CZ281189B6 - Zařízení na zajištění krycího roštu na rámu - Google Patents

Abstract

Zařízení na zajištění krycího roštu (6) na rámu, zejména na odvodňovacím kanálu, je vybaveno nejméně prvními a druhými zajišťovacími prostředky (20,34), z nichž jeden zajišťovací prostředek (20) je vytvořený na krycím roštu (6) a druhý zajišťovací prostředek (34) na rámu, a nejméně jedním zajišťovacím elementem (32), který pro zajištění krycího roštu (6) na rámu spolupůsobí s prvními a druhým zajišťovacími prostředky (20,34) a je pohyblivý mezi odjištěnou polohou, ve které je krycí rošt (6) uvolněný z rámu, a zajištěnou polohou, ve které je krycí rošt (6) v rámu uzamčen. První zajišťovací prostředek (20) má zahloubení (22), do kterého je zajišťovací element (32) volně vložitelný a uvnitř kterého je posuvný mezi odjištěnou polohou a zajištěnou polohou. Druhý zajišťovací prostředek (34) je uspořádaný tím způsobem, že při krycím roštu (6) doléhajícím k rámu leží zajišťovací element (32) ve své zajištěné poloze mezi druhým zajišťovacím prostředkem (34) a první vnitřní ŕ

Description

Zařízení na zajištění krycího roštu na rámu

Oblast techniky

Vynález se týká zařízení na zajištění krycího roštu na rámu, zejména na odvodňovacím kanálu, s minimálně prvními a druhými zajišťovacími prostředky, z nichž je jeden zajišťovací prostředek vytvořený na krycím roštu a druhý zajišťuje prostředek na rámu, a s minimálně jedním zajišťovacím elementem, který pro zajištění krycího roštu na rámu spolupracuje s prvními a druhými zajišťovacími prostředky a je pohyblivý mezi odjištěnou polohou, ve které je krycí rošt z rámu uvolněn, a zajištěnou polohou, ve které je krycí rošt na rámu uzamčený.

Dosavadní stav techniky

Zajišťovací zařízení tohoto typu jsou známá v nejrůznějších formách a použití. Tato známá zajišťovací zařízení však mají různé nedostatky. Zčásti vykazují skutečné nákladnou konstrukci, což vede k vysokým výrobním nákladům. U těch známých zajišťovacích zařízení, která se vyznačují srovnatelně jednoduchou konstrukcí, se naproti tomu zjistilo, že bezpečné aretování krycího roštu na rámu není na základě nej různějších projevů opotřebení zaručené po delší časovou prodlevu. To má však význam právě u odvodňovacího kanálu, který je zakrytý krycím roštem. Tyto krycí rošty musí být totiž usazené a upevněné na odvodňovacím kanálu bezpečně a pevně, aby nebyly nebezpečné pro chodce a provoz. Zejména, pokud je odvodňovací kanál vestavěný do silnice, je krycí rošt díky přejížděni vozidel vystavený velmi vysokým zatížením. Potom je velmi důležité, aby zajišťovací zařízení i přes tato zatížení zajišťovalo trvanlivé a bezpečné upevnění krycího roštu na odvodňovacím kanálu. Kromě toho lze s mnohými známými zajišťovacími zařízeními pro zajištění a odjištění krycího roštu na rámu jen těžko a za určitých okolností manipulovat, což potom vede k problémům při obsluze na místě.

Základ předloženého vynálezu tvoří úloha vytvořit dále zařízení vpředu popsaného typu takovým způsobem, aby vykazovalo jednoduchou konstrukci, bylo s ním možné snadno manipulovat a které by zaručovalo bezpečné zajištění krycího roštu na rámu po delší časové období.

Podstata vynálezu

Zmíněné nedostatky stavu techniky do značné míry odstraňuje a vytčenou úlohu řeší zařízení na zajištění krycího roštu na rámu typu popsaného v úvodu, podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že první zajišťovací prostředek má zahloubení, do kterého je volné vložitelný zajišťovací element, který je v něm posuvný mezi odjištěnou a zajištěnou polohou, zatímco druhý zajišťovací prostředek je uspořádaný tak, že při krycím roštu přiléhajícím na rám leží zajišťovací element ve své zajištěné poloze mezi druhým zajišťovacím prostředkem a první vnitřní plochou zahloubení prvního zajišťovacího prostředku, která tvoří opěru, a na krycím roštu je vytvořený nejméně jeden blokovací prostředek, který zabraňuje nežádoucímu pohybu zajišťovacího elementu ze zajištěné polohy do odjištěné polohy.

-1CZ 281189 B6

Toto zajišťovací zařízení podle vynálezu se vyznačuje jednoduchou konstrukcí, takže se výrobní náklady mohou udržovat nízké. Kromě toho lze zařízení podle vynálezu jednoduše ovládat. Pro zajištění krycího roštu na rámu je třeba zajišťovací element, který sedí v zahloubení prvního zajišťovacího prostředku volně, pouze posunout do zajištěné polohy. Toto se může provést s výhodou za pomoci vhodného nástroje, jako je například šroubovák, který lze zavést skrze krycí rošt. Další výhoda tohoto uspořádání spočívá v tom, že zajišťovací element nemůže být ve své odjištěné poloze i po sejmutí krycího roštu z rámu ztracen, protože je držený v zahloubení prvního zajišťovacího prostředku. Tím se manipulace se zajišťovacím zařízením podle vynálezu ještě dále zjednodušuje. Kromě toho se uspořádáním podle vynálezu minimálně jednoho blokovacího prostředku zachovává řádná funkce zajišťovacího zařízení i po dlouhou časovou prodlevu bez omezení, protože se blokovací prostředek zejména i při silnějším zatížení krycího roštu, například od přejíždějících vozidel, stará o to, aby zajišťovací element zůstával ve své zajištěné poloze.

Na tomto místě je třeba poznamenat, že první zajišťovací prostředek může být podle volby vytvořený na krycím roštu nebo rámu a podle toho potom druhý zajišťovací prostředek na rámu nebo krycím roštu.

Zahloubení prvního zaj išťovacího prostředku s výhodou vykazuje první a druhou vnitřní plochu, které jsou navzájem protilehlé a které v oblasti zajištěné polohy zajišťovacího elementu probíhají v podstatě rovnoběžně a v odstupu od sebe. Tento odstup mezi první a druhou vnitřní plochou může odpovídat tloušťce úseku zajišťovacího elementu vsazeného do zahloubení, takže se zajišťovací element dostává ve své zajištěné poloze do volného přilehnutí k oběma vnitřním plochám. Alternativně však může být tento odstup stanovený také tím způsobem, aby se zajišťovací element dostal ve své zajištěné poloze do pevného přilehnutí k oběma vnitřním plochám, přičemž zajišťovací element může mít popřípadě pružné vlastnosti takového typu, že je mezi oběma vnitřními plochami stlačitelný, čímž se zajišťovací element ve své zajištěné poloze upíná. Těmito provedeními se dosáhne uspořádání zajišťovacího elementu v jeho zajištěné poloze uvnitř zahloubení v podstatě bez viklání a možnosti pohybu, což také přispívá k zajištění krycího roštu na rámu bez klapání. S výhodou by měly obé vnitřní plochy probíhat v oblasti zajištěné polohy v podstatě vodorovně. Odstup mezi oběma vnitřními plochami zahloubeni se naproti tomu může v oblasti odjištěné polohy zajišťovacího elementu zvětšovat, takže tam je dána větší pohybová volnost, čímž je umožněno lehké přesouvání zajišťovacího elementu z odjištěné do zajištěné polohy. Přitom může minimálně jedna vnitřní plocha vykazovat v oblasti odjištěné polohy zajišťovacího elementu úsek skloněný vzhledem k horizontále.

Pro lepší vkládáni a vyjímání zajišťovacího elementu může mít zahloubení prvního zajišťovacího prostředku s výhodou v oblasti odjištěné polohy zajišťovacího elementu rozevření.

Pro bezpečný záběr se zajišťovacím elementem by měl druhý zajišťovací prostředek vykazovat dosedací plochu, s niž lze zajišťovací element uvést v jeho zajištěné poloze do kontaktu. Tato dosedací plocha může probíhat v podstatě rovnoběžné s první

-2CZ 281189 B6 vnitřní plochou zahloubení prvního zajišťovacího prostředku a zejména v podstatě vodorovně, takže se zajišťovací element ve své zajištěné poloze dostane do bezpečné mezipolohy mezi oběma zajišťovacími prostředky. U jednoho dalšího alternativního provedení je však také myslitelné, aby dosedací plocha probíhala oproti první vnitřní ploše zahloubení lehce skloněná, takže může být zajišťovací element při svém pohybu do zajištěné polohy sevřený mezi první vnitřní plochou zahloubení prvního zajišťovacího prostředku, což přispívá zejména k zajištění krycího roštu na rámu s výhodou bez klapání.

U jednoho dalšího provedení vynálezu má druhý zajišťovací prostředek dorazovou plochu uspořádanou v podstatě napříč ke směru posuvu zajišťovacího elementu, která vytváří pro zajišťovací element doraz a zabraňuje dalšímu pohybu zajišťovacího elementu ven přes jedno zajištěnou polohu. Tím je zajišťovací element ve své zajištěné poloze v podstatě aretován mezi blokovacím prostředkem na jedné straně a dorazovou plochou na straně druhé.

Druhý zajišťovací prostředek může kromě toho vykazovat prostředek, který během pokládání krycího roštu na rám, pohybuje zajišťovacím elementem, který je již vložený do zahloubení prvního zajišťovacího prostředku, do odjištěné polohy. S výhodou je tento prostředek tvořený vodicí plochou skloněnou oproti směru pohybu zajišťovacího elementu, která se dostává do tečného styku se zajišťovacím elementem. U tohoto provedení se tedy trvale zajišťuje, že se po dolehnuti krycího roštu na rám a před zajištěním nachází zajišťovací element v odjišténé poloze, pokud byl už předem vložený do zahloubení prvního zajišťovacího prostředku. Tím jsou odstraněné funkční poruchy a ulehčená manipulace se zařízením při zajišťování.

cí prostředek vytvořený dráhy zajišťovacího elementu. Přitom vytvořený tak, že zajišťovací element

U jednoho stávajícího zvlášť výhodného provedeni je blokovajako výstupek vyčnívající do pohybové může být tento výstupek ve své zajištěné poloze k výstupu přiléhá, který potom slouží jako doraz pro zajišťovací element, který se nachází v zajištěné poloze.

Zvlášť pevné aretování zajišťovacího elementu v jeho zajištěné poloze se může dosáhnout tím, že je přitažený blokovacím prostředkem proti prvnímu a/nebo druhému zajišťovacímu prostředku, což také přispívá k upevnění krycího roštu k rámu, které je v podstatě bez klapání.

U jednoho nad očekávání zvlášť výhodného provedení sestává zajišťovací element v podstatě z přímé tyče. Tato tyč může mít pružné vlastnosti, takže se tyčovitý zajišťovací element může lehčeji pohybovat kolem blokovacího prostředku do své zajištěné polohy, čímž se trochu prohne, a co je výhodné, pokud má být zajišťovací element ve své zajištěné poloze předepnut.

Jedno současné zvláště výhodné provedení se vyznačuje tím, že první zajišťovací prostředek je vytvořený částí boční stěny odvodňovacího kanálu, která odskakuje dovnitř, a druhý zajišťovací prostředek je vytvořený na spodní straně příslušného krycího roštu. Přitom může být první vnitřní plocha zahloubení uspořádaná nad druhou vnitřní plochou a tato druhá vnitřní plocha může pro

-3CZ 281189 B6 bíhat horizontálně, druhý zajišťovací prostředek může být vytvořený jako hákovítý výstupek vyčnívající dolů a jeho dosedací plochy leží při krycím roštu nasazeném na odvodňovacím kanále v podstatě v rovině druhé vnitřní plochy zahloubení, a tím zachycují zajišťovací element v jeho zajištěné poloze. Dosedací plocha přitom s výhodou probíhá ve směru zajištěné polohy zajišťovacího elementu skloněná vzhůru, když se má zajišťovací element dostat do svěrné polohy mezi touto dosedací plochou a první vnitřní plochou zahloubení. U tohoto provedení může být vodicí plocha, která během pokládání krycího roštu na odvodňovací kanál pohybuje zajišťovacím elementem, který je již vložený do zahloubení prvního zajišťovacího prostředku, do odjištěné polohy, s výhodou vytvořená na spodní straně hákovitého výstupku a ve směru odjištěné polohy zajišťovacího elementu může probíhat skloněná vzhůru. U tohoto provedení by potom měl být na spodní straně krycího roštu vytvořený také blokovací prostředek.

U jednoho dalšího vytvoření shora uvedeného provedení je druhý zajišťovací prostředek vytvořený na příčné stojině, která sahá přes celou šířku krycího roštu. Přitom by měla vzdálenost blokovacího prostředku vytvořeného jako výstupek od příčné stojiny odpovídat tloušťce zajišťovacího elementu v jeho zajištěné poloze.

Blokovací prostředek může být s výhodou vytvořený na některé podélné tyči krycího roštu.

U jednoho stávajícího zvlášť výhodného dalšího vytvoření je na každé z obou podélných bočních stěn odvodňovacího kanálu k dispozici vždy jeden první zajišťovací prostředek, do jehož zahloubení je vsazený jeden konec zajišťovacího elementu. Zajišťovací element je tedy na obou svých koncích držený vždy jedním zajišťovacím prostředkem.

Přehled obrázků na výkrese

Následné bude blíže objasněn jeden výhodný přiklad provedení zajišťovacího zařízeni podle vynálezu za pomoci připojených výkresů, kde na obr. 1 je pohled shora na krycí rošt a části odvodňovacího kanálu, který je jím zakrytý, na obr. 2 je příčný řez odvodňovacím kanálem a krycím roštem podle čáry II-II z obr. 1, na obr. 3 je podélný částečný řez krycím roštem a odvodňovacím kanálem podle čáry III-III z obr. 1 na obr. 4 je podélný dílčí řez krycím roštem podle čáry IV-IV z obr. 1 a na obr. 5 je částečný podélný řez krycím roštem podle čáry V-V z obrázku 1.

Příklady provedeni vynálezu

Následné popsané zajišťovací zařízení slouží k zablokování krycího roštu na odvodňovacím kanálu. Stejně dobře přicházejí v úvahu i jiné možnosti použití, u kterých má být na nějakém rámu

-4CZ 281189 B6 zajištěn krycí rošt.

Jak je zřejmé zejména z obrázků 1 a 2, zakrývá se odvodňovací kanál 2, který vykazuje dvě vertikální rovnoběžné boční stěny 2/ A uspořádané v odstupu od sebe a dno 5 s směrem vzhůru je otevřený, snímátelným krycím roštem 6. Takový odvodňovací kanál 2 se vsazuje do půdy, do silnice nebo do nějaké jiné dopravní plochy tak, že' horní okraj jeho bočních stěn 2» A a krycí rošt 6 se v podstatě kryjí s povrchovou plochou země, silnice nebo jiné dopravní plochy.

Takový krycí rošt 6 vykazuje dvě vnější podélné stojiny a 9, které jsou u krycího roštu 6, který je položený na odvodňovacím kanálu 2, uspořádaný tak, že sousedí s horním okrajem bočních stěn, 2, A/ ^a také další vnitřní podélné stojiny 10, 11, 12 a 12· Tyto vnější i vnitřní podélné stojiny 8 až 13 probíhají v podélném směru odvodňovacího kanálu 2 ^a vůči sobě rovnoběžně vždy v určitém odstupu od sebe. Vnějšími podélnými stojinami 8, doléhá krycí rošt 6 na dosedací plochy 14 roštu vytvořené na vnitřních stranách bočních stěn 3, 4 odvodňovacího kanálu 2, jak to dovolují poznat obrázky 3 až 5. Kromě toho je krycí rošt 6 opatřený příčnými stojinami 15, 16, 17, 18., které jsou na obrázcích znázorněné. Tyto příčné stojiny 15 až 18 jsou upevněné ke spodní straně podélných stojin 8 až 13 a sahají přes celou šířku krycího roštu 6, tedy od jedné vnější podélné stojiny 8 ke druhé vnější podélné stojině 9 a jsou uspořádané v pravém úhlu k podélným stojinám 8 až 12, přičemž tyto příčné stojiny .15, 16., 17, 12 probíhají v odstupech od sebe a vzájemné rovnoběžně.

Na vnitřních stranách horních úseků okrajů bočních stěn 3, 4 odvodňovacího kanálu 2 jsou v odstupech vytvořené vždy ve dvojici vzájemné protilehlé zajištovací úseky 20, z nichž je na obrázcích 1 a 2 znázorněná jenom jedna dvojice vzájemně protilehlých zaj išťovacích úseků 20.» ^a na obrázcích 3 a 4 jenom jeden z těchto zajišťovacích úseků 20. Jak lze poznat z obrázků 3 a 4, má tento zajišťovací úsek 20 zahloubení 22, které má jednu spodní vodorovnou plochu 24 a jednu od ní vzdálenou horní plochu, která je rozdělená na jeden horizontální plošný úsek 26 jeden šikmo vzhůru skloněný plošný úsek 28.» který na něj navazuje. Jak horizontální plošný úsek 26, tak i skloněný plošný úsek 28 mají vždy asi poloviční délku než spodní vodorovná plocha 24. Zatímco je vzdálenost mezi spodní vodorovnou plochou 24 a horním horizontálním plošným úsekem 26 konstantní, zvětšuje se tato vzdálenost mezi vodorovnou plochou 24 a horním skloněným plošným úsekem 28 na základě jeho skloněného uspořádání. Na tom konci zahloubení

22. u kterého končí vzhůru skloněný plošný úsek 28 a vzdálenost mezi tímto skloněným úsekem 28 a spodní vodorovnou plochou 24 je největší, tedy podle obrázků 3 a 4 u pravého konce zahloubení 22, ústí zahloubení 22 do rozevření 22· Zahloubeni 22 je shora ohraničené konzolou 30., na jejíž na jejíž spodní straně je vytvořený horizontální plošný úsek 26 a skloněný plošný úsek 22· Jak lze poznat z.obrázků 1 a 3, jsou vnější podélné stojiny 2 ^a 2 krycího roštu 6 v oblasti konzoly 30 zajišťovacích úseků 20 přerušené a tyto přerušené úseky jsou při krycím roštu 6 položeném na odvodňovacím kanálu 2 vyplněné vždy jednou konzolou 32· Vlastni konzola 30 je částí horního úseku okraje příslušné boční stěny 3 popřípadě 4 odvodňovacího kanálu 2» jak lze zejména zjistit z obrázků 1 a 2.

-5CZ 281189 B6

Jako další součást zajišťovacího zařízení je navržená zajištovací tyč 32. která je oběma svými konci vsazená do zahloubení 22 vzájemně protilehlých zajišťovacích úseků 20 uspořádaných ve dvojicích, jak je znázorněno na obrázcích 1 a 2. Přitom se zajišťovací tyč 32 vkládá do zahloubení 22 rozevřením 29. Vzhůru skloněný plošný úsek 28 zahloubení 22 přitom ulehčuje vsazování zajišťovaci tyče 32 do zahloubení 22. Zajišťovaci tyč 32 má ve znázorněném příkladu provedení čtvercový nebo obdélníkový příčný průřez a jednou plochou svého konce volně doléhá na spodní vodorovnou plochu 24 zahloubení 22 a podél této vodorovné plochy 24. je posuvná sem a tam mezi odjištěnou polohou a zajištěnou polohou. V odjištěné poloze leží zajišťovaci tyč 32 pod vzhůru skloněným plošným úsekem 28, tedy podle obrázků 3 a 4 v pravé polovině zahloubení 22. V zajištěné poloze je naproti tomu zajišťovaci tyč 32 přesunutá podle obrázku 3a 4 doleva a leží nyní pod horním horizontálním plošným úsekem 26. Na těchto obrázcích je zajišťovaci tyč 32 ukazována stále ve své zajištěné poloze. Vzdálenost horního horizontálního plošného úseku 26 od spodní vodorovné plochy 24 se řídí podle výšky zajišťovaci tyče 32 a je odměřená tak, že zajišťovaci tyč 32, která leží na spodní vodorovné ploše 24., přímo sahá do volného dosednutí na horní horizontální plošný úsek 26.. U jednoho neznázorněného alternativního provedení může však být tato vzdálenost odměřená tak, aby se zajišťovaci tyč 32 mohla dostat do pevné mezipolohy mezi spodní vodorovnou plochou 24 a horním horizontálním plošným úsekem 26. přičemž potom by měla mít zajišťovaci tyč 32 s výhodou pružné vlastnosti takového typu, aby se alespoň trochu stlačila a tak se ve své zajištěné poloze zakotvila v zahloubení 22.

Délka spodní vodorovné plochy 24 zahloubeni 22 odpovídá minimálně dvojnásobné tloušťce zajišťovaci tyče 32 v horizontálním směru. Kromě toho je spodní vodorovná plocha 24 uspořádaná oproti dosedaci plose 14 roštu hlouběji a tak vytváří jakési prohloubeni.

Toto zajišťovaci zařízení zahrnuje dále hákovitý uzamykací výstupek 34, který je vytvořený na spodním úseku příčné stojiny 16 krycího roštu 6.. U znázorněného příkladu provedení je na obou koncích příčné stojiny 16 uspořádaný vždy jeden uzamykací výstupek 34 , a sice tak, že každý uzamykací výstupek 34 leží při krycím roštu 6. položeném na odvodňovací kanál 2 v sousedství zaj išťovacího úseku 20 v příslušné boční stěně 3. a 4 odvodňovacího kanálu 2, viz obrázek 2. Jak ukazuje zřetelné obrázek 4, je zahloubení 22 zajišťovacího úseku 20 ohraničené z obou stran v podstatě oběma příčnými stojinami 16 a 12, pokud krycí rošt 6 dosedá na odvodňovací kanál 2. Přitom ohraničuje příčná stojina 16 s uzamykacím výstupkem 34 ten úsek zahloubení 22., ve kterém se nachází zajišťovaci tyč 32 ve své zajištěné poloze, tedy podle obrázku 4 na levé straně zahloubení 22.

Hákovitý uzamykací výstupek 34 je opatřený horní dosedaci plochou 36, která podchycuje zajišťovaci tyč 32 v její zajištěné poloze. Hloubka dosedaci plochy 36, která vytváří v zajištěné poloze zajišťovaci tyče 32 protiopěru, a tím zabraňuje sejmutí krycího roštu 6, odpovídá maximálně šířce zajišťovaci tyče 32 v horizontálním směru. Dosedaci plocha 36 se v podstatě nachází v uspořádáni, které lícuje se spodní vodorovnou plochou 24 zahloubeni 22., pokud je krycí rošt 6 položený na odvodňovacím

-6CZ 281189 B6 kanálu 2. Dosedací plocha 36 je však oproti rovině vytvářené spodní vodorovnou plochou 24 zahloubení 22 trochu skloněná, a sice tím způsobem, že dosedací plocha 36 k příčné stojině 16 mírně stoupá. Tímto způsobem se zmenšuje vzdálenost mezi dosedací plochou 36 a rovinou vytčenou horním horizontálním plošným úsekem 26 zahloubení 22 ve směru od volného konce 37 uzamykacího výstupku 34 k příčné stojině 16,. V oblasti příčné stojiny 16 je vzdálenost mezi dosedací plochou 36 a rovinou horního horizontálního plošného useku 26 menší, než je tloušťka zajišťovací tyče 32, čímž je zajišťovací tyč 32 při svém pohybu do zajištěné polohy svíraná mezi dosedací plochou 36 a horním horizontálním plošným úsekem 26. Jakýkoli další pohyb zajišťovací tyče 32 potom už není dále možný. V každém případě se však dalšímu pohybu zajišťovací tyče 32 brání přivrácenou vertikální plochou 38 příčné stojiny 16, která popřípadě slouží jako dorazová plocha zajišťovací tyče 32.

Jak lze poznat z obrázků 4 a 5, vykazuje spodní strana uzamykacího výstupku 34 skloněnou vodicí plochu 40., která stoupá směrem k jeho volnému konci 37. Když už je zajišťovací tyč 32 vsazená do zahloubeni 22, před tím, než se krycí rošt 6 položí na odvodňovací kanál 2, má tato vodicí plocha 40 ten účinek, že se zajišťovací tyč 32 po přiložení krycího roštu 6 na odvodňovací kanál 2 nachází stále ve své nezajištěné poloze. Má-li se zajišťovací tyč 32 před nasazením krycího roštu 6. nacházet ve své zajištěné poloze, tedy podle obrázků 3 až 5 v levém úseku zahloubení 22 , potom se vodicí plocha 40 dostává během pokládání krycího roštu 6 do dosednutí na zajišťovací tyč 32 a posouvá ji s postupujícím pohybem krycího roštu 6 dolů do nezajištěné polohy, tedy podle obrázků 3 a 5 doprava. Tím je zajištěno, že se zajišťovací tyč 32 nachází stále ve své nezajištěné poloze před tím, než se krycí rošt 6 zajistí na odvodňovacím kanálu 2 posouváním zajišťovací tyče 32 do její zajištěné polohy.

Na spodní straně obou středních vnitřních podélných stojin 11, 12 je vždy k dispozici aretační výstupek 42, viz obrázky 1 a 5. Tento aretační výstupek 42 je opatřený strmě dolů směřující první plochou 43., která je přivrácená k příčné stojině 16, a druhou plochou 44 skloněnou oproti horizontální rovině jen lehce, která probíhá ve směru příčné stojiny 17. Vzdálenost mezi první plochou 43 a příčnou stojinou 16 odpovídá alespoň přibližně tloušťce zajišťovací tyče 32 ve vodorovném směru.

Při pokládáni krycího roštu 6 na odvodňovací kanál 2 se zajišťovací tyč 32, která se v tomto okamžiku nachází již ve své nezajištěné poloze, dostává do záběru s aretačními výstupky 42. a je od nich prohýbána dolů. Prostřednictvím nějakého nástroje, například šroubováku, se nyní zajišťovací tyč 32 tlačí pod aretačni výstupky 42 v podélném směru spodní vodorovné plochy 24 , na kterou doléhá, mezi dosedací plochu 36 uzamykacího výstupku 34 a horní horizontální plošný úsek 26 zahloubení 22, až zajišťovací tyč 32 leží mezi první plochou 43 aretačního výstupku 42 a vertikální plochou 38 příčné stojiny 16. Pokud se již zajišťovací tyč 32 takto dostala do své zajištěné polohy, zruší se její vertikální prohnutí. Aretační výstupky 42 nyní zabraňují pohybu zajišťovací tyče 32 ven z její zajištěné polohy v důsledku pohybů krycího roštu 6, jak se mohou například vyskytnout při přejíždění vozidel. Aretační výstupky 42 a uzamykací výstupky 34 mohou být

-7CZ 281189 B6 vůči sobě uspořádané tak, že zajišťovací tyč 32 je ve své zajištěné poloze trochu předepnutá a prohnutá v horizontálním směru.

Uvolňování krycího roštu 6 se provádí vypáčením zajišťovací tyče 32 ven zpod aretačních výstupků 42. čímž se při prohnutí v oblasti aretačních výstupků 42 posune po spodní vodorovné ploše 24 zahloubení 22 do své uvolněné polohy, tj. podle obrázků 3 až 5 doprava. V uvolněné poloze se potom zajišťovací tyč 32 nachází vně dosedací plochy 36 uzamykacího výstupku 34, takže je nyní krycí rošt 6 uvolněný z odvodňovacího kanálu 2 a může se sejmout.

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims (30)

1. Zařízení na zjištění krycího roštu na rámu, zejména na odvod- ňovacím kanálu, s alespoň prvními a druhými zajišťovacími prostředky, z nichž je první zajišťovací prostředek vytvořený na krycím roštu a druhý zajišťovací prostředek na rámu, a s alespoň jedním zajišťovacím elementem, který pro zajištění krycího roštu na rámu působí spolu s prvními a druhými zajišťovacími prostředky a je pohyblivý mezi odjištěnou polohou, ve které je krycí rošt z rámu odjištěný, a zajištěnou polohou, ve které je krycí rošt v rámu zablokovaný, vyznačuj ící se tím, že první zajišťovací prostředek vykazuje zahloubení (22), do kterého je volné vložitelný zajišťovací element, který je uvnitř posuvný mezi odjištěnou polohou a zajištěnou polohou, zatímco druhý zajišťovací prostředek je při krycím roštu (6) dosedajícím na rám uspořádaný tak, že zajišťovací element leží ve své zajištěné poloze mezi ním a první vnitřní plochou zahloubení (22) prvního zajišťovacího prostředku, která tvoří opěru zajišťovacího elementu blokovaného v pohybu ze zajištěné polohy do odjištěné polohy alespoň jedním blokovacím prostředkem.

2. Zařízeni podle nároku 1, vyznačující se tím, že zahloubení (22) prvního zajišťovacího prostředku má první vnitřní plochu a druhou vnitřní plochu, které leží proti sobě a v oblasti zajištěné polohy zajišťovacího elementu probíhají v podstatě rovnoběžně a v odstupu od sebe.

3. Zařízení podle nároku 2, vyznačující se tím, že odstup mezi první vnitřní plochou a druhou vnitřní plochou odpovídá tloušťce části zajišťovacího elementu vloženého do zahloubeni (22), takže zajišťovací element ve své zajištěné poloze volně přiléhá k oběma vnitřním plochám.

4. Zařízení podle nároku 2, vyznačující se tím, že odstup mezi první vnitřní plochou a druhou vnitřní plochou je takový, že zajišťovací element ve své zajištěné poloze pevné přiléhá k oběma vnitřním plochám a/nebo je zajišťovací element pružný a je stlačitelný mezi oběma vnitřními plochami.

5. Zařízení podle některého z nároků 2 až 4, vyznačující se tím, že první vnitřní plocha a druhá vnitřní

-8CZ 281189 B6 plocha probíhají v oblasti zajištěné polohy zajištovacího elementu v podstatě horizontálně.

6. Zařízení podle některého z nároků 2 až 5, vyznačující se tím, že se odstup mezi oběma vnitřními plochami zahloubení (22) v oblasti odjištěné polohy zajištovacího elementu zvětšuje.

7. Zařízení podle nároků 5 a 6, vyznačující se tím, že alespoň jedna vnitřní plocha má v oblasti odjištěné polohy zajištovacího elementu úsek skloněný vzhledem k horizontále .

8. Zařízeni podle některého z nároků laž7, vyznačující se tím, že zahloubení (22) prvního zajištovacího prostředku má v oblasti odjištěné polohy zajištovacího elementu rozevření (29) pro vložení a vyjmutí zajištovacího elementu.

9. Zařízení podle některého z nároků 1 až 8, vyznačující se tím, že druhý zajištovací prostředek má dosedaci plochu (36), na kterou zajištovací element doléhá ve své zajištěné poloze.

10. Zařízeni podle nároku 9, vyznačující se tím, že dosedací plocha (36) probíhá v podstatě rovnoběžně s první vnitřní plochou zahloubení (22) prvního zajištovacího prostředku.

11. Zařízení podle nároků 10 a5, vyznačující se tím, že dosedací plocha (36) probíhá v podstatě horizontálně .

12. Zářízení podle nároku 9, vyznačující se tím, že dosedací plocha (36) probíhá skloněná oproti první vnitřní ploše zahloubení (22), takže je zajištovací element při svém pohybu do zajištěné polohy svíraný mezi první vnitřní plochou zahloubení (22) prvního zajištovacího prostředku a dosedací plochou (36) druhého zajištovacího prostředku.

13. Zařízení podle některého z nároků 1 až 12, vyznačující se tím, že druhý zajištovací prostředek má dorazovou plochu uspořádanou v podstatě napříč ke směru posuvu zajišťovacího elementu, která tvoří doraz pro zajištovací element a zábranu dalšího pohybu zajištovacího elementu přes jeho zajištěnou polohu.

14. Zařízení podle některého z nároků 1 až 13, vyznačující se tím, že druhý zajištovací prostředek má kromě toho hybný prostředek zajištovacího elementu do zajištěné polohy, který během ukládáni krycího roštu (6) na rám dosedá na zajištovací element, který je již vložený do zahloubení (22) prvního zajištovacího prostředku.

15. Zařízení podle nároku 14, vyznačující se tím, že hybný prostředek je tvořený vodicí plochou (40) skloněnou vzhledem ke směru pohybu zajištovacího elementu, která v činné poloze dosedá na zjišťovací element tečné.

-9CZ 281189 B6

16. Zářízení podle některého z nároků 1 až 15, vyznačující se tím, že blokovací prostředek je vytvořený jako aretační výstupek (42) vyčnívající do pohybové dráhy zajišťovacího elementu.

17. Zařízení podle nároku 16, vyznačující se tím, že zajišťovací element přiléhá ve své zajištěné poloze k aretační mu výstupku (42).

18. Zařízení podle některého z nároků 1 až 17, vyznačující se tím, že zajišťovací element je blokovacím prostředkem ve své zajištěné poloze upnutý proti prvnímu a/nebo druhému zajišťovacímu prostředku.

19. Zářízení podle některého z nároků 1 až 18, vyznačující se tím, že zajišťovací element je tvořený jednou v podstatě přímou zajišťovací tyčí (32).

20. Zářízení podle nároku 19, vyznačující se tím, že zajišťovací tyč (32) je pružná a ohebná a/nebo stlačitelná.

21. Zařízení podle některého z nároků 1 až 20, vyznačující se tím, že první zajišťovací prostředek je vytvořený z vnitřní boční stěny (3, 4) odvodňovacího kanálu (2) tvořícího rám a druhý zajišťovací prostředek je vytvořený na spodní straně příslušného krycího roštu (6).

22. Zařízení podle nároků 21 a 2, vyznačující se tím, že první vnitřní plocha zahloubení (22) je uspořádaná nad druhou vnitřní plochou a tato druhá vnitřní plocha probíhá vodorovně.

23. Zářízení podle nároků 21 nebo 22 a také nároku 9, vyznačující se tím, že druhý zajišťovací prostředek je vytvořený jako dolů vyčnívající hákovitý uzamykací výstupek (34), jehož dosedací plocha (36) leží při krycím roštu (6) nasazeném na odvodňovacím kanálu (2) v podstatě v rovině druhé vnitřní plochy zahloubeni (22), a tím tvoří záchyt zajiši^ovacího elementu v jeho zajištěné poloze.

24. Zářízení podle nároků 23 a 12, vyznačující se tím, že dosedací plocha (36) probíhá ve směru zajištěné polohy zajišťovacího elementu skloněná vzhůru.

25. Zařízení podle nároků 24 a 15, vyznačující se tím, že vodicí plocha (40) pohybu zajišťovacího elementu vloženého do zahloubení (22) prvního zajišťovacího prostředku do odjištěné polohy při pokládání krycího roštu (6) na odvodňovací kanál (2) je vytvořená na spodní straně hákovitého uzamykacího výstupku (34) a probíhá skloněná vzhůru ve směru odjištěné polohy zajišťovacího elementu.

26. Zářízeni podle některého z nároků 21 až 25, vyznačující se tím, že blokovací prostředek je vytvořený na spodní straně krycího roštu (6).

27. Zařízení podle některého z nároků 21 až 26, vyznačující se tím, že druhý zajišťovací prostředek je

-10CZ 281189 B6 vytvořený na příčné stojině (16), která sahá přes celou šířku krycího roštu (6).

28. Zařízeni podle nároků 16, 26 a 27, vyznačující se tím, že vzdálenost blokovacího prostředku vytvořeného jako aretační výstupek (42) od příčné stojiny (16) odpovídá tlouštce zajišůovacího elementu.

29. Zařízeni podle některého z nároků 21 až 28, vyznačující se tím, že blokovací prostředek je umístěný na vnitřní podélné stojině (11, 12) krycího roštu (6).

30. Zařízení podle některého z nároků 21 až 29, vyznačující se tím, že na každé z obou podélných bočních stěn (3, 4) odvodňovacího kanálu (2) je vždy jeden první zajišťovací prostředek se zahloubením (22) pro vložení jednoho konce zajištovaciho elementu.