CZ2015653A3

CZ2015653A3 - Magnetický spoj

Info

Publication number: CZ2015653A3
Application number: CZ2015-653A
Authority: CZ
Inventors: Nadja Rawa; Artuš Rawa
Original assignee: Rawa Design S.R.O.
Priority date: 2015-09-22
Filing date: 2015-09-22
Publication date: 2017-04-19
Also published as: WO2016146089A3; WO2016146089A2

Abstract

Vynález se týká magnetického spoje tvořeného alespoň dvěma spojovanými prvky (3) zahrnující magnety se střídají nebo souhlasnou magnetizací, kde každý ze spojovaných prvků (3) zahrnuje plášť (2), který obsahuje sestavu tvořenou alespoň jedním magneticky aktivním prvkem (1) a alespoň jedním pólovým koncentrátorem (4). Spojované prvky (3) jsou spojeny přídržnou magnetickou silou, jak ve směru radiálním, který je kolmý k rovině dotyku při odvalování nebo kluzu, tak i ve směru axiálním. Pokud jeden z prvků (3) je tvořen obecnou odvalovací plochou, působí magnetická síla mezi prvky (3) spoje ještě také ve směru tangenciálním a je proměnná, tzn. má svá maxima a minima účinku. Konstrukce odvalovacího nebo kluzného magnetického spoje závisí na topologii kontaktních ploch spojovaných prvků (3) a na velikosti tření mezi spojovanými prvky (3). Spojené prvky (3) tvoří paraván, respektive přemístitelnou příčku či dělící stěnu, oddělující zejména vnitřní stavební prostory.

Description

MAGNETICKÝ SPOJ ’ 0.0^5

Oblast techniky

Vynález se týká magnetického spoje skládajícího se z alespoň dvou navzájem se přitahujících prvků, přičemž každý z nich je přiřazen k jednomu z alespoň dvou magnetickou silou spojovaných prvků - objektů. Konkrétně se jedná o spojování objektů magnetickou silou v odvalovacím nebo kluzném magnetickém spoji, kde magnetická síla udržuje odvalovací či kluzné plochy u sebe tak, že spojeným objektům umožňuje vzájemný pohyb v rozmezí účinných odvalovacích či kluzných ploch v oblasti spoje, aniž dojde k samovolnému oddělení spojených objektů.

Dosavadní stav techniky

Dosud ve stavu techniky známé magnetické odvalovací spoje jsou konstruovány tak, že spojované prvky jsou opatřeny permanentními magnety válcového tvaru, které jsou spojeny s prvky spojovanými tímto magnetickým spojem a odvalují se po sobě navzájem přímo plochami svých obvodů.

Příkladem takového známého magnetického odvalovacího spoje je magnetický závěs, který je popsán např. v dokumentu US 3707017 A. Zmíněné jednotlivé dvojice permanentních magnetů vyčnívají ze spojovaných prvků ve vzájemných odstupech ve směru osy závěsu, protože z technických a zejména ekonomických důvodů není efektivní vyrobit permanentní magnety, které by probíhaly po celé délce, popř. výšce spojovaných prvků. Takto provedený závěs je proto nevzhledný, snadno může při manipulaci způsobit zranění a vyžaduje při sestavování, kdy je třeba zmíněné dvojice permanentních magnetů přikládat k sobě s přiměřenou přesností, vysokou pozornost, což je nevýhodné zejména v případě závěsů, které se při použití rozpojují často.

V podstatě totéž platí i pro závěs podle dokumentu EP 0178504 A1, kde se magnetické síly přenášejí diskrétními pólovými nástavci, které vystupují až na odvalovací plochy, což je ekvivalent přímo po sobě se odvalujících permanentních magnetů. Také zde tedy platí, že při sestavování takového závěsu je třeba zmíněné dvojice permanentních magnetů přikládat k sobě s přiměřenou opatrností a přesností ve směru podélné osy závěsu, což je nevýhodné zejména v případě závěsů, které se při použití rozpojují často.

V užitném vzoru číslo zápisu 25067 je popisována sanitární souprava sestávající ze sedáku a krytu uspořádaných na toaletní míse, kde tento sedák i kryt jsou k horní straně toaletní mísy připevněny otočnými spoji, kde otočné spoje jsou tvořeny magnety i

uspořádanými na nebo vodorovné hrazdě v zadní části horní strany záchodové mísy. Toto řešení využívá zvýšené přídržné magnetické síly magnetu, což je dosaženo tím, že nejméně jeden z magnetů je tvořen dílčími permanentními magnety, u kterých se střídá polarizace N-S, tj. tyto dílčí magnety k sobě přiléhají opačnými póly. A spoje pohybující jednotlivými částmi sanitární soupravy jsou tvořeny obecnými odvalovacími plochami nebo výsečemi odvalovacích ploch.

Cílem předloženého vynálezu je představit magnetický spoj, který nebude vykazovat nedostatky řešení známých ze stavu techniky, zejména umožní snadnou a bezpečnou opakovanou sestavitelnost magnety spojovaných prvků.

Podstata vynálezu

Uvedený úkol řeší a nedostatky známých řešení do značné míry odstraňuje a další inovace v předmětné oblasti techniky přináší magnetický spoj dle předkládaného vynálezu.

Podstata vynálezu spočívá v tom, že magnetický spoj sestává minimálně ze dvou částí, z nichž každá je tvořena sestavou magneticky aktivních prvků a pólových koncentrátorů z magneticky reaktivního materiálu, případně magneticky pasivních prvků. Minimálně jedna z částí magnetického spoje obsahuje nejméně jeden magneticky aktivní prvek. Každá z částí magnetického spoje je součástí spojovaného prvku. Minimálně dva spojované prvky se po sobě odvalují nebo prokluzují, aniž dojde k jejich oddělení, a jsou vzájemně přidržovány magnetickou silou.

Je-li magnetický spoj konstruován jako odvalovací nebo kluzný, závisí nejen na topologii výsečí relevantních ploch spojovaných prvků, jak je popsáno níže, ale rovněž na druhu materiálu spojovaných prvků, tzn. odvalování nebo naopak prokluzování spojovaných prvků v magnetickém spoji závisí také na velikosti tření mezi spojovanými prvky.

Pojmem spojovaný prvek je myšlena nejen samotná část magnetického spoje, ale prvkem se rozumí celý spojovaný objekt (díl), jehož součástí je jedna část magnetického spoje.

Podstatného zvýšení magnetické síly magnetického spoje lze dosáhnout tím, že nejméně v jedné z částí magnetického spoje se magneticky aktivní prvky střídají svou magnetizací (magnetickou polarizací) N-S v axiálním směru, tedy jsou k sobě navzájem situovány opačnými póly. Mezi těmito dílčími magnetickými prvky jsou uspořádány pólové koncentrátory z magneticky reaktivního materiálu v podobě feromagnetických vložek, přes které se magneticky aktivní prvky přitahují.

Ukazuje se, že části magnetického spoje tvořené pouze jednoduchými magnety, respektive magneticky aktivními prvky, jsou ze silového hlediska méně vhodné, než sestavy, které obsahují v každé části spoje různé kombinace více magneticky aktivních prvků a pólových koncentrátorů z magneticky reaktivního materiálu.

Výhodnějšími provedeními magnetického spoje z pohledu magnetické síly jsou sestavy tvořené magneticky aktivními prvky, které se přes pólové koncentrátory z magneticky reaktivního materiálu vzájemně odpuzují, tzn., že jsou v téže příslušné části magnetického spoje v axiálním směru k sobě situovány souhlasnými póly. Magneticky reaktivním materiálem může být feromagnetický materiál, jehož relativní permeabilita p_r je mnohonásobně větší než 1. Z teoretického hlediska dojde v takové sestavě k největšímu posunu magnetického pole nad pólové koncentrátory do prostoru, kde vzájemně způsobí požadované silové účinky.

Výhodná tloušťka pólových koncentrátorů z magneticky reaktivního materiálu se pohybuje v rozmezí 3 až 8 mm při vzájemné vzdálenosti obou částí magnetického spoje, která činí 3 až 4 mm. Jako výhodná se jeví tloušťka pólových koncentrátorů z magneticky reaktivního materiálu nad 6 mm, neboť při takovéto tloušťce pólových koncentrátorů lze získat významnou technologickou výhodu při realizaci sestavy, protože přitažlivá síla k pólovým koncentrátorům z magneticky reaktivního materiálu již překoná sílu odpuzování magneticky aktivních prvků /magnetů/ a není tedy nutné zajišťovat působení vnější síly, aby se magnetická sestava nerozpadla. Ze silového a realizačního hlediska se tedy tento typ sestavy jeví jako nejvýhodnější pro použití v magnetickém spoji.

Tloušťka a velikost pólových koncentrátorů, spolu s jejich tvarem, které v příčném řezu vykazují tvar válce, elipsy nebo obecné plochy, významně ovlivňuje jak funkci magnetického spoje, tak i průběh procesu odvalování či kluzu. Funkci magnetického spoje lze výrazně posílit a ovlivnit excentrickým uspořádáním magneticky aktivního fragmentu, pólových koncentrátorů nebo magneticky reaktivního prvku vůči podélné středové ose relevantní části umístěné ve spojovaném prvku.

Další variantou magnetického spoje dle vynálezu je případ, kdy jsou spojovány alespoň dva prvky, přičemž alespoň jeden z nich je tvořen, nebo je v něm umístěn magneticky reaktivní prvek ve funkci pláště vnitřního prostoru, který vymezuje svým tvarem tenkostěnné válcové či obecné plochy. V tomto vymezeném vnitřním prostoru je umístěn magneticky aktivní prvek nebo sestava magneticky aktivních prvků a pólových koncentrátorů z magneticky reaktivních materiálů. Tento magneticky reaktivní prvek ve funkci pláště vnitřního prostoru má dvě plochy: vnější plochu magneticky reaktivního prvku, která je kopírovaná pláštěm spojovaného prvku a druhou vnitřní plochu magneticky reaktivního prvku. Na vnitřní plochu magneticky reaktivního prvku, který buď tvoří jeden ze 3 spojovaných prvků, nebo je v něm umístěn, přiléhá magneticky aktivní prvek nebo sestava prvků tvořená magneticky aktivními prvky a pólovými koncentrátory z magneticky reaktivních materiálů. Při pohybu spojovaných prvků po svých odvalovacích či kluzných plochách dochází ve vnitřním prostoru vymezeném magneticky reaktivním prvkem k odvalování magneticky aktivního prvku, nebo sestavy magneticky aktivních prvků a pólových koncentrátorů z magneticky reaktivních materiálů po vnitřní ploše magneticky reaktivního prvku. Toto odvalování magneticky aktivního prvku, nebo sestavy magneticky aktivních prvků a pólových koncentrátorů z magneticky reaktivních materiálů až do maxima působení magnetického pole působícího na magneticky aktivní prvky nebo sestavy magneticky aktivních prvků a pólových koncentrátorů z magneticky reaktivních materiálů spojovaných prvků způsobuje, že magnetická síla udržuje tyto prvky spojené v průběhu odvalování nebo kluzu. Je výhodné, aby v tomto případě byl magneticky aktivní prvek, nebo sestavy magneticky aktivních prvků a pólových koncentrátorů z magneticky reaktivních materiálů byly ve vnitřním prostoru vymezeném magneticky reaktivním prvkem fixovány. Tato další fixace je tvořena magneticky pasivním prvkem, jako například dvěma plastovými víky tvořícími plochy, které uzavírají vnitřní prostor v kolmém uspořádání k plášti vnitřního prostoru, přičemž tento plášť je tvořen magneticky reaktivním prvkem. Magneticky pasivní prvek s magneticky reaktivním prvkem společně tvoří,vymezují a fixují vnitřní prostor sestav s magneticky aktivním prvkem nebo se sestavami magenticky aktivních prvků a pólových koncentrátorů z magneticky reaktivních materiálů ve spojovaném prvku. Tento vymezený vnitřní prostor může být částečně vyplněn. Tato částečná výplň vymezuje výseč válcové či obecné plochy vnitřní plochy magneticky reaktivního prvku.

Magnetický spoj umožňuje snadné a regulované bez montážní spojování a rozpojování objektů pouhým přiblížením respektive oddálením prvků - objektů vůči sobě; umožňuje také jejich vzájemný pohyb v rozmezí odvalovacích nebo kluzných ploch, aniž dojde k samovolnému oddělení spojených prvků - objektů.

Prvky v oblasti spoje mohou být tvořeny nejen válcovou plochou, ale také mohou být oba, nebo jeden z nich, tvořeny obecnou plochou. Využívaná plocha může být tvořena celými obecnými či válcovými plochami prvků, nebo jen výsečemi těchto ploch. Pro výslednou přídržnou magnetickou sílu v magnetickém spoji je využívána radiální složka magnetického pole vytvářeného alespoň jedním magneticky aktivním prvkem. Sílu magnetického pole, respektive velikost radiální složky tohoto pole lze zvýšit a optimalizovat použitím většího množství magneticky aktivních prvků a pólových koncentrátorů v alespoň jednom ze spojovaných prvku. Účinnost magnetické síly a její 4 působení v průběhu odvalování či kluzu takto spojovaných prvků lze optimalizovat také skladbou a tvarováním prvků a pólových koncentrátorů v částech magnetického spoje.

Alespoň jeden ze spojovaných prvků obsahuje část magnetického spoje tvořeného magneticky aktivním prvkem: permanentním magnetem či elektromagnetem. Je výhodné, když je magneticky aktivní prvek tvořen RE magnetem (supersilným magnetem), který obsahuje prvky vzácných zemin (samarium nebo neodym). Tyto supersilné magnety vykazují zatím nejvyšší magnetickou sílu uloženou v jednotce objemu.

Některé z dalších spojovaných prvků mohou obsahovat část magnetického spoje, kde je uspořádán místo magneticky aktivního prvku prvek z magneticky reaktivního materiálu, např. feromagnetické oceli. Některý ze spojovaných prvků může být vytvořen z magneticky pasivního, např. diamagnetického materiálu tak, že jeho vnější plášť je tvořen z magneticky aktivního nebo reaktivního materiálu, například nástřikem nano vrstev, a kopíruje účinnou část odvalovací nebo kluzné plochy tohoto prvku.

Části magnetického spoje, tzn. sestavy tvořené magenticky aktivními prvky a pólovými koncentrátory z magneticky reaktivních materiálů, nebo magneticky reativním prvkem, mohou být přímo zabudovány do spojovaných prvků. Jsou tak obaleny pláštěm, který může být tvořen buď hmotou spojovaného prvku, nebo vrstvou nástřikové nebo nátěrové hmoty, prstencem, kruhovou trubkou, atp., přičemž tento plášť tvoří magneticky pasivní (např. diamagnetický) materiál: plasty, umělé hmoty, dřevo, neželezné kovy atp. Plášť v různé potřebné síle kopíruje vnější část účinné odvalovací či kluzné plochy a zároveň topologii částí magnetického spoje, tzn. sestavy tvořené magenticky aktivními prvky a pólovými koncentrátory z magneticky reaktivních materiálů, nebo magneticky reaktivním prvkem, které mohou být ve spojovaném prvku zabudované. Takové uspořádání magnetického spoje umožní regulovat plynulost odvalování či kluzu a koriguje výslednou přídržnou magnetickou sílu spoje.

Spojované prvky jsou spojeny přídržnou magnetickou silou jak ve směru radiálním, který je kolmý k rovině dotyku v daném okamžiku odvalování nebo kluzu, tak i ve směru axiálním, který je rovnoběžný s popsanou rovinou dotyku. V axiálním směru výsledné magnetické pole ve svém maximu přidržuje spojované prvky v této poloze maxima během celého průběhu odvalování či kluzu a znemožňuje tak posun prvků vůči sobě v axiálním směru. V případě, že jeden z prvků je tvořen obecnou odvalovací plochou, působí magnetická síla mezi prvky spoje ještě také ve směru tangenciálním a je proměnná, tzn. má svá maxima a minima účinku. Je to další způsob, jak cíleně ovlivňovat funkci spoje.

Spojovaný prvek se zabudovanou částí magnetického spoje může být z libovolného materiálu. Prvky jsou vzájemně spojovány tak, že se jejich povrchová plocha stává součástí magnetického spoje. Počet zabudovaných magnetických spojů v prvku - objektu je libovolný v závislosti na velikosti a hmotnosti tohoto objektu. Spojovaných prvků objektů může být ve výsledné konfiguraci (sestavě) libovolný počet.

Výhodou je také variabilita spojovaných objektů nebo jejich částí vůči sobě. Spojované objekty lze mezi sebou libovolně kombinovat, přidávat či odebírat a tak získat multifunkční stavebnicový produkt z hlediska využiti, funkce a designu produktu i prostoru, kde je takový produkt instalován. Lze také použit objekty s magnetickým spojem ve spojení s objekty z magneticky reaktivního materiálu, např. stojiny nebo stěny z ferromagnetické oceli.

Magnetický spoj dle tohoto vynálezu je z uživatelského hlediska bezzávěsový a bezmontážní spoj a umožňuje značnou prostorovou a funkční variabilitu takto spojovaných objektů nebo částí objektů libovolných tvarů, velikostí, hmotností a z libovolných materiálů. Je účelné jej využít všude tam, kde se požaduje okamžitý permanentní, stabilní a pohyblivý spoj jednotlivých objektů nebo jejich částí s možností časté rychlé a snadné manipulace s nimi: spojování / rozpojování pouhým přiblížením / oddálením spojovaných objektů. Objekty jsou snadno rozebíratelné a sestavitelné, úsporné pro skladování a přepravu, nízkoenergetické a ekologicky šetrné z hlediska pracovního a životního prostředí.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je schematicky znázorněn na výkrese, kde :

• Obr. 1 znázorňuje pohled na podélný řez prvního provedení magnetického spoje v základní sestavě se schématickým naznačením vektorů magnetizace.

• Obr. 1a znázorňuje perspektivní pohled na sestavu jednoho magneticky aktivního prvku a dvou pólových koncentrátorů z magneticky reaktivního materiálu se schématickým naznačením vektorů magnetizace.

• Obr. 2 znázorňuje pohled na podélný řez prvního provedení magnetického spoje.

• Obr. 3 znázorňuje pohled na podélný řez spojem druhého provedení magnetického spoje, • Obr. 4 znázorňuje pohled na podélný řez spojem třetího provedení magnetického spoje, • Obr. 5 znázorňuje pohled na podélný řez spojem čtvrtého provedení magnetického spoje,

Obr. 6 znázorňuje pohled na příčný řez prvního nebo třetího provedení magnetického spoje, přičemž v tomto pohledu je obvod sestav prvků v částech magnetického spoje kopírovaný tvarem částí spojovaných prvků a tvoří jej obecná plocha,

Obr. 7 znázorňuje pohled na příčný řez druhého nebo čtvrtého provedení magnetického spoje, přičemž v tomto pohledu je obvod sestavy prvků v jedné části magnetického spoje kopírovaný vnějším pláštěm spojovaného prvku a tvoří ho válcová plocha. V dalším spojovaném prvku tvoří vnější plocha magneticky reaktivního prvku vnější plášť v relevantní části spojovaného prvku, přičemž obvod magneticky reaktivního prvku tvoří obecná plocha, Obr. 8 znázorňuje pohled na příčný řez prvního nebo třetího provedení magnetického spoje, přičemž v tomto pohledu je obvod sestav prvků v částech magnetického spoje kopírovaný vnějším pláštěm spojovaných prvků a tvoří jej v jednom spojovaném prvku válcová plocha a v druhém obecná plocha, jejíž tvar umožňuje pouze kluzný pohyb mezi spojovanými prvky, Obr. 9 znázorňuje pohled na příčný řez druhého nebo čtvrtého provedení magnetického spoje, přičemž v tomto pohledu je obvod sestav prvků v částech magnetického spoje kopírovaný vnějším pláštěm spojovaných prvků a tvoří jej v jednom spojovaném prvku válcová plocha a v druhém obecná plocha, jejíž tvar umožňuje pouze kluzný pohyb mezi spojovanými prvky, Obr. 10 znázorňuje pohled na příčný řez pátého a prvního nebo třetího provedení magnetického spoje, přičemž v tomto pohledu jsou magneticky aktivní prvky umístěny excentricky vzhledem k axiální středové ose relevantních částí sestav prvků v částech magnetického spoje a spojovaných prvků,

Obr. 11 znázorňuje pohled na příčný řez šestého a prvního nebo třetího provedení magnetického spoje,

Obr. 12 znázorňuje pohled na podélný řez šestého a prvního provedení magnetického spoje,

Obr. 13 znázorňuje pohled na příčný řez sedmého a druhého nebo čtvrtého provedení magnetického spoje,

Obr. 14 znázorňuje pohled na příčný řez osmého provedení magnetického spoje,

Obr. 14a znázorňuje detailní uspořádání jednotlivých částí jednoho ze

spojovaných prvků znázorněných na obr. 14 • Obr. 14b znázorňuje pohled na příčný řez variantního osmého provedení magnetického spoje.

Příklady uskutečnění vynálezu

Vynález bude osvětlen v následujícím popisu s odkazem na příslušné výkresy. V uvedených výkresech je vynález znázorněn v příkladech jednotlivých provedení magnetického spoje.

Jak je patrné z obr. 1 a z obr. 1a, základní sestavu magnetického spoje tvoří magneticky aktivní prvek 1 ve tvaru válce s magnetizací dle příčného řezu válcem, k němuž přiléhají pólové koncentrátory 4, přičemž vektor magnetizace M může mít orientaci jak axiální, tak radiální. Magneticky aktivní prvek 1 může být tvořen permanentním magnetem ve tvaru válce, koule nebo libovolného účelného tvaru, např. RE magnetem ve tvaru prstence nebo ve tvaru válce s magnetizací dle středového podélného řezu válcem, přičemž je magneticky aktivní prvek 1 situovám v částech magnetického spoje s ohledem na tento způsob magnetizace. Magneticky aktivní prvek 1., respektive magnet, může mít také tvar obecné plochy v pohledu na příčný řez tímto prvkem.

Pólový koncentrátor 4 dle tohoto vynálezu je specifickým příkladem pólového nástavce a splňuje jeho funkci, avšak nad rámec této funkce pólový koncentrátor 4 v důsledku svých mnoha tvarových modifikací splňuje další funkce v magnetickém spoji: umocňuje či potlačuje dle potřeby v určených vzájemných pozicích spojovaných prvků 3 silový účinek magnetické síly tím, že proměňuje tvar magnetického pole během procesu odvalování nebo kluzu spojovaných prvků 3 v magnetickém spoji, tzn. zesiluje nebo zeslabuje magnetickou sílu mezi spojovanými prvky v magnetickém spoji během procesu odvalování nebo kluzu. Tvar pólového koncentrátoru 4 nebo jeho uspořádání v části magnetického spoje umožňuje také regulaci rychlosti nebo plynulosti procesu odvalování nebo kluzu magnetického spoje.

Příklad 1

Jak je patrné z obr. 2, magnetický spoj podle prvního provedení sestává z nejméně dvou spojovaných prvků 3. Každý ze spojovaných prvků 3 obsahuje sestavu prvků, kterou tvoří nejméně jeden magneticky aktivní prvek 1 a nejméně jeden pólový koncentrátor 4. Součástí spojovaného prvku 3 je jeho vnější plášť 2, který kopíruje topologii sestavy prvků ve spojovaném prvku 3. Je-li v sestavě uspořádáno více magneticky aktivních prvků £, střídají se svou magnetickou polarizací N-S v sestavě v axiálním směru a jsou vůči sobě uspořádány přes pólové koncentrátory 4 opačnými póly (N/S / N/S / N/S...). Obvodová křivka magneticky aktivních prvků £ a pólových koncentrátorů 4 tvoří v příčném řezu válcovou nebo obecnou plochu. Válcové či obecné plochy spojovaných prvků 3, po kterých se spojované prvky 3 odvalují či prokluzují, jsou vymezeny jejich vnějšími plášti 2. Přídržná magnetická síla v magnetickém spoji je výsledkem radiální složky magnetického pole vytvářeného v radiálním směru mezi opačně polarizovanými sestavami magneticky aktivních prvků 1 a pólových koncentrátorů 4 spojovaných prvků 3, která působí přes vrstvu tvořenou vnějšími plášti 2 spojovacích prvků 3. Zvoleným přesným umístěním sestav magneticky aktivních prvků 1 a pólových koncentrátorů 4 proti sobě ve spojovaných prvcích 3 je axiální složkou magnetického pole zamezen posun mezi těmito spojovanými prvky 3 v axiálním směru ve stavu jejich spojení či v průběhu odvalování nebo kluzu a při opakovaném spojování se proto spojované prvky 3 vždy samovolně spojí ve stejné předem vymezené vzájemné poloze.

Příklad 2

Magnetický spoj podle druhého provedení, které je znázorněno na obr. 3, je uspořádán tak, že alespoň jeden z nejméně dvou spojovaných prvků 3 obsahuje sestavu prvků zahrnující minimálně jeden magneticky aktivní prvek 1 a minimálně jeden pólový koncentrátor 4, přičemž další spojovaný prvek 3 obsahuje magneticky reaktivní prvek 4a. Součástí spojovaného prvku 3 je jeho vnější plášť 2 , který kopíruje topologii sestavy prvků ve spojovaném prvku 3. Je-li v sestavě uspořádáno více magneticky aktivních prvků £, střídají se svou magnetickou polarizaci N-S v sestavě v axiálním směru a jsou vůči sobě uspořádány přes pólové koncentrátory 4 opačnými póly (N/S / N/S / N/S...).

Obvodová křivka magneticky aktivních prvků £, pólových koncentrátorů 4 a magneticky reaktivního prvku 4a tvoří v příčném řezu válcovou nebo obecnou plochu. Válcové či obecné plochy spojovaných prvků 3, po kterých se spojované prvky 3 odvalují či prokluzují, jsou tvořeny jejich vnějšími plášti 2 spojovaných prvků 3. Magnetická síla v magnetickém spoji je výsledkem radiální složky magnetického pole vytvářeného v radiálním směru mezi alespoň jedním spojovaným prvkem 3, v němž je uspořádána sestava prvků tvořená alespoň jedním magneticky aktivním prvkem £ a alespoň jedním pólový koncentrátorem 4 a druhým spojovaným prvkem 3 obsahujícím magneticky reaktivní prvek 4a, která působí přes vrstvu tvořenou vnějšími plášti 2 spojovaných prvků 3. Zvoleným přesným umístěním sestav magneticky aktivních prvků £ a pólových 9

koncentrátorů 4 proti magneticky reaktivnímu prvku 4a ve spojovaných prvcích 3 je axiální složkou magnetického pole zamezen posun mezi spojovanými prvky 3 v axiálním směru ve stavu jejich spojení či v průběhu odvalování nebo kluzu a při opakovaném spojování se proto spojované prvky 3 vždy samovolně spojí ve stejné předem vymezené vzájemné poloze.

Příklad 3

Další z variant magnetického spoje je znázorněna na obr. 4, kde magnetický spoj podle třetího provedení sestává z nejméně dvou spojovaných prvků 3. Každý ze spojovaných prvků 3 obsahuje sestavu prvků, kterou tvoří nejméně dva magneticky aktivní prvky 1 a nejméně jeden pólový koncentrátor 4. Součástí spojovaného prvku 3 je jeho vnější plášť 2, který kopíruje topologii sestavy prvků ve spojovaném prvku 3. Je-li v sestavě uspořádáno více magneticky aktivních prvků 1, střídají se svou magnetickou polarizací N-S v sestavě v axiálním směru a jsou vůči sobě uspořádány přes pólové koncentrátory 4 souhlasnými póly (N/S / S/N / N/S...).

Obvodová křivka magneticky aktivních prvků 1 a pólových koncentrátorů 4 tvoří v příčném řezu válcovou nebo obecnou plochu. Válcové či obecné plochy spojovaných prvků 3, po kterých se spojované prvky 3 odvalují či prokluzují, jsou vymezeny jejich vnějšími plášti 2. Přídržná magnetická síla v magnetickém spoji je výsledkem radiální složky magnetického pole vytvářeného v radiálním směru mezi opačně polarizovanými sestavami magneticky aktivních prvků 1 a pólových koncentrátorů 4 spojovaných prvků 3, která působí přes vrstvu tvořenou vnějšími plášti 2 spojovacích prvků 3. Zvoleným přesným umístěním sestav magneticky aktivních prvků 1_ a pólových koncentrátorů 4 proti sobě ve spojovaných prvcích 3 je axiální složkou magnetického pole zamezen posun mezi těmito spojovanými prvky 3 v axiálním směru ve stavu jejich spojení či v průběhu odvalování nebo kluzu a při opakovaném spojování se proto spojované prvky 3 vždy samovolně spojí ve stejné předem vymezené vzájemné poloze.

Přiklad 4

Další variantní provedení magnetického spoje je znázorněno na obr. 5, kde magnetický spoj podle čtvrtého provedení je uspořádán tak, že alespoň jeden z nejméně dvou spojovaných prvků 3, obsahuje sestavu prvků zahrnující minimálně dva magneticky aktivní prvky 1 a minimálně jeden pólový koncentrátor 4, přičemž další spojovaný prvek 3 obsahuje magneticky reaktivní prvek 4a. Součástí spojovaného prvku 3 je jeho vnější plášť 2, který kopíruje topologii sestavy prvků ve spojovaném prvku 3. Je-li v sestavě 10

uspořádáno více magneticky aktivních prvků 1 a více pólových koncentrátorů 4, střídají se svou magnetickou polarizací N-S v sestavě v axiálním směru a jsou vůči sobě uspořádány přes pólové koncentrátory 4 souhlasnými póly (N/S / S/N / N/S...).

Obvodová křivka magneticky aktivních prvků 1, pólových koncentrátorů 4 a magneticky reaktivního prvku 4a tvoří v příčném řezu válcovou nebo obecnou plochu. Válcové či obecné plochy spojovaných prvků 3, po kterých se spojované prvky 3 odvalují či prokluzují, jsou tvořeny jejich vnějšími plášti 2 spojovaných prvků 3. Magnetická síla v magnetickém spoji je výsledkem radiální složky magnetického pole vytvářeného v radiálním směru mezi alespoň jedním spojovaným prvkem 3, v němž je uspořádána sestava prvků tvořená alespoň jedním magneticky aktivním prvkem 1 a alespoň jedním pólový koncentrátorem 4 a druhým spojovaným prvkem 3 obsahujícím magneticky reaktivní prvek 4a, která působí přes vrstvu tvořenou vnějšími plášti 2 spojovaných prvků 3. Zvoleným přesným umístěním sestav magneticky aktivních prvků 1 a pólových koncentrátorů 4 proti magneticky reaktivnímu prvku 4a ve spojovaných prvcích 3 je axiální složkou magnetického pole zamezen posun mezi spojovanými prvky 3 v axiálním směru ve stavu jejich spojení či v průběhu odvalování nebo kluzu a při opakovaném spojování se proto spojované prvky 3 vždy samovolně spojí ve stejné předem vymezené vzájemné poloze.

Příklad 5

Na obr. 6 magnetický spoj podle prvního nebo třetího provedení sestává z nejméně dvou spojovaných prvků 3. Každý ze spojovaných prvků 3 obsahuje sestavu prvků, kterou tvoří nejméně jeden magneticky aktivní prvek 1 a nejméně jeden pólový koncentrátor 4. Součástí spojovaného prvku 3 je jeho vnější plášť 2, který kopíruje topologii sestavy prvků ve spojovaném prvku 3.

Je-li v sestavě uspořádáno více magneticky aktivních prvků 1 a více pólových koncentrátorů 4, střídají se svou magnetickou polarizací N-S v sestavě v axiálním směru a mohou být vůči sobě uspořádány přes pólové koncentrátory 4 buď opačnými póly (N/S / N/S / N/S...) nebo souhlasnými póly (N/S / S/N / N/S...). Obvodová křivka magneticky aktivních prvků 1 a pólových koncentrátorů 4 tvoří v příčném řezu válcovou nebo obecnou plochu. Válcové či obecné plochy spojovaných prvků 3, po kterých se spojované prvky 3 odvalují či prokluzují, jsou vymezeny jejich vnějšími plášti 2. Magnetická síla v magnetickém spoji je výsledkem radiální složky magnetického pole vytvářeného v radiálním směru mezi opačně polarizovanými sestavami magneticky aktivních prvků 1 a pólových koncentrátorů 4 spojovaných prvků 3, která působí přes vrstvu tvořenou vnějšími 11

plášti 2 spojovacích prvků 3.

V tomto řešení magnetického spoje průběh odvalování či kluzu mezi spojovanými prvky 3 cíleně ovlivňují také minima a maxima tangenciální složky magnetického pole vytvářeného mezi sestavami prvků částí magnetického spoje ve spojovaných prvcích 3. Sestavy magneticky aktivních prvků 1 a pólových koncentrátorů 4 a vnější pláště 2 prvků 3 jsou tvarovány záměrně tak, že v určité a předem definované vzájemné pozici spojovaných prvků 3 v průběhu odvalování či kluzu jsou spojované prvky 3 spojeny větší magnetickou silou ve svém maximu a naopak v jiné určité a předem definované vzájemné pozici spojované prvky 3 v průběhu odvalování či kluzu spojuje slabší magnetická síla ve svém minimu.

Zvoleným přesným umístěním sestav magneticky aktivních prvků 1 a pólových koncentrátorů 4 proti sobě ve spojovaných prvcích 3 je axiální složkou magnetického pole zamezen posun mezi těmito spojovanými prvky 3 v axiálním směru ve stavu jejich spojení či v průběhu odvalování nebo kluzu a při opakovaném spojování se proto spojované prvky 3 vždy samovolně spojí ve stejné předem vymezené vzájemné poloze.

Příklad 6

Další variantní provedení magnetického spoje podle druhého nebo čtvrtého provedení je znázorněno na obr. 7, kde je magnetický spoj předveden v pohledu na příčný řez a uspořádán tak, že alespoň jeden z nejméně dvou spojovaných prvků 3 obsahuje sestavu prvků zahrnující minimálně jeden magneticky aktivní prvek 1 a minimálně jeden pólový koncentrátor 4, přičemž další spojovaný prvek 3 obsahuje magneticky reaktivní prvek 4a. Součástí spojovaného prvku 3 je jeho vnější plášť 2, který kopíruje topologii sestavy prvků ve spojovaném prvku 3. Je-li v sestavě uspořádáno více magneticky aktivních prvků 1 a více pólových koncentrátorů 4, střídají se svou magnetickou polarizací N-S v sestavě v axiálním směru a mohou být vůči sobě uspořádány přes pólové koncentrátory 4 buď opačnými póly (N/S / N/S / N/S...), nebo souhlasnými póly (N/S / S/N I N/S...).

Obvodová křivka magneticky aktivních prvků 1, pólových koncentrátorů 4 a magneticky reaktivního prvku 4a tvoří v příčném řezu válcovou nebo obecnou plochu. Válcové či obecné plochy spojovaných prvků 3, po kterých se spojované prvky 3 odvalují či prokluzují, jsou tvořeny jejich vnějšími plášti 2 spojovaných prvků 3. V tomto provedení a pohledu v jednom spojovaném prvku 3 tvoří vnější plocha magneticky reaktivního prvku 4a vnější plášť v relevantní části spojovaného prvku 3, přičemž obvod magneticky reaktivního prvku tvoří obecná plocha. Magnetická síla v magnetickém spoji je výsledkem radiální složky magnetického pole vytvářeného v radiálním směru mezi alespoň jedním spojovaným prvkem 3, v němž je uspořádána sestava prvků tvořená alespoň jedním magneticky aktivním prvkem 1 a alespoň jedním pólový koncentrátorem 4 a druhým spojovaným prvkem 3 obsahujícím magneticky reaktivní prvek 4a, která působí přes vrstvu tvořenou vnějšími plášti 2 spojovaných prvků 3.

V tomto řešení magnetického spoje průběh odvalování či kluzu mezi spojovanými prvky 3 cíleně ovlivňují také minima a maxima tangenciální složky magnetického pole vytvářeného mezi sestavami prvků částí magnetického spoje ve spojovaných prvcích 3. Sestava s magneticky aktivními prvky 1 a pólovými koncentrátory 4 i sestava z magneticky reaktivního prvku 4a, jejich vnější pláště 2 spojovaných prvků 3 jsou tvarovány záměrně tak, že v určité a předem definované vzájemné pozici spojovaných prvků 3 v průběhu odvalování či kluzu jsou spojované prvky 3 spojeny větší přídržnou magnetickou silou ve svém maximu a naopak v jiné určité a předem definované vzájemné pozici spojované prvky 3 v průběhu odvalování či kluzu spojuje slabší přídržná magnetická síla ve svém minimu.

Zvoleným přesným umístěním sestav magneticky aktivních prvků 1 a pólových koncentrátorů 4 proti magneticky reaktivnímu prvku 4a ve spojovaných prvcích 3 je axiální složkou magnetického pole zamezen posun mezi těmito spojovanými prvky 3 v axiálním směru ve stavu jejich spojení či v průběhu odvalování nebo kluzu a při opakovaném spojování se proto spojované prvky 3 vždy samovolně spojí ve stejné předem vymezené vzájemné poloze.

Příklad 7

Další variantní provedení magnetického spoje podle prvního nebo třetího provedení je znázorněno na obr. 8 jako pohled na příčný řez spojovanými prvky 3. Každý z nejméně dvou spojovaných prvků 3 obsahuje sestavu prvků, kterou tvoří nejméně jeden magneticky aktivní prvek 1 a nejméně jeden pólový koncentrátor 4. Součástí spojovaného prvku 3 je jeho vnější plášť 2, který kopíruje topologii sestavy prvků ve spojovaném prvku 3. Je-li v sestavě uspořádáno více magneticky aktivních prvků 1 a více pólových koncentrátorů 4, střídají se svou magnetickou polarizací N-S v sestavě v axiálním směru a mohou být vůči sobě uspořádány přes pólové koncentrátory 4 buď opačnými póly (N/S / N/S / N/S...), nebo souhlasnými póly (N/S / S/N I N/S...).

Obvodová křivka magneticky aktivních prvků 1 a pólových koncentrátorů 4 tvoří v příčném řezu válcovou nebo obecnou plochu. Válcové či obecné plochy spojovaných 13 prvků 3 jsou vymezeny jejich vnějšími plášti 2. V tomto provedení obecná plocha nejméně jednoho ze spojovacích prvků 3 je tvarována tak, že neumožňuje odvalování spojovaných prvků 3, ale pouze jejich vzájemné prokluzování v magnetickém spoji. Magnetická síla v magnetickém spoji je výsledkem radiální složky magnetického pole vytvářeného v radiálním směru mezi opačně polarizovanými sestavami magneticky aktivních prvků 1 a pólových koncentrátorů 4 spojovaných prvků 3, která působí přes vrstvu tvořenou vnějšími plášti 2 spojovacích prvků 3.

V tomto řešení magnetického spoje průběh kluzu mezi spojovanými prvky 3 cíleně ovlivňují také minima a maxima tangenciální složky magnetického pole vytvářeného mezi sestavami prvků částí magnetického spoje ve spojovaných prvcích 3. Sestavy magneticky aktivních prvků 1 a pólových koncentrátorů 4 a vnější pláště 2 prvků 3 jsou tvarovány záměrně tak, že v určité a předem definované vzájemné pozici spojovaných prvků 3 v průběhu kluzu jsou spojované prvky 3 spojeny větší magnetickou silou ve svém maximu a naopak v jiné určité a předem definované vzájemné pozici spojované prvky 3 v průběhu kluzu spojuje slabší magnetická síla ve svém minimu.

Příklad 8

Příčný řez varianty druhého nebo čtvrtého provedení magnetického spoje je znázorněn na obr. 9. Magnetický spoj je uspořádán tak, že alespoň jeden z nejméně dvou spojovaných prvků 3 obsahuje sestavu prvků zahrnující minimálně jeden magneticky aktivní prvek 1 a minimálně jeden pólový koncentrátor 4, přičemž další spojovaný prvek 3 obsahuje magneticky reaktivní prvek 4a. Součástí spojovaného prvku 3 je jeho vnější plášť 2, který kopíruje topologii sestavy prvků ve spojovaném prvku 3. Je-li v sestavě uspořádáno více magneticky aktivních prvků 1 a více pólových koncentrátorů 4, střídají se svou magnetickou polarizací N-S v sestavě v axiálním směru a mohou být vůči sobě uspořádány přes pólové koncentrátory 4 buď opačnými póly (N/S / N/S I N/S...) nebo souhlasnými póly (N/S I S/N / N/S...). Obvodová křivka magneticky aktivních prvků 1, pólových koncentrátorů 4 a magneticky reaktivního prvku 4a tvoří v příčném řezu válcovou nebo obecnou plochu. Válcové či obecné plochy spojovaných prvků 3 jsou vymezeny jejich vnějšími plášti 2. V tomto provedení obecná plocha nejméně jednoho ze 14 spojovacích prvků 3 je tvarována tak, že neumožňuje odvalování spojovanéch prvků 3, ale jejich vzájemné prokluzování v magnetickém spoji.

Přídržná magnetická síla v magnetickém spoji je výsledkem radiální složky magnetického pole vytvářeného v radiálním směru mezi alespoň jedním spojovaným prvkem 3, v němž je uspořádána sestava prvků tvořená alespoň jedním magneticky aktivním prvkem 1, a alespoň jedním pólový koncentrátorem 4 a druhým spojovaným prvkem 3 obsahujícím magneticky reaktivní prvek 4a, která působí přes vrstvu tvořenou vnějšími plášti 2 spojovaných prvků 3.

V tomto řešení magnetického spoje průběh kluzu mezi spojovanými prvky 3 cíleně ovlivňují také minima a maxima tangenciální složky magnetického pole vytvářeného mezi sestavami prvků částí magnetického spoje ve spojovaných prvcích 3. Sestava s magneticky aktivními prvky 1 a pólovými koncentrátory 4 i sestava z magneticky reaktivního prvku 4a, jejich vnější pláště 2 spojovaných prvků 3 jsou tvarovány záměrně tak, že v určité a předem definované vzájemné pozici spojovaných prvků 3 v průběhu kluzu jsou spojované prvky 3 spojeny větší magnetickou silou ve svém maximu a naopak v jiné určité a předem definované vzájemné pozici spojované prvky 3 v průběhu kluzu spojuje slabší magnetická síla ve svém minimu.

Zvoleným přesným umístěním sestav magneticky aktivních prvků 1 a pólových koncentrátorů 4 proti magneticky reaktivnímu prvku 4a ve spojovaných prvcích 3 je axiální složkou magnetického pole zamezen posun mezi těmito spojovanými prvky 3 v axiálním směru ve stavu jejich spojení či v průběhu kluzu a při opakovaném spojování se proto spojované prvky 3 vždy samovolně spojí ve stejné předem vymezené vzájemné poloze.

Příklad 9

Další varianta magnetického spoje podle pátého a prvního nebo třetího provedení je znázorněna na obr. 10 jako pohled na příčný řez spojovanými prvky 3. Každý z nejméně dvou spojovaných prvků 3 obsahuje sestavu prvků, kterou tvoří nejméně jeden magneticky aktivní prvek 1 a nejméně jeden pólový koncentrátor 4. Součástí spojovaného prvku 3 je jeho vnější plášť 2, který kopíruje topologii sestavy prvků ve spojovaném prvku 3. Je-li v sestavě uspořádáno více magneticky aktivních prvků 1 a více pólových koncentrátorů 4, střídají se svou magnetickou polarizací N-S v sestavě v axiálním směru a mohou být vůči sobě uspořádány přes pólové koncentrátory 4 buď opačnými póly (N/S I N/S / N/S...), nebo souhlasnými póly (N/S I S/N / N/S...).

V této variantě provedení nejméně jeden magneticky aktivní prvek 1, respektive magnet, je v sestavě prvků uspořádán excentricky vzhledem k axiální středové ose 15 relevantní částí sestavy prvků v relevantní části spojovaném prvku 3. Ve variantním řešení může být v sestavě prvků takto excentricky uspořádán také nejméně jeden pólový koncentrátor 4. Takto excentricky uspořádán může být ve spojovaném prvku 3 také magneticky reaktivní prvek 4a.

Popsané excentrické uspořádání a způsob tohoto uspořádání prvků 1 případně prvků 4 a 4a v sestavách cíleně reguluje průběh odvalování nebo kluzu a také regulovaně mění intenzitu působení magnetické přídržné síly v průběhu odvalování nebo kluzu mezi spojovanými prvky 3 v magnetickém spoji. Obvodová křivka magneticky aktivních prvků 1 a pólových koncentrátorů 4 tvoří v příčném řezu válcovou nebo obecnou plochu. Válcové či obecné plochy spojovaných prvků 3, po kterých se spojované prvky 3 odvalují či prokluzují, jsou vymezeny jejich vnějšími plášti 2. Přídržná magnetická síla v magnetickém spoji je výsledkem radiální složky magnetického pole vytvářeného v radiálním směru mezi opačně polarizovanými sestavami magneticky aktivních prvků 1 a pólových koncentrátorů 4 spojovaných prvků 3, která působí přes vrstvu tvořenou vnějšími plášti 2 spojovacích prvků 3. V tomto řešení magnetického spoje průběh odvalování či kluzu mezi spojovanými prvky 3 cíleně ovlivňují také minima a maxima tangenciální složky magnetického pole vytvářeného mezi sestavami prvků částí magnetického spoje ve spojovaných prvcích 3. Sestavy magneticky aktivních prvků 1 a pólových koncentrátorů 4 a vnější pláště 2 prvků 3 jsou tvarovány záměrně tak, že v určité a předem definované vzájemné pozici spojovaných prvků 3 v průběhu odvalování či kluzu jsou spojované prvky 3 spojeny větší přídržnou magnetickou silou ve svém maximu a naopak v jiné určité a předem definované vzájemné pozici spojované prvky 3 v průběhu odvalování či kluzu spojuje slabší přídržná magnetická síla ve svém minimu.

Příklad 10

Další varianta magnetického spoje podle šestého a prvního nebo třetího provedení je znázorněna na obr. 11 jako pohled na příčný řez spojovanými prvky 3. Každý z nejméně dvou spojovaných prvků 3 obsahuje sestavu prvků, kterou tvoří nejméně jeden magneticky aktivní prvek 1 a nejméně jeden pólový koncentrátor 4 a nejméně jeden magneticky reaktivní prvek 4a ve formě pláště tenkostěnné válcové či obecné plochy, který vymezuje 16 vnitřní prostor, ve kterém je uspořádána sestava magneticky aktivních prvků 1 a pólových koncentrátorů 4 prvků. Součástí spojovaného prvku 3 je jeho vnější plášť 2, který kopíruje topologii sestavy prvků ve spojovaném prvku 3. Je-li v sestavě uspořádáno více magneticky aktivních prvků 1 a více pólových koncentrátorů 4, střídají se svou magnetickou polarizací N-S v sestavě v axiálním směru a mohou být vůči sobě uspořádány přes pólové koncentrátory 4 buď opačnými póly (N/S I N/S I N/S...), nebo souhlasnými póly (N/S I S/N I N/S...).

V tomto provedení je část vnější plochy 5 magneticky reaktivního prvku 4a kopírovaná vnějším pláštěm 2 příslušného spojovaného prvku 3, přičemž k vnitřní ploše 6 magneticky reaktivního prvku 4a je magnetickou silou přidržována sestava magneticky aktivních prvků 1 a pólových koncentrátorů 4. Při odvalování nebo kluzu spojovaných prvků 3 po svých účinných plochách dochází zároveň ve vnitřním prostoru vymezeném magneticky reaktivním prvkem 4a k odvalování sestav magneticky aktivních prvků 1 a pólových koncentrátorů 4 po vnitřní ploše 6 magneticky reaktivního prvku 4a, aniž dojde k oddělení sestav magneticky aktivních prvků 1 a pólových koncentrátorů 4 od plochy 6 magneticky reaktivního prvku 4a a ve směru opačném než rotují spojované prvky 3.

Zvoleným přesným umístěním sestav magneticky aktivních prvků 1 a pólových koncentrátorů 4 a magneticky reaktivního prvku 4a proti sobě ve spojovaných prvcích 3 je axiální složkou magnetického pole zamezen posun mezi těmito spojovanými prvky 3 v axiálním směru ve stavu jejich spojení či v průběhu odvalování nebo kluzu a při opakovaném spojování se proto spojované prvky 3 vždy samovolně spojí ve stejné předem vymezené vzájemné poloze.

Přiklad 11

Další varianta magnetického spoje podle šestého a prvního nebo třetího provedení je znázorněna na obr. 12 jako pohled na podélný řez spojovanými prvky 3. Každý z nejméně dvou spojovaných prvků 3 obsahuje sestavu prvků, kterou tvoří nejméně jeden magneticky aktivní prvek 1 a nejméně jeden pólový koncentrátor 4 a nejméně jeden magneticky reaktivní prvek 4a ve formě pláště tenkostěnné válcové či obecné plochy, který vymezuje vnitřní prostor, ve kterém je uspořádána sestava magneticky aktivních prvků 1 a pólových koncentrátorů 4. Tento vnitřní prostor je v tomto provedení fixován magneticky pasivním prvkem 7. Tato fixace je tvořena například dvěma plastovými víky tvořícími plochy, které uzavírají vnitřní prostor v kolmém uspořádání k plášti vnitřního prostoru, přičemž tento plášť je tvořen magneticky reaktivním prvkem 4a. Magneticky pasivní prvek 7 s magneticky reaktivním prvkem 4a společně tvoří, vymezují a fixují vnitřní prostor sestav 17 magneticky aktivních prvků 1 a pólových koncentrátorů 4. Součástí spojovaného prvku 3 je jeho vnější plášť 2, který kopíruje topologii sestavy prvků ve spojovaném prvku 3.

Je-li v sestavě uspořádáno více magneticky aktivních prvků 1 a více pólových koncentrátorů 4, střídají se svou magnetickou polarizací N-S v sestavě v axiálním směru a mohou být vůči sobě uspořádány přes pólové koncentrátory 4 buď opačnými póly (N/S / N/SI N/S...), nebo souhlasnými póly (N/S IS/N / N/S...).

V tomto provedeni je část vnější plochy 5 magneticky reaktivního prvku 4a kopírovaná vnějším pláštěm 2 příslušného spojovaného prvku 3, přičemž k vnitřní ploše 6 magneticky reaktivního prvku 4a je magnetickou silou přidržována sestava magneticky aktivních prvků 1 a pólových koncentrátorů 4. Při odvalování nebo kluzu spojovaných prvků 3 po svých účinných plochách dochází zároveň ve vnitřním prostoru vymezeném magneticky reaktivním prvkem 4a a magneticky pasivním prvkem 7 k odvalování sestav magneticky aktivních prvků 1 a pólových koncentrátorů 4 po vnitřní ploše 6 magneticky reaktivního prvku 4a, aniž dojde k oddělení sestav magneticky aktivních prvků 1 a pólových koncentrátorů 4 od plochy 6 magneticky reaktivního prvku 4a a to ve směru opačném, než rotují spojované prvky 3.

Příklad 12

Další varianta magnetického spoje podle sedmého a druhého nebo čtvrtého provedení je znázorněna na obr. 13 jako pohled na příčný řez spojovanými prvky 3. Magnetický spoj je uspořádán tak, že alespoň jeden z nejméně dvou spojovaných prvků 3 obsahuje sestavu prvků, kterou tvoří nejméně jeden magneticky aktivní prvek 1 a nejméně jeden pólový koncentrátor 4 a nejméně jeden magneticky reaktivní prvek 4a ve formě pláště tenkostěnné válcové či obecné plochy, který vymezuje vnitřní prostor, ve kterém je uspořádána sestava magneticky aktivních prvků 1. a pólových koncentrátorů 4 Tento vnitřní prostor je fixován magneticky pasivním prvkem 7. Tato fixace je tvořena například dvěma plastovými víky tvořícími plochy, které uzavírají vnitřní prostor v kolmém uspořádání k plášti vnitřního prostoru, přičemž tento plášť je tvořen magneticky reaktivním prvkem 4a. Magneticky pasivní prvek 7 s magneticky reaktivním prvkem 4a společně tvoří, 18 vymezují a fixují vnitřní prostor sestav magneticky aktivních prvků 1 a pólových koncentrátorů 4. V tomto spojovaném prvku 3 je část vnější plochy 5 magneticky reaktivního prvku 4a kopírována jeho vnějším pláštěm 2, přičemž k vnitřní ploše 6 magneticky reaktivního prvku 4a je magnetickou silou přidržována sestava prvků 1 a 4. Při odvalování nebo kluzu spojovaných prvků 3 po svých účinných plochách dochází zároveň ve vnitřním prostoru vymezeném magneticky reaktivním prvkem 4a a magneticky pasivním prvkem 7 k odvalování sestav magneticky aktivních prvků 1 a pólových koncentrátorů 4 po vnitřní ploše 6 magneticky reaktivního prvku 4a, aniž dojde k oddělení sestav magneticky aktivních prvků 1 a pólových koncentrátorů 4 od plochy 6 prvku 4a, a to ve směru opačném než rotují spojované prvky 3.

Je-li v sestavě uspořádáno více magneticky aktivních prvků 1 a více pólových koncentrátorů 4, střídají se svou magnetickou polarizací N-S v sestavě v axiálním směru a mohou být vůči sobě uspořádány přes pólové koncentrátory 4 buď opačnými póly (N/S / N/S / N/S...), nebo souhlasnými póly (N/S I S/N / N/S...).

Součástí spojovaného prvku 3 je jeho vnější plášť 2, který kopíruje topologii sestavy prvků ve spojovaném prvku 3.

Další spojovaný prvek 3 (nebo jeho relevantní část) je tvořen magneticky reaktivním prvkem 4a, jehož vnější plášť 2 tvoří buď plášť tohoto magneticky reaktivního prvku 4a, nebo nástřik či nátěr ve vrstvách z magneticky reaktivního materiálu, případně jiný tenkostěnný plášť 2 z magneticky pasivního prvku 7.

Umístění spojovaného prvku 3 obsahujícího sestavu magneticky aktivních prvků 1 a pólových koncentrátorů 4 a magneticky reaktivních prvků 4a proti dalšímu spojovanému prvku 3, který je tvořen magneticky reaktivním prvkem 4a, jehož plášť 2 tvoří buď přímo plášť magneticky reaktivního prvku 4a, nebo magneticky pasivní prvek 7 je volitelné a funkční v kterémkoli místě plochy pláště 2 tohoto prvku 3 tvořeného magneticky reaktivním prvkem 4a.

Radiální složka magnetického pole působícího mezi těmito spojovanými prvky 3 ve stavu jejich spojení či v průběhu odvalování nebo kluzu nedovolí oddělení spojovaných prvků 3, ale zároveň se v tomto provedení mohou spojované prvky 3 ve stavu spojení či v průběhu odvalování nebo kluzu po sobě posouvat v axiálním směru, protože axiální složka magnetického pole v magnetickém spoji působí po celé ploše vnějšího pláště 2 tohoto prvku 3 tvořeného magneticky reaktivníhm prvkem 4a.Toto provedení magnetického spoje může být v konkrétních případech výhodné.

Příklad 13

Další varianta magnetického spoje podle osmého provedení je znázorněna na obr. 14 jako pohled na příčný řez spojovanými prvky 3. Magnetický spoj je uspořádán tak, že alespoň jeden z nejméně dvou spojovaných prvků 3 obsahuje sestavu prvků, kterou tvoří nejméně jeden magneticky aktivní prvek 1_ a nejméně jeden pólový koncentrátor 4 a nejméně jeden magneticky reaktivní prvek 4a ve formě pláště tenkostěnné válcové či obecné plochy, který vymezuje vnitřní prostor, ve kterém je uspořádána sestava prvků 1 a 4. Tento vnitřní prostor je fixován magneticky pasivním prvkem 7. Tato fixace je tvořena například dvěma plastovými víky tvořícími plochy, které uzavírají vnitřní prostor v kolmém uspořádání k plášti vnitřního prostoru, přičemž tento plášť je tvořen magneticky reaktivním prvkem 4a. Magneticky pasivní prvek 7 s magneticky reaktivním prvkem 4a společně tvoří, vymezují a fixují vnitřní prostor sestav prvků 1 a 4. V tomto spojovaném prvku 3 je část vnější plochy 5 magneticky reaktivního prvku 4a kopírovaná jeho pláštěm 2, přičemž k vnitřní ploše 6 magneticky reaktivního prvku 4a je magnetickou silou přidržována sestava prvků 1 a 4. Při odvalování nebo kluzu spojovaných prvků 3 po svých účinných plochách dochází zároveň ve vnitřním prostoru vymezeném magneticky reaktivním prvkem 4a a magneticky pasivním prvkem 7 k odvalování sestav prvků 1 a 4 po vnitřní ploše 6 magneticky reaktivního prvku 4a, aniž dojde k oddělení sestav prvků 1 a 4 od plochy 6 prvku 4a a to ve směru opačném, než rotují spojované prvky 3.

Je-li v sestavě uspořádáno více magneticky aktivních prvků 1 a více pólových koncentrátorů 4, střídají se svou magnetickou polarizací N-S v sestavě v axiálním směru a mohou být vůči sobě uspořádány přes pólové koncentrátory 4 buď opačnými póly (N/S I N/S / N/S...), nebo souhlasnými póly (N/S / S/N / N/S...).

Další spojovaný prvek 3 (nebo jeho relevantní část) je tvořen magneticky pasivním prvkem 7, jehož vnější plášť 2 tvoří magneticky aktivní prvek 1, (případně magneticky reaktivní prvek 4a) ve formě vrstveného nanonástřiku, neboli vrstev nástřiku nanočástic.

Toto provedení magnetického spoje může být v konkrétních případech výhodné kvůli možné velmi nízké hmotnosti spojovaného prvku 3, který je tvořen magneticky pasivním prvkem 7.

Umístění spojovaného prvku 3 obsahující sestavu magneticky aktivních prvků 1,4a magneticky reaktivního prvku 4a proti dalšímu spojovanému prvku 3, který je tvořen magneticky pasivním prvkem 7, jehož plášť 2 tvoří magneticky aktivní prvek 1, (případně magneticky reaktivní prvek 4a ) je volitelné a funkční v kterémkoli místě plochy pláště 2 tohoto prvku 3 tvořeného prvkem 4a.

Radiální složka magnetického pole působícího mezi těmito spojovanými prvky 3 ve stavu jejich spojení či v průběhu odvalování nebo kluzu nedovolí oddělení spojovaných prvků 3, ale zároveň se v tomto provedení mohou spojované prvky 3 ve stavu spojení či v průběhu odvalování nebo kluzu po sobě posouvat v axiálním směru, protože axiální složka magnetického pole v magnetickém spoji působí po celé ploše vnějšího pláště 2 tohoto prvku 3 tvořeného prvkem 4a.

Obr. 14a znázorňuje detail provedení magnetického spoje z obr. 14.

Obr. 14b zprvkem názorňuje variantu osmého provedení magnetického spoje z obr. 14, kdy nejméně dva spojované prvky 3 jsou tvořeny magneticky pasivním prvkem 7, jehož vnější plášť 2 tvoří magneticky aktivní prvek 1, ve formě vrstveného nanonástřiku, neboli vrstev nástřiku nanočástic.

Toto provedení magnetického spoje může být v konkrétních případech výhodné kvůli požadované extrémně nízké hmotnosti spojovaných prvků 3.

Průmyslová využitelnost

Magnetický spoj je možno využit např. i probírání křídel výplní, otvorů (dveře, okna), kdy se pomocí elektromagnetu vytvoří ve spoji obou magnetů souhlasná magnetická pole, čímž dojde k oddálení ploch s umístěnými elektromagnety. Opačným polarizováním magnetů pak dojde k opětovné fixaci spoje magnetickou silou. Pomocí uvedeného příkladu provedení, kdy polarita magnetu je ovládána elektrickým signálem, lze řídit provoz otevírání a zavírání vstupních dveří. Pomocí sestav permanentních magnetů a elektromagnetů lze vytvořit kombinace pro uzavření vstupních bran i pro případ výpadku elektrického proudu. Samotné provozní ovládání je pak založeno na principu různé síly permanentního magnetu a elektromagnetu, kdy elektromagnet s větší silou převládá nad permanentním magnetem a v momentě výpadku elektrického proudu zůstává zachována síla permanentního magnetu.

Je řada oblastí, kde lze inovovat nebo vyvinout nové produkty a produktové řady s využitím magnetického spoje dle tohoto vynálezu. Technické řešení magnetického spoje dle tohoto vynálezu najde uplatnění v mnoha průmyslových odvětvích i v mnoha oblastech lidské činnosti.

Výhodou vstavebnicových magnetických sestav objektů s využitím magnetického spoje v různých provedeních dle tohoto vynálezu je variabilita spojovaných objektů nebo jejich částí vůči sobě. Spojované objekty lze mezi sebou libovolně kombinovat, přidávat či odebírat a tak získat multifunkční produkt z hlediska využití, funkce a designu produktu i prostoru, kde je takový produkt instalován. Příkladem je mnoho typů prostorutvorných sestav a objektů nebo doplňků pro interiér i exteriér. V sestavách lze také použit objekty s magnetickým spojem ve spojení s objekty z magneticky reaktivního materiálu, např. z ferromagnetické oceli. Objekty s magnetickým spojem dle předkládaného vynálezu mohou být libovolných velikostí i tvarů a mohou být vytvořeny z libovolných materiálů. Díky některým provedením magnetického spoje dle tohoto vynálezu je také možná extrémně nízká hmotnost spojovaných objektů i při větších velikostech objektů. Magnetický spoj je možno využít také jen v částech objektů známého provedení a konstrukce jako jsou například různé přídavné doplňky, dvířka skřínek či výklopné plochy u stolů nebo u stávajících typů nábytku.

SEZNAM VZTAHOVÝCH ZNAČEK magneticky aktivní prvek vnější plášť spojovaný prvek pólový koncentrátor z magneticky reaktivního materiálu

4a magneticky reaktivní prvek vnější plocha magneticky reaktivního prvku vnitřní plocha magneticky reaktivního prvku magneticky pasivní prvek

Claims

1. Magnetický spoj tvořený alespoň dvěma spojovanými prvky (3) zahrnující magnety se střídající nebo souhlasnou magnetizací N, S vyznačující se tím, že každý ze spojovaných prvků (3) zahrnuje plášť (2), který obsahuje sestavu prvků, jež je tvořena alespoň jedním magneticky aktivním prvkem (1) a alespoň jedním pólovým koncentrátorem (4), přičemž jeden ze spojovacích prvků (3) obsahuje alespoň jeden magneticky aktivní prvek (1).

2. Magnetický spoj podle nároku 2 vyznačující se tím, že magneticky aktivní prvek (1) tvoří permanentní magnet, s výhodou RE magnet.

3. Magnetický spoj podle nároku 1 a 2 vyznačující se tím, že nejméně jedna sestava prvků je tvořena magneticky aktivními prvky (1), které jsou permanentními magnety a střídají se svými póly N-S v axiálním směru a jsou vůči sobě navzájem situovány opačnými póly, přičemž mezi těmito magneticky aktivními prvky (1) je uspořádán pólový koncentrátor (4).

4. Magnetický spoj podle kteréhokoliv z předchozích nároků vyznačující se tím, že pólový koncentrátor (4) je tvořen magneticky reaktivním materiálem.

5. Magnetický spoj podle kteréhokoliv z předchozích nárokůvyznačující se tím, že tloušťka pólového koncentrátoru (4) leží v rozmezí 1 až 8 mm.

6. Magnetický spoj podle kteréhokoliv z předchozích nároků, vyznačující se tím, že pólový koncentrátor (4) je tvořený magneticky reaktivním materiálem, jehož relativní permeabilita μ_Γ je mnohonásobně větší než 1.

7. Magnetický spoj podle kteréhokoliv z předchozích nároků vyznačující se tím, že plášť (2) alespoň jednoho ze spojovaných prvků (3) tvoří v příčném řezu příslušným prvkem (3)_obecná plocha, k níž přiléhá plášť (2) dalšího spojovaného prvku (3), jehož plášť (2) tvoří v příčném řezu příslušným prvkem (3) válcová nebo obecná plocha, jejíž výseč je shodného tvaru s výsečí obecné plochy souvisejícího spojovaného prvku (3).

• · · * * * · * • · · * · · · · · .z.. *..* ··' ··’ ···

8. Magnetický spoj podle kteréhokoliv z předchozích nároků vyznačující se tím, že nejméně jeden spojovaný prvek (3) zahrnuje alespoň jeden magneticky aktivní prvek (1) uspořádaný ve vnitřním prostoru vymezeném magneticky reaktivním prvkem (4a), který je uzpůsoben pro pohyb magneticky aktivního prvku (1) po vnitní ploše (6) magneticky reaktivního prvku (4a).

9. Magnetický spoj podle kteréhokoliv z předchozích nároků vyznačující se tím, že nejméně jeden spojovaný prvek (3) zahrnuje magneticky reaktivní prvek (4a), který je obklopen vrstvou z magneticky aktivního materiálu (1).

10. Magnetický spoj podle kteréhokoliv z předchozích nároků vyznačující se tím, že nejméně jeden spojovaný prvek (3) zahrnuje magneticky reaktivní prvek (4a), který je obklopen vrstvou z magneticky pasivního materiálu (7).

11. Magnetický spoj podle nároku 10 vyznačující se tím, že nejméně jeden spojovaný prvek (3) zahrnuje magneticky pasivní prvek (7), který je obklopen vrstvou z magneticky aktivního materiálu (1) a nebo z magneticky reaktivního materiálu (4a).

12. Magnetický spoj podle kteréhokoliv z předchozích nároků vyznačující se tím, že v nejméně jednom spojovaném prvku (3) je magneticky aktivní prvek (1), nebo magneticky aktivní prvek (1) a pólový koncentrátor (4) a nebo magneticky reaktivní prvek (4a) excentricky uspořádány vůči podélné středové ose relevantní části umístěné ve spojovaném prvku (3).

13. Magnetický spoj podle kteréhokoliv z předchozích nároků vyznačující se tím, že magneticky aktivní prvek (1) je ve vnitřním prostoru fixován magneticky pasivním prvkem (7) ve směru kolmém k vnější ploše (5) a vnitřní ploše (6) magneticky reaktivního prvku (4a).

13. Magnetický spoj podle kteréhokoliv z předchozích nároků vyznačující se tím, že magneticky aktivní prvek (1) je elektromagnet.

14. Magnetický valivý spoj podle nároku 6, vyznačující se tím, že pólový koncentrátor (4) je tvořen ferromagnetickou ocelí.

·· ·· ··’···

15. Magnetický valivý spoj podle kteréhokoliv z předchozích nároků vyznačující se tím, že magneticky aktivní prvek (1) i pólové koncentrátory (4) jsou opatřeny pláštěm (2), který kopíruje relevantní výseče odvalovacích nebo kluzných ploch částí spojovaných prvků (3) i topologii relevantních prvků sestav ve spojovaných prvcích (3).

16. Magnetický valivý spoj podle kteréhokoli z předcházejících nároků vyznačující se tím, že alespoň jedna část spoje je integrální součástí spojovaného prvku (3).

17. Magnetický spoj, podle kteréhokoliv z předchozích nároků vyznačující se tím, že alespoň dva spojované prvky 3 jsou tvořeny magneticky pasivním prvkem 7, jehož vnější plášť 2 tvoří magneticky aktivní prvek 1, ve formě nanovrstev.

18. Magnetický spoj, podle kteréhokoliv z předchozích nároků vyznačující se tím, že spojovaný prvek (3) nebo jeho relevantní část jsou tvořeny magneticky reaktivním prvkem (4a), jehož vnější plášť (2) tvoří magneticky reaktivní prvek (4a) nebo nástřik či nátěr ve vrstvách z magneticky reaktivního materiálu případně jiný tenkostěnný plášť 2 z magneticky pasivního prvku 7.

19. Magnetický spoj, podle kteréhokoliv z předchozích nároků vyznačující se tím, že nejméně dva spojované prvky (3) jsou tvořeny magneticky pasivním prvkem (7), jehož vnější plášť (2) tvoří magneticky aktivní prvek (1), ve formě vrstveného nanonástřiku.