CZ2017759A3 - Sekční dvoupotrubní hydraulický dávkovací obvod řízení tlaků ve dvojici pracovních vedení - Google Patents

Abstract

Sekční dávkovací obvod (66) spolu s centrálním zdrojem tlaku (1) a centrálním tlakovým vedením (P1, P6), tvoří hydraulický dávkovací obvod, pracující na základě střídání pracovního a tzv. odlehčovacího tlaku ve dvojici pracovních vedení (A, B). Dávkovací cyklus se skládá z plnící a vytlačovací fáze. Dávkovanou kapalinou je v tomto případě mazací olej nebo plastické mazivo. Při plnící fázi, tj. ve směru otáčení (a) sdruženého soukolí, přečerpává zubové čerpadlo (23) přebytečné mazivo z pracovního vedení (B) do pracovního vedení (A), čímž vzniká mezi těmito pracovními vedeními (A-B) tlakový spád. Tento tlakový spád se přenáší na čela dávkovacích pístů (42, 41) dávkovačů (53, 54) a uvádí tyto písty do pohybu, tj. směrem do své dolní úvratě. Tlakové vedení (P1, P6) přitom přenáší tlak z centrálního tlakového zdroje (1) do napájecího vedení (33), což napomáhá vzniku a udržování uvedeného tlakového spádu mezi pracovními potrubími (A, B). Pojistný jednosměrný ventil (35) zabraňuje přílišnému nárůstu tlaku v pracovním vedení (A). Při výtlačné fázi – sdružené soukolí se otáčí ve směru šipky (b) – zubové čerpadlo (23) přivádí a tlakově zesiluje nové mazivo z centrálního zdroje tlaku (1) do pracovního vedení (B), přičemž současně tlakově odlehčuje pracovní vedení (A) tím, že přebytečné mazivo přečerpává do pracovního vedení (B). Dávkovací písty (42, 41) se při této fázi pohybují směrem do své horní úvratě a vytlačují z dávkovačů mazivo do připojených mazacích míst (71).

Description

Oblast techniky

Vynález se týká hydraulických obvodů pro dávkování kapalin dvoupotrubními dávkovači, pracujících na základě střídání pracovního a tzv. odlehčovacího tlaku ve dvojici pracovních vedení, připojených k těmto dávkovačům, zejména kdy dávkovanou kapalinou je mazací olej nebo plastické mazivo.

Dosavadní stav techniky

Za hydraulický obvod je obecně považovaná soustava účelně propojených hydraulických prvků zajišťujících požadovanou funkci hydraulického mechanismu, tj. přenos energie mezi hnacím a hnaným členem, tedy přenos energie mezi zdrojem tlakové kapaliny a spotřebičem, který pak zpravidla spotřebovanou energii přemění na mechanickou práci. U běžných hydraulických zařízení je spotřebičem hydromotor, u dávkovačích zařízení je spotřebičem rozdělovač dávkované kapaliny, jinak nazývaný dávkovač.

Mezi základní hydraulické prvky dvoupotrubního hydraulického obvodu patří zdroj tlakové kapaliny (nádrž s hydrogenerátorem), dvoupotrubní dávkovače kapalin, prvky pro řízení tlaku a směru dávkované kapaliny (ventily a rozvaděče) a dvojice pracovních vedení, mezi ostatní prvky patří např. šroubení, manometry a tlakoměry.

Z hlediska použité pracovní kapaliny je mezi běžným hydraulickým obvodem a nejpoužívanějším hydraulickým dávkovacím obvodem, tj. ztrátovým mazacím obvodem, rozdíl v konzistenci tohoto média, kdy běžné hydraulické obvody pracují většinou s nízko-viskózními hydraulickými oleji, naopak úkolem ztrátového mazacího obvodu je dopravovat předem určená malá množství viskóznějšího maziva do jednotlivých mazacích míst, připojených k dávkovačům.

Nejběžnějším hydraulickým dávkovacím obvodem je ztrátový mazací obvod, proto se v popisu dosavadního stavu techniky budeme věnovat dvoupotrubním ztrátovým mazacím obvodům, jakožto představitelům techniky v oblasti hydraulického dávkování kapalin dvoupotrubními dávkovači.

Seskupením nebo sdružením několika mazacích obvodů s dvoupotrubními dávkovači a použitím společného řídícího a kontrolního zařízení vzniká centrální ztrátový dvoupotrubní mazací systém, dále jen dvoupotrubní CMS, jehož úkolem je řízené rozdělovat z centrálního zdroje tlaku mazivo k jednotlivým mazacím místům daného strojního zařízení.

Dvoupotrubní dávkovač kapalin, dále jen dvoupotrubní dávkovač, je hydraulický prvek, odměřující množství předem určeného objemu kapaliny, odváděné pod tlakem do příslušných odběrných míst. Funkci a technické provedení doposud známých dvoupotrubních dávkovačů nejlépe vystihují obr. 1 a obr. 2, zařazené do kapitoly „Přehled obrázků na výkresech“.

Dvoupotrubní dávkovače se obvykle sestávají z několika pracovních - dávkovačích jednotek 4 integrovaných do tělesa dávkovače 51, 52. 53. 54, účelně propojených vnitřními kanálky. Tyto pracovní jednotky obsahují pracovní - dávkovači písty 41, 42, jejichž pohyb je řízen v obou jejich směrech buď šoupátky 43 (obr. 1), nebo nověji prostřednictvím dvojic jednosměrných ventilů 44, 45 (obr. 2). Pohyb dávkovačích pístů je řízen tlakovým spádem - rozdílem tlaků ve dvojici pracovních vedení A, B, respektive rozdílem tlaků v protilehlých ovládacích prostorách Y, X, a to ve směru od vyššího tlaku k nižšímu tlaku.

- 1 CZ 2017 - 759 A3

Ke své funkci vyžadují dvoupotrubní dávkovače cyklické střídání pracovního a tzv. odlehčovacího tlaku ve dvojici pracovních vedení A a B, k nimž jsou připojeny. Dávkovači cyklus dvoupotrubních dávkovačů se skládá z plnící a výtlačné fáze, případně obráceně z výtlačné a plnící fáze.

Vysoká spolehlivost dvoupotrubních dávkovačů, spočívá zejména v možnosti řídit (ovládat) přiváděným tlakovým médiem pohyb dávkovačích pístů v obou jeho směrech, je předurčuje pro použití v nejnáročnějších případech, tj. i při značných klimatických výkyvech počasí a požadavcích na dávkování značně tuhých plastických maziv (konzistence až do NLGI 3). To samo sebou nese značný požadavek na všechny prvky mazacích systémů, jenž se musí vypořádat s extrémními požadavky.

Pro překonávání značně vysokých hydraulických ztrát na cestě maziva k dávkovačům, které jsou k centrálnímu mazání připojeny (nezřídka ve stovkách kusů), navíc značně vzdálených od sebe (řádově desítky až stovky metrů), a samozřejmě pro překonávání i nejvyššího hydraulického odporu připojeného mazacího místa, jsou jako zdroj tlaku používána vysokotlaká pístová čerpadla (400 bar i více), vysokotlaká vedení, speciální rozvaděče a ostatní vysokotlaké prvky.

Z hlavní přednosti dvoupotrubních mazacích systémů, tj. řízení pohybu dávkovačích pístů v obou jeho směrech tlakem dávkovaného média, umožňující spolehlivé plnění dávkovačích komor jednotlivých dávkovačích jednotek, se nechtěně stal luxus výlučně jen pro nejnáročnější případy. Schopnost CMS překonávat velmi vysoké protitlaky mazacích míst je samozřejmě parametr spolehlivosti, nikoliv ale velmi vysoká výše tlaku na začátku mazacího systému, jak se řada výrobců snaží podsouvat ve svých reklamních prospektech. V tomto směru se zdá, že výrobci dvoupotrubních CMS „usnuli na vavřínech“, pokud se spokojili s tím, že dvoupotrubní CMS jsou vysoce spolehlivé, schopné překonávat značně vysoké hydraulické odpory bránící výstupu maziva z dávkovačů.

Je logické, že hydraulické prvky pro velmi vysoké tlaky jsou několikanásobně dražší než standardní prvky pro střední nebo nižší tlaky, což platí nejen pro hydrogenerátory, ale i pro rozvody a příslušenství, jako jsou rozvaděče, manometry, tlakové spínače a podobně. Právě tedy schopnost překonávat velmi vysoké hydraulické odpory připojených mazacích míst, ale zejména vysoká spolehlivost plnění dávkovačích komor, předurčuje dvoupotrubní CMS pro použití v nejnáročnějších případech. I zde ale hraje svoji roli ekonomického hledisko, které brání z důvodu vysoké pořizovací ceny rozvaděčů 21 (obr. 1) uspořádat jednotlivé dávkovače do několika sekcí s odlišnými intervaly mazání, proto jsou zpravidla všechna mazací místa mazána současně, nebo vybrané sekce dávkovačů podle potřeby od CMS odpojovány či připojovány ručními ventily.

Na obr. 1 jsou ve schématickém řezu znázorněny nejčastěji používané „dvoukomorové“ dvoupotrubní dávkovače 51, 52 ovládané šoupátky 43, např. typ DD a DLD od výrobce TriboTec, připojené prostřednictvím dvojice pracovních vedení A, B k dvojici hlavních vedení 31, 32 CMS. Požadované střídání pracovního a tzv. odlehčovacího tlaku ve dvojici hlavních vedení 31, 32, resp. ve dvojicích pracovních vedení A, B, je zajišťováno prostřednictvím motoricky ovládaného 4/2 šoupátkového rozvaděče 21, např. přeřaďovače typu DPE od výrobce TriboTec.

V zobrazené pozici je do pracovních vedení A přiváděno dávkované mazivo pod tlakem pA, rovnajícímu se tlaku vystupujícího z centrálního zdroje tlaku 1, sníženého o hydraulické ztráty centrálního rozvodu 1-P1-21-31, druhá pracovní vedení B jsou tlakově odlehčena - spojena s tzv. centrálním odpadovým vedením T. Následkem vzniklého tlakového spádu mezi ovládacími prostory Y - X se šoupátka 43 přesunula do své dolní polohy a přiváděnému mazivu otevřela cesty do dávkovačích komor 4A, dávkovači písty 41 se přesouvají do své dolní polohy a přitom vytlačují mazivo, nacházející se v protilehlých pracovních komorách 4B, a to do příslušných mazacích míst 71.

-2CZ 2017 - 759 A3

Při změně tlaku v pracovních vedeních A, B, kdy jsou tlakově zatížena pracovní vedení B a pracovní vedení A tlakově odlehčena, se přesunou šoupátka 43 směrem do své horní polohy a přivedou nové tlakové mazivo do dávkovačích komor 4B, přičemž vytlačí mazivo, nacházející se v dávkovačích komorách 4A, a to k příslušným mazacím místům 71.

Charakteristické pro tento druh „dvoukomorových“ dvoupotrubních dávkovačů je, že k řízení pohybu svých pístů v obou směrech vyžadují přibližně stejný - značně vysoký pracovní tlak.

Na obr. 2 jsou ve schematickém řezu znázorněny „jednokomorové“ dvoupotrubní dávkovače 53 a 54 nové generace, řízené dvojicí jednosměrných ventilů 44, 45, typ D24 a D21 od výrobce Brabec-CMS, v provedení podle čs. patentu č. 305091, resp. EP319070, v zapojení do sekčního dávkovacího obvodu 60. Uvedený sekční dávkovači obvod 60 se dále skládá z dvojice pracovních vedení A, B, napájecího vedení 33 a čerpadlového 4/2 šoupátkového rozvaděče 22 s multiplikačním účinkem podle čs. patentu č. 306823 od výrobce Brabec-CMS, je připojen k centrálnímu tlakovému vedení Pl, P6 a k centrálnímu odpadovému vedení T, potažmo k centrálnímu zdroji tlaku 1, s nimiž společně tvoří hydraulický dávkovači obvod.

Charakteristické pro tento druh „jednokomorových“ dvoupotrubních dávkovačů je, že vysoký pracovní tlak vyžadují jen pro uvedení dávkovačích pístů do „výtlačného“ pohybu, nikoliv pro uvedení do „plnícího“ pohybu.

Podstata vynálezu

Použití „jednokomorových“ dvoupotrubních dávkovačů 53 s diferenciálním pístem 42, spolu s čerpadlovým šoupátkovým rozvaděčem 22, schopným zesilovat tlak přiváděného maziva z centrálního tlakového vedení Pí, P6, naznačuje cestu komercionalizace dvoupotrubních CMS. Totiž právě velmi vysoký tlak centrálního zdroje tlaku 1 brání - z ekonomického hlediska - jejich širšímu použití.

Vedle této již existující možnosti snížit pracovní tlak centrálního zdroje tlaku 1, tj. při použití uvedených hydraulických prvků 53 a 22 s multiplikačním účinkem, je cílem tohoto vynálezu zjednodušit řízení pracovního a odlehčovacího tlaku ve dvojici pracovních vedení A, B a vytvořit tak předpoklad pro rozdělení dávkovačů do několika sekcí, pracující nezávisle jedna na druhé.

Řešení podle vynálezu vychází z funkční podstaty dávkovačů, tj. jejich pracovního - dávkovacího cyklu. Aby byla zabezpečena funkce dávkování, musí být provedeny obě fáze pracovního cyklu. Pokud tomu tak není, dávkovače nepracují. Nenaplníme-li záměrně dávkovači komory předem zvolených dávkovačů, nelze jejich obsah ani vytlačit, což platí i opačně, že naplněné dávkovači komory vybraných dávkovačů nevytlačíme, pokud jejich dávkovacím pístům záměrně neudělíme výtlačný pohyb.

Podstatnou myšlenkou při návrhu nového (jiného) způsobu střídání pracovního a odlehčovacího tlaku ve dvojici pracovních vedení A, B, je uspořádat dvoupotrubní dávkovače do sekcí tak, aby odpadla nutnost odlehčovat jednotlivá pracovní vedení A, B centrálně do tzv. odpadového vedení T.

Podstata vynálezu spočívá ve „vyvolávání“ tlakového spádu v konkrétní dvojici pracovních vedení A, B, tj. v rámci konkrétního sekčního dávkovacího obvodu, nikoliv tedy centrálně ve dvojici hlavních vedení 31, 32.

Uvedenou myšlenku lze realizovat nejvýhodněji tak, že např. do pracovního vedení A zvoleného sekčního dávkovacího obvodu přivedeme z centrálního zdroje tlaku 1 tlakové médium, přičemž k naplnění příslušných dávkovačích komor 4A dojde jen u těch dvoupotrubních dávkovačů, u kterých současně tlakově „odlehčíme“ druhé pracovní vedení B. Toto odlehčení je výhodné

-3 CZ 2017 - 759 A3 provést přímo do pracovního vedení A levným zubovým čerpadlem, připojeným k této dvojici pracovních vedení, tedy nikoliv „centrálně“ rozvaděčem 21, 22 do centrálního odpadového vedení T. Určitou inspirací v tomto směru je řízení pohybu přímočarého nebo rotačního hydromotoru, zapojeného do tzv. uzavřeného hydraulického obvodu, viz

Každý sekční dávkovači obvod by tedy měl, samozřejmě vedle alespoň jednoho dvoupotrubního dávkovače a jedné dvojice pracovních vedení A, B, obsahovat i „svoje“ zubové čerpadlo.

Cyklické „vyvolávání“ tlakového spádu v příslušné dvojici pracovních vedení A, B docílíme reverzací otáček uvažovaného zubového čerpadla, přičemž podle potřeby bude toto zubové čerpadlo přečerpávat „přebytečnou“ kapalinu z jednoho pracovního vedení A do druhého pracovního vedení B a naopak, a současně podle potřeby přičerpávat do příslušných komor X, Y, řídící pohyb dávkovačích pístů 41, 42, novou kapalinu z centrálního zdroje tlaku a přitom zesilovat její tlak.

Objasnění výkresů

Obr. 1 a obr. 2 schematicky znázorňují čtyři typy provedení stávajících dvoupotrubních dávkovačů, popsaných v kapitole „Dosavadní stav techniky“.

Vynález je podrobněji vysvětlen pomocí příkladů zobrazených na výkresech, kde

Obr. 1 a) schematicky zobrazuje dva různé příklady zapojení „dvoukomorových“ dvoupotrubních dávkovačů 51 a 52 do dvou sekčních dávkovačích obvodů 64 a 65, připojených k centrálnímu rozvodu CMS.

Obr. 2 a) schematicky zobrazuje sekční dávkovači obvody 61 a 63 v pozici výtlačné fáze a sekční dávkovači obvod 62 v klidovém stavu. Uvedené sekční dávkovači obvody jsou sestaveny podle vynálezu z „jednokomorových“ dvoupotrubních dávkovačů 53 a 54 a jednoho jednopotrubního dávkovače 55, dvojic pracovních vedení A, B, napájecích vedení 33 a zubových čerpadel 23.

Obr. 2 b) znázorňuje tytéž sekční dávkovači obvody 61 a 63 v průběhu plnící fáze a sekční dávkovači obvod 62 v klidovém stavu.

Příklady uskutečnění vynálezu

Na obr. 1 a) jsou schematicky zobrazeny dva příklady zapojení „dvoukomorových“ dvoupotrubních dávkovačů 51 a 52 do dvou sekčních dávkovačích obvodů 64 a 65. Spolu s centrálním zdrojem tlaku 1 a centrálním tlakovým vedením Pl, P6 tvoří tyto sekční dávkovači obvody dva hydraulické dávkovači obvody, sdružené do jednoho centrálního ztrátového mazacího systému. Dávkovanou kapalinou je mazací olej nebo plastické mazivo.

Vnitřní uspořádání a funkce pracovních jednotek těchto dávkovačů 51 a 52 je zobrazeno na obr. 1 a popsáno v kapitole nazvané „Dosavadní stav techniky“.

Základními hydraulickými prvky uvedených sekčních dávkovačích obvodů jsou jeden nebo více „dvoukomorových“ dávkovačů 51, 52 s jedním nebo více vývody 7, dvojice pracovních vedení A, B, zubové čerpadlo 23 a napájecí vedení 33, další prvky obsahuje sekční dávkovači obvod 65, a to dvojici jednosměrných ventilů 34 a druhé zubové čerpadlo 23.

U sekčního dávkovacího obvodu 64, obsahujícího dva „dvoukomorové“ dvoupotrubní dávkovače 51, jev zobrazené pozici zubové čerpadlo 23 záměrně v klidovém stavu, nedochází tak ke změně

-4CZ 2017 - 759 A3 tlakového spádu ve dvojici pracovních potrubí A, B, dávkovače nepracují.

V zobrazené posici je do pracovního vedení A druhého sekčního dávkovacího obvodu 65, prostřednictvím centrálního vedení Pl, P6, napájecího vedení 33 a levého jednosměrného ventilu 34, přiváděno tlakové mazivo z centrálního zdroje tlaku 1. Dvojice čerpadel 23 přiváděné mazivo z pracovního vedení A přečerpávají do druhého pracovního vedení B, čímž vyvolávají potřebný tlakový spád v této dvojici pracovních vedení - v pracovním vedení B má dávkované mazivo značně vyšší tlak, než v pracovním vedení A.

Reverzací chodu dvojice zubových čerpadel 23 tlakové poměry ve dvojici pracovních vedení A, B obrátíme, v pracovním vedení B bude značně nižší tlak než v pracovním vedení A.

Dvojice zpětných ventilů 34 zabraňuje úniku pracovního tlaku z pracovních vedení A, B do napájecího vedení 33. Druhé čerpadlo 23 je voleno čistě jako názorná ukázka možnosti výraznějšího zvýšení tlaku dávkovaného maziva na výstupu z dávkovačů.

Na obr. 2 a) jsou schematicky zobrazeny tři příklady uspořádání sekčních dávkovačích obvodů 61, 62 a 63, sestavených z doposud známých dvoupotrubních dávkovačů 53 a 54 nové generace, zmíněných v popisu k obr. 2 v kapitole nazvané „Dosavadní stav techniky“. Spolu s připojeným centrálním tlakovým vedením Pl, P6 a centrálním zdrojem tlaku 1 tvoří tři hydraulické dávkovači obvody, sdružené do centrálního mazacího systému - v tomto případě je dávko vanou kapalinou mazací olej nebo plastické mazivo.

Vnitřní uspořádání zobrazených dvoupotrubních dávkovačů 53 a 54 odpovídá zobrazení na obr.

2.

Základními stavebními hydraulickými prvky uvedených sekčních dávkovačích obvodů jsou jeden nebo více dvoupotrubních dávkovačů 53, 54 s jedním nebo více vývody 7, dvojice pracovních vedení A, B, zubové čerpadlo 23 a napájecí vedení 33. Sekční dávkovači obvod 61 obsahuje navíc jednosměrný ventil 35 a jednopotrubní dávkovač 55.

V zobrazené posici se sekční dávkovači obvody 61 a 63 nacházejí v průběhu vytlačovací fáze, sekční dávkovači obvod 62 je v klidovém stavu.

Při výtlačné fázi prvního sekčního dávkovacího obvodu 61 - sdružené ozubené soukolí se otáčí ve směru šipky b - zubové čerpadlo 23 přivádí a tlakově zesiluje nové mazivo z centrálního zdroje tlaku 1 do pracovního vedení B, přičemž současně tlakově odlehčuje pracovní vedení A tím, že přebytečné mazivo přečerpává do pracovního vedení B. Vzniklý tlakový spád mezi dvojicí pracovních vedení uvádí dávkovači písty do výtlačného pohybu, mazivo je z dávkovačů vytlačováno do připojených mazacích míst 71.

U druhého a třetího sekčního dávkovacího obvodu 62 a 63 je tomu obdobně, jen s tím rozdílem, že je použito zubové čerpadlo 23 s jednoduchým ozubeným soukolím. Zubové čerpadlo 23 sekčního dávkovacího obvodu 62 je záměrně v klidovém stavu, rovněž tedy i dvoupotrubní dávkovač 54.

Na obr. 2 b) jsou tytéž sekční dávkovači obvody 61 a 63 zobrazeny v pozici plnící fáze, sekční dávkovači obvod 62 je mimo funkci. Vnitřní uspořádání dvoupotrubních dávkovačů 53 a 54 odpovídá zobrazení na obr. 2.

Jak bylo uvedeno v závěru kapitoly nazvané „Dosavadní stav techniky“, „jednokomorový“ druh dvoupotrubních dávkovačů vyžaduje značně vysoký pracovní tlak jen pro uvádění dávkovačích pístů do „výtlačného“ pohybu. Pracovní tlak přiváděný do pracovního vedení A v průběhu plnící fáze tedy není nutno dále zesilovat, zpravidla zcela postačí stejný tlak, jaký je v napájecím vedení 33, přiváděný z centrálního zdroje tlaku L·

-5 CZ 2017 - 759 A3

Při plnící fázi prvního sekčního dávkovacího obvodu 61 - sdružené soukolí se otáčí ve směru šipky a - zubové čerpadlo 23 přečerpává přebytečné mazivo z pracovního vedení B do pracovního vedení A. Vznikající tlakový spád mezi těmito pracovními vedeními A-B uvádí dávkovači písty do plnícího pohybu, dávkovače jsou plněny novým mazivem. Tlakové vedení Pl, P6 přitom přivádí tlak z centrálního tlakového zdroje 1 do napájecího vedení 33, což je příhodné pro vznik a udržování tlakového spádu mezi pracovními potrubími A, B. Pojistný jednosměrný ventil 35 zabraňuje přílišnému nárůstu tlaku v pracovním vedení A.

Jednopotrubnímu dávkovači 55 umožní pokles tlaku v pracovním vedení B, spolu s vratnou pružinou, přesunutí dávkovačích pístů do výchozí polohy a naplnění jeho dávkovačích komor novým mazivem.

U sekčních dávkovačích obvodů 62 a 63 je rovněž pracovní tlak v jejich pracovních vedeních A přibližně stejný, jako v jejich napájecích vedeních 33. Při plnící fázi má zubové čerpadlo 23 funkci přečerpat přebytečné mazivo z pracovního vedení B do pracovního vedení A. Pokud je toto čerpadlo 23 v klidu, jak je tomu u sekčního dávkovacího obvodu 62, nic se neděje - plnění dávkovačů v dané sekci neprobíhá.

Příklady zapojení dvoupotrubních dávkovačů do sekčních dávkovačích obvodů 61 až 65, uvedené na obr. 1 a), obr. 2 a) a 2 b), naznačují cestu, jak zvýšit komerční potenciál dvoupotrubních CMS.

Sekční „odlehčování“ tlaku z pracovního vedení B do napájecího vedení 33, resp. pracovního vedení A a naopak, umožní odstranit jednu ze základních nevýhod dvoupotrubních CMS, tj. odvádět „přebytečné“ mazivo zpět do nádrže. Odpadne tak potřeba dvojice hlavních vedení 31,

32, neboť k dopravě nového maziva z centrálního zdroje tlaku 1 do dvoupotrubních dávkovačů, resp. jednotlivých sekčních dávkovačích obvodů, zcela postačí centrální tlakové vedení Pl, P6.

Nespornou výhodou sekčních dávkovačích obvodů je možnost rozdělení jednotlivých mazacích míst do několika skupin, s možností je mazat nezávisle na sobě.

Většina strojních zařízení obsahuje více mazacích míst s nízkým hydraulickým odporem bránícímu se „přísunu“ dávky nového maziva, pro ty se z hlediska optimální konfigurace CMS nabízí použití levných „jednokomorových“ dvoupotrubních dávkovačů 54 bez diferenciálního účinku, pro ostatní mazací místa s vyšším hydraulickým odporem bude pak vhodné použít „jednokomorové“ dvoupotrubní dávkovače s diferenciálním pístem 53.

V kapitole nazvané „Dosavadní stav techniky“ je zdroj tlakové kapaliny, tj. nádrž s hydrogenerátorem, považován za jeden ze základních stavebních prvků hydraulického obvodu, což odpovídá i terminologii hydrauliky.

Napájecí vedení 33 spolu se zubovým čerpadlem 23 jistě nelze z pohledu terminologie považovat za zdroj tlakové kapaliny, z toho důvodu je seskupení alespoň jednoho dvoupotrubního dávkovače, dvojice pracovních vedení A, B, zubového čerpadla 23 a napájecího vedení 33 považováno za sekci dvoupotrubního hydraulického dávkovacího obvodu, tedy za sekční dvoupotrubní hydraulický dávkovači obvod, jenž teprve spolu s centrálním zdrojem tlaku 1 a centrálním tlakovým vedením Pl, P6 spolu vytváří hydraulický obvod.

Nové uspořádání dvoupotrubních dávkovačů do sekčních hydraulických dávkovačích obvodů, resp. možnost tlakově „odlehčovat“ jedno z dvojice pracovních vedení A, B do napájecího vedení

33, resp. do druhého z dvojice pracovních vedení B, A, a naopak, se neomezuje jen na systémy centrálního ztrátového mazání, ale podle potřeby je lze využít i pro dávkování jiných kapalin, než jsou mazací oleje a plastická maziva, rovněž se neomezuje jen na dvoupotrubní dávkovače v provedení 51 až 54, uvedeném v kapitole nazvané „Dosavadní stav techniky“.

-6CZ 2017 - 759 A3

Tam, kde je uveden výraz „sekční dávkovači obvod“ je svým obsahem zamýšlen „sekční dvoupotrubní hydraulický dávkovači obvod“.

Uvedené příklady provedení vynálezu nejsou vyčerpávající, jednotlivé činnosti popsané v souvislosti s jedním z obrázků jsou zamýšleny jako aplikovatelné i jako činnosti na jiném obrázku, pokud to není výslovně zapovězeno nebo pro odborníka jasně vyplývá, že takováto aplikace není vhodná či možná.

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims (5)

1. Sekční dvoupotrubní hydraulický dávkovači obvod (61 až 65), sestavený z výhodně propojených hydraulických a jiných prvků, obsahující alespoň jeden dvoupotrubní dávkovač (51 až 54), dvojici pracovních vedení (A, B), zubové čerpadlo (23) a napájecí vedení (33), pracující na základě střídání pracovního a tzv. odlehčovacího tlaku dávkované kapaliny, přičemž zubové čerpadlo (23) je s dvojicí pracovních vedení (A, B) a s napájecím vedením (33) propojeno tak, aby v průběhu vytlačovací fáze, tj. ve směru otáčení (b) svého ozubeného soukolí, přečerpávalo dávkované mazivo z napájecího vedení (33) do pracovního vedení (B), potažmo do řídících prostor (X) pro ovládání výtlačného pohybu dávkovačích pístů (41,42), vyznačující se tím, že zubové čerpadlo (23) je s dvojici pracovních vedení (A, B) propojeno zároveň tak, aby při uvedeném směru (b) otáčení svého ozubeného soukolí přečerpalo část dávkované kapaliny z pracovního vedení (A) do pracovního vedení (B) a naopak, aby při otáčení svého ozubeného soukolí v opačném směru (a) přečerpalo část objemu dávkované kapaliny z pracovního vedení (B) do pracovního vedení (A), čímž uvedená pracovní vedení (A, B) tlakově odlehčí.

2. Sekční dvoupotrubní hydraulický dávkovači obvod podle nároku 1, vyznačující se tím, že zubové čerpadlo (23) má dvě ozubená kola.

3. Sekční dvoupotrubní hydraulický dávkovači obvod podle nároku 1, vyznačující se tím, že zubové čerpadlo (23) má tři ozubená kola.

4. Sekční dvoupotrubní hydraulický dávkovači obvod podle nároku 2, vyznačující se tím, že zpětnému úniku tlaku z pracovního vedení (A, B) do napájecího vedení (33) zabraňuje jednosměrný ventil (34).

5. Sekční dvoupotrubní hydraulický dávkovači obvod podle nároku 3, vyznačující se tím, že mezi pracovním vedením (A) a napájecím vedením (33) je umístěn pojistný ventil (35), který v průběhu plnící fáze omezuje nárůst tlaku v pracovním vedení (A), potažmo v dávkovačích komorách (4A).

5 výkresů