CZ280689B6 - Způsob výroby příze ve spřádacím rotoru a zařízení k provádění tohoto způsobu - Google Patents

Abstract

Ojednocená vlákna (4) se po dopravení do spřádacího rotoru (1) shromažďují na jeho sběrném povrchu (5) do stužky (6) vláken, která se plynule odtahuje do směru osy spřádacího rotoru (1) a zakrucováním se přetváří v přízi (10). Přetváření stužky (6) vláken se provádí za působení osového napětí mimo sběrný povrch (5) odděleně od vytváření stužky (6) vláken vytvářené na sběrném povrchu (5). Zákrutem nezpevněný úsek (61) stužky (6) vláken, který se vytvoří mezi sběrným povrchem (5) a začátkem příze (10), je kratší než průměrná staplová délka spřádaných ojednocených vláken. Zařízení obsahuje zužující se přízetvornou stěnu (7) spřádacího rotoru (1),na které v konfiguraci s pomocnou kuželovou plochou (15),která je tečnou sběrného povrchu (5) spřádacího rotoru (1) a třecí plochy (141) vychylovače (14),nebo třecí plochy (91) odtahové nálevky (9),vznikne průsečík (P).Průsečíkem (P) je stanovena délka zákrutem nezpevněného úseku (61) stužky (6) vláken a současně je stanoveno i místo vzniku příze ŕ

Description

Způsob výroby příze ve spřádacím rotoru a zařízení k provádění tohoto způsobu

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu výroby příze ve spřádacím rotoru, u něhož se ojednocená vlákna po dopravení do spřádacího rotoru shromažďují do stužky vláken, která se plynule odtahuje do směru osy spřádacího rotoru, přičemž se zakrucováním přetváří v přízi.

Vynález se týká také zařízení k provádění způsobu výroby příze ve spřádacím rotoru, který obsahuje směrem ke dnu spřádacího rotoru se rozšiřují skluzovou stěnu, přecházející ve svém nejširším místě do sběrného povrchu, na který z opačného směru navazuje ve směru od sběrného povrchu se zužující stěna, přičemž uvnitř spřádacího rotoru je uložen vychylovač, po jehož třecí ploše, vytvořené za radiální rovinou proloženou sběrným povrchem, je vyráběná příze odtahována.

Dále se vynález týká dalšího zařízení k provádění způsobu výroby příze ve spřádacím rotoru, který obsahuje směrem od vstupního otvoru spřádacího rotoru se rozšiřující skluzovou stěnu, přecházející v nej širším místě do sběrného povrchu, na který z opačného směru navazuje ve směru od sběrného povrchu se zužující stěna, přičemž ve spřádacím rotoru je uložena odtahová nálevka vyráběné příze.

Dosavadní stav techniky

Současná kvalita bezvřetenových přízí vyráběných novými způsoby předení, má proti klasické přízi prstencové nižší kvalitu, hlavně v pevnosti a vzhledu. Tím je omezen i rozsah jejího používání v mnoha finálních výrobcích, zejména tkaninách. V užitných vlastnostech těchto bezvřetenových přízí zaujímá dominantní postavení příze rotorová, známá také jako příze vyrobená systémem předení s otevřeným koncem. Charakter příze tohoto způsobu předení se nejvíce přibližuje charakteru klasické příze prstencové, kterou v mnoha případech nahrazuje. Má však také nižší pevnost a horší povrchový vzhled proti přízi klasické. Tyto nedostatky jsou zapříčiněny sníženou orientací vláken a jejich nestejnoměrným vypnutím ve stužce vláken, přeměňované otáčením rotoru zákrutem v přízi a dále potom tím, že značná část vláken nemůže dosáhnout uložení ve stužce na sběrném povrchu, ale jsou průběžně zachycována a připojována k vznikající přízi odtahované ze sběrného povrchu. Výsledkem je, že namísto uvnitř příze se nacházejí na jejím povrchu, nabalená vnikajícím zákrutem v chaoticky neuspořádaném stavu. Tato část vláken se nepodílí na pevnosti příze a zaviňuje zhoršení její pevnosti i povrchového vzhledu, a ovlivňuje tím i její výslednou kvalitu a použitelnost ve finálních výrobcích.

Tato současná situace vede k tomu, že vedle výkonných rotorových strojů, musí být stále vyráběny i nízkovýkonné stroje prstencové, jejichž příze je v řadě výrobků dosud nenahraditelná přízí rotorovou.

-1CZ 280689 B6

Prozkoumáme-li blíže příčiny horší kvality příze současného rotorového předení vidíme, že hlavním nedostatkem snížené kvality příze je skutečnost, že její vytváření probíhá pouze na jedné jediné kuželovité rotující stěně, na jejíž začátek jsou přiváděna ojednocená vlákna a na jejímž konci se vytváří stužka vláken, přeměňovaná zákrutem v přízi. Sběrný povrch je tedy společný, jak pro ukládání vláken do stužky, tak i pro její přeměnu v přízi. Rozebereme -li důsledky tohoto uspořádání, vidíme, že ojednocená vlákna postupují vlivem odstředivých sil po kuželovité rotující skluzové stěně ke sběrnému povrchu, společnému jak pro stužky vláken, tak i pro vznik příze. Tento postup současného vytváření stužky vláken i příze na společném sběrném povrchu, znemožňuje vytvářet plynulou, nenarušovanou stužku vláken, protože vznikající příze napojená na stužku vláken a odstředivou silou přitisknutá na sběrný povrch zabraňuje části vláken v jejich připojení k uspořádaným vláknům stužky. Tato část vláken, která jsou odstředivou silou natlačována na vznikající přízi, je touto přízí zachycována vnikajícím zákrutem a v nekontrolovatelném stavu nabalována na její povrch a spolu s ní odváděna z rotoru. Tato vlákna se nejen nepodílejí na pevnosti, ale je to i hlavní příčina snížené povrchové jakosti rotorové příze. Další příčina snížené jakosti je nestejnoměrné vypnutí vláken uložených v průřezu stužky, vytvářené na sběrném povrchu a přeměňované zákrutem v přízi, protože odstředivá síla působí kolmo na podélnou osu na sběrném povrchu vytvářené stužky vláken, takže tato nejsou při přeměně zákrutem v přízi vypnuta, ale pouze sbalena ze sběrného povrchu. Toto nestejnoměrné vypnutí vláken v průřezu stužky při její přeměně v přízi je hlavní příčinou snížené pevnosti příze, protože při jejím zatížení se různě vypnutá vlákna v průřezu příze nepodílejí současně na její výsledné pevnosti.

V mnoha případech byla dosud snaha řešit problém kvality a pevnosti vyráběné příze na rotorových strojích zvyšováním počtu zákrutů, jako například podle DE 39 42 454 Al, u něhož se ojednocená vlákna shromažďují ve sběrné drážce do stužky, která se přikrucuje k otevřenému konci příze, odtahované vhodnými prostředky ve směru osy rotoru. Vyráběná příze má následkem rotace výraznou tendenci se valit ven ze sběrné drážky přes pomocnou plochu, umístěnou protilehle ke skluzové ploše a svírající s osou rotoru úhel do 12°, přičemž příze klouže po pomocné ploše, čímž se jí uděluje intenzivní zákrut kolem její podélné osy. Příze se dále přitiskuje na stěnu osově nebo s osou rovnoběžně uspořádané odváděči trubičky a odvaluje se, a tím přejímá potřebné zákruty podél své podélné osy.

Řešení neodstraňuje dříve popsané nevýhody rotorového předení, ale pouze se snaží o zvýšení počtu zákrutů v přízi.

Podle našich zkušeností se způsobem podle DE 39 42 454 Al nedá dosáhnout předpokládané funkce, protože shromážděná stužka vláken je odstředivou silou natlačována na sběrný povrch. Napojíme-li přízi na tuto stužku vláken, převezme tato příze v příslušném místě odstředivou sílu ze stužky vláken a odstředivá síla napne přízi mezi sběrným povrchem a odtahovou nálevkou. Pomocná plocha se tak dostává mimo dosah příze a je zbytečná. Aby došlo k vytváření příze uvedeným způsobem, musel by se otevřený konec stužky vláken fixovaný odstředivou silou na sběrném povrchu protáčet celý kolem své osy nezávisle na otáčkách rotoru. Tomu

-2CZ 280689 B6 však zabraňuje odstředivá síla, takže jakékoliv udělování zákrutu přízi mezi sběrným povrchem a odtahovou nálevkou je pouze udělování nepravého zákrutu, který se vyruší a výsledná příze má pouze zákrut daný otáčením rotoru.

Rotorové předení, mimo udělování pravého zákrutu otáčením spřádacího rotoru, umožňuje i další dvě možnosti využití rozdílu rychlostí vytvářené příze proti dotykovým plochám, při jejím odvádění, k udělování přídavného, nepravého zákrutu vznikající přízi, a to při odtahu příze ze spřádacího rotoru po třecí ploše odváděči nálevky, využívající rozdílu rychlosti rotace rotoru a nebo vytvořením třecí plochy v rotoru, směřující od sběrného povrchu k odtahové nálevce, využívající rozdílu v rychlosti odtahované příze po rotující třecí ploše rotoru. To vedlo ke snaze využít obou těchto možností k vyvozování odvalování vznikající příze po těchto plochách, za účelem přikrucování vznikající příze přídavným nepravým zákrutem v úseku mezi sběrným povrchem a odtahovou nálevkou, což příznivě působí na stabilitu předení.

Tak je tomu například i u patentového spisu US 3 903 683, nebo i u spisu DE 1 785 680.

Oba tyto patentové spisy, včetně řady dalších, vycházejí z mylného zavádějícího názoru, že i třecí plocha rotoru, vytvořená mezi sběrným povrchem a odtahovou nálevkou, na níž se působením odstředivé síly přitlačuje odváděná příze, způsobí její odvalování, a tím i zvýšení zákrutu v úseku mezi sběrným povrchem a třecí plochou odváděči nálevky. Proto byla i tato třecí plocha rotoru nejrůzněji zvětšována a tvarována ve snaze dosáhnout maximálního přítlaku k této stěně, a tím i maximálního kroucení. Opomenutou skutečností, kterou tyto snahy vůbec nebraly v úvahu, je dominující vliv odstředivých sil působících v přízi, odváděné ze sběrného povrchu spřádacího rotoru, který se rozkládá na složku napínací, působící proti směru odtahu příze a na složku přítlačnou, způsobující přítlak příze k příslušné třecí ploše rotoru. Tento dominující vliv však nezpůsobuje odvalování příze a zvyšování zákrutu v odváděné přízi, ale naopak, zabraňuje vnikání zákrutu směrem ke sběrnému povrchu, a to včetně nepravého zákrutu oddělovaného třecí plochou odváděči nálevky. Úsek příze mezi sběrným povrchem a koncem třecí plochy rotoru následkem toho není dostatečně zákrutem zpevněn a napínací složka odstředivých sil způsobí rozpojení vláken vznikající příze v tomto zákrutem nezpevněném úseku. Takto uspořádaný rotor nelze vůbec zapříst a není tedy dosaženo účinku popisovaného a definovaného v uvedených patentech.

Podstata vynálezu

Shora uvedené nevýhody stavu techniky odstraňuje způsob výroby příze ve spřádacím rotoru podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že přetváření stužky vláken v přízi se provádí za působení osového napětí mimo sběrný povrch odděleně od vytváření stužky vláken vytvářené na sběrném povrchu, přičemž zákrutem nezpevněný úsek stužky vláken mezi sběrným povrchem a začátkem příze je kratší než průměrná staplová délka spřádaných vláken.

Zákrutem nezpevněný úsek stužky vláken shromažďované na sběrném povrchu se může pod napětím vyvolaným odstředivou silou

-3CZ 280689 B6 a odtahem příze přemísťovat ze sběrného povrchu mimo dosah vláken znovu se vytvářející stužky vláken, přičemž následně vypnutá stužka vláken se na konci zákrutem nezpevněného úseku vniknutím plného zákrutu zpevňuje a přetváří v přízi.

Na zákrutem nezpevněný úsek stužky vláken lze také působit odstředivou silou, rozkládající se na napínací složku působící ve stužce vláken proti směru jejího odtahování, což vyvolává v zákrutem nezpevněném úseku stužky vláken napětí, a na přítlačnou složku, vyvolávající přitlačování zákrutem nezpevněného úseku stužky vláken k příslušné stěně spřádajícího rotoru a tak zabraňuje pronikání plného zákrutu do zákrutem nezpevněného úseku stužky vláken, z něhož se na jeho konci pod osovým napětím vytváří příze.

Napínací složku i přítlačnou složku odstředivé síly lze optimalizovat průběhem sklonu přízetvorné stěny.

První alternativa zařízení k provádění způsobu výroby příze podle vynálezu obsahuje spřádací rotor obsahující směrem ke dnu spřádacího rotoru se rozšiřující skluzovou stěnu, přecházející v nejširším místě do sběrného povrchu, na který z opačného směru navazuje ve směru od sběrného povrchu se zužující stěna, přičemž uvnitř spřádacího rotoru je uložen vychylovač, popřípadě odtahová nálevka, po jejíž třecí ploše, vytvořené za radiální rovinou procházející sběrným povrchem je vyráběná příze odtahována. Podstata vynálezu spočívá v tom, že zužující se stěna spřádacího rotoru je přízetvornou stěnou, na které, v konfiguraci s pomocnou kuželovou plochou, která je tečnou sběrného povrchu spřádacího rotoru a třecí plochy vychylovače, nebo třecí plochy odtahové nálevky, vznikne průsečík, kterým je stanovena délka zákrutem nezpevněného úseku stužky vláken a současně je stanoveno i místo příze na přízetvorné stěně.

Další alternativa zařízení k provádění způsobu výroby příze podle vynálezu obsahuje spřádací rotor, který obsahuje směrem od vstupního otvoru spřádacího rotoru se rozšiřující skluzovou stěnu, přecházející v nejširším místě do sběrného povrchu, na který z opačného směru navazuje ve směru od sběrného povrchu se zužující stěna, přičemž ve spřádacím rotoru je uložena odtahová nálevka vyráběné příze a jeho podstata spočívá v tom, že zužující se stěna spřádacího rotoru je přízetvornou stěnou, na které, konfiguraci s dráhou balonu, vytvořeného volně rotující odtahovanou přízí, vzniká průsečík, kterým je stanovena délka zákrutem nezpevněného úseku stužky vláken a současně je stanoveno i místo vzniku příze na přízetvorné stěně.

Pro vytvoření poměrů, v nichž by volně rotující příze mohla vytvářet balon je vhodné, má-li sběrný povrch průměr menší než je vzdálenosti mezi odtahovou nálevkou a radiální rovinou proloženou sběrným povrchem.

Přízetvorná stěna přitom může být tvořena kuželovou plochou, jejíž vrcholový úhel je menší než 60°.

Pro zabezpečení dokonalejší funkce obou variant zařízení může být přízetvorná stěna složena z několika na sebe navazujících kuželových ploch nebo může mít v osovém průřezu tvar křivky.

-4CZ 280689 B6

Přehled obrázků na výkrese

Příkladná provedení zařízení provádění způsobu výroby příze podle vynálezu jsou schematicky znázorněna na připojených výkresech, kde na obr. 1 je v příčném řezu schematické uspořádání zařízení, vhodné zejména pro velmi vysoké otáčky, u něhož vytváření příze z ojednocených vláken probíhá ve spřádacím rotoru ve směru shodném s jejím odtahem ze spřádacího rotoru, na obr. 2 je schematické uspořádání jiné varianty příkladného provedení v příčném řezu, kdy tvorba příze z ojednocených vláken probíhá ve spřádacím rotoru proti směru jejího odtahu, na obr. 3 je zvětšený detail řezu spřádacího rotoru z obr. 2 v úseku sběrného povrchu, kde přízetvorná stěna je vytvořena v řezu ve tvaru křivky, na obr. 4 je zvětšený detail řezu spřádacího rotoru z obr. 2 v úseku sběrného povrchu, kde přízetvorná stěna je vytvořena z ploch kuželů různého vrcholového úhlu propojených křivkou a na obr. 5 je průběh přeměny stužky vláken v přízi.

Příklady provedení vynálezu

U příkladu provedení znázorněném na obr. 1 obsahuje známým způsobem otočně uložený spřádací rotor 1 skluzovou stěnu 2, do níž ústí v ose rotace rotoru 1 uložený podávači kanál 2 ojednocených vláken 4., jehož výstupní otvor ústí proti skluzové stěně 2 v její horní části. Podávači kanál 3. ojednocených vláken 4 je propojen se známým neznázorněným ojednocovacím zařízením. Skluzová stěna 2 se alespoň od místa přívodu vláken 4 rozšiřuje, u znázorněného přikladu provedení kuželovité, přičemž v její nejširší části na ni navazuje sběrný povrch 5, sloužící pro shromažďování ojednocených vláken 4 do stužky 6 vláken.

Na sběrný povrch 5 navazuje přízetvorná stěna která se směrem od sběrného povrchu 5 zužuje. U příkladu provedení podle obr. 1 je přízetvorná stěna 7 spřádacího rotoru i tvořena zužující se kuželovou plochou, jejíž vrcholový úhel je menší než 60°. V koncové oblasti přízetvorné stěny Ί_ jsou vytvořeny ventilační otvory 8, sloužící k vyvozování podtlaku v rotoru i. Podtlak v rotoru 1 může být vyvozován i jiným známým způsobem, u něhož ventilační otvory 8 nemusí být v rotoru 1 vytvořeny. V ose rotace rotoru 1 je v koncové oblasti přízetvorné stěny 7 známým způsobem osově přestavitelné uložena odtahová nálevky 9 příze 10. V oblasti průchodu podávacího kanálu 2 ďo spřádacího rotoru 1 a v oblasti průchodu odtahové nálevky 9 z rotoru i je vnitřní prostor rotoru χ známým způsobem utěsněn. Vstupní otvor nálevky 9 se nachází ve větší vzdálenosti od radiální roviny, proložené sběrným povrchem 5, než je poloměr sběrného povrchu 5.

Zužující se přízetvorná stěna 7_ rotoru 1 je vytvořena tak, že protíná předpokládanou dráhu 11 balonu, kterou by při rotaci v důsledku odstředivé síly vytvořil balon příze 10., odtahované ze sběrného povrchu 5 do odtahové nálevky 9.

Přízetvorná stěna 2 může mít u jiného provedení, které není znázorněno, v řezu procházejícím osou spřádacího rotoru χ tvar křivky nebo může být vytvořena složením několika neznázorněných kuželových ploch o různém vrcholovém úhlu, popřípadě dalšími kombinacemi těchto variant.

-5CZ 280689 B6

U příkladu provedení podle obr. 2 je podávači kanál 3. vláken 4 veden do rotoru 1 známým způsobem mimo jeho osu otáčení a jeho výstupní otvor ústí na rozšiřující se skluzovou stěnu 2 spřádacího rotoru £· Skluzová stěna 2 přechází ve svém nejširším místě hranou 21 do sběrné drážky 12, v níž je v místě jejího největšího průměru vytvořen sběrný prostor £ pro shromažďování stužky 6 vláken. Tvar sběrné drážky 12 formuje průřez stužky 6. vláken do tvaru vhodného pro tvorbu příze 10 a hrana 21 vymezuje hranici mezi skluzem jednotlivých ojednocených vláken 4 a stužkou £ vláken.

V opačném směru než skluzová stěna 2 na sběrnou drážku 12 navazuje zužující se stěna, která tvoří přízetvornou stěnu £. Na konec přízetvorné stěny 7 navazuje dno 13 spřádacího rotoru 1, v němž jsou vytvořeny ventilační otvory 8 pro vyvozování podtlaku v rotoru 1, které však nemusí být vytvořeny u jiných rotorů, u nichž je podtlak vyvozován jiným známým způsobem.

Do vnitřního prostoru spřádacího rotoru 1 zasahuje známým způsobem uložená odtahová nálevka 9 příze 10., jejíž nálevková část 91 zasahuje do prostoru u dna 13 spřádacího rotoru 1 a přes čelní část rotoru 1 prochází ven. Na tělese odtahové nálevky 9 je upraven vychylovač 14., jehož třecí plocha 141 zasahuje k okraji dna 13 spřádacího rotoru 1, kde se dno 13 stýká s koncem přízetvorné stěny ]_. Vychylovač 14 může být u jiného provedení tvořen samostatným tělesem, které může být uloženo osově přestavitelně vzhledem k rotoru £ stejně jako odtahovací nálevka £. Přitom vychylovač 14 může být s odtahovou nálevkou 9. pohybově spřažen.

Rotační plocha, která tvoří přízetvornou stěnu 7. spřádacího rotoru £, musí v kružnici protínat pomocnou kuželovou plochu 15, která je tečnou k vnitřní pracovní ploše sběrného povrchu 5 a k třecí ploše 141 vychylovače 14.

U příkladu provedení, znázorněném na obr. 2, je vychylovač 14 vytvořen jako samostatná součást odtahové nálevky 9. Z hlediska vynálezu je nejdůležitější částí vychylovače 14 třecí plocha 141, a to zejména její umístění v rotoru £, protože v důsledku odtahování přes vychylovač 14 prochází stužka £ vláken při odtahování po přízetvorné stěně 7. rotoru £, přičemž tření po přízetvorné stěně 2 zabraňuje vnikání plného zákrutu do zákrutem nezpevněného úseku 61 stužky £ vláken, v němž v důsledku toho dochází k dokonalé paralelizaci vláken stužky £ vláken.

Tvar přízetvorné stěny Ί_ může být různý a liší se například podle druhu zpracovaného materiálu, rychlostí otáčení spřádacího rotoru a podobně. U příkladu provedení podle obr. 3 má přízetvorná stěna 1_ v osovém řezu tvar křivky plynule navazující na sběrný povrch 5. U příkladu provedení podle obr. 4 je přízetvorná stěna složena ze dvou kuželových ploch o různém vrcholovém úhlu, které na sebe navazují obloukem, jak je znázorněno v řezu.

Ve známém neznázorněném ojednocovacím ústrojí se z přiváděného pramene vláken ojednocují jednotlivá vlákna, která se přivádějí do spřádacího rotoru £. V otáčejícím se spřádacím rotoru £ je vyvozován podtlak, například rotací spřádacího rotoru £ s ventilačními otvory 8 nebo jiným známým způsobem, kterým jsou z ojednocovacího ústrojí nasávána ojednocená vlákna 4, která se podávacím kanálem £ přivádějí na okraj rotující skluzové stěny

-6CZ 280689 B6 spřádacího rotoru 1. Na okraji skluzové stěny 2 se ojednocená vlákna 4 za spolupůsobení odstředivých sil ukládají na skluzovou stěnu 2, napřimují se a přemísťují se po skluzové stěně 2 na sběrný povrch 5, na němž se shromažďují do stužky 6 vláken, přičemž odstředivá síla fixuje stužku 6 vláken na sběrném povrchu

5. Hranici mezi skluzem ojednocených vláken 4. a shromažďováním ojednocených vláken 4 do stužky 6 vláken tvoří hrana 21 mezi skluzovou stěnou 2 a sběrnou drážkou 12.

Stužka 6. vláken vytvořená na sběrném povrchu 5. ve sběrné drážce 12 se ze sběrného povrchu 5 přemístí na přízetvornou stěnu 2 spřádacího rotoru 1, na kterou je vlivem přítlačné složky 172 odstředivé síly 17 přitlačována, přičemž je zároveň napínací složkou 171 odstředivé síly 17 napínána proti působení odtahové síly v přízi 10, která vzniká ze stužky 6 vláken na přízetvorné stěně 7 na konci zákrutem nezpevněného úseku 61 stužky 6 vláken. Ve zvoleném místě působí napínací složka 171 odstředivé síly 17 ve směru tečny k přízetvorné stěně v tomto místě, přičemž přítlačná složka 172 působí ve směru příčném k přízetvorné stěně 7, například kolmo na napínací složku 171.

Zákrutem nezpevněný úsek 61 stužky 6. vláken představuje část stužky 6 vláken, která se nachází mezi stužkou 6 vláken vytvářenou na sběrném povrchu 5 spřádacího rotoru 1 a přízí 10, která se zakrucováním ze stužky 6 vláken vytváří.

Přemístěním stužky 6 vláken mimo sběrný povrch na přízetvornou stěnu 7 se dosáhne toho, že ojednocená vlákna 4 neustále nově přiváděná po skluzové stěně 2 na sběrný povrch 5 se buď zachytí na přemísťované stužce 6 vláken, nebo zůstanou na sběrném povrchu 5. V případě, že se ojednocená vlákna 4 zachytí na povrchu přemísťované stužky 6 vláken, dojde v následujícím zákrutem nezpevněném úseku 61 stužky 6 vláken k jejich paralelizaci s ostatními vlákny 4. stužky 6. vláken v důsledku působení napínací složky 171 odstředivé síly 17.

V důsledku osového napětí dochází v zákrutem nezpevněném úseku 61 stužky 6. vláken k dokonalé paralelizaci vláken 4 k tomu, že napínací složka 171 odstředivé síly 17 vyvolává osové napětí i na konci zákrutem nezpevněného úseku 61 stužky 6. vláken, kam proniká plný zákrut a stužka 6 vláken se zakrucováním přeměňuje v přízi 10. K zakrucování stužky 6 vláken dochází tedy za působení osového napětí v zákrutem nezpevněného úseku 61 stužky 6. vláken, stejné jako u známých klasických prstencových dopřádacích strojů.

Tato skutečnost se projeví na výsledné kvalitě vyráběné příze 10 a zlepšením kvality jejího povrchu.

Působením přítlačné složky 172 odstředivé síly 17 na zákrutem nezpevněný úsek 61 stužky 6 vláken, se přitlačováním tohoto zákrutem nezpevněného úseku 61 na přízetvornou stěnu 7 zabrání pronikání plného zákrutu z vytvářející se příze 10 do tohoto zákrutem nezpevněného úseku 61 stužky 6 vláken, a v důsledku toho i do stužky 6 vláken, nacházející se na sběrném povrchu 5,.

Zákrutem nezpevněný úsek 61 je kratší než průměrná staplová délka spřádaných ojednocených vláken 4, a proto nemůže v zákrutem

-7CZ 280689 B6 nezpevněném úseku 61 dojít k přerušení stužky 6 vláken působením osového napětí v zákrutem nezpevněném úseku 61 stužky 6 vláken.

Z uvedeného je zřejmé, že příze 10 se vytváří mimo sběrným povrch 5, za zákrutem nezpevněným, ale napínací složkou 171 odstředivé síly 17 vypnutým, úsekem 61 stužky 6 vláken a že plynulé vytváření stužky 6 z ojednocených vláken 4. na sběrném povrchu 2 není ničím narušováno. Všechna ojednocená vlákna 4 přiváděná po skluzové stěně dosahuji bez překážky sběrného povrchu 5, kde jsou fixována ve stužce 6 vláken odstředivou silou, působící kolmo k její podélné ose a v zákrutem nezpevněném úseku 61 stužky 6 vláken, napojeném na přízi 10, jsou vlivem odtahu působícího proti napínací složce 171 odstředivé síly 17 podrobována napětí působícímu v podélné ose stužky 6. vláken, čímž je dosahováno stejnoměrného vypnutí ojednocených vláken 4 v průřezu této stužky 6 vláken před její přeměnou zákrutem v přízi 10. Protože příze 10 vzniká pod napětím vláken 4. stužky 6 obdobné jako při klasickém prstencovém předení, zvyšuje se obdobně i její výsledná kvalita. Takto vyrobená příze 10 je dále ve směru 16 odváděna z rotoru 1 odtahovou nálevkou 9. a navíjena běžným způsobem na neznázorněnou cívku.

U příkladu provedení podle obr. 1, se stužka 6 vláken přemísťuje ze sběrného povrchu 5. na přízetvornou stěnu 7 působením odstředivé síly 17, protože pokud by přízetvorná stěna 7_ neexistovala, vytvářela by rotující příze 10 mezi odtahovou nálevkou 9 a sběrným povrchem 5 balon. Příze 10 se začíná vytvářet na přízetvorné stěně 7 na konci zákrutem nezpevněného úseku 61 stužky 6 vláken, to znamená v místě, kde přítlačná složka 172 odstředivé síly 17 nedokáže zabránit pronikání zákrutů do zákrutem nezpevněného úseku 61 stužky 6 vláken. Změnou polohy odtahové nálevky 9 v axiálním směru lze regulovat délku zákrutem nezpevněného úseku 61 stužky 6 vláken.

U příkladu provedení podle obr. 2 se stužka vláken 6 přemísťuje ze sběrného povrchu 5 na přízetvornou stěnu 7 nucené tím, že se vytvářená příze 10 vede po třecí ploše 141 vychylovače 14, která se nachází v blízkosti konce přízetvorné stěny 7 u dna .13 spřádacího rotoru 1. Změnou polohy vychylovače 14 v axiálním směru lze regulovat délku zákrutem nezpevněného úseku 61 stužky 6 vláken.

Claims (10)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob.výroby příze ve spřádacím rotoru, u něhož se ojednocená vlákna po dopravení do spřádacího rotoru shromažďují na sběrném povrchu spřádacího rotoru do stužky vláken, která se plynule odtahuje do směru osy spřádacího rotoru, přičemž se zakrucováním přetváří v odváděnou přízi, vyznačuj í c í se tím, že přetváření stužky (6) vláken v přízi (10) se provádí za působení osového napětí mimo sběrný povrch (5) odděleně od vytváření stužky (6) vláken vytvářené na sběrném povrchu (5), přičemž zákrutem nezpevněný úsek (61) stužky (6) vláken mezi sběrným povrchem (5) a přízí (10) je kratší než průměrná staplová délka spřádaných ojednocených vláken (4).
2. 2. Způsob výroby příze podle nároku 1, vyznačující se tím, že v zákrutem nezpevněném úseku (61) stužky (6) vláken, mezi sběrným povrchem (5) a začátkem příze (10) působí napínací průtah vyvolaný odstředivou silou (17), který zestejnosměrňuje napětí a paralelizaci jednotlivých vláken (4), obsažených v průřezu zákrutem nezpevněného úseku (61) stužky (6) vláken před jejich přeměnou v přízi (10).
3. 3. Způsob výroby příze podle nároků la2, vyznačující se tím, že na zákrutem nezpevněný úsek (61) stužky (6) vláken se působí odstředivou silou (17), rozkládající se na napínací složku (171), vyvolávající v zákrutem nezpevněném úseku (61) stužky (6) vláken napínací průtah a na přítlačnou složku (172), která přitlačováním zákrutem nezpevněného úseku (61) stužky (6) vláken k příslušné stěně spřádacího rotoru (1) snižuje pronikání plného zákrutu z příze (10) do tohoto zákrutem nezpevněného úseku (61) stužky (6) vláken, který je tímto vytvořen.
4. 4. Způsob výroby příze podle nároku 3, vyznačující se tím, že napínací složka (171) i přítlačná složka (172) odstředivé síly (17) se optimalizují průběhem sklonu přízetvorné stěny (7).
5. 5. Zařízení k provádění způsobu výroby příze ve spřádacím rotoru podle nároků 1 až 3, jehož spřádací rotor obsahuje směrem ke dnu spřádacího rotoru se rozšiřující skluzovou stěnu, přecházející v nej širším místě do sběrného povrchu, na který z opačného směru navazuje ve směru od sběrného povrchu se zužující stěna, přičemž uvnitř spřádacího rotoru je uložen vychylovač, popřípadě odtahová nálevka, po jejíž třecí ploše, vytvořené za radiální rovinou procházející sběrným povrchem je vyráběná příze odtahována, vyznačující se tím, že zužující se stěna spřádacího rotoru (1) je přízetvornou stěnou (7) , na které, v konfiguraci s pomocnou kuželovou plochou (15), která je tečnou sběrného povrchu (5) spřádacího rotoru (1) a třecí plochy (141) vychylovače (14), nebo třecí plochy (91) odtahové nálevky (9), vznikne průsečík (P), kterým je stanovena délka zákrutem nezpevněného úseku (61) stužky (6) vláken a současně je stanoveno i místo vzniku příze (10) na přízetvorné stěně (7).
6. 6. Zařízení k provádění tohoto způsobu výroby příze ve spřádacím rotoru podle nároků 1 až 3, jehož spřádací rotor obsahuje směrem od vstupního otvoru spřádacího rotoru se rozšiřující skluzovou stěnu, přecházející v nejširším místě do sběrného povrchu, na který z opačného směru navazuje ve směru od sběrného povrchu se zužující stěna, přičemž ve spřádacím rotoru je uložena odtahová nálevka vyráběné příze, vyznačuj ící se tím, že zužující se stěna spřádacího rotoru (1) je přízetvornou stěnou (7), na které, konfiguraci s dráhou (11) balonu, vytvořeného volně rotující odtahovanou přízí (10), vzniká průsečík (P), kterým je stanovena délka zákrutem nezpevněného úseku (61) stužky (6) vláken a současně je stanoveno i místo vzniku příze (10) na přízetvorné stěně (7).
7. 7. Zařízení podle nároku 6, vyznačující se tím, že sběrný povrch (5) má průměr menší než je vzdálenost mezi odtahovou nálevkou (9) a radiální rovinou proloženou sběrným povrchem (5).
8. 8. Zařízení podle nároku 7, vyznačující se tím, že přízetvorná stěna (7) je tvořena kuželovou plochou, jejíž vrcholový úhel je menší než 60°.
9. 9. Zařízení podle nároků 5 nebo 8, vyznačující se tím, že přízetvorná stěna (7) je složena z několika na sebe navazujících kuželových ploch.
10. 10. Zařízení podle nároků 5 nebo 7, vyznačující se tím, že přízetvorná stěna (7) má v osovém řezu tvar křivky.