CZ2018191A3 - Baterie s regulací teploty a způsob jejího vyhotovení - Google Patents

Baterie s regulací teploty a způsob jejího vyhotovení Download PDF

Info

Publication number
CZ2018191A3
CZ2018191A3 CZ2018-191A CZ2018191A CZ2018191A3 CZ 2018191 A3 CZ2018191 A3 CZ 2018191A3 CZ 2018191 A CZ2018191 A CZ 2018191A CZ 2018191 A3 CZ2018191 A3 CZ 2018191A3
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
cells
cores
battery
row
fibers
Prior art date
Application number
CZ2018-191A
Other languages
English (en)
Other versions
CZ309964B6 (cs
Inventor
Miroslav RAUDENSKÝ
Jan Boháček
Miroslav Kadlec
Jan INDERKA
Original Assignee
Promens a.s.
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Promens a.s. filed Critical Promens a.s.
Priority to CZ2018-191A priority Critical patent/CZ309964B6/cs
Publication of CZ2018191A3 publication Critical patent/CZ2018191A3/cs
Publication of CZ309964B6 publication Critical patent/CZ309964B6/cs

Links

Classifications

    • HELECTRICITY
    • H01ELECTRIC ELEMENTS
    • H01MPROCESSES OR MEANS, e.g. BATTERIES, FOR THE DIRECT CONVERSION OF CHEMICAL ENERGY INTO ELECTRICAL ENERGY
    • H01M10/00Secondary cells; Manufacture thereof
    • HELECTRICITY
    • H01ELECTRIC ELEMENTS
    • H01MPROCESSES OR MEANS, e.g. BATTERIES, FOR THE DIRECT CONVERSION OF CHEMICAL ENERGY INTO ELECTRICAL ENERGY
    • H01M10/00Secondary cells; Manufacture thereof
    • H01M10/60Heating or cooling; Temperature control
    • H01M10/61Types of temperature control
    • H01M10/613Cooling or keeping cold
    • HELECTRICITY
    • H01ELECTRIC ELEMENTS
    • H01MPROCESSES OR MEANS, e.g. BATTERIES, FOR THE DIRECT CONVERSION OF CHEMICAL ENERGY INTO ELECTRICAL ENERGY
    • H01M10/00Secondary cells; Manufacture thereof
    • H01M10/60Heating or cooling; Temperature control
    • H01M10/64Heating or cooling; Temperature control characterised by the shape of the cells
    • H01M10/647Prismatic or flat cells, e.g. pouch cells
    • HELECTRICITY
    • H01ELECTRIC ELEMENTS
    • H01MPROCESSES OR MEANS, e.g. BATTERIES, FOR THE DIRECT CONVERSION OF CHEMICAL ENERGY INTO ELECTRICAL ENERGY
    • H01M10/00Secondary cells; Manufacture thereof
    • H01M10/60Heating or cooling; Temperature control
    • H01M10/65Means for temperature control structurally associated with the cells
    • H01M10/655Solid structures for heat exchange or heat conduction
    • H01M10/6554Rods or plates
    • H01M10/6555Rods or plates arranged between the cells
    • HELECTRICITY
    • H01ELECTRIC ELEMENTS
    • H01MPROCESSES OR MEANS, e.g. BATTERIES, FOR THE DIRECT CONVERSION OF CHEMICAL ENERGY INTO ELECTRICAL ENERGY
    • H01M10/00Secondary cells; Manufacture thereof
    • H01M10/60Heating or cooling; Temperature control
    • H01M10/65Means for temperature control structurally associated with the cells
    • H01M10/655Solid structures for heat exchange or heat conduction
    • H01M10/6556Solid parts with flow channel passages or pipes for heat exchange
    • H01M10/6557Solid parts with flow channel passages or pipes for heat exchange arranged between the cells
    • YGENERAL TAGGING OF NEW TECHNOLOGICAL DEVELOPMENTS; GENERAL TAGGING OF CROSS-SECTIONAL TECHNOLOGIES SPANNING OVER SEVERAL SECTIONS OF THE IPC; TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC CROSS-REFERENCE ART COLLECTIONS [XRACs] AND DIGESTS
    • Y02TECHNOLOGIES OR APPLICATIONS FOR MITIGATION OR ADAPTATION AGAINST CLIMATE CHANGE
    • Y02EREDUCTION OF GREENHOUSE GAS [GHG] EMISSIONS, RELATED TO ENERGY GENERATION, TRANSMISSION OR DISTRIBUTION
    • Y02E60/00Enabling technologies; Technologies with a potential or indirect contribution to GHG emissions mitigation
    • Y02E60/10Energy storage using batteries

Landscapes

  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Manufacturing & Machinery (AREA)
  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Chemical Kinetics & Catalysis (AREA)
  • Electrochemistry (AREA)
  • General Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Secondary Cells (AREA)

Abstract

V baterii tvořené pouzdrem (1) osazeným řadami válcovitých článků, mezi nimiž je vedena teplonosná kapalina přiváděná do baterie přiváděcím a odváděná odváděcím potrubím, je teplonosná kapalina vedena dutými polymerními vlákny (5) uspořádanými nad sebou, která obtáčejí každou řadu článků (2) a přiléhají k jednotlivým článkům (2) v řadě, přičemž svazek nad sebou uspořádaných vláken (5) je propojen matricí (6) vytvářející prostorovou strukturu, v níž se nacházejí otvory (7) zaplněné články (2) a vývrty (8) představující komory, do kterých ústí dutá vlákna (5), a které jsou napojeny na přiváděcí resp. odváděcí potrubí (3, 4). Matrice (6) se zhotoví ve formě (11) nebo přímo v pouzdru (1) ovinutím jader (9) nebo článků (2) dutými vlákny (5) a zalitím prostoru mezi jádry (9) nebo články (2) zalévací hmotou, přičemž průchody do zalitých vláken (5) se uvolní vyvrtáním komor do matrice (6).

Description

Oblast techniky
Vynález se týká baterie tvořené pouzdrem osazeným kapalinou chlazenými, resp. ohřívanými válcovitými články a dále se týká způsobů jejího zhotovení. V baterii proudí teplonosná kapalina mezerami mezi články Baterie je určena jako zdroj elektrické energie, zejména pro elektromobily a hybridní automobily.
Dosavadní stav techniky
Baterie - akumulátory elektrické energie - nacházejí využití v řadě případů, např. k pohonu elektromobilů nebo automobilů s hybridním pohonem. V tomto oboru se prosadily baterie s lithium-iontovými články, které zajišťují přijatelný dojezd vozidla na jedno nabití a přijatelnou dobu nabíjení Nevýhodou lithiových článků je, že se zejména při nabíjení a při zvýšeném odběru energie zahřívají, což vede ke snižování jejich trvanlivosti a muže způsobit i jejich destrukci. Proto se musí články chladit. Má-li se vozidlo startovat při nízkých teplotách okolí, je nutno články naopak ohřát. Pro baterie v běžném dopravním provozu je tedy třeba zajistit vhodný tepelný režim
Byly vytvořeny různé systémy pro regulaci tepelného režimu baterie lithiových článků, které lze v podstatě rozdělit podle skupenství užitého chladivá na vzduchové a kapalinové. Je známa řada technických řešení regulace teploty článků baterie, u nichž slouží jako teplonosné medium kapalina:
V pouzdru baterie podle EP1508082 B1 je vložena prostorová struktura lisovaná z plastu, v jejíchž válcovitých svislých otvorech jsou v řadách uloženy články a v jejichž svislých kanálech mezi články proudí chladicí kapalina. Těsný kontakt stěn této struktury se stěnami článků je umožněn spárami ve stěnách svislých otvorů.
Z US 9577227 Bije známa baterie, která má v pouzdru v řadách uloženy válcovité články. Mezi řadami článků prochází tvarovaná trubice vedoucí teplonosnou kapalinu. Tato trubice do určité míry přiléhá k článkům, které s ni sousedí. Články a trubice jsou navzájem fixovány adhezivem a jsou rovněž fixovány k tvarovanému dnu pouzdra. Při montáži baterie se nejprve na dně pouzdra ustaví trubice vytvarovaná do hada, mezi závity trubice se do míst vymezených výstupky ve dně pouzdra naskládají články do řad, načež se spáry mezi články, trubicí a výběžky zaplní polymemim adhezivem, které se nechá vytvrdit.
Baterie popsaná v US 20170162922 Al má vstupní komoru chladivá a odváděči komoru, které jsou propojeny teplonosnými trubkami. Válcovité články jsou umístěny v řadách na dně baterie. Výměna tepla probíhá mezi články baterie a chladivém proudícím trubkami, které procházejí mezi řadami článků.
Nevýhodou chladicích systému baterií tvořících známý stav techniky je objem, který chladicí systém zabírá na úkor baterií. U baterií s velkým počtem článků vybavených těmito systémy dochází mezi jednotlivými články k poměrně značným rozdílům pracovních teplot.
Technické řešení si klade za úkol navrhnout kompaktní baterii se systémem tepelné regulace, který zajistí udržování žádoucí provozní teploty článků s minimálním rozdílem teploty jednotlivých článků v celém objemu baterie.
Podstata vynálezu
- 1 CZ 2018 -191 A3
Tento úkol splňuje baterie tvořená pouzdrem osazeným řadami válcovitých článků, mezi nimiž je vedena teplonosná kapalina přiváděná do baterie priváděcím a odváděná odváděcím potrubím Přitom teplonosná kapalina je vedena dutými polymemími vlákny uspořádanými nad sebou, která obtáčejí každou řadu článků a přiléhají k jednotlivým článkům v řadě, přičemž svazek nad sebou uspořádaných vláken je propojen matricí vytvářející prostorovou strukturu, v níž se nacházejí otvory zaplněné články a vývrty představující komory, do kterých ústí dutá vlákna, a které jsou napojeny na přiváděči resp. odváděči potrubí.
Pro dosažení maximálního kontaktu dutých vláken s články mohou dutá vlákna postupně obtáčet ve střídavém smyslu jednotlivé články umístěné v řadě za sebou, přičemž matricí je zaplněn celý prostor mezi články.
K vyrovnání rozdílu teplot mezi články má s výhodou proudění teplonosného media v sousedících dutých vláknech opačný směr.
Ve výhodném provedení baterie je přiváděči i odváděči potrubí vedeno v podélné ose baterie.
Baterii podle vynálezu je možno zhotovit několika způsoby. Čtyři způsoby zhotovení baterie jsou podrobně uvedeny v příkladech uskutečnění vynálezu a v nárocích.
U všech uvedených způsobů je výhodné umístit v osách vývrtu vertikálně posuvné pomocné tmy, které mají průměr menší, než je průměr v dalším kroku vytvořených vývrtů, resp. komor, přičemž tmy se po ztuhnutí zalévací hmoty z matrice vysunou.
Pokud se duté vlákno navíjí na kompletní sestavu jader ve formě nebo článků v pouzdru baterie, postupuje se s výhodou při navíjení kontinuálně od jedné řady článků, resp. jader ke druhé, přičemž sousední řady sdílejí vstupní, resp. výstupní komory.
Objasnění výkresů
Podstata vynálezu bude dále objasněna pomocí výkresů, na nichž je na obr. 1 pohled shora na otevřenou baterii podle vynálezu osazenou články, na obr. 2 je částečný axonometrický pohled na samotnou strukturu matrice chladicího bloku uložené v pouzdře baterie při sejmutém přiváděcím i odváděcím potrubí a vyjmutých článcích. Obr. 3 až 5 dokládají způsob zhotovení matrice pro jednu řadu článků jednoduchým ovinutím řady jader ve formě - obr. 3 v půdorysu, obr. 4 v bokorysu - a následným sevřením a zalitím formy, viz obr. 5. Obr 6 a 7 dokládají způsob zhotovení matrice pro jednu řadu článků střídavým ovinutím jednotlivých jader v řadě ve formě a zalitím formy, přičemž forma je znázorněna jako již otevřená po zhotovení matrice, přičemž jsou z ní vysunuta jádra a jsou v ní vyvrtány komory. Na obr 8 je v půdorysu řada jader ovinutých dutými vlákny s naznačenými komorami vytvořenými vývrtem, které jsou provedeny mezi jádry, na obr. 9 je samotné duté vlákno navinuté na řadu jader podle obr. 8 s naznačenými komorami. Na obr. 10 až 13 jsou schémata navíjení vrstev dutých vláken na řady článků, resp. jader formy, přičemž obr. 10 a 12 ukazují navíjení každé liché vrstvy a obr. 11 a 13 každé sudé vrstvy. Na obr. 10 a 11 je schéma navíjení dutého vlákna na samostatnou řadu jader a na obr. 12 a 13 schéma postupného navíjení jednoho dutého vlákna na všechny řady článků v pouzdru, resp. jader ve formě. Na obr. 14 je geometrie výpočtového modelu s označením vstupu a výstupu teplonosné kapaliny a na obr. 15 je graf závislosti teploty článků v řadě na rychlosti proudění teplonosné kapaliny.
Příklady uskutečnění vynálezu
Baterie podle vynálezu znázorněná na obr. 1 je tvořena pouzdrem 1_ osazeným řadami
-2CZ 2018 -191 A3 válcovitých článků 2, mezi nimiž je vedena teplonosná kapalina přiváděná do baterie přiváděcím a odváděná odváděcím potrubím 3, 4. Teplonosná kapalina je vedena dutými polymemími vlákny 5 uspořádanými ve vrstvách nad sebou. Vlákna 5 mohou obtáčet řadu článků 2 jako celek a v důsledků vytvarování ve formě přiléhat k jednotlivým článkům 2 - viz obr. 3 až 5. Vlákna 5 v jiných provedeních mohou postupně ve střídavém smyslu obtáčet jednotlivé články 2 umístěné v řadě za sebou - viz obr. 6 až 13. V těchto případech jsou články 2 vzájemně odděleny spárami o šířce rovné 1 až 10 násobku vnějšího průměru dutých vláken 5. Přitom prostor mezi články 2 včetně dutých vláken je zaplněn zalévací hmotou vytvářející prostorovou strukturu - matricí 6, která má otvory 7 ke vložení článků 2 a vývrty 8 představující komory, do nichž ústí dutá vlákna 5_- viz obr. 2. Tyto komory jsou napojeny na vodorovné přiváděči resp. odváděči potrubí 3, 4. Dutá vlákna 5 jsou vinuta na článcích 2 tak, že proudění teplonosného media v sousedících dutých vláknech 5 má opačný směr. Přiváděči i odváděči potrubí 3, 4 je vedeno v podélné ose baterie.
Popsané baterie je možno zhotovit několika způsoby. První a druhý způsob spočívají ve vytvoření dílčích matric 6 ve formě pro každou řadu článků 2_zvláště a v jejich následném složení v pouzdru 1 baterie do kompletní sestavy. Přitom při prvním způsobu se pružná dutá vlákna 5 navinou na řadu jader 9 jako celek bez předpětí, kdežto při druhém způsobu každé vlákno 5 s předpětím postupně obtáčí v opačném smyslu jednotlivá jádra 9. Při třetím způsobu se vlákna 5 navíjejí na kompletní sadu jader 9 uložených ve formě a po zalití se kompletní matrice 6 přemístí do pouzdra 1 baterie. Při čtvrtém způsobu se navíjení provede přímo na kompletní sadu článků 2 fixovaných na dně pouzdra 1, které se přímo v pouzdru 1. zalijí.
První způsob zhotovení baterie zahrnuje tyto po sobě následující kroky:
- vytvoří se forma - viz obr. 5, která je opatřena do jedné řady uspořádanými vertikálně posuvnými válcovými jádry 9, jež mají průměr v podstatě shodný s průměrem článků 2, přičemž boky formy tvarované komplementárně s bokem řady článků 2 jsou uloženy posuvně ve směru kolmém na osu řady článků 2,
- na řadu jader 9 jako celek se bez předpětí navinou pružná dutá vlákna 5 ve vrstvách nad sebou viz obr. 3 a 4, přičemž na konci řady nebo v mezeře ponechané mezi dvěma jádry 9 jsou vlákna 5 ve všech vrstvách vedena tak, že každé zde prochází dvěma svislými válcovými prostorami, j ednou před navinutím na řadu j ader 9 a druhou po navinutí na řadu j ader 9,
- boky formy se přitlačí k řadě článků 2, čímž se zajistí kontakt dutých vláken 5 s jádry 9,
- prostor mezi jádry 9 a boky formy se zalije tepelně vodivou organickou zalévací hmotou, která po ztuhnutí vytvoří matrici 6,
- z formy se vysunou j ádra 9,
- v osách válcových prostor se v matrici 6 provedou svislé vývrty 8, které otevřou průchody do svazku dutých vláken 5 procházejících těmito prostorami a vytvoří vstupní a výstupní komory,
- vytvořená prostorová struktura 6 se přemístí do pouzdra 1 baterie, a to opakovaně až do zaplnění pouzdra 1,
- do otvorů 7 v této struktuře se vloží články 2 a propojí se,
- na ústí komor se nasadí přiváděči resp. odváděči potrubí 3,4 a propojí se s vnějším zdrojem chladu nebo tepla
Při druhém způsobu každé vlákno 5 s předpětím postupně obtáčí v opačném smyslu jednotlivá jádra 9 v řadě - viz obr. 6 až 11.
Třetí způsob vytvoření baterie zahrnuje následující kroky:
- vytvoří se forma ve tvaru pláště 1 baterie, která je opatřena do řad uspořádanými vertikálně posuvnými válcovými jádry 9, která mají průměr v podstatě shodný s průměrem článků 2 a jsou oddělena spárami o šířce rovné 1 až 10 násobku vnějšího průměrů dutých polymerních vláken 5,
CZ 2018 -191 A3
- na každou řadu jader 9 se navinou dutá vlákna 5 ve vrstvách nad sebou tak, že každé vlákno 5 postupně obtáčí jednotlivá jádra 9 v řadě, přičemž na konci řady nebo v mezeře ponechané mezi dvěma jádry 9 jsou vlákna 5 ve všech vrstvách vedena tak, že každé zde prochází dvěma svislými válcovými prostorami, jednou před navinutím na řadu jader 9 a druhou po navinutí na řadu jader 9 - viz schéma navíjení na obr. 12 al3. K vedení dutých vláken 5 do těchto válcových prostor slouží svislé tmy 10. Poloha uvedených válcových prostor jakož i poloha trnu 10 se shodují s polohou vývrtů 8,
- prostor mezi jádry 9 včetně navinutých dutých vláken 5 se zalije tepelně vodivou organickou zalévací hmotou, která se nechá ztuhnout,
- z formy se vysunou jádra 9 spolu s trny 10,
- v osách válcových prostor, odkud byly vytaženy tmy 10, se provedou svislé vývrty 8, které otevřou průchody do svazku dutých vláken 5 procházejících těmito prostorami a vytvoří vstupní a výstupní komory tohoto svazku,
- zálivkou vytvořená prostorová struktura se přemístí do pouzdra 1 baterie,
- do otvoru 7 v této prostorové struktuře se vloží články 2 a propojí se,
- na ústí vývrtu 8 resp. komor se nasadí přiváděči, resp. odváděči potrubí 3,4 a propojí se s vnějším zdrojem chladu nebo tepla.
Při čtvrtém způsobu se baterie zhotoví těmito po sobě následujícími kroky:
- na dně pouzdra 1 baterie se v řadách upevní články 2 prostřednictvím adheziva nebo mechanických prostředků vytvořených ve dně, přičemž články 2 jsou odděleny spárami o šířce rovné 1 až 10 násobku vnějšího průměrů dutých polymemích vláken 5,
- na každou řadu článků 2 se, obdobně jako u předchozího způsobů, navinou dutá vlákna 5 ve vrstvách nad sebou tak, že každé vlákno 5 postupně obtáčí jednotlivé články 2 v řadě, přičemž na konci řady nebo v mezeře ponechané mezi dvěma články 2 jsou vlákna 5 ve všech vrstvách vedena tak, že každé zde prochází dvěma svislými válcovými prostorami, jednou před navinutím na řadu článků 2 a drahou po navinutí na řadu článků 2,
- prostor mezi články 2 se zalije tepelně vodivou organickou zalévací hmotou, která po ztuhnutí vytvoří matrici 6,
- v osách válcových prostor se v matrici 6 provedou svislé vývrty 8, které otevřou průchody do svazku dutých vláken 5 procházejících těmito prostorami a vytvoří vstupní a výstupní komory,
- články 2 se propojí a na ústí komor se nasadí přiváděči, resp. odváděči potrubí 3,4 a propojí se s vnějším zdrojem chladu nebo tepla
Postup navíjení jedné vrstvy dutého vlákna 5 na řady článků 2 resp. jader 9 je zřejmý z obr. 10 až
13. Přitom obr. 10 a 12 ukazují, jak probíhá navíjení lichých vrstev dutého vlákna 5 a obr. 11a 13 navíjení sudých vrstev. Tímto střídáním se dosáhne toho, že propojení dutých vláken 5 s vývrty 8 zajistí proudění teplonosné kapaliny v sousedních dutých vláknech 5 v protiproudu. Na schématech podle obr. 10 až 13 je postup navíjení demonstrován na čtyřčlenných řadách, nicméně postup navíjení je stejný při libovolném počtu článků v řadě.
Schéma navíjení podle obr. 10 a 11 odpovídá druhému způsobu zhotovení baterie, při kterém se každá řada článků 2 resp. jader 9 ovíjí dutými vlákny 5 nezávisle, např. i vně formy. Takto samostatně vyrobená řada představuje samostatnou jednotku se vstupem a výstupem teplonosné kapaliny. Při navíjení dutého vlákna 5 při třetím a čtvrtém způsobu zhotovení baterie lze však postupovat kontinuálně od jedné řady článků 2 resp. jader 9 ke drahé, přičemž sousední řady sdílejí vstupní, resp. výstupní vývrty 8 resp. komory. Tomu odpovídá schéma navíjení podle obr. 12 a 13. Jedna vrstva tak v celém bloku, ať má jakoukoli velikost, může být tímto způsobem vyrobena v jedné operaci. Přitom u obou způsobů navíjení se sousedící vrstvy dutých vláken 5 navíjejí tak, že jejich propojení s vývrty 8 zajišťuje proudění teplonosné kapaliny v protiproudu.
K vedení dutých vláken 5 do svislých válcových prostor při navíjení se pouzdro 1 resp. forma v osách těchto prostor s výhodou opatří vertikálně posuvnými tmy 10, které mají průměr menší než
-4CZ 2018 -191 A3 průměr vývrtu 8 resp. komor vytvořených v dalším kroku. Trny 10 se pak z matrice vysunou.
Mezi válcovité články 2 v pouzdru, resp. mezi jádra 9 ve formě se postupně navíjí duté vlákno 5, které ve finálním výrobku tvoří kanál pro teplonosnou kapalinu. Celý blok jev podstatě možno navinout jen jediným vláknem 5, které postupně při navíjení vytvoří třírozměrnou strukturu chladících kanálů. Navíjení je zvoleno tak, že se u každého článku 2 kompenzuje rozdíl teplot teplonosného media v sousedících dutých vláknech 5, a to po výšce článků střídáním teplých a studených dutých vláken 5. Přitom rozdíl teplot mezi vstupem do dutého vlákna 5 a výstupem je obvykle menší než 1 °C.
Při prvním až třetím způsobu výroby ve formě je po navinutí dutého vlákna 5 na jádra 9 forma uzavřena a je vyplněna tekutým plastem, který ve formě ztuhne a zafixuje polohu dutých vláken
5. Zalitý blok matrice 6 s kapilárami je po vysunutí jader 9 a trnu 10 vyjmut z formy. V bloku matrice 6 jsou vytvořeny válcové otvory pro články 2, které se osadí až po vložení matrice 6 do pouzdra 1 baterie.
Další technologickou operací je vytvoření vstupu do dutých polymemích vláken 5. Tato technologie je předmětem CZ 2018-16. Dutá vlákna 5 jsou v matrici 6 vinuta tak, že se v mezeře mezi články 2 resp. mezi jádry 9 kříží a procházejí svislými válcovitými prostorami V odlitém bloku jsou tyto válcové prostory provrtány, a tím je otevřen vstup do provrtaných dutých vláken 5. Vývrty 8 tvoří vstupní a výstupní komory svazku dutých vláken 5. Způsob vinutí dutých vláken 5 před zalitím a poloha místa vrtání jsou zvoleny tak, že každé duté vlákno 5 již přerušené vrtáním prochází z vývrtu 8 pro vstup kapaliny do vývrtu 8 pro výstup kapaliny. Přitom úseky dutého vlákna 5 mezi vývrty 8 jsou u všech vláken 5 stejně dlouhé, takže mají stejný hydraulický odpor, a proto jimi vždy prochází i stejné množství teplonosné kapaliny
Vývrty 8, které představují vstupní a výstupní komory pro přívod a odvod teplonosné kapaliny jsou z jedné strany zaslepeny a z druhé strany jsou do nich zalepena plastová přiváděči a odváděči potrubí 3, 4 přivádějící a odvádějící teplonosnou kapalinu.
Blok je otestován na těsnost chladicího okruhu a poté jsou do otvorů 7 zasunuty válcové články
2. Pro zlepšení přenosu teplaje možné použít na povrchu článků 2 tepelně vodivou pastu. Články 2 jsou elektricky propojeny stejným způsobem, jak je běžné u stávajících bloků baterií. Celý blok matrice 6 je vyroben z plastu, nehrozí tedy elektrický zkrat, takže články 2 nemusí být na povrchu pokryty plastovým obalem, jak je to nyní obvyklé. Další podstatnou výhodou je, že navrhovaný způsob umožňuje vytvořit kompaktnější blok baterie, tj. s větším počtem článků na m2 plochy baterie.
Účinky chlazení navrhovaného systému tepelné regulace byly zjišťovány numerickými výpočty na geometrickém modelu řady článků.
Model se skládá ze 7 li-ion článků 18650 bl až b7 postavených v jedné řadě za sebou - viz obr.
14. Mezi jednotlivými články je dostatečná mezera na bezpečný průchod dutého vlákna 5 o vnějším průměru 1,5 mm. Jednotlivé články jsou ovinuty dvěma dutými vlákny 5 nad sebou, tedy ve dvou vrstvách. Přitom směr vinutí vláken v sousedních vrstvách je opačný. Střídání smyslu vinutí vláken v jednotlivých vrstvách vede k rovnoměrnějšímu chlazení, resp. ohřevu. Vstupy do vláken jsou ve vertikále nad sebou. Totéž platí pro výstupy. Umístění vstupů a výstupů nad sebou je nutné z technologického hlediska, pro vytvoření komor vrtáním. Vlákna a články jsou zality v tuhém bloku o rozměrech 152 x 24 x 8 mm. V modelu byly použity materiály o fyzikálních vlastnostech uvedených v tab. 1.
Byl testován chladicí účinek při 4 různých vstupních rychlostech chladicího media - viz tab. 2 Celkem tedy byly provedeny 4 simulace, a to v prostředí ansys fluent 14.5. Ve výpočtu se předpokládá, že každý článek li-ion 18650 produkuje teplo o hodnotě 0,8 W. Výsledky všech 4 simulací jsou uvedeny číselně v tab. 2 a graficky na obr. 15. Jako kritérium pro srovnání byla
-5 CZ 2018 -191 A3 použita střední relativní teplota každého článku zvlášť. Relativní teplota je zde definována jako rozdíl mezi teplotou článků a referenční teplotou, kterou jev tomto případě teplota chladicího media na vstupu. V numerickém modelu totiž výkon chladicího systému na teplotě chladicího media nezávisí. Rozhodujícím parametrem je pak rozdíl teplot mezi nejteplejším článkem b7 a nej studenějším článkem bl, viz tab. 2 sloupec ΔΤ. Pro úplnost je v tab. 2 rovněž uvedena tlaková ztráta Δρ ve vlákně a teplota Tvýst. chladicího media na výstupu.
Pokud by měl chladicí systém splňovat požadavek, aby max. rozdíl teplot ΔΤ mezi nejteplejším a nej studenějším článkem nepřekročil 1 K, je z tab. 2 zřejmé, že již při rychlosti chladicího media 0,05 m/s systém tomuto požadavku vyhoví. V tomto případě je max. rozdíl teplot pouze 0.52 K.
Tab 1: Fyzikální vlastnosti materiálů použitých ve výpočtech
Specifická hmotnost (kgnr3) Měrná tepelná kapacita (Jkg^K1) Tepelná vodivost (Wm-'Κ-1)
Li-ion cell 2285 1000 3
Chladivo (ethylenglycol + voda 50 % hmotn.) 1088 3328 0.33
Matrice 1000 100 1
Tab. 2: Výsledky výpočtu
Relativní te jlota T článku η (K) Tvýst. chladivá (T) ΔΤ (K) Δρ (Pa)
Článek bl b2 b3 b4 b5 b6 b7
Vstupní rychlost chladivá (m/s) 0 03 1.75 2.15 2.45 (2.65 2.85 2.95 3.05 2.05 1.26 696
0.05 1.25 1.45 1.55 1.65 1.75 1.85 1.15 0.52 1162
0.10 0.95 1.05 0.35 0.15 2339
0.30 0.65 0.15 0.00 7454
PATENTOVÉ NÁROKY

Claims (10)

1. Baterie s regulací teploty tvořená pouzdrem osazeným řadami válcovitých článků, mezi nimiž je vedena teplonosná kapalina přiváděná do baterie přiváděcím a odváděná odváděcím potrubím, vyznačující se tím, že teplonosná kapalina je vedena dutými polymemími vlákny (5) uspořádanými nad sebou, která obtáčejí každou řadu článků (2) a přiléhají k jednotlivým článkům (2) v řadě, přičemž svazek nad sebou uspořádaných vláken (5) je propojen matricí (6) vytvářející prostorovou strukturu, v níž se nacházejí otvory (7) zaplněné články (2) a vývrty (8) představující komory, do kterých ústí dutá vlákna (5), a které jsou napojeny na přiváděči resp. odváděči potrubí (3,4).
2. Baterie podle nároku 1, vyznačující se tím, že dutá vlákna (5) postupně ve střídavém smyslu obtáčejí jednotlivé články (2) umístěné v řadě za sebou, přičemž matricí (6) je zaplněn celý prostor mezi články (2).
3. Baterie podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že proudění teplonosného media v sousedících dutých vláknech (5) má opačný směr.
4. Baterie podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že přiváděči i odváděči potrubí (3, 4) je vedeno v podélné ose baterie.
-6CZ 2018 -191 A3
5. Způsob zhotovení baterie s regulací teploty tvořené pouzdrem osazeným řadami válcovitých článků, mezi nimiž je vedena teplonosná kapalina přiváděná do baterie priváděcím a odváděná z baterie odváděcím potrubím, vyznačující se těmito po sobě následujícími kroky:
- vytvoří se forma, která je opatřena do jedné řady uspořádanými vertikálně posuvnými válcovými jádry (9), jež mají průměr v podstatě shodný s průměrem článků (2), přičemž boky formy tvarované komplementárně s bokem řady článků (2) jsou uloženy posuvně ve směru kolmém na osu řady článků (2),
- na řadu jader (9) se bez předpětí navinou pružná dutá vlákna (5) ve vrstvách nad sebou, přičemž na konci řady nebo v mezeře ponechané mezi dvěma jádry (9) jsou vlákna (5) ve všech vrstvách vedena tak, že každé zde prochází dvěma svislými válcovými prostorami, jednou před navinutím na řadu jader (9) a druhou po navinutí na řadu jader (9),
- boky formy se přitlačí k řadě článků (2), čímž se zajistí kontakt dutých vláken (5) s jádry (9),
- prostor mezi jádry (9) a boky formy se zalije tepelně vodivou organickou zalévací hmotou, která po ztuhnutí vytvoří matrici (6),
- z formy se vysunou jádra (9),
- v osách válcových prostor se v matrici (6) provedou svislé vývrty (8), které otevřou průchody do svazku dutých vláken (5) procházejících těmito prostorami a vytvoří vstupní a výstupní komory,
- vytvořená prostorová struktura matrice (6) se přemístí do pouzdra (1) baterie, a to opakovaně až do zaplnění pouzdra 1,
- do otvorů (7) v této struktuře se vloží články (2) a propojí se.
- na ústí komor se nasadí přiváděči, resp. odváděči potrubí (3, 4) a propojí se s vnějším zdrojem chladu nebo tepla.
6. Způsob podle nároku 5, vyznačující se tím, že každé vlákno (5) s předpětím postupně obtáčí jednotlivá jádra (9) v řadě.
7. Způsob zhotovení baterie s regulací teploty tvořené pouzdrem osazeným řadami válcovitých článků, mezi nimiž je vedena teplonosná kapalina přiváděná do baterie priváděcím a odváděná z baterie odváděcím potrubím, vyznačující se těmito po sobě následujícími kroky
- vytvoří se forma ve tvaru pouzdra (1) baterie, která je opatřena do řad uspořádanými vertikálně posuvnými válcovými jádry (9), jež mají průměr v podstatě shodný s průměrem článků (2) a jsou oddělena spárami o šířce rovné 1 až 10 násobku vnějšího průměru dutých polymemích vláken (5),
- na každou řadu jader (9) se navinou dutá vlákna (5) ve vrstvách nad sebou tak, že každé vlákno (5) postupně obtáčí jednotlivá jádra (9) v řadě, přičemž na konci řady nebo v mezeře ponechané mezi dvěma jádry (9) jsou vlákna (5) ve všech vrstvách vedena tak, že každé zde prochází dvěma svislými válcovými prostorami, jednou před navinutím na řadu jader (9) a druhou po navinutí na řadu jader (9),
- prostor mezi jádry (9) se zalije tepelně vodivou organickou zalévací hmotou, která po ztuhnutí vytvoří matrici (6),
- z formy se vysunou jádra (9),
- v osách válcových prostor se v matrici (6) provedou svislé vývrty (8), které otevřou průchody do svazku dutých vláken (5) procházejících těmito prostorami a vytvoří vstupní a výstupní komory,
- vytvořená prostorová struktura matrice (6) se přemístí do pouzdra (1) baterie,
- do otvorů (7) v této struktuře se vloží články (2) a propojí se,
- na ústí komor se nasadí přiváděči, resp. odváděči potrubí (3, 4) a propojí se s vnějším zdrojem chladu nebo tepla.
8. Způsob zhotovení baterie s regulací teploty tvořené pouzdrem osazeným řadami válcovitých článků, mezi nimiž je vedena teplonosná kapalina přiváděná do baterie priváděcím a odváděná z baterie odváděcím potrubím, vyznačující se těmito po sobě následujícími kroky:
-7 CZ 2018 -191 A3
- na dně pouzdra (1) se v řadách upevní články (2) prostřednictvím adheziva nebo mechanických prostředků vytvořených ve dně, přičemž články (2) jsou odděleny spárami o šířce rovné 1 až 10 násobku vnějšího průměru dutých polymemích vláken (5),
- na každou řadu článků (2) se navinou dutá vlákna (5) ve vrstvách nad sebou tak, že každé vlákno (5) postupně obtáčí jednotlivé články (2) v řadě, přičemž na konci řady nebo v mezeře ponechané mezi dvěma články (2) jsou vlákna (5) ve všech vrstvách vedena tak, že každé zde prochází dvěma svislými válcovými prostorami, jednou před navinutím na řadu článků (2) a druhou po navinutí na řadu článků (2),
- prostor mezi články (2) se zalije tepelně vodivou organickou zalévací hmotou, která po ztuhnutí vytvoří matrici (6),
- v osách válcových prostor se v matrici (6) provedou svislé vývrty (8), které otevřou průchody do svazku dutých vláken (5) procházejících těmito prostorami a vytvoří vstupní a výstupní komory,
- články (2) se propojí a na ústí komor se nasadí přiváděči resp. odváděči potrubí (3, 4) a propojí se s vnějším zdrojem chladu nebo tepla.
9. Způsob podle některého z nároků 5 až 8, vyznačující se tím, že se v osách válcových prostor umístí vertikálně posuvné pomocné tmy (10), které mají průměr menší než je průměr v dalším kroku vytvořených vývrtů (8) resp. komor, přičemž tmy (10) se po ztuhnutí zalévací hmoty z matrice (6) vysunou.
10. Způsob podle nároku 7 nebo 8, vyznačující se tím, že se při navíjení postupuje kontinuálně od jedné řady článků (2) resp. jader (9) ke drahé, přičemž sousední řady sdílejí vstupní resp. výstupní komory.
6 výkresů
CZ2018-191A 2018-04-20 2018-04-20 Baterie s regulací teploty a způsob jejího zhotovení CZ309964B6 (cs)

Priority Applications (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ2018-191A CZ309964B6 (cs) 2018-04-20 2018-04-20 Baterie s regulací teploty a způsob jejího zhotovení

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ2018-191A CZ309964B6 (cs) 2018-04-20 2018-04-20 Baterie s regulací teploty a způsob jejího zhotovení

Publications (2)

Publication Number Publication Date
CZ2018191A3 true CZ2018191A3 (cs) 2019-10-30
CZ309964B6 CZ309964B6 (cs) 2024-03-13

Family

ID=68295865

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ2018-191A CZ309964B6 (cs) 2018-04-20 2018-04-20 Baterie s regulací teploty a způsob jejího zhotovení

Country Status (1)

Country Link
CZ (1) CZ309964B6 (cs)

Cited By (2)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
CZ308366B6 (cs) * 2019-04-05 2020-06-24 Promens a.s. Teplosměnná stěna výměníku tepla, zejména pro elektrochemické baterie, a způsob její výroby
CZ308628B6 (cs) * 2019-11-13 2021-01-13 ZENA s.r.o. Výměník tepla, zejména pro elektrochemické baterie

Family Cites Families (5)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
FR2761203B1 (fr) * 1997-03-24 1999-05-28 Alsthom Cge Alcatel Dispositif de gestion de la temperature d'une batterie de generateurs electrochimiques
DE19750069A1 (de) * 1997-11-12 1999-05-20 Varta Batterie Akkumulatorenbatterie mit Temperiervorrichtung
DE10034134A1 (de) * 2000-07-13 2002-01-31 Daimler Chrysler Ag Wärmetauscherstruktur für mehrere elektrochemische Speicherzellen
DE102006000885B3 (de) * 2006-01-04 2007-08-02 Daimlerchrysler Ag Verfahren zur Herstellung eines Wärmetauscher-Rohrbündels für Wärmetauscher von elektrochemischen Energiespeichern
JP6387858B2 (ja) * 2015-02-26 2018-09-12 株式会社デンソー 冷媒熱交換器

Cited By (2)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
CZ308366B6 (cs) * 2019-04-05 2020-06-24 Promens a.s. Teplosměnná stěna výměníku tepla, zejména pro elektrochemické baterie, a způsob její výroby
CZ308628B6 (cs) * 2019-11-13 2021-01-13 ZENA s.r.o. Výměník tepla, zejména pro elektrochemické baterie

Also Published As

Publication number Publication date
CZ309964B6 (cs) 2024-03-13

Similar Documents

Publication Publication Date Title
US11133538B2 (en) Heat exchanger for cooling battery
CN102548730B (zh) 折流管及注塑模具的型芯冷却装置
CN204741054U (zh) 一种电池侧面散热模组
CZ2018191A3 (cs) Baterie s regulací teploty a způsob jejího vyhotovení
CN102380939A (zh) 模具温度调节装置
CN109244589A (zh) 一种模块化圆柱形电池液体冷却结构
CN103552223A (zh) 一种注塑模具快速加热与冷却方法及系统
CN210200838U (zh) 横梁、电池包水冷结构、电池包及车辆
CN107331915A (zh) 一种液冷系统及其液冷包
CN114944518B (zh) 一种动力电池组相变液冷耦合热管理装置
CN117698047B (zh) 一种汽车塑件模内整形机构
CN115939588A (zh) 电池单体、电池模组和用电设备
CN119133708A (zh) 浸没式液冷装置、储能系统及热管理方法
CN213860467U (zh) 一种led灯具加工用注塑模具
GB2078576A (en) Casting mould for use in casting on internal connectors and terminal posts of lead-acid batteries
CZ308366B6 (cs) Teplosměnná stěna výměníku tepla, zejména pro elektrochemické baterie, a způsob její výroby
CN109860625B (zh) 电池极群组铸焊工艺过程控制方法及其装置
ITUA20163918A1 (it) Metodo e apparato per produrre oggetti in materiale polimerico.
CN202911111U (zh) 一种带式自动换网装置
CN206241235U (zh) 一种铅酸蓄电池汇流排的固定量式成型模具
CN223319621U (zh) 一种防凝固管束及换热器
CN206045465U (zh) 结晶器
CN219658951U (zh) 一种电池组
CN223290271U (zh) 一种用于瓶盖注塑成型的模具结构
JP4493360B2 (ja) 射出成形用金型構造

Legal Events

Date Code Title Description
MM4A Patent lapsed due to non-payment of fee

Effective date: 20180420