CZ285694B6

CZ285694B6 - Poddajný, základový plošný útvar pro stavební obložení

Info

Publication number: CZ285694B6
Application number: CS902774A
Authority: CZ
Inventors: Jorma Nieminen; Bell Jean Le; Ulf Westerlund; Erkki Närhi
Original assignee: Roctex Oy Ab
Priority date: 1989-06-05
Filing date: 1990-06-05
Publication date: 1999-10-13
Also published as: NO301084B1; WO1990015181A1; SK280518B6; DK0429596T3; JP3083553B2; DE69025861T2; CS9002774A2; CA2033972C; AU635033B2; FI910540A0; DD300412A5; JPH04500248A; NO910430D0; RU2095251C1; AU5720490A; HUT65016A; NO910430L; HU905233D0; EP0429596B1; EP0429596A1

Abstract

Poddajný základový plošný útvar pro stavební obložení sestává z hlavní vrstvy (1), která tvoří největší část tloušťky plošného útvaru a která je tvořena netkanou rohoží z minerálních vláken. Hlavní vrstva (1) obsahuje převážně střížová minerální vlákna, která jsou vzájemně mechanicky pojena. Hlavní vrstva (1) může obsahovat přídavně k minerálním vláknům řezaná skleněná vlákna nebo syntetická vlákna např. polyesterová vlákna. Na povrchu hlavní vrstvy (1) může být vytvořena povrchová vrstva (2), obsahující tepelně pojitelná vlákna, např. z polyetylenu a polypropylenu nebo z polypropylenu a polyesteru. Na povrchové vrstvě (2) může být umístěna povlaková vrstva (3) z polymerního materiálu, např. z polyvinylchloridu nebo chlorovaného polyetylenu.ŕ

Description

(57) Anotace:

Stavební obložení obsahuje krycí vrstvu z polymerního materiálu a základovou rohož s hlavní vrstvou, která tvoří největší část tloušťky a plošné hmotnosti rohože a dále sestává z netkaných přetržitých a nahodile uspořádaných minerálních vláken, které Jsou vytvořeny do tvaru rohože suchým způsobem a navzájem Jsou mechanicky spojeny. Plošná hmotnost hlavní vrstvy (1) je 200 až 600 g/m² a Jako zábrana proti pronikání polymemího materiálu do krycí vrstvy (3) Je uspořádána tenčí povrchová vrstva (2) tepelně spojitelných vláken tepelným laminováním povrchu fóliové krycí vrstvy (3) při ohřevu na teplotu měknutí před jejím připojením k hlavní vrstvě (1) nebo tak, že základová rohož a krycí vrstva (3) Jsou svým povrchem mechanicky spojeny s nosným podkladem (4), na kterém tvoří samostatné vrstvy.

Stavební obložení

Oblast techniky

Vynález se týká relativně tenké pružné rohože, určené k použití jako základní rohož pro stavební obložení. Vynález se také týká stavebních krytin, jako jsou podlahové stěnové nebo střešní krytiny, které jsou vyrobeny z této základní rohože.

Jde o stavební obložení obsahující krycí vrstvu z polymemího materiálu a základovou rohož s hlavní vrstvou, tvořící největší část tloušťky a plošné hmotnosti rohože a dále sestávající z netkaných přetržitých a nahodile uspořádaných minerálních vláken, které jsou do tvaru rohože vytvarovány suchým způsobem a navzájem mechanicky spojeny.

Dosavadní stav techniky

Je známo používat plsti podobný materiál jako základ různých stavebních materiálů pro obložení podlah nebo stěn, střešních krytin nebo krytinové plsti k zajištění zvukové a/nebo tepelné izolace. Zejména při obložení podlah a stěn se požaduje schopnost tlumit chůzi, schopnost tepelné izolace, jakož i schopnost ochrany stavby proti požáru. Stejné vlastnosti, týkající se zejména protipožární ochrany, se požadují i u krytinových plstí.

Různé rohože a stavební materiály, obsahující takové rohože jako základ, jakož i jejich výrobní postupy, jsou v podstatě popsány v patentové literatuře, například v evropské patentové přihlášce 176 847, v německé zveřejněné přihlášce DE-A-1 919 709, v německé zveřejněné přihlášce DE-A-3 226 041, v patentu USA 4 657 801, v britském patentu 1 532 621, v německé zveřejněné přihlášce DE-A-3 017 018, v patentu USA4 175 514 a 4 522 876, v evropském patentu 315 553 a v britském patentovém spisu 1 293 685.

Uvedené patenty a patentové přihlášky popisují rohože a výrobky z nich provedené, které nemají optimální vlastnosti jako tepelná izolace, neposkytují dobrou protipožární ochranu a jejich výroba je složitá. Britský patentový spis 1 293 685 popisuje složenou konstrukci rohože se zapuštěnými zpevňovacími vlákny.

Podstata vynálezu

Výše uvedené nedostatky odstraňuje do značné míry stavební obložení podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že plošná hmotnost hlavní vrstvy rohože je 200 až 600 g/m² a jako zábrana proti pronikání polymemího materiálu z kiycí vrstvy je uspořádána tenčí povrchová vrstva vláken tepelně spojitelných tepelným laminováním povrchu fóliové krycí vrstvy při ohřevu na teplotu měknutí před jejím připojením k hlavní vrstvě nebo tak, že základová rohož a krycí vrstva jsou svým povrchem mechanicky spojeny s nosným podkladem, na kterém tvoří samostatné vrstvy. Rohož má základní vrstvu, jejíž konstrukce sestává z přetržitých minerálních vláken (s výhodou nejméně 50% hmotnostních). Vlákna jsou navzájem mechanicky spojena. Základní vrstva tvoří největší vrstvu v základní rohoži co do své tloušťky a plošné hmotnosti. Navíc může být základní rohož opatřena další vrstvou za účelem zlepšení své přilnavosti nebo pevnosti. Základní rohož je s výhodou vyrobena suchou metodou pomocí proudu vzduchu, v kterémžto případě je hlavní vrstva vytvořena náhodně orientovanými minerálními vlákny.

Podle jednoho z výhodných provedení vrstva, obsahující minerální vlákna, navíc obsahuje směs vláken různého druhu, například řezaná skelná vlákna nebo syntetická vlákna, přičemž je tato směs vláken s minerálními vlákny navzájem propojena jehlováním.

- 1 CZ 285694 B6

Podle dalšího výhodného provedení je na povrchu hlavní vrstvy, obsahující minerální vlákna, upevněna tenčí povrchová vrstva, obsahující teplem pojitelná vlákna a tato vrstva je na vrstvě minerálních vláken s výhodou upevněna jehlováním. Tato povrchová vrstva sestává nejméně ze dvou různých vláknitých materiálů z umělé hmoty, které mají rozdílný bod tavení.

Vynález dále zahrnuje různá obložení, obsahující základní rohož jako nosnou část a nepropustnou polymemí vrstvu, jako je PVC nebo CPE, použitou jako povlaková vrstva základní rohože.

Přehled obrázků na výkresech

Příkladná provedení rohože pro stavební obložení podle vynálezu jsou znázorněna na výkrese, kde obr. 1 představuje schematické znázornění rohože v řezu, na obr. 2 je rovněž v řezu znázorněno alternativní provedení rohože a z ní vyrobeného produktu a na obr. 3 je znázorněn postup výroby rohože podle vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 a 2 je hlavní vrstva označena vztahovým číslem .1. Hlavní vrstva 1 obsahuje hlavně přetržitá minerální vlákna, jako minerální vlnu, skleněnou vlnu, struskovou vlnu, keramická nebo uhlíková vlákna, v podstatě relativně krátká dělená vlákna. Výraz přetržitá vlákna v této souvislosti znamená opak nekonečného vlákna. Vzhledem k dobré přilnavosti, dosahované podle vynálezu, může být plošná hmotnost hlavní vrstvy 1 značně velká, například až 2000 g/m². Hmotnost hlavní vrstvy 1 však může být v širokém rozsahu různá, může se pohybovat v rozmezí 80 až 2000 g/m². Optimální protipožární ochrany a tlumení zvuku, bez nutnosti vytvoření příliš tlusté hlavní vrstvy 1, se dosahuje při hodnotách 200 až 600 g/m². Hustota hlavní vrstvy 1 je s výhodou přes 200 kg/m³, aby bylo dosaženo dobré izolační schopnosti. Délka minerálních vláken v hlavní vrstvě 1 je většinou v rozmezí 1 až 20 mm, s výhodou 4 až 10 mm. Pokud jde o skleněná vlákna a uhlíková vlákna, mohou být výše uvedené hodnoty i vyšší. Vzhledem k nákladům a tepelné odolnosti se dává přednost minerální a struskové vlně.

Netkaná rohož z minerálních vláken, vytvářející hlavní vrstvu 1, se s výhodou vyrábí suchou metodou bez chemických pojiv. Pojem suchá metoda znamená v této souvislosti, že předběžně zpracovaná přetržitá vlákna se proudem vzduchu foukají na povrch perforovaného pletiva, čímž se vytváří rohož, zatímco proud vzduchu prochází tímto pletivem. V této souvislosti se odkazuje na dřívější finskou patentovou přihlášku č. 880 755 přihlašovatele, ve které je tato metoda podrobněji popsána. Předběžně zpracovaná vlákna, to je minerální vlákna, která jsou před vytvořením rohože co nejdůkladněji rozvolněna a z nich byly po tavném zvlákňování odstraněny nečistoty, se použijí jako surovina pro rohož.

Oddělená krycí vrstva 3, uspořádaná na homí straně hlavní vrstvy 1 za účelem vytvoření stavebního obložení sendvičového typu, může sestávat z jakékoliv pastovité hmoty, která přilne na hlavní vrstvu 1 působením tepla a/nebo chemickým spojením. Alternativně může být homí strana hlavní vrstvy 1 opatřena krycí vrstvou 3 tvaru filmu tepelným laminováním tak, že se povrch filmu zahřeje na teplotu měknutí předtím, než se připojí k základní rohoži. Krycí vrstva 3 může sestávat z jakéhokoliv polymemího materiálu, vytvářejícího uzavřený homí povrch rohože. Vhodné materiály jsou například PVC (polyvinylchlorid) nebo CPE (chlorovaný polyetylén).

Vlákna hlavní vrstvy 1 lze také v průběhu vytváření vlákenné rohože mísit s jinými vlákny, která budou dále nazývána směsná vlákna, například s řezanými skleněnými vlákny v množství nepřesahujícím 40 % hmotnostních nebo se syntetickými vlákny, například polyesterovými, v množství nepřesahujícím 20 % hmotnostních. Pojem řezaná skleněná vlákna znamená, že

-2CZ 285694 B6 vlákno je připravováno řezáním nepřetržitého skleněného vlákna na kratší vlákna, čímž tato vlákna získávají homogenní vlastnosti pokud jde o tloušťku a pevnost a jsou vhodné jako zpevňovací vlákna v rohoži, přičemž zbytek vláken je především tvořen vlákny, která nemají tak homogenní vlastnosti, jako vlákna minerální vlny nebo strusková vlna. Horní mez řezaných skleněných vláken je závislá na jejich ceně. Pojem syntetická vlákna znamená vlákna ze syntetického polymemího materiálu. Směsná vlákna, uložená v hlavní vrstvě 1 a v průběhu kladení rohože smísená s minerálními vlákny, mohou být využita ke zpevnění vlákenné rohože, bez snížení její schopnosti ochrany proti požáru nebo jejích tlumicích vlastností. Je-li hlavní vrstva 1 se zpevněnou vrstvou mechanicky spojena jehlováním, slouží vlákna, přimíšená výše uvedeným způsobem, jako podpora uvedeného účelu. Zejména v případě, kdy je délka směsných vláken větší než je střední délka minerálních vláken, slouží tato vlákna účinně jako faktor přispívající k pevnosti. Směsná vlákna mohou také být použita jako pomocný prostředek ke zpevnění vlákenné rohože při vytváření její hlavní vrstvy 1 pomocí snadného tepelného spojení.

Použije-li se směsi vláken, u nichž střední délka syntetických vláken je například 20 až 25 mm a délka stříhaných skelných vláken je asi 50 mm, může být délka minerálních vláken v rozmezí 3 až 10 mm. Zakřivení zvlněných syntetických vláken rovněž přispívá k vzájemnému spojení minerálních vláken.

Na obr. 1 je znázorněna základní rohož podle jednoho z provedení vynálezu, tak zvané kombinované rohože. Základní rohož je netkaná pružná rohož vyrobená z výše popsaných relativně krátkých vláken. Hlavní vrstva 1 kombinované rohože v podstatě sestává z přetržitých minerálních vláken a na jejím povrchu je povrchová vrstva 2, obsahující tepelně spojená vlákna. Povrchová vrstva 2 je velmi tenká, 0,5 až 1 mm a sestává buď zcela nebo zčásti z dělených vláken orientovaných paralelně s hlavní rovinou základní rohože, dále nazývaných spojovací vlákna, která se tepelným zpracováním mohou tavit, čímž se vlákna navzájem spojují. Tepelné zpracování se s výhodou provádí za teploty 100 až 200 °C. Povrchová vrstva může obsahovat nejméně dva materiály s různou teplotou tavení. Úplným roztavením vláken jednoho materiálu v průběhu tepelného zpracování si povrchová vrstva 2 zachová svou vlákennou strukturu pomocí druhých vláken, která mají vyšší bod tavení.

Krycí vrstva 3 může být na základní rohož upevněna v roztaveném stavu nebo postupným tavením vrstvy na její straně přivrácené k rohoži, před jejím uvedením do styku s rohoží. Při dotyku s rohoží roztavený polymemí materiál za současného tuhnutí připojí krycí vrstvu 3 na rohož. Jednou z výhod vynálezu v případě, kdy je kombinovaná rohož tepelně pokrývána krycí vrstvou 3, uvedenou do vhodného stavu, například roztavenou pastovitou hmotou nebo částečně roztaveným filmem je, že krycí vrstva 3 a podpěrná hlavní vrstva 1 nemohou na sebe navzájem přímo reagovat. Pokud by se použila krycí vrstva 3 v tekutém stavu, materiál by bez přítomnosti oddělovacího materiálu pronikal značně hluboko do hlavní vrstvy 1, čímž by způsobil nestejnoměrnou změnu vlastností hlavní vrstvy 1 a v důsledku toho by nemohl být snadno kontrolován při zjišťování výhodného optimálního stavu. V takovém případě by bylo nutno smířit se s nežádoucími změnami kvality nebo by bylo třeba vynaložit značné úsilí a náklady jen na dosažení stejnoměrné kvality. Při použití pasty by její spotřeba byla velká v důsledku otevřené vlákenné struktury vrstvy minerálních vláken rohože ve srovnání s použitím, pro které je pasta určena. Separační účinek povrchové vrstvy 2 je důležitější v případě tekuté povlakové pasty, která však má také spojovací účinek, který bude dále vysvětlen.

Povrchová vrstva 2 také působí jako pojící vrstva mezi krycí vrstvou 3 a hlavní vrstvou L Poněvadž povrchová vrstva 2 obsahuje navzájem tepelně pojitelná vlákna, jsou tato vlákna v důsledku horké povlakové pasty také pevně spojena s krycí vrstvou 3. Obsahuje-li povrchová vrstva 2 dva různé vlákenné materiály s různými body tavení, mohou být vlákna s vyšším bodem tavení nejdříve navzájem spojena tak, že se nejdříve provede tavení materiálu s nižším bodem tavení při tepelném zpracování základní rohože před jejím výše popsaným povlékáním.

-3CZ 285694 B6

Povlékání krycí vrstvou 3 na horní straně kombinované rohože může pak být prováděno při tavné teplotě materiálu s vyšším bodem tavení.

Volbou složek povrchové vrstvy 2 podle skutečné potřeby může být v širokém rozsahu kontrolována přilnavost, bez jakéhokoliv vedlejšího účinku na jiné vlastnosti hlavní vrstvy L Pojivá vlákna povrchové vrstvy 2 mohou například být polyetylenová vlákna s teplotou tavení asi 100 °C a polyesterová vlákna s teplotou tavení asi 200 °C. Lze také použít i jiných kombinací materiálů, například vlákna z polyethylen-polypropylenu nebo polypropylen-polyesteru. Výše uvedené látky je třeba chápat i jako jejich kopolymery, to je polymery obsahující jejich monomemí jednotky nebo také jejich deriváty, to je polymery mající uhlíkovou kostru základního polymeru a vazby mezi monomemími jednotkami, avšak různé postranní skupiny.

Kombinovaná rohož podle vynálezu skýtá mnohostranné možnosti použití jako součástí různých stavebních materiálů. Například povlékací pasta, roztíraná v pozdějším stadiu, nemůže pronikat do stávající hlavní vrstvy 1, která může mít jakoukoliv strukturu rohože a převážně obsahovat minerální vlákna. Takto mohou být vlastnosti hlavní vrstvy 1 v průběhu výroby kombinované rohože optimalizovány, aby se zcela přesně dosáhlo požadované úrovně, aniž je třeba obávat se změn těchto vlastností v důsledku použití jiného materiálu, rozetřeného nebo připojeného na rohož v pozdějším stadiu.

Povrch povrchové vrstvy 2 je po tepelném zpracování, následujícím po jehlování, směrem k povlakové vrstvě 3 hladký do té míry, že nemá žádná vyčnívající vlákna. Jeho pórovitost však může být kontrolovatelným způsobem řízena volbou druhu vláken a potřebného tepelného zpracování pro zajištění dobrého adhezního povrchu pro pastu. Přilnavost také podporuje chemické pojení, kterého lze dosáhnout potřebnou úpravou povrchu známými způsoby.

Na obr. 1 jsou také schematicky znázorněna syntetická vlákna 2a povrchové vrstvy 2, která jsou vzhledem k hlavní vrstvě 1 v důsledku jehlování uspořádána příčně a jejichž část přečnívá na opačné straně hlavní vrstvy L Tato syntetická vlákna 2a, vytvářející vlasovou strukturu na opačné straně hlavní vrstvy 1, je možno využít jako prostředek pro připojení krycí vrstvy 3 na hlavní vrstvu 1. Syntetická vlákna 2a vytvářejí na této straně povrch, který lze při předběžném tepelném zpracování utvářet do tvaru tenkého filmu, na němž může být plastický materiál krycí vrstvy 3 snadno upevněn buď laminováním výše popsaným způsobem nebo jako roztavená pasta. Tak je možno vytvořit i na opačné straně hlavní vrstvy 1 určitý druh tenké povrchové vrstvy s oddělovacím i spojovacím účinkem. Je-li krycí vrstva 3 upevněna na této straně, povrchová vrstva 2 tvoří dolní volný povrch rohože a v tomto případě představuje jen zpevňovací vrstvu.

Množství tepelně pojitelných pojivých vláken v povrchové vrstvě 2 může činit 10 až 100% celkového množství vláken vrstvy. Jako výhodné množství je 20 až 40 %. Vlákna povrchové vrstvy 2 jsou rovněž přetržitá vlákna. Hmotnost povrchové vrstvy 2 může být v rozmezí 10 až 100 g/m², délka vláken v rozmezí 2 až 30 mm a tloušťka v rozmezí 4 až 30 pm. Zbytek vláken povrchové vrstvy 2 mohou tvořit vlákna tepelně nepojitelná, například jiná syntetická, teplem nepoj itelná polymemí vlákna.

Na obr. 2 je znázorněn výrobek zvláště vhodný jako krycí materiál pro střechy. Vyrábí se za použití základní rohože podle vynálezu jako nosné vrstvy. Krycí materiál obsahuje krycí vrstvu 3 chránící proti povětrnostním vlivům, pod kterou je základní rohož podle vynálezu, na níž je krycí vrstva 3 upevněna pomocí povlékací vrstvy tvořené roztavenou pastou nebo laminováním krycí vntvy 3 a základní rohože, ve vyhřívaném kalandrovacím stroji. Krycí vrstvou může být polyvinylchlorid nebo chlorovaný polyetylén nebo jiný povětrnostním vlivům odolávající plastický materiál. Osvědčily se chlorované plastické materiály, neboť tyto mají kromě dobré odolnosti proti povětrnostním vlivům a dobré zpracovatelnosti také odolnost proti požáru vzhledem k tomu, že obsahují chlor.

-4CZ 285694 B6

Dále je podrobněji popsána poloha některých vláken v základní rohoži podle obr. 2, přičemž toto uspořádání vláken zvyšuje pevnost rohože a lze je také aplikovat na rohož znázorněnou na obr. 1. Základní rohož obsahuje souhlasně s příkladem na obr. 1 hlavní vrstvu £, vytvořenou suchou metodou z přetržitých minerálních vláken. Základní rohož může také obsahovat směsná vlákna, jak bylo již výše uvedeno. Podíl směsných vláken může být v blízkosti jednoho z povrchů hlavní vrstvy £ větší než uprostřed, čímž se zvyšuje pevnost výrobku. Směsná vlákna mohou v tomto případě být smísena již při vytváření rohože suchou metodou a při jehlování posunuta do blízkosti jednoho z povrchů. Je-li výrobek připravován laminováním krycí vrstvy 3, může velká většina středních směsných vláken ležet na opačné straně hlavní vrstvy £, vzhledem ke krycí vrstvě 3. Krycí vrstva 3, laminovaná na volná minerální vlákna a směsná vlákna na druhé straně, přispívá ke zvýšení pevnosti hlavní vrstvy £ z protilehlých stran, přičemž struktura navíc zahrnuje i směsná vlákna, která v důsledku své větší délky a jehlování vyčnívají napříč směru tloušťky hlavní vrstvy £, čímž navzájem spojují zmíněné dvě strany. Směsnými vlákny, přečnívajícími ve směru tloušťky, mohou také být vlákna povrchové vrstvy 2, jejichž konce v důsledku jehlování vyčnívají také na opačné straně hlavní vrstvy £ a krycí vrstva 3 může být upevněna na té straně, na které přečnívají konce vláken. V případě, že jsou tato směsná vlákna tepelně pojitelná, je možno vytvořit z nich film předtím, než se upevní krycí vrstva 3 výše uvedeným způsobem, vztahujícím se kobr. 1. Je třeba chápat, že v případě částečného tavení povrchu termoplastické krycí vrstvy 3 v laminovacím procesu není pronikání materiálu krycí vrstvy 3 do hlavní vrstvy £ nezbytně tak výrazné, jako při použití tekuté roztavené pasty. V tomto případě je krycí vrstva 3 ve směru do hloubky prakticky oddělena od hlavní vrstvy £ již při nedostatku separační vrstvy na povrchu. Pokud příčně vyčnívající vlákna jsou takového druhu, že z nich nemůže být vytvořen separační film, například jde-li o řezaná skleněná vlákna, spojení krycí vrstvy 3 tepelným laminováním podle výše uvedené metody s povrchem, z něhož vyčnívají směsná vlákna, by sice ovlivnilo pevnost, nikoliv však snížení kvality vzhledem k tomu, že hlavní vrstva £ je dostatečně impregnována krycím materiálem.

Postup výroby hlavní vrstvy 2 rohože, znázorněné na obr. 2, zahrnuje ukládání minerálních vláken smíšených s volitelnými směsnými vlákny na síto za účelem vytvoření rohože, například způsobem popsaným ve zvěř, finské patentové přihlášce č. 880 755. Po tomto kroku se vrstva stlačuje na požadovanou hustotu, obecně vyšší než je hodnota 200 kg/m³, načež se ihned provádí jehlování. Délka zdvihu při jehlování může být nastavena tak, aby odpovídala tloušťce vrstvy. Jsou-li přítomna směsná vlákna, může být jehlování prováděno tak, aby se směsná vlákna přesouvala blíže k druhému povrchu a také z tohoto druhého povrchu vyčnívala. Řezaná skelná vlákna, pokud jsou přítomna jako směsná vlákna, se při jehlování lámou na kratší délku. Syntetická vlákna, pokud jsou přítomna jako směsná vlákna, zůstávají při tomto procesu neporušena. Dvoustranná konstrukce, připravená jehlováním směsných vláken, má význam z hlediska pevnosti konečného výrobku. Použijí-li se jako směsná vlákna řezaná skleněná vlákna nebo syntetická vlákna, může být hlavní vrstva £ zpevněna proto, že se v blízkosti jednoho z povrchů nachází více směsných vláken než uprostřed, v kterémžto případě může být krycí vrstva 3 upevněna výše popsanou laminovací metodou. To znamená, že se povrch krycí vrstvy, sestávající z termoplastického materiálu, zahřeje na teplotu měknutí a v tomto stavu se připojí k hlavní vrstvě £. Směsná vlákna působí jako zpevňovací faktor způsobem popsaným v předcházejícím odstavci.

Takto je možno zajistit dobrou pevnost hlavní vrstvy £ bez jakýchkoliv chemických pojiv, která se používají při normální suché metodě výroby rohože z minerální vlny až v množství 50 % hmotnosti, což má škodlivý účinek na ohnivzdomost výrobku.

Na obr. 2 je přerušovanou čárou naznačena vrstva 2, která je tenčí než hlavní vrstva £ a obsahuje teplem pojitelná vlákna. Tato vrstva 2 se nachází mezi hlavní vrstvou £ a krycí vrstvou 3, stejně jako u kombinované rohože na obr. 1. Vlákna této tenké vrstvy 2 stejně, jako u příkladného provedení podle obr. 1, mohou být přetržitá vlákna z polyetylénu, polypropylenu nebo

-5CZ 285694 B6 polyesteru, nebo lze použít směsi vláken uvedených druhů a vrstva 2 může být s hlavní vrstvou 1 spojena jehlováním.

Svým volným povrchem je základní rohož upevněna na nosném podkladu 4, jímž v případě střešní krytiny může být jakákoliv nosná struktura, například deska z minerální vlny nebo dřevotřísková deska, popřípadě deska z pěnového polystyrenu nebo polyuretanu. Upevnění se provádí v závislosti na druhu podkladového materiálu buď pomocí vhodného lepidla, které je na obr. 2 znázorněno jako spojovací vrstva 5, nebo přibitím hřebíky. Kiycí materiál může také být přímo upevňován na homí stranu staré krytinové lepenky nebo plsti při renovování střešní krytiny. Základní rohož lze také pokládat na nosný podklad 4 jako samostatnou vrstvu, načež se krycí vrstva pokládá na homí plochu střední vrstvy. V tomto případě ji lze mechanicky upevnit na nosný podklad 4.

Je třeba poznamenat, že směsná vlákna hlavní vrstvy 1 jsou užitečná v případě, kdy se použije lepicí vrstva 5, neboť příčně uložená směsná vlákna jsou na jedné straně připevněna k lepidlu a na opačné straně jsou připevněna ke krycí vrstvě 3.

Hlavní vrstva 1 základní rohože krytiny o malé tloušťce 1 až 3 mm, která neobsahuje žádná chemická pojivá, překvapivě zabraňuje šíření ohně na konstrukce, které se pod ní nacházejí, a zabraňuje také migraci substancí, při požáru oddělených od krycí vrstvy 3, na jiné pod ní se nacházející konstrukce. Pokusy bylo prokázáno, že i při normálním použití, hlavní vrstva 1, neobsahující žádná chemická pojivá, po dlouhou dobu zabraňuje migraci mikromolekulámích směsí jak z krycí vrstvy 3, tak i z lepicí vrstvy 5, stejně dobře jako běžně pro tento účel používaná syntetická polymerová vlákna. Jednou z výhod základní rohože podle vynálezu, která nemá žádný vztah k protipožární ochraně, také je, že může být použita jako dobře se usazující dosedací vrstva mezi krycí vrstvou 3 a nosným podkladem 4, takže lze krytinu jako celek ukládat i na nerovné podklady.

Na obr. 3 je znázorněna výrobní linka na výrobu základní rohože podle vynálezu. Přetržitá minerální vlákna, tvořící hlavní vrstvu 1, volitelně smíšená s jinými vlákny, se přivádějí ve směru šipky A pomocí perforovaného dopravního pásu 15. V dobře rozvolněném stavu se vlákna přivádějí na dopravní pás 15 pomocí známého rychle se otáčejícího ojehleného válce a proudu vzduchu. V tomto stadiu je rohož, vytvářející se na dopravním pásu 15, poněkud zvlněná.

Dopravní pás unáší vlákennou rohož vpřed k místu 16, kde přichází pod svislý vzduchový kanál 17. uspořádaný nad dopravním pásem 15. Ve vzduchovém kanálu 17 je proud vzduchu dmýchán směrem dolů, ve směru šipky B tak, že prochází vlákennou rohoží, na obrázku znázorněnou přerušovanou čarou, perforovaným dopravním pásem 15 a dále odchází kanálem uspořádaným pod dopravním pásem 15. Vlákenná rohož je tak dotlačována na povrch dopravního pásu 15, kterýžto účinek je rovněž znázorněn přerušovanou čarou. Při pohledu ve směru pohybu dopravního pásu 15 je mezi přední stěnou vzduchového kanálu 17 a dopravním pásem 15 mezera, kterou prochází tlustá vlákenná rohož do vzduchového kanálu 17. V zadní stěně vzduchového kanálu 17, v místě, kde stlačená vlákenná rohož opouští vzduchový kanál 17, je uspořádán váleček 18. který se otáčí při styku s homí plochou vlákenné rohože a utěsňuje mezeru, která se nachází v tomto místě. Vlákna, tvořící povrchovou vrstvu 2 podle tohoto vynálezu, jsou do vzduchového kanálu 17 zaváděna nad místem vstupu vlákenného materiálu do vzduchového kanálu 17. Vlákna jsou zaváděna šikmo dolů směřujícím kanálem 19. napojeným na vzduchový kanál 17. Do kanálu 19 jsou přiváděna pomocí rychle se otáčejícího ojehleného válce, který vlákna rozvolňuje a vrhá je do kanálu 19, v němž jsou zachycována proudem vzduchu, který je přitlačuje na homí povrch přiváděné vlákenné rohože. Tímto způsobem lze již v tomto stadiu vytvářet na homí straně hlavní vrstvy 1 tenkou vlákennou povrchovou vrstvu 2 s rovným povrchem a to v důsledku toho, že místa, obsahující méně vláken v hlavní vrstvě 1, umožňují lepší průchod vzduchu, čímž se na těchto místech pomocí vzduchu, dmýchaného ve směru B, automaticky shromažďuje více vláken povrchové vrstvy 2.

-6CZ 285694 B6

Za dopravním pásem 15 je takto získaná kombinovaná rohož jehlována, přičemž se část vláken povrchové vrstvy 2 mechanickým vpichováním jehel orientuje směrem k hlavní vrstvě. Tato vlákna spojují a mechanicky vážou vlákna povrchové vrstvy 2 a vlákna hlavní vrstvy 1.

V závislosti na tloušťce vlákenné rohože a délce přetržitých vláken povrchové vrstvy mohou v tomto případě vlákna vyčnívat také na opačné straně, takže na zadní straně je těmito vyčnívajícími vlákny vytvořena vlasu podobná struktura. Ojehlené válce a jehlování jsou již známé zjiných textilních technologií a proto zde nejsou podrobněji popsány. Po jehlování mohou být vlákna povrchové vrstvy 2 navzájem propojena tepelným zpracováním, například použitím teplot v rozsahu 100 až 200 °C, v závislosti na materiálech použitých pro povrchovou vrstvu 2. Pro tuto metodu mohou být použita již známá zařízení pro tepelné zpracování.

Povrchovou vrstvu 2 lze také vyrábět tak, že se tlustší rohož, vytvořená z minerálních vláken a představují hlavní vrstvu 1, vytváří na homí straně tenké povrchové vrstvy 2, předtím vytvořené na perforovaném sítu, a v tomto případě je tato metoda v podstatě stejná, jak bylo výše popsáno. I v tomto případě mohou být vrstvy navzájem propojeny následným jehlováním.

Hmotnost a hustotu vlákenné rohože je samozřejmě také možno ovlivňovat intenzitou přivádění vláken a rychlostí proudu vzduchu dmýchaného ve směru B. Při použití rychle se otáčejících ojehlených válců, která vlákna účinně rozvolňují, má získaná rohož objemnější strukturu, v níž jsou vlákna nahodileji orientována.

Po tepelném zpracování může být získaná rohož například navíjena do svitku a později použita jako surovina pro výše uvedené stavební prvky.

Výše popsané pracovní postupy mohou být použity i v případech, kdy povrchová vrstva 2 není vytvářena na hlavní vrstvě 1.

Příklad:

Rohož podle obr. 1, tvořící hlavní vrstvu 1, byla vyrobena z vláken minerální vlny, jejichž délka byla menší než 5 mm a tloušťka činila 6 pm. Konečná tloušťka rohože činila přibližně 3 mm. Vlákna byla shromažďována tak, aby vytvořila rohož, ve které jsou náhodně orientována. Hmotnost této vrstvy byla asi 600 g/m².

Na homí povrch této hlavní vrstvy byla proudem vzduchu nasáta povrchová vrstva 2 o tloušťce asi 0,5 mm, sestávající z polyesterových a polyetylenových vláken o délce asi 20 mm a tloušťce asi 20 pm. Hmotnost povrchové vrstvy 2 činila asi 100 g/m². Povrchová vrstva 2 byla k hlavní vrstvě 1 připevněna jehlováním. Po upevnění byla povrchová vrstva tepelně zpracována při teplotě asi 100 °C za účelem získání konečné kombinované rohože. V tomto stadiu se polyetylenová vlákna tavila a tak navzájem slepila polyesterová vlákna.

Po tepelném zpracování bylo možno vidět na hlavní vrstvě 1 pojící vrstvu jako asi 1 mm tlustou, světle zbarvenou vrstvu, zatím co hlavní vrstva 1, to je vrstva minerálních vláken, měla nahnědlé zbarvení. Pojící vrstvu nebylo možno tahem oddělit od hlavní vrstvy 1. aniž by došlo k porušení celé kombinované rohože. Na kombinovanou rohož byla nanesena pasta z PVC za účelem vytvoření povlakové vrstvy o tloušťce asi 1 mm. Roztavená vrstva pastovité hmoty současně způsobila tavení polyesterových vláken, čímž se povlaková vrstva upevnila na povrchové vrstvě 2. Ani nyní nebylo možno z kombinované rohože, bez porušení celé rohože, tahem oddělit tento povrch.

-7 CZ 285694 B6

Ukázalo se, že stavební prvek podle vynálezu má dobrou rozměrovou stálost a schopnost tlumit zvuk kroků.

Dále jsou popsány některé zkoušky ohnivzdomosti, provedené s materiály krytiny podle vynálezu:

Krytina o velikosti 400 mm x 1000 mm byla připravena ze vzorků konstrukce A, B a C. Konstrukce zkušebních kusů, počínaje horní stranou, byly následující:

Konstrukci A tvořil jednovrstvý povlak alkorplanu, tedy povlakové vrstvy PVC o tloušťce 1,2 mm, rohož sestávající z minerálních vláken a z příměsi 15 % polyesterových vláken, pojená jehlováním, a povrchová vrstva PX 120/3800, tvořená živičnou krytinovou lepenkou o tloušťce 2 až 3 mm. Povrchová vrstva PX byla nalepena na podklad tvořený dřevotřískovou deskou a rohož z minerálních vláken a povlak z alkorplanu byly na tento podklad připevněny přibitím hřebíky.

Konstrukci B tvořily povrchová vrstva PX 120/3800, rohož z minerálních vláken a hliníkem povlečená polyuretanová deska o tloušťce 55 mm. Jednotlivé vrstvy byly na polyuretanovou desku upevněny přibitím hřebíky.

Konstrukci C tvořila povrchová vrstva PX 120/3800, rohož z minerálních vláken, dvě vrstvy, a polystyrénová deska o tloušťce 100 mm jakosti N. Povrchová vrstva PX a rohože z minerálních vláken byly na polystyrénovou desku připevněny přibitím hřebíky. Změřená tloušťka rohoží z minerálních vláken, použitých při těchto zkouškách, byla 2 až 3 mm a hmotnost činila 480 g/m².

Ohnivzdomost byla stanovena podle finské normy SFS 4194:E - Stanovení odolnosti krytin proti vnějšímu ohni. Výsledky zkoušek jsou uvedeny v tabulkách 1 a 2.

Na základě výsledků zkoušek lze dojít k závěru, že zkoušené krytiny A, B a C splňovaly požadavky kladené na stavební krytiny z hlediska zpomalování šíření požáru. Tyto požadavky jsou uvedeny v publikaci vydané Nordickou komisí pro stavební předpisy.

Při další zkoušce byly testovány následující vzorky:

První vzorek tvořily povlaková vrstva alkorplan 35076, což je PVC o tloušťce 1,2 mm, mezivrstva, tvořená rohoží z minerálních vláken, obsahující 10 až 12 % polyesterových vláken, jejíž tloušťka činila asi 2 mm a plošná hmotnost asi 340 g/m², pojené jehlováním, a polystyrénová deska o tloušťce 50 mm a hustotě 19 kg/m³.

Druhý vzorek tvořily povlaková vrstva, výše uvedená mezivrstva a polyuretanová deska, jako nosný podklad o tloušťce 50 mm a hustotě 41 kg/m³.

Třetí vzorek tvořily výše uvedená povlaková vrstva, rohož z minerálních vláken jako mezivrstva obsahující asi 15 % polyesterových vláken, o tloušťce asi 1,5 mm a přibližně plošné hmotnosti 280 g/m², pojené jehlováním, a polystyrénová deska, jako nosný podklad o tloušťce 50 mm a hustotě 19 kg/m³.

Jako podklad pro všechny tři vzorky sloužila deska z křemičitanu vápenatého.

Jako zkušební metoda byla použita zkouška podle normy DS/INSTA 413, odpovídající zkušební metodě Nordtest NT FIRE 006. Výsledky zkoušek jsou uvedeny v tabulce 3.

-8CZ 285694 B6

Tabulka 1

Konstrukce A

Rychlost dmýchaného vzduchu	2 m/s	4 m/s
Zkouška č.	1	2	3	X	4	5	6	X
Krytina byla zapálena, s	35	35	35	35	40	40	35	38
Vycházející plameny, min:s	4:55	5:40	5:20	5:18	3:35	3:25	3:30	3:30
Konec pálení,min:s	11:25	12:55	10:35	11:38	9:35	9:20	9:00	9:18
Délka poškození krytiny, cm ^x)	54	50	55	53	50	52	56	53
Délka spálené plochy podkladu,cm ^x)	24	25	29	26	27	25	30	27

^x) měřeno od středu ohřívacího roštu

Konstrukce B

Rychlost dmýchaného vzduchu	2 r	n/s	4n	n/s
Zkouška č.	1	2	3	X	4	5	6	X
Krytina byla zapálena, s	30	35	35	33	40	40	40	40
Vycházející plameny, min:s	7:30	6:15	6:35	6:47	5:05	4:50	5:45	5:13
Konec pálení,min:s	9:00	9:20	8:30	8:57	7:20	6:55	7:30	7:15
Délka poškození krytiny, cm ^x)	51	44	46	47	45	44	46	45
Délka spálené plochy podkladu,cm ^x)	36	39	39	38	41	39	41	40

^x) měřeno od středu ohřívacího roštu

Tabulka 2

Konstrukce C

Rychlost dmýchaného vzduchu	2 m/s	4 m/s
Zkouška č.	1	2	3	X	4	5	6	X
Krytina byla zapálena, s	35	35	35	35	35	40	40	38
Vycházející plameny, min:s	5:10	5:05	5:20	5:12	3:55	3:30	4:35	4:00
Konec pálení,min:s	8:20	7:25	9:30	8:25	7:15	7:25	7:15	7:18
Délka poškození krytiny, cm ^x)	42	45	47	45	45	41	42	43
Délka spálené plochy podkladu, cm ^x)	35	39	39	38	37	34	32	34

^x) měřeno od středu ohřívacího roštu

-9CZ 285694 B6

Tabulka 3

Vzorek č.	1	2	3
Zapálení konstrukce, s	14	13	14
Vyhasnutí plamenů, min:s	3:40	4:55	7:05
Konec žhnutí, min:s	9:00*	7:00*	8:00*
Délka zničené plochy (měřeno od středu plamene), mm
- v povlaku z PVC	450	435	500
- v rohoži z minerálních vláken	210	255	475
- v podkladu	445	365	480

* zhasnutí

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims

1. Stavební obložení obsahující krycí vrstvu zpolymemího materiálu a základovou rohož s hlavní vrstvou, tvořící největší část tloušťky a plošné hmotnosti rohože a dále sestávající z netkaných přetržitých a nahodile uspořádaných minerálních vláken, které jsou do tvaru rohože vytvarovány suchým způsobem a navzájem mechanicky spojeny, vyznačující se tím, že plošná hmotnost hlavní vrstvy (1) je 200 až 600 g/m² a jako zábrana proti pronikání polymemího materiálu z krycí vrstvy (3) je uspořádána tenčí povrchová vrstva (2) vláken tepelně spojitelných tepelným laminováním povrchu fóliové krycí vrstvy (3) při ohřevu na teplotu měknutí před jejím připojením k hlavní vrstvě (1) nebo tak, že základová rohož a krycí vrstva (3) jsou svým povrchem mechanicky spojeny s nosným podkladem (4), na kterém tvoří samostatné vrstvy.

2. Stavební obložení podle nároku 1,vyznačující se tím, že krycí vrstva (3) je na hlavní vrstvě (1) upevněna laminováním zatepla pomocí povrchu vytvořeného z termoplastického materiálu krycí vrstvy (3).

3. Stavební obložení podle nároku 1, vyznačující se tím, že krycí vrstva (3) a základová rohož j sou navzáj em spojeny mechanicky.

4. Stavební obložení podle nároku 1,vyznačující se tím, že hlavní vrstva (1) kromě minerálních vláken obsahuje řezaná skelná vlákna v maximálním množství 40 % hmotnostních jako směsná vlákna.

5. Stavební obložení podle nároku 1,vyznačující se tím, že hlavní vrstva (1) kromě minerálních vláken obsahuje i syntetická vlákna v maximálním množství 20 % hmotnostních jako směsná vlákna.

6. Stavební obložení podle nároků 4 nebo 5, vyznačující se tím, že střední délka směsných vláken hlavní vrstvy (1) je větší než je délka minerálních vláken.

7. Stavební obložení podle některého z nároků 4až 6, vyznačující se tím, že podíl směsných vláken je v blízkosti jednoho z povrchů hlavní vrstvy (1) větší než ve střední části vrstvy.

-10CZ 285694 B6

8. Stavební obložení podle některého z nároků 4až 7, vyznačující se tím, že krycí vrstva (3) je tepelně spojena s minerálními vlákny hlavní vrstvy (1) a s příčně probíhajícími a na povrchu hlavní vrstvy (1) volně ležícími směsnými vlákny, tepelným laminováním povrchu termoplastického materiálu krycí vrstvy (3).

9. Stavební obložení podle nároku 1, vyznačující se tím, že na povrchu hlavní vrstvy (1) jsou uspořádána tepelně spojitelná vlákna.

10. Stavební obložení podle nároku 1, vyznačující se tím, že povrchová vrstva (2) sestává nejméně ze dvou různých vláknitých termoplastických materiálů s rozdílnými body tavení.

11. Stavební obložení podle nároků 1 nebo 10, vyznačující se tím, že polymemí materiál krycí vrstvy (3) je na zmíněnou povrchovou vrstvu (2) hlavní vrstvy (1) nanesen ve formě tavné pasty.