CZ277894A3

CZ277894A3 - Jellies for cements with low content of harmful substances, process of their preparation and use

Info

Publication number: CZ277894A3
Application number: CZ942778A
Authority: CZ
Inventors: Wolfgang Hesse; Klaus Rauhut
Original assignee: Hoechst Ag
Priority date: 1993-11-13
Filing date: 1994-11-11
Publication date: 1995-08-16
Also published as: PL305793A1; AU679122B2; TW280829B; US5478908A; BR9404424A; EP0653450A1; DE4338835A1; FI945292A0; NO944314L; FI945292A7; CA2135356A1; FI945292L; RO117534B1; AU7779894A; NO944314D0; SK136394A3; JPH07206955A

Description

Vynález se Týká resolů s nízkým obsahem škodlivých'“ láTek, kTeré jsou při dobré oddolnosTi vůči rozpoušTědlům a nízkém obsahu fenolů použiTelné ve Tmelech s nepaTrným smršTěním, způsobu výrovy Takovýchro resolů, jakož i jejich použiTí pro Tmely, lamináTy, impregnace a Také brusné prosTředky.

Dosavadní stav Techniky

Z EP-A 0 158 871 jsou známé resoly pro Tmely s nízkým dodaTečným smršTěním. RozToky Tmelů, vyrobených z TěchTo resolů, mají ale obsah fenolů v rozmezí 7 až 10 % hmotnosTních.

Obsah fenolů ve známých resoly obsahuj ících roztocích pryskyřic zprosTředkovává cenné provozně Technické vlastnosTi. U Tmelů ovlivňuje obzvláště jejich dodatečné smrštění.

Na druhé straně podléhá obsah fenolů v přípravcích zákonným ustanovením. Přípravky s obsahem fenolu nad 5 % hmotnostních musí být označovány jako jedovaté a jsou Tedy obchodovány jako průmyslové jedy. Z pracovně hygienických hledisek je proto důležité snížit maximální obsah fenolu v těchto přípravcích na hodnotu pod hranicí jedovatosti, totiž 5 % hmotnostních.

Jak známo závisí obsah volného fenolu v resolu zcela podstatně na vstupu formaldehydu v poměru k podílu fenolu při výrobě. Proto je zde možnost získat resoly s obsahem fenolu pod 5 % hmotnostních tak, že se zvýší vstup formaldehydu. Když se však syntetisují resoly při různém vstupu formaldehydu a tedy s různým obsahem volného fenolu, tak se ukáže, že z nich vyrobené tmely maj í pouze tehdy dostatečně nízké dodatečné smrštění, když je obsah fenolu výrazně nad 5 % hmotnostními (srovnávací pokusy 2.1 - 2.4) .

V US-A 3 979 218 je popsán způsob výroby resolů se sníženým obsahem škodlivých látek pro výrobu roztoků tmelů. K tomu se nechají reagovat fenoly, alkylované fenoly a formaldehyd a jejich fenolické hydroxylové skupiny se potom parciálně etherifikují. Z takovýchto resolů vyrobené roztoky tmelů mají nízký obsah fenolů, částečně dokonce nižší než 1 % hmotnostní. Vzhledem k zabudovaným alkyletherovým skupinám jsou produkty vytvrzení však přirozeně napadnutelné organickými rozpouštědly, jako je toluen a butylacetát a nedosahují proto oddolnosti vůči chemikáliím jakou mají neetherifikované produkty.

Podstata vynálezu

Úkolem předloženého vynálezu tedy je příprava vůči rozpouštědlům oddolných resolů s obsahem volného fenolu nižším než 5 % hmotnostních, které by byly vhodné pro výrobu tmelů s nízkým dodatečným smrštěním.

Výše uvedený úkol byl vyřešen přípravou resolů, které se získají směsnou kondensací formaldehydu, vůči formaldehydu -trifunkčních fenolů a alkylidenpolyfenolů v molárním poměru fenolických hydroxylových skupin ve trifunkčních fenolech k takovýmto hydroxylovým skupinám v alkylidenfenolech 9 : 1 až 3 :7a molárním poměru celkové sumy fenolických hydroxylových skupin k formaldehydu 1 : 1,2 až 1 : 2.

Předmětem předloženého vynálezu tedy jsou resoly, které j sou vhodné j ako poj iva pro tmely, lamináty, impregnace a brusné prostředky s nízkým dodatečným smrštěním, s obsahem volného fenolu nižším než 5 % hmotnostních, výhodně nižším než 4 % hmotnostní, obzvláště nižším než 3 % hmotnostní, ve formě směsných kondensátů z vůči formaldehydu trifunkčních fenolů a alkylidenfenolů v molárním poměru fenolických hydroxylových skupin v trifunkčních fenolech k hydroxylovým skupinám v alkylidenfenolech 9 : 1 až 3 : 7 , výhodně 7 : 1 až 3 : 5 , obzvláště 5 : 1 až 2 : 3 , s formaldehydem v molárním poměru sumy fenolických hydroxylových skupin k f ormaldehydu 1 : 1,2 až 1 : 2,0 , výhodně 1 : 1 až 1 : 1,8 .

Pod pojmem vůči formaldehydu trifunkční fenoly se rozumí fenoly, ve kterých jsou obě o-polohy a p-poloha k fenolické hydroxylové skupině nesubstituovaná a tedy reaktivní .

Jako vůči formaldehydu trifunkční fenol je nejlépe vhodný fenol samotný. Je ale také možné použít alkylfenoly, například m-kresol nebo m-ethylfenol. Trifunkční fenoly se mohou použít jednotlivě nebo také ve směsi.

Přídavně k těmto trifunkčním fenolům je možno spolupoužít nepatrná množství, výhodně až 10 % molových, ob-.

zvláště až 5 % molových, vztažer ' na množství trifunkčních fenolů, jiných sub „ituc aných ůči formaldehydu bifunkčních nebo monofunkčních fenolů, jako je například o-kresol nebo p-kresol.

Alkylidenpolyfenoly jsou sloučeniny, ve kterých se vyskytují alespoň dva fenolové zbytky, spojené alkylidenovým můstkem. Jako alkylidenpolyfenoly slouží například novolaky z fenolu a oxosloučenin. Číselný střed molekulových hmotností těchto novolaků je výhodně v rozmezí 200 až 1000, obzvláště v rozmezí 400 až 750 . Vedle fenolu, použitého pro výrobu novolaků, mohou být obsažena také nepatrná množství substituovaných fenolů. Jako vhodné oxosloučeniny přicházejí při výrobě novolaků v úvahu například acetaldehyd, propionaldehyd, butyraldehyd, isobutyraldehyd nebo vyšší aldehydy s až 10 uhlíkovými atomy, výhodně však formaldehyd. Mohou se také použít směsi novolaků z různých oxosloučenin.

Jako alkylidenfenoly jsou také použitelné bisfenoly, spojené methylenovými, ethylidenovými, propylidenovými, isopropylidenovými, butylidenovými nebo isobutylidenovými můstky, nebo jejich směsi. Tyto alkylidenbisfenoly mohou'také nést alkylové substituenty, výhodně s 1 až 4 uhlíkovými atomy. Obzvláště výhodné je použití isopropylidenovým můstkem spojeného bisfenol 2,2-difenylolpropanu.

Resoly podle předloženého vynálezu mohou pro vázání přebytečného formaldehydu obsahovat látky vázající formaldehyd v množství až 10 % hmotnostních, výhodně až 5 % hmotnostních. K tomu jsou principielně vhodné všechny látky, které s formaldehydem spontánně reagují, jako je například dikyandiaraid, melamin, močovina, ethylenmočovina a jiné cyklické močovinové deriváty, guanidin, benzoguanaminy a jiné látky tvořící aminoplasty.

Předmětem předloženého vynálezu je dále způsob výroby výše uvedených resolů. Výroba těchto resolů probíhá v homogenní fázi za podmínek, obvyklých v technologii fenolových pryskyřic, při teplotě v rozmezí 20 až 100 °C , výhodně 40 až 80 °C .

Výhodně se do reakční směsi přidávaj i basické katalysátory, jako jsou například aminy, oxidy kovů alkalických zemin, hydroxidy kovů alkalických zemin nebo hydroxidy alkalických kovů, obzvláště hydroxid sodný. Výhodně se katalysátory po ukončení vlastní reakce neutralisují přídavkem kyseliny.

Podstatný je pro způsob podle předloženého vynálezu okamžik přídavku alkylidenfenolu. Předčasný přídavek vede k pryskyřicím s velmi vysokým obsahem fenolu (srovnávací příklad 3) . Alkylidenfenol se však nesmí také přidat příliš pozdě, neboř potom se negativně ovlivní viskosita, snášenlivost s vodou a také jiné důležité provozně technické vlastnosti.

Z uvedených důvodů je potřebné přesně kontrolovat průběh reakce měřením viskosity a obsahu formaldehydu. Optimální vedení reakce spočívá v tom, že se nejprve předloží trifunkční fenoly a popřípadě monofunkční a bifunkční fenoly s celkovým množstvím formaldehydu a katalysátoru a nechají se odreagovat, dokud není zreagováno 50 až 90 % , výhodně 60 až 90 % použitého formaldehydu. Potom se přidají alkylidenpolyfenoly a reakce se vede až do požadovaného koncového bodu, který se zpravidla stanovuje měřením viskosity produktu.

Pro redukci obsahu formaldehydu v resolu se může po ukončení reakce přidat látka vázající formaldehyd.

Předmětem předloženého vynálezu je dále použití resolů podle předloženého vynálezu jako pojiv pro tmelové pryskyřice, laminovací pryskyřice a impregnační pryskyřice pro porézní tvarové díly nebo také jako pojiv pro lístkovité brusné prostředky.

Obzvláště při výrobě tmelů se do resolů přidávají všeobecně vhodná plnidla, výhodně grafitová moučka nebo koksová moučka. Další, jinak ve tmelech obvyklé přísady, jako jsou epoxidové sloučeniny, chloralkany a deriváty furanu, je možno u resolů podle předloženého vynálezu vypustit. Pokud je však zapotřebí, je však samozřejmě možné tyto přísady použít. K resolům podle předloženého vynálezu je možno také přidávat ještě organická rozpouštědla. Při tom jsou výhodná taková, která nejsou toxická, jako je například aceton.

Vytvrzování resolů se při použití resolů podle předloženého vynálezu pro impregnaci a přó' brusné prostředky provádí výhodně zahřátím. Aby se dosáhlo dobrého vytvrzení resolů ve tmelech a laminátech, obzvláště při použití při nízkých teplotách, je obvykle nutné přidávat jako katalysátory silné anorganické nebo organické kyseliny, jako jsou například sulfonové kyseliny. Může být také výhodné používat nebo spolupoužívat sulfochloridy jako latentní kyseliny. Podrobný popis přípravy tmelů, jakož i metod pro jejich zkoušení, je popsán v již výše uváděných spisech EP-A 0 158 871 a US-A 3 977 218 .

Tmely, obsahující resolové pryskyřice podle předloženého vynálezu, mají všechny potřebné vlastnosti konvenčních tmelů a maj í kromě toho podle vynálezu výhodu nižšího obsahu fenolu a k tomu dobrou oddolnost vůči chemikáliím.

Příklady provedení vynálezu

Následující příklady provedení slouží k bližšímu objasnění vynálezu. Zde uváděné díly a procenta se vždy vztahují ke hmotnosti, pokud není uvedeno jinak.

Příklad 1

Používá se skleněná nádoba, opatřená míchadlem, teploměrem, vytápěním a chlazením.

282 dílů fenolu se roztaví, smísí se se 30,3 díly hydroxidu sodného (33%) a reakční směs se zahřeje na teplotu 60 °C . Potom se v průběhu jedné hodiny přidá nejprveílů vodného 37% roztoku formaldehydu a 173,3 dílů paraformaldehydu (91%) a reakční směs se míchá při teplotě 60 °C , až po 2 hodinách po ukončení přídavku formaldehydu je obsah formaldehydu v reakční vsázce 7,12 % , což odpovídá spotřebě formaldehydu 72 % . V tomto okamžiku má reakční roztok viskositu 137 mPa.s (23 °C) , zbytek po odpaření (1 h/135 °C) 71 % a neomezenou snášenlivost s vodou. Nyní se ke vsázce přidá 228 dílů 2,2-difenylolpropanu a směs se míchá, dokud se po 150 minutách nedosáhne viskosity 160 mPa.s (23 °C) . V tomto okamžiku obsahuje reakční směs 1,7 % nezreagovaného formaldehydu, 3,8 % volného fenolu, zbytek po odpaření (1 h/135 °C) činí 79,6 % a snášenlivost s vodou je 1:1,6 (23 °C) . Výtěžek odpovídá použitým látkám.

Příklad při teplotě 60 °C form- aldehydu (37%) dokud se po 80 viskosity 1135 mPa.s

V aparatuře podle příkladu 1 se roztaví 329 dílů fenolu, smísí se se 60,5 díly hydroxidu sodného (33%) a se přidá 121,5 dílů vodného roztoku , jakož i 231 dílů paraformaldehydu (91%) . Tři hodiny po ukončení přídavku formaldehydu je při obsahu formaldehydu 3,4 % spotřebováno 90 % vsazeného formaldehydu. Reakční směs má viskositu 344 mPa.s , zbytek po odpaření (1 h/135 °C) 71,3 % a je s vodou mísitelná v každém poměru. Nyní se ke vsázce přidá 171 dílů 2,2-difenylolpro panu a směs se míchá při teplotě 60 °C minutách reakční doby nedosáhne (23 °C) . V tomto okamžiku obsahuje pryskyřice 1,7 % nezreagovaného formaldehydu, 1,7 % volného fenolu, zbytek po odpaření (1 h/135 °C) činí 75,1 % a snášenlivost s vodou je 1 : 1,95 (23 °C) . Vsázka se potom nechá dále reagovat při teplotě 60 °C až se po další hodině dosáhne viskosity 1600 mPa.s (23 °C) . Obsah volného formaldehydu při tom poklesne na 1,3 % a snášenlivost s vodou zůstane prakticky nezměněna 1 : 2 . Obsah volného fenolu činí 1,6 % . Na 300 dílů pryskyřice se nyní přidá 10 dílů močoviny a vsázka se míchá další hodinu při teplotě 60 °C a potom se ochladí. Při nezměněném obsahu fenolu 1,6 % činí obsah nezreagovaného formaldehydu 0,4 % . Viskosita nyní činí 1820 mPa.s a snášenlivost s vodou je 1 : 2,1 .

Příklad

V aparatuře podle příkladu 1 se nechá reagovat 30,34 dílů hydroxidu sodného (33%) formaldehydu (37%) a 13,97 při teplotě 60 °C formaldehydu 4,2 % , 23,97 dílů vodného roztoku dílů paraformaldehydu (91%) Po třech hodiních se dosáhne obsahu Potom se přidá 24,53 dílů 2,2-difenylolpropanu a kondensuje se dále při teplotě 60 °C , přičemž se po sedmi hodinách dosáhne viskosity 800 mPa.s (23 °C) . Potom se přidá 4,6 dílů močoviny, vsázka se udržuje další hodinu při teplotě 60 °C , načež se ochladí. Pryskyřice má viskositu 750 mPa.s (23 °C) , zbytek po odpaření je 70,5 % (1 h/135 °C) , obsah fenolu činí 2,8 % , snášenlivost s vodou při teplotě 23 °C je 1 : 0,9 a obsah formaldehydu je 0,27 % .

Tato pryskyřice se technicky zkouší jako tmel. K tomu se smísí 70 dílů roztoku pryskyřice s tvrdou moučkou, což je přípravek z 50 dílů grafitové moučky, 44 dílů koksové moučky a 6 dílů benzensulf ochloridu. Maximální doba zpracování směsi činí 75 minut při teplotě místnosti. Potom směs vytvrdne na pevné tmelové těleso. Po 24 hodinách činí povrchová tvrdost (Shore D) 55 jednotek, po 48 hodinách 65 jednotek. Po skladování po dobu 8 dnů činí modul λ

elasticity vytvrzené tmelové hmoty 0,715 . 10 N.mnr .

Dodatečné smrštění se měří následujícím způsobem :

Zkušební tělesa :

Válec o průměru 2,5 cm a délce 9,5 cm.

Na obou koncích se umístí měrné značky ze skla. Celková délka zkušebních těles s měrnými značkami činí asi

10,5 cm.

Výroba zkušebních těles :

Tmel se naplní do formy z polyethylenu a vytvrzený tmelový válec se vyjme po 24 hodinách.

Měření :

První měření (vztažné měření) se provádí bezproedně po vyjmutí zkušebního tělesa z formy po umístění r rných značek za pomoci mikrometrického šroubu. Číselné údaje jsou mírou pro lineární smrštění, vyjádřeno v procentech, vztaženo na výchozí délku zkušebního tělesa při teplotě místnosti.

Dodatečné smrštění vytvrzeného tmelu činí :

Doba lineární smrštění

8 d	0,1368 %
14 d	0,1578 %
21 d	0,1824 %
28 d	0,2070 %
50 d	0,2140 %

Zkouška oddolnosti tmelu :

Zkouška oddolnosti se provádí podle směrnice Chemická oddolnost potahových, vykládacích a spárovacích hmot DECHEMA .

Zkušební tělesa :

Válec o průměru 2,5 cm a délce 2,5 cm.

Výroba zkušebních těles :

Měření oddolnosti :

Zkoušení oddolnosti se provádí po 8 dnech skladování zkušebních těles při teplotě místnosti vložením do odpovídající kapaliny při teplotě místnosti. Po proběhnutí 1000 h se zkušební tělesa z této kapaliny vyjmou a provede se pozorování podle následujících kriterií :

změna hmotnosti v procentech, vztaženo na hmotnost před vložením, vzhled se zřetelem na lesk povrchu, barvu, tvorbu trhlin a botnání, povrchová tvrdost Shore D ve srovnání s výchozí hodnotou před vložením, pevnbost v tlaku ve srovnání s výchozí hodnotou před vložením.

Vyhodnocení :

Pro hodnocení tmelu jako oddolného platí následující kriteria :

povrch nezměněn změna hmotnosti až max. 2 % snížení pevnosti v tlaku až max. 10 % .

Tmely podle předloženého vynálezu jsou oddolné vůči chloroformu, 20% kyselině octové, 20% kyselině chlorotoluenu a destilované vodě. oddolná vůči butylacetátu a tělesa nejsou oddolná vůči vodíkové, 20% kyselině sírové,

Zkušební tělesa j sou podmínečně 70% kyselině sírové. Zkušební acetonu, bělícímu louhu, 15% hydroxidu sodnému a 15% kyselině dusičné. Jejich oddolnost odpovídá oddolnosti konvenčních tmelů na basi fenolových pryskyřic.

Příklad (srovnávací)

Technické zkoušení konvenční fenolové pryskyřice jako tmelu

Roztok konvenčního tmelu na basi fenolové pryskyřice Asplit CN (firmy Hoechst AG) s obsahem volného fenolu 8,2 % , obsahem volného formaldehydu 0,4 % a viskositou 830 mPa.s se zbytkem po odpaření (1 h/135 °C) 72 % se zpracuje s tmelovou moučkou podle příkladu 3 na tmelová tělesa. Zkouška dodatečného smrštění dává následující hodnoty :

Doba lineární smrštění

8 d	0,1754	%
14 d	0,1894	%
21 d	0,2070	%
28 d	0,2140	%
50 d	0,2210	%

Zkouška chemické oddolnosti poskytuje stejné hodjako jsou popsané v příkladě 3 .

Příklady 2.1 - 2.4

Aby se zjistil vliv molárního poměru fenolu k formaldehydu a při tom nastaveného obsahu nezreagovaného fenolu a forraaldehydu na dodatečné smrštění, vyrobí se konvenční resolý a zkoušejí se jako tmely. Při výrobě resolů se postupuje následujícím způsobem :

V aparatuře podle příkladu 1 se roztaví 940 dílů fenolu, přidá se 60,5 dílů hydroxidu sodného (33%) a při teplotě 70 °C se tato směs nechá reagovat s vodným formaldehydem a paraformaldehydem, dokud se nedosáhne viskosity 800 mPa.s (23 °C) . Vstupy vodného formaldehydu a paraf ormaldehydu, jakož i vlastnosti a charakteristické hodnoty ukazuje následující tabulka I :

Tabulka I

Pokus	2.1	2.2	2.3	2.4
molární poměr fenol : formaldehyd	1:2,2	1:2,0	1:1,8	l:l,i
množství formaldehydu (37%)	270 g	270 g	270 g	270 ;
množství paraformaldehydu (91%)	616 g	550 g	486 g	412 ;
viskosita (mPa.s /23 °C/)	780	840	800	780
zbytek po odpaření (1 h/135 °C) (%)	72,2	74,3	74,4	73,9
snášenlivost s (23 °C)	1:1,6	1:1,2	1:0,9	l:0,i
zbytkový obsah formaldehydu (%)	4,03	3,0	1,45	1,25
zbytkový obsah fenolu (%)	4,6	5,8	7,7	9,75

Při technických zkouškách tmelů se ukázalo, že jejich chemická oddolnost je srovnatelná s oddolnosti tmelů podle příkladu 3 a srovnávacího příkladu 1 . Při měření dodatečného smrštění se zjistily hodnoty, uvedené v následující tabulce II ;

Tabulka II

Čas/pokus	2.1	2.2	2.3	2.4
8 d	0,1817 %	0,1800 %	0,1754 %	0,1447 %
14 d	0,2278 %	0,2103 %	0,1894 %	0,1052 %
21 d	0,2524 %	0,2424 %	0,2070 %	0,1298 %
28 d	0,3105 %	0,2929 %	0,2140 %	0,1538 %
50 d	0,3807 %	0,3456 %	0,2210 %	0,1859 %

Příklad 3 (srovnávací)

V aparatuře podle příkladu 1 se roztaví 30,34 dílů fenolu a 24,53 dílů 2,2-difenylolpropanu, smísí se se 3,25 díly hydroxidu sodného a tato směs se nechá reagovat se 23,97 díly vodného roztoku formaldehydu (37%) a 13,97 díly paraformaldehydu (91%) . Po přídavku formaldehydu se nechá reakční směs reagovat po dobu 3 hodin při teplotě 60 °C až do dosažení viskosity 207 raPa.s . Vzhledem k tomu, že reakce probíhá při této teplotě příliš pomalu, vede se nyní kondensace po dobu 6 hodin při teplotě 70 °C až do dosažení viskosity 850 mPa.s a potom se ukončí. Obsah formaldehydu činí 1,13 % a snášenlivost s vodou při teplotě 23 °C je 1 : 1,7 . Obsah volného fenolu je 11,3 % .

ρΎ// r<r- 16’ 5Γ0 Cl ;-;ν.ΗΛ 2. .-i c jUOSMSnA ι 7 6 iX ι í i 0!?;0

I

J !

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY ' i > (’ ' Q

I i

I ΊΛ

I ·?

I . 1. Resoly pro tmely, lamináty, impregnace a brusné prostředky s nízkým dodatečným smrštěním a s obsahem volného * fenolu nižším než 5 % hmotnostních ve formě směsných kondensátů z vůči formaldehydu trifunkčních fenolů a alkylidenpolyfenolů s molárním poměrem fenolických hydroxylových skupin v trifunkčních fenolech k hydroxylovým skupinám v alkylidenpolyfenolech 9 : 1 až 3 : 7 s formaldehydem v molárním poměru sumy fenolických hydroxylových skupin k formaldehydu 1: 1,2 až 1:2,0.
2. Resoly podle nároku 1 , vyznačující se tím, že trifunkčním fenolem je fenol.
3. Resoly podle nároku 1 , vyznačující se tím, že alkylidenpolyfenoly jsou novolaky z fenolu a formaldehydu, jejichž číselný střed molekulové hmotnosti je v rozmezí 200 až 1000 .
4. Resoly podle nároku 1 , vyznačující se tím, že alkylidenpolyfenoly jsou bisfenoly s methylenovými, ethylidenovými, propylide. novými, isopropylidenovými, butylidenovými nebo isobutylidenovými můstky.
5. Resoly podle nároku 1 , vyznačuj ící t í m , že obsahuj í látky vá- ι1 zaj ící formaldehyd.
6. Způsob výroby resolů podle nároku 1 za přítomnosti basických katalysátorů při teplotě v rozmezí 20 až 100 °C , vyznačující se tím, že se v prvním stupni předloží celkové množství trifunkčních fenolů a formaldehydu a reakce se vede až do zreagování 50 až 90 % použitého formaldehydu a potom se přidají alkylidenpolyfenoly a směsná kondensace se vede dále.
7. Způsob podle nároku 6 , vyznačující se tím, že se na konci směsné kondensace přidá látka vázající formaldehyd.
8. Způsob podle nároku 6 , vyznačující se tím, že se katalysátor po ukončení reakce neutralisuje nebo částečně neutralisuje.
9. Použití resolů ce. podle nároku 1 jako tmelové pryskyři- 10. Použití resolů kyřice. podle nároku 1 jako laminovací prys- 11. Použití resolů podle kyřice pro porésní tvarové nároku díly. 1 jako impregnační prys- 12. Použití resolů podle kovité brusné prostředky. nároku 1 jako pojivá pro list-