CZ280762B6 - Elektrolyzér - Google Patents

Abstract

Elektrolyzér obsahuje dvě elektrodové koncové struktury, nejméně jednu mezilehlou elektrodovou strukturu, vloženou mezi tyto elektrodové koncové struktury, separátor (8), například průlinčitou diafragmu nebo ionexovou membránu, po každé straně mezilehlé elektrodové struktury pro rozdělení elektrolyzéru na anodové a katodové části, kontakty k přivádění proudu do elektrolyzéru, přívody elektrolytu do části elektrolyzéru a kanálky k odvádění produktů elektrolýzy z těchto částí. Mezilehlá elektrodová struktura obsahuje elektricky vodivé jádro (1), tvořené nejméně jednou folií vodivého kovu, obložení (3) z korozivzdorného kovu, opatřené obvodově vyčnívajícími přírubami (4), a rovnoběžná svislá žebra (2, 10, 10'), přičemž jádro (1) rovnoběžná tuhá svislá žebra (1, 10, 10') a obložení (3) jsou vodivě spojeny s elektrodovými pletivy (6) a mezi obvodově vyčnívající příruby (4) každého obložení (3) a obvodovou oblast jádra (1) je vložen rámový člen (5).ŕ

Description

Vynález se týká monopolárních a bipolárních diafragmových nebo membránových elektrolyzérů, zejména elektrolyzérů obsahujících větší počet elektrolytických článků a struktur pro rozvádění proudu.

Dosavadní stav techniky

Jak je pracovníkům v oboru dobře známo, obsahují elektrolyzéry, opatřené separátory s průlinčitými diafragmami nebo iontoměničovými membránami, umístěnými mezi anodickými a katodickými odděleními, větší počet mezilehlých elektrovodíkových struktur, elektricky spojených a umístěných mezi dvěma elektrodovými koncovými strukturami. Každý článek elektrolyzérů je omezen stěnami, jež působí jako rozvaděče proudu a jako prostředky pro nesení elektrod. Elektrody obvykle sestávají z protažených fólií nebo z perforovaných fólií, nebo z děrovaných fólií, zhotovených ze vhodných materiálů, jako je například titan pro anodu a nikl nebo ocel pro katodu.

Každá mezilehlá elektrodová struktura je tvořena jednou z těchto stěn a příslušnými elektrodami.

Tyto elektrodové struktury jsou sestaveny do takzvaných uspořádání filtračního lisu, protože jsou navzájem přitlačovány vhodnými zařízeními, například táhly a zdviháky. Elektrické spojení je provedeno buď sériově, nebo paralelně za respektování zvláštních požadavků a praktických i ekonomických úvah.

V případě, že spojení je sériové, vyvolává elektrický proud, připojený k elektrodovým koncovým strukturám, bipolaritu mezi plochami, rozvádějícími proud a náležejícími k téže elektrodové struktuře, proto elektroda, nesená jednou stranou, je anoda jednoho článku, zatímco elektroda, nesená protější stranou, je katodou přilehlého článku.

V případě paralelního spojení se proud vede za pomoci řady elektrických kontaktů, spojujících sběrnice a každou z uvedených stěn. Z toho důvodu prochází proud stěnami podélně a potom je veden k elektrodám nosnými členy. V případě paralelního spojení mají dvě elektrody, nesené stejnou, proud vedoucí stěnou, oddělující dva sousední články, stejnou polaritu, a tvoří monopolární elektrolyzér. Aby rozvádění proudu v tomto typu elektrolyzérů bylo udržováno co nejstejnoměrnější, je zapotřebí minimalizovat ohmické ztráty uvnitř stěn, rozvádějících proud. Jak je známo, vyvolává nestejnoměrné rozvádění proudu zvýšení spotřeby energie a kratší operační životnost elektrod a membrán.

Čím jsou elektrolyzéry, a tím i stěny, rozvádějící proud, větší, tím je nesnadnější vytvořit rovnoměrné rozložení proudu. Materiál s dobrou elektrickou vodivostí bude značně výhodnější pro konstrukci stěn, vedoucích proud. Je však nepříznivé, že kovy, mající dobrou elektrickou vodivost, často nejsou odolné vůči korozivnímu okolí elektrolyzérů. Proto se užívá kovů, které jsou

-1CZ 280762 B6 značně méně vodivé, avšak jsou schopné vydržet v okolí elektrolyzéru. Například pro anodické struktury se užívá titanu a pro katodické struktury se užívá niklu. V důsledku toho je ten úsek stěny, rozvádějící proud, který je vzdálenější od elektrického spojení se sběrnicí, obvykle napájen značně menším množstvím proudu než úseky bližší.

Další problém se vyskytuje při výrobě takových elektrolyzérů, kdy výrobní postup zahrnuje několik sváření elektrod a přivařování k nosným prostředkům, které jsou zase přivařovány ke stěnám, rozvádějícím proud.

Podle USA pat. spisu č. 4 464 242 je tato složitost výroby snížena tím, že nosné ústrojí pro elektrody je upraveno na obou stranách kovové fólie vyrážením. Tato kovová fólie, která také působí jako stěna, rozvádějící proud, musí být zhotovena z materiálu, odolávajícího korozi, a ze shora uvedených důvodů vede nutnost udržování nestejnoměrnosti rozvádění proudu uvnitř určitých mezí k vážným omezením, pokud jde o rozměry vyrážených fólií.

V USA pat. spisu č. 4 488 946 je popsána elektrodová struktura, obsahující ústrojí pro vedení a rozvádění proudu, opatřená po obou stranách nálitky nebo výčnělky a zhotovená z levného materiálu, například oceli, litiny nebo podobně, majícího nízkou vodivost. Aby se vyvážily ohmické ztráty, má struktura značnou tloušťku a získává se odléváním. Odlitek z litiny, oceli nebo podobně, musí být potom pokryt obklady z kovů, odolávajících korozi, přičemž tyto obklady jsou vhodně tvarovány a jsou k nálitku nebo výčnělku připojeny elektrickým svařováním.

Takto je získána elektrodová struktura, která v podstatě umožňuje rovnoměrné rozvádění proudu a stejně jako USA pat. spis č. 4 464 242 vyžaduje přijatelný počet svářecích úkonů, avšak každá jednotlivá elektrodová struktura je velmi těžká, protože je zapotřebí velké tloušťky pro minimalizování ohmických ztrát a kromě toho nelze odlévání provádět tak snadno a hospodárně jako jednoduché lisování nebo vyrážení.

Filtrační lisovaný elektrolyzér, dokonce o velkých rozměrech, podle vynálezu poskytuje rovnoměrné rozložení proudu, má nepatrnou hmotnost a dá se zhotovit jednoduchým a hospodárným způsobem.

Podstata vynálezu

Elektrolyzér, obsahující dvě elektrodové koncové struktury, nejméně jednu mezilehlou elektrodovou strukturu, vloženou mezi tyto elektrodové koncové struktury, separátor, například průlinčitou diafragmu nebo ionexovou membránu, po každé straně mezilehlé elektrodové struktury pro rozdělení elektrolyzérů na anodové a katodové části, kontakty k přivádění proudu do elektrolyzérů, přívody elektrolytu do částí elektrolyzérů a kanálky k odvádění produktů elektrolýzy z těchto částí, spočívá podle vynálezu v tom, že mezilehlá elektrodová struktura obsahuje elektricky vodivé jádro, tvořené nejméně jednou fólií vodivého kovu, obložení z korozivzdorného kovu, opatřené obvodově vyčnívajícími přírubami, a rovnoběžná tuhá svislá žebra, přičemž jádro, rovnoběžná tuhá svislá žebra a obložení jsou vodivě spojeny s elektrodovými pletivy a mezi obvodově vyčnívající příruby každého obložení a obvo-2CZ 280762 B6 dovou oblast jádra je vložen rámový člen.

Je možné provedení, kdy nejméně jedna fólie vodivého kovu elektricky vodivého jádra má řadu navzájem rovnoběžných tuhých svislých žeber po každé straně a rovnoběžná tuhá svislá žebra jsou tvořena kovovými úseky přímo na jádru, stejně jako provedení, kdy rovnoběžná tuhá svislá žebra nese obložení z korozivzdorného kovu a jsou tedy tvořena kovovými úseky odděleně od jádra. Rozteče rovnoběžných tuhých svislých žeber jsou stejnoměrné. Jejich konce jsou odděleny od obvodových přírub příslušných obložení. Kovové úseky rovnoběžných tuhých svislých žeber mohou mít různý tvar průřezu, průřez může mít tvar L, U nebo lichoběžníku.

Elektricky vodivé jádro je tvořeno jedinou fólií z vodivého kovu, dvěma fóliemi z vodivého kovu nebo třemi fóliemi, přičemž modul pružnosti vodivého kovu vnějších fólií je nižší než modul pružnosti kovu mezilehlé fólie.

Obložení jsou přivařena k elektricky vodivému jádru. Obložení jsou provedena z niklu nebo z oceli pro katodovou část a z titanu pro anodovou část.

Elektrolyzér podle vynálezu je monopolární, s obloženími po obou stranách elektricky vodivého jádra ze stejného kovu. Může být však také bipolární s obloženími po obou stranách elektricky vodivého jádra z odlišného materiálu.

Jádro, rozvádějící proud, může sestávat z jedné, ze dvou nebo z několika kovových fólií nebo listů, vytvořených z vysoce vodivého kovu, například z hliníku, z mědi nebo z jejich slitin. S výhodou je jádro, vedoucí a rozvádějící proud, tvořeno třemi fóliemi, přičemž obě vnější fólie jsou z vysoce vodivého kovu a mezilehlá fólie je zhotovena z kovu, který má vyšší elastický modul než oba ostatní listy nebo fólie.

vysekávanými nebo lisovanými obklady, proschopného odolávat okolí elektrolyzéru. stranu jsou železo, uhlíková

Jádro je pokryto vedenými z materiálu, Vhodné materiály pro katodickou ocel, nerezavějící ocel, nikl a slitiny niklu. Na anodické straně jsou vhodné obklady, zhotovené z niklu v přítomnosti alkalických roztoků, zatímco v případě agresivnějších roztoků, jako jsou roztoky halogenidů alkalických kovů, doporučuje se použít ventilových kovů, například v titanu, zirkonu a tantalu.

Použití takového jádra pro rozvádění proudu umožňuje získat elektrodovou strukturu, která je dostatečně lehká, značně snižuje chemické ztráty i v případě velkorozměrových elektrolyzérů a může být zhotovena jednoduchým a hospodárným způsobem.

V případě, že takový obvodový rám je proveden z elektricky vodivého materiálu, přispívá dále k dosažení rovnoměrného rozděleni proudu tím, že snižuje na polovinu podélnou dráhu proudu uvnitř jádra, vedoucího proud. Kromě toho rám přináší výhodu spolehlivějšího obvodového utěsnění vložených členů.

Mechanické a elektrické spojení mezi různými složkami elektrodové struktury podle vynálezu může být provedeno běžnými technikami, zejména bodovým svařováním nebo plynulým svařováním, pro-3CZ 280762 B6 tože tento typ spojení je nejvýhodnější, protože je jednoduchý a snadno proveditelný.

Rozměry různých členů nejsou o sobě kritické, avšak budou určeny tak, aby umožnily dostatečnou nepoddajnost struktury a rovinnost elektrod.

U obchodních elektrolyzérů je jádro, rozvádějící proud, s výhodou tvořeno fólií z mědi nebo hliníku o vhodné tloušťce, zatímco obklady, odolné vůči korozi, se získávají tím, že se za studená nebo za tepla lisuje kovový list, zhotovený z titanu pro anodické oddělení a z niklu pro katodické oddělení nebo z jiných vhodných materiálů.

Žebra jsou v podstatě rovnoběžná, stejně od sebe vzdálena o vhodný odstup, například o vzdálenosti 10 až 15 cm, a probíhají podélně ve směru v podstatě svislém. Žebra na jedné straně jádra, rozvádějícího proud, mohou být přesazena vůči žebrům na druhé straně.

Žebra v případě, že se nezískávají přímo lisováním nebo tvarováním jádrové fólie za studená nebo za horka, mohou být například tvořena úseky elektricky vodivého kovu, tvářeného za studená, například měděnými úseky v případě jádrových žeber nebo titanovými nebo niklovými úseky v případě obkladových žeber, majících tloušťku 1,5 až 2 mm, které se potom spojí s jádrem nebo obkladem uvedenými technikami.

Také tvar žeber není vůbec kritický, vhodným tvarem je například tvar, mající v podstatě lichoběžníkový průřez, jehož menší základna, která je ve styku s elektrodovým pletivem, má například šířku 3 až 10 mm, zatímco výška může být asi 20 až 25 mm. V případě, že žebra sestávají z kovových úseků, mají s výhodou průřez v podstatě tvaru L, U nebo lichoběžníkový tvar.

Elektrodová struktura je děrovaná struktura, která je propustná pro kapalinu i plyn. V normálním případě je tato elektrodová struktura tvořena alespoň jednou kovovou fólií nebo protaženou kovovou fólií. Jak je v příslušném oboru dobře známo, jsou vhodné materiály pro takovou elektrodu železo, uhlíková ocel, nerezavějící ocel, nikl a slitiny niklu pro katodu, a pro anodu v případě alkalických roztoků nikl, v případě agresivnějších roztoků, jako jsou roztoky halogenidů alkalických kovů, ventilové kovy, například titan, zirkon, tantal, pokryté elektrokatalytickým povlakem, obsahujícím kovy skupiny platiny a/nebo jejich sloučeniny, s výhodou oxidu.

Jak bylo řečeno, mohou být elektrodové struktury podle vynálezu použity jak v monopolárních, tak i v bipolárních elektrolyzérech. V případě monopolárních elektrolyzéru jsou obklady a příslušná elektrodová pletiva, umístěná na opačných stranách jádra, rozvádějících proud, zřejmě provedena ze stejného materiálu a v případě bipolárních elektrolyzérů je tomu obráceně. V tomto druhém případě mohou být například na katodové straně použity obklad a pletivo, provedené z niklu nebo oceli, bud vhodně aktivované, nebo nikoliv, a na anodové straně může být použita vytažená titanová fólie a jemnější titanové pletivo, přičemž jak pletivo, tak i fólie jsou nebo nejsou vhodně aktivovány.

-4CZ 280762 B6

Závažný rys vynálezu záleží ve skutečnosti, že v případě, že žebra nejsou umístěna na jádru, jsou svislá žebra, připojená k obkladům, oddálena od obvodových přírub obkladů a otevřený úsek je upraven na koncích těchto žeber a umožňuje elektrolytu, který je zvedán vzhůru společně s vyvinutým plynem, aby byl alespoň částečně recirkulován směrem dolů podél drah, tvořených žebry. Vnitřní cirkulace elektrolytu je tímto aktivována.

Elektrodová struktura podle vynálezu může být dále použita v elektrolyzérech SPE, u kterých jsou elektrody v podobě velmi jemného prášku vázány nebo uloženy v iontoměničové membráně, která působí jako elektrolyt. V tomto případě může být převádění proudu mezi elektrodou a pletivem, spojeným se žebry, prováděno vhodnými pružnými členy vedoucími proud.

Elektrolyzér podle vynálezu je vhodný k provádění průmyslové elektrolýzy a je zejména výhodným pro výrobu vodíku a kyslíku elektrolýzou roztoku potaše a pro výrobu chloru, vodíku a hydroxidu sodného elektrolýzou roztoků chloridu sodného.

Přehled obrázků na výkresech

Níže budou popsána některá výhodná provedení vynálezu, na která však vynález není omezen. Tato provedení jsou znázorněna na připojených výkresech, kde na obr. 1 je pohled na výhodné provedení vynálezu ve vodorovném průřezu, přičemž žebra jsou získána tím, že se za studená tvaruje jádro, vedoucí a rozvádějící proud a sestávající pouze z jediné vysoce vodivé kovové fólie, na obr. 2 je pohled ve vodorovném průřezu na jiné provedení vynálezu, kde jádro, rozvádějící proud, je tvořeno dvěma za studená tvarovanými fóliemi z vysoce vodivého kovu, připojenými k mezilehlé fólii, která koná funkci vyztužování celé struktury, jádro se potom pokryje vhodně tvarovanými obklady, zhotovenými z vodivého materiálu, odolného vůči korozi, přičemž příslušná žebra jsou navzájem přesazena, na obr. 3 je rozložený pohled na další provedení ve vodorovném průřezu, přičemž žebra každého jádrového listu jsou protilehlá, avšak splývají, a jádro je tvořeno dvěma, navzájem spojenými, listy nebo fóliemi, na obr. 4 je jiné provedení vynálezu, u kterého žebra sestávají z úseků, za studená tvářených a upevněných na jádro, rozvádějící proud, na obr. 5 je částečně rozložený šikmý průmět elektrodové struktury podle vynálezu a obsahuje konstrukční členy podle obr. 2, a na obr. 6a a 6b je pohled zpředu a vodorovný průřez pro další provedení vynálezu, kde vyčnívající žebra jsou připojena k obkladům a na konci žeber je upraven otevřený úsek pro podpoření recirkulace elektrolytu.

Ve všech vyobrazeních označují stejné vztahové značky stejné členy nebo členy jim odpovídající.

Příklady provedení vynálezu

Podle obr. 1 je elektricky vodivé jádro 1, vedoucí a rozvádějící proud, vytvořeno lisováním za studená nebo za tepla podle typu kovu a tloušťky fólie za získání žeber 2, která jsou navzájem přesazena a leží na obou stranách proti sobě. Dvě, za studená nebo za tepla lisovaná, obložení 3, provedená ze stejných materiálů nebo z odlišných materiálů v případě monopolárních popřípadě bipolárních elektrolyzérů, přičemž tyto materiály jsou v kaž-5CZ 280762 B6 dém případě odolné vůči okolí elektrolyzérů, jsou například svářením připevněna na horní část žeber 2 a u jejich obvodových přírub na kovové rámové členy 5.

Sestava, tvořená dvěma obvodovými přírubami 4, které působí také jako hydraulické těsnicí povrchy, obvodovými okraji elektricky vodivého jádra 1, rozvádějícího proud, a dvěma rámovými členy 5, vloženými mezi elektricky vodivé jádro 1 a obložení χ, vyztužuje elektrodové struktury. Rámové členy 5 jsou z elektricky vodivého materiálu a proto dále zlepšují rozvádění proudu vůči elektricky vodivému jádru 1, rozvádějícímu proud, protože elektrický proud je tak přiváděn podél okrajů elektricky vodivého jádra 1, a tím se dráha proudu v podstatě dělí na polovinu.

Kromě toho se dosahuje dokonalého obvodového utěsnění vložených členů, které, jak se ukázalo, je účinnější než těsnění popsané v americkém patentovém spise číslo 4 464242.

Elektrodové pletivo 6 je připojeno na žebra 2 a je zhotoveno ze stejného nebo z odlišného materiálu podle toho, je-li elektrolyzér monopolární nebo bipolární.

Obr. 2 znázorňuje jak elektrodovou koncovou strukturu, tak i mezilehlou elektrodovou strukturu elektrolyzérů podle vynálezu, kde je jádro X, vedoucí a rozvádějící proud, vytvořeno tabulí 7 v podstatě rovinnou a nepodájnou a tenkými, za studená tvarovanými fóliemi, připojenými k tabuli 7 a zhotovenými z vysoce vodivého materiálu, například mědi nebo hliníku. Jádro χ, vedoucí proud, je chráněno obložením X, opatřeným obvodovými přírubami 4, upevněnými na rámových členech 5, jak je znázorněno na obr. 1.

Separátor 8, například iontoměničová membrána nebo průlinčitá diafragma, je vložen mezi anodické a katodické oddělení a je opatřen příslušnými těsnicími vložkami 9.

Obr. 3 znázorňuje dvě typické elektrodové mezilehlé struktury u dalšího provedení vynálezu. Jádro X, vedoucí a rozvádějící proud, je tvořeno dvěma fóliemi, utvářenými tak, že při sestavování obou fólií jsou žebra 2 na protilehlých stranách proti sobě. Mezi oběma fóliemi je mezilehlá rovinná fólie, jak je popsáno na obr. 2, která má vyztužující funkci a je provedena z kovu s vyšším modulem pružnosti, než je modul pružnosti obou fólií, i když má nižší elektrickou vodivost, například z plastu. Ostatní členy, znázorněné na obr. 3, odpovídají členům podle obr. 1 a 2.

Obr. 4 znázorňuje další provedení vynálezu, kde žebra 10 jsou tvořena za studená tvarovanými úseky, majícími průřez tvaru L podle obr. 4b nebo lichoběžníkový podle obr. 4a a elektricky spojenými s jádrem X, vedoucím a rozvádějícím proud, jakýmkoliv známým způsobem.

Tvar žeber 10, zhotovených z materiálu, majícího dobrou elektrickou vodivost, například z hliníku nebo z mědi, není zřejmě kritický a může být odlišný od tvarů, znázorněných na výkresech. Také počet žeber není kritický, musí jich však být dostatečný počet, aby byly vhodnou mechanickou podporou pro elektrody, pro rovnoměrné rozložení proudu a pro přiměřenou tuhost celkové soustavy.

-6CZ 280762 B6

Mezilehlá elektrodová struktura podle obr. 2 je znázorněna v šikmém průmětu na obr. 5, kde jsou jasně patrna žebra 2 pro podpírání elektrodového pletiva 6. Tato žebra 2 jsou v podstatě rovnoběžná a probíhají ve svislém směru. Elektrický proud, který je vede členem 11 k jádru 1, vedoucímu a rozvádějícímu proud, a k rámovému členu 5, majícímu velký průřez, je rovnoměrně rozváděn bez znatelných chemických ztrát do žeber 2 a do elektrod.

Obr. 6a a obr. 6b znázorňuje další provedení vynálezu, kde je elektricky vodivé jádro 1, vedoucí a rozvádějící proud, tvořeno jedinou rovinnou tabulí, zhotovenou například z mědi. Obložení 2 mají podobu podnosu, jehož okraje jsou opatřeny vhodnými přírubami 4.. Na dně uvedených obložení χ jsou uložena žebra 10.’ , mající lichoběžníkový průřez. Konce těchto žeber 10' jsou oddáleny od příruby 4, aby ponechaly otevřený koncový úsek, umožňující, aby elektrolyt, který je zvedán vzhůru společně s vyvinutým plynem, byl recirkulován směrem dolů kanálky lichoběžníkového průřezu, vytvářenými vnitřkem žeber 10'· Tak je zlepšena vnitřní cirkulace elektrolytu.

Na obr. 6b jsou schematicky znázorněna elektrická a mechanická spojení 12 mezi jádry 1 a obklady. Tato spojení 12 mohou být s výhodou provedena bodovým svařováním.

Průmyslová využitelnost

Filtrační lisovaný elektrolyzér, dokonce o velkých rozměrech, poskytující rovnoměrné rozložení proudu, mající nepatrnou hmotnost a zhotovítelný jednoduchým a hospodárným způsobem, je vhodný pro průmyslovou elektrolýzu a zejména pro výrobu vodíku a kyslíku elektrolýzou roztoku potaše a pro výrobu chloru, vodíku a hydroxidu sodného elektrolýzou roztoků chloridu sodného.

Claims (15)

1. Elektrolyzér, obsahující dvě elektrodové koncové struktury, nejméně jednu mezilehlou elektrodovou strukturu, vloženou mezi tyto elektrodové koncové struktury, separátor, například průlinčitou diafragmu nebo ionexovou membránu, po každé straně mezilehlé elektrodové struktury pro rozdělení elektrolyzéru na anodové a katodové části, kontakty k přivádění proudu do elektrolyzéru, přívody elektrolytu do částí elektrolyzéru a kanálky k odvádění produktů elektrolýzy z těchto částí, vyznačující se tím, že mezilehlá elektrodová struktura obsahuje elektricky vodivé jádro (1), tvořené nejméně jednou fólií vodivého kovu, obložení (3) z korozivzdorného kovu, opatřené obvodově vyčnívajícími přírubami (4), a rovnoběžná tuhá svislá žebra (2, 10, 10'), přičemž jádro (1), rovnoběžná tuhá svislá žebra (2, 10, 10') a obložení (3) jsou vodivě spojeny s elektrodovými pletivy (6) a mezi obvodově vyčnívající příruby (4) každého obložení (3) a obvodovou oblast jádra (1) je vložen rámový člen (5).

2. Elektrolyzér podle nároku 1, vyznačující se tím, že nejméně jedna fólie vodivého kovu elektricky vodivého jádra (1) má řadu navzájem rovnoběžných tuhých svislých žeber (2, 10) po každé straně.

3. Elektrolyzér podle nároku 1, vyznačující se tím, že obložení (3) z korozivzdorného kovu nese rovnoběžná svislá žebra (10*).

4. Elektrolyzér podle nároku 2, vyznačující se tím, že rozteče rovnoběžných tuhých svislých žeber (2, 10) jsou stejnoměrné.

5. Elektrolyzér podle nároků 2 nebo 4, vyznačující se tím, že konce rovnoběžných tuhých svislých žeber (2, 10) jsou odděleny od obvodových přírub (4) příslušných obložení (3).

6. Elektrolyzér podle nároků 2, 4a5, vyznačující se tím, že rovnoběžná tuhá svislá žebra (2, 10) jsou tvořena kovovými úseky přímo na jádru (1).

7. Elektrolyzér podle nároků 2, 4a5, vyznačující se tím, že rovnoběžná tuhá svislá žebra (2, 10), jsou tvořena kovovými úseky odděleně od jádra (1).

8. Elektrolyzér podle nároků 2,4 až 7, vyznačující se tím, že kovové úseky rovnoběžných tuhých svislých žeber (2, 10) mají průřez tvaru L, U nebo lichoběžníku.

9. Elektrolyzér podle nároků 1 až 8, vyznačující se tím, že elektricky vodivé jádro (1) je tvořeno jedinou fólií z vodivého kovu.

10.Elektrolyzér podle nároků 1 až 8, vy tím, že elektricky vodivé jádro (1) mi z vodivého kovu.

značující se je tvořeno dvěma fólie

11.Elektrolyzér se tím, fóliemi, kde podle nároků 1 až 10, vyznačující že elektricky vodivé jádro (1) je tvořeno třemi modul pružnosti vodivého kovu vnějších fólií je nižší než modul pružnosti kovu mezilehlé fólie.

12.Elektrolyzér podle nároků 1 až se tím, že obložení (3) jsou divému jádru (1).

10, vyznačující přivařena k elektricky vo

13.Elektrolyzér podle nároků 1 až se tím, že je monopolární, stranách elektricky vodivého jádra

10, vyznačující s obloženími (3) po obou (1) ze stejného kovu.

14.Elektrolyzér podle nároků 1 až 10, vyznačující se tím, že je bipolární, s obloženími (3) po obou stranách elektricky vodivého jádra (1) z odlišného materiálu.

15.Elektrolyzér podle tím, že obložení pro katodovou část a nároku 14, vyznačující se (3) jsou provedena z niklu nebo z oceli z titanu pro anodovou část.