CZ246998A3

CZ246998A3 - Farmaceutický prostředek

Info

Publication number: CZ246998A3
Application number: CZ982469A
Authority: CZ
Inventors: Lawrence D. Horwitz
Original assignee: Board Of Regents Of The University Of Colorado
Priority date: 1996-02-09
Filing date: 1997-02-07
Publication date: 1998-11-11
Also published as: HUP9901969A3; CN1097457C; EP0910355A4; CA2246236C; EA200000762A1; CN1210461A; AU2264497A; EA001800B1; ATE227125T1; JP2001500104A; EP0910355A1; AU713754B2; CZ291763B6; DE69716914T2; HUP9901969A2; EA199800665A1; ES2185909T3; CA2246236A1; DE69716914D1; EP0910355B1

Description

Vynález se týká farmaceutického prostředku pro léčbu ischemických chorob na bázi N-merkaptoalkanoylcysteinových derivátů. Tyto sloučeniny rovněž chrání tkáň proti škodlivý™ vlivům reaktivních kyslíkatých látek.

Dosavadní stav techniky

Při akutních stavech infarktu myokardu se srdeční tkáň poškodí dvěma následnými pochody: hypoxií v ischemické fázi a oxidativně ve fázi reperfuzní. Srdeční tkáň, poškozená v ischemické fázi může být zachráněna znovuobnovením krevního toku do ischemické oblasti reperfuzí. Dodání krve obsahující kyslík však může způsobit poškození v důsledku tvorby reaktivních kyslíkatých látek (Biochim. Biophys. Acta, 890; 32-88 (1987)). Má se za co, že při poškození buněk myokardu, vystavených iscnemii.

a reperfuzí hrají zvláště významnou roli dvě kyslíkaté lánky, peroxid vodíku a superoxidový radikál (Free Radical Res. kommun. 9: 223-232 (1990); Basic Res. Cardiol. 84: 191-196 (1939)).

K poškození peroxidem vodíku a superoxidovým radikálem dochází, když v přítomnosti železa se tvoří vysoce toxické hydroxylové radikály (Am. J. Physiol. 266: H121-H127 (1994)). Hydroxylové radikály se též mohou tvořit současnou tvorbou superoxidovér.o radikálu a kysličníku dusičitého a tato reakce by mohla rovně způsobit poškození tkáně. (Biochemical J. 281; 419-424 (1992)). Pokud se peroxid vodíku, superoxidový radikál nebo jiné reaktivní kyslíkaté látky nahromadí během reperřuzní fáze, může dojít k různým toxickým reakcím, vedoucím k poškození buněk myokardu nebo k jejich smrti. Podobně se může poškodit srdeční tkáň i při srdeční chirurgii, kdy při bypassu nebo jiné manipulaci dojde k ischemické fázi, následované fází reperřuzní. V důsledku ischemie a reperfuze a tvorby reaktivních kyslíkatých látek může podobně dojít i k poškození jiných orgánů jako mozku,

I * · ' • · · · ledvin nebo střev (J. Appi. Physiol. 71: 1 185- 1195 (1991);

Kídney lne. 40: 1041-1049 (1991) ) . Poškození v důsledku tvorby reaktivních kyslíkatých látek, které se pravděpodobně tvoří při ischemii a reperíuzi, se objevuje rovněž během transplantace orgánů jako srdce, ledvin, jater nebo plic (J. Tnorax.

Cardiovasc. Surgery 103: 945-951 (1992); Clinical

Transpiantation 9: 171-175 (1995)). Reaktivní kyslíkaté látky mohou také poškodit koronární tepny nebo jiné cévy buď jako důsledek vystavení ischemii a reperíuzi (Am. J. Physiol. 260: K42-H49 (1590)) nebo za jiných okolností, kdy mohou přispívat k ateroskleroze (Proč. Nati. Acad. Sci. U.S.A. 84: 2995-2993 (1537)) . Ačkoliv ischemie a následná reperfuze jsou obvyklými příčinami tvorby reaktivních kyslíkatých látek v myokardu a cévách, mohou se tyto reaktivní kyslíkaté látky tvořit i jinými mechanizmy. Tak například hromadění reaktivních kyslíkatých látek hraje roli při selhání srdce (Free Radical Riologv Med. 14: 643-647 (1993)). Tvorba superoxidového radikálu nebe jiných reaktivních kyslíkatých látek v cévní tkáni může způsobit toleranci k určitým lékům, užívaným k léčbě srdečních chorob, jako nitroglycerinu a příbuzných nitrátů (J. Clin.

Tnvest. 95: 167-194 (1995)).

Je proto žádoucí najít léčebné metody, které nemají výšeuvedené problémy při. ischemii a reperíuzi. Konkrétně jsou žádoucí metody reperfuze, při kterých jsou neutralizovány efekty reaktivních kyslíkatých látek. Tento vynález se týká derivátů

N-merkaptoalkanoylcysteinu, které zmírňují nebo zabraňují toxickému působení reaktivních kyslíkatých látek, včetně (ale nikoliv výhradně) peroxidu vodíku a superoxidického radikálu, aniž by samy tkáň poškozovaly.

Je známo, že N-merkaptoalkanoylcysteínové deriváty jsou užitečné při mnoha farmaceutických aplikacích, například při léčbě jaterních a autoimunních onemocnění jako reumatické artritidy (viz japonský vykládací spis č. 2-776) .

• · • ·· » · * · * < » · ¹ ·· ··

N-Merka:

ucillamin (N-(2-methyl - 2-merkaptoéž nazývaný 2-msrkaptoisobutyroyiCentový spis 4,305,956) následujícího

CH - COOH

SH ni

SH je užitečný v mnoha farmaceutických aplikacích: jako prostředek rozpouštějící hleny (viz japonsý vykládací spis č. 53-5112), jako antireumatický prostředek (viz japonský vykládací spis č.

>rostředek pro léčbu zákalů (viz japonský 55-92315), jako prostředek pro léčbu cukrovky jvý spis č. 4-154721) a jako prostředek pro léčou osteoporózv (viz japonský vykládací spis č. 4-154722).

Jano homolog, N-(2,2-dimethyl·-3-merkaptopropionyl)-L-cystein (viz ÍJ.S- caterzový spis 5,292,926), dále nazývaný sloučenina A, následujícího vzorce:

b 5 - b 10 2 Q ,	j ako pr

vyκlapací	spis C.3
(viz japon	.ský vykl

rt

-^3

C

CH

I

SH

CO - NH

CH

I

SH

COOH zaxau.

aponský vykládací spis č. reutických aplikací, týkajících ss bucillaminu, sloučeniny A nebo jiných N-merkaptoaikancylcysteinú nepopisuje ani nenavrhuje použití těchto sloučenin pro prevenci nebo léčbu reperfuzního poškozeni

2-Merkactoorocionvlalvcin ÍMFG) vzorce —3 :o

NH

CHCOOH

SH a příbuzné sloučeniny, včetně bucillamínu, (nikoliv však sloučenina A) byly testovány na schopnost léčit mitochondiální disfunkci a pcstischemické myokardiální poškození (Arzneim-Forschung Drug Research 35: 1394-1402 (1985)). Tato studie naznačuje, že si.ouč^nina, která je schopna chránit mitochcndriální funkci (zjištěno několika in vitro testy) bude .LU U i iřd ui SUílUJpiia UUíafiiC OliU-kv pL£Cí ρθ3ΚθΖ·~ιΊ.χΓΓί ISChcZli a reoerfuzí. Podle publikovaných výsledků všechny testované thtoly alespoň částečně znovu spřažují mitochondrie, rozpřažené PCCP, a většina testovaných thioiů, včetně MPG a bucillaminu, chrání mitochondriální funkci před stárnutím. Při studiu zvýšeni aortálního toku v preparátu pracujícího krysího srdce, které je zřejmě klíčovým experimentem, vyhodnocujícím schopnost testovaných sloučenin zlepšit poškozenou srdeční funkci, bylo však zjištěno, že MPG a jeho oxidovaný dimer významně zvyšují aortální průtok, zatímco bucillamm a mnoho jiných thíolů měly pouze nepatrný efekt. Tato studie naznačuje, že MPG, ale nikoliv thíoly všeobecně, ani bucillamin, nebudou terapeuticky vhodné pro léčbu reperfuzního poškození.

V protikladu k publikovaným, výsledkům tento vynález ukazuje, že bucillamin, jeho homolog sloučenina A, a strukturně příbuzné · · · « · « • 4 «·

N-merkaotoalkanoylcvstemy, jsou vy kultivovaných srdečních myccytů proti. oxidační a jsou v tomto cestu asi ova.ciat ncmnem. n—z

Podstata vynálezu

Vynález se týká použití N-merk; obecného vzorce I . t t a _ x a r. o v i o v s t e i n o v v c η aer: v a c u

RCO

Nr

R

CRN

S — Rkde R¹ a R² nezávisle na sobě jsou alkylové skupiny, zvláště nižší alkylové skupiny, je karboxylová skupina nebe cd ní odvozená esterová nebo amidová skupina;

R⁴ a R° nezávisle na sobě jsou zvoleny ze skupiny obsahující atom vodíku, alkylovou skupinu, aikanoylcvou skupinu, fenyl-alkylovou skupinu nebo fenylkarbonylovou skupinu, a benzenové jádro- ve fenyl-alkylové a fenylkarbonylové skupině může být substituováno alespoň jedním substituentem ze skupiny obsahující atom halogenu, alkylovou skupinu, hydroxylovou skupinu, alkoxylovou skupinu, alkylendioxyiovcu skupinu, nitroskupinu, aminovou skupinu a aikylaminovou skupinu; n je celé číslo, které je 0 nebo 1; a

A je nižší alkylenové skupina jako například skupina nebo jejích farmaceuticky přijatelným solí, popřípadě spolu s farmaceuticky přijatelným nosičem, • · » · · κ - ; z i; z· τ .nuzné rea.rz iv:

pro přípravu farmaceutického cr chorob jako je infarkt myokardu, mozkový infar.<· akc ,e se i KS,

Q X' <1 při kterých dochází k poškození savčí tkl kyslíkatými látkami.

Pro všechny skupiny R ve vzorci 1, které jsou alkylová skupina, alkenylová skupina, fenyl-alkylová skupina, alkancyiová skupina alkoxylová skupina, alkylendioxylová skupina nebo alkylaminová skupina, jsou preferovány takové skupiny, které obsahuji 1 až 6 atomů uhlíku (t.j. nižší alkylovou skupinu).

Preferovány jsou takové deriváty N-merkaptoaikanoylcystein které jsou farmaceuticky podstatně účinnější než MPG při prevenci poškození buněk reaktivními kyslíkatými látkami, vznikajícími během reperfuze ischemických orgánů. Výhodné N-me rkaotoalkánov1 iCVSú 2ΠΟ V·

Ί 9 «

R a R jsou nižší alkýlové skupiny (mající 1 az 5 atomu uhlíku); ve kterých R⁴ a R⁵ jsou atom vodíku nebo methylová skupina; a ve kterých A je skupina Výhodné

N-merkaptoalkanoylcysteinové deriváty pro léčbu ischemických chorob jsou bucillamin a sloučenina A.

Vynález se rovněž týká aplikace sloučeniny obecného vzorce I nebo její farmaceuticky přijatelné soli, spolu s farmaceuticky přijatelnými nosiči, pro ochranu živé savčí tkáně před poškozením v důsledku působení reaktivních kyslíkatých látek, vznikajících při obnovení krevního teku do orgánu po předchozím přerušení toku. Preferované sloučeniny vzorce I jsou bucillamin a sloučenina A.

Tento vynález se rovněž týká použití sloučenin obecného vzorce I pro konzervaci savčích orgánů, tkání orgánů nebo jiných tkání během transplantačních procedur. Taková sloučenina se přidá v účinném množství do konzervačního roztoku, ve kterém je orgán nebo tkáň uchovávána během transplantace.

• · · » a

Některé ze sloučenin podle vynálezu mají ve vodě kyselou hcdnct; pH, a proto muže být nutné neutralizovat jejich vodné i. z bází, jako je NaOH, aby se s výhodou dosáhlo fyziologické hodnoty pH.

Sloučeniny podle vynálezu se mohou snadno aplikovat jakýmkoliv způsobem, vhodným pro léčbu dané ischemioké poruchy, mezi jiným orálně nebo parenterálně. Mohou být okamžitě podány napřikla během reperfuze, aby se rychle neutralizovalo škodlivé působení reaktivních kyslíkatých látek.

Definice

Termíny, používané níže, mají následující významy:

Název alkylová skupina má svůj standardní význam a znamená lineární nebo rozvětvenou alkylovou skupinu. Nižší alkylová skupina znamená alkylovou skupinu o 1 až 6 atomech uhlíku a zahrnuje například methylovou skupinu, ethylovou skupinu, propylovou skupinu, pentylovou skupinu, hexvlovou skupinu, isopropylovou skupinu, ísobutylovou skupinu, isopentylovou skupinu, isohexylovou skupinu, terč-butylovou skupinu a terc-pentylové skupiny. Preferované nižší alkylové skupiny jsou methylová skupina a ethylová skupina.

Název alkoxylová skupina má svůj standardní význam a znamená lineární nebo rozvětvenou alkoxylovou skupinu. Nižší alkoxylovJ skupina znamená alkoxylovou skupinu, obsahující 1 až 5 atomů uhlíku a zahrnuje například methoxylovou skupinu, ethoxylovcu skupinu, propoxylovou skupinu, pentoxylovou skupinu, hexyloxylovou skupinu, isopropoxylovou skupinu, isobucoxylovou skupinu, isopentoxylovou skupinu, isohexyloxylovou skupinu, terč-butoxylovou skupinu a terc-pentoxylovou skupinu. Preferované nižší alkoxylové skupiny jsou methoxylová skupina a ethoxylová skupina.

Názvy alkanoylová skupina’¹, alkylenová skupina • · ·* · »4 · · ·

Q · · · ·

- σ - ·· *·· a alkylendioxylová skupina mají standardní význam v oboru. PoKud. j sou tyto názvy modifikovány slovem nižší, znamenají lineární nebo rozvětvené skupiny s počtem uhlíkových atomů od í nebo 2 (podle charakteru dané skupiny) do asi 6.

Aikylendioxylové skupiny mají lineární nebo rozvětvenou aikylenovou skupinu mezi dvěma atomy kyslíku. Typické alkanoylové skupiny jsou mezí jiným: acetylová skupina, prcpior.ylová skupina, butyrylová skupina, valerylová skupina, nebo pivaloylová skupina. Preferovaná alkanoylová skupina je acetylová skupina. Typické alkenylové skupiny jsou methylenová skupina, ethylenová skupina, trimethylenová skupina, hexamethylenová skupina, propylenová skupina, (ethyl)methylenová skupina a (dimethyl)methylenová skupina. Typické aikylendioxylové skupiny jsou methylendioxylovš skupina, ethylendioxylová skupina, propylendioxylová skupina a (diethyl)methylendioxylová skupina.

Název fenyl-alkylová skupina znamená skupinu obsahující fenylovou skupinu a lineární nebo rozvětvenou alkylovou skupinu. Fenyl-alkylová skupina může být k hlavní struktuře připojena buď alkylovou skupinou, jako například u benzylové skupiny, nebo může býc připojena fenylovou skupinou, jako například u (4-methyl)fenylové skupiny. Fenylové jádro ve fenyl-alkylové skupině může být substituováno alespoň jedním substituentem ze skupiny obsahující atom halogenu (s výhodou atom fluoru, atom chloru nebo atom jodu), nižší alkylovou skupinu, hydroxylovou skupinu, nižší alkoxylovou skupinu, nižší alkylendioxylovou skupinu, nitroskupinu, aminovou skupinu a nižší alkylaminovou skupinu.

Názvy esterová skupina nebo amidová skupina znamenají normální estery nebo amidy karboxylových kyselin. Nižší alkylestery zahrnují methylestery, ethylestery, isopropylestery, butylestery a hexylestery. Estery zahrnují, fenyl-alkylestery jako například benzylestery. Amidy zahrnují amidy s amoniakem nebo s nižšími primárními nebo sekundárními alkylaminy jako jsou methylamin, dimethylamin, ethylamin, diethylamin; nebo amidy s tenvl-alkvlaminy jako je benzylamin.. Preferované estery jsou methylestery, ethylestery nebo benzylestery. Preferované amidy jsou amidy s amoniakem nebo amidy s methylaminem, dimethylamínem, etňvlaminem nebo diethylaminem.

Farmaceuticky přijatelné soli látek podle vynálezu jsou takové, které mokou být použity v léčebných prostředcích podávaných savcům nebo lidem. Mezi jiným jsou to soli s alkalickými kovy nebo kovy alkalických zemin, amonné soli a soli s organickými aminy jeko diethylaminem nebo triethanolaminem.

Látky podle vynálezu zahrnují diastereoisomery a optické isomery sloučenin, jejichž vzorce jsou specifikovány. Vynález rovněž . zahrnuje sloučeniny specifikované ve formě jejich hydrátů.

mt ,-*' τΊ ,--¹. C' podávání výšepoosaných fi-merkactoalkanoyl· cysteinových derivátů byla demonstrována při jejich aplikaci na kardiální myocyty dospělých krys. Byla popsána metoda, určující stupeň poškození buněk v srdečním svalu při expozici reaktivním kyslíkovým látkám, která se zakládá na měření množství laktátdehydrogenázy uvolněné z kultivovaných myokardišlních buněk (viz Am. J. Physioi. 266: H121-H127 (1394)). Množství uvolněné laktátdehydrogenázy je kvantifikováno měřením aktivity tohoto enzymu v jamkách, v prostředí, ve kterém jsou tyto buňky kultivovány. Tímto způsobem může být poškození vyhodnoceno buď přidáním peroxidu vodíku do jamek obsahujících kulturu myokardiálních buněk nebo přidáním směsi xanthinu a xanthinoxidázy, používané ke generaci peroxidu vodíku a superoxidického radikálu v jamkách. S použitím této metody jsou sloučeniny podle vynálezu testovány na kulturách myokardiálních buněk, aby se zjistilo, zda zabraňují nebo zmírňují škodlivé působení samotného peroxidu vodíku, nebo působení směsi xanthinu a xanthinoxidázy, produkující peroxid vodíku i superoxidový radikál.

Metoda hodnocení vhodnosti sloučenin podle vynálezu pro léčbu • · * · ) Γ* ν' , ;aktivními kyslíkatými iscnemitxym pcrncr. a ccnrat.u i 5. Z .< 3 ΓΓι 1

Hrudník krvsíhc samce se rozřízne. Do hrudní dutiny se zavede modifikovaný, vápníku prostý, Krebsův Ringerův pufrový roztok, předch.lazen.ý ledovou vodou, a srdce s přilehlou částí aorty se vvřízne. Do aorty se zavede kanyla pro perfuzí srdce necirkulační Lange.ndorf cvou technikou za použití kolagenázy a hyaluronidázy v modifikovaném Xrebsově Ringerově pufrovém .jícím 50 μΜ Ca²⁺· o teplotě 37 °C, který byl rozsoku, oosanu?: lasvcen kvslíkem % kysličníku uhličitého. Pak se oddělí komory a rozřežou se na male kousky, které se inkubují při teplotě 37 ’C v modifikovaném Krsbsově Ringerově roztoku, obsahujícím 50 μΜ Ca²⁺, který byl nasycen kyslíkem a 5 % kysličníku uhličitého. Tkáň se pak promyje a přidá se pří 4 tryosinový inhibitor, aby se strávila tkáň. Strávená tkáň se pak filtruje a centrifuguje. Buněčný koláč se suspenduje V TíC C. d R O V 3 3 A Τι K — 3 S O V R ⁷ T 3 Ϊ C- p Í1Ξ Σ’ o V έ ΓΠ zr o z t o R li _f o b S 3 R Ll j J_ C j_ i n 500 μΜ Ca~~. Aby se odstranily poškozené buňky a postupně se zvýšil obsah Ca“', provedou se tři gravitační sedimentace v 500 μΜ, 1 mM a 1,4 mM Ca^{z +} při 37 °C. Buňky se pak suspendují v kultivačním mediu, obsahujícím 5¾ telecí fetální sérum a 1,4 ? a v mM Ca“\ v mamkách o prumera 17 mm.

Buňky se kultivují 43 hodin, pak se promyjí a do jamek se opět přidá modifikovaný Krebsuv Ringeruv pufrový roztok obsahující 5¾ telecí fetální sérum a 1,4 mM Ca²⁺. Do jamek se přidá buď 100 nuM peroxidu vodíku (reagent grade) nebo směs 400 mM xanthinu a 3,8 mu xanthinoxidázy, spolu s testovanou sloučeninou nebo bez ní. Jamky, ke kterým nebylo přidáno žádné z činidel, slouží jako kontroly. Do jiných jamek se přidá detsrgent (polyoxyethylenf10)oktvlfenylether), který způsobí lýzi všech buněk.

Stupeň poškození buněk se měří jako index poškozeni (Cil) a je vyjádřen rovnicí

CTI (%) [(A - B) / (C - B)] x 100 • ·« ·♦» * prostředí v jamkách a laktátdehydrogenázy aktivita h obsahuj ících • *·* ·« kde A je aktivita laktátcehydrogenázy v s testovanými sloučeninami, 3 je aktivit v prostředí v kontrolních jamkách a T je laktátdehydrogenázy v přesíření v jamkác polyoxyethylen(10)oktylfenylether.

S použitím metod, popsaných výše, může být určeno uvolňování laktátdehydrogenázy z kultur myokardiálních buněk pro specifikované podmínky v rúznvoh časových intervalech, může být určena odpovídající hodnota Cil a pro každý časový in mohou vypočítat individuální výsledky.

rval se

Výsledky

Příklady výhodnosti testovaných sloučenin jsou uvedeny níže a výsledky jsou shrnuty v tabulkách 1 a 2. Tabulka 1 ukazuje ochranný účinek bucillamínu nebo sloučeniny A vůči myokardiálním buňkám vystaveným peroxidu vodíku a tabulka 2 ukazuje ochranný účinek bucillamínu vůči myokardiálním buňkám vystaveným peroxidu vodíku a superoxidovému radikálu, generovaným směsí xanthinu a xanthinoxidázy.

Každý výsledek uvedený v tabulce 1 představuje střední hodnotu ze dvou experimentů, prováděných trojmo (n = 6 jamek). Při expozici vůči peroxidu vodíku bez testovaných látek je hodnota Cil rovná 81,6 % po 4 hodinách a menší hodnoty poškození byly naměřeny po expozici 1 a 2 hodiny. Přídavek bucillamínu nebo sloučeniny A zřetelně snížil hodnotu CIT po 4 hodinově expozici a také po jednohodinové nebo dvouhodinové expozici. Stupeň ochrany bucillaminem nebo sloučeninou A závisel na koncentraci přidané sloučeniny. To dokazuje, že bucillamin nebo sloučenina A inhibují uvolňování laktátdehydrogenázy z kutur myokardiálních buněk v důsledku poškození, vyvolaného expozicí vůči peroxidu vodíku.

a · t a · ♦ ·

Tabulka 1 • * *♦

	Stupeň poškození buněk (%)
1 h	2 h·	4 h
Bez testované látky	36,5 .	74,7	81,6
Bucillamin 125 μΜ	17,8	32,6	41,0
250 μΜ	7,6	16,9	17,9
500 μΜ	3,9	6,6	8,3
Sloučenina A 125 μΜ	25,1	31,6	40,1
250 μΜ	10,ó	16,9	20,2
500 μΜ	9,1	11,0	13,8

Tabulka 2

	Stupeň poškozeni buněk (%)
1 h	2 h	4 h 1
Bez testované látky	0,7	10,3	62,1
Bucillamin 125 μΜ	1,0	0.3	17,6
250 μΜ	0,9	-1,5	4,3

Každý výsledek v tabulce 2 je průměrem z experimentů, prováděných trojmo ve třech sadách (n - 9 jamek). Když nebyla přítomna žádná testovaná sloučenina, expozice vůči xanthin/xanthinoxidáze vedla k podstatnému poškozeni buněk (CTI =62,1¾) po 4 hodinové expozicí, ale jen k malému poškozeni při kratších expozicích. Přidání bucillaminu snížilo podstatně poškození buněk po čtyřhodinové expozici vůči xanthin/xanthinoxidáze. Stupeň ochrany záležel, na koncentraci bucillaminu. Tyto výsledky potvrzují, že bucillamin inhibuje uvolňování laktátdehydrogenázy z kultur myokardiálních buněk v důsledku poškození xanthin/xanthinoxidázou, která generuje peroxid vodíku a superoxidový radikál.

« « , O - '0 7 U , i , , *.* t * ·» * ζ fl flfl·»·*···

I - « fl * · ·

T . . . '----- J Z . Y....._ -J _Λ „ < J, —-Ů- - 1. Ί - -) . r íjd/A jKdZjji. vybtiuvcuciic uva zabraňují poškození myokardiálních buněk pří působení reaktivních kyslikatých látek. Reaktivní kyslíkaté lát’ vznikají, když srdce nebo jiné orgány jsou podrobeny r^řpo přechodné ischemii.

Sloučeniny podle vynálezu mohou inhibovat uvolňování laktátdehydrogenázy z kultivovaných myokardiálních buněk, poškozených působením xanthin/xanthinoxidázy, která způsobuje tvorbu peroxidu vodíku a superoxidového radikálu. Sloučeniny podle vynálezu jsou prospěšné pro léčbu infarktu myokardu, mozkového infarktu nebo jiných stavůh, při kterých je přerušení krevního toku do orgánu následováno reperfuzí. Jsou rovněž prospěšné pro prevenci různých forem svalového poškození účinkem reaktivních kyslikatých látek, včetně expozice ischemii a reperfuzí, a vývoje aterosklerozy. Protože existují důkazy, že reaktivní kyslíkaté látky způsobují selháni srdce, nezávisle na ischemii a reperfuzí, sloučeniny podle vynálezu jsou rovněž vhodné pro prevenci nebo léčbu takového stavu. Protože existuji důkazy, že tvorba superoxidového radikálu nebo jiných reaktivních kyslikatých látek způsobuje toleranci na nitroglycerin a příbuzné sloučeniny, sloučeniny podle vynálezu jsou rovněž vhodné pro prevenci nebo léčbu takových stavů.

Testovací metoda, uvedená výše, ukázala, že některé sloučeniny podle vynálezu jsou významně účinnější než MPG při prevenci poškození buněk. Exemplární výsledky jsou zobrazeny na obrázku 1 pro bucillamin a na obrázku 2 pro sloučeninu A, ve srovnání s MPG, a s použitím indexu poškození buněk na bázi uvolňování LDH z buněk poškozených ^2^2' Tyto výsledky ukazují, že jak bucillamin tak sloučenina A jsou dvakrát tak účinné (počítáno na hmotnost) než MPG.

Kultivované kardiální myocyty z dospělých krys byly 4 hodiny vystaveny působení peroxidu vodíku (ř^C^) v přítomnosti bucillaminu (Buc) nebo MPG, nebo bez nich. Index poškození buněk • · · · vyjadřuje uvolňování laktátdehydrogenázy z poškozených

T o 1 o bs i i <’ τ 1 1 η γρ. ι n byl

2'_ίΓ_Ξ.<. uo.< Lci/v JJULiiiciiiiiii díi asi dvakrác účinnější na ekvimolární bázi než MPG. Výsledky ukazuje obrázek 1.

Kultivované kardiáiní myocyty z dospělých krys byly 4 hodiny vystaveny působení peroxidu vodíku (H₂O₂) v přítomnosti sloučeniny A (Cpd A) nebo MPG, nebo bez nich. Jak MPG, tak lanka A snižovaly Cil, vyjadřující uvolňování laktátdehydrogenázy z poškozených buněk. Sloučenina A byla asi dvakrát účinnější na ekvimolární bázi než MPG. Výsledky ukazuje obrázek 2.

Legenda k obrázku 1

Uvolňování laktátdehydrogenázy působením 100 μΜ H₂O₂ při různých koncentracích bucillaminu (Buc)

Osa x.....čas (hod) osa v.....index poškození buněk (Cil)

Legenda k obrázku 2

Uvolňování laktátachydrogenázy působením 100 μΜ H₂O₂ při různých koncentracích, sloučeniny A (Cpd A)

Osa x.....čas (hod) osa y.....index poškození buněk (Cli)

Na základě schopnosti sloučenin předcházet poškození kultivovaných kardiálních myocytů peroxidem vodíku nebo jinými kyslíkatými látkami je mošno předvídat účinnost těchto sloučenin při prevenci reperfuzního poškození v intaktním zvířecím srdci. Tak například, dimethylthiomočovina a MPG jsou účinné při prevenci poškození kultivovaných kardiálních myocytů peroxidem vodíku (Am. J. Physiol. 266: H121-H127 (1994)) a obě sloučeniny rovněž účinně zmenšují rozsah infarktu myokardu u psího srdce, vystaveného íschemií a reperfuzi (Circ. Res. 68: 1652-1659 (1591); Circulation 89: 1792-1801 (1994)).

·« ·♦ ·· *·« · · ·· « · · * · « 1 · · ·»« ·» ··

v patenu pGC_ťJ V'v?í5j.cZ^:J j50G ΙΐΟΐΤιβΙΌΓίβ dGS l. LÍpric , íIGíDG SG dobře známými postupy ze snadno přístupných výchozích . Detaily přípravy takových sloučenin je možno nalézt vých spisech U.S. 4,305,958 a 5,292,926.

Sloučeniny podle vynálezu se mohou aplikovat orálně nebo parsnteráině. Formy pro orální podání sloučenin podle vynálezu mchcu být tablety, kapsle, granule, prášky atd., snadno přepravitelné známými postupy. Formy pro orální podání mohou popřípadě obsahovat vehíkula, lubrikanty, pojivá, desintegrátory a potahové látky, vhodně zvolené pro tu kterou aplikaci. Parsnterální formy se mohou připravit známými postupy s použitím příslušných pufrcvaných vehikulů. Dávkování sloučenin podle vynálezu se určuje, jak je obvyklé v oboru a v závislosti na stavu a stáří pacienta a na zvolené formě podání.

když vynález je detailně popsán a pamatuje na specifické formy aplikace, odborníkovi v oboru je zřejmé, že jsou možné další změny a modifikace, aniž by došlo k odchýlení od duchu a rozsahu vynálezu. Všechny odkazy v tomto spisu jsou citovány jako celek a mezi jmým detailně popisují provedení testů a zdroje sloučenin coóle vynálezu.

ί 0 00 • 0 0 · <

0 0 0 0

HnJ

A TEN

V E N A R O K Y

1. ?cA;A s-cccer.

r/ obecného vzorce I

CO lNH

Rou (I)

S — RR- a R^z nezávisle na sobě jsou nižší alkylové skupiny;

R? je karboxylová skupina, kterou je možno přeměnit na esterovou skupinu nebo amidovou skupinu;

R‘ je atom vodíku, nižší alkylová skupina, nižší alkanoylová skupina, fenyl-nižší alkylová skupina nebo fenylkarbonylové skupina, přičemž fenylový kruh ve fenyl-nižší alkylové skupině a fenylkarbonylové skupině může být substituován alespoň jedním substituentem ze skupiny obsahující atom halogenu, nižší alkylovou skupinu, hydroxylovou skupinu, nižší alkoxylovou skupinu, nižší alkylendioxylovcu skupinu, nitroskupinu, aminovou skupinu a nižší aikylammovou skupinu;

je atom vodíku, nižší alkylová skupina, nižší alkanoylová skupina, fenyl-nižší alkylová skupina nebo fenylkarbonylová skupina, přičemž fenylový kruh ve fenyl-nižší alkylové skupině a fenylkarbonylové skupině může být substituován alespoň jedním

Claims

1 , αΤΙΩΟ’/ΟίΙ nebo její farmaceuticky přijatelné soli,případně spolu s farmaceuticky přijatelným nosičem, pro přípravu farmaceutického prostředku k léčení ischemiokých chorob nebo jiných stavů, při kterých dochází k poškození savčí tkáně reaktivními kyslíkatými látkami.

2. Použití podle nároku 1 sloučeniny vzorce I, kde R je karboxylová skupina, která může být převedena na nižší alkylesterovou skupinu nebo na fenyl-nižší alkylesterovou skupinu, nebo je Karboxylová skupina, která může být převedena na amidovou skupinu s amoniakem, s nižším alkyiaminem nebo fenyl-nižsím alkyiaminem; a řenylový kruh ve fenyl-nižší alkylové skupině a ve fenyl-nižší alkylammcvé skupme může být substituován alespoň jedním substituentem zvoleným ze skupiny atom halogenu,nižší alkylová skupina, hydroxylová skupina, nižší alkoxvlová skupina, nižší alkylendíoxylová skupina, nitroskupina, aminová skupina a nižší alkylamínová skupina.

3. Použití podle nároku 2 sloučeniny vzorce I, kde R^J je

J. ζ karboxylová skupina a R* a R jsou atomy vodíku.

_v , _ _v 1 ?

4. Použiti podle nároku 3 sloučeniny vzorce I, kde R a R jsou methylové skupiny a A je skupina -CH₂-.

η n

5. Použití podle nároku 1 sloučeniny vzorce I, kde R. a R jsou nižší alkylové skupiny; R^-1 a R’’ nezávisle na sobě jsou atom vodíku nebo methylová skupina, a A je skupina CH^ • 4 • 4 4

4 4 4

44 4« • · ·* • 4 44 « 4 4 · • 4 4 4 ♦ 4 44

6. FoužiLÍ dle nároku i sluná-niny vz:r:e Σ, .<*:crsn bucillamin.

7. Použití dle nároku 1 sloučeniny vzorce I, kterou js N-(2,2-dimethyl- 3-merkaptopropíonyl} -L-cystein.

8. Použití sloučeniny vzorce I

R

C — CO (A)„

NH

CH - R³ ^CH2

S — R⁵

1. j kde

R¹ a R² nezávisle na sobě jsou nižší alkylové skupiny;

R³ je karboxylová skupina, kterou je možno přeměnit na esterovou skupinu nebo amidovou skupinu;

R.4 je atom vodíku, nižší alkylová skupina, nižší alkanoylová skupina, fenyl-nižší alkylová skupina nebo fenyikarbonylová skupina, přičemž fenylový kruh ve fenyl-nižší alkylové skupme a fenyikarbonylová skupině může být substituován alespoň jedním substituentem ze skupiny obsahující atom halogenu, nižší alkylovou skupinu, hydroxylovou skupinu, nižší alkoxylovou skupinu, nižší alkylendioxylovou skupinu, nitroskupinu, aminovou skupinu a nižší alkylaminovou skupinu;

R³ je atom vodíku, nižší alkylová skupina, nižší alkanoylová skupina, fenyl-nižší alkylová skupina nebo fenyikarbonylová skupina, přičemž fenylový kruh ve fenyl-nižší alkylové skupině * ♦·* » · · « w* a fenylkarbonylové skupině může být substituován a)

7 a σ í'-· i ’ 7 3 t-orr >· o ό · ·

- --’ -------------- I-, λ_- _ x J U. U. a, alkylovou skupinu, hydroxylovou skupinu, nižší alkoxylcv skupinu, nižší alkylendioxylovou skupinu, nitroskupinu, skupinu a nižší alkylamínovou skupinu;

n je celé číslo, které je 0 nebo 1; a

A je nižší alkylenová skupina;

nebo její farmaceuticky přijatelné soli, případně spolu s farmaceuticky přijatelným nosičem, pro přípravu farmaceutického prostředku k ochraně živé savčí tkáně před poškozením způsobeným reaktivními kyslíkatými látkami.

9. Použití podle nároku 8 sloučeniny vzorce I, kterou je bucillamín nebo N-(2,2-dimethyl-3-merkaptopropionyli -L·-cystein

10. Použití dle nároku 9 sloučeniny vzorce I, když

V, h y 4- a η < +. ι„_τ . „ j y _ _Λ „ y 1________y_ _ r. _ i .. . n. r .

j\vO„r.'\AL-- _au/vr VóiiiAdJJ- pU UJJliUVClil dlU U L 'j cí ,_t t U U předchozím omezení toku do tohoto orgánu.

11. Použití dle nároku 8 sloučeniny vzorce I, když živá tkáň myokardium a farmaceutický prostředek se používá k léčbě myokardiální ischemie nebo infarktu, selhání srdce nebo při kardiopuimonárním bypassu.

12. Použití dle nároku 8 sloučeniny vzorce I, když živá tkáň mozková tkáň a farmaceutický prostředek se používá k léčbě mozkové ischemie nebo infarktu.

13. Použití dle nároku 8 sloučeniny vzorce I, když živá tkáň je koronární tepna nebo jiná céva a farmaceutický prostředek se používá k léčbě nebo prevenci aterosklerozy nebo cévníh poškození po reperfuzi ucpaných tepen.

««« * · ·· * · ·· « · · » · * · ···* · « « · β 4 ··»

-i u , , X 4 i- k b3 Ί — _ X _Λ 1 ,, , Π 1 ^ . , X _Λ τ 1 , -3 . , X X 4 , , ř «_ ' ,- d X -.-t. ryuóíti oij_c íiciijhu υ oiuudciiiiiy vóuílc j. , ^uyó z. > α ^.ledvinová tkáň a farmaceutický prostředek se používá k léčbě renálního infarktu nebo akutní tubulární nekrózy.

15. Použiti dle nároku 8 sloučeniny vzorce I, když živá tkáň jsou střeva a farmaceutický prostředek se používá k léčbě intestinální ischemie nebo infarktu.

16. Použití dle nároku 8 sloučeniny vzorce I, když živá tkáň je koronární tepna nebo jiná céva a farmaceutický prostředek se používá k prevenci tolerance k nitroglycerinu nebo příbuzným nitrátům.

17. Použití sloučeniny vzorce I

R~ - C - CO - NH - CH - R³ (A)_n CH₂ (I)

S — R⁴ S — R⁵ kde

1 9 _v

R a R“ nezávisle na sobe jsou nižší alkylové skupiny;

R je karboxylová skupina, kterou je možno přeměnit na esterovou skupinu nebo amidovou skupinu;

R⁴ je atom vodíku, nižší alkylová skupina, nižší alkanoylová skupina, fenyl-nížsí alkylová skupina nebo fenylkarbonylové skupina, přičemž fenylový kruh ve fenyl-nižší alkylové skupině a fenylkarbonylové skupině může být substituován alespoň jedním

I 4 ··· • I ·· • · * · ♦ » · « * • F ·« • · » « * * ·· ··· • I substituentem ze skupiny obsahující atom halogenu, nižší ,q Χτ/Ί nvrjV c Ví i r> i nn bvth rniV.é /vrnii obv-ré 1-,11 -----₂----- XX j -x- ₇ -x. v skupinu, nižší alkylendioxylovou skupinu, skupinu a nižší alkylaminovou skupinu,, i m

1 j_ j -u ou y·. γ j. . v o nitroskupinu, aminovo;

R^:' je atom vodíku, nižší alkylová skupina, nižší alkanoylová skupina, fenyl-nižší alkylová skupina nebo fenylkarbonylová skupina, přičemž fenylový kruh ve fenyl-nižší alkylové skupině a fenylkarbonyiové skupině může být substituován alespoň jedním substítuentem ze skupiny obsahující atom halogenu, nižší alkylovou skupinu, hydroxylovou skupinu, nižší alkoxylovou skupinu, nižší alkylendioxylovou skupinu, nitroskupinu, aminovou skupinu a nižší alkylaminovou skupinu;

n je celé číslo, které je 0 nebo 1; a

A je nižší alkylenová skupina;

nebo její farmaceuticky přijatelné soli, případně spolu s farmaceuticky přijatelným nosičem,

2^ u. s>· gi'jbi.^éU.Ku kufuérVďCi Oiyctii něco bn tkání při transplantaci

18. Použití podle nároku 17 sloučeniny vzorce I, kde R¹ a R'·' jsou nižší alkylové skupiny; R⁴ a R⁵ nezávisle na sobě jsou atomy vodíku nebo methylové skupiny a A je skupina -CH₂-

19. Použití podle nároku 17 sloučeniny vzorce I, kterou je bucillamin nebo N-(2,2-dimethyl-3-merkaptopropionyl)-L-cystein.

20. Použití podle nároku 17 k přípravě farmaceutického prostředku pro ochranu srdce, ledvin, plic nebo plicní tkáně, nebo jater nebo jaterní tkáně.