CZ286673B6

CZ286673B6 - Cube soap

Info

Publication number: CZ286673B6
Application number: CZ199630A
Authority: CZ
Inventors: John George Chambers; Geoffrey Irlam
Original assignee: Unilever Nv
Priority date: 1993-07-05
Filing date: 1994-07-05
Publication date: 2000-06-14
Also published as: HUT74084A; CA2163977A1; PL174919B1; CZ3096A3; ES2098970T3; HU216060B; EP0707631B1; HU9503760D0; GB9313859D0; JPH09500666A; DE69401956T2; AU7187494A; AU699797B2; WO1995002035A1; CA2163977C; BR9406919A; ZA944811B; IN181732B; EP0707631A1; PL312430A1

Description

Kostkové mýdlo

Oblast techniky

Předkládaný vynález se týká zlepšených kostkových mýdel a zmiňuje i způsob jejich výroby.

V předkládaném vynálezu jsou výrazem „kostky“ obecně myšlena pevná trojrozměrná tělesa, ať už ve formě podlouhlých kostek, zaoblených, tabletových kostek, tyčinek, kvádříků nebo jiných prostorových tvarů. Nadto se výraz „kostková mýdla“ týká kostek, obsahujících mýdla mastných kyselin nebo směsi mýdel mastných kyselin s jednou nebo více syntetickými detergentními látkami.

Dosavadní stav techniky

Po velmi dlouhou dobu byla kostková mýdla vyráběna z tuků přeměnou triglyceridových složek tuků na soli mastných kyselin a formováním těchto „mýdel“ do kostek. Obecný přehled lze nalézt ve Wollattově publikaci „The Manufacture of Soaps, Other Detergents and Glycerine“, vyd. John Wiley & Sons, 1985.

Obecně mýdla, obsahující mastné kyseliny s delšími řetězci, zvláště pak levnější Ci6 a Cjg mýdla, získaná z loje a palmových olejů, zajišťují ve výsledných kostkových mýdlech strukturu či zpomalení rozpouštění mýdlové kostky při styku s vodou. Dražší mýdla s kratším řetězcem, odvozeným od laurového tuku, tj. soli kyseliny laurové, a jiná rozpustná mýdla, typicky získaná z kokosového a palmojádrového oleje, přispívají k pěnivým schopnostem celkového prostředku.

Obecným problémem při formování kostkových mýdel bylo nalezení rovnováhy mezi zajištěním struktury, obvykle získané z levnější lojové a/nebo palmové složky, a uchováním pěnivých schopností obecně získaných z nákladnější složky kokosového oleje při praktické celkové ceně.

V typických komerčních přípravcích obsahují kostková mýdla 90 až 50% mýdel mastných kyselin, získaných z loje, tj. nelaurových tuků, a 10 až 50 % mýdel mastných kyselin, získaných z kokosových ořechů, tj. laurových tuků. Zvláště v zemích, kde je lůj pro spotřebitele přijatelný, obsahuje většina komerčních mýdlových přípravků 80 % loje a 20 % kokosového oleje.

V zemích, kde lůj není přijatelný, ho nahrazují jiné nelaurové oleje a tuky, jako je palmový olej.

Kromě mýdel samotných (per se) mastných kyselin mohou kostky toaletních mýdel obsahovat volné mastné kyseliny. Přídavek volné mastné kyseliny je známý jako „přesycení tukem“ a přesycení tukem na 5 až 10 % množství volné mastné kyseliny poskytuje hojnou a krémovitou mýdlovou pěnu. Jiná přesycovací činidla (viz Wollatt, citace výše, str. 267) zahrnují kyselinu citrónovou a jiné kyseliny, které působí tak, že podporují tvorbu volných mastných kyselin v tukové směsi. Známým nedostatkem přesycených produktů ve formě kostek je snížení fyzikální stability kostky, často se projevující zvýšenou „rozměklostí“ při delším vystaveni působení vody.

Obvyklý postup výroby mýdel, používaný při výrobě toaletních mýdel, je v literatuře dobře doložen. V hlavních rysech je postup následovný. Při obvyklé „mokré“ výrobě mýdla jsou tuky, tj. směsi loje a kokosového oleje, zmýdelňovány (saponifikovány) v přítomnosti alkalického činidla (typicky NaOH) za vzniku mastných kyselin jako alkalických mýdel a glycerolu. Glycerol je extrahován solným roztokem za vzniku zředěného roztoku mýdla mastné kyseliny, obsahujícího asi 70 % mýdla a 30 % volné fáze. Tento mýdelný roztok se suší, typicky zahříváním v tepelných výměnících na asi 130 °C a vakuovým sušením, tak aby obsah vody poklesl asi na 12 %, a dokončuje se rozemíláním, hnětením a lisováním do kostek.

- 1 CZ 286673 B6

Nevýhodou směsí, obsahujících mýdlo mastné kyseliny, je hrubozrnnost, vlastnost, která je stanovována v mnoha testech, jak zde bude dále uvedeno. Ke známým řešením problému hrubozmnosti patří snížení množství přítomného mýdla a doplnění směsi do rovnovážného stavu tak zvanými spoluaktivními povrchově aktivními látkami. Megson se spoluautory uvádí v patentu US 3576749, že dříve popsané přesycení toaletních kostkových mýdel zvyšuje jejich jemnost, ale zlepšení není považováno za tak významné jako zlepšení, získané za použití spoluaktivních látek. Stejně jako u přesycovacích činidel problémem, vyplývajícím z přítomnosti spoluaktivních látek, je u výsledných mýdlových kostek ztráta struktury výrobku.

GB 2001098 (Colgate-Palmolive: 1978) uvádí, že přesycená kostková mýdla mohou být výhodně připravena ze směsí, obsahujících především sodné mýdlo vyšších mastných kyselin a menší podíly přesycujících vyšších mastných kyselin, vodu a nejvýše 4 %, lépe pak menší množství, polyethylenglykolového polymeru o velké molekulové hmotnosti. Výhodou takové směsi je zřejmě to, že kostky poskytují bohatou a krémovitou pěnu, jsou však pevné a odolné vůči popraskání.

Podstata vynálezu

Autoři zjistili, že kostková mýdla, obsahující alespoň 5 % hmotnostních polyalkylenglykolu s molekulovou hmotností nižší než 100 000 a mastnou kyselinu C₆ až C₂₂ v hmotn. poměru 1 : 3 až 3 : 1, vykazují překvapivě zlepšené vlastnosti ve srovnání s kostkami s obsahem odpovídajícího mýdla na bázi kokosového tuku.

Přítomnost jak polyalkylenglykolu, tak i mastné kyseliny především významně zvyšuje objem pěny i její krémovitost při zachování přijatelné rychlosti opotřebení a rozměknutí. Nadto se předpokládá, že se tak lze vystříhat určitých obtíži při zpracování, které jsou spojené s přítomností polyalkylenglykolů o velké molekulové hmotnosti.

Předkládaný vynález tedy poskytuje kostkové mýdlo, zahrnující:

a) 44 až 86,5 hmotn. % mýdla mastné kyseliny,

b) 5 až 30 hmotn. % polyalkylenglykolu,

c) 2,5 až 20 hmotn. % C₆ až C₂₂ mastné kyseliny, a

d) 6 až 20 hmotn. % vody, kde poměr polyalkylenglykolu a C₆ až C₂₂ mastné kyseliny je v rozmezí 1:3 až 3:1.

Předpokládá se, že kostky, patřící do rozsahu výše uvedeného přípravku, mají zlepšené vlastnosti, týkající se jemnosti a pocitu na pokožce. Další podrobnosti o preferovaných množstvích a povaze složek jsou uvedeny dále.

Mýdla mastných kyselin

Mýdla mastných kyselin v množství 44 až 86,5 hmotn. % celkového výrobku jsou základní složkou předkládaného vynálezu.

Průměrná délka řetězce mýdel mastné kyseliny patří do rozmezí Ci₂ až C₂₂. Zdroje takových mastných kyselin zahrnují živočišné tuky a/nebo mastné kyseliny, např. lůj a sádlo a od nich odvozenou mastnou kyselinu, a také rostlinné oleje, zejména tuky a/nebo mastné kyseliny, bohaté na kyselinu palmitovou a stearovou, jako jsou palmové oleje a jejich podíly.

Pokud jsou mastné kyseliny odvozeny od olejových zdrojů, poskytujících mastné kyseliny s vysokým stupněm nenasycenosti, jako je olej ze sojových bobů, slunečnicový olej, olej

-2CZ 286673 B6 z rýžových otrub, olej z lněných semen, olej z řepkových semen, podzemnicový olej, mořské oleje a podobně, jsou zásobní oleje s výhodou ztužovány či frakcionovány k získání částečně nebo plně ztužených směsí mastných kyselin a nebo stearinů.

Hlavní objem tuků a mastné kyseliny jsou s výhodou odvozeny z loje, kromě případů, kdy jsou ořechový olej nebo jiné rostlinné náhražky používány z kulturních důvodů.

Z ekonomických důvodů se dává přednost tomu, aby prostředky podle tohoto vynálezu obsahovaly 10 až 50% laurových mýdel, tj. takových, která mají průměrnou délku řetězce menší než Ci6- Nejpreferovanější směsi tuku obsahují kolem 80 % hmotn. lojového a/nebo palmového oleje a kolem 20 % hmotn. oleje z kokosových ořechů.

V upřednostňovaných ztělesněních vynálezu se jodové číslo nelaurových mýdel pohybuje od 10 do 55 a lépe od 45 do 55.

Ačkoli jednoduché oleje, nebo spíše z nich odvozená mýdla mastných kyselin, mohou být použity jako složky přípravků podle vynálezu, není tím vyloučeno ani použití směsí dvou nebo více olejů a/nebo směsí mastných kyselin a v praxi bude obvyklejší.

Upřednostňovaná množství mýdla vzhledem k produktu spadají do rozmezí 50 až 80 hmotn. % na produkt a lépe 55 až 70 % hmotn.

Polyalkylenglykol

Polyalkylenglykol, polymer, je v množství 5 až 30 hmotn. % vzhledem k produktu zásadní složkou prostředků podle předkládaného vynálezu.

Přednost se dává tomu, aby polyalkylenglykolem byl polyethylenglykol (PEG).

Nižší množství uvedeného polymeru neposkytují přínos co do jemnosti a/nebo pocitu na kůži jako podle tohoto vynálezu, zatímco při vyšších hladinách polymeru je záporně ovlivněna zpracovatelnost produktu. Upřednostňované množství polymeru činí přibližně 7,5 až 25 %, lépe pak 9 až 20 % produktu.

Polymer PEG má molekulovou hmotnost typicky nižší než 100 000.

Polyethylenglykol má s výhodou molekulovou hmotnost v rozmezí 100 až 10 000 a přednostně 400 až 5000. Upřednostňovaný PEG je mísitelný s vodou. Polymery PEG s molekulovými hmotnostmi nad 10 000 jsou výrazně méně rozpustné vodou a tvoří nad svými body tání kapaliny o rostoucí viskozitě. To vede k obtížím při zpracování. Ačkoli se předpokládá, že produkty mohou být připravovány smísením PEG o vysoké molekulové hmotnosti a suché mýdelné báze za sucha, nemusel by tento způsob poskytnout smísení na molekulární úrovni, které se pokládá za nezbytné k dosažení požadovaných vlastností. Výhodou PEG o nízké molekulové hmotnosti je to, že mohou být přidávány jako roztavené tekutiny nebo jako vodné roztoky o nízké viskozitě. Přídavek PEG může být uskutečněn v jakémkoli stádiu výroby mýdla, včetně přidání k vysušenému mýdlu, nebo k vlhkému mýdlu před vysušením.

Přesycující činidla

Mastná kyselina, v množství 2,5 až 20 hmotnostních % vzhledem k produktu, je zásadní složkou prostředků podle tohoto vynálezu.

-3CZ 286673 B6

Tohoto množství volné mastné kyseliny lze dosáhnout přídavkem volných mastných kyselin samotných (per se), nebo přídavkem přesycovacího činila, které nemá povahu mastné kyseliny a protonuje podíl mýdel mastné kyseliny ke vzniku volné mastné kyseliny.

K vhodným přesycovacím činidlům s charakterem mastné kyseliny patří lojové, kokosové, palmové a palmojádrové mastné kyseliny. Použity mohou být i jiné mastné kyseliny, ačkoli mastným kyselinám o nízkém bodu tání, zvláště laurovým, se dává přednost pro snadnost zpracování. Upřednostňovaným množstvím mastné kyseliny je 5 až 15 % hmotn., lépe pak kolem 10 % hmotn. vzhledem k produktu.

Jak bylo uvedeno výše, volné mastné kyseliny mohou být přidávány samy o sobě nebo generovány in šitu přídavkem přesycovacího činidla, které nemá charakter mastné kyseliny, jako jsou anorganické či organické kyseliny, s výhodou kyselina citrónová.

Kromě přesycovacích činidel mohou přípravky podle tohoto vynálezu obsahovat jedno nebo více změkčovadel, s výhodou zvolených ze skupiny, obsahující alkoholy s dlouhým alifatickým řetězcem, parafínové vosky, glycerol, monoglyceridy a směsi těchto látek.

Syntetické aktivní látky

Ve zvláštních ztělesněních tohoto vynálezu prostředek dále obsahuje nejméně jednu syntetickou aniontovou aktivní látku v množství, nepřevyšujícím 20 hmotn. % a lépe pak v množství, nepřevyšujícím 10 hmotn. % vzhledem k produktu.

Syntetická aniontová látka je s výhodou zvolena ze skupiny, zahrnující: alkylsulfáty, alkylethersulfáty, α-olefinsulfonáty, isethionáty s dlouhým alifatickým řetězcem, alkylglycerylethersulfonáty, mono-alkylové glycerylsulfáty, alkylsarkosináty, alkyltauridy, alkylsulfosukcináty, alkylfosfáty a směsi těchto látek. Přednost se z aniontových aktivních látek dává laurylethersulfátu sodnému (SLES), α-olefinsulfonátům a sodným isethionátům s dlouhým alifatickým řetězcem. Laurylethersulfátu sodnému (SLES) a sodným isethionátům s dlouhým alifatickým řetězcem se dává zvláštní přednost.

V určitých ztělesněních vynálezu bude prostředek dále obsahovat synergickou látku, ovlivňující jemnost.

Synergická aktivní látka, ovlivňující jemnost, bude s výhodou zvolena ze skupiny skládající se zneiontových povrchově aktivních látek, amfotemích povrchově aktivních látek a jejich směsí. Synergická aktivní látka, ovlivňující jemnost, by měla být přítomna v množství nejméně 5 hmotn. % celkového množství aktivní látky. Zvláště výhodná složení obsahují vzhledem k celkovým aktivním látkám 5 až 25 hmotn. %, lépe 8 až 20 % a ještě lépe 9 až 18 hmotn. % synergické aktivní látky.

K vhodným neiontovým povrchově aktivním látkám patří: polyethoxylované alkoholy, polyethoxylované alkylfenoly, alkylpolyglykosidy, sorbitanové estery, polysorbáty, alkanolamidy, poloxamery a směsi těchto látek.

Z neiontových povrchově aktivních látek se dává přednost polyethoxylovaným alkoholům, zvláště alkylethoxylátům. Upřednostňované alkylethoxyláty mají průměrnou délku alkylového řetězce 10 až 25 uhlíkových atomů a průměrný rozsah ethoxylace činí 3 až 250 jednotek.

K vhodným amfotemím povrchově aktivním látkám patří: aminoxidy, aminimidy, betainy, amidobetainy a sulfobetainy a směsi těchto látek. Kokosové amidopropylbetainy a tegobetainy

-4CZ 286673 B6 jsou zvláště upřednostňovány vzhledem k nízkému možnému obsahu nitrosaminového prekurzoru.

Obsah vody

Ve ztělesněních podle předkládaného vynálezu se celkový obsah vody v kostkovém mýdle pohybuje od 6 do 20 hmotn. % vzhledem k mýdlové kostce.

Obsah vody s výhodou leží v rozmezí 8 až 17 hmotn. % a nejlépe činí 9 až 15 hmotn. %. Nej preferovanějším množstvím vody v konečné kostce je obsah vody normální u mýdlových kostek (kolem 12 % vzhledem ke kostce), neboť k dosažení této úrovně mohou být použity běžné sušičky.

Obsah elektrolytu

Obsah elektrolytu v kostkách se může lišit. V praxi bude hladina elektrolytu ležet mezi 0 a 1,5 % vzhledem k produktu. Všechen tento elektrolyt nebo jeho část může být zbytkem po postupech zmýdelňování, typicky používaných při výrobě mýdla, jak je známa v oboru. Také je známo, že množství elektrolytu může mít určitý slabý vliv na případnou tvrdost produktu. Tyto odchylky modifikují tvrdost mýdlových kostek a lze jich použít k řízení konečné tvrdosti v mezích výroby. Přednost se dává tomu, aby se obsah elektrolytu pohyboval mezi 0,2 až 1,5 hmotn. % vzhledem k produktu.

Upřednostňovaným elektrolytem je chlorid sodný v množství 0,2 až 0,8 % hmotn. Jiné elektrolyty mohou být použity buď samotné nebo ve směsi. Mezi alternativní upřednostňované elektrolyty patří síran sodný a uhličitan sodný.

Minoritní složky

Kromě základních a volitelných přísad uvedených výše mohou prostředky podle předkládaného vynálezu obsahovat jednu nebo více z následujících volitelných přísad: konzervačních látek, parfémů, barviv, zneprůhledněných činidel a optických zjasňovačů, zvlhčujících látek, změkčovadel, germicidních látek a jiných léčebných přísad.

K typickým konzervačním látkám patří látky, které zcela vyruší nebo snižují nežádoucí katalytické účinky těžkých kovů, zejména železa a mědi. S výhodou obsahují organické sekvestrační látky, jako je EDTA či NTA. Je však známo, že vysoká množství EDTA mohou vytvářet zbarvené komplexy s železem a proto je obvyklé použít EHDP (ethan- 1-hydroxy-1,1— difosfonovou kyselinu) ve směsi s EDTA. Upřednostňované množství konzervačních látek je obecně v rozmezí od 0,01 do 0,1 hmotn. % vzhledem k produktu.

K typickým zneprůhledňujícím činidlům patří oxid titaničitý, s výhodou v množství kolem 0,2 až 0,4 hmotn. % vzhledem k produktu.

Typická změkčující a/nebo zvlhčující činidla jsou zvolena ze skupiny, skládající se ze stearylalkoholu, glycerylmonolaurátu, glycerylmonoricinoleátu, glycerylmonostearátu, propan1,2-dionu, butan-l,3-diolu, dokosan-l,2-diolu, norkového oleje, cetylalkoholu, izopropylizostearátu, kyseliny stearové, izobutylpalmitátu, izocetylstearátu, oleylalkoholu, izopropylu laurátu, hexyllaurátu, decyloleátu, oktadekan-2-olu, izocetylalkoholu, eikosanylalkoholu, behenylalkoholu, cetylpalmitátu, silikonových olejů jako dimethylpolysiloxanu, di-nbutylsebakátu, izopropylmyristátu, izopropylpalmitátu, izopropylstearátu, butylstearátu, polyethylenglykolu, triethylenglykolu, lanolinu, kokosového másla, kukuřičného oleje, oleje z bavlníkových semen, loje, sádla, olivového oleje, palmojádrového oleje, řepkového oleje, oleje ze saflorového semene, oleje ze sojových bobů, oleje ze slunečnicových semen, oleje ze

-5CZ 286673 B6 sezamových semen, oleje z kokosových ořechů, arašídového oleje, ricinového oleje, acetylovaných lanolinových alkoholů, petroleje, minerálního oleje, butylmyristátu, kyseliny izostearové, kyseliny palmitové, isopropyllinoleátu, lauryllaktátu, myristyllaktátu, decyloleátu, myristylmyristátu a směsí těchto látek.

Upřednostňovaným elektrolytem, který může být přidáván k prostředkům podle tohoto vynálezu, je samotný isethionát sodný, s výhodou nesubstituovaný. Ten může být přítomen jako 0,1 až 50 % prostředku, lépe 0,5 až 25 % a ještě lépe 2 až asi 15 % vzhledem k hmotnosti.

Pro lepší pochopení předkládaného vynálezu bude zde dále dokreslen pomocí příkladů, na něž se neomezuje.

Příklady provedení vynálezu

Příklady 1 až 7

Následující materiály byly použity k přípravě produktů podle předkládaného vynálezu s přípravky, uvedenými níže v tabulce 1:

TS: mýdla lojových mastných kyselin, mající jodové číslo 46 (vyrobená doma), množství počítaná jako poměr loje:kokosu,

CS: neztužené mýdlo kokosové mastné kyseliny: množství počítaná jako poměr loje:kokosu,

CA: kokosová mastná kyselina; přesycovací činidlo: přídavek počítán vzhledem k celkové mastné látce,

ST: kyselina stearová; přesycovací činidlo: přídavek počítán vzhledem k celkové mastné látce,

PA: polyethylenglykol, molekulová hmotnost 600: přídavek počítán vzhledem k celkové mastné látce,

PB: polyethylenglykol, molekulová hmotnost 4000: přídavek počítán vzhledem k celkové mastné látce,

Prostředky uvedené v tabulce 1 byly připraveny následovně:

a) čisté mýdlo (bez příměsí) bylo připraveno s obsahem lojových mýdel (TS) a kokosových mýdel (CS) při teplotě 85 °C,

b) produkt z kroku (a) byl spojen s PEG (PA nebo PB) a přesycovacími činidly (CA či ST),

c) produkt z kroku (b) byl vysušen a přidány byly parfém a zneprůhledňující činidla za použití běžného pásového mixéru.

d) produkt z kroku (c) byl rozemlet, prohněten a lisován do kostek za použití běžného vybavení.

Produkty mohou být alternativně připraveny přidáním směsi PEG (PA či PB) a přesycovacích činidel (CA nebo ST) ke kuláčům vysušeného mýdla ve vhodném mixéru, např. mlýnkovém mixéru nebo v mixéru se Z-lopatkami.

-6CZ 286673 B6

Produkty jsou hodnoceny vzhledem k objemu pěny (měřením i odhadem), krémovitosti (odhadem), mazlavosti a opotřebování.

Objem pěny byl stanoven metodou mytí rukou, která se blízce podobá normálnímu konzumnímu zvyku. V testu bylo použito 20 nekvalifikovaných dobrovolníků. Každý dobrovolník si navlékl pár chirurgických rukavic a mydlil kostku v nehybné vodě o teplotě 30 °C. Objem vzniklé pěny byl měřen ponořením dobrovolníkových rukou pod kalibrovanou sběrnou nálevku.

Objem pěny (LVE) a krémovitost byly rovněž dohadovány v hodnotách poměrné velikosti.

Rozměknutí bylo stanovováno ponořením částí zvážené kostky do destilované vody při 20 °C po dobu 2 hodin na základě zvýšení zaznamenané hmotnosti. „Hodnota rozměknutí“ je zvýšení hmotnosti na 50 cm² rozměklého povrchu.

Opotřebování bylo stanovováno jako procentní úbytek hmotnosti kostky v důsledku řízeného procesu odmývání. Dobrovolník odmýval předem zvážené kostky za využití dříve popsaného způsobu, přičemž každá kostka byla odmývána každým dobrovolníkem po 4 dny každý den. Poté byly kostky ponechány 24 hodin vyschnout a pak byly opět zváženy. Rozdíl hmotností je vyjádřen jako procentní rychlost opotřebování.

Příklad 1 je srovnávacím příkladem, používajícím běžné 80/20 mýdlo.

Z uvedených výsledků je zřejmé, že přesycení samo o sobě (per se, příklad 7) nemělo významný vliv na krémovitost, objem pěny nebo opotřebování. Mazlavost se zvyšuje tak, jak lze očekávat.

Příklady 2 a 4 vykazují přídavek PEG k běžnému 80/20 mýdlu. Rychlost opotřebování se zvyšuje a nedochází k významné změně objemu pěny či krémovitosti.

Příklady 3, 5 a 6 ukazují přínos přidání jak PEG, tak i mastné kyseliny jako přesycovacího činidla. V každém případě byly objem pěny i krémovitost významně zvýšeny při zachování přijatelné mazlavosti a lychlosti opotřebování.

Tabulka 1

příklad	1	2	3	4	5	6	7
TS	80	80	80	80	80	80	80
CS	20	20	20	20	20	20	20
CA	—	—	7,5 %	—	7,5 %		5,0 %
ST	-	-	-	-	-	7,5	—
PA	-	10%	10%	—	—	—	—
PB	-	-	-	10%	10%	10%	-
parfém	1,0	1,0	1,0	1,0	1,0	1,0	1,0 (%)
voda	12	12,5	13,2	12,8	11,8	11,0	10(%)
% opotřeb.	23,0	34,0	27,8	29,1	21,4	17,9	21,3
mazlavost	9,2	17,0	13,0	12,1	11,1	12,4	12,7
LVM	33,0	35,0	51,2	33,0	48,1	41,2	30,1
LVE	0,87	0,93	1,23	0,87	1,16	0,98	0,87
CR	0,96	0,97	1,10	0,93	1,02	-	0,97

Příklady 8 až 19

Následující látky byly používány k přípravě produktů podle tohoto vynálezu s přípravky, uvedenými v tabulkách 2 až 4.

mýdlo: 80/20 mýdlo lojové/neztužené kokosové mastné kyseliny,

CA: kokosová mastná kyselina; přesycovací činidlo,

PEG: polyethylen s molekulovou hmotností, udanou v tabulkách 2 až 4.

Prostředky v tabulkách 2 až 4 byly připraveny následovně:

b) PEG a CA byly přidány k produktu z kroku (a) a směs byla vysušena buď sušením vzduchem (vzduch) nebo pomocí Mazzoniho vakuové sušičky (M),

c) produkt z kroku (b) byl pak smísen s přídavnými složkami a výsledný produkt byl rozemlet, prohněten a lisován.

U produktů v tabulce 2 byla hodnocena jejich zpracovatelnost. Zpracovatelnost byla hodnocena schopností zpracovacího zařízení úspěšně přepravovat produkt z rozemílacího do lisovacího zařízení.

V tabulkách:

„DB“ označuje, že zde došlo k slabému blokování lisu, které lze překonat použitím kluzné (lubrikační) látky.

„OK“ vzhledem k hnětění ukazuje přijatelnou tvrdost kuláčů.

Tabulka 2

příklad č. složka	8	9 hmotnostní %	10	11
mýdlo	70,1	68,7	70,4	75,7
CA	7,6	7,3	7,6	5,2
PEG 600	10,0	-	-	-
PEG 4000	-	9,9	-	—
PEG 10 000	-	—	10,0	-
PEG 1 000 000	-	—	-	5,2
sůl	0,5	0,5	0,5	0,5
parfém	1,0	1,0	1,0	1,0
voda a menší složky		do 100%
poměr PEG:CA	1,3:1	1,4:1	1,3:1	1:1
způsob zpracování	M	vzduch	M	vzduch
mletí	OK	OK	OK	ne
prohnětení	OK	OK	OK	-
lisování	DB	OK	OK	-

-8CZ 286673 B6

Výsledky ukazují, že produkt, připravený s PEG o vysoké molekulové hmotnosti, není rozemílatelný.

V příkladech 12 až 14 byl hodnocen účinek množství PEG na zpracovatelnost.

Tabulka 3

příklad č. složka	12	13 hmotnostní %	14
mýdlo	76,0	76,4	71,8
CA	5,2	5,3	5,0
PEG 600	5,2	—	—
PEG 4000	-	5,3	10,4
sůl	0,5	0,6	0,5
voda/parfém/menší složky		do 100%
poměr PEG:CA	1:1	1:1	2:1
způsob zpracování	vzduch	vzduch	vzduch
mletí	OK	OK	OK
prohnětení	OK	OK	OK
lisování	OK	OK	OK

Zpracovávání směsi každého příkladu bylo shledáno přijatelným.

V příkladech 15 až 19 byl zkoušen účinek množství CA na zpracovatelnost.

Tabulka 4

příklad č. složka	15	16	17 hmotnostní %	18	19
mýdlo	75,2	71,8	70,2	66,5	70,4
PEG 4000	9,8	10,4	10,2	9,5	10,0
parfém	1,0	1,0	1,0	1,0
voda a menší složky			do 100%
poměr PEG: CA	-	2,1:1	1,4:1	1:1	1:1
způsob zpracování	vzduch	vzduch	vzduch	M	M
mletí	OK	OK	OK	OK	OK
prohnětení	popraskaný	OK	OK	OK	OK
lisování	popraskaný	OK	OK	DB	DB

Zatímco zpracovatelnost příkladů 16 a 17 byla přijatelná, bylo shledáno, že prostředky podle příkladů 18 a 19 trpí jak problémem měkkosti, tak i lepivosti, které měly za následek blokování raznice lisu. Obtíže však byly překonány nanesením kluzné látky na obě strany lisu.

Příklad 15, který neobsahoval žádnou mastnou kyselinu, trpěl vážnými obtížemi zpracování, zvláště ve fázích hnětení a lisování a vzniklé kostky vykazovaly vážné popraskání a poškození povrchu i pokud byla na povrchy raznic lisu nanesena kluzná látka.

Claims

1. Kostkové mýdlo, vyznačující se tím, že obsahuje:

a) 44 až 86,5 hmotnostních % mýdla mastné kyseliny;

b) 5 až 30 hmotnostních % polyalkylenglykolu;

c) 2,5 až 20 hmotnostních % mastné kyseliny C₆ až C₂₂; a

d) 6 až 20 hmotnostních % vody;

kde hmotn. poměr polyalkylenglykolu a mastné kyseliny C₆ až C₂₂ leží v rozmezí od 1:3 do 3:1 a polyalkylenglykol má molekulovou hmotnost nižší než 100 000.

2. Kostkové mýdlo podle nároku 1, vyznačující se tím polyethylenglykol.

3. Kostkové mýdlo podle nároku 1, vyznačující se tím, obsahuje 10 až 50 % laurových mýdel.

4. Kostkové mýdlo podle nároku 1, vyznačující se tím nelaurových mýdel leží v rozmezí od 10 do 55.

že polyalkylenglykolem je že mýdlo mastné kyseliny že hodnota jodového čísla

5. Kostkové mýdlo podle nároku 1, vyznačující se tím, že polyalkylenglykol je přítomen v množství od 7,5 do 25 hmotnostních %.

6. Kostkové mýdlo podle nároku 1, vyznačující se tím, že dále obsahuje syntetickou aniontovou aktivní látku v množství nejvýše 20 hmotnostních %.

7. Kostkové mýdlo podle nároku 1, vyznačující se tím, že dále obsahuje alespoň 5 % hmotnostních synergické aktivní látky, ovlivňující jemnost.

8. Kostkové mýdlo podle nároku 1, vyznačující se tím, že dále obsahuje elektrolyt v množství 0,2 až 1,5 hmotnostního %.

9. Kostkové mýdlo podle nároku 1, vyznačující se tím, že obsah volné mastné kyseliny je získán přidáním volné mastné kyseliny jako takové (per se) či vytvořením volné mastné kyseliny v podmínkách in šitu.