovni 3 sloučí podle následujícího vzorce: Invert (obrazová úroveň 1 XOR obrazová úroveň 3). To znamená, že se vytvoří obraz všech pixelů, které nejsou detekovány ani v obrazové úrovni 1 ani obrazové úrovni 3. Tato operace poskytne obraz v obrazové úrovni 4 vláken vybíhajících ze svazků vláken do otvorů textilie, tzv. „vláken v otvorech,, (FA), viz obrázek 37E.

5) Provedou se následující měření obrazového pole a zaznamenají se hodnoty plošných frakcí za účelem výpočtu indexu čistoty:

obrazová úroveň 1 (OA) (obrázek 37D) obrazová úroveň 2 (FC) (obrázek 37C) obrazová úroveň 4 (FA) (obrázek 37E)

Plošná frakce čistých otvorů (CA) se vypočte jako součet otevřené plochy (OA) a vláken v otvorech (FA). Rovněž se vypočte index čistoty (Cl) jako poměr plošné frakce čistých otvorů (CA) k součtu uvedených dvou plošných frakcí, to je vláken v otvorech (FA) a vláknitého pokryvu (FC):

Cl = CA / (FA + FC).

Za použití detekční úrovně černé a detekční úrovně bílé, použitých v kroku 1 a 3, se stejným způsobem změní dodatečná pole tkané gázy. Výsledky získané z určitého počtu reprezentativních ploch textilie (pro každou textilii se analyzuje alespoň deset polí) se zprůměruje, čímž se získá střední index čistoty.

-14CZ 288668 B6

Obrazová analýza se rovněž použije ke stanovení velikosti otvorů vyjádřené jako střední plocha otvorů v milimetrech čtverečných. Po zaznamenání měření určitého pole a před posunem textilie za účelem měření následujícího pole se pro každé pole zkoumané v krocích 1 až 5 provedou následující stupně.

6) Za opětovného použití logické funkce se sloučí obrazy obrazové úrovně 1 (OA) (obrázek 9D) a obrazové úrovně 4 (FA) (obrázek 37E) obrazovou adiční funkcí (OR), čímž se vytvoří obraz plošné frakce čistých oborů (CA) v obrazové úrovni 5 (viz obrázek 37F). Použije io se následující obrazové rovnice:

Obrazová úroveň 5 (CA) = obrazová úroveň 1 (OA) OR obrazová úroveň 4 (FA).

7) Ve znakovém měřicím menu se nastaví parametry k měření obrazové úrovně 5 (CA).

8) V histogramovém menu se zvolí plošný parametr a nejvyšší hladina jasu, a to v závislosti na grafické volbě. Potom se provede měření za účelem analýzy obrazu v obrazové úrovni 5 (CA) pro individuální znakové plochy.

9) Opakování kroků 6 až 8 pro každé pole po analýze za účelem stanovení indexu čistoty (výše uvedené kroky 1 až 5) poskytne kumulativní histogram CA ploch s hodnotami střední a standardní odchylky (histogram není mezi různými poli stejného vzorku textilie kalibrován).

10) Po ukončení měření série polí tkané gázové textilie se zaznamenají střední a standardní odchylky plochy otvorů v milimetrech čtverečných. Obdobným způsobem a za použití detekčních hladin stanovených v průběhu analýzy tkané gázy se analyzují index čistoty a střední plocha otvorů textilie podle vynálezu a textilie náležící do dosavadního stavu techniky. Za účelem stanovení indexu čistoty se uloží výsledky měření polí a tyto výsledky se zpracují například softwarovým vybavením Lotus 1-2-3. Index čistoty každé textilie se uvádí jako střední index čistoty. Po akumulaci znakových dat pro každé pole se do uvedeného softwarového vybavení zavedou střední a standardní odchylku a stanoví se střední plocha otvorů.

Textilie podle vynálezu mají index čistoty, měřenou výše popsaným způsobem, 0,5 nebo větší. Žádanější textilie podle vynálezu mají index čistoty 0,6 nebo větší, zatímco výhodné textilie podle vynálezu mají index čistoty 0,75 nebo větší.

Stanovení vypočítané hustoty svazků

Vypočtená hustota svazků označuje hustotu vláknitých svazků v perforované textilii, ve které není přítomno pojivo. Vypočítaná hustota svazků se stanoví z plošné frakce reprezentující plochu vlákny pokrytého vzoru a hustoty textilie vypočítané z hmotnosti textilie v gramech na centimetr čtverečný vydělené průměrnou tloušťkou vláknitých svazků, vyjádřenou v centimetrech. Měření 45 pro účely stanovení vypočítané hustoty svazků jsou prováděna na netkané textilii bez přítomnosti pojivá. Nyní bude popsán způsob stanovení vypočtené hustoty svazků perforovaných netkaných textilií, která je vyjádřena v gramech na centimetr krychlový.

Uvedená analýza vyžaduje stanovení hmotnosti textilie (HT) v gramech na centimetr čtverečný 50 (g/cm²), měření tloušťky (Z) vláknitých svazků v centimetrech (cm) a analýzu indexu čistoty za účelem získání plošné frakce (FC), která představuje oblast vzoru pokrytou vlákny.

Ke stanovení hmotnosti textilie se použije standardní zkušební metoda, jakou je například SATM D-3776. Tloušťku vláknitých svazků lze stanovit za použití Obrazového analyzéru Leica 55 Quantimet Q520 ke změření průřezů svazků vláken.

-15CZ 288668 B6

Za účelem přípravy textilie pro obrazovou analýzu tloušťky svazků vláken je reprezentativní vzorek textilie zapouzdřen do transparentní pryskyřice (to je pryskyřice Araldite™) a z tohoto bloku textilie a pryskyřice jsou pomocí pomalorychlostní pily, například Buehler Isomet Saw, 5 opatřené diamantovým listem, získány zkušební průřezy. Jak v příčném tak v podélném směru textilie se vyřízne série průřezů s tloušťkou 0,027 cm, které jsou například pomocí adheziva Norland Optical Adhezive 60, upevněny na podložná sklíčka mikroskopu. Mikroskopická prohlídka série průřezů porovnaných s kouskem původní analyzované textilie, přičemž pro účely měření jsou určeny řezy reprezentující vláknité svazky. Za řezy vláknitými svazky v netkané io textilii jsou zvoleny řezy provedené v oblasti přibližně uprostřed mezi motýlkovou oblastí a propojeným spojem nebo v případě, že není motýlková oblast přítomna, mezi dvěma propojenými spoji. Za řezy vláknitými svazky v o sobě známých netkaných textiliích jsou zvoleny řezy provedené přibližně uprostřed mezi propojenými spoji.

Tloušťka každého zvoleného svazku vláken je stanovena jako délka přímky vedené průřezem od rozhraní reprezentujícího jeden povrch uvedené textilie. Potom, co je změřena délka přímek představujících tloušťky jednotlivých svazků příze, se zaznamená střední tloušťka svazku příze (Z), vyjádřená v centimetrech. Plošná frakce (FC) představující vzorek oblasti vzoru pokrytou vlákny se získá při analýze indexu čistoty perforace uvedené textilie.

Vypočtená hustota svazků vyjádřená v gramech na centimetr krychlový, se získá pomocí následující rovnice:

Vypočtená hustota svazků = HT / (Z + FC)

Stanovení hustoty textilie

Nyní bude popsán způsob určení hustoty perforované netkané textilie. Za hustotu textilie se považuje hodnota, která se vypočte z hmotnosti textilie na jednotku plochy v gramech na 30 centimetr čtverečný, tloušťky textilie v centimetrech a plošné frakce představující oblast vzoru v textilii pokrytou vlákny. Hustota textilie je vyjádřena v gramech na krychlový centimetr.

Ke změření hmotnosti na jednotku plochy a ke změření tloušťky textilie se použijí standardní zkušební metody, to je ASTM D-1777 a D-3776. Objemová hmotnost textilie je potom 35 vypočítána tak, že se vydělí hmotnost na jednotku plochy tloušťkou, přičemž tato hustota je vyjádřena v gramech na centimetr krychlový. Plošnou frakcí představující oblast vzoru v textilii, která je pokryta vlákny je hodnota (FC) vláknitého pokryvu, získaná při analýze indexu čistoty textilie, viz předcházející část. Hustota textilie se následně vypočítá vydělením objemové hmotnosti textilie plošnou frakcí (FC).

Textilie podle vynálezu mají vypočtenou hustotu svazků, měřenou výše popsaným způsobem, alespoň 0,14 gramu na centimetr krychlový. Žádanější textilie podle vynálezu mají vypočítanou hustotu svazků 0,15 g/cm³ a vyšší, zatímco výhodné textilie podle vynálezu mají vypočítanou hodnotu svazků alespoň 0,17 g/cm³.

Je třeba říci, že specifická provedení výše popsaná v příkladech provedení vynálezu mají spíše ilustrativní charakter a tedy nijak neomezují rozsah vynálezu, který je jednoznačně určen přiloženými patentovými nároky.

Claims (28)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Netkaná textilie, vyznačená tím, že zahrnuje množinu svazků (51) přízi podobných vláken, které jsou propojeny ve spojích (52) vlákny, jež jsou pro množinu svazků (51) společná a vymezují tak v textilii předem určený vzor otvorů (53), přičemž index čistoty otvorů je alespoň 0,5 a vypočítaná hustota svazků alespoň 0,14 g/cm³.
2. 2. Netkaná textilie podle nároku 1,vyznačená tím, že má index čistoty otvorů alespoň 0,6.
3. 3. Netkaná textilie podle nároku 2, vyznačená tím, že vypočítaná hustota svazků

   15 textilie je alespoň 0,15 g/cm³.
4. 4. Netkaná textilie podle nároku 1,vyznačená tím, že má index čistoty otvorů alespoň 0,75.

   20
5. 5. Netkaná textilie podle nároku 4, vyznačená tím, že vypočítaná hustota svazků textilie je alespoň 0,17 g/cm³.
6. 6. Netkaná textilie podle nároku 1, vyznačená tím, že svazky (51) přízi podobných vláken zahrnují množinu paralelních a vzájemně těsně zhuštěných vláknitých prvků a alespoň

   25 některé ze svazků (51) přízi podobných vláken zahrnují vláknité prvky, které obvodově obalují alespoň část obvodu paralelních a vzájemně těsně zhuštěných prvků.
7. 7. Netkaná textilie podle nároku 6, vyznačená tím, že obvodově obalená část zahrnuje vláknité prvky, které vbíhají do svazků (51) přízi podobných vláken a alespoň částečně těmito

   30 svazky (51) procházejí.
8. 8. Netkaná textilie podle nároku 6, vyznačená tím, že obvodově obalená část je uspořádána v podstatě ve středu vláknitého svazku (51) mezi propojenými spoji (52).

   35
9. 9. Netkaná textilie podle nároku 6, vyznačená tím, že je množina paralelních a vzájemně těsně zhuštěných vláknitých prvků v některém z vláknitých svazků (51) spirálovitá.
10. 10. Netkaná textilie podle nároku 6, vyznačená tím, že mezi propojenými spoji (52) je uspořádána množina obvodově obalených částí.
11. 11. Netkaná textilie podle nároku 6, vyznačená tím, že propojené spoje (52) zahrnují množinu vláknitých prvků, z nichž některé jsou přímé, zatímco další se ohýbají do pravého úhlu a ještě další procházejí tímto spojem diagonálně.

    45
12. 12. Netkaná textilie podle nároku 11, vyznačená tím, že propojené spoje (52) zahrnují vláknité prvky probíhající těmito spoji ve směru tloušťky uvedené textilie.
13. 13. Netkaná textilie podle nároku 6, vyznačená tím, že zahrnuje množinu vláken přeuspořádaných do množiny svazků (51), ve kterých jsou vzájemně těsně zhuštěná a v podstatě 50 paralelní, a množinu značně zapletených oblastí, z nichž některé propojují svazky přízi podobných vláken, zatímco ostatní zapletené oblasti se nacházejí na svazcích (51) přízi podobných vláken.

    -17CZ 288668 B6
14. 14. Netkaná textilie podle nároku 13,vyznačená tím, že značně zapletená oblast, jež se nachází na svazku přízi podobných vláken, je v podstatě vycentrována mezi sousedícími zapletenými oblastmi, které propojují skupiny přízi podobných vláken.
15. 15. Netkaná textilie podle nároku 6, vyznačená tím, že alespoň v některých z uvedených svazků přízi podobných vláken jsou vláknité prvky kroucené a sledují tak při průchodu uvedeným svazkem v podélném směru spirálovitou dráhu.
16. 16. Způsob výroby výše netkané textilie podle nároků 1 až 15, vyznačený tím, že zahrnuje plošné nesení části vláknitého pásu (57, 83), na kterou se má působit na podložce, za účelem udržení celistvosti tohoto pásu, pohyb vláknitých prvků vláknitého pásu (57, 83), zatímco je nesen, přeuspořádání sousedících vláknitých prvků ležících mezi polohami tohoto vláknitého pásu, které jsou vzájemně odsazeny jak podélně, tak příčně, z těchto poloh do vzájemně nejtěsnější blízkosti a zvýšeni jejich paralelnosti, souběžný pohyb vláknitých prvků po obvodové dráze okolo vláknitých prvků, které se pohybují do vzájemně nejtěsnější blízkosti a zvyšují svou vzájemnou paralelnost v odezvě na aplikaci sil, které jsou nasměrovány přibližně do středů všech bezprostředně sousedících párů odsazených poloh, přičemž tyto síly mají protilehlé boční translační složky působící paralelně k rovině uvedené vrstvy a souhlasně s otáčivými složkami síly, přičemž část uvedených rotačních složek síly působí v rovině vláknitého pásu a paralelně s tímto pásem, zatímco ostatní rotační síly působí v rovině vláknitého pásu a kolmo k této rovině.
17. 17. Zařízení kprovádění způsobu podle nároku 16, vyznačené tím, že zahrnuje trojrozměrný nosný člen (56), který má specifické topografické uspořádání pro nesení vláknitého pásu (57), přičemž tento nosný člen (56) zahrnuje množinu jehlanů (61), které jsou uspořádány na celém povrchu tohoto nosného členu (56) do pravidelného vzoru, mají vrchol (65), základnu a množinu stran (66), probíhajících z vrcholu (65) k základně tak, že s horizontálním povrchem nosného členu (56) svírají úhel větší než 55°, přičemž nosný člen (56) dále zahrnuje množinu průchodů (68), které jsou uspořádány do předem stanoveného vzoru, s ohledem na uspořádání uvedených jehlanů (61), a prostředek (58) pro současné rozstřikování souběžných proudů tekutiny (59) proti hornímu povrchu uvedených jehlanů (61), zatímco na nosném členu (56) spočívá vláknitá vrstva.
18. 18. Zařízení podle nároku 17, vyznačené tím, že průchody (68) nosného členu (56) jsou uspořádány v oblastech, ve kterých se strany (66) jehlanů (61) dotýkají tohoto nosného členu (56).
19. 19. Zařízení podle nároku 18, vyznačené tím, že průchody (68) probíhají nosným členem (56) směrem nahoru do stran (66) jehlanů (61).
20. 20. Zařízení podle nároku 17, vyznačené tím, že každý jehlan (61) má čtyři strany (66).
21. 21. Zařízení podle nároku 20, vyznačené tím, že vrcholy (65) jehlanů (61) jsou zarovnány v podélném i v příčném směru nosného členu (56).
22. 22. Zařízení podle nároku 17, vyznačené tím, že zahrnuje průchody (68) při stranách (66) jehlanů (61) a průchody (68) v rozích jehlanů (61).
23. 23. Zařízení podle nároku 17, vyznačené tím, že průchody (68) mají oválný tvar.
24. 24. Zařízení podle nároku 17, vyznačené tím, že průchody (68) mají oválný tvar a probíhají podél části stran sousedících jehlanů (61) a rohem, ve kterém se sousedící čtyři jehlany (61) dotýkají.
25. 25. Zařízení podle nároku 17, vyznačené tím, že spodní části stran (66) jehlanů (61) vybíhají z horizontálního povrchu nosného členu (56) pod úhlem alespoň 70° do určité výšky

    -18CZ 288668 B6 a odtud homí části stran (66) dále k vrcholům (65) jehlanů (61) pod úhlem menším než 70°.

    vztaženo k horizontálnímu povrchu nosného členu (56).
26. 26. Zařízení podle nároku 17, vyznačené tím, že strany (66) jehlanů (61) svírají s horizontálním povrchem nosného členu (56) úhel větší než 65°.
27. 27. Zařízení podle nároku 17, vyznačené tím, že průchody (68) mají kruhový průřez a průměr, jehož velikost je v podstatě shodná se vzdáleností mezi základnami sousedících jehlanů (61).
28. 28. Zařízení na výrobu netkané textilie podle nároků 1 až 15, vyznačené tím, že zahrnuje dutý otočný válec (90), jehož součástí je množina jehlanů vybíhajících z vnějšího povrchu válce a uspořádaných axiálně po obvodu tohoto válce, přičemž každý jehlan (61) má vrchol (65), základnu a množinu stěn (66), které probíhají z uvedeného vrcholu (65) k základně a s povrchem válce (90) svírají úhel větší než 55°, přičemž povrch válce (90) zahrnuje množinu průchodů (68) uspořádaných do předem stanoveného vzoru, prostředek pro umístění vláknitého pásu na vrcholy (65) jehlanů (61) na části obvodu válce (90), prostředek (89) nacházející se vně válce (90), který současně vystřikuje souběžné prameny tekutiny proti vláknité vrstvě a následně proti vrcholům (65) a/nebo stranám (66) jehlanů (61) a dále skrze průchody (68) do válce (90), prostředky pro otáčení válce v průběhu rozstřikování tekutiny proti vnějšímu povrchu válce (90), prostředek (94) umístěný uvnitř válce (90) pro odvod tekutiny z povrchu válce a prostředek pro snímání textilie s přeuspořádanými vlákny z povrchu válce.