CZ2019755A3 - Zařízení pro dávkování kapalin, zejména pro maziva centrálních systémů ztrátového mazání - unifikace čerpadel - Google Patents

Abstract

Zařízení pro dávkování kapalin, zejména maziva, pracuje na základě střídání pracovního a odlehčovacího tlaku ve dvojici přívodních potrubí (31, 32). Jednozdvihové pístové čerpadlo (40) obsahuje jednu pístovou jednotku s diferenciálním pracovním pístem (421-422), jeden vstup (401), dva tlakové výstupy (403, 402) a dvojici sacích ventilů (432, 443). Ovládáno je v obou směrech lineárním aktuátorem (50). Pracovní píst čerpadla vytlačuje z pracovní komory (43) mazivo směrem do dávkovacích komor dávkovačů (11). Dávkovací písty dávkovačů se pohybují do svých dolních úvratí a vytlačují z dávkovačů přebytečné řídící mazivo do přívodního potrubí (32), směrem do pracovní komory (44) čerpadla. Přepouštěcím ventilem (61) je snižován plnící tlak maziva přiváděného do dávkovací komory, což umožňuje pracovnímu pístu čerpadla (40) se přesunout až do své pravé krajní polohy. Přebytečné mazivo z přívodního potrubí (32) je z části odváděno do pracovní komory čerpadla (44) a zbytek prostřednictvím řízeného ventilu (443) do zásobníku maziva (20). Pracovní komora (43) je s dávkovači (11) propojena přívodním potrubím (31).

Description

Zařízení pro dávkování kapalin, zejména pro maziva centrálních systémů ztrátového mazání - unifikace čerpadel

Oblast techniky

Zařízení pro dávkování kapalin spadá do kategorie hydraulických obvodů. Za hydraulický obvod přitom považujeme soustavu účelně propojených hydraulických prvků, zajišťujících požadovanou fúnkci - tj. přenos energie mezi zdrojem tlakové kapaliny a spotřebičem. U dávkovačích obvodů je tímto spotřebičem dávkovač nebo rozdělovač kapaliny s jedním nebo více dávkovacími písty, jejichž úkolem je odměřit a dopravit předem definovaný objem kapaliny do připojených odběrných míst.

Dosavadní stav techniky

Dávkovači obvody kapalin jsou nej častěji používány v rámci centrálních mazacích systémů (dále jen CMS) pro ztrátové tlakové mazání strojů a strojních zařízení. Jedná se o značně širokou oblast, se značně rozdílnými, až extrémními požadavky, např. konzistence maziva: nízko viskózní olej až polotuhé plastické mazivo,... odpor mazaného místa: atmosférický tlak až extrémně vysoký odpor 400 bar i více, ... počet mazaných míst: desítky až stovky - navíc i značně od sebe vzdálených, ... pracovní prostředí: -50 °C až + 50 °C i více.

Světovým lídrem v oblasti CMS je firma SKF se značkami Linkoln a Vogel.

CMS se zpravidla sestává z několika mazacích obvodů využívajících společný zdroj tlaku a společné řídící a kontrolní zařízení.

Mezi základní hydraulické prvky každého hydraulického obvodu, tj. i ztrátového mazacího obvodu, patří zdroj tlakové kapaliny (nádrž s čerpadlem), spotřebič (dávkovač nebo rozdělovač), prvky pro řízení tlaku a směru dávkované kapaliny (ventily a rozvaděče), vedení (potrubí, hadice, šroubení) a ostatní prvky (manometry, tlakoměry).

Podle typu maziva dělíme ztrátové CMS na olejové nebo tukové, podle způsobu procesu přípravy maziva v dávkovačích na systémy s jednopotrubními dávkovači (pro nepříliš náročné požadavky mazání), na systémy s progresivními rozdělovači (pro náročnější případy) nebo na systémy s dvoupotrubními dávkovači (pro nej náročnější případy).

Určujícím, o jaký druh systému se jedná, je funkce použitých dávkovačů nebo rozdělovačů kapalin.

Zjednodušeně lze uvést, že v tělese dávkovačů nebo progresivních rozdělovačů je uloženo zpravidla několik dávkovačích jednotek, jejichž pracovní písty vytlačují v určených cyklech předem definovanou dávku maziva k jednotlivým mazacím místům daného stroje nebo strojního zařízení. CMS obsahuje zpravidla několik dávkovačů či progresivních rozdělovačů.

U systémů s jednopotrubními dávkovači jsou nej častěji používána nízko až středně tlaková zubová čerpadla, jednozdvihová pístová čerpadla, případně více zdvihová pístová čerpadla spolu s 3/2 rozvaděčem nebo odlehčovacím ventilem.

Dávkovače pracují na základě střídání pracovního a tzv. odlehčovacího tlaku v přívodním potrubí, kdy tento odlehčovací tlak by se měl ideálně blížit nule. Pracovní tlak čerpadla musí mít potenci překonat všechny hydraulické ztráty mazacího systému a současně i nejvyšší protitlak připojeného mazacího místa.

Mazací cyklus jednopotrubních dávkovačů se skládá z výtlačné (pracovní) fáze a plnící

- 1 CZ 2019 - 755 A3 (odlehčovací) fáze. Při výtlačné fázi je do řídících komor dávkovačů přiváděno z přívodního potrubí tlakové mazivo, jehož tlakovým účinkem jsou do pohybu uváděny pracovní (dávkovači) písty. Tyto dávkovači písty vytlačují z protilehlých dávkovačích komor mazivo do připojených mazacích míst a po přesunutí všech pístů do svých horních úvratí se průtok maziva dávkovači zastaví. Po následném poklesu tlaku v řídících komorách, tj. v průběhu plnící fáze, zajišťuje vratná pružina návrat pracovních pístů do svých výchozích poloh, přičemž dochází k přesunu maziva z řídících komor do dávkovačích komor.

U systémů s progresivními rozdělovači jsou nej častěji používána středně vysoko tlaková pístová čerpadla ovládaná vačkou nebo pneumaticky ovládaná více zdvihová pístová čerpadla. Pokud je do přívodního potrubí přiváděno tlakové mazivo, je toto postupně (cyklicky) rozváděno k jednotlivým mazacím místům v předem definovaném množství.

Pracovní písty progresivních rozvaděčů jsou v obou směrech uváděny do pohybu tlakovým účinkem přiváděného maziva - mají přitom sdruženou funkci dávkovacího pístu a šoupátka rozvaděče, to znamená že při svém zdvihu vytlačí mazivo z příslušné dávkovači komory k připojenému mazacímu místu a současně přesměrují tok tlakového maziva do dávkovači komory sousední dávkovači jednotky. Po přesunutí posledního pracovního pístu se cesta pro přiváděné mazivo přesměruje zpět k prvnímu pístu a pokud pokračuje přísun tlakového maziva do progresivního rozvaděče, automaticky se spustí další cyklus. Pracovní tlak čerpadla musí mít potenci překonat všechny hydraulické ztráty mazacího systému a současně i nej vyšší protitlak připojeného mazacího místa, odlehčení tlaku v přívodním potrubí tyto rozvaděče nevyžadují.

U systémů s dvoupotrubními dávkovači rozeznáváme podle provedení dávkovačích jednotek dva druhy, ato s dvěma nebo jednou dávkovači komorou.

Na trhu mají dominantní postavení dvoupotrubní dávkovače s dávkovacími jednotkami, každá obsahující dvojici dávkovačích komor a šoupátkový rozvaděč, jenž řídí pohyb společného pracovního pístu (dále jen „dvoukomorové dávkovače). Ke své funkci vyžadují tyto dávkovače střídání pracovního a tzv. odlehčovacího tlaku ve dvojici přívodních vedení, což zabezpečuje vysokotlaké zubové čerpadlo nebo pneumaticky ovládané vysokotlaké pístové čerpadlo (až 400 bar i více) spolu s 4/2 rozvaděčem (přeřaďovačem).

Pracovní písty těchto dvoukomorových dávkovačů jsou uváděny do střídavého pohybu účinkem tlaku maziva přiváděného do řídících komor, ato jak bylo uvedeno, prostřednictvím šoupátkových rozvaděčů.

Při první fázi mazacího cykluje pracovními písty dávkovačů vytlačeno z protilehlých dávkovačích komor mazivo k připojeným mazacím pístům, a současně ponecháno v řídících komorách přivedené mazivo. Při následné druhé fázi mazacího cyklu si řídící a dávkovači komory vymění svoji fiinkci - z dávkovačích komor se stanou řídící komory a naopak. Pracovní písty dvoukomorových dávkovačů se pohybují opačným směrem a vytlačují z dávkovačích komor (které byly dříve řídícími komorami) mazivo do druhé poloviny připojených mazacích míst.

Pracovní tlak čerpadla musí mít potenci překonat všechny hydraulické odpory mazacího systému a současně i nejvyšší protitlak připojeného mazacího místa. Odlehčení tlaku ve dvojici přívodních potrubích vyžadují pouze řídící šoupátkové rozvaděče umístěné v dávkovačích, a to k úniku (zpět do nádrže) přebytečného maziva bránícímu přesunutí šoupátek.

Novinkou jsou dvoupotrubní dávkovače (patent CZ 305091 B6), jejichž dávkovači jednotky obsahují jednu dávkovači komoru (déle jen Jednokomorové dávkovače). Na rozdíl od všech předchozích dávkovačů umožňují tyto jednokomorové dávkovače multiplikovat (prostřednictvím diferenciálního pístu) tlak v řídící komoře na násobně vyšší tlak v dávkovači komoře. Ke své fiinkci vyžadují rovněž střídání tlaků ve dvojici přívodních potrubí.

- 2 CZ 2019 - 755 A3

Dávkovači jednotku těchto dávkovačů můžeme v principu považovat za přetlakově plněný jednopotrubní dávkovač, kdy místo síly vratné pružiny jsou dávkovači písty uváděny do zpětného pohybu (plnícího pohybu) tlakovým účinkem maziva, přiváděným do dávkovačích komor - pod výrazně nižším tlakem (cca polovičním tlakem), než je tlak maziva přiváděný do komor řídících výtlačný pohyb dávkovačích pístů.

Řídící komory dávkovačích jednotek zůstávají trvale řídícími komorami, ze kterých je při plnící fázi nutno odvést celý objem předtím přivedené řídící kapaliny. Tomu napomáhá pokles tlaku v řídící komoře na co nejmenší hodnotu, ideálně se blížící nule.

Mazací cyklus se skládá z plnící a výtlačné fáze, nebo obráceně z výtlačné a plnící fáze. Při plnící fázi je do prvního z dvojice přívodních potrubí (plnícího potrubí) přiváděno tlakové mazivo (např. 15 bar), druhé z dvojice přívodních potrubí (řídící potrubí) je tlakově odlehčeno. Při výtlačné fázi je do druhého z dvojice přívodních potrubí (řídícího potrubí) přiváděno tlakové mazivo (cca 30 bar) a plnící potrubí je tlakově odlehčeno.

Výše uvedené můžeme považovat za dosavadní stav techniky.

Zjistili jsme, jaká čerpadla jsou u jednotlivých dávkovačích zařízení kapalin používána a jaké požadavky jsou na ně ze strany dávkovačů či progresivních rozdělovačů kladeny.

Výsledkem provedené rešerše je, že dosavadní pístová čerpadla mají nepřeberné množství variant, které obsahuji jednu nebo více vzájemně propojených pístových jednotek, ale vždy jen jeden vstup (sání) a jeden výstup (výtlak).

Za pozornost stojí varianta pístového čerpadla pro jednopotrubní systémy Lincoln s dávkovači Centro-matic, tj. vzduchem nebo hydraulicky ovládané jednozdvihové pístové čerpadlo s dostatečně velkým geometrickým objemem, které při každém mazacím cyklu vykoná jen jeden výtlačný zdvih pracovního pístu. Přitom jednorázově dopraví do přívodního potrubí k dávkovačům potřebné množství tlakového maziva, při sacím zdvihu pracovní píst přívodní potrubí k dávkovačům automaticky tlakově odlehčí (spojí jej se zásobníkem maziva). Vícezdvihová čerpadla (to je s menším geometrickým objemem, než je součet geometrických zdvihů všech dávkovačích pístů) uvedenou výhodu nemají - střídání tlaků v přívodních potrubích vedoucí k dávkovačům zajišťují rozvaděče 4/2, 3/2, či odlehčovací ventily.

Z pohledu uvažované unifikace čerpadel je na místě uvést, že pístová čerpadla zařazujeme do kategorie hnaných pístových strojů pro dopravu tekutých médií a pro zvýšení jejich tlaku. Chápeme je jako soustrojí složené z mechanismu generující přímočarý vratný pohyb jednoho nebo více pracovních pístů a mechanismu přeměňující pohybovou energii tohoto jednoho nebo více pracovních pístů na tlakovou a kinetickou energii, předávanou dopravovanému médiu.

Podle konstrukce a principu činnosti se pístová čerpadla rozdělují na jednočinná, dvojčinná, diferenciální, zdvižná, rotační (radiální a axiální).

Funkce všech pístových čerpadel je založena na principu cyklického vyrovnávání tlakového spádu v pracovní komoře jedné nebo více vzájemně propojených pístových jednotek, kdy kapalina je uváděna do pohybu pracovního pístu pístové jednotky a vyvolává v její pracovní komoře střídavě podtlak a přetlak, při němž je z/do pracovní komory nasávána a vytlačována dopravovaná kapalina.

Za čerpadlovou pístovou jednotku můžeme doposud (zjednodušeně) považovat pracovní píst uložený ve válci, který obsahuje jednu pracovní komoru, nebo u diferenciálního pístu navíc jednu pomocnou pracovní komoru.

Podstata vynálezu

- 3 CZ 2019 - 755 A3

Cílem vynálezu je „sjednotit do jedné unifikované řady dosavadní nepřeberné množství čerpadel používaných pro CMS - primárně tak, aby nově vzniklé čerpadlo bylo použitelné pro systémy s jednokomorovými dvoupotrubními dávkovači (podle patentu CZ 305091 B6), pro systémy s jednopotrubními dávkovači i systémy s progresivními rozdělovači, s možností je využít i pro střídání tlaků ve dvojici přívodních potrubí v systémech s dvoukomorovými dvoupotrubními dávkovači.

Výsledkem by mělo být cenově přijatelné jednozdvihové pístové čerpadlo, které bude schopno automaticky odlehčovat nejen jedno potrubí vedoucí k dávkovačům, ale u dvoupotrubních systémů i to druhé přívodní potrubí.

K tomu účelu se nejlépe hodí jednozdvihový hydraulický válec s diferenciálním pístem a dvojicí samostatných vývodů (dvě pracovní komory). Vedle možnosti ovládat takovéto čerpadlo v obou směrech pneumaticky nebo hydraulicky, se jako ekonomicky přijatelnější nabízí použít lineární aktuátor - na trhu jsou za přijatelné ceny nabízeny lineární aktuátory v silovém rozsahu od 500 do 7000 N se zdvihem od 50 do 610 mm (např. www.dcmotorv.cz/dc-aktuatorv).

Jednotlivá (unifikovaná) čerpadla se tak od sebe mohou v podstatě odlišovat jen svým geometrickým objemem a výší pracovního tlaku.

Nezanedbatelným přínosem nového čerpadla podle vynálezu bude i to, že odpadne nutnost používat pro střídání tlaků (v jednom nebo dvojici přívodních potrubí) ventilový rozvaděč.

Objasnění výkresů

Obr. 1 až 4 uvádí příklady zapojení jednokomorových dvoupotrubních dávkovačů, jednopotrubních dávkovačů, progresivních rozdělovačů a dvoukomorových dvoupotrubních dávkovačů do dávkovačích obvodů, přičemž střídání pracovního a odlehčovacího tlaku v příslušném přívodním potrubí (nebo dvojici přívodních potrubí), zajišťuje jednozdvihové pístové čerpadlo podle vynálezu.

Příklady uskutečnění vynálezu

Na obr, 1 je v klidovém stavu a ve výchozí poloze znázorněno hydraulické schéma zařízení pro dávkování kapalin dvoupotrubními dávkovači v tzv. jednokomorovém provedení H - podle patentu CZ 305091 B6, pracující na základě střídání pracovního a odlehčovacího tlaku ve dvojici přívodních potrubí 31. 32.

Dávkovači cyklus se skládá z plnící a výtlačné fáze, dávkovanou kapalinou může být např. mazací olej nebo plastické mazivo.

Jednozdvihové pístové čerpadlo 40 obsahuje jednu pístovou jednotku s diferenciálním pracovním pístem 421-422. jeden vstup 401. dva tlakové výstupy 403. 402 a dvojici sacích ventilů 432. 443. Ovládáno je v obou směrech lineárním aktuátorem 50.

Při plnící fázi se pracovní píst čerpadla pohybuje doprava a vytlačuje z pracovní komory 43 dopravovanou kapalinu směrem do dávkovačích komor dávkovačů. Dávkovači písty dávkovačů se pohybují do svých dolních úvratí a vytlačují z dávkovačů přebytečnou řídící kapalinu zpět do přívodního potrubí 32, potažmo do pracovní komory 44 pístového čerpadla. Přepouštěcí ventil 61 omezuje nežádoucí nárůst tlaku nově přiváděné kapaliny do dávkovači komory a současně umožňuje pracovnímu pístu 421-422 čerpadla se přesunout až do pravé krajní polohy. Přebytečná

- 4 CZ 2019 - 755 A3 kapalina z pracovní komory 43 čerpadla, protékající uvedeným přepouštěcím ventilem, je z části odváděna prostřednictví přívodního potrubí 32 do pracovní komory čerpadla 44 a zbytek prostřednictvím řízeného ventilu 443 do zásobníku kapaliny 20, Při této plnící fázi dojde k naplnění dávkovačích komor dávkovačů a pracovní komory 44 čerpadla novou kapalinou.

Při výtlačné fázi se pracovní píst 421-422 čerpadla pohybuje směrem doleva a vytlačuje z pracovní komory 44 čerpadla dávkovanou kapalinu do přívodního potrubí 32, resp. do řídících komor dávkovačů pro řízení výtlačného pohybu dávkovačích pístů. Z dávkovačích komor je dávka kapaliny vytlačena do připojených, nezobrazených mazacích míst, přitom dojde k naplnění pracovní komory 44 čerpadla. Dosažení požadovaného tlaku v řídících komorách dávkovačů, např. 30 bar nastavených na nezobrazeném tlakovém spínači, je signál pro zastavení posuvu pracovního pístu čerpadla a ukončení dávkovacího cyklu.

Na obr. 2 je v klidovém stavu a ve výchozí pozici znázorněn hydraulický obvod centrálního ztrátového mazání s jednopotrubními dávkovači 12. Zdrojem tlaku je jednozdvihové pístové čerpalo 40 podle vynálezu, ovládané v obou směrech lineárním aktuátorem 50, spolu se zásobníkem maziva 20.

Dávkovači cyklus jednopotrubních dávkovačů se skládá z výtlačné a plnící fáze.

Při výtlačné fázi se pracovní píst 421-422 čerpadla pohybuje směrem doleva a vytlačuje z pracovní komory 44 čerpadla definovaný objem kapaliny do přívodního potrubí 32, potažmo do řídících komor dávkovačů - dávkovači písty se pohybují směrem ke své horní úvrati a vytlačují z dávkovačích komor dávku maziva k nezobrazeným mazacím místům. Současně pravá pracovní komora 43 čerpadla nasává skrz jednosměrný ventil 432 nové mazivo ze zásobníku maziva. Dosažení určitého tlaku v řídících komorách dávkovačů, např. 30 bar nastavených na nezobrazeném tlakovém spínači, je impulsem k reverzaci chodu čerpadla.

Plnící fáze mazacího cykluje zahájena uvedením pracovního pístu 421-422 do pohybu ve směru doprava, tj. směrem do výchozího stavu. V řídících komorách dávkovačů dojde k poklesu tlaku a následnému pozvolnému přesunu dávkovačích pístů do svých dolních úvrati, tj. návratu do výchozí polohy - přitom se definovaná část maziva nacházející v řídících komorách dávkovačů přesune do dávkovačích komor. Současně dojde k vytlačení maziva z pracovní komory 43 přes filtr 62. a to z části do protilehlé pracovní komory 44 skrz jednosměrný ventil 442 a zčásti do zásobníku maziva 20.

Nárůst ceny oproti doposud používaným nízkotlakým zubovým čerpadlům (určeným pro jednopotrubní dávkovače), je vyvážen možností zvýšit tlak v řídících komorách dávkovačů a přitom přetlakově plnit filtrovaným mazivem pracovní komoru 44 čerpadla.

Na obr. 3 je znázorněn hydraulický obvod centrálního ztrátového mazání s progresivními rozdělovači 12. Zdrojem tlaku je jednozdvihové pístové čerpalo 40 podle vynálezu, ovládané v obou směrech lineárním aktuátorem 50, spolu se zásobníkem maziva 20.

Funkce progresivních rozdělovačů je blíže popsána v předchozí kapitole nazvané Dosavadní stav techniky. Pokud je do přívodního potrubí 32 přiváděno tlakové mazivo, je toto postupně (cyklicky) rozváděno k jednotlivým mazacím místům v předem definovaném množství.

Na obr. 4 je zobrazen hydraulický obvod mazání s dvoukomorovými dvoupotrubními dávkovači 14. napojenými na centrální rozvod CMS.

Mazací cyklus dvoukomorových dávkovačů je podrobně popsán v předchozí kapitole nazvané Dosavadní stav techniky.

Střídání pracovního a odlehčovacího tlaku ve dvojici přívodních vedení 32 zajišťuje jednozdvihové

- 5 CZ 2019 - 755 A3 pístového čerpadlo 40 s dvojicí výstupů 402, 403 podle vynálezu. Uvedené čerpadlo je napájeno z centrálního zdroje tlaku P, ve dvojici přívodních vedení 32 vyvolává tlakový spád, nezbytný pro přesunutí šoupátek rozvaděčů řídící pohyb pístu.

Na rozdíl od doposud používaného přeřaďovače nejenže nasměruje tlak maziva do příslušného potrubí vedoucí k dávkovačům, ale navíc tento tlak i zesílí.

Uvedené příklady provedení vynálezu nejsou vyčerpávající.

ίο Jednotlivé činnosti nebo znaky popsané v souvislosti s jedním z obrázků jsou zamýšleny jako aplikovatelné i jako činnosti nebo znaky na jiném obrázku, pokud to není výslovně zapovězeno, nebo pro odborníka jasně vyplývá, že takováto aplikace není vhodná či možná.

Claims (7)

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Zařízení pro dávkování kapalin, zejména pro maziva centrálních systémů ztrátového mazání, sestávající alespoň z jednoho dávkovače (11, 12, 14) nebo progresivního rozdělovače (13), alespoň jednoho zásobníku maziva (20), alespoň jednoho přívodního potrubí (32, 31) přivádějící tlakovou kapalinu k alespoň jednomu dávkovači nebo k progresivnímu rozdělovači a alespoň jednoho pístového čerpadla (40), opatřeného vstupem (401) pro nasávání dávkované kapaliny a výstupem (402) pro připojení potrubí (32) přivádějící tlakovou kapalinu do alespoň jednoho dávkovače nebo progresivního rozdělovače, jehož pístová jednotka se skládá z hydraulického válce (41) s posuvně uloženým diferenciálním pístem (421-422) a dvojice protilehlých pracovních komor (43, 44), přičemž objemově menší pracovní komora (44) je napojena na zásobník maziva prostřednictvím jednosměrného ventilu (442) nebo řízeného ventilu (443), vyznačující se tím, že zmíněné pístové čerpadlo (40) je opatřeno výstupem (403) tlakové kapaliny pro připojení druhého z dvojice přívodních potrubí (32, 31), nebo pro připojení filtru (62), propojeného se zásobníkem maziva (20) a uvedenou objemově menší pracovní komorou (44).

2. Zařízení pro dávkování kapalin, zejména maziv centrálních systémů ztrátového mazání podle předchozího nároku 1, vyznačující se tím, že zmíněná objemově větší pracovní komora (43) je napájena ze zásobníku maziva (20) prostřednictvím jednosměrného ventilu (432).

3. Zařízení pro dávkování kapalin, zejména maziv centrálních systémů ztrátového mazání podle předchozích nároků 1 nebo 2, vyznačující se tím, že zmíněná objemově větší pracovní komora (43) je propojena prostřednictvím přepouštěcího ventilu (61) se zásobníkem maziva (20).

4. Zařízení pro dávkování kapalin, zejména maziv centrálních systémů ztrátového mazání podle předchozích nároků 2 nebo 3, vyznačující se tím, že zmíněná objemově větší pracovní komora (43) je prostřednictvím filtru (62) propojena se zásobníkem maziva (20) a současně prostřednictvím jednosměrného ventilu (442) s objemově menší pracovní komorou (44).

5. Zařízení pro dávkování kapalin, zejména maziv centrálních systémů ztrátového mazání podle nároku 3, vyznačující se tím, že zmíněná objemově větší pracovní komora (43) je propojena prostřednictvím přepouštěcího ventilu (61) a řízeného ventilu (443) se zásobníkem maziva (20).

6. Zařízení pro dávkování kapalin, zejména maziv centrálních systémů ztrátového mazání podle předchozích nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že

- 7 CZ 2019 - 755 A3 zmíněný diferenciální píst (421, 422) je spřažen, spojen nebo sdružen s lineárním aktuátorem (50).