CZ284323B6 - Kotevní prvek pro upevnění protézy nebo kloubového mechanismu pro rekonstruovaný kloub - Google Patents

Abstract

Kotevní prvek (1) pro upevnění protézy nebo její části je rotačně souměrný a je opatřen vnějšími závity (20) a středovou průchozí dírou (2). Kolem podélné osy (13) kotevního prvku (1) je ve šroubovicovém tvaru vytvořena nejméně jedna štěrbina (3, 4, 5, 6), která probíhá podél alespoň vnější části úseku (11, 12) vnější stěny kotevního prvku (1). Tato hlavní část vnější stěny je opatřena vnějšími závity (20) a smysl stoupání štěrbin (3, 4, 5, 6) je stejný jako smysl stoupání u vnějších závitů (20).ŕ

Description

Vynález se týká kotevního prvku pro upevnění protézy nebo její části a majícího rotačně souměrný tvar, opatřený vnějšími závity na převážné části své vnější strany a upravený pro spojení na své vnější koncové části s protézou nebo sjejím dílem a pro vložení a zakotvení v kostní tkáni svou protilehlou vnitřní koncovou částí, přičemž od vnitřního konce kotevního prvku probíhá směrem k jeho vnější koncové části nejméně jedna štěrbina s řeznými hranami.

Kotevní prvek podle vynálezu může být rovněž využit pro upevnění kloubového mechanismu, ale především je používán při rekonstrukcích po amputacích a podobných defektech.

Dosavadní stav techniky

Upevnění protézy v kostní tkáni pomocí kotevních prvků, majících v podstatě tvar šroubu, je již známo. Vynikajících výsledků bylo dosaženo zejména z hlediska osseointegrace těchto implantovaných prvků a zachování jejich funkce u dentálních protéz, zakotvených v čelistní kosti upevněním podle metody, vyvinuté profesorem Bránemarkem a jeho spolupracovníky. Kromě vyřešení upevňovacího zakotvení má v této souvislosti svoji důležitost vypracování netraumatické chirurgické techniky a nalezení potřebných materiálů a povrchových úprav s vhodnými vlastnostmi.

Pro rekonstrukci kloubů je v US-PS 5 171 284 navržen kotevní prvek rotačně souměrného tvaru, který je alespoň částečně dutý a který je zejména vhodný pro rekonstrukci kloubů prstů. Tento známý kotevní prvek má v podstatě rotačně souměrný tvar, je opatřen vnějšími závity na převážné části své délky a je upraven pro připojení vnější koncové části k protéze nebo její části a pro vložení a zakotvení druhé vnitřní koncové části v kostní tkáni, přičemž kotevní prvek je opatřen nejméně jednou podélnou drážkou s řeznými hranami, probíhající od vnitřního konce kotevního prvku směrem k jeho vnější koncové části. Plášťová plocha tohoto známého kotevního prvku může mít otvory, které jsou s výhodou vytvořeny jako řezné břity. Tyto znaky kotevního prvku činí upevnění pevným, aniž by bylo třeba vytvářet v kosti otvory s vnitřními závity, to znamená upevnění je samořezné. Tím se dále omezuje trauma, vyvolané v průběhu implantace, což se příznivě projevuje podporou integrace v průběhu hojivého procesu. Kostní materiál, který se odstraňuje odváděním v průběhu závitořezného procesuje přiváděn do drážek nebo dutin a je v budoucnosti restrukturován nebo resorbován.

Tento známý kotevní prvek byl však navržen pro zakotvení v malých kloubech, například kloubech prstů, a v této souvislosti je otvor, vytvořený v kosti pro zakotvení kotevního prvku zašroubováním, vytvořen v podélné ose kosti. V tomto případě je množství odstraňovaného kostního materiálu při zašroubovávání a vyřezávání závitů poměrně malé. Podobné druhy kotevních prvků, které však mají také obdobné nedostatky jsou popsány v DE 30 27 138 a US-PS 5 108 443.

Závitořezné vlastnosti takových upevňovacích prvků mohou být dále zdokonalovány, zejména jestliže má být zakotvení upraveno pro větší klouby, pro vytvoření vyříznutých závitů v hustých kostních tkáních nebo při požadavku větší hloubky upevnění, kdy bude nutno kostní materiál odstraňovat ve větším množství, pro které je třeba vytvořit dostatečně velký prostor v dutinách nebo drážkách upevňovacích prvků.

- 1 CZ 284323 B6

Úkolem vynálezu je proto vytvořit kotevní prvek typu popsaného v úvodu, u kterého by byly odstraněny nedostatky dosud známých konstrukčních provedení a který by umožňoval propojení a prorůstání cév, morku a podobně, aby se odstranilo nebezpečí atrofie kostí, to znamená chřadnutí kosti.

Podstata vynálezu

Tento úkol je vyřešen kotevním prvkem podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že kotevní prvek je opatřen středovou průchozí dírou a štěrbina je upravena ve šroubovicovém tvaru kolem podélné osy kotevního prvku a probíhá v rozsahu alespoň větší části vnější stěny kotevního prvku, přičemž tato větší část vnější stěny je opatřena vnějšími závity a smysl stoupání štěrbiny je stejný jako smysl stoupání vnějších závitů.

Podle výhodného provedení vynálezu se tloušťka stěny kotevního prvku postupně zmenšuje v části blízké vnitřnímu konci a směrem k vnitřnímu konci.

V jiném konkrétním provedení vynálezu jsou mezi stěnami štěrbin a podél částí štěrbin, vybíhajících z jejich uzavřených konců, uspořádány materiálové můstky a těmito materiálovými můstky prochází nejméně jeden otvor, přičemž vnitřní stěna materiálových můstků je vymezena vnitřní průchozí dírou a tloušťka materiálových můstků je podstatně menší než je tloušťka stěny v části kotevního prvku, probíhající v radiálním směru z materiálového můstku.

Štěrbiny mají v jiném výhodném provedení vynálezu boční stěny, které jsou vzájemně planparalelní a nejméně jeden otvor, procházející materiálovými můstky, má zejména kruhový průřez, přičemž průměr tohoto nejméně jednoho otvoru je v podstatě roven šířce štěrbiny.

Podle dalšího výhodného provedení vynálezu je vnitřní průchozí díra kotevního prvku rozšířená směrem k vnitřnímu konci kotevního prvku, přičemž rozšíření vnitřní průchozí díry je v podstatě kuželovité. Ve výhodném konkrétním provedení vynálezu jsou mezi šroubovicovými štěrbinami vynechány v úseku vnitřní průchozí díry, rozšiřujícím se směrem k vnitřnímu konci kotevního prvku, materiálové můstky, přemosťující šroubovicové štěrbiny.

V jiném výhodném provedení vynálezu má vnitřní konec kotevního prvku tvar prstencového řezného břitu, jehož zakřivení v podstatě odpovídá vnitřnímu průměru vnějšího závitu.

Kotevní prvek je opatřen ve výhodném provedení vynálezu skupinou šroubovicových štěrbin, přičemž tato skupina obsahuje dvě nebo tři štěrbiny, popřípadě je počet štěrbin násobkem dvou a štěrbiny každé dvojice jsou uspořádány vzájemně protilehle vzhledem k podélné ose vnitřní průchozí díry a všechny sousední štěrbiny jsou umístěny ve stejných vzdálenostech od sebe ve všech příčných řezných rovinách, kolmých na podélnou osu kotevního prvku. V tomto provedení je výhodné, jestliže je průřezová plocha, zabraná šroubovicovými štěrbinami v děleném úseku kotevního prvku, rovna 15 % až 50 %. Poměr mezi roztečí vnějších závitů a stoupáním každé šroubovicové štěrbiny je mezi 20:1 a 500:1, zejména je kolem 100:1.

Pro funkci kotevního prvku je výhodné, jestliže je vnější část plochy obvodové stěny, sousedící s vnitřním koncem bez vnějšího závitu, hrubě opracována soustružením a jestliže je vnitřní část kotevního prvku mírně pružná v radiálním směru. Upevňovací částí kotevního prvku, upravenou pro upevnění protézy nebo části protézy, je s výhodou vnitřní závit a/nebo šestiboká část, vytvořená na vnější koncové části kotevního prvku.

Kotevní prvek je opatřen v dalším výhodném provedení ve své vnější koncové části dírou, skloněnou ke střední podélné ose v úhlu β, který se může pohybovat v mezích od 25° do 65°,

-2CZ 284323 B6 přičemž touto dírou mohou procházet nervy nebo jiné přívodní prvky, popřípadě šlachy nebo vnější komunikační prvky.

Kotevní prvek je alespoň ve své části, která je po implantaci v kontaktu s tkání, vyroben z titanu nebo z jiného materiálu, snášejícího se s tkáněmi, přičemž povrch kotevního prvku je alespoň v částech, přicházejících po implantaci do styku s tkáněmi, vytvořen mikrodolíčkovitou úpravou s průměrem dolíčků mezi 10 a 1000 nm, zejména mezi 10 a 300 nm.

Kotevní prvek podle vynálezu je určen pro upevňování protéz nebo jejich částí ke kostní tkáni nebo pro vnější komunikaci nebo přenos biologických a fyzikálních parametrů.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude blíže objasněn pomocí příkladů provedení, zobrazených na výkresech, kde znázorňují obr. 1 axonometrický pohled na kotevní prvek podle vynálezu, obr. 2 čelní pohled na kotevní prvek z obr. 1, vedený ve směru k jeho vnitřnímu konci, obr. 3 čelní pohled na kotevní prvek z obr. 1, vedený ve směru k jeho vnějšímu konci, a obr. 4 příčné řezy kotevním prvkem, vedené rovinami A až H z obr. 1, kolmými na podélnou osu kotevního prvku.

Příklady provedení vynálezu

Výkresy nejsou kresleny v měřítku a zobrazují jen přibližné rozměrové vztahy mezi jednotlivými částmi kotevního prvku.

Kotevní prvek 1 podle vynálezu, zobrazený v příkladném provedení na obr. 1, je vyroben z čistého titanu, který byl opracován na soustruhu a který má v podstatě tvar válcového pouzdra se souměrně středově umístěnou průchozí dírou 2. Na vnější straně pláště válcového pouzdra je kotevní prvek 1 opatřen vnějšími závity 20, začínajícími v sousedství vnitřního konce 7 a probíhajícími ve směru k protilehlému vnějšímu konci 8, přičemž tyto vnější závity 20 jsou vytvořeny v převážné části délky pláště s výjimkou úzké vnitřní koncové oblasti 9, mající šířku rovnou přibližně rozteči vnějších závitů 20, a poměrně širší vnější koncové oblasti 10 v sousedství vnějšího konce 8 kotevního prvku 1. Část délky vnějšího pláště kotevního prvku 1, která je opatřena vnějšími závity 20, sestává ze dvou částí, jednak z celistvého úseku 12, zobrazeného v příčném řezu na obr. 4C a navazujícího na širší vnější koncovou oblast 10, a jednak z děleného úseku 11, který je rozdělen v podélném směru kotevního prvku 1 do čtyř segmentů 33, 44, 55, 66, zobrazených v příčných řezech na obr. 4D až 4H a probíhajících mezi celistvým úsekem 12 a úzkou vnitřní koncovou oblastí 9, která je rozdělena na čtyři segmentové části stejnými dělicími plochami jako dělený úsek 11.

Rozdělení vnitřní koncové oblasti 9 a děleného úseku 11, navazujícího bezprostředně na tuto vnitřní koncovou oblast 9, do čtyř segmentů 33, 44, 55, 66, uspořádaných v průřezu kolem vepsané kružnice, je vytvořeno čtyřmi štěrbinami 3, 4, 5. 6, které jsou vytvořeny v duté válcové stěně kotevního prvku 1 a které jsou propojeny s vnitřní průchozí dírou 2. Štěrbiny 3, 4, 5, 6 mají šroubovicový tvar, jsou uspořádány souměrně kolem střední podélné osy 13 vnitřní průchozí díry 2, jsou ohraničeny z obou protilehlých stran dvěma vzájemně rovnoběžnými bočními stěnami 41, 42 a jejich otevřené konce jsou shodné s vnitřním koncem 7 kotevního prvku L Štěrbiny 3, 4, 5, 6 jsou na svém opačném konci ukončeny rozhraním mezi děleným úsekem 11 a celistvým

-3CZ 284323 B6 úsekem 12 pláště kotevního prvku £. Poměr rozteče štěrbin 3, 4, 5, 6 k rozteči vnějších závitů 20 je kolem 100 : 1, přičemž každá štěrbina 3, 4, 5, 6 odpovídá čtvrtině celého závitu 20 (závitový segment má středový úhel 90°; úhel natočení a segmentů na obr. 4). Natočení štěrbin 3, 4, 5, 6 a tím také segmentů 33, 44. 55, 66 je zřejmé z příčných řezů na obr. 4D až 4H.

Rozdělení kotevního prvku £ na segmentové části je úplně v jedné části tohoto kotevního prvku 1, probíhající od vnitřního konce 7 ve směru k vnějšímu konci 8, a je ukončeno v částečně dělené části 16, zobrazené na obr. 4D, 4E, 4F a obsahující zbývající část děleného úseku 11. Částečné rozdělení na segmentové díly se odlišuje od úplného rozdělení materiálovými můstky 23, které jsou v řezu zobrazeny na obr. 4E a které vzájemně spojují jednotlivé segmenty 33, 44, 55, 66, přičemž tyto materiálové můstky 23 probíhají ve vztahu k střední podélné ose 13 ve směru ven od vnitřní průchozí díry 2 a mají v tomto směru tloušťku rovnou asi čtvrtině radiální tloušťky závitové válcové stěny kotevního prvku £ v blízkosti materiálových můstků 23. Každý materiálový můstek 23 je rozdělen na segmenty otvory s kruhovým průřezem, zobrazenými v podélných řezech na obr. 4D, 4F a majícími průměr, odpovídající šířce štěrbin 3, 4, 5, 6. V alternativním příkladném provedení mohou mít tyto otvory také jiný tvar, například mohou být v průřezu oválné. Části štěrbin 3, 4, 5, 6, ve kterých jsou vytvořeny materiálové můstky 23, tak mohou získat tvar šroubovicových zářezů nebo drážek. V jedné rovině, kolmé na střední podélnou osu 13, je uspořádána skupina čtyř otvorů 24, to znamená na každou štěrbinu 3, 4, 5, 6 připadá jeden otvor 24. Pro objasnění tohoto konstrukčního detailu je na obr. 1 postačující zobrazení jediného materiálového můstku 23, spojujícího dva sousední segmenty 33, 66.

Vnitřní průchozí díra 2 kotevního prvku £ se směrem k vnitřnímu konci 7 kuželovité rozšiřuje, jak je to patrno z příčných řezů na obr. 4G, 4H, a jsou tak vytvářeny kuželové plášťové segmenty 27, 28, 29, 30 s trojúhelníkovým průřezem, jejichž základny jsou shodné s děleným prstencovým vnitřním koncovým okrajem 31, tvořeným protnutím kuželu vnější stěnou válcového pláště. Vnější plášť je v blízkosti vnitřního konce 7 zkosený, aby se axiální šířka vnějších závitů 20 mohla postupně zmenšovat ve směru k vnitřnímu konci 7. Tento úsek obsahuje již zmíněnou úzkou vnitřní koncovou oblast 9 v blízkosti vnitřního konce 7 a několik dalších vnějších závitů 20.

Rozdělení štěrbin 3, 4, 5, 6 vnějšími závity 20 je upraveno tak, aby se vytvořily ostré hrany nebo okraje 25, které zajistí odvádění vyříznutého kostního materiálu při zašroubovávání kotevního prvku £. Materiál, odstraňovaný odváděním, se dostává do dutiny, vytvořené v kuželovité se rozšiřující části vnitřního konce 2 a v štěrbinách 3, 4, 5, 6. Uspořádáním štěrbin 3, 4, 5, 6 ve stejném smyslu šroubovitého stoupání jako mají vnější závity 20, je dosaženo odvádění odřezávaných částic kosti ve štěrbinách 3, 4, 5, 6 ve směru k vnějšímu konci 8 kotevního prvku £ v průběhu jeho zašroubovávání. Tím se odstraňuje nebezpečí stlačení tkáně a lokálního hromadění materiálu. Protože je tloušťka stěny v blízkosti vnitřního konce 7 poměrně malá, je dosaženo v radiálním směru určitého pružinového účinku, který usnadňuje zašroubovávání a současně snižuje napětí na vnitřním konci 7 zejména při funkčním zatížení. Materiálové můstky 23 snižují deformaci v tangenciálním směru segmentů 33, 44, 55, 66 kotevního prvku £ a tím zabezpečují jeho závitořeznou funkci, přičemž otvory 24 mezi těmito materiálovými můstky 23 zajišťují propojení mezi vnitřní průchozí dírou 2 a štěrbinami 3, 4, 5, 6, obrácenými ke stěně otvoru v kosti.

Toto propojení je důležité, jestliže má být kromě jiného dosaženo podmínek, podporujících prorůstání tkáně nebo pronikání antibiotik, zaváděných z vnějšího konce 8 vnitřní průchozí dírou 2 po implantaci kotevního prvku £. Tím je dosaženo také zesíleného zakotvení po integraci v průběhu hojivého procesu vmiste mimo propojovací kanálek pro morek kosti a také je dosaženo zakotvení kostí.

-4CZ 284323 B6

Širší vnější koncová oblast 10 kotevního prvku 1, která není opatřena vnějším závitem a která je umístěna vedle vnějšího konce 8 kotevního prvku 1, je opatřena prstencovou přírubou 37, zobrazenou v příčném řezu na obr. 4B, která sousedí s celistvým úsekem 12 pláště kotevního prvku L a koncovou částí 38, která je zobrazena v příčném řezu na obr. 4A a která má menší vnější průměr než sousední prstencová příruba 37. Vnitřní průchozí díra 2 je v části, probíhající od vnějšího konce 8 směrem k vnitřnímu konci 7, opatřena vnitřním závitem 39 pro upevnění protézy nebo její části. Drážka 30' ve vnější čelní stěně 40 slouží pro zašroubovávání kotevního prvku 1 a jako dosedací opěrná plocha protézy, upevňované ke kotevnímu prvku 1 například našroubováním šroubovacích částí protézy nebo jejího některého konstrukčního dílu do vnitřního závitu 39 vnitřní průchozí díry 2. Ostatní části vnějšího konce 8 kotevního prvku 1 jsou vytvořeny v obvyklé konstrukční úpravě, která se osvědčila pro optimální upevnění protézy nebo dílu protézy.

Štěrbiny s kruhovou geometrií, které se tak zařezávají hlouběji do materiálu, jsou výhodně uspořádány na vnitřní části spoje, jehož druhá část se pohybuje směrem ven, jestliže je požadována větší tuhost, protože kroužky se mohou pohybovat směrem k obvodu.

Implantace kotevního prvku 1 podle vynálezu může být prováděna například následujícím způsobem:

Při chirurgické implantaci kotevního prvku 1 se v kosti, vybrané jako upevňovací místo, vytvoří pomocí vrtacího nástroje díra se stejným průměrem, jako je vnitřní průměr vnějšího závitu 20, přičemž tato slepá díra se vytvoří do hloubky, která je o něco málo větší než je vzdálenost mezi vnitřním koncem 7 kotevního prvku 1 a jeho prstencovou přírubou 37. Potom se kotevní prvek 1 zašroubuje do slepé díry a při tomto šroubování se současně vyřezává materiál kosti a ovádi se a v kostní tkáni se vytvářejí vnitřní závity. Kotevní prvek 1 se může spojit s kostí v průběhu hojivého procesu a v časovém intervalu od dvou do šesti měsíců je možno dosáhnout trvalého zakotvení, to znamená kostního spojení. Po tomto zhojení zůstává vnější konec 8 kotevního prvku 1 volný a může se k němu připojit protéza nebo její některá část. Takto upevněné protézy jsou schopny přenášet zatížení již od svého upevnění.

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims (17)

1. Kotevní prvek pro podepření protéz nebo jejich částí, mající rotačně souměrný tvar, opatřený vnějšími závity na převážné části své vnější strany a upravený pro spojení na své vnější koncové části s protézou nebo s jejím dílem a pro vložení a zakotvení v kostní tkáni svou protilehlou vnitřní koncovou částí, přičemž od vnitřního konce kotevního prvku probíhá směrem k jeho vnější koncové části nejméně jedna štěrbina s řeznými hranami, vyznačující se tím, že kotevní prvek (1) je opatřen středovou průchozí dírou (2) a štěrbina (3, 4, 5, 6) je upravena ve šroubovicovém tvaru kolem podélné osy (13) kotevního prvku (1) a probíhá v rozsahu alespoň větší části vnější stěny kotevního prvku (1), přičemž tato větší část vnější stěny je opatřena vnějšími závity (20) a smysl stoupání štěrbiny (3, 4, 5, 6) je stejný jako smysl stoupání vnějších závitů (20).

2, Kotevní prvek podle nároku 1, vyznačující se tím, že tloušťka stěny kotevního prvku (1) se postupně zmenšuje v části blízké vnitřnímu konci (7) a směrem k vnitřnímu konci (7)·

3. Kotevní prvek podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že mezi stěnami štěrbin (3, 4, 5, 6) a podél částí štěrbin (3, 4, 5, 6), vybíhajících z jejich uzavřených konců, jsou uspořádány materiálové můstky (23) a těmito materiálovými můstky (23) prochází nejméně jeden otvor (24), přičemž vnitřní stěna materiálových můstků (23) je vymezena vnitřní průchozí dírou (2) a tloušťka materiálových můstků (23) je menší než je tloušťka stěny v části kotevního prvku (1), vybíhající v radiálním směru z materiálového můstku (23).

4. Kotevní prvek podle nároku 1 nebo 3, vyznačující se tím, že štěrbiny (3, 4,

5. 6) mají boční stěny (41, 42), které jsou vzájemně planparaleiní a nejméně jeden otvor (24), procházející materiálovými můstky (23), má zejména kruhový průřez, přičemž průměr tohoto nejméně jednoho otvoru (24) je roven šířce štěrbiny (3, 4, 5, 6).

5. Kotevní prvek podle nejméně jednoho z nároků laž4, vyznačující se tím, že vnitřní průchozí díra (2) kotevního prvku (1) je rozšířená směrem k vnitřnímu konci (7) kotevního prvku (1).

6. Kotevní prvek podle nároku 5, vyznačující se tím, že vnitřní průchozí díra (2) je kuželovité rozšířena.

7. Kotevní prvek podle nároku 5 nebo 6, vyznačující se tím, že mezi šroubovicovými štěrbinami (3, 4, 5, 6) jsou v jejich úsecích, rozšiřujících se směrem od předního konce (7) kotevního prvku (1), materiálové můstky (23) odstraněny.

8. Kotevní prvek podle nejméně jednoho z nároků laž6, vyznačující se tím, že vnitřní konec (7) kotevního prvku (1) má tvar prstencového řezného břitu, jehož zakřivení odpovídá vnitřnímu průměru vnějších závitů (20).

9. Kotevní prvek podle nároků 1 až 8, vyznačující se tím, že je opatřen skupinou šroubovicových štěrbin (3, 4, 5, 6).

10. Kotevní prvek podle nároků laž9, vyznačující se tím, že skupina šroubovicových štěrbin (3, 4, 5, 6) obsahuje dvě, tři až násobek dvou šroubovicových štěrbin (3, 4, 5, 6), přičemž štěrbiny (3, 4, 5, 6) v každé dvojici štěrbin (3, 4, 5, 6) jsou uspořádány vzájemně protilehle vzhledem k podélné ose (13) vnitřní průchozí díry (2) a všechny sousední štěrbiny (3, 4, 5, 6) jsou umístěny ve stejných vzdálenostech od sebe ve všech příčných řezných rovinách, kolmých na podélnou osu (13).

11. Kotevní prvek podle nároku 10, vyznačující se tím, že průřezová plocha, zabraná štěrbinami (3, 4, 5, 6) v děleném úseku (11) kotevního prvku (1), opatřeném štěrbinami (3, 4, 5, 6), je mezi 15 % a 50 %.

12. Kotevní prvek podle nejméně jednoho z nároků 1 až 11, vyznačující se tím, že část vnější stěny, sousedící s vnitřním koncem (7), je bez vnějších závitů.

13. Kotevní prvek podle nejméně jednoho z nároků lažl2, vyznačující se tím, že jeho vnitřní koncová část (9) je pružná v radiálním směru.

14. Kotevní prvek podle nejméně jednoho z nároků lažl3, vyznačující se tím, že upevňovací prostředky pro upevnění protézy nebo dílu protézy obsahují vnitřní závity (39), vytvořené ve vnitřní průchozí díře (2) na vnější koncové části (10) kotevního prvku (1).

-6CZ 284323 B6

15. Kotevní prvek podle nejméně jednoho z nároků lažl4, vyznačující se tím, že ve vnější koncové části (10) je vytvořena další díra a tato díra je skloněna ke střední podélné ose (13) v úhlu (β) mezi 25° a 65° pro průchod nervu nebo přívodních prvků a podobně.

5

16. Kotevní prvek podle nejméně jednoho z nároků 1 až 15, vyznačující se tím, že poměr mezi stoupáním vnějších závitů (20) a stoupáním každé šroubovicové štěrbiny (3, 4, 5, 6) je mezi 20:1 a 500:1, zejména kolem 100:1.

17. Kotevní prvek podle nejméně jednoho z nároků lažl6, vyznačující se tím, že io část, která je po implantaci v kontaktu stkáni, je vyrobena z titanu nebo z jiného materiálu, snášejícího se s tkáněmi, přičemž plochy kotevního prvku (1) jsou alespoň v částech, přicházejících po implantaci do styku s tkáněmi, vytvořeny ve formě mikrodolíčkovitého povrchu s průměrem dolíčků mezi 10 a 1000 nm, zejména mezi 10 a 300 nm.