CZ217999A3 - Zařízení pro podávání práškového léčiva - Google Patents

Abstract

Zařízení pro podávání práškového léčiva inhalací tvoří nádobka (21), obsahující jednotku dávky léčiva v práškové formě a přístroj (10), který má komoru (16) přizpůsobenou tak, aby pojala nádobku (21). Přístroj (10) má vzduchové přívody (19, 20), kterými je vzduch přiváděn do komory (16) a náustek (14), kterým vzduch a rozptýlené léčivo je vypouštěno z komory (16). Komora (16)je v podstatě kruhového nebo prstencového tvaru a během používání nádobka (21) sleduje orbitální dráhu uvnitř komory (16), léčivo je vypouštěno z nádobky (21) alespoň jedním otvorem v nádobce (21).

Description

Oblast techniky

Tento vynález se týká dávkovačů léčiv a obalů, zejména dávkovačů a obalů pro podávání léčiv vdechováním..

Dosavadní stav techniky

Podávání práškových léčiv vdechováním je osvědčený způsob. Jedním typem dávkovacího přístroje pro tento účel je tlakový aerosol nebo dávkovači inhalátor (Dl), Dávkovači inhalátory však nejsou vhodné pro každého pacienta, např. pro malé děti nebo pro podávání veškerých léčiv .Často používanou alternativou jsou tak zvané práškové inhalátory, kterými jsou prášková léčiva vypouštěna z podélných želatinových tobolek pomocí rotace a/nebo vibrace do proudu vzduchu, který je vdechován pacientem. Tobolky jsou proráženy obvykle na obou koncích. Prorážení se provádí v zařízení, vhodným prorážecím mechanizmem a bylo navrhováno, aby tobolky byly dodávány již připravené k proražení a v takových obalech, které by zabránily úniku prášku z tobolek a přístupu vlhkosti.

Želatinové tobolky a známé dávkovače pro inhalaci léčiv mají řadu nevýhod. Nevýhody dávkovačích inhalátorů byly uvedeny výše. Želatinové tobolky pro inhalátory na suchá prášková léčiva nesplňují požadavek nepropustnosti vůči vlhkosti. Vystavení vlivu atmosféry může způsobit absorpci vlhkosti, která pak může vést ke shlukování částic práškového léčiva. Tyto problémy mohou být zvláště aktuální jde-li o hydroskopické léčivo. V důsledku toho, pak tobolky musí být baleny do dalších obalů, např. nafukovacích.

Další nevýhodou je křehkost želatiny a při prorážení mohou vzniknout střípky nebo úlomky, které mohou být pacientem vdechnuty. To je ovšem nežádoucí. Želatina je biologického původu a proto vždy obsahuje jisté množství mikrobiologických organizmů, je tedy rovněž nežádoucí z hlediska možné kontaminace léčiva.

Vyjmutí tobolky z druhotného obalu a její vložení do přístroje může vyžadovat určitý stupeň dovednosti, který ne všichni pacienti vlastní. Sečteno, pracovní • · · · ···· • · · · ········ • · · · · · ··· ···· ··· ··· ·· ·· úkon potřebný pro vložení podélné želatinové tobolky do přístroje nemusí vždy odpovídat zvyklostem a může vést k neúplnému nebo nepravidelnému vypouštění práškového léčiva.

Nyní byly vynalezeny nové přístroje pro dávkování drog pro podávání léčiv inhalací a nové formy balení takových léčiv, které překonaly nebo podstatně zmírňují výše uvedené problémy.

Podstata vynálezu

Podle prvého hlediska vynálezu je předloženo zařízení pro podávání práškových léčiv inhalací, zařízení tvoří nádobka obsahující jednu dávku léčiva v práškové formě, nádobka je opatřena alespoň jedním vypouštěcím otvorem a přístroj, který má komoru přizpůsobenou tak, aby se do ní vešla řečená nádobka, přístroj dále obsahuje prostředky pro přívod vzduchu, kterými je do komory nasáván vzduch a náustek, kterým léčivo strhované proudem vzduchu může být vynášeno z komory, přičemž tvar komory je v podstatě kruhový nebo prstencový a při použití, nádobka sleduje orbitální dráhu uvnitř komory.

Zařízení podle vynálezu je dokonalejší hlavně v tom, že zabezpečuje dokonalejší rozptyl při vypouštění léčiva z nádobky a správné dávkování léčiva, které je ve formě dostatečně jemných částic aby proniklo hluboko do dýchacích cest pacienta. Vložení nádobky s lékem do přístroje je snadné. Vyprazdňování nádobky s lékem je lepší než u jiných známých přístrojů a vede k přesnému a opakovatelnému dávkování. Proud vzduchu požadovaný k vyvolání pohybu nádobky uvnitř přístroje může být relativně nízký , umožňuje spolehlivé použití přístroje i pacientem s oslabenými plícemi . Dodáváme, že přístroj je kompaktní a jednoduché konstrukce, která vede ke snížení výrobních nákladů a k delší životnosti. Tento přístroj umožňuje použití širokého rozsahu různých velikostí nádobek s léčivy.

Prostředky pro přívod vzduchu jsou přednostně uspořádány tak, aby vzduch vstupoval do komory v podstatě tangenciálně tak, aby napomáhal orbitálnímu pohybu nádobky uvnitř komory. Přednostně je provedeno více přívodů vzduchu, zejména vstupní otvorů do komory jsou rozmístěny v pravidelných rozestupech v podstatě v rozích rovnoramenného čtyřúhelníku. Vstupní otvory mohou obsahovat zúžené části , které působí jako difuzér a tím zvršují rychlost průtoku vzduchu.

Je zvlášť vhodné , aby část stěny komory ,do které jsou zavedeny přívody vzduchu , byla souvislá a nepřerušená. To zabrání jakékoliv tendenci k nevhodnému pohybu nádobky , který by mohl být způsoben okraji vstupních vzduchových otvorů. Ve výhodných provedeních , vzduchové přívody jsou zavedeny do periferní (obvykle kruhové) stěny komory , přičemž hloubka je menší než výška této stěny takže alespoň část stěny, např. spodní a / nebo vrchní část stěny vytváří nepřerušený prstencový povrch.

Komora může být vybavena tvarováním , které napomáhá k udržení nádobky v její orbitální dráze . Na příklad, ve středu komory může být vytvořen středící výstupek nebo něco podobného. Prakticky je však obecně zjištěno, že žádné takové tvarování není nutné, nebo stačí a je účinné pouze částečné zbytkové tvarování, např. malý výčnělek ve středu základny komory.

Podle jiného aspektu vynálezu, je představen přístroj, který má komoru přizpůsobenou tak, aby pojala nádobku obsahující jednotku dávky léčiva v práškové formě, prostředky pro přívod vzduchu, kterými je vzduch nasáván do komory a náustek, kterým vzduch a léčivo rozptýlené v proudu vzduchu ,může být vynášeno z komory, přičemž komora je v podstatě kruhového nebo prstencového tvaru a je vybavena jedním nebo více útvary , které účinně udržují nádobku na orbitální dráze uvnitř komory během používání.

Vzduch s výhodou vychází z komory k náustku a prochází mřížkou nebo síťkou vytvořenou v části stěny komory. Nejvýhodnější je umístění síťky nebo mřížky v rovině, která je paralelní k rovině , ve které se pohybuje nádobka. Na příklad, síťka nebo mřížka může být vytvořena na ploché základně nebo střeše komory. Síťka nebo mřížka může zaujmout jakékoliv vhodné uspořádání, které zabezpečí, aby při použití zadržovala nádobku uvnitř komory a přitom dovolila proudění vzduchu s rozptýleným lékem z komory ven.

Je zvlášť výhodné, aby mřížka nebo síťka přesahovala pouze část základny komory, nejvýhodnější je střední část základny, tzn., že radiální vnější část základny je přednostně kompaktní. Je zjištěno, že toto uspořádání zvyšuje dobu ·· · · ·· ·· • ·· ·· · · · · • · · · · · · · • · · · ········ • · · · · · ···· ···· ··· ··« ·· ·· zadržení léčiva vypouštěného z přístroje uvnitř komory a to pak zvyšuje rozptyl částic léčiva. Nejvýhodnější řešení pro komoru s kruhovou základnou v podstatě z kruhové základny je tehdy, když okrajovou část základny tvoří prstenec o šířce odpovídající alespoň 15% poloměru základny, ještě lépe alespoň 20%.

Náustek je s výhodou vytvořen na otevřeném konci krytého spojovacího průchodu nebo trubice spojující komoru s náustkem. Částečně kompaktní provedení je zabezpečeno tehdy, jestliže krytý spojovací průchod nebo trubice je v podstatě umístěna ortogonálně k ose rotace nádobky v komoře. U jiných provedení, průchod nebo trubice může být orientována paralelně k této ose.

Přístroj může být vyroben z materiálů, které jsou běžně používány pro výrobu dávkovačů pro inhalování drog. Jako příklad uvádíme plastické hmoty jako je polykarbonát, polyolefiny jako jsou polypropylen nebo polyethylen a jiné. Ostatní materiály, které mohou být použity zahrnují kovy, např. hliník, nerezová ocel atd. Materiály mohou být kombinovány, v každém případě, jednotlivé komponenty mohou být vytvořeny z nejvhodnějšího materiálu .

Přístroj podle vynálezu může být seskupen do tvaru ,který je vhodný pro opakované použití, v tomto případě to znamená, že je zabezpečeno zavedení nádobky do komory a její vyjmutí po použití. Komora může mít např. snímatelný kryt, který má např. zaklapovací nebo kloubově uložené připojení ke zbývající části přístroje a který pro vložení nádobky může být otevřen, uzavřen během použití přístroje a pak znovu otevřen pro odstranění nádobky po spotřebování obsahu.

V jiném provedení, přístroj může sloužit jako dávkovač pouze pro jednorázové použití. V takovém případě je přístroj vybaven nádobkou s léčivem, která je vložena do přístroje takovým způsobem, že vypouštěcí otvor je ucpán, vypouštěcí otvor je otevřen pacientem bezprostředně před použitím uvolněním nádobky z přístroje.

Nádobka s lékem podle vynálezu může mít jakýkoliv tvar, za předpokladu, že tvar nebrání pohybu nádobky po orbitální dráze v komoře. Přednostně je nádobka kruhového nebo v podstatě kruhového tvaru, tj. okrouhlého tvaru bubnu, kotouče nebo krátkého válce. Takový tvar nádobky je nový a představuje další hledisko tohoto vynálezu, čímž je zabezpečeno to, že uvnitř válcové nebo v podstatě válcové nádobky je obsažena jednotka dávky práškového léčiva určeného k inhalaci. Průměr válce je obvykle větší než jeho hloubka, nejvýhodněji kolem dvojnásobku hloubky nebo více.

Nejvýhodnější provedení nádobky s léčivem je válcové nebo v podstatě válcové. Nádobka je přednostně vytvořena ze dvou součástí, které do sebe zapadají a jsou vzájemně spojeny např. závěrným nebo západkovým spojem. Jedna z těchto součástí je přednostně ve tvaru obecného válce, otevřeného na jednom konci . Druhá součást zapadne těsně dovnitř nebo kolem vnějšího otevřeného konce prvé součásti a tím úplně sestaví válcovou nádobku. Jedna nebo obě součásti mohou být opatřeny vypouštěcím otvorem. Alternativně, alespoň jeden vypouštěcí otvor může být definován mezi dvěmi součástmi. Nejvýhodnější je vytvoření více vypouštěcích otvorů, přednostně čtyři nebo více, např. šest nebo osm. Otvory jsou s výhodou rozmístěny po obvodu válcové nádobky. V jiném provedení, vypouštěcí otvor může být alternativně nebo dodatečně vytvořen na jednom nebo obou koncích lícové strany válce.

Nádobka na léčivo je s výhodou vyrobena z materiálu, který je ve své podstatě nepropustný vůči vlhkosti. Je to výhodné, neboť se tím redukuje nebo eliminuje potřeba druhotného balení. Redukuje se tak komplex výrobních operací a užívání léčiva se tím zjednodušuje.

Podle jiného hlediska tohoto vynálezu je zabezpečeno podávání jedné dávky práškového léčiva k inhalaci, řečená jednotka dávky je obsažena uvnitř nádobky, která má alespoň jeden vypouštěcí otvor, nádobka je vyrobena z materiálu, který je ve své podstatě nepropustný vůči vlhkosti.

Jelikož nádobka je opatřena alespoň jedním vypouštěcím otvorem, není nutné ji před použitím prorážet a tím jsou odstraněny problémy spojené s prorážením jak je tomu u konvenčních želatinových tobolek

Aby nedošlo k úniku prášku z nádobky, dávkovači jednotka podle vynálezu bude před použitím spojena s těsnícími prostředky , uspořádanými tak, aby uzavíraly alespoň jeden vypouštěcí otvor. Na příklad podle dalšího hlediska vynálezu, obal léčiva , obsahující alespoň jednu dávkovači jednotku práškového léčiva tvoří jednak nádobka, která obsahuje jednu dávku léčiva a má alespoň jeden vypouštěcí otvor, nádobka je z materiálu, který je ve své podstatě nepropustný vůči vlhkosti a jednak těsnící prostředky uspořádané tak, aby uzavíraly alespoň jeden vypouštěcí otvor.

Nádobka pro léčivo může být vyrobena z jakéhokoliv materiálu nebo kombinace materiálů s požadavkem na nepropustnost vůči vlhkosti. Přednostním příkladem je lehká kovová fólie, např. hliníková, ze které mohou být vytlačeny nebo vyseknuty součásti nádobky . Ostatní použitelné kovy zahrnují nerezovou ocel a slitiny. Jiný materiál, který může být použit , zahrnuje plastické hmoty. Jako příklady plastických hmot s nízkou propustností vůči vlhkosti uvádíme polyetylény o vysoké hustotě (např. ty, které jsou uváděny na trh pod ochrannou známkou RIGIDEXHD607EA),polykarbonát, polyvinylchlorid, polyethylen tereftalát a polypropylen. Plastická hmota, která může být zvlášť vhodná je kopolymer olefinucykloolefinu prodávaný firmou HOECHST AG pod ochrannou známkou TOPAS.

„Nízkou propustností vlhkosti“ se rozumí propustnost vodních par, která je dostatečně nízká a během normálního skladování a používání nádobky ( a při absenci druhotného obalu jako je nafukovací balení) průnik vlhkosti není dostatečný k tomu, aby nepříznivě ovlivnil léčivo co do rozsahu. Propustnost může být měřena standardními metodami jako je ASTM F1249/90. Při měření touto metodou při teplotě 38°C a 90% relativní vlhkosti se doporučuje, aby propustnost materiálu byla nižší než 0,5 g mm/m2 atmosférického tlaku, ještě lépe nižší než 0,3 a nejlépe nižší než 0,1.

Všeobecně , čím je nižší propustnost vlhkosti materiálu používaného pro nádobku, tím je tenčí vrstva materiálu požadovaného pro vytvoření účinné bariéry proti vlhkosti. Toto vede ke snížení hmotnosti a tím i ke snížení síly proudu vzduchu potřebného k uvedení nádobky do pohybu.

Utěsnění může tvořit prstenec z elastomeru, který obklopuje nádobku tak, že překrývá a uzavírá alespoň jeden vypouštěcí otvor.

Alternativně, těsněním může být nosič pro nádobky s léčivem . Na příklad, těsněním může být rovinný nosič s otvorem nebo vybráním, ve kterém je nádobka těsně uložena tak, že nosič překrývá a uzavírá alespoň jeden vypouštěcí otvor.

·· flfl • flfl · • · • · · • fl • fl flfl • · fl · • flfl fl • flflfl flflfl fl · • flfl flfl

Nosič může být z kartonu nebo z plastické hmoty. V jednom provedení, nosič obsahuje fólii z plastické hmoty, fólie má otvory těsně sestavené a rozměrované tak, aby přijaly nádobky, a obvod řečených otvorů je vybaven prstencem z elastomeru. Vhodný elastomerický materiál představují přírodní a syntetické gumy a tak zvané termoplastické elastomery, např. ty, které jsou známy jako SANTOPRENE. Elastomery mohou být chemicky nebo fyzicky , přilepeny nebo pevně připojeny k nosiči.

Zařízení podle vynálezu může být využito pro podávání velkého rozsahu léčiv, v podstatě jakéhokoliv léčiva v práškové formě, které je vhodné pro podávání inhalací. Inhalací se obvykle rozumí orální inhalace, může se tím však rozumět i nasální inhalace a v tomto případě termín náustek bude přiřazen průchodu vhodnému pro přiložení k nosu místo do pacientových úst.

Zatímco zařízení podle vynálezu je zamýšleno především pro použití, ve kterém záměr pacienta vede k vyprovokování potřebného pohybu nádobky a k vypuštění léčiva z nádobky, alternativně, pro vytvoření potřebného proudu vzduchu může být použit i externí zdroj vzduchu nebo jiného plynu.

Podle jiného hlediska vynálezu, je předložen způsob podávání práškového léčiva inhalací, který sestává ze zavedení nádobky do komory v podstatě kruhového nebo prstencového tvaru , nádobky která obsahuje jednotku dávky léčiva a má alespoň jeden vypouštěcí otvor, uvnitř komory je vytvářen proud vzduchu tak, aby přinutil nádobku k pohybu po orbitální dráze uvnitř komory.

Pohyb nádobky uvnitř komory je přednostně epicyklický, tj. nádobka obíhá kolem středu komory a rovněž rotuje kolem vlastní osy.

Objasnění výkresů

Přednostní provedení podle vynálezu budou dále podrobněji popsána a ilustrována s odkazy na doprovázející výkresy, na kterých

Obr. 1 je průmětem prvého, přednostně předkládaného provedení inhalátoru práškového léčiva podle vynálezu v otevřeném , nenaplněném stavu;

Obr. 2 představuje bokorys inhalátoru podle Obr. 1;

• · · · · · * « • * * · · · ····*# • · · · · <

···· ···· «·· ·«· _#<·

Obr.3 představuje nárys inhalátoru podle Obr. 1, ze směru šipky III na Obr. 1;

Obr.4 představuje průmět inhalátoru podle Obr. 1 v uzavřeném naplněném stavu, s indikací pohybu nádobky s léčivem uvnitř inhalátoru;

Obr.5 je řezem podél linie V-V na Obr. 1;

Obr.6 je podélný průřez druhého provedení inhalátoru práškových léčiv podle vynálezu;

Obr.7 je řezem podél linie A-A na Obr. 6;

Obr.8 je podélný průřez třetího provedení inhalátoru práškových léčiv podle vynálezu;

Obr.9 je řezem podél linie B-B na Obr. 8;

Obr. 10 je řezem modifikovaného tvaru inhalátoru na obr. 6 a 7, ze stejného pohledu jako na obr. 7

Obr. 11 je bokorysem čtvrtého provedení inhalátoru práškového léčiva podle vynálezu;

Obr. 12 znázorňuje prvé provedení obalu léčiva podle vynálezu, za (a) bokorys, (b) průřez a (c) pohled na rozložené části;

Obr. 13 znázorňuje druhé provedení obalu léčiva podle vynálezu , za (a) bokorys, (b) průřez a (c) pohled na rozložené části;

Obr.14 znázorňuje třetí provedení obalu léčiva podle vynálezu, za (a) bokorys, (b) průřez a (c) pohled na rozložené části;

Obr. 15 znázorňuje čtvrté provedení obalu léčiva podle vynálezu, za (a) bokorys, (b) průřez a (c) pohled na rozložené části;

Obr. 16 je řezem pátého provedení obalu léčiva podle vynálezu;

Obr. 17 znázorňuje řadu nádobek s léčivem podle vynálezu uložených na nosiči podle prvého provedení;

Obr. 18 znázorňuje průřez nádobky s léčivem podle vynálezu uložené na nosiči podle druhého provedení;

Obr. 19 je perspektivní pohled na šesté provedení nádobky na léčivo podle vynálezu;

Obr.20 je řez nádobky na léčivo tvaru znázorněného na Obr. 19 uložené na nosiči podle třetího provedení;

Obr.21 je řez sedmého provedení nádobky na léčivo podle vynálezu;

Obr.22 představuje průmět alternativního tvaru mřížky , která může být vložena do několika provedení znázorněných na předchozích obrázcích;

Obr.23 je částečný řez podél linie X-X na Obr.21; a

Obr.24 je částečný řez podél linie Y-Y na Obr. 21.

Příklady provedení

Především ve vztahu k obrázkům 1 až 4 uvádíme, že první provedení inhalátoru podle vynálezu je označeno 10. Inhalátor 10 tvoří spodní část 11 a vrchní část 12, obě tyto části jsou tvarovány z plastické hmoty a jsou vzájemně spojeny otočným závěsem . Spodní část 1_1 a vrchní část 12 může být rozevřena, jak je znázorněno přerušovanou čarou na Obr.2 a vzájemně stlačením spojena do tvaru, který je znázorněn nepřerušenou čarou na Obr. 2. Povrch spodní části 11 má dvě vystupující západky 13, které zapadají do příslušných vybrání (nejsou vidět) na vnitřní straně vrchní části 12 tak, aby obě tyto části 11,12 byly v záběru.

Odpovídající vybrání protažené podél vnitřního povrchu spodní části 11 a vnitřního povrchu vrchní části 12 spolu vymezují průchod 14, který zasahuje od čelní části inhalátoru 10 směrem k otočnému závěsu. Otevřený konec tohoto průchodu 14 slouží jako náustek.

Kruhová komora 16 je vytvořena ve vrchní části 12 . Komora 16 spolupracuje s průchodem 14 prostřednictvím série otvorů, které upravuje obvykle kruhová • · • · · · · • · ··· · · · mřížka 17 ve středu základny komory 16 . Střední část základny komory 16, která je obklopena mřížkou 17 je celistvá s vypuklinou ve tvaru polokoule 22

Čiré plastikové víčko 18 je kloubově připojeno k vrchní části 12 a je sklápěcí z otevřené polohy, jak je znázorněno na Obr.1, do uzamčené polohy znázorněné na Obr. 2 4.

Ve vrchní části 12 jsou rovněž vytvořeny dva čelní vzduchové přívody 19 a dva zadní vzduchové přívody 20,které spojují vnější povrch inhalátoru 10 se stěnami komory 16 příslušnými trubicemi 19 a, 20 a, které jsou znázorněny přerušovanými čarami na Obr.1. Trubice 19a.20a jsou nastaveny přímo ke stěnám komory .16 v podstatě tangenciálně a jsou připojeny ke komoře 16 v podstatě v pravoúhlém prostorovém rozmístění.

Inhalátor 10 je použit pro vynesení léčiva z nádobky , jejíž podrobný popis následuje. Obvykle , takovou nádobku tvoří kruhový bubínek z hliníku nebo jiného materiálu, který nepropouští vlhkost a je opatřen sérií otvorů rozmístěných po obvodu. Při použití se nádobka 21 (viz Obr.4) vloží do komory 16 po otevření víčka 18.Pak je víčko 18 přiklopeno. Pacient vloží otevřený konec průchodu 14 do úst a inhaluje. Vzduch prochází vzduchovými přívodními otvory 19,20 trubicemi 19a,20a a v podstatě tangenciálně proudí do komory 16.

Vzduch prochází mřížkou 17 a průchodem 14 a proudí do úst pacienta.

Přivádění proudu vzduchu do komory 16 v tangenciálním směru navádí nádobku 21 na její orbitální dráhu kolem středu komory, pohyb nádobky 21 je vymezen stěnami komory 16, přičemž nádobka 21 současně rotuje kolem vlastní osy. Vypuklina 22 ve středu komory 16 rovněž napomáhá k udržení nádobky 21 v orbitální dráze. Poznamenáváme, že mřížka 17 není zakreslena na Obr.4.

Krátké šipky na Obr.4 znázorňují vypouštění práškového léčiva z nádobky 21 vlivem odstředivých sil vpodstatě všemi směry, tj. ke středu komory stejně jako ve směru k jejímu obvodu. Toto je opakem rozptylu léčiva z konce rotující želatinové tobolky. V takovém případě je léčivo vysíláno pouze k boční stěně komory.

Pohyb nádobky 21 , tím že rychle rotuje kolem vlastní osy a obíhá po orbitální dráze, dále zdokonaluje disperzi léčiva účinkem mletí , které nastává mezi nádobkou 21 a bočními stěnami komory 16. Tento efekt zabraňuje rovněž usazování léčiva uvnitř komory 16. Nastává zde „samočisticí „ účinek.

Jak je znázorněno na Obr.5, trubice 19a,20a se otevírají ke stěnám komory 16 v místech, která jsou nepatrně vzdálena od základny komory 16. Spodní část stěny komory 16 je proto souvislá a nepřerušená. Toto řešení je výhodné, neboť zabraňuje jakékoliv tendenci okrajů trubic 19a,20a narušit pohyb nádobky 21 uvnitř komory 16, a tím zabezpečuje stálost a plynulost pohybu, který zdokonaluje vypouštění léčiva z nádobky 21.

Bylo zjištěno, že je rovněž výhodné uspořádání mřížky 17 pouze ve střední části základny komory 16. Je ověřeno, že prodloužení doby zadržení částic léčiva vypouštěného z nádobky 21 v komoře 16, vede ke zlepšení disperze léčiva v proudu vzduchu , který je vdechován pacientem.

Kompaktní, v podstatě plochý tvar inhalátoru 10 je důsledkem té skutečnosti, že průchod 14 není orientován souose s/nebo paralelně k ose pohybu nádobky 21 uvnitř komory 16, nýbrž místo toho v postatě ortogonálně k ní.

Obraťme se nyní k Obr.6 a 7, druhé provedení inhalátoru pro prášková léčiva (v celku označované 50) podle vynálezu tvoří lisované těleso 51 z plastických hmot s hlavním centrálním průchodem 52. Vrchní konec tělesa 51 (při pohledu na Obr.6) je tvarován jako náustek.

Průchod 52 je rozdělen vloženou mřížkou 53 z plastické hmoty , na které závisí kruhový centrální vodicí kolík 54. Čirý plastikový uzávěr 55 je kloubově uchycen k tělesu 51.Prostor mezi mřížkou 53 , stěnami tělesa 51, uzávěrem 55 a středícím kolíkem 54 vytváří prstencovou komoru 56. Uzávěr 55 má dvě polohy, uzamčenou (znázorněno na Obr. 6) a otevřenou, při které může být vložena nádobka 58 s léčivem do komory 56.

Jak je možno vidět na Obr.7, čtyři tangenciálně uložené přívodní otvory 59, pravoúhle rozmístěné, jsou vytvořeny v bočních stěnách komory 56. Přívody vzduchu 59 mají napřímenou část 60. Jak je vidět na Obr.6, přívody 59 ve • φ · vertikálním směru nezasahují až k mřížce 54 (při pohledu na Obr.6). Je lepší, aby část boční stěny komory 56, která se nalézá bezprostředně pod mřížkou 54 byla nepřerušená.

Během používání, uzávěr 55 je posunut do otevřené polohy a nádobka 58 je zavedena do komory 56. Poté se uzávěr 55 uzavře. Nádobka 58 je opatřena jedním nebo více vypouštěcími otvory, které jsou během použití zapojeny. Léčivo je pak těmito otvory vypouštěno z nádobky 58.

Po vložení nádobky 58 s léčivem do komory 56, uživatel přiloží přístroj 50 k ústům a inhaluje přes náustek. Vzduch je nasáván do komory 56 přívodními otvory 59, napřímené části 60 působí jako difuzér a zvyšují proudění vzduchu. Proud vzduchu uvede nádobku 58 na orbitální dráhu kolem středícího kolíku 54 planetárně a současně ji uvede do rotace kolem své vlastní osy, jak je indikováno zakřivenými šipkami na Obr.7. Na léčivo obsažené v nádobce 58 působí v podstatě odstředivé síly a je vysíláno z nádobky 58Výsledkem pohybu nádobky 58 je účinné úplné vyprazdňování nádobky 58. Celistvá část boční stěny komory 56 napomáhá planetárnímu pohybu nádobky 58 a zabraňuje nárazu nádobky 58 svými okraji přívodních otvorů 59, které by jinak mohly přivodit nepravidelný pohyb nádobky 58.

Vzhledem ktomu, že hmotnost nádobky 58 může být nízká (například ve srovnání s běžnými želatinovými tobolkami) , k vyvolání dostatečně prudké reakce pro vypouštění obsahu nádobky stačí relativně slabý vzduchový tok. Toto je zvlášť důležité v případě podávání léčiva u léčby opakujících se onemocnění dýchacích cest (např. astma), kdy nositel může mít oslabenou funkci plic.

Rozptyl léčiv při vypouštění z nádobky 58 může být dále znásoben účinkem mletí, které nastává během rotace nádobky 58 proti stěnám komory 56, tj. drcením léčiva mezi otáčející se nádobkou 58 a stěnou.

Úprava povrchu provedení (obecně označené 80) znázorněného na Obr. 8 a 9 je stejná jako u provedení podle Obr. 6 a 7, s výjimkou provedení vrchní stěny 81 komory 82 (při pohledu na Obr. 8), která je kompaktní, vzduch (a v něm rozptýlené léčivo) vychází z komory 82 přes mřížku 83 tvořící boční stěnu komory 82, Vzduchové přívody 84 jsou vytvořeny v uzávěru 85. Při použití, pohyb nádobky 86 • · · tu · · · uvnitř komory 82 je obdobný jako popisovaný ve vztahu k dřívějším provedením (opět znázorněno zakřivenými šipkami).

Obr. 10 je pohled stejný jako na Obr.7, na provedení, ve kterém mřížka 91 nezasahuje úplně až k vrchní stěně komory. Naopak, oblast periferie 92 vrchní stěny je celistvá. Jak bylo výše popsáno, bylo zjištěno, že toto řešení může zlepšit rozptyl léčiva vynášeného z nádobky 94.

Provedení (obecně označované 70) na Obr. 11 je řešeno jako dávkovači jednotka sloužící pouze k jednorázovému použití. Opět lisovaný náustek 71 z plastické hmoty nese mřížku 72 se středícím kolíkem 73. Flexibilní plastické víčko 74 je nasazeno na spodní konec náustku 71 a tvoří spolu s mřížkou 72 prstencovou komoru 75. Ve víčku 74 jsou vytvořeny přívodní otvory pro vzduch 76 a prohloubený prostor 77 pro vložení nádobky 78 dříve než se jednotka 70 sestaví. V prohloubení 77 je nádobka 78 těsně uložena, těsné uložení v prohloubení 77 neprodyšně uzavírá vypouštěcí otvory 79 v nádobce 78.

Při použití je nádobka 78 vytlačena z prohloubení 77 do komory 75. Pacient pak inhaluje náustkem 71 léčivo, které je vypouštěno z nádobky 78 je rozptýleno v proudu vzduchu a vdechováno v podstatě tak Jak je popsáno u dřívějších provedení.

Jako nové využití takového dávkovacího inhalátoru pro jedno použití uvádíme možnost podávání utišujících léčiv proti bolesti (např. morfia) při pohromách nebo v bojových situacích.

U všech výše uvedených provedení jsou možné různé modifikace , aniž by došlo k odklonu od podstaty vynálezu. Na příklad, středící kolík popsaný pro jistá provedení může být vynechán , pokud by nebyl podstatný pro udržení nádobky v pohybu po orbitální dráze. Podobně, středící kolík může být vložen do výše uvedených provedení, ve kterých není popsán. Alternativně, kolík může být nahrazen malým tvarovaným vyvýšením, např. obecného kulového tvaru v základně komory.

Obraťme se nyní k Obr. 12, prvé provedení nádobky s léčivem podle vynálezu je obecně označováno 110 a nádobka sestává z válcového čepičky 111, která je • · · ! ’Ι '· .··· • · . J · ♦ ··· ··· vylisovaná z hliníkových plechů a na spodním konci je otevřená Gak je znázorněno na Obr. 12), a z plastické zátky 112, která má vystupující okraj těsně vložený do otevřeného spodního konce čepičky 111.

Po obvodu zakřiveného povrchu čepičky 111 je vytvořena drážka 113, ve které jsou v pravidelných rozestupech vytvořené podélné perforace 114. Součástka je vybavena prstencovým kroužkem 115 z elastomeru, který těsně přiléhá k čepičce 111 v oblasti drážky 113 a tím neprodyšně uzavírá perforace 114. Prstencový kroužek 115 je snímán z čepičky 111 bezprostředně před zavedením nádobky W do přístroje pro dávkování léčiva (např. kteréhokoliv výše popsaného přístroje).

Provedení podle Obr. 13 je obecně označováno 120 a je stejné, jako provedení vyobrazené na Obr. 12, s tím rozdílem, že spodní část čepičky 121 je vybavena další drážkou 122, která zapadne do odpovídajícího tvarování vrchní části druhého uzávěru 123. Druhý uzávěr 123 přesně zapadá do spodní části čepičky 121 a plní stejnou funkci jako zátka 112 prvého provedení 110.

Na provedení 130 podle Obr. 14, spodní konec čepičky 131 drží základní deska 132 ve své obvodové drážce, obě součásti jsou zvlněné tak, aby tvořily těsné spojení.

Nádobka 140 na Obr. 15 je stejná jako nádobka 120 na Obr. 13., pouze stou výjimkou, že spodní uzávěr 142 zapadá zvnějšku kolem spodního otevřeného konce hlavní čepičky 141.

Obr. 16 znázorňuje průřezový pohled ještě dalšího provedení 150 nádobky s léčivem podle vynálezu, kterou opět tvoří pár vzájemně smontovaných součástí uzávěru (základnu uzávěru 151 a vrchní část uzávěru 152) tvarovaných z lehkého hliníkového plechu . V tomto případě, je vrchní část uzávěru 152 vybavena obvodovou drážkou 153, která je perforovaná v rozestupech , které definují otvory 154. Otevřený konec vrchní části uzávěru 152 doléhá uvnitř těsně až k základové části uzávěru 151, která směrem nahoru zasahuje stejně vysoko jako drážka 153, vrchní okraj základové části uzávěru 151 je směrem dovnitř deformován tak, aby vytvořil převislý okraj 155, který spolupracuje s drážkou 153 tak, aby udržoval základnu uzávěru 151 a vrchní část uzávěru 152 v záběru. Prstenec ve tvaru O 156 , stejně vhodný pro jiná, výše popsaná provedení, přiléhá těsně kolem drážky 153, čímž slouží jak k utěsnění otvorů 154 tak také ke spojení mezi základnou uzávěru 151 a vrchní částí uzávěru 152.

Obraťme se nyní k Obr. 17. Znázorňuje jinou formu obalu podle vynálezu. Nádobky 160 jsou na Obr. 16 schematicky zakresleny jako obdélníky, mohou však být stejného tvaru jako kterékoliv výše popsané. V tomto případě, nádobky 160 nejsou utěsněny těsnícím prstenem , nýbrž fólií 161 z plastické hmoty s kruhovými otvory 162, do kterých jsou nádobky 160 vtlačeny s těsným nehybným uložením. Tloušťka fólie 161 je dostatečná pro přikrytí ( a ucpání) otvorů v každé nádobce 160. Fólie 161 současně slouží jako nosič pro nádobky 160 a může být potištěna návody k léčivu ( např. pokyny pro užívání, informace o dávkování atd.). Místo plastické hmoty, fólie 161 může být vyrobena z jiného vhodného materiálu, např. z kartónu (který může být rovněž potažen plastickou hmotou). Nádobka 160 může být vyňata z obalu jednoduchým ručním stisknutím na jedné z vnějších lícových stran nádobky 160 (indikováno šipkou na Obr. 17), případně nádobka 160 může být takto přemístěna do dávkovacího přístroje. .

Obr. 18 znázorňuje detailní pohled na část modifikovaného balení, které je velmi podobné tomu, jež bylo právě popsáno. Obsahuje nádobku s léčivem 170, opět schematicky znázorněnou na Obr. 18, která však může být stejná, jako kterákoliv výše popsaná a která je nesena v kruhových otvorech ve fólii 171 z plastické hmoty. Toto provedení předkládá dodatečný charakteristický znak, kdy periferie kruhového otvoru je vytvořena jako prstenec 172 z elastomeru, který je spojen se zbytkem fólie 171.

Na Obr. 19 je znázorněn další tvar kruhové nádobky 180 , opět vytvořené ze dvou vzájemně zapadajících částí uzávěru 181,182. V tomto provedení, nejsou vypouštěcí otvory kolem periferie. Místo toho, vrchní lícová strana vrchní části uzávěru 182 má centrální otvor 183. Obr. 20 předkládá dílčí průřezový pohled na obal s vloženými nádobkami 180 tohoto tvaru. Obal tvoří fólie 184 z pružné plastické hmoty nebo elastomeru, která má kruhová vybrání, do kterých jsou nádobky 180 vtlačeny. Tímto způsobem fólie 184 obklopuje a těsní lícové strany nádobek 180. Nádobka 180 může být opět vytlačena z obalu jednoduše použitím manuálního tlaku na fólii 184 (opět indikováno šipkou na Obr. 20).

S výhodou je možno výše popsané nádobky vyrobit místo z hliníku, z jiných vhodných materiálů nepropouštějících vlhkost, jako jsou např. plastické hmoty.

Obr. 21 je průřezovým pohledem na jednu takovou nádobku 190 z plastické hmoty. Nádobku 190 tvoří základna uzávěru 191 a vrchní část uzávěru 192. Obě součásti 191,192 v okamžiku zaskočí pomocí vystupujícího tlačného útvaru 193 vytvořeného v základně uzávěru 191, který je v záběru s odpovídajícím vybráním 194 ve vrchní části uzávěru 192. Tlačný útvar 193 je přerušen otvory, které ve smontované nádobce 190 vytvářejí vypouštěcí otvory 195. Kolem periferie nádobky 190 je rozmístěna řada takových otvorů 195, na Obr. 21 je zakreslen průřez jedním takovým otvorem 195.

Části uzávěru 191,192 jsou tvarovány s vydutým vnitřkem a napomáhají tak vypouštění léčiva otvory 195. Dodáváme, že větší tloušťka plastické hmoty (a tím větší hmota) v radiální vnější části nádobky 190 směřující ven , podporuje účinek setrvačníku, který pomáhá rychlé rotaci nádobky 190.

Ve vztahu k Obr. 22 až 24 uvádíme, alternativní tvar mřížky pro vložení do přístroje jak je popsáno výše, je vytvořen ze soustředných kruhů 210 nesených párem příčníků 211, které jsou diametrálně křížovým způsobem rozloženy napříč mřížkou mezi kruhovou centrální částí 212 a periferním prstencem 213.

Jak je znázorněno na Obr. 23, okraj 214 každého příčníku 211, který ve vztahu k proudu vzduchu procházejícího mřížkou je uložen protisměrně, je skloněn tak, aby napomáhal proudění vzduchu od jednoho konce ke druhému (znázorněno šipkou na Obr. 22). Tato charakteristika je důležitá a výhodná pro snížení nárazů a nánosů léčiv na příčníky 211.

Obr. 24 ukazuje, že centrální část 214 má vypuklou část 215, která pomáhá navádět nádobku s léčivem na orbitální dráhu. Takovýto útvar nemusí být nezbytný a u jiných provedení, jako u některých výše popsaných, může být vypuštěn.

Claims (31)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Zařízení pro podávání práškových léků inhalací, zařízení tvoří nádobka obsahující jednotku dávky léčiva v práškové formě, nádobka má alespoň jeden vypouštěcí otvor a přístroj, jehož součástí je komora přizpůsobená pro umístění řečené nádobky, přístroj dále obsahuje prostředky pro přívod vzduchu, kterými je vzduch přiváděn do komory a náustek, kterým vzduch a v něm rozptýlené léčivo vychází z komory ven, vyznačující se tím, že komora je v podstatě kruhového nebo prstencového tvaru a při použití nádobka sleduje orbitální dráhu uvnitř komory.
2. 2. Zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že prostředky pro přívod vzduchu jsou uspořádány tak, aby vzduch vstupoval do komory v podstatě tangenciálně a tak napomáhal orbitálnímu pohybu nádobky uvnitř komory.
3. 3. Zařízení podle nároku 1 nebo nároku 2, vyznačující se tím, že část stěny komory, do které ústí prostředky pro přívod vzduchu je souvislá a nepřerušená.
4. 4. Zařízení podle nároku 3, vyznačující se tím, že prostředky pro přívod vzduchu vstupují do periferní stěny komory, ale jejich zahloubení je menší než výška této stěny, takže alespoň část stěny vytváří nepřerušený prstencový povrch.
5. 5. Zařízení podle kteréhokoliv předchozího nároku, vyznačující se tím, že komora je vybavena útvarem, který napomáhá nucenému pohybu nádobky po své orbitální dráze.
6. 6. Zařízení podle nároku 5, vyznačující se tím, že řečený útvar tvoří výčnělek ve středu základny komory.
7. 7. Zařízení podle kteréhokoliv předchozího nároku 1 až 6, vyznačující se tím, že vzduch proudí z komory do náustku a prochází síťkou nebo mřížkou vytvořenou v části stěny komory.
8. 8. Zařízení podle nároku 7, vyznačující se tím, že síťka nebo mřížka je vytvořena v základně komory a radiální vnější část základny je celistvá.

   12527 ·· ·· » · · ♦ ► · · i • · · · • · · · ·· ··
9. 9. Zařízení podle kteréhokoliv předchozího nároku 1 až 8, vyznačující se tím, že náustek je vytvořen u otevřeného konce průchodu nebo potrubí, které připojuje komoru k náustku a průchod nebo potrubí je umístěno v podstatě ortogonálně k ose rotace nádobky v komoře.
10. 10. Zařízení podle kteréhokoliv předchozího nároku 1 až 9, vyznačující se tím, že přístroj je sestaven pro opakované použití a je vybaven prostředky pro zavedení nádobky do komory a pro její odstranění po použití.
11. 11. Zařízení podle nároků 1 až 9, které je pro jednorázové použití a je vybaveno nádobkou s léčivem vloženou do přístroje takovým způsobem, že vypouštěcí otvor je ucpán, nádobka je uvolněna z přístroje a tím vypouštěcí otvor otevřen až pacientem bezprostředně před použitím.
12. 12. Zařízení podle kteréhokoliv předchozího nároku, vyznačující se tím, že nádobka je válcového nebo v podstatě válcového tvaru.
13. 13. Zařízení podle nároku 12, vyznačující se tím, že průměr válce je větší než jeho výška.
14. 14. Zařízení podle kteréhokoliv předchozího nároku 1 až 13, vyznačující se tím, že nádobka je vyrobena ze dvou spolupracujících součástí.
15. 15. Zařízení podle nároku 14, vyznačující se tím, že jedna ze dvou součástí je provedena jako válec, který je otevřen na jednom konci, druhá součást je těsně vložena do vnitřního nebo kolem vnějšího otevřeného konce prvé součásti.
16. 16. Zařízení podle kteréhokoliv předchozího nároku 1 až 15, vyznačující se tím, že nádobka je vybavena řadou vypouštěcích otvorů.
17. 17. Zařízení podle kteréhokoliv předchozího nároku 1 až 16, vyznačující se tím, že nádobka je z materiálu, který je v podstatě nepropustný vůči vlhkosti.
18. 18. Zařízení podle kteréhokoliv předchozího nároku 1 až 17, vyznačující se tím, že alespoň část nádobky je vytvořena z kovové fólie.

    12527

    9 9 ·

    9999 9 9

    9 9 9 999 9 9 «

    9 9 <
19. 19. Zařízení podle nároku 18, vyznačující se tím, že kovová fólie je hliníkovou fólií.
20. 20. Zařízení podle kteréhokoliv předchozího nároku 1 až 19, vyznačující se tím, že pohyb nádobky během použití je epicyklický.
21. 21. Přístroj pro podávání práškových léků inhalací má komoru, přizpůsobenou k tomu, aby pojal nádobku obsahující dávku léčiva v práškové formě, prostředky pro přívod vzduchu, kterými vzduch proudí do komory a náustek, kterým vzduch a v něm rozptýlené léčivo může být vytaženo ven z komory, vyznačující se tím, že komora je v podstatě kruhové nebo prstencové formy a je vybavena jedním nebo více účinnými útvary, které během použití napomáhají pohybu nádobky po orbitální dráze uvnitř komory.
22. 22. Přístroj podle nároku 21, vyznačující se tím, že prostředky pro přívod vzduchu jsou uspořádány tak, aby vzduch vstupoval do komory v podstatě tangenciálně a tak napomáhal orbitálnímu pohybu nádobky uvnitř komory.
23. 23. Přístroj podle nároku 21 a nároku 22, vyznačující se tím, že část stěny komory do které ústí prostředky pro přívod vzduchu je souvislá a nepřerušená.
24. 24. Zařízení podle nároku 23, vyznačující se tím, že prostředky pro přívod vzduchu ústí do periferní stěny komory, ale jejich zahloubení je menší než výška této stěny, takže alespoň část stěny vytváří nepřerušený prstencový povrch.
25. 25. Přístroj podle kteréhokoliv nároku 21 až 23, vyznačující se tím, že je vybaven výčnělkem ve středu základny komory.
26. 26. Přístroj podle kteréhokoliv nároku 22 až 25, vyznačující se tím, že vzduch prochází z komory do náustku skrze síťku nebo mřížku vytvořenou v částí stěny komory.
27. 27. Přístroj podle nároku 26, vyznačující se tím, že síťka nebo mřížka je vytvořena v základně komory a radiální vnější část základny je kompaktní.

    12527
28. 28. Přístroj podle kteréhokoliv nároku 22 až 27, vyznačující se tím, že náustek je tvarován na otevřeném konci průchodu nebo potrubí, které připojuje komoru k náustku a průchod nebo potrubí je disponováno v podstatě ortogonálně k ose rotace nádobky v komoře.
29. 29. Přístroj podle kteréhokoliv nároku 22 až 28, vyznačující se tím, že přístroj je sestaven pro opakované použití a je vybaven prostředky pro zavedení nádobky s léčivem do komory a pro její vyjmutí po použití.
30. 30. Přístroj podle kteréhokoliv nároku 22 až 28, který je pro jednorázové použití a je vybaven nádobkou s léčivem vloženou do přístroje takovým způsobem, že vypouštěcí otvor je ucpán, nádobka je pak uvolněna z přístroje, čímž dojde k otevření otvorů až bezprostředně pacientem před použitím.
31. 31. Dávkovač práškového léčiva pro inhalaci, uvedený dávkovač je obsažen uvnitř nádobky která má alespoň jeden vypouštěcí otvor, nádobka je z materiálu, který je v podstatě nepropustný vůči vlhkosti.