CZ202896A3

CZ202896A3 - Insulation process and apparatus for making the same

Info

Publication number: CZ202896A3
Application number: CZ962028A
Authority: CZ
Inventors: Ian Cridland; Antonius Marinus Ettema; Kjeld Jepsen; Joergen Skjold Petersen
Original assignee: Rockwool Int
Priority date: 1994-01-14
Filing date: 1995-01-11
Publication date: 1997-01-15
Also published as: PL315519A1; NO962867D0; EP0739470A1; SK280412B6; ES2113729T3; EP0739470B1; DE69501818D1; HUT74793A; DE69501818T2; WO1995019523A1; HU218367B; CA2181158A1; NO962867L; DK0739470T3; AU1383095A; CA2181158C; NO307528B1; PL176014B1; US5690147A; ATE164215T1

Description

Způsob izolace a zařízení k jeho provádění

Oblast techniky

Vynález se týká oblasti izolační techniky, konkrétně způsobu izolace, který umožňuje izolovat povrch trubkovitého tělesa nanášením dalšího tělesa či vrstvy. Jde o trubkovité těleso, které je vystaveno účinkům kondenzované vody při její akumulaci, jako jsou například trubky, které mají povrchovou teplotu stejnou jako rosný bodu okolního vzduchu nebo nižší.

Dosavadní stav techniky

Při mnoha aplikacích má těleso teplotu stejnou jako rosný bodu okolního vzduchu nebo nižší. Takovým tělesem může být například trubička mrazícího nebo chladícího systému nebo klimatizace nebo trubka, kterou se přivádí studená voda. Tělesem, jehož izolaci vynález řeší, může také být strukturní prvek budovy, který je vystaven nízké teplotě okolí a při tom vzduch okolí může být ohřátý budovou a může obsahovat více vlhkosti. V norském časopise Kulde byl v čísle 5 z října 1993 na stranách 4 až 6 uveřejněn článek, zaměřený na oblast izolační techniky (norský Teknisk isolation) někdy také označovanou v angličtině termínem Technická izolační technika (Technical insulating technique). Tento článek se zabývá problematikou používané izolační vrstvy pro trubky, v nichž se vede vyhřívací voda, a které mohou být v některých případech vystaveny účinkům shromážděné vody. Podle toho článku dochází u známých řešení izolací trubek venkovních vedení horké vody nebo páry, za určitých podmínek (jako je ochlazení trubky při snížení průtoku horké vody nebo páry) ke shromažďování kondenzované vody uvnitř izolace, která je vystavena působení povětrnostních vlivů jako je déšé, sníh, mlha a podobně.

V následujícím popisu se sice odkazuje na podmínky při kterých mají tělesa povrchovou teplotu pod teplotou rosného bodu okolního vzduchu nebo na ní, avšak nelze to chápat jako omezení na stejné nebo nižší teploty a neuvažovat ekvivalentní oblasti techniky, jako například při již zmíněném vedení horké vody nebo páry, kdy podmínky také umožňují shromažďování kondenzované vody uvnitř tepelně izolační vrstvy trubek. Izolační vrstva múze obsahovat minerální vlnu, například ze strusky, kamene, skla a podobné, popřípadě v kompozici s pěnovými plastovými nebo elastomerními materiály s otevřenými nebo uzavřenými póry pěnového materiálu jako je polyuretanová pěna, nebo kombinaci shora uvedených materiálů.

Je třeba uvést, že dosavadní snahy zabránit pronikání vlhkosti do z venkovního prostředí do izolačních vrstev, provozovaných pod teplotou rosného bodu nebo při teplotě rosného bodu, spočívají v obalení izolace folií, zejména hliníkovou nebo plastovou, která má zabránit difúzi vlhkosti do izolační vrstvy a dále má zabránit kontaktu s povrchem tělesa, jehož povrchová teplota je na nebo pod teplotou rosného bodu okolního vzduchu.

Nicméně se projevují u těchto řešení problémy, například takové, které souvisejí se spojováním a možným protržením folie, použité jako bariera proti pronikání vlhkosti nebo vody. Tyto potíže způsobují v některých případech, zejména ve spojení s nevodnými repelentními výrobky nebo materiály, pronikání vlhkosti do izolační vrstvy a mají za následek hromadění kondenzující vody na povrchu tělesa. To má za následek jednak zhoršení izolačních vlastností vrstvy a dále to může způsobit korozi a/nebo poškození povrchu tělesa nebo tělesa samotného a/nebo izolační vrstvy.

Z mezinárodní patentové přihlášky PCT/DK91/00132, publikované pod č. WO 91/18237 je znám izolační systém, použitelný například pro izolaci trubek, který obsahuje drenážní soustavu pro kondenzovanou vodu. Tento systém je komplikovaný a v důsledku toho dosti drahý. Vážnou nevýhodou tohoto systému je, že kondenzovanou vodu odstraňuje velmi pomalu, přestože v izolačních systémech vzniká této vody velmi, značné množství, zejména před drenážní soustavou.

Podstata vynálezu

Cílem vynálezu je nalezení takové jednoduché techniky, která by odstraňovala kondenzovanou vodu s povrchu trubkovitého tělesa, jehož teplota povrchu je nižší než teplota rosného bodu okolního vzduchu nebo stejná, přičemž na jedné straně rychle reaguje na přítomnost a na druhé straně jí lze přizpůsobit specifickým požadavkům jako je množství odváděné vody, vlhkost okolního vzduchu a rozdíl mezi teplotou povrchu tělesa a teplotou okolního vzduchu.

Typickým znakem vynálezu je, že řeší integrální izolační systém tak, aby kromě izolačních vlastností ještě splňoval specifické požadavky ohledně množství odváděné vody, vlhkosti okolního vzduchu a rozdílu mezi teplotou povrchu tělesa a teplotou okolního vzduchu.

Výhodou předloženého vynálezu je tepelně-izolační soustava je rychle a snadno použitelná pro dosažení adekvátního a dostatečného odvádění kondenzované vody z trubkovitého tělesa.

Shora uvedeného cíle, typického znaku i shora uvedené výhody spolu s dalšími cíly, výhodami a znaky, které jsou zřejmé z následujícího podrobného popisu výhodných provedení zařízení a izolační soustavy se dosahuje podle prvního aspektu vynálezu tím, že tepelně-izolační soustava zahrnuje:

prstencovité tepelně-izolační těleso nějaké délky, které je určeno vnitřním válcovitým povrchem a vnějším válcovitým povrchem s bariérou proti průniku par, aplikovanou na vnějším povrchu prstencovitého tepelně-izolačního tělesa jako povlak,' a zářez, který prochází po celé délce prstencovítým tepelně-izolačním tělesem tak, aby byl otevřen vůči vnitřnímu povrchu prstencovitého tepelně-izolačního tělesa, který sousedí s povrchem trubkovitého tělesa a pás vytvořený z materiálu, umožňujícího transport vody, jehož šířka je podstatně menší než délka prstencovitého tepelně-izolačního tělesa a jehož délka je dostačující pro jeho umístění uvnitř prstencovitého tepelně-izolačního tělesa kolem celého obvodu tak, aby tento pás zasahoval do zářezu v prstencovitém tepelně-izolačním tělese a zároveň přesahoval svým koncem nad vnější válcovitý povrch prstencovitého tepelně-izolačního tělesa, přičemž tento konec, vytvořený z materiálu, schopného transportovat vodu, je vystaven okolnímu vzduchu pro vypařování vody, transportované od povrchu trubkovitého tělesa.

Podle vynálezu má pás materiálu, umožňujícího transport vody, menší velikost ve srovnání s drenážním soustavou systému, popsaného ve shora zmíněné mezinárodní patentové přihlášce. Podle dosud známého realizovaného řešení je tudíž drenážování kondenzované vody od povrchu trubkovitého tělesa (které je izolováno vrstvou, jako například prstencovým tepelně-izolačním tělesem) znemožněno dokud není vodu-transportující materiál plně nasáknut vodou. Proto pokud se musí transportovat veliké množství vody, dochází před uplatněním drenážního účinku k jejímu značnému hromadění v materiálu, umožňujícím transport vody. Toto hromadění vody v materiálu, umožňujícím transport vody, je pochopitelně méně výhodné, neboé muže zavinit jednak poškození trubkovitého tělesa (trubky) a dále poškození izolačního materiálu nebo snížení jeho izolačních vlastností.

Výrazem materiál, umožňující transport vody se zde rozumí jakýkoliv materiál umožňující přenos nebo transport vody od povrchu trubkovitého tělesa skrz prstencovité tepelně-izolační těleso do okolního vzduchu. Výhodně je materiál, umožňující transport vody, vytvořen z hmoty, která transport vody podporuje nebo urychluje vlivem kapilárního efektu, nasákavosti, hygroskopických vlastností nebo v důsledku jakéhokoliv jiného efektu či jakékoliv jiné vlastnosti, přičemž materiál může být získán chemickou nebo fyzikální cestou.

V prvním výhodném provedení tepelné izolační soustavy podle vynálezu je materiálem, umožňujícím transport vody, s výhodou kapilárně savý materiál s pokud možno vertikální orientací vzhledem k požadavku odstraňovat vodu od povrchu tělesa kapilárním nasáváním bez ohledu na gravitační sílu, která na e kondenzovanou vodu působí.

Tepelně-izolační soustavu podle vynálezu lze vyrobit z jakéhokoliv izolačního materiálu, jako je minerální vlna, skelná vata, kamenná vlna (rockwool), slack wool , pěnový plastový materiál nebo elastomerní materiály s uzavřenými či otevřenými póry jako jsou polyuretanové pěny, nebo také kombinace shora uvedených materiálů. Ve výhodném provedení obsahuje tepelně-izolační prstencovité těleso tepelněizolační soustavy podle vynálezu minerální vlákna a výhodné je z nich vyrobeno.

tepelně-izolační prostředky, pro

Aby se zabránilo průniku páry nebo vody do zářezu v prstencovítěm tepelně-izolačním tělese, může dále soustava podle vynálezu obsahovat těsnící utěsnění zářezu, procházejícího po celém tepelně izolačním prstencovitém tělese. Těsnící prostředky mohou být tvořeny například lepivou folií, nepropustnou pro páru, jako například hliníkovou páskou, opatřenou lepivou vrstvou. Ve výhodném provedení mohou být těsnící prostředky tvořeny okrajem bariérové vrstvy, izolující proti páře, který přečnívá podél celého zářezu v prstencovitém tělese, a který má povlak z lepivého materiálu pro přilepení bariery, izolující proti páře.

Podle dalšího provedení tepelně-izolující soustavy podle vynálezu obsahuje perforovanou folii z materiálu, který je barierou proti prostupu páry, přičemž perforovaná folie obaluje vnější válcový povrch prstencovitého tepelně-izolačního tělesa a je přiložena na bariérovou vrstvu proti pronikání páry tak, že vystavuje okolí konec pásu materiálu, umožňujícího transport vody perforacemi folie Alternativně může konec pásu, vystavený okolnímu vzduchu, volně vyčnívat z vnějšího válcovitého povrchu prstencovitého tepelně-izolačního tělesa, je však nutno zabezpečit tento vyčnívající konec pásu proti riziku mechanického dotyku nebo poškození.

Další provedení soustavy podle vynálezu je tvořeno integrální jednotnou strukturou, nanesenou na trubkovité těleso, které se má izolovat, pás je vymezen prvním a protilehlým druhým koncem, přičemž první konec přiléhá k prstencovitému tepelně-izolačnímu tělesu v místě, kde probíhá v tomto tělese zářez, a druhý konec slouží pro vypařování vody, přenesené od povrchu trubkovitého tělesa ke konci pásu z materiálu, umožňujícího transport vody.

Shora popsané cíle, znaky a výhody vynálezu spolu s četnými dalšími cíly, znaky a výhodami, které vyplývají z podrobného popisu výhodných provedení, který bude následovat, je možnodosáhnout podle druhého aspektu povrchu trubkovitého tělesa a odstraňování kondenzované vody tělesa, který zahrnuje:

vynálezu způsobem izolace vůči okolnímu ovzduší od povrchu trubkovitého vytvoření tepelně-izolační soustavy pro izolaci povrchu trubkovitého tělesa, zahrnující:

prstencovité tepelně-izolační těleso nějaké délky, které je určeno vnitřním válcovitým povrchem a vnějším válcovitým povrchem s bariérou proti průniku par, aplikovanou na vnějším povrchu prstencovítého tepelně-izolačního tělesa jako povlak, a zářez, který prochází po celé délce prstencovitým tepelně-izolačním tělesem tak, aby byl otevřen vůči vnitřnímu povrchu prstencovitého tepelně-izolačního tělesa, který sousedí s povrchem trubkovitého tělesa a pás vytvořený z materiálu, umožňujícího transport vody, jehož šířka je podstatně menší než délka prstencovitého tepelně-izolačního tělesa a jehož délka je dostačující pro jeho umístění uvnitř prstencovitého tepelně-izolačního tělesa kolem celého obvodu tak, aby tento pás zasahoval do zářezu v prstencovitém tepelně-izolačním tělese a zároveň přesahoval svým koncem nad vnější válcovitý povrch prstencovitého tepelně-izolačního tělesa, přičemž tento konec, vytvořený z materiálu, schopného transportovat vodu, je vystaven okolnímu vzduchu pro vypařování vody, transportované od povrchu trubkovitého tělesa a uspořádání tepelně-izolační soustavy kolem trubkovitého tělesa tak, aby pás materiálu, umožňujícího transport vody, byl kolem celého povrchu trubkovitého tělesa a aby jeho konec byl vystaven na vnějším povrchu, pokrytém barierou protiprůniku par, tak, že umožňuje přenos vody od povrchu trubkovitého tělesa materiálem pásu, umožňujícím transport vody, ke konci a tam se mohl odpařovat.

Způsob podle druhého aspektu vynálezu může výhodně využívat shora popsané znaky tepelně-izolační soustavy podle prvního aspektu předloženého vynálezu. Tak zářez může být výhodně izolován těsnícími prostředky, které může tvořit, jak je uvedeno shora, lepivá páska, která nepropouští vodu nebo přečnívající konec bariérové vrstvy proti průniku vody.

Zářez, vytvořený v prstencovitém tepelně-izolačním tělese tepelně izolační soustavy podle prvního aspektu vynálezu a tepelně izolační soustavy, která se používá podle druhého aspektu vynálezu, může mít geometrický tvar libovolný, může se otáčet podél celé délky prstencovitého tepelně-izolačního tělesa pokud tento tvar umožňuje obalení celého trubkovitého tělesa zmíněným prstencovítým tělesem. Nicméně výhodné je uspořádání rovné, provedené v prstencovitém tepelně-izolačním tělese podélně.

Vynález je dále popsán s odkazy na přiložené obrázky.

Popis obrázků na výkresech

Obr. 1 je perspektivní schematický pohled na první a výhodné provedení tepelně.izolační soustavy, která je určena pro izolaci trubky nebo trubkovitého tělesa a zahrnuje pás materiálu, umožňujícího transport vody pro odvádění kondenzované vody od vnějšího povrchu trubky nebo trubkovitého tělesa, které je soustavou izolováno,

Obr. 2, 3, a 4 jsou perspektivní a schematické pohledy podobné jako obr. i, ilustrující tři stupně nanášení tepelně izolační soustavy, zobrazené na obr. l na trubku,

Obr. 5 je perspektivní a schematický pohled podobný pohledu na obr. l na druhé provedení tepelně.izolační soustavy podle vynálezu,

Obr. 6, 7 a 8 jsou perspektivní a schematické pohledy podobné jako na obr. 2, 3, a 4 , ilustrující tři stupně nanášení tepelně-izolační soustavy podle obr. 4 na trubku a

Obr. 9 je graf, ilustrující drenážní účinek, projevující se odváděním kondenzované vody od trubky, izolované podle vynálezu, ve srovnání s drenážním účinkem jiných tepelně-izolačních soustav.

Na obr. l Je první výhodné provedení tepelně-izolační soustavy podle vynálezu, označené jako celek vztahovou značkou

10. Tepelně-izolační soustava 10 obsahuje jako základní díl prstencovité tepelně-izolační těleso, které je tvořeno tělesem z minerální vlny (skleněné kamenné a pod.), které sestává ze dvou základních segmentů 12 a 14, které dohromady tvoří prstencovité tepelně-izolační těleso, obklopující trubkovité těleso jako je trubka, což je dále ještě podrobněji popsáno v komentáři k obr. 2-4. Segmenty 12 a 14 jsou získány z prstencovitého integrálního tělesa podélným řezem podle rovného zářezu, čímž vzniknou dva povrchy ll a 15, které k sobě navzájem přiléhají při obalení trubkovitého tělesa pomocí segmentů 12 a 14.. Segmenty 12 a 14 jsou dále jeden od druhého odděleny částečným zářezem 13. který je vytvořen, v části stěny prstencovitého, tepelně izolačního tělesa. Zářez 13 se vytváří výhodně zároveň při řezání tělesa, kdy vznikají povrchy 11 a 13.

Prstencovité tepelně izolační těleso obsahuje segmenty 12 a 14., definující vnitřní povrch, označený vztahovou značkou 17, který při aplikaci soustavy 10 podle vynálezu přiléhá k vnějšímu povrchu shora uvedeného trubkovitého tělesa. Prstencovité tepelně izolační těleso obsahující segmenty 12. a 14 dále definuje vnější povrch, který má při umístění segmentů 12 a 14 kolem shora zmíněného trubkovitého tělesa válcovitý tvar a tvoří vnější válcovitý povrch tepelněizolačního tělesa, vnější povrch tepelně-izolačního tělesa je zcela pokryt hliníkovou folií 16, která slouží jako bariera proti pronikání páry a vody do tepelně-izolačního materiálu segmentů 12 a 14 tepelně-izolačního tělesa. Hliníkový povlak nebo folie 16 také tvoří přesahující okraj 22., který přečnívá pod povrch 11 segmentu 12. a který je opatřen lepivou vrstvou, například lepící páskou 18./ která je opatřena odstraňovatelným papírem 20 a slouží k připevnění okraje 22 k hliníkové folii 16 k povrchu 15 po zabalení.

Tepelně-izolační soustava 10 je dále tvořena pásem TA z materiálu, umožňujícího transport vody, jako je kapilární savý materiál, přičemž tento pás má šířku mnohem menší, než je celková délka tepelně-izolačního tělesa, tvořeného segmenty

12. a 14. Pás 24 je přilepen svým koncem 26 ke vnějšímu povrchu hliníkového povlaku 16 v pozici, kdy přiléhá k povrchu 15.

Obr. 2-4 ilustrují tři stupně nasazování tepelně-izolační soustavy 10. na trubkovité těleso, kterým je trubka 30., což může být chladící trubka, nebo soustava v ledničce nebo v mrazícím boxu, soustava v klimatizačním systému nebo trubka, kterou se dodává studená voda. Jde tedy ve většině případů o trubku 30., která slouží k přenášení tekutiny o velmi nízké teplotě, přinejmenším o něco nižší, než má okolní vzduch. Tekutinu může například představovat chladící nebo mrazící tekutina nebo studená voda. Alternativně může být trubka některého typu, jak byly popsány v předešlém odstavci.

Tepelně-izolační soustava 10 se používá v případě, že jde o chladící nebo mrazící tekutinu, pro zabránění jejího ohřívání. Nejprve se volný konec pásu umístí uvnitř otvoru, tvořeného povrchem, definovaným uvnitř segmentů 12 a 14 tepelně izolačního tělesa tepelně-izolační soustavy 10. Pak se segmenty 12 a 14 od sebe oddělí, aby se mohla tepelně-izolační soustava 10 nasadit na trubku 30 aby ji obklopovala kolem celého vnějšího obvodu. Tepelně-izolační soustava 10. se umístí kolem trubky 30 tak, aby zabezpečovala kontakt pásu 24 s s vnějším povrchem trubky 30., a dále, jak je jasně vidět i z obr. 2, aby procházela mezerou, tvořenou povrchy .11 a 13 a její konec 28 volně přesahoval ven.

Ve stupni, znázorněném na obr. 3, se segmenty 12 a 14 k sobě tlakem na povrchy ll a 13 pevně přitisknou, nebo se alespoň uvedou do vzájemného kontaktu, a také se působí až k uzavření zářezu 13.. Pod tímto tlakem se z lepící pásky 18 koncového okraje 22 odstraní ochranný papír a páska se přes zářez, tvořený povrchy ll a 13 přiloží na hliníkovou folii 16 segmentu 14./ čímž se uvedený zářez utěsní. Přesahující okraj 22. se tedy dotýká hliníkově folie 16 segmentu 14 a přiléhá ke shora uvedenému zářezu a konec 28 pásu 24 je vystaven v takové pozici, že překrývá konec 26.

Na závěr, jak je znázorněno na obr. 4, se překryjí konce 26. a 28., perforovanou, lepící folií 32., tak, aby zůstaly, oblasti konce 28 vystaveny okolnímu vzduchu skrz otvory v perforované folii 32.

Na obr. 5 je znázorněno druhé provedení tepelně-izolační soustavy podle vynálezu a je označeno jako celek vztahovou značkou 40.. Toto druhé provedení se od shora popsaného provedení 10. liší v tom, že je sestaveno z většího množství oddělených součástek, zatímco první provedení 10 je celistvé a lze ho nasazovat kolem trubek bez zvláštních dalších komponent kromě perforované pásky 32.

Druhé provedení 40 je tvořeno dvěma segmenty 42 a 44 prstencovitého tepelně-izolačního tělesa, podobně jako u shora popsaného řešení, kde jsou podobné segmenty 12 a 14. Segmenty 42 a 44 mají povrchy 41 a 45, podobně jako u shora popsaného řešení jsou povrchy li a 15 a jsou dále odděleny částečným zářezem 43. podobně jako je zářez 13 u shora popsaného provedení. Prstencovité tepelně-izolační těleso sestává ze segmentů 42 a 44., které tvoří vnitřní povrch 4 7 a vnější povrch, který je pokryt povlakem 46., nepropustným pro páru a vodu.

Zatímco hliníková folie 16 v prvním provedení 10 má přesahující okraj 22, povlak 46 pouze kryje vnější povrch segmentů 42. a 44 prstencovitého, tepelně izolačního tělesa aniž by tvořila nějaký přesahující okraj. Taká pás 24 v provedení soustavy 10. popsané s odkazy na obr. 1-4, je ve druhém provedení 40 nahrazen samostatným pásem 54, který má o něco větší šířku. Soustava 40 dále obsahuje plnou délku lepící pásky 50 opatřené ochranným snímatelným papírem 52.

Tepelně-izolační soustava 40 je vytvořena podle obr. 6-8. Nejprve se kolem vnějšího povrchu trubky 30 omotá pás 54 nebo. alternativně se tento pás umístí na vnitřní povrch segmentů 42 a 44., umístěnými kolem vnějšího povrchu trubky 3.0. Jak vyplývá z obr. 6, pás 54 tvoří dva konce 56 a 58., která vyčnívají ven skrz zářez, kterým je opatřeno prstencovíté tepelně-izolační těleso po celé délce, a který je určen povrchy 41 a 45 segmentů 42 a 44.

Při tom se, jak je naznačeno na obr. 7, segmenty 42 a 44 silně přitisknou na vnější povrch trubky 30 ve stupni, podobným způsobem jako v prvním provedení, které je popsáno shora s odkazem na obr. 3, pro dobré přiložení povrchů 41 a 45 a pro uzavření zářezu 43. Podobnou technikou, jaká je popsána pro obr. 3, je lepící páska přiložena na povlak 46 a utěsnění zářezu, vytvořeného mezi povrchy 41 a 45 a zároveň pro udržení cele tepelně-izolační soustavy 40 v poloze, znázorněné na obr. 7. Jak je vidět na obr. 7, vnější konce 56 a 58 pásu 54 jsou -vystaveny okolnímu vzduchu na vnějším povrchu povlaku 46. V posledním kroku, znázorněném an obr. 8, se aplikuje na vnější povrch povlaku 46 perforovaná páska 62. podobná pásce 32., která překryje i konce 56 a 58 přičemž opět musí zůstat plochy konce 58 vystaveny okolnímu vzduchu skrz otvory perforované folie 62.

Pásy 24 a 54 v prvním i druhém shora popsaném provedení (i0 a 40.) slouží odvádění kondenzované vody od vnějšího povrchu trubky 30 . Voda proniká v důsledku toho, že povlaky a 46 nejsou schopny zcela hermeticky utěsnit prstencovité, tepelně-izolační těleso vůči prostředí a okolnímu vzduchu. Proto může voda pronikat tepelně izolačním materiálem prstencovitého, tepelně-izolačního tělesa tepelně izolační soustavy a způsobovat zkažení kondenzované vody na vnějším povrchu trubky 30.

Kažení vody závisí na tomto místě především na materiálu prstencovitého tepelně-izolačního tělesa a může mít v některých případech za následek snížení tepelně-izolačních vlastností, neboř se voda absorbuje materiálem prstencovitého tepelně-izolačního tělesa a transportuje teplo. Dále, za druhé, může kondenzující voda způsobovat korozi a/nebo poškození trubky 30, a v některých případech i materiálu prstencovitého tepelně-izolačního tělesa tepelně izolační soustavy. Pro odvádění veškeré kondenzované vody od vnějšího povrchu trubky 30 slouží pásy 14 a 54, vyřešené podle vynálezu.

Pásy 24 a 54 slouží třem účelům: za prvé spojují povrchový prostor, umístěný většinou těsně nad zemí, s vnějším povrchem trubky 30., za druhé odvádějí zkondenzovanou vodu od vnějšího povrchu trubky ke koncům, vyčnívajícím nad povrch parní a vodní bariéry a za třetí odpařují kondenzovanou vodu pomocí přesahujících konců do ovzduší.

Na rozdíl od dosud známého stavu drenážovací techniky, využívá soustava podle vynálezu jen velmi malého pásu materiálu, umožňujícího transport vody, jelikož byla praxí zjištěna nedostatečná účinnost dosavadních řešení podle známého stavu techniky, který představuje shora citovaná přihláška vynálezu. Tak bylo zjištěno, že drenážní a odpařovací vlastnosti dosud známých struktur jsou občas nevyhovující, neboť. se materiál, umožňující transport vody při použití podle známého stavu techniky zcela nasákne vodou a to dřív, než dojde k odpařování kondenzované vody vystavenými částmi. Tak dochází u dosud známé struktury k značnému hromadění vody, která znemožňuje funkci této známé struktury.

Tyto výsledky jsou znázorněny na obr. 9, kterým je graf, obsahující tři křivky. Křivka A ukazuje množství vody, nahromaděné uvnitř tepelně-izolační soustavy, vytvořené podle prvního provedení podle vynálezu (tedy 10.) , které obklopuje trubku, kterou protéká studená voda. Množství vody, zkondenzované v l m tepelně-izolační soustavy bylo měřeno periodicky celkem 540 dní. Čas je vynesen na ose x. Křivka B podobným způsobem ilustruje množství vody, zkondenzované v 1 m izolační struktury typu, popsaného ve shora zmíněné patentové přihlášce a nasazené na stejné trubce jako byla použita pro měření soustavy podle vynálezu. Křivka C podobné ilustruje množství vody, zkondenzované v i m pěnové izolační vrstvy typu Armaflex™ a upevněné opět na stejné trubce technikou podle shora zmíněné patentové přihlášky.

Z obr. 9 je evidentní, že tepelně -izolační soustava podle vynálezu, tak říkajíc, začíná fungovat asi po 40 - 50 dnech, kdy množství nahromaděné vody uvnitř tepelně-izolační soustavy je už téměř konstantní až do doby ukončení testu/pokusu, tedy po 500 dnech. Tepelně-izolační struktura podle shora zmíněné mezinárodní patentové přihlášky, stejné jako pěnová izolační struktura, hromadí množství kondenzované vody, které konstantně roste po dobu asi 200 dní, načež začne struktura podle shora zmíněné mezinárodní patentové přihlášky odvádět velmi malé množství vody od trubky, přičemž v Armaflexové pěnové struktuře množství vody stále roste.

Příklad 1

Tepelně-izolační soustava byla vyrobena podle popsaného provedení 10, zobrazeného na z následujících součástek: prstencovité těleso bylo vyrobeno z minerální vlny z Prstencovité těleso tvořily segmenty 12 a 14, určené celkovou délkou 50 cm o vnitřním průměru 5 cm a vnějším průměru 10 cm. Zářez, určující povrchy 11 a 15 a zářez 13 byly umístěny proti sobě. Prstencovité, tepelně-izolační těleso bylo pokryto hliníkovou folií 16 o tloušúce 0,5 mm. Okraj hliníkové folie

16. přesahoval o 4 cm. Pás 14 z materiálu, umožňujícího transport vody, byl vyroben z netkaného savého materiálu a měl šířku 6 cm a délku 37 cm.

prvního zde obr. 1-4, tepelně-izolační kamenných vláken.

Přestože byl vynález popsán s odkazem na specifická výhodná provedení, lze odvodit mnoho modifikací a alternativ provedení tepelně-izolační soustavy podle vynálezu, které jsou nasnadě pro odborníka v oboru. V souvislosti s tím je třeba uvést, že podrobnosti v popisu neznamenají omezení rozsahu vynálezu, jak je definován v následujících nárocích. Jednotlivá provedení jsou také snadno kombinovatelná a tím může vzniknout množství alternativ řešení podle vynálezu.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Tepelně-izolační soustava pro izolaci povrchu trubkovitého tělesa vůči okolnímu ovzduší zahrnující:

prstencovité tepelně-izolační těleso nějaké délky, které je určeno vnitřním válcovitým povrchem a vnějším válcovitým povrchem s bariérou proti průniku par, aplikovanou na vnějším povrchu prstencovitého tepelně-izolačního tělesa jako povlak, a zářez, který prochází po celé délce prstencovitým tepelně-izolačním tělesem tak, aby byl otevřen vůči vnitřnímu povrchu prstencovitého tepelně-izolačního tělesa, který sousedí s povrchem trubkovitého tělesa a pás vytvořený z materiálu, umožňujícího transport vody, jehož šířka je podstatně menší než délka prstencovitého tepelně-izolačního tělesa a jehož délka je dostačující pro jeho umístění uvnitř prstencovitého tepelně-izolačního tělesa kolem celého obvodu tak, aby tento pás zasahoval do zářezu v prstencovitém tepelně-izolačním tělese a zároveň přesahoval svým koncem nad vnější válcovitý povrch prstencovitého tepelně-izolačního tělesa, přičemž tento konec, vytvořený z materiálu, schopného transportovat vodu, je vystaven okolnímu vzduchu pro vypařování vody, transportované od povrchu trubkovitého tělesa
2. Tepelně-izolační soustava podle nároku 1, kde uvedeným materiálem pásu, schopným transportovat vodu, je kapilárně savý materiál.
3. Tepelně-izolační soustava podle některého z nároků l nebo 2, kde uvedené prstencovité tepelně-izolační těleso

obsahuje minerální vlákna.
4. Tepelnš-izolační soustava podle některého z nároků 1-3, dále obsahující těsnící prostředky pro utěsnění uvedeného průběžného zářezu uvedeného prstencovitého tepelně-izolačního tělesa.
5. Tepelnš-izolační soustava podle nároku 4, kde těsnící prostředky jsou tvořeny lepící páskou, nepropouštějící páru.
6. Tepelnš-izolační soustava podle nároku 4, kde těsnící prostředky sestávají z přesahujícího okraje uvedené bariery pro zabránění průniku páry, prodlouženého poděl celé délky zářezu v prstencovitěm tepelně-izolačním tělese, a opatřeným lepivým povlakem pro připevnění bariérové vrstvy proti průniku páry přečnívající částí podél zářezu v prstencovitěm tepelně-izolačním tělese.
7. Tepelnš-izolační soustava podle některého z nároků 1-6, dále obsahující perforovanou folii z materiálu, zabraňujícího průniku páry, povlékající vnější válcovitý povrch prstencovitého tepelně-izolačního tělesa tak, že je konec pásu z materiálu, umožňujícího transport vody, vystaven okolí skrz otvory perforované folie.
8. Tepelnš-izolační soustava podle některého z nároků 1-7, kde pás je určen protilehlým prvním a druhým koncem, uvedený první konec je připevněn k prstencovitému tepelně-izolačnímu tělesu v podélném zářezu prstencovitého tepelně-izolačního tělesa a uvedený druhý konec přesahuje pro odpařování vody, odváděné od povrchu válcovitého tělesa ke konci uvedeného pásu materiálem, schopným transportovat vodu.

»í VI vrA
9. Způsob izolace povrchu trubkovitého tělesa vůči okolnímu ovzduší a odvádění zkondenzované vody od uvedeného povrchu uvedeného trubkovitého tělesa, který zahrnuje·.

vytvoření tepelně-izolační soustavy pro izolaci uvedeného povrchu uvedeného trubkovitého tělesa která zahrnuje:

prstencovité tepelně-izolační těleso nějaké délky, které je určeno vnitřním válcovitým povrchem a vnějším válcovitým povrchem s bariérou proti průniku par, aplikovanou na vnějším povrchu prstencovitého tepelně-izolačního tělesa jako povlak, a zářez, který prochází po celé délce prstencovítým tepelně-izolačním tělesem tak, aby byl otevřen vůči vnitřnímu povrchu prstencovitého tepelně-izolačního tělesa, který sousedí s povrchem trubkovitého tělesa a pás vytvořený z materiálu, umožňujícího transport vody, jehož šířka je podstatně menší než délka prstencovitého tepelně-izolačního tělesa a jehož délka je dostačující pro jeho umístění uvnitř prstencovitého tepelně-izolačního tělesa kolem celého obvodu tak, aby tento pás zasahoval do zářezu v prstencovitém tepelně-izolačním tělese a zároveň přesahoval svým koncem nad vnější válcovitý povrch prstencovitého tepelně-izolačního tělesa, přičemž tento konec, vytvořený z materiálu, schopného transportovat vodu, je vystaven okolnímu vzduchu pro vypařování vody, transportované od povrchu trubkovitého tělesa a uspořádání tepelně-izolační soustavy kolem trubkovitého tělesa tak, aby pás materiálu, umožňujícího transport vody, byl kolem celého povrchu trubkovitého tělesa a aby jeho konec byl vystaven na vnějším povrchu, pokrytém barierou proti průniku par, tak, že umožňuje přenos vody od povrchu trubkovitého tělesa materiálem pásu, umožňujícím transport vody, ke konci a tam se mohl odpařovat.
10. Způsob podle nároku 9, dále zahrnující aplikaci těsnících prostředků z materiálu, nepropouštějícího vodu podél zářezu pro jeho utěsnění vůči okolí.
11. Způsob podle nároku 10, kde se těsnící prostředky aplikují ve formě vodu nepropouštějící lepící pásky.
12. Způsob podle nároku 10, kde těsnící prostředky jsou tvořeny okrajem vrstvy, tvořící barieru proti páře, přečnívajícím podél zářezu v prstencovitém tepelně-izolačním tělese, který se připevní k bariérové vrstvě tak, že po celé délce překrývá zářez pomocí lepivé vrstvy, nanesené na bariéru, zabraňující průniku páry.
13. Způsob podle některého z nároků 9-12, dále zahrnující aplikaci perforované folie přes bariérovou vrstvu, zabraňující průniku páry, tak, že pokrývá vnější válcovitý povrch prstencovitého tepelně-izolačního tělesa a ponechává vystavený konec pásu z materiálu, schopného transportovat vodu okolí.

ROTT růžička i