CZ22359U1 - Hypoalergenní mléčný přípravek pro dospívající a dospělou populaci - Google Patents

Description

Oblast techniky

Technické řešení se týká hypoalergenních mléčných přípravku pro dospívající a dospělou populaci.

Dosavadní stav techniky

V současné době, kdy se na trhu stále více prosazují nej různější speciální tzv. funkční potraviny a potravinové doplňky s preventivními i terapeutickými účinky, neustále vzrůstá potřeba interdisciplinární spolupráce potravinářské vědy s medicínským výzkumem.

Lidí s různými typy alergií v civilizovaných zemích přibývá, jedná se o celou škálu alergických projevů od kojeneckého atopického ekzému až po astma. Celá řada alergií je vyvolána potravinovými alergeny. Příčina vzniku alergií není dostatečně známa, a proto léčba potravinových alergií spočívá v eliminaci dané potravní složky ve výživě. Tato složka následně v organismu chybí. Nejvíce problematická je situace v případě alergie na mléko, které patří mezi základní živiny. Nedostatek důležitých živin je vážný zejména v dětském věku a adolescenci. Mléčný protein patří mezi stěžejní živiny pro organismus. Výskyt alergie na bílkoviny kravského mléka (dále ABKM) v populaci se neustále zvyšuje a z tohoto hlediska se jedná o tzv. civilizační chorobu, která má velmi vážné následky. Podstatou prevence rozvoje alergie na bílkovinu kravského mléka u novorozenců a kojenců, kteří nemohou být kojeni, je aplikace přípravků pro náhradní mléčnou výživu s hydrolyzovanou bílkovinou. Totéž platí i v případě dospělé populace, kdy ve stravě v případě alergické reakce na mléčnou bílkovinu je nutno upravit stravu dietou. Snižování alergicity mléčných bílkovin spočívá ve snižování jejich molekulové hmotnosti a to štěpením bílkovinných molekul na bílkovinné štěpy - polypeptidy a peptidy o nízké molekulové hmotnosti. Tohoto rozštěpení se dosahuje pomocí tzv. enzymové a tepelné hydrolýzy působením proteolytických enzymů na bílkoviny a jejich tepelným ošetřením pri stanovených parametrech (teplota, kyselost, čas). Výsledkem této operace je snížená molekulová hmotnost bílkovinných frakcí na úroveň odpovídající požadavkům na snížení alergenicity.

Problémem zůstává velmi vysoká cena hypoalergenních mléčných formulí, která často představuje pro mnoho rodin velmi značnou finanční zátěž. Jedním z hlavních důvodů této vysoké ceny je, že hypoalergenní mléčné formule jsou určeny primárně pro kojence, tudíž složení těchto produktů napodobuje maximálně složení mateřského mléka. Fortifikace těchto produktů celou řadou biologicky aktivních látek za tímto účelem je velmi nákladná.

Podle některých publikovaných studií i podle praktických zkušeností celé řady alergologů a pediatrů by měla eliminace bílkovin kravského mléka ze stravy kojících matek vést ke zmírnění celé řady příznaků ABKM u kojenců, včetně atopického ekzému, gastrointestinálních problémů a kolik. Pro výživu matky jsou přitom mléko a mléčné produkty mimořádně důležité, jako zdroj vápníku a celé řady důležitých živin. Vzhledem k tomu, že tyto produkty nebudou určeny pro kojence, odpadne nutnost jejich nákladné fortifikace, což umožní velmi podstatným způsobem snížit jejich cenu. Rizikovým faktorem rozvoje ABKM je rodinná alergická zátěž, přičemž je-li anamnestická zátěž alergií u obou rodičů nebo u jednoho z rodičů a u sourozence je manifestována ABKM, je to považováno za důvod k preventivní dietní intervenci.

Výskyt ABKM v ČR je podle prospektivních studií s provedeným re-expozičním testem 2,2 až

2,8 % u dětí mladších tří let. Podle některých odborníků by však výskyt ABKM mohl být až několikanásobně vyšší než uvedených 2,2 až 2,8 %. Rozporné údaje o výskytu ABKM v populaci, uváděné v odborné literatuře, jsou důsledkem nejednoznačných diagnostických kritérií a omezenými vzorky testované populace. V posledních dvaceti letech odborníci pozorovali prudký nárůst alergií. ABKM se zpravidla projevuje v kojeneckém věku a udává se, že gastro-intestinální příznaky má asi 60 % postižených, kožní projevy 50 až 60 % nemocných a respirační projevy jsou

- 1 CZ 22359 Ul asi u jedné třetiny kojenců s ABKM, přičemž příznaky se často kombinují. Anafylaktický šok jako projev ABKM lze očekávat asi u 2 % (P. Friihauf, 2001).

Většina odborných studií uvádí, že přibližně 80 % dětí s ABKM se stane klinicky tolerantní ještě v předškolním věku. Rozvoj dalších alergických projevu je však ve skupině dětí s ABKM ěastčj5 ší než ve zbytku populace. U přibližně 15 % jedinců s ABKM přetrvává toto postižení až do dospělého věku. Nedávno bylo zjištěno, že tato přetrvávající ABKM je spojena s přítomností IgE protilátek specifických pro určité sekvenční epitopy (Járvinen, K.M., a kol., 2002). Pro děti, u kterých některý z rodičů nebo sourozenců trpí závažným alergickým onemocněním, je nejlepší prevencí časného rozvoje těchto nemocí kojení. Pokud nemůže být takové dítě plně kojeno, je ío pro něj zejména v prvních čtyřech až šesti měsících volbou hypoalergenní přípravek (HP) pro preventivní použití. Je možnou dílčí ochranou před rozvojem zmíněných onemocnění. Částečně hydrolyzovaná bílkovina v těchto přípravcích ztrácí schopnost podněcovat v těle rozvoj reakcí, které se dříve nebo později mohou vyvinout v alergii. Přesto v těchto přípravcích zůstává určitá zbytková antigenicita, která závisí na stupni hydrolýzy bílkovin. Proto tyto produkty mohou mít i? tzv. tolerogenní účinek a vést u kojence k lepší snášenlivosti cizorodých látek.

Jiná situace je u dítěte, u kterého se rozvine ABKM. Zde jsou HP pro preventivní použití kontraindikovány. Je-li tato diagnóza skutečně potvrzena, podávají se kojenci HP pro léčebné použití s vysokým stupněm hydrolýzy. Jedná se o přípravky, jejichž zbytková antigenicita je velmi nízká, nižší než u formulí pro preventivní použití. Takové mléko je v daném případě léčebným opatřením (Gregora, M., 2003). Za zcela nealergenní jsou však považovány pouze směsi aminokyselin.

V současné době je relativně novým přístupem k prevenci a terapii gastrointestinálních, respiraěních a alergických nemocí v raném dětství vývoj přípravků zaměřených na interakcí se střevní flórou. Jedná se o fermentované přípravky nebo přípravky obsahující probiotika a prebiotika.

Probiotika mají celou řadu vynikajících vlastností, které významně působí na zdraví konzumenta. Působí jako prevence infekcí v trávicím traktu, mají vliv na úpravu motility střev, regulují eliminaci patogenních mikroorganismů a umožňují imunologickou toleranci na potravinové alergeny. Kolonizace střeva komenzální mikroflórou v prvních měsících života má kritický význam na vyzrávání slizničního imunitního systému a jeho lokální a systémové odpovědi. Mikroflóra gastrointestínálního traktu se liší mezi atopiky a neatopiky kvalitativně i kvantitativně. Probiotika jsou schopna modifikovat alergický zánět, humorální markéry a upravují složení střevní mikroflóry. Proto se uplatňují i ve výživě nastávajících a kojících matek.

Symptomy ABKM se objevují i u výlučně kojených kojenců (Jakobsson, I., Lindberg. T., 1978, Machtinger, S., Moss, R., 1986, Sorva, R., a kol., 1994, Gerrard, J.W., 1979, Isolauri, E., a kol.,

1999). Je většinově akceptováno, že potencionálně alergenní makromolekuly jsou absorbovány ve střevě kojících matek a pronikají ve stopovém množství do materského mléka (Machtinger, S., Moss, R., 1986, Sorva, R., a kol., 1994, Stuart, C.A., a kol,, 1984, Kilshaw, P.J., Cant, A.J., 1984). Klinický ústup symptomů ABKM u kojenců po eliminaci bílkovin kravského mléka a opětovné obnovení těchto symptomů po obnovení příjmu bílkovin kravského mléka byl pozoro40 ván v průběhu několika studií (Jakobsson, I., Lindberg. T., 1978, Sorva, R., a kol., 1994, Gerrard, J.W., 1979). Finští autoři (Járvinen, K.-M., a kol., 1999) prokázali hypersensitivní reakci u výlučně kojených kojenců s diagnózou ABKM po podání kravského mléka kojícím matkám, po předchozí eliminační dietě. Kromě obnovení atopického ekzému, bylo pozorováno významné zvýšení celkového počtu buněk sekretujících imunoglobulin typu IgA a IgG. V tomto případě nebyly pozorovány statisticky významné změny hladin β-laktoglobulinu v mateřském mléce po expozici kojících matek kravským mlékem.

Existuje však i alternativní vysvětlení přenosu alergenních signálů mateřským mlékem na kojence. Podle této hypotézy by alergické projevy u výlučně kojených kojenců mohly být vyvolány místo stopovými množstvími bílkovin kravského mléka přenosem některých signálních molekul či buněk podílejících se na vývoji alergické reakce mateřským mlékem (Beer A.E., Bíllingham

-2 CZ 22359 Ul

R.E., 1975). Nutno dodat, že i v tomto případě by eliminace alergenu ze stravy kojící matky mohla mít pozitivní účinek.

Enzymová proteolyza bílkovin kravského mléka - používané proteázy a podmínky:

Pro koagulaci kaseinu je v mlékárenském průmyslu tradičně využíván tzv. rennet, izolovaný ze žaludku sajících telat. Rennet (syřidlo) obsahuje zejména proteázu chymosin a v menším množství se v něm vyskytuje také pepsin. V dnešní době se často využívají mikrobiální syřidla, proteázy izolované z bakterií, kvasinek nebo plísní.

Pro přípravu EÍP z kravského mléka je používán obvykle trypsin, případně chymotrypsin, protože tyto dva pankreatické enzymy jsou společně s elastázou hlavními proteázami sekretovanýmí do lidského tenkého střeva. Tyto dva enzymy byly také nejúčinnějšími ze všech testovaných proteáz, z hlediska produktového profilu i imunoreaktivity těchto produktů (Bonomi, F., a kol., 2003). V omezeném množství se používá pro snižování alergických vlastností také pepsin, pankreáza nebo karboxypeptidáza.

Tryptickou a chymotryptickou proteolýzu hovězího β-laktoglobulinu při teplotách 55, 60 a 65 °C, při kterých dochází k vratným denaturačním změnám těchto proteinů, studovali Iametti, a kol. (Iametti, S., a kol., 2002). Zjistili, že zvýšená teplota je nezbytná pro dočasnou expozici určitých oblastí těchto bílkovin, které jsou při běžné laboratorní teplotě nepřístupné.

Extenzivní hydrolyzáty mléčných bílkovin obsahují peptidy s maximální molekulovou hmotností 5 kDa, ale v komerčních produktech prakticky pod 1,2 kDa. Za kritickou je považována hranice

1,5 kDa. Ani za těchto podmínek nelze však zcela vyloučit alergickou reakci u některých hypersensitivních jedinců (Walker-Smith, J., 2003). Extenzivní hydrolyzáty jsou tolerovány přibližně 95 % pacientů alergických na bílkoviny kravského mléka (Bahna, S.L., 2008).

Využití vysokého hydrostatického tlaku pro zvýšení účinnosti enzymové hydrolýzy bílkovin KM:

Zvýšení rychlosti a hloubky enzymové hydrolýzy syrovátkových bílkovin α-laktalbuminu, βlaktoglobulinu a sérového albuminu různými proteázami vlivem vysokého hydrostatického tlaku bylo popsáno v několika publikacích. Tyto studie jsou shrnuty v přehledovém článku (LópezFandiňo, R., 2006).

Hlavním mechanismem působení vysokého hydrostatického tlaku je v tomto případě pravděpodobně vratná denaturace štěpených bílkovin, která vede k jejich rozbalení a umožnění přístupu proteolytických enzymů i do hydrofobních jader molekul, kam se za normálních tlaků tyto enzymy nedostanou, minimálně v počátečních stadiích proteolýzy (Beran, M., a kol., 2009).

Problémy s těmito alergickými reakcemi vedou celosvětově k dalšímu výzkumu a hledání nových přípravků, které by tyto velmi závažné zdravotní projevy ještě více omezily.

Podstata technického řešení

Uvedené nedostatky odstraňuje hypoalergenní mléčný přípravek pro dospívající a dospělou populaci, zejména kojící matky, v kapalné či sušené formě, podle technického řešení, jehož podstata spočívá v tom, že jeho základní složku tvoří parciální nebo extenzivní hydrolyzát mléka, kaseinu, syrovátky, podmáslí nebo izolátu či koncentrátu syrovátkových bílkovin po působení proteolytických enzymů, přičemž nejméně 85 % hmotn. mléčných bílkovin v přípravku je hydrolyzováno na peptidy menší než 5 kDa.

Přípravek podle technického řešení jc charakterizován tím, že jeho základní složka je obohacena probiotickou složkou v množství 10^b až 10¹⁰ KTJ.g¹ a/nebo prebiotickou složkou v množství 1 až 100 g na 1 kg sušené základní složky.

Přípravek podle technického řešení je charakterizován dále tím, že neobsahuje laktózu.

-3CZ 22359 Ul

Přípravek podle technického řešení je charakterizován též tím, že jeho základní složka je obohacena ochucuj ícími látkami v množství 0,1 až 100 g na 1 kg sušené základní složky a/nebo biologicky aktivními látkami ze skupiny vitaminů, biologicky aktivních peptidů, fenolických látek nebo polysacharidů v množství 0,1 až 100 g na 1 kg sušené základní složky.

Hlavním posláním tohoto technického řešení je poskytnout levnou variantu hydrolyzovaných hypoalergenních mléčných produktů, určených pro starší děti a dospělou populaci s alergií na bílkoviny kravského mléka. Zvláštní cílovou skupinou jsou kojící matky. Náhrada kravského mléka a mléčných výrobků ve stravě kojících matek těmito produkty povede ke zmírnění celé řady příznaků ABKM u kojenců, včetně atopického ekzému, gastrointestinálních problémů a ío kolik. Pro výživu matky jsou mléko a mléčné produkty mimořádně důležité, jako zdroj vápníku a celé řady dalších důležitých živin. Vzhledem k tomu, že tyto produkty nebudou určeny pro kojence, odpadne nutnost jejich nákladné fortifikace, což umožní velmi podstatným způsobem snížit jejich cenu.

Základní složkou hypoalergenních mléčných produktů podle technického řešení jsou parciální, nebo extenzivní hydrolyzáty mléka, kaseínu, syrovátky, podmáslí nebo izolátu či koncentrátu syrovátkových bílkovin, připravené s použitím komerčně dostupných proteolytických enzymů, zejména trypsinu a chymotrypsinu. Enzymové hydrolýzy mléka, syrovátky, kaseínu, nebo izolátů či koncentrátů syrovátkových bílkovin mohou být realizovány za normálního tlaku nebo s použitím vysokého hydrostatického tlaku.

Tato základní složka přípravku podle technického řešení může být ve výhodném provedení obohacena probiotickou a/nebo prebiotickou složkou, různými biologicky aktivními látkami a vhodným způsobem ochucena. V jiném výhodném provedení neobsahují tyto přípravky laktózu. Hypoalergenní mléčné produkty podle technického řešení mohou být v kapalné či sušené instantní podobě.

Metodika enzymových hydrolýz za použití vysokého hydrostatického tlaku je podrobně popsána v publikaci Beran, M., a kol., 2009. Ve výhodném provedení enzymové hydrolýzy s použitím vysokého hydrostatického tlaku v rozsahu 50 až 600 MPa byly připraveny původci technického řešení nej efektivnější hypoalergenní mléčné přípravky pro dospívající a dospělou populaci.

Následující příklady provedení hypoalergenní mléčné produkty podle technického řešení pouze dokládají, aniž by je jakkoliv omezovaly.

Příklady provedení

Příklad 1 litrů UHT trvanlivého plnotučného mléko od firmy Kunín, CZ, homogenizovaného, s obsahem tuku 3,4% hm./hm. bylo rozděleno rovným dílem do 3 E.-M. baněk. Po vytemperování mléka na teplotu 39,5 °C bylo do každé baňky přidáno po 400 mg trypsinu (typ 1, z hovězího pankreasu, aktivita ^s 10000 BAEE jednotek/mg, Sigma) a chymotrypsinu (typ 2, z vepřového pankreasu, aktivita >40 BTEE jednotek/mg, Sigma). Inkubace probíhala v termostatu při 39,5 °C pri pomalém promíchávání na třepačce (100 otáček/min). V určených intervalech byly do plastových lahviček odebírány 3ml vzorky, které byly 10 minut zahřívány ve vodní lázni pri teplotě

95 °C z důvodů inaktivace enzymu. Po inaktivaci enzymu byly vzorky odstředěny pri 10000 x g.

Část supematantu byla použita pro chromatografickou analýzu a část zamražena pri -20 °C pro imunoanalýzu. Enzymová reakce byla ukončena po 4 hodinách záhřevem hydrolyzovaného mléka na 95 °C. Hydrolyzované mléko bylo při této teplotě ponecháno po dobu 10 minut a po vychladnutí bylo ultrafiltrováno pri teplotě 4 °C s použitím tlakové míchané nádoby Amicon s objemem 2,5 1 a ultrafiltrační membrány s průměrem 150 mm z regenerované celulózy Ultracel, PLBC, pro separaci molekul větších než 5 kDa (Millipore). Ultrafiltrace byla realizována pod dusíkovou atmosférou. Supematant po ultrafiltraci <5 kDa byl zmražen na teplotu -80 °C a usušen lyofilízací. Bylo získáno 700 g sušeného vzorku v podobě prášku. Sušený prášek, který může

-4CZ 22359 Ul být použit jako surovina pro výrobu mléčných hypoalergenních produktů, byl analyzován chromatografickými metodami a jeho alergenicita byla stanovena „in vitro“ s použitím automatizovaného přístroje ImmunoCap 100 systému (PHADIA). S pomocí tohoto přístroje byly kvantitativně stanoveny IgE protilátky v sérech 8 pacientů alergických na mléčné bílkoviny po specifické vazbě na testovaný vzorek.

Odebrané vzorky a lyofilizovaný hydrolyzát byly analyzovány s použitím následujících metod: Gelová permeační chromatografie (GPC):

GP-HPLC separace byly provedeny s použitím soupravy Shimadzu, vybavené binárním čerpadlem (LC-10AD), degaserem (DGU-14A), detektorem „photodiodearray Shimadzu-VIS“ (SPDM6A), kolonovým termostatem (CTO-lOA) s manuálním nástřikovým ventilem 7125 vybaveným 20 μΐ smyčkou. Pro separace byla použita kolona Superdex 75 10/300 GL (300 * 10 mm) (Amersham Biosciences AB, Uppsala, Sweden) s 0,1 M Na₂HPO₄jako elučním činidlem, průtokem 0,5 ml.min'¹ při teplotě 30 °C.

Vysokotlaká chromatografie na reversní fázi (RP-HPLC):

RP-HPLC separace byly provedeny s použitím výše popsané Shimadzu HPLC sestavy s použitím Onyx Monolithic Cl 8 monolitické kolony (Phenomenex). Eluce byla prováděna při 30 °C 0,05% hmotn. roztokem TFA v DEMI vodě (A) a 0,05% hmotn. roztokem TFA v acetonitrilu (B) pod následujícím gradientem:

Čas (min) Eluent B

T 0	40	1 48
i ! ío	“26’ :	í 100

'52 i 100 I

Stanovení zbytkových imunochemických reaktivit:

Pro stanovení zbytkových imunochemických reaktivit byl použit automatizovaný ImmunoCap 100 systém (PHADIA). S pomocí tohoto přístroje byly kvantitativně stanoveny specifické IgE protilátky v sérech 8 pacientů alergických na mléčné bílkoviny proti vzorkům standardních bílkovin kravského mléka v různém stupni hydrolýzy trypsinem a chymotrypsinem. Byl použit standardní streptavidin-ImmunoCap postup s použitím setu “Biotin labelling kit“ (I. Sander, S. Kespohl, R. Merget, et al„ A new method to bind allergens for the measurement of specific IgE antibodies, Int. Arch. Allergy Immunol. 136 (1) (2005), pp. 39-44). Za limit alergenicity vzorků je považována hranice absorbance A (445 nm) 168, neboli 0,35 kUA/1.

Komentář k výsledkům analýz lyofilizo váného hydrolyzátu a vzorků odebraných v průběhu enzymových hydrolýz:

Výsledky chromatografických analýz potvrdily, že v průběhu 4 hodin enzymové hydrolýzy za výše popsaných podmínek došlo k hydrolýze více než 80 % hmotn. bílkovin mléka na peptidy menší než 5 kDa. Odolné proti enzymové hydrolýze jsou zejména syrovátkové bílkoviny β-laktoglobulin a α-laktalbumin s kompaktní globulámí strukturou. Výsledky stanovení imunoreaktivity potvrdily, že již po 2 hodinách hydrolýzy došlo k poklesu vazby specifických IgE protilátek pod hranici považovanou za limit alergenicity (0,35 kUA/1) z krevních sér všech 8 pacientů alergických na mléčné bílkoviny.

Příklad 2

Sušený koncentrát syrovátkových bílkovin s obsahem 79,3 % hmotn. bílkovin byl vyroben ze syrového mléka v technologické hale Výzkumného ústavu potravinářského Praha, v.v.i,, CZ. Před sušením byl koncentrát sušených bílkovin pasterován. Bylo připraveno 50 litrů 5% hmotn. suspenze tohoto koncentrátu ve vodě. Suspenze byla vytemperována na 40 °C a hodnota pH byla upravena přídavkem roztoku sodného hydroxidu na 8,5. Do suspenze bylo přidáno po 10 g

-5CZ 22359 Ul trypsinu (typ 1, z hovězího pankreasu, aktivita * 10000 BAEE jednoteUmg, Sigma) a chymotrypsinu (typ 2, z vepřového pankreasu, aktivita >40 BTEE jednotek/mg, Sigma). Inkubace probíhala při 40 °C po dobu 4 hodin při pomalém míchání, hodnota pH reakční směsi byla udržována na 8,5. V určených intervalech byly do plastových lahviček odebírány 3ml vzorky, které byly 10 minut zahřívány ve vodní lázni při teplotě 95 °C z důvodů inaktivace enzymu. Po inaktivaci enzymu byly vzorky odstředěny pri 10000 x g. Část supematantu byla použita pro chromatografickou analýzu a část zamražena pri -20 °C pro imunoanalýzu. Enzymová reakce byla ukončena po 4 hodinách záhrevem hydrolyzovaného mléka na 95 °C. Hydrolyzované mléko bylo pri této teplotě ponecháno po dobu 10 minut a po vychladnutí bylo ultra Filtrován o pri teplotě 4°C s použitím testovacího poloprovozního ultra filtračního modulu M20 vybaveného plochou membránou z regenerované celulózy pro separaci molekul větších než 5 kDa. Supematant po ultrafiltraci <5 kDa byl usušen s použitím rozprašovací sušárny Vzduchotorg. Bylo získáno 1,9 kg suchého prášku. Sušený prášek, který může být použit jako surovina pro výrobu mléčných hypoalergenních produktů, byl analyzován chromatografickými metodami a jeho alergenicita byla stanovena „in vitro“ s použitím automatizovaného ImmunoCap 100 systému (PHADIA). S pomocí tohoto přístroje byly kvantitativně stanoveny IgE protilátky v sérech 8 pacientů alergických na mléčné bílkoviny po specifické vazbě na testovaný vzorek. Metodika analýz byla stejná jako u Příkladu

1.

Komentář k výsledkům analýz lyofilizo váného hydrolyzátu a vzorků odebraných v průběhu enzymových hydro lýz:

Výsledky chromatografických analýz potvrdily, že v průběhu 4 hodin enzymové hydrolýzy za výše popsaných podmínek došlo k hydrolýze více než 85 % hmotn. syrovátkových bílkovin na peptidy menší než 5 kDa. Výsledky stanovení imunoreaktivity potvrdily, že již po 2 hodinách hydrolýzy došlo k poklesu vazby specifických IgE protilátek pod hranici považovanou za limit alergenicity (0,35 kUA/1) z krevních sér všech 8 pacientů alergických na mléčné bílkoviny.

Příklad 3

V následující Tabulce 1 je uveden přehled nejúspěšnějších hypoalergenních mléčných přípravků podle technického řešení, které byly připraveny a testovány ve Výzkumném ústavu potravinářském Praha, v.v.i.

Tabulka 1

	Zéktadni statni	Laktóza % (hm ihm) sul	Adrtiva
Prebotikum KTJ ¢-1 sui	PrebntikumS	Ochucovalo * (rvn/hm) $u*.	θκΜ aktivní látky % (hmihm) sut
Propartt 1	hydrolyxél podmásli	40	L. a. + 8.I.: 10*	laMteozr 3%	.snílkové aroma: 2%	vitamin, prama- 2%
Preparát 2	hydratyzét syrovátky	70	naóbsahuia	naobsahui·	vanilkové aroma: 2%	vitamin pramic 2%
Prtptriti	hyttoiyzát pasterovaného mléka	55	neobsteM·	naobsahuja	prtroď óotwl aroma: 3%	flavonoKty 1%
Preparát 4	hydratyzét utolélu syrov bífcown	<0,1	L a +-8,1.. ttfKTJ.tf*	o-gaisktostay: 1%	přírod. eokot aroma: 3%	í-gkkany- 2%
Preparát 5	hydratyzét kasému	<0.1	naobsahu*»	inutarl*	přírod čc*or aroma 3%	gkjtatfvon 0.5%

Průmyslová využitelnost

Řešení poskytuje levnou variantu hydro lyžovaných hypoalergenních mléčných produktů, určených pro starší děti a dospělou populaci s alergií na bílkoviny kravského mléka. Zvláštní cílovou skupinou jsou kojící matky. Tyto produkty mohou také sloužit jako potenciální zdroj biologicky aktivních peptidů, s různými pozitivními účinky na lidské zdraví.

-6CZ 22359 Ul

Literatura:

1. Bahna, S.L. (2008) Hypoallergeníc formulas: optima! choices for treatment versus prevention. Annals of Allergy, Asthma & Imunology 101 (5): 453-459.

2. Beer, AE Billingham RE. Immunologic benefits and hazards of milk in matemal-perinatal relationship. Ann Intem Med 1975 83 (6): 865-871.

3. Beran. M. Klubal. R. Molik, P. Strohalm, J. Urban, M. Klaudyova, A.A. Prajzlerova, K. (2009) Inťluence of high-hydrostatic pressure on tryptic and chymotryptic hydrolysis of milk proteins. High Pressure Research 29 (1): 23-27.

4. Bonomi, F. Fiocchi, A, Frokiaer, H. Giaschi, A. Iametti, S. Poiesi, C. Rasmussen, P. Restani, P. Rovere, P. (2003) Reduction of immunoreactivity of bovine beta-lactoglobulin upon combíned physical and proteolytic treatment. Journal ofDairy Research 70 (1): 51-59.

5. Friihauf, P. (2001) Diagnostika a terapie alergie na bílkovinu kravského mléka. Vox Pediatreae 1 (2), 2225.

6. Gerrard, J.W. (1979) Allergies in breast-fed babies to ingredients in breast milk. Ann Allergy 42:69-72.

7. Gregora, M. (2003) Výživa kojenců - umělá mléka a zaváděni příkrmti, Pharma News 3 www.phannanews.cz/05_2003/phanna-mleko.htm

Iametti, S. Rasmussen, P. Frokiaer, H. Fenanti, P. Addeo, F. Bonomi, F. (2002) Proteolysis of bovine betalactoglobulin dutiny thermal treatment in subdenaturing conditions highlights some structural těactures of the temperature-modified protein and yields of fřagments with low immunoreactivity. European Journal of Biochemistry 269 (5): 1362-1372.

8. Isolauri, E. Tahvanainen, A. Peltůla, T. Arvola, T. (1999) Breast-feeding of allergic infants. J Pediatr 134:27-32.

9. Jakobsson, 1. Lindberg. T. (1978) Cow's milk as a cause of infantile colic in breast-fed infants. Lancet 2:437-9.

10. Járvinen, K.M. Beyer, K. Vila, L. Chatchatee, P. Busse, P.J. Samson, H.A. (2002) B-cell epitopes as a screening Metod for persistent cow s milk allergy. Allergy 57: 293-297.

11. Járvinen, K.-M. Mákinen-Kiljunen, S. Suomalaínen, H. (1999) Cow's milk challenge through human milk evokes immune responses in infants with cow s milk allergy. The Journal of Pediatrics 135 (4): 506512.

12. Kilshaw, P.J. Cant, A.J. (1984) The passage of matemal díetary proteins into human breat milk. Int Arch Allergy Appl Immunol 75: 8-15.

13. López-Fandino. R. (2006) Functional improvements of milk whey proteins induced by high-hydrostatic pressure. Crit. Rev. Food Sci. Nutr. 46: 351-363.

14. Machtinger, S. Moss, R. (1986) Cows milk allergy in breast-fed infants: the role of allergen and matemal secretory IgA antibody. J Allergy Clin Immunol 77: 341-8.

15. Stuart, C.A. Twiselton, R., Nieholas, M.K. Hide, D.W. (1984) Passage of cows milk protein in breast milk. Clin Allergy 14: 533-5.

16. Sorva, R. Mákinen-Kiljunen, S. Juntunen-Backman, K. (1994) β-Lactoglobulin secretion in human milk varies widely after cows milk ingestion in mothers of infants with cows milk allergy. Journal of Allergy and Clinical Immunology 93 (4): 787-792.

17. Walker-Smith, J. (2003) Hypoallergeníc formulas: are they really hypoallergeníc? Annals of Allergy, Asthma & Imunology 90 (6), Supplement 1: 12-114.

Claims (4)

1. NÁROKY NA OCHRANU

   1. Hypoalergenní mléčný přípravek pro dospívající a dospělou populaci, zejména kojící matky, v kapalné či sušené formě, vyznačující se tím, že jeho základní složku tvoří parciální nebo extenzivní hydrolyzát mléka, kaseinu, syrovátky, podmáslí nebo izolátu či kons centrátu syrovátkových bílkovin po působení proteolytických enzymů, přičemž nejméně 85 % hmotn. mléčných bílkovin v přípravku je hydrolyzováno na peptidy menší než 5 kDa.
2. 2, Hypoalergenní mléčný přípravek podle nároku 1, vyznačující se tím, že jeho základní složka je obohacena probiotickou složkou v množství 10^ϋ až 10^!() KTJ.g'^! a/nebo prebiotickou složkou v množství 1 až 100 g na 1 kg sušené základní složky.

   ío
3. 3. Hypoalergenní mléčný přípravek podle nároků 1 až 2, vyznačující se tím, že neobsahuje laktózu.
4. 4. Hypoalergenní mléčný přípravek podle nároků laž3, vyznačující se tím, že jeho základní složka je obohacena ochucujicími látkami v množství 0,1 až 100 g na 1 kg sušené základní složky a/nebo biologicky aktivními látkami ze skupiny vitaminů, biologicky aktivních

   15 peptidů, fenolických látek nebo polysacharidů v množství 0,1 až 100 g na 1 kg sušené základní složky.