CZ285727B6 - Fumigační prostředek na bázi karbonylsulfidu a způsob vykuřování - Google Patents

Fumigační prostředek na bázi karbonylsulfidu a způsob vykuřování Download PDF

Info

Publication number
CZ285727B6
CZ285727B6 CZ941707A CZ170794A CZ285727B6 CZ 285727 B6 CZ285727 B6 CZ 285727B6 CZ 941707 A CZ941707 A CZ 941707A CZ 170794 A CZ170794 A CZ 170794A CZ 285727 B6 CZ285727 B6 CZ 285727B6
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
dose
carbonyl sulfide
align
carbonyl
insect species
Prior art date
Application number
CZ941707A
Other languages
English (en)
Other versions
CZ170794A3 (en
Inventor
Henry Jonathan Banks
Francis James Michael Desmarchelier
Yonglin Ren
Original Assignee
Commonwealth Scientific And Industrial Research Organisation
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Commonwealth Scientific And Industrial Research Organisation filed Critical Commonwealth Scientific And Industrial Research Organisation
Publication of CZ170794A3 publication Critical patent/CZ170794A3/cs
Publication of CZ285727B6 publication Critical patent/CZ285727B6/cs

Links

Classifications

    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C06EXPLOSIVES; MATCHES
    • C06DMEANS FOR GENERATING SMOKE OR MIST; GAS-ATTACK COMPOSITIONS; GENERATION OF GAS FOR BLASTING OR PROPULSION (CHEMICAL PART)
    • C06D7/00Compositions for gas-attacks
    • AHUMAN NECESSITIES
    • A01AGRICULTURE; FORESTRY; ANIMAL HUSBANDRY; HUNTING; TRAPPING; FISHING
    • A01MCATCHING, TRAPPING OR SCARING OF ANIMALS; APPARATUS FOR THE DESTRUCTION OF NOXIOUS ANIMALS OR NOXIOUS PLANTS
    • A01M17/00Apparatus for the destruction of vermin in soil or in foodstuffs
    • A01M17/008Destruction of vermin in foodstuffs
    • AHUMAN NECESSITIES
    • A01AGRICULTURE; FORESTRY; ANIMAL HUSBANDRY; HUNTING; TRAPPING; FISHING
    • A01NPRESERVATION OF BODIES OF HUMANS OR ANIMALS OR PLANTS OR PARTS THEREOF; BIOCIDES, e.g. AS DISINFECTANTS, AS PESTICIDES OR AS HERBICIDES; PEST REPELLANTS OR ATTRACTANTS; PLANT GROWTH REGULATORS
    • A01N59/00Biocides, pest repellants or attractants, or plant growth regulators containing elements or inorganic compounds
    • A01N59/04Carbon disulfide; Carbon monoxide; Carbon dioxide
    • AHUMAN NECESSITIES
    • A23FOODS OR FOODSTUFFS; TREATMENT THEREOF, NOT COVERED BY OTHER CLASSES
    • A23BPRESERVATION OF FOODS, FOODSTUFFS OR NON-ALCOHOLIC BEVERAGES; CHEMICAL RIPENING OF FRUIT OR VEGETABLES
    • A23B2/00Preservation of foods or foodstuffs, in general
    • A23B2/70Preservation of foods or foodstuffs, in general by treatment with chemicals
    • A23B2/704Preservation of foods or foodstuffs, in general by treatment with chemicals in the form of gases, e.g. fumigation; Compositions or apparatus therefor
    • A23B2/721Preservation of foods or foodstuffs, in general by treatment with chemicals in the form of gases, e.g. fumigation; Compositions or apparatus therefor in a controlled atmosphere comprising other gases in addition to CO2, N2, O2 or H2O
    • AHUMAN NECESSITIES
    • A23FOODS OR FOODSTUFFS; TREATMENT THEREOF, NOT COVERED BY OTHER CLASSES
    • A23BPRESERVATION OF FOODS, FOODSTUFFS OR NON-ALCOHOLIC BEVERAGES; CHEMICAL RIPENING OF FRUIT OR VEGETABLES
    • A23B7/00Preservation of fruit or vegetables; Chemical ripening of fruit or vegetables
    • A23B7/14Preserving or ripening with chemicals not covered by group A23B7/08 or A23B7/10
    • A23B7/144Preserving or ripening with chemicals not covered by group A23B7/08 or A23B7/10 in the form of gases, e.g. fumigation; Compositions or apparatus therefor
    • AHUMAN NECESSITIES
    • A23FOODS OR FOODSTUFFS; TREATMENT THEREOF, NOT COVERED BY OTHER CLASSES
    • A23BPRESERVATION OF FOODS, FOODSTUFFS OR NON-ALCOHOLIC BEVERAGES; CHEMICAL RIPENING OF FRUIT OR VEGETABLES
    • A23B7/00Preservation of fruit or vegetables; Chemical ripening of fruit or vegetables
    • A23B7/14Preserving or ripening with chemicals not covered by group A23B7/08 or A23B7/10
    • A23B7/144Preserving or ripening with chemicals not covered by group A23B7/08 or A23B7/10 in the form of gases, e.g. fumigation; Compositions or apparatus therefor
    • A23B7/152Preserving or ripening with chemicals not covered by group A23B7/08 or A23B7/10 in the form of gases, e.g. fumigation; Compositions or apparatus therefor in a controlled atmosphere comprising other gases in addition to CO2, N2, O2 or H2O ; Elimination of such other gases
    • AHUMAN NECESSITIES
    • A23FOODS OR FOODSTUFFS; TREATMENT THEREOF, NOT COVERED BY OTHER CLASSES
    • A23BPRESERVATION OF FOODS, FOODSTUFFS OR NON-ALCOHOLIC BEVERAGES; CHEMICAL RIPENING OF FRUIT OR VEGETABLES
    • A23B9/00Preservation of edible seeds, e.g. cereals
    • A23B9/16Preserving with chemicals
    • A23B9/18Preserving with chemicals in the form of gases, e.g. fumigation; Compositions or apparatus therefor
    • AHUMAN NECESSITIES
    • A23FOODS OR FOODSTUFFS; TREATMENT THEREOF, NOT COVERED BY OTHER CLASSES
    • A23BPRESERVATION OF FOODS, FOODSTUFFS OR NON-ALCOHOLIC BEVERAGES; CHEMICAL RIPENING OF FRUIT OR VEGETABLES
    • A23B9/00Preservation of edible seeds, e.g. cereals
    • A23B9/16Preserving with chemicals
    • A23B9/18Preserving with chemicals in the form of gases, e.g. fumigation; Compositions or apparatus therefor
    • A23B9/22Preserving with chemicals in the form of gases, e.g. fumigation; Compositions or apparatus therefor in a controlled atmosphere comprising other gases in addition to CO2, N2, O2 or H2O
    • BPERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B27WORKING OR PRESERVING WOOD OR SIMILAR MATERIAL; NAILING OR STAPLING MACHINES IN GENERAL
    • B27KPROCESSES, APPARATUS OR SELECTION OF SUBSTANCES FOR IMPREGNATING, STAINING, DYEING, BLEACHING OF WOOD OR SIMILAR MATERIALS, OR TREATING OF WOOD OR SIMILAR MATERIALS WITH PERMEANT LIQUIDS, NOT OTHERWISE PROVIDED FOR; CHEMICAL OR PHYSICAL TREATMENT OF CORK, CANE, REED, STRAW OR SIMILAR MATERIALS
    • B27K3/00Impregnating wood, e.g. impregnation pretreatment, for example puncturing; Wood impregnation aids not directly involved in the impregnation process
    • B27K3/02Processes; Apparatus
    • B27K3/0271Vapour phase impregnation
    • YGENERAL TAGGING OF NEW TECHNOLOGICAL DEVELOPMENTS; GENERAL TAGGING OF CROSS-SECTIONAL TECHNOLOGIES SPANNING OVER SEVERAL SECTIONS OF THE IPC; TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC CROSS-REFERENCE ART COLLECTIONS [XRACs] AND DIGESTS
    • Y10TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC
    • Y10STECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC CROSS-REFERENCE ART COLLECTIONS [XRACs] AND DIGESTS
    • Y10S424/00Drug, bio-affecting and body treating compositions
    • Y10S424/11Termite treating
    • YGENERAL TAGGING OF NEW TECHNOLOGICAL DEVELOPMENTS; GENERAL TAGGING OF CROSS-SECTIONAL TECHNOLOGIES SPANNING OVER SEVERAL SECTIONS OF THE IPC; TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC CROSS-REFERENCE ART COLLECTIONS [XRACs] AND DIGESTS
    • Y10TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC
    • Y10STECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC CROSS-REFERENCE ART COLLECTIONS [XRACs] AND DIGESTS
    • Y10S47/00Plant husbandry
    • Y10S47/10Physical and chemical treatment of agricultural soils

Landscapes

  • Life Sciences & Earth Sciences (AREA)
  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Wood Science & Technology (AREA)
  • Zoology (AREA)
  • Food Science & Technology (AREA)
  • Polymers & Plastics (AREA)
  • Chemical Kinetics & Catalysis (AREA)
  • General Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Pest Control & Pesticides (AREA)
  • Environmental Sciences (AREA)
  • Combustion & Propulsion (AREA)
  • Dentistry (AREA)
  • Soil Sciences (AREA)
  • General Health & Medical Sciences (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Agronomy & Crop Science (AREA)
  • Inorganic Chemistry (AREA)
  • Plant Pathology (AREA)
  • Health & Medical Sciences (AREA)
  • Insects & Arthropods (AREA)
  • Forests & Forestry (AREA)
  • Agricultural Chemicals And Associated Chemicals (AREA)
  • Organic Low-Molecular-Weight Compounds And Preparation Thereof (AREA)
  • Catching Or Destruction (AREA)
  • Low-Molecular Organic Synthesis Reactions Using Catalysts (AREA)
  • Confectionery (AREA)
  • Apparatus For Disinfection Or Sterilisation (AREA)
  • Food Preservation Except Freezing, Refrigeration, And Drying (AREA)

Abstract

Plynná chemická sloučenina, karbonylsulfid, nebyla až dosud známá jako kouřový dezinfekční prostředek pro kontrolování škodlivého hmyzu nebo roztočů. Na základě pokusů bylo prokázáno, že tento karbonylsulfid je možno použít jako vykuřovací dezinfekční prostředek, jehož vykuřovací schopnosti jsou srovnatelné s fosfinem a methylbromidem. Učinnost karbonylsulfidu proti škodlivému hmyzu (jak vůči vzrostlým jedincům tak i proti nedospělým stádiím), roztočů, termitům a plísním je z těchto výsledků zřejmá. Kromě toho nízká absorpce v zrnech, nižší hořlavost než u fosfinu, neexistující ovlivňování klíčení a zjevná bezpečnost pro dané prostředí umožňují, aby mohla být tato látka používána jako velice výhodný vykuřovací dezinfekční prostředek při skladování zrn. Rovněž je možno tuto látku použít k vykuřování jiných skladovaných produktů (včetně rychle se kazících potravin), půdy, dřeva a prostorů (například v budovách) a dále libovolného jiného materiálu, který je pravděpodobně napaden škodlivýmŕ

Description

(57) Anotace:
Použití karbonylsulfidu jako fumigačního činidla pro kontrolování hmyzu, nematodů, plísní nebo roztočů. Výhodně toto činidlo obsahuje ředicí plyn, kterým může být vzduch, oxid uhličitý a inhibitor hoření. Vynález rovněž zahrnuje způsob dezinfekčního vykuřování skladovaných produktů, dřeva, půdy nebo prostorů náchylných na zamoření hmyzem, nematody, plísněmi nebo roztoči, přičemž mezi uvedené skladované produkty patří zrna a Jiné trvanlivé potraviny a ovoce a Jiné rychle se kazící potraviny, při kterém se na skladovaný produkt, dřevo, půdu nebo v požadovaném prostoru aplikuje dávka karbonylsulfidu. Výhodně se skladovaný produkt ošetří vykuřováním, přičemž tento skladovaný produkt výhodně zahrnuje zrna a Jiné trvanlivé potraviny a účinná dávka se aplikuje po dobu v rozmezí od 1 hodiny do 35 dní.
Použití karbonylsulfidu jako fumigačního činidla a způsob dezinfekčního vykuřování
Oblast techniky
Vynález se týká použití karbonylsulfidu jako fumigačního činidla pro kontrolování hmyzu, nematodů, plísní nebo roztočů. Podle vynálezu se tohoto karbonylsulfidu, nebo COS, který je rovněž označován jako oxysulfid uhlíku, používá jako plynového dezinfekčního prostředku (neboli jinak fumigačního prostředku nebo vykuřovacího pesticidu) pro dezinfikování vykuřováním a způsobu provádění dezinfekce různých skladovaných produktů vykuřováním.
Dosavadní stav techniky
Plynové neboli kouřové dezinfekční prostředky (fumigační prostředky neboli vykuřovací pesticidy) jsou velice rozšířenými prostředky používanými pro dezinfikování a k ochraně před zamořením škůdci a škodlivým hmyzem, které se obvykle používají k ochraně nejrůznějších látek a přírodních produktů ve formě částic (jako jsou například obiloviny) a jiných skladovaných produktů (včetně trvanlivého zboží a rychle se kazících potravin), porézního objemného matriálu (jako je například půda nebo dřevo) a objemných prostor (obvykle se jedná o prázdné budovy). Ideální vykuřovací pesticidní dezinfekční prostředek by měl být toxický vůči škodlivému hmyzu, roztočům, nematodům, bakteriím, houbám a plísním. Rovněž by měl být účinný při malých koncentracích. Měl by být kromě toho málo absorbovatelný materiály, se kterými se dostává tento vykuřovací prostředek v prostoru, který má být dezinfikován vykuřováním, do kontaktu. Dále by měl projevovat tento vykuřovací prostředek nízkou toxicitu vůči savcům a neměly by po něm zůstávat žádné zbytky nebo pouze inertní zbytky. V neposlední řadě by ideální vykuřovací dezinfekční pesticidní prostředek neměl způsobovat žádné problémy pokud se týče bezpečné manipulace a neměl by nepříznivě působit na zboží nebo prostory, které jsou určeny k této dezinfekci vykuřováním.
Ovšem žádný z dosud známých plynových vykuřovacích dezinfekčních prostředků tato ideální kritéria nesplňuje. Mezi nejčastěji používané plynové vykuřovací dezinfekční prostředky, které se používají k dezinfekčnímu vykuřování obilovin a dalších materiálů ve formě částic, ovoce a dřeva, patří v současné době dva plynové vykuřovací prostředky, a sice fosfin a methylbromid. Fosfin se používá jako výhodný plynový vykuřovací dezinfekční prostředek pro skladové obiloviny, a obecně zrna a podobný jiný materiál, neboť je účinný vůči škodlivému hmyzu vyskytujícímu se na zrnech a zanechává pouze malé zbytky (což je v podstatě neškodný fosforečnan). Ovšem zde je třeba uvést, že fosfin je spontánně hořlavý jestliže jeho koncentrace převýší relativně nízkou hodnotu.
Methylbromid projevuje vyšší míru toxicity vůči škodlivému hmyzu na zrnech než fosfin jestliže se použije pro krátkodobé dezinfekční vykuřování, přičemž fosfin je více toxický vůči škodlivému hmyzu na zrnech pro dlouhodobé dezinfekční vykuřování. Methylbromid má nižší zápalnost (hořlavost) než fosfin, ovšem v poslední době bylo zjištěno, že tento methylbromid poškozuje a oslabuje ozonovou vrstvu. Možnost používání methylbromidu jako plynového vykuřovacího dezinfekčního prostředku se tedy v současné době znovu přezkoumává, což souvisí s uplatňováním Montrealského protokolu.
Mezi další plynové vykuřovací dezinfekční prostředky, které je možno použít vůči škodlivému hmyzu na zrnech, je možno zařadit akrylonitril, sirouhlík, chlorid uhličitý, chlorpikrin, ethylendibromid, ethylendichlorid, ethylenoxid, kyanovodík a sulfurylfluorid. V této souvislosti je třeba poznamenat, že je ve většině z těchto běžně známých plynových vykuřovacích dezinfekčních prostředcích obsažen halogen, takže žádný z nich nemá výše uvedené ideální vykuřovací dezinfekční vlastnosti.
-1 CZ 285727 B6
Po mnoho let se tedy hledají nějaké nové plynové vykuřovací dezinfekční prostředky a není pochyb, že toto neustávající hledání nějakých lepších plynových vykuřovacích prostředků bude i nadále pokračovat.
Podstata vynálezu
Hlavním cílem uvedeného vynálezu je navržení nového plynového vykuřovacího dezinfekčního prostředku, který by měl takové vlastnosti, pro které by jej bylo možno použít jako vhodná a realizovatelná alternativa vzhledem k dosud používaným běžným plynovým vykuřovacím prostředkům podle dosavadního stavu techniky, zejména se jedná o použití tohoto nového prostředku ke kontrolování škodlivého hmyzu, roztočů a plísní.
Tento cíl uvedeného vynálezu splňuje použití karbonylsulfidu podle tohoto vynálezu jako plynového vykuřovacího dezinfekčního prostředku.
Podstatou řešení podle vynálezu je tedy použití karbonylsulfinu jako fumigačního činidla pro kontrolování hmyzu, nematodů, plísní nebo roztočů.
Ve výhodném provedení toto činidlo obsahuje ředicí plyn, přičemž tento plyn je výhodně vybrán ze skupiny zahrnující vzduch, oxid uhličitý a inhibitor hoření.
Do rozsahu předmětného vynálezu rovněž náleží způsob dezinfekčního vykuřování skladových produktů, dřeva, půdy nebo prostorů náchylných na zamoření hmyzem, nematody, plísněmi nebo roztoči, přičemž mezi uvedené skladované produkty patří zrna a jiné trvanlivé potraviny a ovoce a jiné rychle se kazící potraviny, jehož podstata spočívá v tom, že se na skladovaný produkt, dřevo, půdu nebo v požadovaném prostoru aplikuje dávka karbonylsulfidu.
Ve výhodném provedení tohoto postupu se skladovaný produkt ošetří vykuřováním, přičemž tento skladovaný produkt zahrnuje zrna a jiné trvanlivé potraviny a dávka karbonylsulfidu, která má koncentraci dostačující ke kontrolování vybraného druhu hmyzu vyskytujícího se na potravinách, se aplikuje po dobu v rozmezí od 1 hodiny do 35 dní.
Jednotlivá výhodná provedení postupu podle vynálezu, při kterém toto kontrolování zahrnuje zahubení 95 procent hmyzu, jsou následující:
(a) jestliže jsou zvoleným druhem hmyzu vyskytujícím se na potravinách vzrostlí jedinci Rhyzopertha dominica při teplotě 25 °C, potom aplikovaná dávka je přinejmenším 38 mg.h.l'1, (b) jestliže jsou zvoleným druhem hmyzu vyskytujícím se na potravinách vzrostlí jedinci Tribolium castaneum při teplotě 25 °C, potom aplikovaná dávka je přinejmenším 82 mg.h.1'1, (c) jestliže jsou zvoleným druhem hmyzu vyskytujícím se na potravinách vzrostlá jedinci Sitophilus oryzae při teplotě 25 °C, potom aplikovaná dávka je přinejmenším 99 mg.h.l'1, (d) jestliže jsou zvoleným druhem hmyzu vyskytujícím se na potravinách vzrostlí jedinci Oryzaephilus surinamensis při teplotě 25 °C, potom aplikovaná dávka je přinejmenším 198 mg.h.1'1, (e) jestliže jsou zvoleným druhem hmyzu vyskytujícím se na zrnech vzrostlí jedinci Tribolium confusum při teplotě 25 °C, potom aplikovaná dávka je přinejmenším 111 mg.h.l'1,
-2CZ 285727 B6 (f) jestliže jsou zvoleným druhem hmyzu vyskytujícím se na potravinách vzrostlí jedinci Lepidoglyphus destructor, potom aplikovaná dávka je přinejmenším 240 mg.h.l'1, (g) jestliže jsou zvoleným druhem hmyzu kukly T. castaneum při teplotě 30 °C, potom aplikovaná dávka je přinejmenším 290 mg.h.l'1, (h) jestliže jsou zvoleným druhem hmyzu kukly B. tyroni při teplotě 27 °C, potom aplikovaná dávka je přinejmenším 440 mg.h.l'1, (i) jestliže jsou zvoleným druhem hmyzu larvy T. castaneum při teplotě 25 °C, potom aplikovaná dávka je přinejmenším 270 mg.h.l'1, (j) jestliže jsou zvoleným druhem hmyzu larvy E. cautella, potom aplikovaná dávka je přinejmenším 410 mg.h.l'1, (k) jestliže jsou zvoleným druhem hmyzu larvy O. surinamensis, potom aplikovaná dávka je přinejmenším 210 mg.h.l'1, (l) jestliže jsou zvoleným druhem hmyzu vajíčka R. dominica, potom aplikovaná dávka je přinejmenším 102 mg.h.l'1, (m) jestliže jsou zvoleným druhem hmyzu vajíčka T. castanemum, potom aplikovaná dávka je přinejmenším 430 mg.h.l'1, (n) jestliže jsou zvoleným druhem hmyzu vajíčka O. surinamensis. potom aplikovaná dávka je přinejmenším 495 mg.h.l'1, (o) jestliže jsou zvoleným druhem hmyzu vajíčka B. tironi. potom aplikovaná dávka je přinejmenším 460 mg.h.l'1.
Ve výhodném provedení postupu podle vynálezu se při tomto postupu podle vynálezu ošetřují skladované produkty, kterým je ovoce nebo jiné rychle se kazící potraviny, přičemž se karbonylsulfíd aplikuje v intervalu přinejmenším 6 hodin o koncentraci dostatečné ke kontrolování všech nedospělých stadií octomilky.
Podle dalšího výhodného provedení se při tomto postupu podle vynálezu ošetřují vykuřováním dřevěné produkty, kterým jsou produkty ze dřeva nebo budovy ze dřeva nebo obsahující dřevo, přičemž se karbonylsulfíd aplikuje o koncentraci dostatečné ke kontrolování termitů nebo jiného škodlivého hmyzu vyskytujícího se na dřevě.
Podle dalšího výhodného provedení se při tomto postupu ošetřuje půda vykuřováním, přičemž se karbonylsulfíd aplikuje o koncentraci dostačující ke kontrolování nematodů.
Plynná chemická sloučenina, karbonylsulfíd, nebyla až dosud známa jako kouřový dezinfekční prostředek pro kontrolování škodlivého hmyzu nebo roztočů. Na základě pokusů bylo prokázáno, že tento karbonylsulfíd je možno použít jako vykuřovací dezinfekční prostředek, jehož vykuřovací schopnosti jsou srovnatelné s fosfinem a methylbromidem. Účinnost karbonylsulfidu proti škodlivému hmyzu (jak vůči vzrostlým jedincům tak i proti nedospělým stadiím), roztočům, termitům a plísním je z těchto výsledků zřejmá. Kromě toho nízká absorpce v zrnech, nižší hořlavost než u fosfínu, neexistující ovlivňování klíčení a zjevná bezpečnost pro dané prostředí umožňují, aby mohla být tato látka používána jako velice výhodný vykuřovací dezinfekční prostředek při skladování zrn. Rovněž je možno tuto látku použít k vykuřování jiných skladových produktů (včetně rychle se kazících potravin), půdy, dřeva a prostorů (například v budovách)
-3CZ 285727 B6 a dále libovolného jiného materiálu, který je pravděpodobně napaden škodlivým hmyzem nebo roztoči nebo by mohl být zdrojem tohoto zamoření.
Karbonylsulfid představuje velice dobře známou sloučeninu. Tato sloučenina je plyn při STP (při standardní teplotě a tlaku), jejíž teplota varu je -50,2°. Dále to je látka bezbarvá, zápalná (ovšem ne tak zápalná jako fosfín) a rozpustná ve vodě. Rozpustnost ve vodě je u této sloučeniny 1,4 gramu na litr při teplotě 25 °C, přičemž rozpustnost ve vodných roztocích je u methylbromidu a sirouhlíku 13,4 gramu na litr, respektive 2,2 gramu na litr (přičemž o fosfinu se uvádí, že patří k látkám „částečně rozpustným“ ve vodě). Při běžném komerčním použití se tento karbonylsulfid obvykle dodává ve zkapalněné formě v tlakových nádobách, ve kterých je stlačen na přibližně 1,1 MPa. Ovšem tato látka se vyskytuje i v přírodě, přičemž představuje hlavní podíl simých složek v atmosféře (kde se objevuje ve stálé koncentraci v troposféře a v nižší troposféře 1,3 mikrogramy na krychlový metr), a rovněž je součástí přirozeného oběhu síry v přírodě v půdách a v bažinách. Karbonylsulfid se rovněž tvoří při anaerobní degradaci hnoje a kompostu a dále je obsažen ve většině pyrolyzních produktů a produktů získávaných v ropných rafineriích.
Vzhledem k významné roli této látky v oběhu síry v přírodě a vzhledem k tomu, že je obsažen v pyrolyzních produktech a používá se jako chemická surovina, byl tento karbonylsulfid velice podrobně studován, přičemž jeho vlastnosti a možnosti použití jsou velice dobře známé. Ovšem ani při rozsáhlém hledání v technické literatuře a při vyhodnocení rozsáhlé dialogové počítačové rešerše (prováděné ve fondech CAB Abstracts 1972-1991, Biosys Previews 1969-1991, Life Sciences Collection 1978-1991, Agricola 1970-1991 Agris Intemational 1974-1991, European Directory of Agrochemical Products a Oceánie Abstracts, 1964-1991) nebyla zjištěna žádná zmínka o použití ani o uvažované možnosti použití karbonylsulfidu jako plynového vykuřovacího dezinfekčního prostředku, přičemž nebyl rovněž zaznamenám žádný odkaz týkající se toxicity tohoto karbonylsulfidu vůči hmyzu. Kromě toho byla provedena odděleně manuální rešerše ve fondech Chemical Abstracts zpětně až do roku 1900, ovšem ani při této rešerši nebyl zjištěn žádný odkaz na karbonylsulfid jako plynovou vykuřovací dezinfekční látku.
O karbonylsulfidu je běžně známo, že představuje plynnou látku, která je toxická vůči savcům. V článku Roberta J. Ferma o názvu „The Chemistry of Carbonyl Sulfide“, který byl publikován v publikaci Chemical Review, Volume 57, 1957, str. 621-637, jsou uvedeny tři odkazy, které potvrzují tuto vlastnost, viz. str. 627:
„Studenokrevná zvířata projevují větší odolnost vůči působení karbonylsulfidu než teplokrevná zvířata. Myši a králíci umírají rychle jestliže jsou vystaveni působení vzduchu obsahujícího více než 0,3 procenta karbonylsulfidu“.
Dále je poukázat na Matheson Gas Products Catalogue, kde se v části o názvu „Carbonyl sulfide“ (str. 115 až 117), uvádí toto (viz. str. 115):
„Karbonylsulfid působí hlavně na centrální nervový systém, přičemž k úmrtí dochází hlavně v důsledku paralýzy dýchání. U králíků se objevují určité příznaky onemocnění po vystavení působení karbonylsulfidu o koncentraci 1300 ppm po půl hodině. U myší nastává úmrtí v intervalu 3/4 minuty, jestliže jsou vystaveni působení karbonylsulfidu o koncentraci 8900 ppm, v intervalu 1,5 minuty, jestliže jsou vystaveni působení karbonylsulfidu o koncentraci 2900 ppm, a v intervalu 35 minut, jestliže jsou vystaveni působení karbonylsulfidu o koncentraci 1200 ppm. Při působení tohoto karbonylsulfidu o koncentraci 900 ppm po dobu 16 minut se nedostavují žádné pozorovatelné účinky“.
Ovšem je rovněž všeobecně známo, že plynné sloučeniny, které jsou smrtící pro lidi a pro malé savce, a které mají rovněž smrtící účinek pro studenokrevné obratlovce, nemusí být toxické vůči škodlivému hmyzu, plísním, roztočům a podobným jiným živočichům. Jako jeden z mnoha příkladů je možno uvést oxid uhelnatý, který je toxický při působení na savce. Z výše uvedeného
-4CZ 285727 B6 vyplývá, že z pouhé znalosti, že karbonylsulfid je evidentně toxický při působení na savce, by bylo nesprávné vyvozovat, že tento karbonylsulfid bude mít rovněž smrtící účinky na škodlivý hmyz, plísně, roztoče a podobné další organizmy.
Podle uvedeného vynálezu tedy bylo zcela neočekávatelně zjištěno, že karbonylsulfid je možno použít jako vhodnou vykuřovací dezinfekční látku. Podle uvedeného vynálezu bylo rovněž zjištěno, že tento karbonylsulfid je možno použít jako plynovou vykuřovací dezinfekční látku pro aplikování v neředěné formě, přičemž při této aplikaci je možno tuto látku smíchávat s atmosférou vyskytující se v systému, který je určen k ošetření, nebo je možno tuto látku aplikovat ve formě směsi s inertním ředicím plynem. Tento zředěný plyn se používá v takových případech, kdy je zapotřebí aplikovat zředěnější formu vykuřovacího dezinfekčního prostředku nebo pro inhibování zápalnosti karbonylsulfidu, to znamená ke zmenšení nebezpečí zapálení této látky. Tímto uvedeným ředicím plynem je obvykle vzduch, přičemž je ovšem možno použít i jiných vhodných inertních nosičových plynů.
Příklady provedení vynálezu
V následujících konkrétních příkladech bude detailněji ilustrován karbonylsulfid jako plynový vykuřovací dezinfekční prostředek a způsob dezinfekčního vykuřování pomocí tohoto prostředku, přičemž tyto příklady jsou pouze ilustrativní a nijak neomezují rozsah vynálezu.
V následujících příkladech budou rovněž podrobně popsány vlastnosti karbonylsulfidu jako plynového vykuřovacího dezinfekčního prostředku a uvedeny konkrétní příklady, které demonstrují tyto vlastnosti.
Účinnost plynového vykuřovacího dezinfekčního prostředku je obvykle vyjadřována jako „CT hodnota“, což je součin : „koncentrace x čas“ pro specifický účinek (obvykle to jsou hodnoty LC95 nebo LC99, což jsou lethální koncentrace neboli dávky pro 95 procent, respektive pro 99 procent populace, vůči které byl tento plynový vykuřovací prostředek použit), přičemž se tato hodnota vyjadřuje v hodnotách miligram x hodina na litr. Teplota, při které se tento plynový vykuřovací prostředek aplikuje, je obvykle rovněž uváděna, například je možno všeobecně uvést, že čím vyšší teplota ošetřování tímto plynovým vykuřovacím prostředkem, tím je nižší dávka nebo koncentrace, která je nezbytná k dosažení požadovaného specifického účinku.
Tyto hodnoty „koncentrace x čas“, vyjádřené v obvyklých přijatých hodnotách LD90, LD95 nebo LD99 [i když přísně vzato by tyto hodnoty měly být L(CxT)9o, L(CxT)9o a L(CxT)99] pro jedenáct běžně známých plynových vykuřovacích dezinfekčních prostředků podle dosavadního stavu techniky, které se stále používají proti škodlivému hmyzu na zrnech, jsou uvedeny v následující tabulce č. 1. Tyto hodnoty uvedené v tabulce č. 1, vztahující se kosmi druhům škodlivého hmyzu vyskytujícího se na zrnech, byly všechny převzaty z publikací podle dosavadního stavu techniky.
Podle uvedeného vynálezu byly provedeny četné experimentální pokusy za účelem demonstrování účinnosti karbonylsulfidu jako plynového vykuřovacího dezinfekčního prostředku. Řada z těchto experimentů je detailně uvedena v následujících příkladech. Ve všech případech, kdy byl tento karbonylsulfid použit, byl tento plyn připraven reakcí thiokyanátu draselného s kyselinou sírovou, což je postup známý z dosavadního stavu techniky, viz. A. Stock a E. Kuss, Chemische Berichte der deutchen Gesellschaft, Volume 50, 1917, str. 159. Tento postup přípravy karbonylsulfidu je doporučován rovněž R. J. Fermen, viz výše citovaný jeho článek v publikaci Chemical Review, Volume 57, 1957. Takto získaný karbonylsulfid byl potom promyt roztokem acetátu olova ve vodě za účelem odstranění sirovodíku. Čistota tohoto karbonylsulfidu byla potom měřena detektorem plynové hustoty GOW-MAC (Model 40-001). Obvykle byla tato čistota v rozmezí od 80 procent do 90 procent V/V, přičemž hlavní znečišťující složkou byl oxid uhličitý. Při těchto měřeních nebyl zaznamenán žádný obsah sirovodíku ani oxidu siřičitého.
-5CZ 285727 B6
Koncentrace tohoto plynového vykuřovacího dezinfekčního prostředku byla v dále uvedených experimentálních provedeních analyzována pomocí plynového chromatografií Shimadzu GC6 s plamenově-ionizačním detektorem. Podmínky v této koloně byly nastaveny takto: 20 procent OV 101 na „Gas Chrom Q“ při teplotě v koloně 42 °C, přičemž teplota nástřiku byla 105 °C.
Testování karbonylsulfidu jako plynového vykuřovacího dezinfekčního prostředku bylo provedeno s následujícími druhy hmyzu:
Tribolium castaneum (Herbst), (Coleoptera, tenebrionidae), druh CTC4;
T confusum (Jacq du Val) (Coleoptera, Curculionidae), druh CLS2; Rhyzopertha dominica (F) (Coleoptera, Bostrichidae), druh CRD2; Oryzaephilus surinamensis (L) (Coleoptera, Silvanidae), druh NOS4; Ephestia cautella (Walker) (Noctuidae, Pyralidae), druh CES2;
Bactrocera tyroni (Froggat), dříve Dacus tyroni (Diptera, Tephrididae), shromáždil Wollongong 1989;
Liposcelis bastrychophilus·.
Lepidoglyphus destructor (Schrank);
Coptotermes acinaciformis (Froggat) (Isoptera, Rhinotermitidae); a Cryptotermes domesticus (Haviland, Isoptera, Kalotermitidae).
Příklad 1
Test účinnosti karbonylsulfidu při kontrolování externích vývojových stadií škodlivého hmyzu vyskytujícího se na skladovaných produktech.
K testování účinnosti karbonylsulfidu na externí vývojová stadia škodlivého hmyzu vyskytujícího se na skladovaných produktech bylo použito skleněných lékovek (lahví) o kapacitě přibližně 120 mililitrů. Tyto láhve měly uzavírací obrubu na svém horním konci, přičemž byly uzavřeny víčkem prostřednictvím kterého bylo možno nastřikovat testovaný plyn dovnitř za použití stříkačky (s ventilem „Miniert“). Tyto láhve byly ponechány otevřené v atmosféře s 55 procentní relativní vlhkostí při teplotě, při které byl tento biologický test prováděn (obvykle při teplotě 25 °C nebo 30 °C).
Při testování účinnosti karbonylsulfidu vůči živému škodlivého hmyzu bylo použito asi 25 až 35 jedinců tohoto hmyzu, které byly vloženy do každé láhve, která byla potom uzavřena víčkem. Množství vzduchu, které odpovídalo objemu plynu, který se má nastříknout do láhve, bylo potom vyčerpáno z každé láhve, přičemž do každé láhve byl potom nastříknut stejný objem testovaného plynu. Tyto láhve byly potom udržovány při konstantní teplotě po dobu provádění tohoto biologického testu, což bylo obvykle 6 hodin nebo 24 hodin. Na konci každé této testovací periody byl hmyz z každé láhve přemístěn do odpovídajících skleněných nádob o objemu 60 mililitrů, které obsahovaly 20 gramů pšenice. Testovaný hmyz zůstával v těchto skleněných nádobách s pšenicí po dobu 14 dní, načež byla odhadnuta úmrtnost těchto jedinců. Každý test byl prováděn třikrát nebo čtyřikrát, přičemž byl doplněn kontrolním testem, při kterém do uvedených lahví, které obsahovaly škodlivý hmyz, nebyl nastřikován žádný karbonylsulfíd.
Při odhadování úmrtnosti byly vzrostlí jedinci škodlivého hmyzu klasifikovány jako zahubení jestliže neprojevovaly žádnou odezvu na žádnou stimulaci. Při kontrolním testu byl rovněž prováděn odhad úmrtnosti.
Testy účinnosti karbonylsulfidu vůči kuklám škodlivého hmyzu byly provedeny podobným způsobem jako byly prováděny testy se vzrostlými jedinci, s tím rozdílem, že po ošetření v láhvi byly kukly přemístěny do skleněných nádob obsahujících 10 gramů mouky. Úmrtnost kukel byla
-6CZ 285727 B6 odhadována na základě jejich neschopnosti dosáhnout dospělosti. Tyto biologické testy s kuklami byly všechny opakovány třikrát nebo čtyřikrát, přičemž byly rovněž provedeny kontrolní testy.
Testy účinnosti karbonylsulfidu vůči larvám škodlivého hmyzu byly provedeny podobným způsobem jako byly prováděny biologické testy s kuklami, s tím rozdílem, že úmrtnost těchto larev byla odhadnuta podobně jako u vzrostlých jedinců škodlivého hmyzu, to znamená na základě neschopnosti odezvy na žádnou stimulaci. Larvy, které se úspěšně zakuklily po ošetření byly považovány za jedince, kteří přežili ošetření.
Testy účinnosti karbonylsulfidu v případě vajíček škodlivého hmyzu byly provedeny s vajíčky na páscích filtračního papíru. Tyto pásky měly rozměr přibližně 1 centimetr x 5 centimetrů, který byl odstřižen z výrobku S & SRundfilter Nr. 593, průměr 90 milimetrů, což je filtrační papír prodávaný firmou Schleicher and Schuell. Vajíčka většiny z testovaných druhů byla získána nakladením přímo na filtrační papír poté, co byly vzrostlí jedinci tohoto škodlivého hmyzu umístěny na tenkou vrstvu pšenice, pivovarských kvasnic a filtračního papíru. V případě Tribolium castaneum (Herbst) byla vajíčka získána nakladením na superjemnou mouku, přičemž byla oddělena proséváním. Tato vajíčka byla potom přemístěna pomocí jednovlasového štětce, namočeného do 30 procentního roztoku sacharózy, na pásky filtračního papíru, který byl pokryt dvoustrannou adhezní páskou „Double Stick Tápe“, prodávaný 3M Consumer Products Group.
Vzrostlí jedinci škodlivého hmyzu byli přemístěni po 16 hodinách pobytu na tomto médiu. Některá vajíčka byla ošetřena hned karbonylsulfidem, což bylo provedeno v intervalu 24 hodin od okamžiku nakladení vajíček, přičemž tato vajíčka byla klasifikována jako „vajíčka o stáří 0 až 1 den“. Ostatní vajíčka byla uchovávána po dobu dalších čtyř dní, přičemž tato vajíčka byla označena jako „vajíčka o stáří 4 až 5 dnů“, načež byla ošetřena karbonylsulfidem.
V obvyklém provedení bylo na každém pásku filtračního papíru uloženo 20 až 30 vajíček. Tyto pásky filtračního papíru s uloženými vajíčky byly umístěny do odpovídajících skleněných lahví stejného druhu, jako byly láhve použité pro testování účinku karbonylsulfidu na vzrostlé jedince škodlivého hmyzu, přičemž potom byly ošetřeny karbonylsulfidem stejným způsobem jako vzrostlí jedinci tohoto hmyzu. Po vystavení působení karbonylsulfidu byla tato vajíčka umístěna do uzavřené Petriho misky a zde byla ponechána při teplotě 30 °C po dobu sedmi dní. Na konci tohoto intervalu byl zjištěn počet vylíhnutých a nevylíhnutých vajíček, přičemž bylo použito stereomikroskopu Nikon vybaveného zdrojem studeného světla. Vajíčka, která nebyla schopná vylíhnutí byla klasifikována jako zahubená. Všechny testy s těmito vajíčky byly provedeny třikrát, přičemž byl rovněž proveden odpovídající kontrolní biologický test (při kterém nebylo provedeno ošetření karbonylsulfidem).
Výsledky získané při provádění těchto biologických testů na externí vývojová stadia jsou uvedeny v následující tabulce č. 2, ve které jsou uvedeny druhy testovaného hmyzu, stadia vývoje tohoto hmyzu (vzrostlí jedinci, kukly, larvy nebo vajíčka), doba vystavení tohoto hmyzu působení karbonylsulfidu (neboli doba působení), teplota, při které byly tyto biologické testy prováděny, hodnoty LC95 (vyjádřené v hodnotách miligram x hodina na litr, to znamená mg.h.l'1) a minimální účinná testovaná dávka. Tato minimální účinná testovaná dávka představuje minimální dávku, při které dojde k zahubení veškerého hmyzu v těchto biologických testech, při kterých bylo použito přinejmenším 100 kusů hmyzu. Odborníci pracující v daném oboru a entomologové na základě těchto výsledků uvedených v tabulce 2 a z porovnání s výsledky uvedenými v tabulce 1, týkajícími se činidel podle dosavadního stavu techniky, mohou zjistit, že účinnost karbonylsulfidu vůči externím vývojovým stadiím hmyzu je srovnatelná s účinností jiných běžně známých vykuřovacích dezinfekčních prostředků.
Hodnoty uvedené v tabulce č. 2 zcela jasně demonstrují účinnost karbonylsulfidu vůči všem externím vývojovým stadiím hmyzu uvedeného v této tabulce.
-7CZ 285727 B6
Příklad 2
Účinnost karbonylsulfidu vůči interním stadiím škodlivého hmyzu vyskytujícího se na sklado5 váných produktech.
Podle tohoto příkladu byla provedena série testů, při kterých byli vzrostlí jedinci škodlivého hmyzu Rhyzopertha dominica vyskytující se na zrnech ponechány klást vajíčka po dobu 4 až týdnů na 1000 gramech pšenice, přičemž v tomto prostředí byla udržována teplota 30 °C ío a obsah vlhkosti v těchto zrnech byl 12 procent. Při každém experimentu byly vzrostlí jedinci odděleny od pšenice, která byla potom rozdělena na tři podíly, přičemž dva tyto podíly byly ošetřeny karbonylsulfidem a jeden podíl byl ponechán jako kontrolní vzorek. Každý podíl této pšenice byl potom umístěn do skleněné nádoby o kapacitě 1,1 litru, načež byly tyto skleněné nádoby uzavřeny šroubovacím víčkem opatřeným přepážkou. Touto přepážkou byl dávkován 15 karbonylsulfíd v množství v rozmezí od 8 miligramů na litr do 45 miligramů na litr. Po proběhnutí časového intervalu, po který byl prováděn test (například 24 hodin), bylo šroubovací víčko nahrazeno filtračním papírem aby bylo umožněno odvzdušňování plynné kouřové dezinfekční látky. Potom byla tato pšenice skladována buďto při teplotě 25 °C nebo 30 °C. Počet vyvinutých vzrostlých jedinců byl zjišťován v týdenních intervalech během časového období 20 v rozmezí od čtyř do pěti týdnů. Opětné provádění každého experimentu bylo prováděno opakováním celého uvedeného postupu.
Výsledky získané při provádění této série testů jsou uvedeny v tabulce č. 3. Z uvedených výsledků je patmé, že při době působení 24 hodin a při použití dávky 8 miligramů karbonyl25 sulfidu na litr bylo dosaženo průměrné 93,4 procentní kontroly všech nedospělých stadií hmyzu
R dominica. Nejtolerantnější stadium bylo pravděpodobně stadium před zakuklením (to znamená takový hmyz, který se vylíhnul v intervalu 7 až 14 dní po dávkování karbonylsulfidu).
Výsledky druhé série experimentů, které byly prováděny stejným způsobem, ale s tím rozdílem, 30 že pšenice byla vystavena působení karbonylsulfidu po dobu v intervalech 6 hodin, 24 hodin a 48 hodin, jsou uvedeny v tabulce č. 4. Z uvedených výsledků je patmé, že prodloužením doby působení jednotlivé dávky karbonylsulfidu se zvýší úmrtnost interních stadií což naznačuje, že toxický účinek karbonylsulfidu na škodlivé druhy hmyzu nebyl rychle zmařen sorpcí tohoto karbonylsulfidu.
Účelem třetí série experimentů bylo sledování účinnosti karbonylsulfidu pokud se týče kontrolování interních stadií vývoje škodlivého hmyzu Sitoyhilus oryzae vyskytujícího se na zrnech. Při provádění těchto experimentů byl aplikován stejný postup jako je uvedeno shora, přičemž dávky karbonylsulfidu se pohybovaly v rozmezí od 15 miligramů na litr do 91 mili40 gramů na litr a doba působení jednotlivé dávky se pohybovala v rozmezí od 6 hodin do 72 hodin.
Výsledky získané při provádění těchto experimentů jsou uvedeny v následujících tabulkách č. 5, a 7.
Při provádění čtvrté série experimentů podle tohoto příkladu bylo úkolem sledování relativních 45 účinností karbonylsulfoxidu, sirouhlíku a ethylmravenčanu vůči interním nedospělým stadiím hmyzu S. oryzae a R. dominica na celkové množství zrna. Výsledek této čtvrté série experimentů je uveden v tabulce č. 8. Z uvedených výsledků je zcela patrná přednost karbonylsulfidu jako kontrolní látky při působení na interní vývojová stadia uvedeného hmyzu vyskytujícího se na zrnech oproti ostatním uvedeným látkám.
-8CZ 285727 B6
Příklad 3
Účinnost karbonylsulfidu při kontrolování roztočů a pisivek vyskytujících se na skladovaných produktech.
Podle tohoto příkladu byla provedena série experimentů za účelem demonstrování účinnosti karbonylsulfidu vůči vzrostlým roztočům a pisivkám (druhy Liposcelis bostrychophilusl vyskytujících se na pšenici. Metodologie provádění těchto testů, při kterých bylo kontrolováno externí stadium vývoje těchto druhů škodlivého hmyzu vyskytujícího se na skladovaných produktech, byla stejná jako je uvedeno v příkladu 1, stím rozdílem, že před umístěním přibližně 200 kusů pisivek do skleněných nádob byly do těchto skleněných nádob vloženy 3 gramy pšenice (obsahující přibližně 18 procent vlhkosti) a přibližně 100 miligramů pivovarských kvasnic. Po vystavení těchto pisivek působení karbonylsulfidu po dobu buďto šest hodin nebo 24 hodin byla těsnicí víčka odstraněna z těchto nádob a po jednohodinovém odvětrávání byly tyto nádoby uzavřeny tenkou plastickou fólií. Tyto testy byly prováděny při teplotě 25 °C a při 75 procentní relativní vlhkosti. Po skončení působení karbonylsulfidu byl zjištěn počet pohyblivých roztočů, přičemž úmrtnost byla odhadnuta po uplynutí vyčkávacího intervalu pěti dní.
Výsledky těchto experimentů se vzrostlými jedinci pisivek a roztočů (Lepidoslvphus destructor} jsou uvedeny v tabulce č. 9 a v tabulce č. 10, přičemž některé informace vyplývající z těchto výsledků jsou uvedeny v tabulce č. 2.
V odděleně prováděném experimentu bylo 200 kusů pisivek, které byly umístěny ve skleněné nádobě, vystaveno působení karbonylsulfidu o dávce 5 miligramů na litr po dobu jedné hodiny. Na konci tohoto jednohodinového působení karbonylsulfidu bylo všech 200 kusů pisivek zahubeno.
Příklad 4
Účinnost karbonylsulfidu při kontrolování octomilky.
Biologické testy na účinnost karbonylsulfidu na externí nedospělá stadia octomilky Queensland, Bactrocera tyroni (Diptera, Tephritidae) byly prováděny podle tohoto příkladu stejným způsobem jako testy týkající se nedospělých externích stadií škodlivého hmyzu vyskytujícího se na skladovaných produktech popisované v příkladu 1, s následujícími rozdíly:
(a) při použití vajíček a při podrobení těchto vajíček působení dávky karbonylsulfidu, byly pásky filtračního papíru zvlhčeny, a (b) v případě larev byla do každé nádoby přidána jedna kapka vody před umístěním škodlivého hmyzu.
Testy s vajíčky, vyživovanými larvami a kuklami B. tyroni byly prováděny při teplotě 30 °C. Získané výsledky jsou uvedeny v tabulkách č. 11, 12 a 13, postupně pro kukly, larvy v pozdním instaru a vajíčka B. tyroni.
Příklad 5
Použití karbonylsulfidu ke kontrolování termitů.
Podle tohoto příkladu byly vzrostlí termiti a nymfy druhů Coptotermes acinaciformis (Froggat) (Isoptera, Rhinotermitidae) a Cryptotermes domesticus (Haviland, Isoptera, Kalotermitidae)
-9CZ 285727 B6 vystaveny působení karbonylsulfídu, což bylo prováděno stejným způsobem jako je postup testování účinnosti karbonylsulfídu na vzrostlé jedince škodlivého hmyzu vyskytujícího se na skladovaných produktech v příkladu 1, s tím rozdílem, že do každé nádoby byl před umístěním hmyzu vložen zvlhčený filtrační papír (Whatmans No. 1, průměr 4,25 centimetru). Výsledky získané při této sérii experimentů prováděné se vzrostlými jedinci a s nymfami Coptotermes acinaciformis jsou zaznamenány v tabulkách 14 a 15.
Příklad 6
Účinek karbonylsulfídu na klíčení semen.
Účelem testu podle tohoto příkladu bylo zjistit, jestli karbonylsulfid nějakým způsobem ovlivňuje klíčení semen, přičemž podle tohoto postupu byla zrna australské standardní bílé pšenice a sladovnického ječmene nejdříve upravena na obsah vlhkosti 12 procent a 16 procent, což bylo provedeno metodou používající ISO vzduchovou pec. Tyto vzorky zrn byly potom podrobeny působení karbonylsulfídu o koncentraci 0,5 procenta V/V, 1,0 procento V/V a 5,0 procent V/V, přičemž toto působení probíhalo po dobu 24 hodin. Při těchto uvedených koncentracích byly odpovídající nominální hodnoty koncentrace x čas 300 miligramhodin na litr, 600 miligramhodin na litr a 3000 miligramhodin na litr.
Při všech těchto experimentech nebyl zaznamenán žádný účinek na klíčení semen nebo nějaká podobná aktivita. V následující tabulce č. 16 jsou uvedeny výsledky získané s pšenicí s obsahem vlhkosti 16 procent.
Příklad 7
Sorpce karbonylsulfídu na zrnech.
Tyto testy na sorpci karbonylsulfídu byly prováděny se zrny australské standardní bílé pšenice a rýže Calrose, přičemž při těchto testech byly použity skleněné lahvičky o objemu 120 mililitrů opatřené uzávěrem s ventilem „Mininert“, který umožňoval nastřikování plynu. Obsah vlhkosti ve vzorcích zrn byl měřen za pomocí elektronické sondy (Marconiho sonda). Vzorky zrn byly potom vloženy do uvedených lahviček takovým způsobem, aby zaplnily tyto lahvičky z 25 procent, 50 procent a 95 procent objemu. Tyto lahvičky byly potom udržovány při teplotě 25 °C± 1 °C. Potom byl objem vzduchu odpovídající dávce plynového vykuřovacího činidla vysát z každé lahvičky, načež byl nadávkován do těchto lahviček stejný objem karbonylsulfídu. Koncentrace karbonylsulfídu byla potom měřena postupně v určitých časových intervalech a získané výsledky byly analyzovány za účelem vyhodnocení slábnutí koncentrace karbonylsulfídu.
Hrubé hodnoty získané při provádění tohoto experimentu jsou uvedeny v tabulce č. 17. K těmto výsledkům je třeba uvést, že při poměru naplnění 0 procent (to znamená, že ve skleničkách nebyla žádná pšenice) bylo po 0,25 hodiny po začátku nadávkování skleničky zjištěno množství odpovídající 98,4 procentům původní aplikované dávky. Tato hodnota představuje vysokou úroveň zpětně naměřené dávky. Pokles koncentrace plynové vykuřovací látky neboli únik této látky z uvedených skleniček neobsahujících zrna byl po 93,9 hodiny testování při opakovaně prováděných pokusech vždy v rozmezí 1,2 procenta až 1,5 procenta, což znamenalo vysoký stupeň utěsnění těchto skleniček. Výsledky dosažené při provádění těchto testů odpovídají běžně známému rychlému počátečnímu zachycení některých plynových vykuřovacích látek na zrnech, přičemž potom následuje pokles zbytkových podílů plynových vykuřovacích látek úměrně k množství zrn ve skleničkách.
-10CZ 285727 B6
Podobné experimenty byly prováděny s methylbromidem a s fosfinem jako plynovými vykuřovacími látkami k získání porovnatelných výsledků pokud se týče sorpce. Získané výsledky jsou uvedeny v tabulce č. 1. Z uvedených výsledků je patrné, že karbonylsulfid byl absorbován mnohem méně než methylbromid a mírně více než fosfín. Z těchto výsledků je rovněž patrné, že je možno karbonylsulfid použít k vykuřování s dlouhodobým působením účinné látky.
Příklad 8
Účinnost karbonylsulfidu jako inhibitoru růstu plísní.
Při provádění testu podle tohoto příkladu byla sledována účinnost karbonylsulfidu jako inhibitoru růstu plísní, přičemž podle tohoto postupu byla řada vzorků pšenice s obsahem 31 procent vlhkosti (hmot./hmot. vztaženo na vlhkou formu) umístěna v utěsněných nádobách (skleněné nádoby). V některých uvedených nádobách byla umístěna pouze pšenice a přítomen byl normální vzduch. V jiných nádobách byly umístěny vzorky pšenice a dále zde byl přítomen vzduch obsahující 2,5 procenta až 10,0 procent (objemových) karbonylsulfidu. Všechny tyto utěsněné nádoby byly udržovány při teplotě 35 °C po dobu sedmi dní. Po dvou dnech tohoto skladování byla u některých vzorků pšenice, které byly uchovávány v utěsněných nádobách bez použití plynového vykuřovacího činidla, zjevně změněna barva. Po sedmi dnech byla u všech vzorků pšenice v nádobách, ve kterých nebylo použito plynového vykuřovacího činidla, změněna barva, což bylo způsobeno nárůstem plísně na zrnech. Naproti tomu nebyla pozorována žádná změna barvy u pšenice, která byla v nádobách ve kterých byl rovněž přítomen karbonylsulfid v koncentracích v rozmezí od 4,5 procenta do 10,0 procent (objemových).
Příklad 9
Výzkumy zjišťující vztah doby působení a koncentrace karbonylsulfidu.
Podle tohoto příkladu byly vzorky směsného hmyzu Sitophilus oryzae vystaveny působení různých koncentrací karbonylsulfidu po dobu pohybující se od 6 hodin do 168 hodin, přičemž bylo použito stejného postupu jako v příkladu 2. Získané výsledky z této série experimentů jsou uvedeny v následující tabulce č. 18. Z výsledků uvedených v této tabulce je zřejmé, že karbonylsulfid představuje účinnou kontrolní látku pro tento hmyz v širokém rozsahu koncentrací a v širokém rozsahu intervalů působení.
Příklad 10
Testování použití karbonylsulfidu jako plynového vykuřovacího prostředku na půdu.
Podle tohoto příkladu byly použity tři vzorky půdy, označené jako vzorky A, B a C, které byly odebrány ze zahrady na pěstování zeleniny. Vzorek A byl odebrán z hromady kompostu v této zahradě. Obsah vlhkosti u těchto vzorků A, B a C postupně odpovídal hodnotám 29,4 procenta, 25,8 procent a 27,1 procenta.
Potom byly tři skleněné nádobky, každá o kapacitě 120 mililitrů, naplněny přibližně z poloviny půdou odebranou z těchto vzorků A, B a C. Každá tato skleněná nádobka byla potom opatřena ventilem „Mininert“. Na dvě ze tří těchto skleněných nádobek obsahujících půdu daného vzorku byl potom aplikován karbonylsulfid. Třetí nádobka byla ponechána neošetřena a byla vzata jako kontrolní. Kromě toho byl do skleněné nádoby o kapacitě 1,8 litru umístěn 1 kilogram půdy vzorku B, přičemž tato nádoba byla potom uzavřena víčkem s přepážkou, prostřednictvím které bylo možno do této nádoby přivést karbonylsulfid.
-11 CZ 285727 B6
Všechny tyto nádoby, to znamená všechny skleničky o kapacitě 120 mililitrů a nádoba o objemu 1,8 litru, byly potom uchovávány při teplotě 27 °C po dobu 20 hodin. Během tohoto intervalu uchovávání byla měřena koncentrace karbonylsulfídu v každé z uvedených nádob. Na základě změřených hodnot koncentrace karbonylsulfídu během uvedeného uchovávání vzorků je možno učinit následující závěry:
(a) dvě minuty po zavedení karbonylsulfídu byla průměrná hodnota koncentrace karbonylsulfídu 62 procent z vypočtené počáteční koncentrace tohoto karbonylsulfídu, což naznačovalo na rychlé zachycení karbonylsulfídu vlhkostí v půdě;
(b) pět hodin po zavedení karbonylsulfídu bylo v těchto nádobách přítomno průměrně 18 procent vypočtené počáteční koncentrace karbonylsulfídu; a (c) po 20 hodinách byla průměrná koncentrace karbonylsulfídu 5,9 procenta z vypočtené počáteční koncentrace karbonylsulfídu.
Na konci této skladovací periody byla odstraněna víčka nebo uzávěry a nádoby byly ponechány působení okolního vzduchu. Účinnost karbonylsulfídu byla odhadnuta porovnáním počtu nematodů v kontrolních vzorcích s počtem nematodů ve vzorcích půdy ošetřených plynným vykuřovacím činidlem. Získané výsledky jsou souhrnně uvedeny v tabulce č. 19.
Z výsledků uvedených v této tabulce č. 19 je patrné, že při použití karbonylsulfídu byly z půdy účinným způsobem odstraněny nematody.
Příklad 11
Zhodnocení karbonylsulfídu jako plynového vykuřovacího prostředku v porovnání s fosfinem a methylbromidem.
V úvodní části popisu uvedeného vynálezu bylo již uvedeno, že neexistuje ideální vykuřovací dezinfekční činidlo. Výběr vhodného plynného vykuřovacího dezinfekčního činidla se provádí na základě jeho výhod a nevýhod. Podle uvedeného vynálezu bylo provedeno porovnání běžně používaných plynových vykuřovacích látek známých z dosavadního stavu techniky, to znamená methylbromidu a fosfínu, s karbonylsulfídem podle předmětného vynálezu pokud se týče toxicity vůči savcům, toxicity vůči škodlivému hmyzu (krátkodobé a dlouhodobé působení), bezpečnosti používání v daném prostředí a hořlavosti. V případě každého parametru číslice 1 znamenala nejlepší vyhodnocení a 3 nejhorší vyhodnocení. Získané výsledky jsou uvedeny v následující tabulce.
Porovnání vlastností běžně známých vykuřovacích plynových látek s karbonylsulfídem podle vynálezu
-12CZ 285727 B6
Parametr methylbromid Relativní vyhodnocení Fosfin Karbonylsulfid
Toxicita vůči savcům 3 2 1
Toxicita vůči škodlivému
hmyzu
- krátkodobé působení 1 3 2
- dlouhodobé působení 2 1 3
Bezpečnost vůči
okolnímu prostředí 3 2 1
Hořlavost 1 3 2
Vyhodnocení toxicity vůči savcům bylo provedeno na základě TLV hodnot a hořlavost byla vyhodnocena na základě mezí zápalnosti těchto látek ve vzduchu. Pokud se týče kategorie bezpečnosti používání dané látky v okolním prostředí byl methylbromid vyhodnocen jako nejhorší, neboť tato látka má negativní vliv na ozonovou vrstvu, přičemž karbonylsulfid byl vyhodnocen jako lepší než fosfin v této kategorii proto, že neexistují žádné poznatky o působení a fungování tohoto fosfínu v okolním prostředí a zapojení této látky do různých reakčních mechanizmů v daném prostředí.
Z uvedených výsledků je patrné, že karbonylsulfid představuje reálnou alternativní možnost náhrady methylbromidu a fosfínu jako plynové vykuřovací dezinfekční látky. Tuto látku je možno použít jak pro krátkodobé vykuřování (které není možné při aplikaci fosfínu) tak i pro dlouhodobá vykuřování, která je možno provádět až po dobu 35 dní nebo ještě déle (což není možno provádět při použití methylbromidu). Kromě toho je zřejmé, že pro odborníky a entomology bude snadné přijmout karbonylsulfid jako nové plynové vykuřovací činidlo vzhledem ke značným již existujícím znalostem o této látce.
Tabulka č. 1
Hodnoty „koncentrace x čas“ určitých kouřových dezinfekčních prostředků požadované pro kontrolu různých druhů škodlivého hmyzu.
Insekticidní vykuřovací prostředek Hmyz Oryzaephilus surinamensis Vzrostlí jedinci LC95 6 hodin, 21 °C Rhyzopertha dominica Vzrostlí jedinci LC95 6 hodin, 21 °C
Akrylonitril 8,4 8,4
Sirouhlík 400,0 294,0
T etrachlormethan
Chlorpikrin 19,2 15,6
Ethylendibromid 19,2 37,2
Ethylendichlorid 462,0 636,0
Ethylenoxid 60,0 69,6
Kyanovodík (HCN) 7,2 15,6
Methylbromid 40,8 33,0
Fosfin 0,96 0,6
(24 hodinové působení při teplotě 27 °C) Sulfurylchlorid
-13CZ 285727 B6
Tabulka č. 1 (pokračování)
Insekticidní vykuřovací prostředek Hmyz Sitophilus granarius vzrostlí jedinci LC99 5 hodin, 25 °C Sitophilus oryzae vzrostlí jedinci LC95 6 hodin, 21 °C
Akrylonitril 11,0 10,8
Sirouhlík 325,0 300,0
Tetrachlormethan 495,0 220,0
Chlorpikrin 150,0 23,4
Ethylendibromid 34,5 60,0
Ethylendichlorid 230,0 738,0
Ethylenoxid 36,0 62,0
Kyanovodík (HCN) 67,5 60,0 (LD90)
Methylbromid 28,0 5 hodin, 25 °C 30,0 (LD90)
Fosfín 1,01 0,36 (LD90)
(24 hodinové působení při teplotě 27 °C) Sulfurylchlorid 17,5
Insekticidní vykuřovací prostředek Hmyz Tenebroides mauritanicus larvy LC90 5 hodin, 21 °C Tribolium confusum vzrostlí jedinci LC99 5 hodin, 25 °C
Akrylonitril 40,0 19,5
Sirouhlík 828,00 560,00
T etrachlormethan 400,00* 25,0
Chlorpikrin 56,00 57,5
Ethylendibromid 125,00 31,0
Ethylendichlorid 1728,0 365,0
Ethylenoxid 175,0 127,5
Kyanovodík (HCN) 66,5 5,55
Methylbromid 115,0 64,0
Fosfín 5,0 0,46
(24 hodinové působení
při teplotě 27 °C) (přibl.)
Sulfurylchlorid 81,5 55,0
-14CZ 285727 B6
Tabulka č. 1 (pokračování)
Insekticidní vykuřovací prostředek Hmyz Tribolium castaneum vzrostlí jedinci LC90 6 hodin, 24 °C Trogoderma granarium larvy LC95 8 hodin, 21 °C
Akrylonitril 48,0
Sirouhlík 696,0
T etrachlormethan 600,0
Chlorpikrin 14,0 96,0
Ethylendibromid 22,0 (LD95) 4 hodiny, 27 °C 80,0
Ethylendichlorid 462,0 2080,5
Ethylenoxid 135,0” 176,0 5 hodin, 25 °C
Kyanovodík (HCN) 2,4(LD95) 26,4
Methylbromid 62,0 (LD95) 136,0 hodina, 27 °C
Fosfin 11,0 331,0
(24 hodinové 100%-ní úmrtnost
při teplotě 27 °C) 72 hodin, 21 °C
Sulfurylchlorid 81,5 55,0
’LD50 ”ld90
Tabulka č. 2 Toxicita karbonylsulfidu vůči hmyzu a roztočům
Druh Stadium Doba Teplota LC95 Minimální
hmyzu vývoje působení (°C) (mg.h.r1) účinná
(h) testovaná dávka
(mg.h.r1)
1 vzrostlí 6 25 38 68,7
2 6 25 82 108
24 297
3 6 25 99 112
24 264
4 6 25 198 240
24 30 240
5 6 25 111 146
6 6 27 120
24 240
7 6 25 22,5
2 kukly 6 30 290 360
24 30 490 600
8 24 27 480
9 6 27 360
24 27 440 600
-15CZ 285727 B6
Tabulka č. 2 (pokračování)
Druh hmyzu* Stadium vývoje Doba působení (h) Teplota (°C) LC95 (mg.h.F1) Minimální účinná testovaná dávka (mg.h.r1)
2 larvy 6 25 270 300
24 30 480
8 6 30 240
24 410 480
4 6 210 300
9 24 27 360
1 vajíčka 0-1 d 24 30 145 192
6 102 144
2-3 d 24 144
4-5 d 24 120
2 0-1 d 24 520 600
6 430 480
48 360
4 0-1 d 24 495 600
6 420
9 2-8 h 24 460 600
6 720
3 0-1 d 24 600
1 = R dominica = T. castaneum = S. Oryzae = 0. surinamensis = T. confusum = Z. destructor = pisivky (Z bostrychophilus} = E. cautella = B. tyroni
Tabulka č. 3
Kontrolní účinek na nedospělé vývojové stadium R. dominica při teplotě 25 °C nebo 30 °C po 15 24 hodinovém působení
Interval Doba po dávkování před vyvinutím (dny) nízké Dávkování vysoké (mg.1·1) Teplota (°C)
1 0-7 8 16 25
2 7-14 8 16
3 14-21
4 21-28
5 28-35
6 0-35
-16CZ 285727 B6
Tabulka č. 3 (pokračování)
Interval Počet vyvinutých jedinců % snížení
Kontrolní vzorek Nízká dávka Vysoká dávka Nízká dávka Vysoká dávka
1 0 0 0
2 95 0 0 100 100
3 294 12 0 95,9 100
4 343 3 0 99,1 100
5 360 4 0 98,8 100
6 1092 19 0 98,3 100
Interval Doba po dávkování před vyvinutím (dny) Dávkování Teplota (°C)
nízké (mg-1 ') vysoké
1 0-7 15 45 25
2 7-14
3 14-21
4 21-28
5 0-28
Interval Počet vyvinutých jedinců % snížení
Kontrolní vzorek Nízká dávka Vysoká dávka Nízká dávka Vysoká dávka
1 77 4 0 94,8 100
2 121 15 0 87,6 100
3 123 4 0 96,7 100
4 928 2 0 99,8 100
5 1249 25 0 98,3 100
Interval Doba po dávkování před vyvinutím (dny) Dávkování nízké vysoké (mg.l *') Teplota (°C)
1 0-7 8 24 25
2 7-14
3 14-21
4 21-28
5 28-35
6 0-35
-17CZ 285727 B6
Tabulka č. 3 (pokračování)
Interval Počet vyvinutých jedinců % snížení
Kontrolní vzorek Nízká dávka Vysoká dávka Nízká dávka Vysoká dávka
1 0 0 0
2 69 0 0 100 100
3 284 8 8 97,2 100
4 253 11 0 95,6 100
5 184 6 0 95,7 100
6 790 25 0 96,8 100
Interval Doba po Dávkování Teplota
dávkování před vyvinutím (dny) nízké (mg-Γ1) vysoké (°C)
1 0-7 8 25 30
2 7-14
3 14-21
4 21 -28
5 0-28
Interval Počet vyvinutých jedinců % snížení
Kontrolní vzorek Nízká dávka Vysoká dávka Nízká dávka Vysoká dávka
1 14 1 0 92,8 100
2 284 24 0 90,9 100
3 234 6 0 97,4 100
4 265 2 0 99,2 100
5 797 33 0 95,9 100
Interval Doba po Dávkování Teplota
dávkování nízké vysoké
před vyvinutím (mg-1 ’’) (°C)
(dny)
1 0-7 8 25 25
2 7-14
3 14-21
4 21-28
5 28-35
6 7-35
- 18CZ 285727 B6
Tabulka č. 3 (pokračování)
Interval Počet vyvinutých jedinců % snížení
Kontrolní vzorek Nízká dávka Vysoká dávka Nízká dávka Vysoká dávka
1 131 29 0 77,9 100
2 265 84 1 68,3 99,6
3 244 38 0 84,4 100
4 240 20 1 91,7 100
5 252 33 0 86,9 100
6 1132 204 2 82,6 99,8
Interval Doba po dávkování před vyvinutím (dny) Dávkování Teplota (°C)
nízké (mg Γ1) vysoké
1 0-7 8 25 25
2 7-14
3 14-21
4 21-28
5 28-35
6 0-28
Interval Počet vyvinutých jedinců % snížení
Kontrolní Nízká Vysoká Nízká Vysoká
vzorek dávka dávka dávka dávka
1 298 22 0 92,7 100
2 301 47 0 84,4 100
3 385 15 0 96,1 100
4 294 6 0 98,0 100
5 380 7 0 98,1 100
6 1658 97 0 94,1 100
Tabulka č. 4
Účinek zvyšující se doby působení na nedospělá stadia R. dominica při jedné dávce
Interval Doba po dávkování před vyvinutím (dny) Dávka (mg.l1) Doba krátká (h) působení dlouhá (h)
1 0-7 25 6 24
2 7-14
3 14-21
4 21-28
5 28-35
6 0-35
-19CZ 285727 B6
Tabulka č. 4 (pokračování)
Interval Kontr. (krátké půs.) Počet vyvinutých jedinců % snížení
Krátkodobá dávka Kontr. (dlouhé půs.) Dlouhodobá dávka Krátkodobá dávka Dlouhodobá dávka
1 24 3 14 0 87,5 100
2 164 28 284 0 82,9 100
3 181 11 234 0 93,9 100
4 169 5 265 0 97,0 100
5 180 7 355 1 96,1 99,7
6 718 54 1152 1 92,4 99,91
Interval Doba po dávkování před vyvinutím (dny) Dávka (mg· l'1) Doba působení
krátká (h) dlouhá (h)
1 0-7 8 24 48
2 7-14
3 14-21
4 21-28
5 28-35
6 0-35
Interval Počet vyvinutých jedinců % snížení
Kontr. (krátké půs.) Krátkodobá dávka Kontr. (dlouhé půs.) Dlouhodobá dávka Krátkodobá dávka Dlouhodobá dávka
1 131 29 298 22 77,9 92,7
2 265 84 301 47 68,3 84,4
3 244 38 385 15 84,4 96,1
4 240 20 294 6 91,7 98,0
5 252 33 380 7 86,9 98,1
6 1132 204 1658 97 82,0 94,1
Interval Doba po Dávka Doba působení
dávkování krátká dlouhá
před vyvinutím (mg-T*) (h) (h)
(dny)
1 0-7 25 24 48
2 7-14
3 14-21
4 21-28
5 28-35
6 0-35
-20CZ 285727 B6
Tabulka č. 4 (pokračování)
Interval Kontr. (krátké půs.) Počet vyvinutých jedinců % snížení
Krátkodobá dávka Kontr. (dlouhé půs.) Dlouhodobá dávka Krátkodobá dávka Dlouhodobá dávka
1 131 0 298 0 100 100
2 265 1 301 0 99,6 100
3 244 0 385 0 100 100
4 240 1 294 0 99,6 100
5 252 0 380 0 100 100
6 1132 2 1658 0 99,8 100
Tabulka č. 5
Kontrolní účinek na nedospělé vývojové stadium S. oryzae při teplotě 25 °C nebo 30 °C po 24 hodinovém působení
Interval Doba po dávkování před vyvinutím (dny) nízké Dávkování vysoké (mg-T1) Teplota (°C)
1 0-7 24 48 25
2 7-14
3 14-21
4 21-28
5 28-35
6 7-35
Interval Počet vyvinutých jedinců % snížení
Kontrolní vzorek Nízká dávka Vysoká dávka Nízká dávka Vysoká dávka
1 24 6 6 75,0 100
2 136 34 3 76,1 97,8
3 106 5 0 95,3 100
4 102 38 0 62,7 100
5 55 59 0 -7,3 100
6 423 142 3 66,4 99,3
Interval Doba po dávkování před vyvinutím (dny) Dávkování Teplota (°C)
nízké (mg.!'1) vysoké
1 0-7 15 45 25
2 7-14
3 14-21
4 21-28
5 0-28
-21 CZ 285727 B6
Tabulka č.5 (pokračování)
Interval Počet vyvinutých jedinců % snížení
Kontrolní vzorek Nízká dávka Vysoká dávka Nízká dávka Vysoká dávka
1 79 79 49 0 38,0
2 65 73 26 -12,3 60,0
3 236 183 8 22,4 96,7
4 1424 778 202 45,3 85,8
5 1804 1113 285 38,3 84,2
Interval Doba po dávkování před vyvinutím (dny) nízké Dávkování vysoké (mg.r1) Teplota (°C)
1 0-7 24 64,5 25
2 7-14
3 14-21
4 21 -28
5 28-35
6 0-35
Interval Počet vyvinutých jedinců % snížení
Kontrolní vzorek Nízká dávka Vysoká dávka Nízká dávka Vysoká dávka
1 0 0 0
2 69 0 0 100 100
3 284 8 0 97,2 100
4 253 11 0 95,7 100
5 184 6 0 96,7 100
6 790 25 0 96,8 100
Interval Doba po dávkování před vyvinutím (dny) Dávkování Teplota (°C)
nízké (mg-T1) vysoké
1 0-7 25 66 30
2 7-14
3 14-21
4 21-28
5 28-35
6 0-35
-22CZ 285727 B6
Tabulka č.5 (pokračování)
Interval Počet vyvinutých jedinců % snížení
Kontrolní vzorek Nízká dávka Vysoká dávka Nízká dávka Vysoká dávka
1 2 1 0 50 100
2 156 76 38 49,3 74,6
3 139 38 30 72,7 78,4
4 147 12 13 91,8 91,1
5 107 40 12 62,6 88,8
6 545 169 93 69,4 82,9
Interval Doba po dávkování před vyvinutím (dny) nízké Dávkování vysoké (nig.r1) Teplota (°C)
1 0-7 25 66 25
2 7-14
3 14-21
4 21-28
5 28-35
6 0-35
Interval Počet vyvinutých jedinců % snížení
Kontrolní vzorek Nízká dávka Vysoká dávka Nízká dávka Vysoká dávka
1 131 25 0 80,9 100
2 265 67 7 74,7 97,4
3 244 4 0 98,4 100
4 240 4 0 98,2 100
5 252 16 0 93,7 100
6 1132 116 7 89,8 99,4
Tabulka č. 6
Účinek zvyšující se doby působení na nedospělá stadia S oryzae při jedné dávce
Interval Doba po Dávka Doba působení
dávkování krátká dlouhá
před vyvinutím (mg.!1) (h) (h)
(dny)
1 0-7 66 6 24
2 7-14
3 14-21
4 21-28
5 28-35
6 0-35
-23CZ 285727 B6
Tabulka č. 6 (pokračování)
Interval Kontr. (krátké půs.) Počet vyvinutých jedinců % snížení
Krátkodobá dávka Kontr. (dlouhé půs.) Dlouhodobá dávka Krátkodobá dávka Dlouhodobá dávka
1 22 2 2 0 90,9 100
2 143 48 150 38 66,4 74,6
3 152 14 139 30 90,8 78,4
4 151 17 147 13 88,7 91,1
5 82 65 107 12 20,7 88,8
6 550 146 545 93 73,6 82,9
Interval Doba po Dávka Doba působení
dávkování krátká dlouhá
před vyvinutím (mg.r‘) (h) (h)
(dny)
1 0-7 66 24 48
2 7-14
3 14-21
4 21-28
5 28-35
6 0-35
Interval Počet vyvinutých jedinců % snížení
Kontr. (krátké půs.) Krátkodobá dávka Kontr. (dlouhé půs.) Dlouhodobá dávka Krátkodobá dávka Dlouhodobá dávka
1 93 0 40 0 100 100
2 135 7 70 10 94,8 85,7
3 82 0 60 0 100 100
4 70 0 53 0 100 100
5 74 0 167 0 100 100
6 454 7 390 10 99,5 97,4
Interval Doba po Dávka Doba působení
dávkování krátká dlouhá
před vyvinutím (mg.l ') (h) (h)
(dny)
1 0-7 25 24 48
2 7-14
3 14-21
4 21-28
5 28-35
6 0-35
-24CZ 285727 B6
Tabulka č. 6 (pokračování)
Interval Kontr. (krátké půs.) Počet vyvinutých jedinců % snížení
Krátkodobá dávka Kontr. (dlouhé půs.) Dlouhodobá dávka Krátkodobá dávka Dlouhodobá dávka
1 93 25 40 49 73,1 -22,5
2 135 67 70 25 50,3 64,2
3 82 4 60 2 95,1 96,7
4 70 4 53 7 94,3 86,7
5 74 16 167 45 78,4 73,1
6 454 116 390 128 74,3 67,2
Tabulka č. 7
Účinek zvyšující se doby působení na nedospělá stadia S. oryzae při jedné dávce
Interval po dávkování (dny) Dávka (mg-1'1) Počet vyvinutých jedinců po intervalu působení Počet při kontrolním pokusu
6 24 (hodiny)
48 72
0-7 60 0 0 0 0 1
7-14 1 0 0 0 85
14-21 15 0 0 0 178
21 -28 27 0 0 0 119
28-35 40 1 0 0 58
0-7 91 0 0 0 2
7-14 13 - 1 0 84
14-21 10 - 0 0 139
21-28 13 - 0 0 97
28-35 38 - 0 0 60
Tabulka č. 8
Porovnání účinků sirouhlíku CS2, ethylmravenčanu EtF a karbonylsulfidu COS při ošetření 15 pšenice jednou dávkou při teplotě 25 °C po dobu působení 24 hodin.
Číslo periody Interval PO dávkování (dny) Druh hmyzu Dávka (mg-f1)
1 0-7 S. Oryzae 24
2 14-21
3 21-28
4 28-35
5 0-35
-25CZ 285727 B6
Tabulka č.8 (pokračování)
Číslo periody Počet vyvinutých jedinců Kontr. CS2 EtF ( cs2 Yo snížení EtF COSa
1 59 11 54 81,4 8,5
2 266 102 226 61,7 15,0
3 205 29 187 85,9 8,8
4 131 19 155 85,5 -18,3
5 66 49 42 25,8 36,3
6 727 210 664 71,1 8,7 80,6a
Číslo periody Interval PO dávkování (dny) Druh hmyzu Dávka (mg!1)
1 0-7 S. Oryzae 42
2 14-21
3 21-28
4 28-35
5 0-35
Číslo Počet vyvinutých jedinců % snížení
periody Kontr. CS2 EtF CS2 EtF COSa
1 118 11 80 90,6 32,2
2 194 61 147 68,6 24,2
3 125 24 96 80,8 24,8
4 118 2 35 98,3 70,3
5 92 6 33 93,5 64,1
6 647 104 391 83,9 65,4
Číslo periody Interval po dávkování (dny) Druh hmyzu Dávka (mg-1 ’’)
1 0-7 R. dominica 8
14-21
21-28
28-35
0-35
Číslo periody Počet Kontr. vyvinutých CS2 jedinců EtF % snížení CS2 EtF COSa
1 126 107 128 15,0 -1,6
2 630 423 516 32,8 18,1
3 421 357 488 15,2 15,9
4 527 326 302 38,1 42,7
5 267 274 284 -2,6 -6,3
6 1971 1487 1718 24,5 12,8 93,2b
-26CZ 285727 B6
Tabulka č. 8 (pokračování)
Číslo periody Interval po dávkování (dny) Druh hmyzu Dávka (mg-1 ’)
1 0-7 R. dominica 15
14-21
21-28
28-35
0-35
Číslo Počet vyvinutých jedinců % snížení
periody Kontr. CS2 EtF CS2 EtF COSa
1 186 144 157 22,6 15,6
2 270 175 285 35,1 -5,5
3 265 231 245 12,8 7,5
4 290 150 116 48,2 63,4
5 244 116 95 52,4 61,1
6 1255 816 898 35,0 28,4 98,3C
a průměr ze 4 měření při této dávce b průměr z 5 měření při této dávce c jedno opakované měření při této dávce
Tabulka č. 9
Toxicita karbonylsulfídu na vzrostlé pisivky (Liposcelis bostrychophilus)
Teplota (°C) Doba působení (h) Dávka (mg.h.r1) Úmrtnost ošetřených (’) kontr. Korigovaná úmrtnost (%)
30 6 5,4 28/200 0/200 14
10,8 100/200 50,0
22,5 200/200 100
45 200/200 100
24 180 200/200 5/200 100
a odhadnutý počet
-27CZ 285727 B6
Tabulka č. 10
Toxicita karbonylsulfidu na vzrostlé jedince L. destructor
Teplota (°C) Doba působení (h) Dávka (mg.h.T1) Úmrtnost ošetřených (a) kontr. Korigovaná úmrtnost (%)
30 6 120 43/43 10/135 100
24 360 35/35 3/53 100
240 241/241 7/167 100
120 39/340 99,7
(a) odhadnutý počet
Tabulka č. 11
Toxicita karbonylsulfidu na vzrostlé kukly B. tyroni
Teplota (°C) Doba působení (h) Dávka (mg.h.r1) Úmrtnost ošetřených kontr. Korigovaná úmrtnost (%)
30 6 600 40/40 0/40 100
360 60/60 100
300 55/60 91,7
240 33/60 55,0
180 11/80 0/40 100
24 600 40/40 0/40 100
540 59/60 98,3
480 59/60 98,3
420 71/80 88,8
366 32/60 53,3
300 5/55 9,1
-28CZ 285727 B6
Tabulka č. 12
Toxicita karbonylsulfidu na larvy B. tyroni v pozdním instaru
Teplota (°C) Doba působení (h) Dávka (mg.h.T1) Úmrtnost ošetřených kontr. Korigovaná úmrtnost (%)
30 24 600 60/60 2/17 100
360 60/60 100
120 13/31 37,1
6 360 60/60 100
120 15/78 12,6
24 240 4/36 __ __
180 9/38 -- -
6 240 37/37 18/47 100
210 34/34 100
180 33/33 100
150 32/33
120 41/50
Tabulka č. 13 ío Toxicita karbonylsulfidu na vajíčka B. tyroni
Vajíčka : stáří 0,08 - 0,3 dne
Teplota (°C) Doba působení (h) Dávka (mg.h.r1) Úmrtnost ošetřených kontr. Korigovaná úmrtnost (%)
30 24 600 116/116 23/111 100
540 130/130 97,1
480 90/92 97,0
420 80/104 70,9
360 92/112 77,5
180 60/515 17/239 4,9
240 101/401 19,5
300 356/521 65,9
6 240 265/407 17/343 63,2
360 373/399 93,1
480 517/521 99,19
600 450/452 99,53
6 720 483/484 17/285 99,73
870 118/126 81/327 93,3
180 198/336 81/327 45,4
150 122/349 13,5
-29CZ 285727 B6
Tabulka č. 14
Toxicita karbonylsulfidu vůči vzrostlým jedincům Coptotermes acinaciformis
Teplota (°C) Doba působení (h) Dávka (mg.h.T1) Úmrtnost ošetřených (a) kontr. Korigovaná úmrtnost (%)
25 24 600 165/165 0/100 100
288 110/110 100
192 0/165 0
6 120 11/113 9,7
96 3/110 2,7
Tabulka č. 15
Toxicita karbonylsulfidu vůči nymfám Coptotermes acinaciformis
Teplota (°C) Doba působení (h) Dávka (mg.h.T1) Úmrtnost ošetřených O kontr. Korigovaná úmrtnost (%)
25 24 600 30/30 0/30 100
192 0/30 0
Tabulka č. 16
Účinek karbonylsulfidu na klíčení pšenice o obsahu vlhkosti 16,0 %.
Koncentrace (% V/V) První odečet (4 dny) Klíčení v % Druhý odečet (10 dní)
0 85 90
90 91
87 87
0,5 93 96
91 93
1,0 93 93
89 92
5,0 89 93
93 93
-30CZ 285727 B6
Tabulka č. 17
Hrubé hodnoty absorpce karbonylsulfidu na pšenici o obsahu vlhkosti 11,7 % při teplotě 25 °C 5 a při počáteční koncentraci v rozmezí 48-52 mg.l'1
Doba po dávkování (h) 0% Koncentrace při poměru naplnění (mg-1 ’) 25%
aplikace 45,0 44,8 47,7 47,5
0,25 44,3 44,2 45,7 45,6
0,75 44,8 44,8 45,4 45,2
1,28 44,9 44,8 45,0 45,0
3,35 44,5 44,5 43,5 43,3
21,7 44,8 44,9 43,1 43,0
27,5 44,8 45,0 44,1 44,0
42,5 44,7 44,0 41,2 41,3
50,0 44,0 44,0 40,5 40,6
68,3 43,7 43,7 39,0 39,1
73,5 43,7 43,0 39,7 39,7
93,9 43,8 43,9 37,0 37,1
Doba po dávkování (h) Koncentrace při poměru naplnění (mg l *)
50% 95%
aplikace 49,2 48,4 52,2 51,5
0,25 45,9 45,7 46,4 46,0
0,75 43,6 43,5 44,9 44,8
1,28 42,0 41,8 43,6 43,5
3,35 40,7 40,2 40,3 39,8
21,7 37,0 36,6 30,8 30,6
27,5 36,8 36,8 29,5 29,3
42,5 35,4 35,2 24,5 24,5
50,0 33,6 33,8 22,2 22,0
68,3 33,1 33,1 17,8 17,7
73,5 32,5 32,5 16,7 16,6
93,9 31,1 30,8 13,4 13,3
-31 CZ 285727 B6
Tabulka č. 18
Toxicita karbonylsulfídu na směsnou kulturu S, oryzae při různých koncentracích tohoto karbonylsulfídu pro různé doby působení.
Dny po dávkování Počet kusů hmyzu vyvinutých z kultury pro hodnoty
„doba působení“ x (hodiny) 6x200 6x 120 „koncentrace“ (mg· l'1) 24 x 80 24 x 60
7 0 3 0 0
14 3 5 0 0
21 0 2 0 0
28 0 3 0 0
35 2 6 0 0
Toxicita karbonylsulfídu na směsnou kulturu S. oryzae při různých koncentracích tohoto karbonylsulfídu pro různé doby působení.
Dny po dávkování Počet kusů hmyzu vyvinutých z kultury pro hodnoty
48x6 „doba působení“ x (hodiny) 0 48 x 40 „koncentrace“ (mg-11)
48x30 Kontrolní
7 0 0 0 8
14 0 0 2 93
21 0 0 0 87
28 0 0 0 36
35 0 0 0 36
Toxicita karbonylsulfídu na směsnou kulturu 5. oryzae při různých koncentracích tohoto karbonylsulfídu pro různé doby působení.
Dny po Počet kusů hmyzu vyvinutých z kultuiy pro hodnoty dávkování „doba působení“ x „koncentrace“ (hodiny) (mg.!*1)
72x40 72x30 72x20 168x30
7 0 0 0 0
14 0 0 3 0
21 0 0 1 0
28 0 0 0 0
35 0 0 3 0
-32CZ 285727 B6
Tabulka č. 18 (pokračování)
Toxicita karbonvlsulfidu na směsnou kulturu 5. oryzae Dři různých koncentracích tohoto karbonylsulfidu pro různé doby působení.
Dny po dávkování Počet kusů hmyzu vyvinutých z kultury pro hodnoty „doba působení“ x „koncentrace“
(hodiny) 128x20 (mg.r ) 168 x 10 Kontrolní
7 0 1 8
14 0 0 93
21 0 1 87
28 0 36 36
35 0 27 36
Tabulka 19
Kontrola nematodů v půdě pomocí karbonylsulfidu
Vzorek Množství Vypočtená % zahubených
půdy (gramy) koncentrace nematodů
COS (mg.r1)
Al 30 28 42,6
A2 30 280 89,5
A kontr. 0
B1 39 28 54,4
B2 38 560 37,8
B3 1000 28 94,0
B kontr. 0
Cl 40 140 7
C2 40 28 28
C kontr. 0

Claims (9)

  1. PATENTOVÉ NÁROKY
    1. Použití karbonylsulfidu jako fumigačního činidla pro kontrolování hmyzu, nematodů, plísní nebo roztočů.
  2. 2. Použití podle nároku 1, podle kterého toto činidlo obsahuje ředicí plyn.
  3. 3. Použití podle nároku 2, podle kterého uvedený ředicí plyn je vybrán ze skupiny zahrnující vzduch, oxid uhličitý a inhibitor hoření.
  4. 4. Způsob dezinfekčního vykuřování skladovaných produktů, dřeva, půdy nebo prostorů náchylných na zamoření hmyzem, nematody, plísněmi nebo roztoči, přičemž mezi uvedené skladované produkty patří zrna a jiné trvanlivé potraviny a ovoce a jiné rychle se kazící potraviny, vyznačující se tím, že se na skladovaný produkt, dřevo, půdu nebo v požadovaném prostoru aplikuje dávka karbonylsulfidu.
  5. 5. Způsob podle nároku 4, vyznačující se tím, že se skladovaný produkt ošetří vykuřováním, přičemž tento skladovaný produkt zahrnuje zrna a jiné trvanlivé potraviny a dávka karbonylsulfidu, která má koncentraci dostačující ke kontrolování vybraného druhu hmyzu vyskytujícího se na potravinách, se aplikuje po dobu v rozmezí od 1 hodiny do 35 dní.
  6. 6. Způsob podle nároku 5, vyznačující se tím, že kontrolování zahrnuje zahubení 95 procent hmyzu, přičemž při tomto postupu:
    (a) jestliže jsou zvoleným druhem hmyzu vyskytujícím se na potravinách vzrostlí jedinci Rhyzopertha dominica při teplotě 25 °C, potom aplikovaná dávka je přinejmenším 38 mg.h.1’1, (b) jestliže jsou zvoleným druhem hmyzu vyskytujícím se na potravinách vzrostlí jedinci Tribolium castaneum při teplotě 25 °C, potom aplikovaná dávka je přinejmenším 82 mg.h.l'1, (c) jestliže jsou zvoleným druhem hmyzu vyskytujícím se na potravinách vzrostlí jedinci Sitophilus oryzae při teplotě 25 °C, potom aplikovaná dávka je přinejmenším 99 mg.h.l'1, (d) jestliže jsou zvoleným druhem hmyzu vyskytujícím se na potravinách vzrostlí jedinci Oryzaephilus surinamensis při teplotě 25 °C, potom aplikovaná dávka je přinejmenším 198 mg.h.l'1, (e) jestliže jsou zvoleným druhem hmyzu vyskytujícím se na zrnech vzrostlí jedinci Tribolium confusum při teplotě 25 °C, potom aplikovaná dávka je přinejmenším 111 mg.h.l'1, (f) jestliže jsou zvoleným druhem hmyzu vyskytujícím se na potravinách vzrostlí jedinci Lepidoslvnhus destructor. potom aplikovaná dávka je přinejmenším 240 mg.h.l'1, (g) jestliže jsou zvoleným druhem hmyzu kukly T castaneum při teplotě 30 °C, potom aplikovaná dávka je přinejmenším 290 mg.h.l'1, (h) jestliže jsou zvoleným druhem hmyzu kukly B. tyroni při teplotě 27 °C, potom aplikovaná dávka je přinejmenším 440 mg.h.l'1,
    -34CZ 285727 B6 (i) jestliže jsou zvoleným druhem hmyzu larvy T. castaneum při teplotě 25 °C, potom aplikovaná dávka je přinejmenším 270 mg.h.l'1, (j) jestliže jsou zvoleným druhem hmyzu larvy E. cautella. potom aplikovaná dávka je přinejmenším 410 mg.h.l·1, (k) jestliže jsou zvoleným druhem hmyzu larvy O. surinamensis, potom aplikovaná dávka je přinejmenším 210 mg.h.l'1, (l) jestliže jsou zvoleným druhem hmyzu vajíčka R. dominica, potom aplikovaná dávka je přinejmenším 102 mg.h.l'1, (m) jestliže jsou zvoleným druhem hmyzu vajíčka T. castanemum, potom aplikovaná dávka je přinejmenším 430 mg.h.l'1, (n) jestliže jsou zvoleným druhem hmyzu vajíčka O. surinamensis, potom aplikovaná dávka je přinejmenším 495 mg.h.l'1, (o) jestliže jsou zvoleným druhem hmyzu vajíčka B. tironi, potom aplikovaná dávka je přinejmenším 460 mg.h.l'1.
  7. 7. Způsob podle nároku 4, vyznačující se tím, že se při tomto postupu ošetřují skladované produkty, kterým je ovoce nebo jiné rychle se kazící potraviny, přičemž se karbonylsulfid aplikuje v intervalu přinejmenším 6 hodin o koncentraci dostatečné ke kontrolování všech nedospělých stadií octomilky.
  8. 8. Způsob podle nároku 4, vyznačující se tím, že se při tomto postupu ošetřují vykuřováním dřevěné produkty, kterým jsou produkty ze dřeva nebo budovy ze dřeva nebo obsahující dřevo, přičemž se karbonylsulfid aplikuje o koncentraci dostatečné ke kontrolování termitů nebo jiného škodlivého hmyzu vyskytujícího se na dřevě.
  9. 9. Způsob podle nároku 4, vyznačující se tím, že se při tomto postupu ošetřuje půda vykuřováním, přičemž se karbonylsulfid aplikuje o koncentraci dostačující ke kontrolování nematodů.
CZ941707A 1992-01-15 1993-01-15 Fumigační prostředek na bázi karbonylsulfidu a způsob vykuřování CZ285727B6 (cs)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
AUPL042692 1992-01-15

Publications (2)

Publication Number Publication Date
CZ170794A3 CZ170794A3 (en) 1995-02-15
CZ285727B6 true CZ285727B6 (cs) 1999-10-13

Family

ID=3775929

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ941707A CZ285727B6 (cs) 1992-01-15 1993-01-15 Fumigační prostředek na bázi karbonylsulfidu a způsob vykuřování

Country Status (28)

Country Link
US (1) US6203824B1 (cs)
EP (1) EP0643557B1 (cs)
JP (1) JPH07505861A (cs)
KR (1) KR100244369B1 (cs)
CN (1) CN1050733C (cs)
AT (1) ATE146937T1 (cs)
AU (1) AU669505B2 (cs)
BG (1) BG62026B1 (cs)
BR (1) BR9305742A (cs)
CA (1) CA2128206C (cs)
CZ (1) CZ285727B6 (cs)
DE (1) DE69307139T2 (cs)
DK (1) DK0643557T3 (cs)
ES (1) ES2095630T3 (cs)
FI (1) FI108108B (cs)
GR (1) GR3022834T3 (cs)
HU (1) HU219856B (cs)
MY (1) MY109043A (cs)
NZ (1) NZ246521A (cs)
OA (1) OA10069A (cs)
PL (1) PL174536B1 (cs)
RO (1) RO115998B1 (cs)
RU (1) RU2141762C1 (cs)
SG (1) SG73358A1 (cs)
SK (1) SK83094A3 (cs)
TW (1) TW225978B (cs)
UA (1) UA39929C2 (cs)
WO (1) WO1993013659A1 (cs)

Families Citing this family (14)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
DE19506631C2 (de) * 1995-02-25 1997-04-10 Binker Materialschutz Gmbh Verfahren und Einrichtung zur Begasung von schädlingsbefallenen Gegenständen oder Vorräten
DE19606023C2 (de) * 1996-02-19 1999-10-21 Binker Materialschutz Gmbh Verfahren zum Begasen eines Behandlungsraumes mit einem toxischen Behandlungsgas
AU730991B2 (en) * 1996-05-06 2001-03-22 Commonwealth Scientific And Industrial Research Organisation Fumigation composition and method
DE19706842C2 (de) * 1997-02-21 1999-01-28 Binker Materialschutz Gmbh Inertbegasung mit subletalem Zusatz
ATE241269T1 (de) * 1999-10-07 2003-06-15 Solvay Fluor & Derivate Carbonsäurefluoride als schädlingsbekämpfungsmittel
DE10110570A1 (de) * 2001-03-06 2002-09-12 Solvay Fluor & Derivate Synergistische Schädlingsbekämpfung
GB0308283D0 (en) * 2003-04-10 2003-05-14 Fink Winston D Manufacture of carbonyl sulphide
JP2006076951A (ja) * 2004-09-10 2006-03-23 Yashima Sangyo Kk 木材寄生線虫用くん蒸剤および木材くん蒸方法
RU2418411C2 (ru) 2004-12-24 2011-05-20 Коммонвелт Сайентифик Энд Индастриал Рисерч Организейшн Композиции пестицидов и способ их получения и применения
US20070154393A1 (en) * 2005-11-29 2007-07-05 Scharf Michael E Bioassay for volatile low molecular weight insecticides and methods of use
MX359153B (es) * 2012-10-22 2018-09-14 Procter & Gamble Cascarilla de plantago afra fumigada con bromuro de metilo.
CN106973990B (zh) * 2016-01-19 2019-12-10 中国科学院上海有机化学研究所 一种用于防治粮食虫霉的熏蒸方法
CN105831116A (zh) * 2016-03-16 2016-08-10 北京出入境检验检疫局检验检疫技术中心 一种混合熏蒸剂及其熏杀松材线虫的方法
KR102153744B1 (ko) * 2019-02-20 2020-09-08 대한민국 카보닐 설파이드를 유효성분으로 함유하는 저곡해충 또는 농업해충 훈증방제용 조성물

Family Cites Families (4)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US4250156A (en) * 1980-03-19 1981-02-10 Ihara Chemical Industry Co., Ltd. Process for preparing carbonyl sulfide
DE3926194A1 (de) * 1989-08-08 1991-02-14 Linde Ag Verfahren zur schaedlingsbekaempfung in koernigen nahrungsmitteln bei deren aufbewahrung in behaeltern
DE19506631C2 (de) * 1995-02-25 1997-04-10 Binker Materialschutz Gmbh Verfahren und Einrichtung zur Begasung von schädlingsbefallenen Gegenständen oder Vorräten
DE19606023C2 (de) * 1996-02-19 1999-10-21 Binker Materialschutz Gmbh Verfahren zum Begasen eines Behandlungsraumes mit einem toxischen Behandlungsgas

Also Published As

Publication number Publication date
ES2095630T3 (es) 1997-02-16
ATE146937T1 (de) 1997-01-15
SG73358A1 (en) 2000-06-20
DK0643557T3 (da) 1997-05-12
DE69307139T2 (de) 1997-05-15
FI943351A7 (fi) 1994-08-02
US6203824B1 (en) 2001-03-20
EP0643557B1 (en) 1997-01-02
CN1050733C (zh) 2000-03-29
RU2141762C1 (ru) 1999-11-27
KR950700004A (ko) 1995-01-16
AU669505B2 (en) 1996-06-13
BG62026B1 (bg) 1999-01-29
EP0643557A4 (en) 1994-11-11
EP0643557A1 (en) 1995-03-22
OA10069A (en) 1996-10-14
CA2128206A1 (en) 1993-07-22
GR3022834T3 (en) 1997-06-30
FI943351A0 (fi) 1994-07-14
AU3338993A (en) 1993-08-03
MY109043A (en) 1996-11-30
TW225978B (cs) 1994-07-01
UA39929C2 (uk) 2001-07-16
BG98903A (bg) 1995-06-30
CN1075057A (zh) 1993-08-11
CZ170794A3 (en) 1995-02-15
PL174536B1 (pl) 1998-08-31
FI108108B (fi) 2001-11-30
CA2128206C (en) 2003-04-29
RU94035997A (ru) 1997-05-10
NZ246521A (en) 1995-09-26
SK83094A3 (en) 1995-03-08
RO115998B1 (ro) 2000-09-29
HU9402059D0 (en) 1994-09-28
BR9305742A (pt) 1997-01-28
HUT67181A (en) 1995-02-28
JPH07505861A (ja) 1995-06-29
WO1993013659A1 (en) 1993-07-22
DE69307139D1 (de) 1997-02-13
HU219856B (hu) 2001-08-28
KR100244369B1 (ko) 2000-02-01

Similar Documents

Publication Publication Date Title
JP3810793B2 (ja) シアン燻蒸剤及びシアンを用いた燻蒸方法
CZ285727B6 (cs) Fumigační prostředek na bázi karbonylsulfidu a způsob vykuřování
RU2418411C2 (ru) Композиции пестицидов и способ их получения и применения
Maille et al. Efficacy of propylene oxide and ethyl formate as fumigants to control Lasioderma serricorne (F.)(Coleoptera: Ptinidae)
Leesch Fumigant action of acrolein on stored-product insects
JP2887746B2 (ja) 木材害虫殺虫用くん蒸剤及び木材くん蒸方法
Press Jr et al. Mortality of Tribolium castaneum (Herbst)(Coleoptera, Tenebrionidae) in simulated peanut storages purged with carbon dioxide and nitrogen
Sinclair et al. Factors affecting the fumigation of food commodities for insect control
US20040047914A1 (en) Synergistic control of pests
Roark A bibliography of chloropicrin, 1848-1932
Ren et al. Ethyl Formate for the Treatment of Invertebrate Pests
AU730991B2 (en) Fumigation composition and method
Calderon The feasibility of environmental control for the protection of stored grain
SRITHAR DEPARTMENT OF AGRICULTURAL ENTOMOLOGY CENTRE FOR PLANT PROTECTION STUDIES TAMIL NADU AGRICULTURAL UNIVERSITY COIMBATORE–641 003
US20100135914A1 (en) Azeotropic fumigant compositions and methods of controlling pests
Bell Studies on the toxicity of phosphine and methyl bromide to four moth pests of stored products with special emphasis of diapause
Carpenter et al. Biological Responses of Arthropods to Treatment with CA and/or Fumigation
AU2875295A (en) Cyanogen fumigants and methods of fumigation using cyanogen
HK1111061A (en) Pesticide compositions and methods

Legal Events

Date Code Title Description
IF00 In force as of 2000-06-30 in czech republic