CZ286210B6 - Vícevrstvá netkaná kompozitní textilie - Google Patents

Abstract

Textilie zahrnuje první vrstvu (12) z vláknitého materiálu vybraného ze skupiny zahrnující termoplastická, v proudícím plynu zvlákňovaná, syntetická vlákna, termoplastická, pod tryskou zvlákňovaná, syntetická vlákna, termoplastická syntetická střížová vlákna a jejich kombinace, jejíž plošná hmotnost se pohybuje v rozmezí od 1,7 do 340 g/m.sup. 2.n., s výhodou od 8,5 do 68 g/m.sup. 2.n., a druhou vrstvu (14) ze střížových vláken na bázi celulózy, jejíž plošná hmotnost se pohybuje v rozmezí od 3,4 do 340 g/m.sup. 2.n., s výhodou od 34 do 136 g/m.sup. 2.n., a jejíž vlákna mají délku v rozmezí od 12,7 do 76,2 mm a jemnost ekvivalentní 2 až 5 jednotkám Micronaire, a tyto dvě vrstvy (12, 14) jsou navzájem tepelně spojeny a vytvářejí ucelenou strukturu se spojnou plochou mezi vrstvami (12, 14) od 5 do 75 %, výhodně 10 až 30 % jedné z ploch kompozitní textilie.ŕ

Description

Oblast techniky

Tento vynález se týká vláknitých textilií a zejména nových kompozitních textilií skládajících se zjedné nebo více vrstev termoplastického netkaného materiálu a jedné vrstvy vláken na bázi celulózy (dále jen celulózová vlákna).

Dosavadní stav techniky

Netkané textilie (látky) jsou definovány jako „plošné nebo rounovité struktury vyráběné spojováním nebo proplétáním krátkých nebo dlouhých vláken nebo příze mechanickou, tepelnou nebo chemickou cestou nebo pomocí rozpouštědla“. Tyto textilie nevyžadují, aby vlákna byla přeměněna na přízi. Netkané textilie se také nazývají spojované nebo technické a říká se jim „netkané“ proto, že se vyrábějí jinými postupy než předením, tkaním nebo pletením. Základem všech netkaných textilií je vláknitá struktura, která se může skládat jen z jednoho druhu vláken. Vlákna, která se měří na centimetry, případně jejich zlomky, se nazývají střížová vlákna. Velmi dlouhá vlákna se nazývají „filamenty“ a typicky se měří řádu kilometrů. Ve skutečnosti se filamentová vlákna neměří snadno, protože jejich délka může být i desítky nebo stovky metrů. U vláken musí být jejich délka mnohem větší než jejich průměr, např. poměr délky k šířce (průměru) musí být minimálně 100, ale bývá mnohem větší. Délka bavlněných vláken může být menší než 1,3 cm a může dosahovat až více než 5 cm s typickým poměrem délky k průměru přibližně 1400. Ostatní přírodní vlákna vykazují tyto typické poměry: len 1200, ramie 3000 a vlna 3000. V tomto textu se termíny „vlákno“ nebo „vlákna“ vztahují na krátká i dlouhá vlákna, tj. střížová vlákna i filamenty, pokud není v textu výslovně uvedeno jinak. Například textilie pojené z vláken pod tryskou (spunbonded) jsou tvořeny filamenty, zatímco textilie z vláken zvlákňovaných v proudícím plynu (meltblown) se skládají z různě dlouhých vláken, takže v nich najdeme jak střížová vlákna, tak filamenty. Jednotlivá vlákna mohou být v netkaných textiliích uspořádána organizovaně nebo náhodně. Každá textilie má takové mechanické, tažné a omakové vlastnosti, které vyplývají z druhu spojení a stupně soudržnosti vláken i celkového vyztužení textilie jejími složkami. Technologie výroby netkaných textilií zahrnuje tyto primární kroky: vlákna různých délek a průměrů; strukturace textilie podle metody výroby a zpracování; spojení vlákna ve struktuře a zesílení jednotlivými složkami. Technologie výroby netkaných textilií zahrnuje tyto primární kroky: vlákna různých délek a průměrů; strukturace textilie podle metody výroby a zpracování; spojení vlákna ve struktuře a zesílení jednotlivými složkami. Kombinací jednoho nebo více těchto prvků je možno vyrábět obrovský počet druhů netkaných vláknitých textilií. Volbou typu a délky vláken a procesu jejich spojování a výběrem optimálního výrobního postupu je možné dosáhnout vysoce technické, ale přesto mimořádně pružné kombinace variant.

Netkané textilie se dosud s úspěchem používají ve zdravotnictví jako jednorázové náhražky dřívějších bavlněných, vícenásobně použitelných lékařských a chirurgických plášťů, chirurgických roušek, roušek na obličej, návleků na obuv, sterilizačních obalů a dalších předmětů a jejich obrat se odhaduje na více než jednu miliardu dolarů ročně. Kromě toho našly netkané textilie uplatnění při výrobě zdravotnických výrobků, jako např. hygienických ubrousků, vložek, plen na jedno použití a dalších podobných předmětů. Jednou z výhod netkaných textilií ve srovnání s tkanými textiliemi byla dosud jejich relativně nízká cena. Rozdíl mezi cenou netkaného a tkaného textilu byl dosud tak veliký, že koneční uživatelé mohli netkané textilie po jednom použití vyhodit a přesto se jim ve srovnání s vícenásobně použitelnými tkanými textiliemi ekonomicky vyplatily.

Mezi vynikající vlastnosti netkaných textilií při zdravotnickém a hygienickém použití je jejich příjemný omak (jemnost a splývavost), vzlínavost (wicking capacity), schopnost zadržovat

-1 CZ 286210 B6 kapaliny, absorpční schopnost a pevnost. Koneční uživatelé také oceňují, nakolik se vlastnosti netkaných textilií přibližují vlastnostem tkanin, zejména bavlněných. Všeobecně se o netkaných textiliích soudí, že nemají řadu vlastností, kterými se vyznačují tkaniny, zejména příjemný omak, vzlínavost a schopnost pohlcovat a zadržovat kapaliny. Vyfukované netkané textilie např. 5 vykazují „vzduchový“ objem asi 85 %, spředené netkané textilie asi 90 až 95%. Kromě toho mají tyto struktury nežádoucí chemické vlastnosti, např. jsou hydrofobní a tím nepříliš vhodné např. pro využití ve zdravotnictví. Navíc je povrch těchto netkaných textilií hladký, takže je na pohled i na omak kluzký a mastný. Vláknitý materiál dosavadních netkaných textilií většinou vykazuje nízké povrchové napětí, takže nepřitahuje vodu, a díky tomu mají tyto textilie nízkou schopnost 10 absorpce a retence kapalin obsahujících vodu. Tyto textilie se také obtížně impregnují tekutými přípravky. Dále vzhledem k délkám vláken a způsobu jejich výroby leží vlákna ve struktuře tak, že jejich délka je v podstatě orientována paralelně s rovinou textilie, díky čemuž mají textilie nízkou schopnost absorpce kapalin. Proto bylo vyvinuto značné úsilí ke zlepšení těchto vlastností netkaných textilií a změně technologie jejich výroby a/nebo zpracování. Tato zlepšení však 15 zvyšují cenu netkaného textilu a mohou negativně ovlivnit jeho finanční náskok vůči tkaným textiliím. Kromě toho se vlákna netkaných textilií vyrábějí z ropy, a proto podléhají podstatným výkyvům cen této suroviny, a navíc je třeba řešit jejich konečnou likvidaci po použití.

Podstata vynálezu

Vícevrstvá netkaná kompozitní textilie, vhodná zejména jako náhrada tkaných textilií, která je předmětem vynálezu, zahrnuje první vrstvu z vláknitého materiálu vybraného ze skupiny zahrnující termoplastická v proudícím plynu zvlákňovaná syntetická vlákna, termoplastická pod 25 tryskou pojená syntetická vlákna, termoplastická syntetická střížová vlákna a jejich kombinace, jejíž plošná hmotnost se pohybuje v rozmezí od 1,7 do 340 g/m², s výhodou od 8,5 do 68 g/m², a druhou vrstvu ze střížových vláken na bázi celulózy, jejíž plošná hmotnost se pohybuje v rozmezí od 3,4 do 340 g/m², s výhodou od 34 do 136 g/m², a jejíž vlákna mají délku v rozmezí od 12,7 do 76,2 mm a jemnost ekvivalentní 2 až 5 jednotkám Micronaire. Jedná se o jednotky, 30 které odpovídají jednotkám jemnosti na přístroji, kde se jemnost měří v zařízení za pomocí proudu vzduchu. Tyto dvě vrstvy jsou navzájem tepelně spojeny a vytvářejí ucelenou strukturu se spojnou plochou mezi vrstvami od 5 do 75 %, výhodně 10 až 30 % jedné z ploch kompozitní textilie.

Výhodně je na straně druhé vrstvy odvrácené od první vrstvy dále uložena třetí vrstva z vláknitého materiálu vybraného ze skupiny zahrnující termoplastická v proudícím plynu zvlákňovaná syntetická vlákna, termoplastická pod tryskou pojená syntetická vlákna, termoplastická syntetická střížová vlákna a jejich kombinace, jejíž plošná hmotnost se pohybuje v rozmezí od 1,7 do 340 g/m², výhodně od 3,4 do 68 g/m² a která je tepelně spojena alespoň 40 s druhou vrstvou, přičemž druhá vrstva je vložena mezi první vrstvu a třetí vrstvu.

Ve výhodném provedení jsou vrstvy navzájem spojeny na ucelenou strukturu s prodyšností od 7,6 do 11,3 g/m² v oddělených místech spojnými ploškami po celé rovné ploše textilie, přičemž spojné plošky tvoří v podstatě rovnoměrně uspořádaný vzorek.

Bez ohledu na počet vrstev celé struktury má mít navrhovaná kompozitní textilie optimálně celkovou plošnou hmotnost v rozmezí 17 až 814 g/m², aby se na omak, splývavostí a dalšími vlastnostmi co nejvíce blížila tkaným textiliím. Tohoto cíle je možno dosáhnout pečlivým výběrem jednotlivých vrstev s nízkou plošnou hmotností. Tak je také možno docílit dalších 50 žádoucích nebo požadovaných vlastností, jako je pevnost, vzlínavost, schopnost pohlcování a zadržování kapalin i schopnost vytvořit bariéru (schopnost vyloučit kapalinu při současném umožnění nebo dokonce podpoře přenosu par nebo plynů skrze celou tloušťku struktury).

-2CZ 286210 B6

Kompozitní textilie podle vynálezu se hodí zejména pro výrobu lékařských výrobků na jedno použití, a to díky své schopnosti vytvářet bariéru, příjemnému omaku, vzdušnosti, pevnosti, vzlínavosti, schopnosti pohlcovat a zadržovat kapaliny a dalším skvělým vlastnostem.

Přehled obrázků na výkresech

Obr. 1 je schematické znázornění jednoho provedení textilie, která zahrnuje různé vlastnosti předkládaného vynálezu.

Obr. 2 je schematické znázornění jiného provedení textilie, která zahrnuje různé vlastnosti předkládaného vynálezu.

Obr. 3 je schematické znázornění procesu vytváření textilie, která zahrnuje různé vlastnosti předkládaného vynálezu.

Obr. 4 je schematické znázornění dalšího procesu výroby textilie, která zahrnuje různé vlastnosti předkládaného vynálezu.

Obr. 5 je schematické znázornění ještě dalšího procesu výroby textilie a přístroje na výrobu textilie zařazeného do tohoto technologického procesu.

Obr. 6 znázorňuje přístroj na měření absorpčních a retenčních schopností textilií.

Obr. 7 znázorňuje přístroj na testování vzlínavosti textilií.

Obr. 8 až 34 znázorňují grafy hodnot vzlínavosti vzorků podle údajů uvedených v tabulce X.

Obr. 35 znázorňuje graf hodnot vzlínavosti laminátů podle předkládaného vynálezu při různých hmotnostech bavlněného jádra.

Obr. 36 znázorňuje graf vzlínavosti nelaminátových bavlněných textilií.

Obr. 37 znázorňuje grafické srovnání vzlínavosti laminátů s bavlněným jádrem a laminátů s jádrem z ramie.

Příklady provedení vynálezu

Kompozitní textilie 10 na obr. 1 se skládá z první vrstvy 12 a druhé vrstvy 14. Jak ukazuje obrázek, tyto vrstvy jsou navzájem spojeny spojnými ploškami ve tvaru diamantů 16, které mají v podstatě stejnou velikost a jsou od sebe stejně vzdáleny. Optimálně by se tyto spojné plošky měly táhnout v podstatě přes celou plochu kompozitní textilie a spojovat tak jednotlivé vrstvy v celistvou strukturu. Obr. 2 znázorňuje jiné provedení textilie 10, které se také skládá z první a druhé vrstvy, 12' a 14' v uvedeném pořadí, a navíc z třetí vrstvy 20.

Alespoň jedna vrstvy kompozitní textilie podle předkládaného vynálezu je z termoplastických umělých vláken. Proto je možné provádět spojení jednotlivých vrstev textilie některou ze známých tepelných spojovacích metod, např. protažením na sebe položených vrstev mezi sadou ohřátých válců. Alespoň jeden z těchto válců by měl mít povrch tvořený výstupky 30 (viz obr. 3), které vytvářejí oddělené spojné plošky, podobné ploškám ve tvaru diamantů na obr. 1, vytvořené kombinací tlaku a tepla vyvíjených na textilii při jejich průchodu mezi válci. Dále je také možno použít jiné způsoby tepelného spojování, např. ultrazvukové svařování a podobně. Další techniky spojování vrstev kompozitní textilie podle předkládaného vynálezu mohou být fyzické spletení

-3 CZ 286210 B6 vláken více vrstev, např. vodní splétání (hydroentanglament), jehlování a podobně. V každém případě optimálním způsobem spojení jednotlivých vrstev je vytvoření oddělených, relativně malých spojných plošek, která jsou rozloženy v podstatě po celé ploše kompozitní textilie a mění jednotlivé vrstvy v jednotnou celistvou strukturu bez negativního vlivu na žádané vlastnosti textilie. Při spojování pokrývají spojné plošky asi 5 až 75 % povrchu kompozitní textilie. Optimální hodnota celkového pokrytí povrchu kompozitní textilie spojnými ploškami je však asi 10 až 25%.

Při jedné metodě výroby kompozitní textilie podle tohoto vynálezu se každá z vrstev textilie tvoří samostatně a vrstvy se na sebe kladou metodou laminování. Jednotlivé vrstvy textilie jsou položeny na sebe a spojeny tak, jak bylo uvedeno výše. Je však nutné si uvědomit, že je možné vytvářet několik vrstev předkládané textilie v podstatě současně, jako např. při výrobním postupu „inline“, kdy je vytvořena jedna z vrstev a poté je na této první nebo předchozí vrstvě vytvořena druhá nebo další vrstva. V tomto druhém příkladě může proces spojování také probíhat „inline“ a zespoda na základní vrstvu, takže je možno vytvořit na obou stranách konečné vrstvy celé struktury. Tyto výrobní postupy jsou odborníkům na výrobu textilií dobře známy. Obr. 3 znázorňuje schematicky postup kladení předtím vytvořených vrstev 15, 17 a 19 na sebe na dopravníku 21 pohybujícím se dopředu a následné spojování vrstev do celistvé struktury 10 tím, že se textilie nechá projít mezerou 24 mezi dvěma ohřátými válci 26 a 28. V tomto provedení je homí válec 28 opatřen povrchovými výstupky 30, které umožňují vytvářet oddělené spojné plošky 16. Z obrázku je patrné, že kompozitní textilie 10 se navíjí na válec 32 za účelem uskladnění a následného použití. Vrstvy 15 a 19 je možno vyrobit ze syntetických vláken například pojením pod tryskou, zvlákňováním v proudícím plynu nebo jiným postupem, který zajistí vytvoření celistvé samonosné textilie.

Obr. 4 schematicky znázorňuje postup výroby textilie podle předkládaného vynálezu, v níž je první vrstvy 40 ze syntetických termoplastických vláken vyráběna tradiční metodou 44 zvlákňování v proudícím plynu nebo pojením pod tryskou a poté uložena na dopředu se pohybující dopravník 42. Vrstva 48 z celulózových vláken, vytvářená buď předem („offline“), nebo současně („inline“) tak, jak ukazuje obr. 5, je kladena na první vrstvu 40 umístěnou na pohyblivém pásu 42. Třetí vrstva 50 z termoplastických syntetických vláken je vyráběna tradiční metodou 51 zvlákňování v proudícím plynu nebo pojení pod tryskou a kladena na celulózovou vrstvu 48 tak, aby vznikla třívrstvá struktura, v níž je vrstva z celulózových vláken uložena mezi vnější vrstvy 40 a 50 ze syntetických termoplastických vláken. Ve znázorněném postupu se těchto několik na sobě ležících vrstev protáhne mezerou mezi dvěma ohřátými tlakovými válci 54 a 56, z nichž jeden má na vnějším povrchu výstupky 58, které umožní tepelné propojení těchto několika vrstev do celistvé struktury 59. Kompozitní textilii je možno shromáždit na válci 60 pro další použití. Jak vyplyne jasněji z dalšího textu, jedna z vrstev 40 a 50 (první a druhá vrstva), případně obě mohou být vyrobeny tradičním zvlákňováním v proudu plynu, pojením pod tryskou nebo podobnými postupy, včetně tepelného pojení struktur ze syntetických střížových vláken.

Obr. 5 znázorňuje další řešení postupu při výrobě textilie v souladu s předkládaným vynálezem. V tomto provedení je první vrstva 64 ze syntetických vláken vyrobena pomocí zvlákňování v proudu plynu nebo pojení pod tryskou přístrojem 66 zařazeným v tomto technologickém postupu („inline“), vedena přes vodicí kladku 65 a umístěna na homí větev prvního dopravníku 67. Jak je patrné z obrázku, součástí procesu je také mykací část 68, v níže je balík 69 z celulózových vláken zaveden do „inline“ mykací linky 70, z které je mykaná textilie 71 podána přímo na druhý dopravník 72. Z dopravníku 72 je celulózová vrstva položena na vrstvu 64 na dopravníku 67. Dále je vytvořena třetí vrstva 74 ze syntetických vláken pomocí dalšího tradičního „inline“ zařízení 75 pro zvlákňování v proudícím plynu nebo pojení pod tryskou, která je podána přes vodicí kladku 76 a položena na povrch celulózové vrstvy 71 tak, aby celulózová vrstva 71 byla uložena mezi vrstvami 64 a 74 ze syntetických vláken „sendvičovým“ způsobem. Tyto vrstvy jsou ve směru dopředu prosunuty mezerou 77 mezi dvěma ohřátými válci 78 a 79,

-4CZ 286210 B6 z nichž ten horní 78 je na vnějším povrchu opatřen výstupky 81, kterými se docílí oddělených tepelných spojů alespoň mezi horní vrstvou 74 a celulózovou vrstvou 71, které jednotlivé vrstvy spojují v celistvou strukturu. Pevně spojená kompozitní textilie 83 se navíjí na válec 85 za účelem uskladnění a následného použití. Existuje také možnost vytvořit pomocí konvenčního vzduchového formovače 89 vrstvu 87 ze syntetických střížových vláken a vložit ji do kompozitní struktury 83 mezi celulózovou vrstvu 71 a jednu nebo obě vrstvy 64 a 74 ze syntetických vláken.

V předkládaném vynálezu se kompozitní textilie skládá nejméně ze dvou vrstev. Minimálně jedna vrstva musí být vyrobena z celulózových vláken. Termínem „celulózový“ se pro účely tohoto vynálezu rozumí vytvořený ze střížových vláken, která obsahuje od 25 do 100 % celulózy. Mezi celulózové materiály vhodné pro výrobu vláken patří bavlna, ramie, konopí, juta, len, kenaf, vylisovaná cukrová třtina, eukalyptus, viskózové hedvábí (regenerovaná celulóza) a jejich kombinace, ale nikoli vlákna s obsahem dřevné buničiny. Vybrané celulózové vlákno se typicky zpracovává známým způsobem tak, aby výsledným produktem bylo čisté, jasné vlákno, které snadno pohlcuje kapaliny. Bavlna se například čistí a bělí, aby se z vláken odstranila mastnota apod. a aby vlákno bylo poddajné a savé a zároveň neobsahovalo žádné cizorodé látky a mělo jasnou barvu (bílá se považuje za barvu). Pro řadu aplikací však stačí jen částečné vyčištění a není třeba provádět bělení, protože stupeň absorpčnosti a/nebo vzlínavosti vláken je pro dané účely dostačující. Celulózová vlákna vhodná pro výrobu podle tohoto vynálezu mají délku přibližně od 1,3 do 7,6 cm. Bavlněná vlákna by měla být asi 1,7 až 3,2 cm dlouhá, zatímco vlákna ramie nebo lnu mohou mít maximální délku 7,6 cm. Další vlákna je možno podle potřeby nalámat nebo nasekat na žádanou délku. Použitá celulózová vlákna se nepřeměňují na přízi nebo nitě. Je možno je však zpracovat např. mykáním a podobně tak, aby byla orientována v určitém směru nebo naopak náhodně a vytvářela samonosnou strukturu. Vlákna je možno použít přímo z balíku z výrobního procesu a zavést do kompozitní textilie jako vrstvu, v níž jsou vlákna mykáním uspořádána víceméně navzájem paralelně nebo jsou náhodně orientována. Jemnost bavlněných vláken by měla být mezi přibližně 3 a 5 jednotkami Micronaire, aby zajišťovala dostatečnou pružnost a požadovanou kvalitu omaku, splývavost a další vlastnosti kompozitní textilie podle tohoto vynálezu. Bavlněná vlákna větší než asi 5 jednotek Micronaire jsou méně pružná a textilie z nich vytvořené bývají na omak hrubé a nepříjemné. Doporučeným druhem celulózových vláken pro výrobu kompozitní textilie podle předkládaného vynálezu jsou právě bavlněná vlákna. Nemají hladký povrch a na rozdíl od polyolefinů, které mají povrchové napětí (energii) 3,1.10*⁶ J, vykazují bavlněná vlákna povrchové napětí 4,4.10'⁶ J, a tím mají tendenci zůstávat po uložení do kompozitní textilie podle tohoto vynálezu na místě. Bavlněná vlákna navíc znásobují skvělé vlastnosti kompozitní textilie, např. její vzlínavost, absorpčnost a schopnost zadržovat kapaliny, zvětšování objemu, schopnost odpuzovat vodu při současném propouštění par a plynů a případně i pevnost, zejména v případech, kdy mají vyfukované struktury plošnou hmotnost nižší než 17 g/m².

Bez ohledu na to, které z celulózových vláken se použije při vytváření vnitřní vrstvy předkládané vícevrstvé kompozitní textilie, musí být tato vnitřní vrstva složen ze střížových vláken a nikoli filamentů. Jen střížová vlákna, která mají relativně malou délku a často jsou v kombinací různých délek, z nichž všechny jsou menší než 7,6 cm a optimálně než 5 cm, totiž zaručují rozmanitost svých zakončení. Protože se tato vlákna nespřádají do příze, ale jsou ve vnitřní vrstvě přítomna jednotlivě a nemají žádnou výraznější orientaci než to, že jsou uspořádána ve struktuře, která je dostatečně celistvá, aby ji automatické přístroje mohly položit na dopravník nebo jinou textilní strukturu na dopravníku, mají zakončení těchto vláken tendenci rozprostírat se v textilní struktuře všemi směry. Mnohé konce vláken se tudíž obecně táhnou podélně vzhledem k rovině textilie a dokonce vyčnívají z plošného povrchu textilie. Tato vlastnost textilie ze střížových vláken je jedním z nejvýznamnějších důvodů, proč se tato textilie v této formě nepoužívá v lékařství. V souladu s předkládaným vynálezem je možno tuto dosud nepřijatelnou textilii uchytit mezi dvěma textilie z umělých netkaných vláken tak, aby umělá vlákna zadržovala krátká celulózová vlákna. Tyto umělé vláknité textilní vrstvy však musejí být pečlivě zvoleny, aby neovlivnily negativně omakové a ostatní žádoucí vlastnosti výsledné

-5 CZ 286210 B6 kompozitní textilie. Textilie z umělého vlákna jsou také preferovány proto, že umožňují, aby celulózová vlákna vnitřní vrstvy dodala kompozitní textilii žádoucí omak, vzlínavost i retenčnost. Tohoto cíle se v předkládaném vynálezu dosahuje tím, že se použijí textilie z umělých vláken, vyrobených technologií, zaručující dostatečný „vzduchový“ objem, a zároveň z tak jemných vláken, aby tyto textilie sloužily jako bariéra pro baktérie apod. a současně nezabraňovaly průnik par nebo kapalin do vnitřní vrstvy z celulózových vláken, kde je kapalina rychle zachycena a nepropuštěna ven.

Ta zakončení krátkých střížových vláken vnitřní vrstvy kompozitní textilie, která jsou orientována obecně laterálně vzhledem k rovině vnitřní vrstvy, slouží k vymezení oblastí dopravy kapaliny do té vnitřní vrstvy. Vnější vrstvy z umělých vláken jsou ve své podstatě hydrofobní a mají nízké povrchové napětí. Jejich vlákna jsou rovnoměrně dlouhá a špatně přepravují kapalinu. Střížová vlákna vnitřní vrstvy jsou naopak hydrofilní a mají poměrně vysoké povrchové napětí, jsou nehladká, po délce zkroucená a je jich mnoho, takže jsou schopna odvádět kapalinu do těla vnitřní vrstvy. Navíc řada zakončení střížových vláken vnitřní vrstvy, která se táhnou podélně vzhledem k rovině vnitřní vrstvy, slouží jako cesty pro dopravu kapaliny do vnitřní vrstvy, a to jak vzhledem ke své afinitě ke kapalinám, tak vzhledem k tomu, že díky svému velkému počtu, své geometrii a orientaci ve vnitřní vrstvě vytvářejí velké množství kapilár, které napomáhají pohybu kapalin do vnitřní vrstvy a zadržování kapalin uvnitř této vrstvy. Bavlněná vlákna také při namočení nabobtnávají, takže se hodí pro textilie, které mají za úkol absorbovat kapaliny a sloužit jako bariéry.

Jak praxe ukazuje, je textilie z celulózových vláken, v níž vlákna nejsou navzájem spojena, pro většinu lékařských výrobků na jedno použití nevhodná. Za prvé není dost pevná, aby byla samonosná, a za druhé vlákna mají tendenci se z textilie uvolňovat, a tím představují nepřijatelné potenciální zdroje znečištění. Např. volná vlákna z chirurgických plášťů, která by se dostala do otevřené rány nebo řezu, by mohla být zdrojem granulomů, a proto textilie pro tyto aplikace musejí mít vlákna přiměřeně upevněna. Podle předkládaného vynálezu je možné celulózová vlákna kombinovat s termoplastickými umělými vlákny. Jak bude uvedeno dále, kombinací vrstvy celulózových vláken a vrstvy termoplastických umělých vláken, které jsou navzájem tepelně spojeny oddělenými spojnými ploškami, vzniká koherentní kompozitní textilie, která vykazuje vylepšené vlastnosti, zejména vzlínavost, retenčnost a pevnost. Zejména vrstva umělých vláken dodává kompozitní textilii pevnost a odolnost vůči otěru, a proto se vrstva z celulózových vláken vkládá mezi vnější vrstvy z umělých vláken.

Dřívější vyfukované a spředené textilie z termoplastických umělých vláken vyžadovaly speciální a dodatečnou úpravu, aby je bylo možno použít k výrobě zdravotnických a hygienických výrobků na jedno použití. Autoři předkládaného vynálezu však zjistili, že použitím vybraných textilií s vrstvami na bázi celulózy je možné vyrobit pevně spojenou kompozitní textilii, která nevyžaduje žádnou speciální úpravu vrstvy z umělých vláken, a že je možné tyto textilie přímo zabudovat do kompozitní struktury. Vzhledem k této schopnosti má předkládaný vynález zásadní ekonomický přínos.

Podle tohoto vynálezu se textilie z umělých vláken vyrábějí technologií vyfukování nebo spředení. Průměr vyfukovaných umělých vláken by se měl přibližně pohybovat od 0,5 do 10 mikrometrů, zatímco průměry vláken ve spředených textiliích se pohybují v rozmezí 8 až 50 mikrometrů. Obecně jsou spředená vlákna hrubší, ale pevnější než vyfukovaná vlákna, protože po ochlazení získávají výraznou orientaci. V obou případech tvoří vlákna samonosnou strukturu. Optimální plošná hmotnost vyfukované textilie vhodné pro použití podle tohoto vynálezu je velmi nízká, a to v rozmezí od přibližně 1,7 do 340 g/m² a s výhodou od 8,5 do 68 g/m². Optimální plošná hmotnost spředené textilie vhodné pro použití podle tohoto vynálezu je také velmi nízká, a to v rozmezí od přibližně 3,4 do 340 g/m² a nejlépe mezi 10,2 a 68 g/m². Textilie s plošnou hmotností menší než přibližně 1,7 g/m² nemají většinou dostatečně velkou hustotu vláken, aby udržovaly celulózová vlákna a vykázaly dostatečnou pevnost a další kvality

-6CZ 286210 B6 požadované na kompozitní textilii. Textilie s vyšší plošnou hmotností, tj. nad 340 g/m², činí v kombinaci s celulózovou vrstvou kompozitní textilii příliš hrubou. Konkrétnější popis metod pojení pod tryskou a zvlákňování v proudícím plynu a textilií vyrobených těmito postupy lze nalézt v publikaci nazvané „Proceeding, Fiber Producer Conference 1983“ (Sborník z konference výrobců vláken), 12. až 14. dubna 1983, str. 6-1 až 6-11.

Jak již bylo řečeno, optimální kompozitní textilie podle tohoto vynálezu obsahuje vnitřní vrstvu celulózových vláken, která je vložena mezi vnější vrstvy ze syntetických vláken. Kompozitní textilie se proto může skládat z různých kombinací vrstev. Například: kromě požadované vrstvy z celulózových vláken může mít kompozitní textilie první vrstvu ze syntetických vláken, zvlákňovaných v proudícím plynu, která se dotýká jedné strany vrstvy z celulózových vláken, a třetí vrstvu ze syntetických vláken pojených pod tryskou, která se dotýká druhé strany vrstvy z celulózových vláken. Podobně může být první i třetí vrstva tvořena vlákny buď zvlákňovanými v proudícím plynu, nebo pojenými pod tryskou. Dále je možné vytvořit více vrstev z celulózových vláken, které mohou, ale nemusí být odděleny dalšími vnitřními vrstvami ze syntetických vláken, ať už zvlákňovaných v proudícím plynu nebo pojených pod tryskou. V každém případě musejí být celulózová vlákna chráněna minimálně jednou vnější vrstvou a ještě lépe dvěma vnějšími vrstvami ze syntetických vláken. Je nutné si uvědomit, že přidáním dalších vrstev do kompozitní textilie se zvyšuje její cena a mohou se zhoršit její omakové a jiné kvality.

Vzorky kompozitních textilií podle předkládaného vynálezu byly vyrobeny postupem znázorněným na obr. 3. Vlákna na bázi celulózy byla vložena do čechracího a míchacího stroje, kde byla vlákna z balíku rozvolněna a rovnoměrně smíchána. Z tohoto stroje byla vlákna přivedena do mykadla, kde byla mykáním vytvořena textilie, která byla přímo (bez navinutí) odejmuta do mykadla a poté položena na vrstvu z termoplastických syntetických vláken na dopravníku. Mykadlo použití při výrobě těchto vzorků mělo u výstupu připojenou jednotku pro náhodnou orientaci vláken, takže vlákna byla náhodně uspořádána s malou nebo žádnou orientací ve směru stroje. Poté byla tato vrstva z celulózových vláken překryta třetí vrstvou z termoplastických syntetických vláken tak, aby celulózová vrstva byla vložena mezi dvě vnější vrstvy z termoplastických syntetických vláken. Tento laminát byl pak prosunut mezerou mezi sadou ohřátých válců, z nichž jeden měl hladký povrch a druhý byl pokryt oddělenými výstupky s průřezem ve tvaru diamantu. Další podrobnosti o provozních parametrech použitých při výrobě těchto vzorků a složení různých vzorků obsahuje tabulka I a II.

Tabulka I

Parametiy a jejich úrovně

Počet úrovní

Parametr_________________

Vyfukované textilie

1. Pryskyřice

2. Plošná hmotnost textilie

Textilie ze střížových vláken

1. Plošná hmotnost

2. Obsažená vlákna

3. Denier vláken

- bavlna

-PP

4. Délka vlákna

- bavlna

Hodnoty

Himont Valtec 442, Exxon PD 3495G

24 g/m^{* 1 2} g/m²

34 g/m² bavlna (C), polypropylen (PP)

1,75 (Veratec „Easy Street“)

2,2 (Hercules T-185)

3,0 (BASF bico „Merge 1080“)

2,5 cm

Tabulka I - pokračování

Parametr Počet úrovní Hodnoty

-PP	1	3,8 cm
Tepelné spojování
1. Vzorce válce	1	diamant
2. Podíl vyvýšené části vzorku	1	16,6%*
3. Tlak ve štěrbině	1	4464 kg/m
4. Teplota
- homí	4	128 °C, 133 °C, 134 °C, 135 °C
- spodní válec	4	127 °C, 129 °C, 131 °C, 132 °C
5. Povrchová rychlost válců kalandru	1	8,8 m/min

* Spojovací plocha Kusterova kalandru použitého pro výrobu vzorků v tabulce II

Tabulka II

Technologické podmínky výroby vzorků laminátů¹ z v proudícím plynu zvlákňované/bavlněné/v proudícím plynu zvlákňované textilie

Vzorek č.	Plošná hmotnost vrstev2 (g/m2)	Složeni vrstev	Teplota (°C) spojovací válce	Složení kompozitní textilie
	homí/střední/spodní	homí	střední	spodní	homí	spodní	bavlna (%)	PP (%)
1	24/34/24	UT-1-243	100% bavlna	UT-1-24	128	129	41,8	58,2
2	24/34/24	UT-1-24	100% bavlna	UT-1-24	134	129	41,8	58,2
3	24/34/24	UT-1-24	100% bavlna	UT-1-174	134	129	45,4	54,6
4	24/34/24	UT-1-24	100% PP5	UT-1-24	135	132	0	100
5	24/34/17	UT-1-24	100%PP5	UT-1-17	135	132	0	100
6	24/34/17	UT-1-24	100%BFPP6	UT-1-17	135	132	0	100
7	24/34/24	UT-1-24	100%BFPP6	UT-1-24	135	132	0	100

¹ vyráběné textilie 102 cm ² vnější vrstvy byly tvořeny textiliemi z v proudícím plynu zvlákňovaného (MB) polypropylenu (PP) o různé plošné hmotnosti a střední vrstva byla tvořena střížovými vlákny ³ MB polypropylen Himont Resin (24 g/m²) ⁴ MB polypropylen Himont Resin (17 g/m²) ⁵ polypropylen Hercules T-185 ⁶ dvousložkové vlákno BASF

Byly testovány tyto vlastnosti vzorků vyrobených podle údajů v tabulce I a Π, a to takto:

Bariéra - bariéra znamená schopnost látky odolat průniku tekutiny a mikroorganismů. Vytváření bariéry chrání personál operačního sálu a pacienty před infekcí.

Test_______________________________________________Použitý testovací postup________________

Hydrostatický tlak testovací metoda AATCC 127-1985

Míra odpuzování mastnoty testovací metoda AATCC 118-1983

Průnik při nárazu vody 42-1985 testovací metoda AATCC 42-1985

Míra průniku vodní tříště 22-1985 testovací metoda AATCC 22-1985

Pevnost - netkané textilie používané ve zdravotnictví také musejí být dostatečně pevné, aby nedošlo k jejich roztržení nebo propíchnutí po celou dobu od výroby až po použití konečného výrobku.

-8CZ 286210 B6

Test	Testovací postup
Zátěž při přetržení Pevnost v dotržení (Elmendorf) Pevnost v protlačení (Mullen) Prodloužení při tahu	IST1 110,0-70(82) IST 100,0-70 (R82) IST 30,0 - 70 (R82) IST 110,0-70(82)

¹ Standardní test INDA (Association of the Nonwovens Fabrics Industry, Sdružení pro výrobu netkaných látek)

Splývavost a pohodlí - splývavost netkané látky znamená její schopnost přizpůsobit se tvaru objektu, který zakrývá. Těmito objekty se rozumí např. pacienti, operační stoly a vybavení. Pohodlí znamená vzdušnost, správný výběr materiálu a návrh výrobku.

Test	Testovací postup
Prodyšnost (Frazier) Délka pro ohyb při zaměření na nosník	IST 70,1 -70 (R82) ASTMD 1388-64

io Výsledky těchto testů jsou uvedeny v tabulce HLA a ΙΠΒ.

O <© aooocooooáorcn cn cn cn cn cn os oo cn cn o o o o n· — ooooo ooooooooooo ©\ οοΓ^Γ'ΟοοοΓ'Ο Γ' os r~-

^r cn rr os r- cn oo o cn r- oo

Výsledky testování laminátových textilií bez povrchové úpravy

CN 00 00^ 90 N; CN~© — o rí+t — n Tt + οο’ι/ΐr+

CN CN CN CN CN CN CN cn CN cnCN © X X °®r<

’Τ - O O N TT Ό τι (NTC _, CNtNCNCNcnCNcnCN

N-©scnOO©>N-©s«cn©cn <n .t in rf un <n cn iocn o o cT o o o O —“ —” —— cnoo>xsoa>(NOs<NCs oo^OsooosooTj-cnN^^cnwi O o θ’ o o —' -Γ — —“ — — cn cn oo os '©'©r^OCsOsmcnoosoin —«_Λ — — — — — — — C> <O <O θ' θ' θ' O o θ' o θ' θ' O o o

<©

CN cn <— Tf o o n o o r- sO un oo^ ©\ 7, - c*\ ©s_ o cn o’ v© v©*¹ θ' ©Γ v© cn — cncnmcncncncN^ —

OO Os	Tt 00	00 so	00	SD CN	so SD	CN	cn 00	cn 3	o Γ-	SD
Os	r--	i/n	o	O	Γ-	O	o	00	r-	cn
O	r-	O	SD	CN	so	so	r—i	r-*·	so	00
		cn	f—·	oC	cn		(N	o	r-'	CN
	so		cn		m	cn	Γ*-	r-	r-	Os
			1—	—	*-*	I—·	(N	CN	<N	CN

r*. cn jn cn in — os r~ ©Γ r-~ ©? o? o? o? θ' cn cnr-r-NO^cwoooN 90 ©^ cn —cn — rr o r-^ oo ©y vT ir? irT uT vn un uT nr~ cTtFcT cn —< cn oo cn oo cn cn o CN ©y G. Ny ©y cn un © ©y ©_ ©y r~r'~'r-^t'-^vo't'~'t''cncnTř' cn — CNcnN-in©t^oo©s2X

Vzorek č. 8 = 61 g/m² textilie SMS (pojená pod tryskou/zvlákňovaná v proudu plynu/pojená pod tryskou) bez povrchové úpravy Vzorek č. 9 = 61 g/m² textilie SMS s povrchovou úpravou Vzorek č. 10 = 78 g/m² textilie SMS bez povrchové úpravy Vzorek č. 11 = 78 g/m² textilie SMS s povrchovou úpravou •ZT

O

Údaje v tabulce III ukazují, že lehké lamináty podle tohoto vynálezu vykazují takové hodnoty pevnosti, které je plně opravňují k náhradě dříve vyráběných materiálů ze syntetických vláken, tj. dosavadních textilií SMS, které se dosud s oblibou používají ve zdravotnictví. Předkládané lamináty mají navíc dobré omakové (délka pro ohyb) a bariérové vlastnosti na rozdíl od laminátů, které nejsou opatřeny vrstvou z celulózových vláken. Jak uvidíme později, lamináty podle tohoto vynálezu mají vynikající schopnost absorpce, zadržování a nasákání kapalin, díky kterým jsou pro zdravotnické aplikace mnohem vhodnější.

Repelentní povrchová úprava

Vzorky laminátů byly opatřeny povrchovou fluorochemickou vrstvou, aby se zlepšila jejich odpuzovači schopnost vůči vodě, olejům, krvi, alkoholu a dalším vodu obsahujícím kapalinám a jejich schopnost vytvářet bariéru.

Povrchová fluorochemická úprava byla provedena tradiční metodou povrchové úpravy - tzv. „klocováním“. Tato impregnace se provádí tak, že se vzorek ponoří do chemické směsi a pak prosune mezerou mezi sadou válců, které z impregnovaného laminátu tlakem vymačkají nadbytečné chemikálie. Tlak v mezeře je možné regulovat tak, aby bylo dosaženo žádaného stupně odmačkání (Wet Piek Up Percentage, WPU%). Stupeň odmačkání znamená množství povrchového roztoku absorbovaného laminátovým vzorkem. Vzorky bez povrchové úpravy byly váženy po nařezání. Vzorky protažené fulárem za účelem fluorochemické impregnace byly váženy po dokončení povrchové úpravy. Stupeň odmačkání byl určen podle tohoto vzorce:

WPU⁰/ = Hmotnost impreg. vzorku - hmotnost neimpreg. vzorku * 100

Hmotnost impregnovaného vzorku

Hodnoty stupně odmačkání pro různé vzorky laminátů uvádí tabulka IV

Tabulka IV

Stupeň odmačkání laminátových vzorků MSM

Vzorek č. 1 2 3 4 5 6 7

Stupeň odmačkání (%) 152.10 145,50 149,43 157,96 157.90 140.91 140.11

Fluorochemická impregnace laminátových vzorků byla prováděna na fuláru širokém 45,7 cm. Použitou fluorovou chemikálií byl přípravek 5% „Zonyl“ PPR od firmy Dupont. Plánován byl stupeň odmačkání 140 %. Vzorky byly fluorochemicky impregnovány pomocí fuláru se dvěma prohlubněmi a dvěma mezerami pod tlakem 207 kPa. Impregnované vzorky pak byly ošetřeny vkonvekční peci na rámu s hroty při teplotě 121 stupňů Celsia po dobu 3,5 minuty. K impregnaci byla použita tato chemická směs:

Klocování (plánovaný stupeň domačkání 140%)

Celkem

Poměr hmotnosti (%)

3,6

96,4

100,00

Fluorochemicky povrchově upravené vzorky byly testovány shora uvedenými testovacími postupy, aby se zjistila jejich schopnost vytvářet bariéru, jejich pevnost, splývavost a pohodlnost. Výsledky testů impregnovaných laminátových vzorků ukazuje tabulka V.

-12CZ 286210 B6

Výsledky testů impregnovaných laminátových textilií

OO	oo	00	Γ-*	oo	NO	NO
m	r-	cn	cn	r--		m
CM	CM	cn		CM
O	O	o	o	O	o	o
©	©	©	O	©	o	©
Ch	Os	00	00	O\	oo	c*
V)	ď	o	©	CM	vn	o
			cn	cn	cn	ΤΓ
CM		NO	CM	o	N©	CM
CM	r Ί	CN	CM	CM	CM	cn
no	’Φ		00	NO	©	o
	1		cn		cn	cn
OO	\o	ON	N©		NO
	ττ	cn			rř	V)
o	o	o	O	o	o	O
o	N©	Os	í—	N©	vn
00	r-	NO	©.	00	cn
o	©	o	o	©
'’φ		Ό	V)	V)	v>
1—·		I—1		1—*	1—·	r—
o	o	o	O	O	o	O
00	m			Tt	un	o
CM	<O	CM	Os		N©
00		CM	o	o	O\	00
CM	CM	cn	CM	CM	CM	CM
00		©	’τΤ	00		tT
o	o	o	v©	00	VN	O
1			N©	cn	cn
o	NO	CM	Ό	CN	NO
r-*	Ό			CN	cn	—·
	00	O		CN		cn
•^r	cn	o		NO	00	oo
TJ*	m	CN	r-		00	o
r-	r·'	t>	i—>	1—f	CM	CM
				1—·	1—
	1/Ί	tn	un	r~i		un
oo	NO	tT	o	O	r-	00
o	O	o	c-	N©	oo‘	oo
	1—<
o		ι/Ί	Ό	r-
NO	cn	NO	O	N©	tt	CM
	ΚΙ	VI	VN	V)	V)	V)
CN	r*	r-	00	00	oo	v>
on	NO	00	tT	σ>	on
'O	Ό	Ό	Ό	V)	o	Ό
-	CM	cn		V)	NO	r-

-13CZ 286210 B6

Hodnota hydrostatického tlaku potřebná pro protlačení kapaliny skrze vzorky byla u povrchově neupravených vzorků velmi vysoká, což svědčí o dobré schopnosti vyfukovaných textilií vytvářet bariéru. Impregnované vzorky 1, 2 a 3, které měly ve střední vrstvě jen bavlněná střížová vlákna, však vykazovaly mnohem vyšší hodnoty hydrostatického tlaku než odpovídající neimpregnované vzorky a obecně vyšší hodnoty než impregnované vzorky, které ve střední vrstvě obsahovaly jen polypropylenová vlákna. Na druhé straně se hydrostatický tlak ve většině vzorků obsahujících v jádře pouze PP výrazně snížil provedením repelentní povrchové úpravy. Bylo zjištěno, že se míra průniku vodní tříště většiny impregnovaných vzorků vlivem fluorochemické impregnace zvýšila. Největší výhodou provedené fluorochemické povrchové úpravy bylo podle dosažených výsledků zvýšení míry odpuzování mastnoty z 0,0 (u neimpregnovaných vzorků) na vynikajících 6,0 až 8,0 (u fluorochemicky impregnovaných vzorků). Když shrneme výsledky, zjistíme, že největší hodnotu odpuzování mastnoty 8 mají fluorochemicky impregnované vzorky, které ve svém jádře obsahují pouze bavlnu.

Další série vzorků, označená v následujících tabulkách čísly 8 až 15, byla připravena za účelem porovnání. Kromě látky Sontara, která obsahovala dřevnou buničinu, neobsahoval žádný z uvedených vzorků vrstvu z celulózových vláken, ale jednu nebo více vrstev z umělých vláken. Tabulka VI uvádí složení a způsob výroby jednotlivých vzorků.

Hodnota hydrostatického tlaku potřebná pro protlačení kapaliny skrze vzorky byla u povrchově neupravených vzorků velmi vysoká, což svědčí o dobré schopnosti vyfukovaných textilií vytvářet bariéru. Impregnované vzorky 1,2 a 3, které měly ve střední vrstvě jen bavlněná střížová vlákna, však vykazovaly mnohem vyšší hodnoty hydrostatického tlaku než odpovídající neimpregnované vzorky a obecně vyšší hodnoty než impregnované vzorky, které ve střední vrstvě obsahovaly jen polypropylenová vlákna. Na druhé straně se hydrostatický tlak ve většině vzorků obsahujících v jádře pouze PP výrazně snížil provedením repelentní povrchové úpravy. Bylo zjištěno, že se míra průniku vodní tříště většiny impregnovaných vzorků vlivem fluorochemické impregnace zvýšila. Největší výhodou provedené fluorochemické povrchové úpravy bylo podle dosažených výsledků zvýšení míry odpuzování mastnoty z 0,0 (u neimpregnovaných vzorků) na vynikajících 6,0 až 8,0 (u fluorochemicky impregnovaných vzorků). Když shrneme výsledky, zjistíme, že největší hodnotu odpuzování mastnoty 8 mají fluorochemicky impregnované vzorky, které ve svém jádře obsahují pouze bavlnu.

Další série vzorků, označená v následujících tabulkách čísly 8 až 15, byla připravena za účelem porovnání. Kromě látky Sontara, která obsahovala dřevnou buničinu, neobsahoval žádný z uvedených vzorků vrstvu z celulózových vláken, ale jednu nebo více vrstev z umělých vláken. Tabulka VI uvádí složení a způsob výroby jednotlivých vzorků.

-14CZ 286210 B6

Tabulka VI

Struktura a druh povrchově netkaných textilií

č.	Typ textilie	Obsažená vlákna	Struktura	Povrch. Úprava
8	Tyvek 1422A	100% PE1	pojená pod tryskou	žádná
9	Tyvek 1422R	100% PE	pojená pod tryskou	Corona
10	Sontara	50% polyester 50% dřev, buničina	pod tryskou pojená kompozit	žádná
11	Sontara	50% polyester 50% dřev, buničina	pod tryskou pojený kompozit	DuPont RF4
12	SMS (61 g/m2)	100% PP	Lam-SMS3	žádná
13	SMS (61 g/m2)	100% PP	Lam-SMS	KCRF5
14	SMS (78 g/m2)	100% PP	Lam-SMS	žádná
15	SMS (78 g/m2)	100% PP	Lam-SMS	KCRF

¹ PE-polyethylen ² PP-polypropylen ³ Lam-SMS - tepelně bodově pojený laminát netkané textilie pojené pod tryskou/zvlákňované 10 v proudu plynu/pojené pod tryskou ⁴ DuPont RF - repelent dodávaný fou DuPont ⁵ KC RF - repelent dodávaný fou Kimberly-Clark

U těchto vzorků se testovaly různé vlastnosti, které měly pro použití laminátů jako náhrad tkanin 15 význam. Výsledky těchto testů uvádí tabulka VII.

-15CZ 286210 B6

CL c	C <υ 4—» G Jž	C E o	ctí u CL *3
«>□	75	c	N
l-	CL		<D
CL	<L>		X)

C O
Ό		5
O	Vj	Λ
>		«3
3	ř	'W C O
’c •3	u. CL -3	cn
CL
cú Sm	> O
e	Q u
	>
	o
o	CL

w>

-16CZ 286210 B6 (1) každá hodnota je průměrem hodnot 35 vzorků (2) vzhledem k velkému počtu vzorků potřebných pro tento test byla vždy testována jen jedna sada vzorků o pěti kusech

Jak je patrné z tabulky VIII, bylo pro účely dalšího porovnávání získáno z obchodních zdrojů několik různých tkaných textilií lišících se druhem obsažených vláken, plošnou hmotností a povrchovou úpravou. 100% bavlněný děním se používá pro výrobu kalhot. Popelín se používá na kalhoty i košile. Látka denim měla nominální plošnou hmotnost 340, 407 a 492 g/m^{1 2}. „Indigové“ denimy byly z neběleného a nebarveného materiálu „greige“ (neodšlichtovaného), odšlichtovaného a částečně vyčištěného materiálu a odšlichtovaného, částečně vyčištěného a fluorochemicky impregnovaného materiálu. „Bílé“ denimy a popelíny byly odšlichtovány, vyčištěny a vyběleny. Část „bílých“ denimů byla také fluorochemicky impregnována. Popelíny se posuzovaly po provedení odšlichtování, čištění a bělení, trvanlivostí povrchové úpravě a fluorochemické impregnaci. Všechny povrchové úpravy a impregnace byly provedeny za použití komerčního vybavení již ve výrobním závodě. Bližší údaje o těchto látkách najdete v tabulce IX.

Tabulka VIII

Počet a struktura přízových vláken a nití denimů a popelinů

Číslo látky popis Nominální plošná hmotnost Počet nití Struktura látky ____________________________________g/m²________osnova________útek______v osnovč/cm v útku/cm________________ 100% bavlněné deniny

13-A-B1	neošlichtováno	339	210	322	26	19	2 x 1 kepr
13-B-B1		407	196	251	28	18	3 x 1 kepr
13-C-B1		492	153	189	24	17	3 x lkepr
14-A-W2	odšlichtováno	339	298	249	30	17	3 x 1 kepr
14-A-B13	a vyčištěno	339	276	358	26	16	2 x 1 kepr
14-B-B1		407	272	266	29	16	3 x 1 kepr
14-C-W		492	228	195	27	16	3 x 1 kepr
14-C-B1		492	179	189	24	16	3 x lkepr
15-A-W	odšlichtováno.	339	312	235	30	17	3 x 1 kepr
15-A-B1	vyčištěno a	407	264	300	29	16	3 x 1 kepr
15-C-W		492	223	178	26	16	3 x 1 kepr
15-C-B1		492	213	198	24	15	3 x 1 kepr

100% bavlněné popelíny

16-W	D+S+B4 5	546	471	25	22	jednoduchá
17-W	D+S+B+DP3	530	443	26	22	jednoduchá
18-W	D+S+B+DP+FC6	514	391	26	21	jednoduchá
		Popelíny 75% bavlna, 25% polyester
19-W	D+S+B			26	22	jednoduchá
20-W	D+S+B+DP			26	22	jednoduchá
21-W	D+S+B+DP+FC			26	22	jednoduchá

(1) Bl znamená indigový denim (2) W znamená bílý denim (odšlichtovaný, vyčištěný a vybělený) (3) indigové denimy byly částečně odšlichtovány a vyčištěny (4) odšlichtováno, vyčištěno a vyběleno (5) odšlichtováno, vyčištěno, vyběleno a trvanlivostně povrchově upraveno (6) odšlichtováno, vyčištěno, vyběleno, trvanlivostně povrchově upraveno a impregnováno fluorokarbonem

- 17 CZ 286210 B6

Tabulka IX

Plošná hmotnost, tloušťka a prodyšnost denimů a popelinů

Číslo látky	Popis	Nomin. plošná hmotnost (g/m2)	Skutečná plošná hmotnost	Tloušťka (mm)	Prodyšnost
(oz/yd‘)	(g/m2)	(ír/min/fr)	(m3/s/m2)
13-Á-B13	neodšlichtováno	339	10,55	357,74	0,8009	16,65	0,085
13-B-B1		407	12,67	429,72	0,9119	23,52	0,119
13-C-B1		492	14,92	505,81	0,9997	16,11	0,082
14-A-W4	odšlichtováno	339	9,77	331,33	0,6538	7,06	0,036
14-A-B15	a vyčištěno	339	8,24	279,45	0,5578	13,81	0,070
14-B-B1		407	9,63	326,35	0,6820	13,47	0,068
14-C-W		492	11,38	385,92	0,7338	7,73	0,039
14-C-B1		492	11,54	391,24	0,7671	9,59	0,049
15-A-W	odšlichtováno,	339	9,88	334,86	0,6459	6,57	0,038
15-A-B1	vyčištěno a	339	8,23	278,88	0,8131	13,86	0,070
15-B-B1	impregnováno	407	9,67	327,97	0,6683	11,73	0,060
15-C-W	fluorokarbonem	492	11,47	388,90	0,7188	8,18	0,042
15-C-B1		492	11,67	395,68	0,7640	8,98	0,046
16-W	D+S+B6		5,53	187,47	0,3970	37,15	0,189
17-W	D+S+B+DP7		5,74	194,65	0,3983	37,91	0,193
18-W	D+S+B+DP+FC8		5,82	197,37	0,3980	39,13	0,199
19-W	D+S+B			186,99	0,4100	27,54	0,140
20-W	D+S+B+DP			196,08	0,4031	26,58	0,135
21-W	D+S+B+DP+FC			198,45	0,4008	26,53	0,135

¹ hodnoty u jednotlivých vzorků jsou průměrem hodnot dvakrát naměřených u 50 vzorků ² hodnoty u jednotlivých vzorků jsou průměrem hodnot naměřených u 50 vzorků ³ Bl znamená indigový denim ⁴ W znamená bílý denim (odšlichtovaný, vyčištěný a vybělený) ⁵ indigové denimy byly částečně odšlichtovány a vyčištěny ⁶ odšlichtováno, vyčištěno a vyběleno ⁷ odšlichtováno, vyčištěno, vyběleno a trvanlivostně povrchově upraveno ⁸ odšlichtováno, vyčištěno, vyběleno, trvanlivostně povrchově upraveno a impregnováno fluorokarbonem

Hodnoty omakových vlastností a splývavosti kompozitních textilií podle toho vynálezu se blížily hodnotám těchto vlastností u tkanin, které se dosud používají na výrobu chirurgických plášťů a podobného zdravotnického vybavení. I hodnoty prodyšnosti těchto kompozitních textilií, tj. asi od 25 do 37 ft³/min/ft² - 0,123-0,183 m³/s/m², jsou srovnatelné např. s hodnotami tkanin na výrobu košil a jejich schopnost vytvářet bariéru a jejich vzdušnost jsou stejné jako u tkaných materiálů. Vzhledem k přítomnosti vláknité vrstvy v předmětné kompozitní textilii je účinnost filtrace této textilie vyšší než u dříve vyráběných jednovrstvých tkaných textilií, a tím se zvyšuje vhodnost předkládané kompozitní textilie pro aplikace, kde je vyžadována schopnost vytvářet bariéru.

Byla zkoumána absorpční a zadržovací schopnost některých dosavadních látek, bavlněných rohoží a laminátů vyrobených podle tohoto vynálezu. Schopnost absorpce se určovala postupem vyvinutým Švédským ústavem pro textilní výzkum (TEFO) a vyhodnocena v časopise TAPPI Joumal v červenci 1987 (Shishoo). Obr. 6 znázorňuje testovací aparaturu, skládající se z velké nálevky 80 se skleněnou fritou 82 a sběrným odměmým válcem se stupnicí 84. Kulatý vzorek 86

- 18CZ 286210 B6 o plošné 100 cm² byl přes noc umístěn v prostředí o teplotě 21 °C a 65% relativní vlhkosti. Pak byl uložen přední stranou vzhůru na skleněnou fritu. Kjeho saturaci bylo použito sto mililitrů kapaliny lité rychlostí 7 mm/s z výšky 2,54 cm. Pak se nasycený vzorek rychle zatížil kruhovou zátěží 88 o ploše 100 cm² a hmotnosti 100 a nechal se 10 minut odležet. Pak bylo změřeno množství kapaliny zachycené ve válci a vypočtena absorpční schopnost (C) daného vzorku takto:

C - a-b kde a = celkové množství dodané kapaliny (100 ml) b = kapalina (ml) neabsorbovaná pod tlakem 100 Pa

Test byl s každým vzorkem sedmkrát zopakován a výsledky zaokrouhleny na mililitry. Po určení absorpčnosti byla zjišťována schopnost retence. Po určení množství kapaliny neabsorbované do 10 minut při testu absorpčnosti byl vzorek ještě zatížen 2,9 kilogramy, aby došlo k působení tlaku 3 kPa (100 Pa bylo již na vzorek vyvinuto pro účely testu absorpčnosti), a vzorek byl ponechán pod tlakem 5 minut. Po uplynutí této doby bylo zaznamenáno množství kapaliny ve válci a vzorek byl zatížen dalšími 2 kilogramy, takže výsledný tlak byl 5 kPa. Mokrý vzorek byl vystaven tomuto tlaku dalších 5 minut a opět bylo zaznamenáno množství kapaliny shromážděné ve válci. Množství kapaliny (Crm a C'rm), které zbylo ve vzorku pod dvěma různými hodnotami tlaku, bylo vypočítáno takto:

Crm = C - c kde C = absorpční kapacita c = kapalina neabsorbovaná pod tlakem 3 kPa

Crm = C - c' kde C = absorpční kapacita c' = kapalina neabsorbovaná pod tlakem 5 kPa

Test byl s každým vzorkem sedmkrát zopakován a výsledky zaokrouhleny na mililitry. Výsledky uvádí tabulka XI. Další srovnání se týkalo absorpční a retenční kapacity 100% mykaných bavlněných textilií pod různým zatížením a je uvedeno v tabulce XII. Vzorky číslo 37 až 40 v tabulce XI neobsahují vrstvu z celulózových vláken. Jejich absorpční a retenční kapacity jsou zanedbatelné. Z těchto údajů i údajů v předchozích tabulkách je patrné, že lamináty podle tohoto vynálezu jsou v mnoha fyzikálních ohledech lepší než dosavadní umělé netkané textilie používané především ve zdravotnictví a podobně. Předkládané textilie jsou také velmi lehké a je známo, že textilie, které mají menší obsah (hmotnostně) vyfukovaného materiálu, mají lepší schopnost pohlcovat a zadržovat kapaliny, a tím i větší ekonomický přínos. Navíc, i když bylo zjištěno, že s rostoucí hmotností ztrácejí 100% bavlněné textilie část své retenční kapacity, tak když se tyto bavlněné textilie zabudovaly do laminátové struktury tohoto vynálezu, vykazoval výsledný laminát překvapivě vysokou retenční schopnost i s vyšší hmotností vnitřní bavlněné vrstvy.

Tabulka X

Laminátové textilie spojované na Kusterově kalandru¹

Vzorek č.	Označeni vzorku (homí vrstva)	Polymerové složeni MB textilii (homí vrstva)	Označení vzorku (spodní vrstva)	Polymerové složení textilii (spodní vrstva)	Pl. hmotnost jádra textilie (g/m2)
20	OC-13-88-5	51 g/m2 EVA	OC-13-88-5	51 g/m2 EVA	34 bavlna2
21	JA-12-88	34 g/m2 EVA	JA-12-88	34 g/m2 EVA	34 bavlna2
22’	May-1-90-3	34 g/m2 Nylon 6	May 1-90-3	34 g/m2 Nylon 6	34 bavlna2
23’	OC-25-90-2	34 g/m2 Eastman PET 12270	OC-25-90-2	34 g/m2 Eastman PET 12270	34 bavlna2
24’	AU-20-91-8	34 g/m2 Celanese PBT 1300A	AU-20-91-8	34 g/m2 Celanese PBT 1300A	34 bavlna2
25A, 25B	NO-15-90-1B	34 g/m2 PE	NO-15-90-1B	34 g/m2 PE	34 bavlna2
26A.26B, 26C	OC-11-89-3	8 g/m2 PP	OC-11-89-3	8 g/m2 PP	34 bavlna2
27’	OC-12-89-5	34 g/m2 Blue PP	OC-12-89-5	34 g/m2 Blue PP	34 bavlna2
28A.28B.28C3	UT-1-24	24 g/m2 PP	UT-1-24	24 g/m2 PP	68 bavlna2
29A.29B.29C3	UT-1-24	24g/m2PP	UT-1-24	24 g/m2 PP	102 bavlna2

-19CZ 286210 B6

Tabulka X - pokračování

Vzorek č.	Označení vzorku (horní vrstva)	Polymerové složení MB textilií (horní vrstva)	Označení vzorku (spodní vrstva)	Polymerové složení textilií (spodní vrstva)	Pl. hmotnost jádra textilie (g/m2)
30A,30B,30C3	UT-1-24	24 g/m2 PP	UT-1-24	24 g/m2 PP	136 bavlna2
31A,31B,31C,
31D	UT-1-24	24g/m2PP	UT-1-24	24g/m2PP	34 bavlna2
32A,32B,32C,
32D	UT-1-24	24 g/m2 PP	UT-1-24	24 g/m2 PP	34 ramie
33	UT-1-24	24 g/m2 PP	100%PP SB	20 g/m2 PP	102 bavlna2
34	UT-1-24	24 g/m2 PP	100%PPSB	20 g/m2 PP	34 ramie
35	UT-1-24	24 g/m2 PP	100%PPSB	20 g/m2 PP	68 ramie
36	UT-1-24	24 g/m2 PP	100%PPSB	20 g/m2 PP	102 ramie
37	UT-1-24	24 g/m2 PP	UT-1-24	24 g/m2 PP	-
38	UT-1-24	24 g/m2 PP	UT-1-17	17 g/m2 PP	-
39	OC-11-89-3	8 g/m2 PP	OC-11-89-3	8 g/m2 PP	-
40	UT-1-24	24 g/m2 PP	100%PPSB	20 g/m2 PP	-
41	100%PPSB	31 g/m2PP	100%PPSB	31 g/m2 PP	68 bavlna2
42	100%PPSB	31 g/m2PP	100%PPSB	31 g/m2 PP	34 bavlna2
43	100%PPSB	20 g/m2 PP	100%PPSB	20g/m2PP	68 bavlna2
44	100%PPSB	20 g/m2 PP	100%PPSB	20 g/m2 PP	34 bavlna2
45	tepel, pojený	20 g/m2 TBS42 PP	tepel, pojený	20 g/m2 TBS3 PP	34 bavlna2
46	100%PPSB	20 g/m2 PP	tepel, pojený	20 g/m2 TBS3 PP	34 bavlna2
47	tepel, pojený	20 g/m2 TBS3 PP	UT-1-24 (MB)	24 g/m2 PP	136 bavlna2

¹ Laminováno a tepelně spojeno na Kusterově kalandru se 14,7% spojné plochy s diamantovým vzorem. Vzorky 20 a 21 byly spojovány pod tlakem 150 PLI pomocí horního vzorovaného válce o teplotě 41 °C a pomocí spodního hladkého válce o teplotě 41 °C a při rychlosti pohybu textilie 9,1 m/min. Vzorky 25A a 25B byly spojeny pomocí horního válce o teplotě 88 °C a spodního válce o teplotě 90 °C pod tlakem 250 PLI a při rychlosti pohybu textilie 9,1 m/min. Vzorky 26A 10 a 26B byly spojeny pomocí horního válce o teplotě 105 °C a spodního válce o teplotě 100 °C pod tlakem 250 PLI a při rychlosti pohybu textilie 9,1 m/min. Vzorky 22, 23, 24, 27, 28A, 28B, 28C, 29A, 29B, 29C, 30A, 30B, 30C, 31 A, 31B, 32A a 32B byly spojeny pomocí horního válce o teplotě 134 °C a spodního válce o teplotě 129 °C pod tlakem 250 PLI a při rychlosti pohybu textilie 9,1 m/min. Zbylé vzorky, pokud nejsou označeny jinak, byly laminovány za stejných 15 podmínek s výjimkou teploty horního a dolního válce (125 a 122 °C v uvedeném pořadí).

² Veratec „Easy Street“ - odšlichtovaná, vyčištěná a vybělená bavlna mykaná na mykacím stroji, Hollingsworth - On - Wheels) s kombinací plošných a polozmitých tkanin. Textilie byly navinuty na válec o šířce 18 cm a obvodu 1,5 m.

³ nekalandrováno ⁴ tepelně spojené netkané textilie za staplových vláken od firmy Veratec

Poznámka:

(a) Vzorky 31C a 31D, a 32C a 32D byly spojovány pomocí kalandru Ramish Kleinewefers na ploše 21,6 % pod tlakem 250 PLI, při teplotě horního válce 134 °C a spodního válce 129 °C a při rychlosti pohybu textilie 9,1 m/min.

(b) Vzorky 26D, 26E a 26F, 28D, 28E a 28F, 29D, 29E a 29F, a 30D, 30E a 30F byly spojovány pomocí kalandru Ramisch Kleinewefers na ploše 21,6 % pod tlakem 250 PLI, při teplotě horního válce 134 °C a spodního válce 129 °C a při rychlosti pohybu textilie 9,1 m/min.

-20CZ 286210 B6

Tabulka XI

Absorpční a retenční kapacita

Vzorek č.	Absorpční kapacita (100 Pa)1	Retenční kapacita (3 kPa)2	Retenční kapacita (5 kPa)3
Tyvek 1422A	5	5	5
Tyvek 1422R	6	5,5	5
Sontara (neimpregnováno)	8	7	7
SMS (neimpreg.) (61 g/m2)	8	8	8
SMS (neimpreg.) (78 g/m2)	5	5	5
20*	12	10	9,5
21*	9,5	9	8,5
22*	14	12	12
25A, 25B*	7,0	6,0	6,0
26A, 26B*	8,5	8,0	8,0
27*	8,5	8,0	8,0
28*	11	9,5	9,0
29*	14,5	12	11,5
30*	17	14,5	14
31A, 31B*	8	Ί	6,5
32A, 32B*	7,5	6,5	6,0
33*	18	15	14
34*	7	6,5	6,0
35*	12	11	11
36*	17	14	13
37*	4	4	4
38*	7	7	7
39*	8	7,5	7,5
40*	7	7	7
41	16	14	13,5
42	9	7,5	Ί
43	14	11	10,5
44	10	9	8
45	12	11	11
46	8,5	7	7
47	28	18	17

* popis vzorků viz tabulka VI a X (čísla vzorků odpovídají číslům v tabulkách VI a X) ¹ vypočítáno odečtením množství kapaliny odvedené od odměmého válce po 10 minutách od původní dávky 100 ml ² vypočítáno odečtením množství kapaliny nepohlcené vzorkem při tlaku 3 kPa od absorpční kapacity ³ vypočítáno odečtením množství kapaliny nepohlcené vzorkem při tlaku 5 kPa od absorpční 15 kapacity

-21 CZ 286210 B6

Tabulka XII

Vzorek č.	Absorpční kapacita (100 Pa)1	Retenční kapacita (3 kPa)2	Retenční kapacita (5 kPa)3
34 g/m2	24	20,5	19,5
68 g/m2	33	20,0	19,0
102 g/m2	34	18,5	16,5
136 g/m2	46	23	21,0

vypočítáno odečtením množství kapaliny odvedené od odměmého válce po 10 minutách od původní dávky 100 ml ² vypočítáno odečtením množství kapaliny nepohlcené vzorkem při tlaku 3 kPa od absorpční kapacity ³ vypočítáno odečtením množství kapaliny nepohlcené vzorkem při tlaku 5 kPa od absorpční kapacity

Vzlínavost vzorků byla testována pomocí zařízení zobrazeného na obr. 7. Skládá se z váhy 90 s připojenou tiskárnou 92, laboratorního zvedáku 94, vodní nádržky 95 na testovací kapalinu 96, nálevky 98 s hrubou (40-60 mikronů) skleněnou fritou 100, gumové hadičky 102 pro spojení nálevky 98 svodní nádržkou 94, 100 g kruhového závaží 106 (plocha 100 cm²) a stopek (nezobrazeny). Nálevka 98 je vertikálně nastavitelně upevněna na kruhovém stojanu 110. Z každé testované textilie, která byla přes noc uchovávána při 20 °C a 65% relativní vlhkosti vzduchu, bylo vyříznuto náhodně sedm kruhových vzorků o ploše 100 cm². Při testu byla vodní nádržka zvedána tak dlouho, dokud nebyl povrch skleněné frity vlhký (ale nestála na něm voda). Pak byl na fritu umístěn vzorek se 100-gramovou kruhovou zátěží. Stopky se rozeběhly v okamžiku umístění zátěže na vzorek a každých 10 sekund po dobu 3 minut byla odečítána hmotnost testovací kapaliny, která se přemístila z vodní nádržky do vzorku. Tak měla kapalina nasáknutá do vzorku dost času na to, aby se stabilizovaly. Výsledek byl zakreslen do grafu závislost množství kapaliny na čase. Tento test se u jedné testované textilie opakoval celkem sedmkrát. Údaje o jednotlivých vzorcích najdete v tabulce X. Grafy závislosti množství kapaliny na čase zjištěné v průběhu testů jsou znázorněny na obr. 8 až 34.

Obr. 8 až 34 jasně ukazují, že hodnoty vzlínavosti dosavadních laminátů obsahujících umělá vlákna jsou velmi nízko. Pokud však tyto textilie spojíme s vrstvou z přírodních celulózových vláken, pak výslovné lamináty vykazují výbornou vzlínavost a stávají se tak vhodné pro použití ve zdravotnictví a jiných oblastech.

Předkládaný vynález byl sice demonstrován na konkrétních příkladech, ale obchodníci v této oblasti jistě zjistí, že je možno jej různě modifikovat. Např. je možnou použít jiné spojovací vzory než diamantové, které byly popsány. Dále je možno použít různé způsoby fluorochemické impregnace, které jsou na trhu a dobře známé. Najdete je např. v publikaci „Handbook of Fiber Science and Technology“ (Příručka vláknové teorie a technologie), díl Π: Chemical processing of Fibers and Fibrics, Functional Finishes, část B, vydané nakladateli Menachem Lewin a Stephen B. Sello a uvedené v seznamu literatury této zprávy na str. 172-183.

Claims (13)

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Vícevrstvá netkaná kompozitní textilie vhodná zejména jako náhrada tkaných textilií, vyznačující se tím, že zahrnuje první vrstvu (12) z vláknitého materiálu vybraného ze skupiny zahrnující termoplastická, v proudícím plynu zvlákňovaná, syntetická vlákna, termoplastická, pod tryskou zvlákňovaná, syntetická vlákna, termoplastická syntetická střížová vlákna ajejich kombinace, jejíž plošná hmotnost se pohybuje v rozmezí od 1,7 do 340 g/m², s výhodou od 8,5 do 68 g/m², a druhou vrstvu (14) ze střížových vláken na bázi celulózy, jejíž plošná hmotnost se pohybuje v rozmezí od 3,4 do 340 g/m², s výhodou od 34 do 136 g/m², a jejíž vlákna mají délku v rozmezí od 12,7 do 76,2 mm a jemnost ekvivalentní 2 až 5 jednotkám Micronaire, a tyto dvě vrstvy (12, 14) jsou navzájem tepelně spojeny a vytvářejí ucelenou strukturu se spojnou plochou mezi vrstvami (12, 14) od 5 do 75 %, výhodně 10 až 30 % jedné z ploch kompozitní textilie.

2. Vícevrstvá netkaná kompozitní textilie podle nároku 1, vyznačující se tím, že na straně druhé vrstvy (14') odvrácené od první vrstvy (12’) je dále uložena třetí vrstva (20) z vláknitého materiálu vybraného ze skupiny zahrnující termoplastická v proudícím plynu zvlákňovaná syntetická vlákna, termoplastická pod tryskou pojená syntetická vlákna, termoplastická syntetická střížová vlákna ajejich kombinace, jejíž plošná hmotnost se pohybuje v rozmezí od 1,7 do 340 g/m², výhodně od 3,4 do 68 g/m² a která je tepelně spojena alespoň s druhou vrstvou (14'), přičemž druhá vrstva (14') je vložena mezi první vrstvu (12') a třetí vrstvu (20).

3. Vícevrstvá netkaná kompozitní textilie podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že vrstvy (12, 14, 12', 14', 20) jsou navzájem spojeny na ucelenou strukturu s prodyšností od 7,6 do 11,3 g/m² v oddělených místech spojnými ploškami (16, 16') po celé rovné ploše textilie (10, 10'), přičemž spojné plošky (16, 16') tvoří v podstatě rovnoměrně uspořádaný vzorek.

4. Vícevrstvá netkaná kompozitní textilie podle nároku 1, vyznačující se tím, že zahrnuje první vrstvu (12') a třetí vrstvu (20), z nichž každá zahrnuje vláknitý netkaný materiál vybraný ze skupiny zahrnující termoplastická v proudícím plynu zvlákňovaná syntetická vlákna, termoplastická pod tryskou pojená syntetická vlákna ajejich kombinace, přičemž první vrstva (12') a třetí vrstva (20) má plošnou hmotnost od 1,7 do 340 g/m², a druhou vrstvu (14'), zahrnující bezdřevná střížová vlákna na bázi celulózy, vloženou mezi první vrstvu (12') a třetí vrstvu (20), přičemž druhá vrstva (14') má plošnou hmotnost od 3,4 do 340 g/m², vlákna druhé vrstvy (14') mají délku 12,7 až 76,2 mm a jemnost ekvivalentní 2 až 5 jednotkám Micronaire, přičemž vrstvy (12', 14', 20) jsou navzájem tepelně spojeny v oddělených místech a vytvářejí ucelenou strukturu s plošnou hmotností 17 až 814 g/m² a se spojnou plochou mezi vrstvami (12', 14', 20) od 5 do 75 % plochy kompozitní textilie.

5. Vícevrstvá netkaná kompozitní textilie podle nároku 4, vyznačující se tím, že první vrstvu (12') tvoří v proudícím plynu zvlákňovaná textilie.

6. Vícevrstvá netkaná kompozitní textilie podle nároku 4, vyznačující se tím, že první vrstvu (12') tvoří pod tryskou pojená textilie.

7. Vícevrstvá netkaná kompozitní textilie podle nároku 4, vyznačující se tím, že první vrstvu (12') a třetí vrstvou (20) tvoří v proudícím plynu zvlákňovaná textilie.

-23CZ 286210 B6

8. Vícevrstvá netkaná kompozitní textilie podle nároku 4, vyznačující se tím, že první vrstvu (12') a třetí vrstvu (20) tvoří pod tryskou pojená textilie.

9. Vícevrstvá netkaná kompozitní textilie podle nároku 4, vyznačující se tím, že první vrstvu (12') tvoří v proudícím plynu zvlákňovaná textilie a třetí vrstvu (20) tvoří pod tryskou pojená textilie.

10. Vícevrstvá netkaná kompozitní textilie podle nároku 4, vyznačující se tím, že termoplastickými syntetickými vlákny jsou polypropylenová vlákna.

11. Vícevrstvá netkaná kompozitní textilie podle nároku 4, vyznačující se tím, že druhá vrstva (14') střížových vláken zahrnuje 25 až 100 % celulózového materiálu.

12. Vícevrstvá netkaná kompozitní textilie podle nároku 4, vyznačující se tím, že celulózovým materiálem je bavlna.

13. Vícevrstvá netkaná kompozitní textilie podle nároku 4, vyznačující se tím, že druhá vrstva (14') střížových vláken zahrnuje 25 až 100 % celulózového materiálu vybraného ze skupiny zahrnující bavlnu, ramie, konopí, jutu, len, kenaf, vylisovanou cukrovou třtinu, eukalyptus, viskózové hedvábí a jejich kombinace.