CZ2015333A3 - Přenosné zařízení, zejména pro elektrofulguraci a elektrodesikaci - Google Patents

Abstract

Vynález se týká přenosného elektrokauteru, zejména pro elektrofulguraci, elektrodesikaci a elektrokoagulaci, obsahujícího zdroj energie a aplikátor. Elektrokauter je opatřen zdrojem stejnosměrného proudu s maximálním proudem 1 mA a napětím 0,8 až 12 kV, aplikátorem (1) opatřeným přesným cílícím zakončením a pacient je vodivě spojen s přístrojem pomocí jednorázové zemnící elektrody, přičemž výkon výboje probíhající mezi pracovní elektrodou a povrchem pokožky je v rozsahu 1,0 až 4,0 W.

Description

Oblast techniky ho

Vynález se týká přenosné^zařízení zejména pro elektrofulguraci a elektrodesikaci, především pro odstraňování deformit pokožky, nejrůznějších drobných výrůstků a nádorů kůže a sliznic, povrchových forem karcinomů a prekarcinomů, bradavic a condylomat, jizev a vrásek kůže, k zástavě krvácení, odstraňování cévních malformací kůže a sliznic a obecně k vyhlazení pokožky se zaměřením na obličej, dekolt, krk a horní končetiny a břicho.

Dosavadní stav techniky

Z technické praxe jsou známy elektrokautery na střídavý proud. Známá řešení jsou náročná na výrobu a údržbu, a pořizovací náklady jsou vysoké.

Plyn je při normální teplotě tvořen neutrálními atomy nebo molekulami. Nejsou zde částice, které by vedly proud, proto je plyn považován za dobrý izolant. Uvnitř plynu dochází k srážkám atomů, iontů a elektronů, které považujeme za nepružné, protože se jejich vnitřní energie mění. Nepružné srážky v plynu způsobují ionizaci, excitaci, deexcitaci a rekombinaci iontů a atomů a jsou zapříčiněny nárazem volných elektronů, výjimečně iontů. Výše uvedené srážky lze popsat Townsendovou teorií lavin, kde je vysvětlen sám se udržující ionizační mechanismus elektrických výbojů.

Jestliže je mezi dvěma kovovými deskovými elektrodami stejnosměrné napětí U, tak elektrické pole působí na volné elektrony, které jsou přirozeně přítomné ve vzduchu. Homogenní elektrické pole tyto elektrony urychluje na kladnou desku - anodu a dochází k srážkám s neutrálními atomy nebo molekulami. Tyto urychlené elektrony předají část své kinetické energie elektronům neutrálních atomů. Při ionizaci neutrální částice dostatečně velkou energií dojde k odtržení volného elektronu, čímž dojde k vzniku páru elektron - díra. Díra je místo, kde je nedostatek elektronů, proto zde převládá kladný náboj. Počet volných elektronů stoupá exponenciálně s dráhou elektronu. Elektrony budou proudit ke kladné desce a kladné ionty k

-2záporné - katodě, kde se také pomocí nepružných srážek vyrážejí elektrony z povrchu materiálu katody. Pokud počet volných elektronů v prostoru mezi katodou a anodou bude narůstat, dojde ke vzniku samostatného výboje. Reálně by měl počet elektronů stále stoupat, ale protože dochází k rekombinaci párů elektron - díra, dojde ke snížení elektrického pole mezi elektrodami a následně k jeho ustálení. Výše popsaná ionizace plynu by byla možná pouze dodáním energie pomocí elektrického pole, ultrafialového záření, rentgenového záření nebo kosmického záření. Z toho vyplývá, že pro vedení elektrického proudu v plynu je třeba dostatečné velké elektrické pole, abychom mohli takto vzniklý výboj nazývat nesamostatný. V dostatečně silných elektrických polích se vytváří počet iontů a elektronů vhodný pro samostatné udržení proudu, a takové výboje se nazývají samostatné.

Za atmosférického nebo sníženého tlaku mohou nastat tyto typy výboje:

Obloukový výboj - charakteristickou vlastností je vysoká proudová hustota a nižší napětí, řádově desítky voltů a také termoemise elektronů z rozžhavené katody. Pokud se od sebe elektrody vzdálí na pár milimetru, tak dojde k tepelné ionizaci okolního vzduchu.

Koránový výboj se vytváří v silném a nehomogenním elektrickém poli. Celkový proud koranou je zanedbatelný. Zápalné napětí je závislé na tom, jak ostrá je elektroda. Nejčastěji se vytváří při stejnosměrném napětí a muže hořet na hranici s jiskrovým výbojem.

^{přenášl velk}ý P^roudy menším průřezem ~ mm², ale má velice krátké trvání ^s· Jiskrový výboj je formován velice rychlými, dynamickými a nestacionárními energetickými přeměnami, a také je provázen světelnými záblesky a akustickými projevy. Většinou je realizována při atmosférickém tlaku, ale je potřeba vysoké intenzity elektrického pole E-ldďV/m.

Doutnavý výboj - při tomto typu výboje dochází k urychlování elektronů a iontů elektrostatickou silou mezi elektrodami. Je nutné mít dostatečnou intenzitu elektrického pole E~3.10.fi V/m. Dále pokud elektrody umístíme do uzavřeného prostoru výbojové trubice, kde snížíme tlak, tak jsme schopni pozorovat doutnavý výboj. Tento výboj má oproti obloukovému malý proud a nízkou teplotou elektrod a trubice.

Na obr. 3 jsou druhy elektrických výbojů. V první části křivky (a) je vidět nesamostatný výboj při malém vstupním proudu. Po překročení zápalného napětí Uz je elektrické pole dostatečně velké pro urychlení elektronů a dostatečné k udržení samostatného výboje, to znázorňuje druhá část křivky (b) a je nazývána temným Townsendovým výbojem. Každý výboj je také odprovázen tzn. korónou, tu představuje část křivky (c). Faktem je, že na povrchu každého jiskrového výboje je koróna přítomna. Dále část křivky (dj znázorňuje doutnavý výboj a část křivky (e) představuje anomální doutnavý výboj při vyšších proudových hustotách a teplotě než předchozí. Dále při elektrickém poli o silné intenzitě (E-106 V/m), dochází k zapálení jiskrového výboje a pokud je proudový zdroj dostatečně velký, tak se výboj nazývá obloukový (g). Jiskrový kanál má vysokou vodivost a velmi malý průřez (cca 1 mm/)

Dále se budeme zabývat plazmatem, které vzniká při jakémkoliv výboji v plynu = ionizovaný plyn. K objevu a diagnostice plazmatu přispěl Lagmuir v roce 1923. Lagmuir zkoumal toto skupenství, protože chtěl vyvinout trubici, která by vedla proud při nízkém tlaku, proto musela být naplněna ionizovaným plynem. Plasma se může definovat jako ionizovaný plyn složený z iontů, elektronů i neutrálních částic a molekul. Vzniká odtržením elektronů z elektronového obalu atomů plynu nebo roztržením molekul - ionizací. Teplota elektronů v plazmě je mnohem větší než teplota iontů a neutrálních částic, takže tento typ plazmatu označujeme jako neizotermické a musí se udržovat uměle. Oproti tomu, pokud by teplota všech částic v plazmatu byla stejná, tak je plasma izotermické. Jestliže budeme mít obvod s dvěma vodivými deskami a budeme konstantně zvyšovat napětí, tak v první fázi se obvod řídí Ohmovým zákonem, takže proud je úměrný napětí. V další fázi dochází k nasycení proudu, to znamená, že proud je konstantní. Při dalším zvyšování napětí dochází k ionizační srážkové kaskádě a napětí roste exponenciálně. Poslední fáze je zapříčiněná překročením prahového napětí Ud, kde se projeví vliv sekundárních elektronu z katody. Jelikož plasma obsahuje volné elektrické náboje, tak je elektricky vodivá.

Z Paschenkova zákona vyplývá, že průrazné napětí Upr je závislé pouze na součinu tlaku a vzdálenosti katody a anody. Paschenkův zákon: Upr=f( p.d). Každá z funkcí příslušného plynu

-4má své minimum a byla experimentálně prokázána roku 1889. Pokud se použije střídavé napětí místo stejnosměrného, tak se vzorec upraví do tvaru:

Upr=f(pxd,fxd)

V upraveném vzorci pro střídavý proud je vidět frekvenční závislost. Obecně lze tedy konstatovat, že průrazné napětí u střídavého proudu je nižší než u stejnosměrného.

Už v daleké minulosti 3000 let před naším letopočtem ve starém Egyptě popsali používání termálních kauterů k léčbě vředů. Hypokratés popsal metodu zničení nádoru na krku pomocí tepla. Později se pro koagulaci používalo horké železo. První použití tepelných účinků stejnosměrného proudu (DC) bylo popsáno v polovině 18.3$toletí Benjaminem Franklinem a Johnem Weslym. Jednalo se o nepřímé působení, kdy byl stejnosměrným elektrickým proudem vyhřát nástroj, který se přikládal na kůži.

Na začátku 19. století francouzský fyzik Becquerel použil stejnosměrný proud vedený skrz vodič, který efektivně kauterizoval tkáň v místě kontaktu.

V druhé polovině 19,s$toletí byly započaty experimenty s biologickými účinky střídavého proudu (AC) na tkáň. Francouzský fyziolog Arsené D Arsonval poprvé aplikoval jiskrový výboj na tkáň s cílem tepelně ji destruovat a tento proces nazval fulgurací (lat. Fulgur záblesk). Obecným faktem je také to, že musí být přítomnost plasmy (ionizovaného plynu) při fulguraci.

Již po desítky let se používají střídavé elektrokautery s použitím výbojů na podobné indikace. Pouze střídavé buzení způsobí Jiskrovou sprchu, tj. proud jisker dopadající na plochu cca 1 centimetr čtvereční. Střídavé elektrokautery se používají také pro chirurgické výkony, ale mají mnohem vyšší příkony kolem 2(jw, ale jsou nastavitelné po 0^1 W. Zde generované jiskrové výboje, na jejichž okraji se tvoří korony, které ozařují ošetřovanou plochu obvykle minimálně 1 centimetr čtvereční. Je to dáno tím, že jiskrové výboje generované střídavým proudem tvoří kuželovou jiskrovou sprchu s relativně velkým rozptylem.

-5Fyziologická tělesná teplota je 36 až 37 °C. V průběhu nemoci se tělesná teplota může zvýšit až na 40 C, aniž by došlo k strukturálnímu poškození buněk nebo tkání. V následující tabulce jsou vypsány intracelulámí teploty a k nim příslušná reakce organismu, viz tabulka 1.

Tabulka 1: Reakce organismu na změnu teploty 50 až 60 °C Buněčná smrt asi za 1 až 6 minut 60 °C Okamžitá buněčná smrt až 65 °C až 90 °C až 100 °C

Nad 100 °C

Dochází ke koagulaci

Denaturace proteinů

Dochází k vysychání - desikaci Vede k vaporizaci - vypařování

V rozmezí teplot 60 až 65 °C dochází k poničení hydrotermálních vazeb mezi molekulami bílkovin a vznikne homogenní koagulát a proto se proces nazývá koagulace.

M. G. Murdo ve svém článku Fundamentals of Electrosurgery popisuje, že při teplotě nižší než 60 °C jsou hydrotermální vazby obnovitelné, pokud lokálně teplota klesne. Dalším procesem je dehydratace a desikace, kdy buňky ztrácí vodu skrz porušenou membránu vysokou teplotou. Bylo prokázáno, že proteinové vazby se stávají homogenními a mají želatinovou strukturu. Takový účinek na tkáň přináší možnost uzavírání trubicovitých struktur, jako jsou cévy, za účelem zastavení krvácení.

V případě, že intracelulámí teplota stoupne nad 100 °C, tak se voda v intracelulámím prostředí začíná vypařovat. Následně vlivem vysoké teploty dojde k expanzi a explozi buňky a buněčný obsah se vylije do extracelulámího prostředí. Když teplota v určitém místě přesáhne 200 °C, tak jsou organické molekuly karbonizovány a vzniká takzvaná červená koagulace.

Pokud stejnosměrný (DC) nebo střídavý (AC) elektrický proud teče přes buňky, které mají určitý elektrický odpor, dojde k zahřívání buněk vlivem průtoku elektrického proudu. Dochází k přeměně elektrické energie na teplo, což poprvé popsal anglický fyzik James Prescot Joule. Generované teplo bude tím vyšší, čím vyšší bude elektrický odpor tkáně. Pro příklad odpor palmámí kůže je 100 kG, tuku 2 kG a svaloviny 0,8 kG.

-6Pomocí stejnosměrného i střídavého elektrického proudu lze dosáhnout posloupnosti jiskrových výbojů, které mají přímý tepelný účinek na pokožku. Dopadající jiskry jsou nositelem tepelné energie, čímž dochází ke zvyšování intracelulámí teploty buněk. Tento proces se nazývá fulgurace. Nastavováním intenzity posloupnosti jiskrových výbojů lze dosáhnout i různých intracelulámích teplot, a tím dosahovat různých teplotních účinků na buňku až po karbonizaci.

Koagulace - při průchodu elektrického proudu se krev a tkáně rychle zahřívají, tím dochází k denaturaci bílkovin a následné zástavě krvácení.

Desikace je proces, při kterém se zahřívá intracelulámí tekutina uvnitř buněk - voda, tím dochází k vypařování vody uvnitř a k vysychání buňky.

Fulgurace je tedy proces, kdy dochází k destrukci tkání bez řezu. Tato tkáň superfíciálně koaguluje s postupně se opakujícími vysokonapěťovými jiskrami, ale tyto jiskry mají nízkou proudovou sílu. Pokud dojde k fulguraci, tak aktivní elektrická vlna je přítomna pouze v 10 % celkového času aktivace. Ve většině případů je proces fulgurace prováděn pomocí vysokonapět ového střídavého elektrického proudu, který je modulován s nízkým pracovním cyklem 6 %.

Vaporizace znamená, že dochází k odpařování vody z buněk, v důsledku průchodu elektrického proudu.

V nedávné minulosti se používala fulgurace pomocí vysokonapěťového stejnosměrného proudu (DC). V roce 1982 se provedla první katetrizační ablace AV uzlu za použití výboje stejnosměrného proudu k řízení supraventrikulámí tachykardie. Přímo do srdce byl dolní dutou žílu zaveden kvadripolámí katetr a tkáň byla pálena pomocí energií v rozsahu 300 až 500 J. Dále roku 1984 byla provedena první ablace posteroseptální dráhy také za použití výboje stejnosměrného proudu. Podle vzoru postupu amerických lékařů byly tyto ablace AV uzlu prováděny i v České republice pomocí stejnosměrného proudu v letech 1983 až 1992.

Jako další v pořadí japonští doktoři prováděli ablace AV uzlu s použitím stejnosměrného proudu (DC) k léčbě supraventikulámích tachykardií a také u pacientů s Wolf - Parkinson White syndromem k ablaci posteroseptálních přídatných drah. Článek se také zmiňuje o používání fulgurace o energii kolem 100 J na myokardiální léze.

Guy Fontaine ve svém článku o klinických zkušenostech s fulgurací uvádí, že používali v průběhu fůlguračních procedur na léčbu komorové tachykardie hodnoty napětí přibližně 4 kV za použití stejnosměrného proudu. Dále ve svém dalším článku „Catheter Design for Successful Fulguration Proceduře“ se zabývá nej vhodnějšími hodnotami proudů a napětí používaných při fulguračních procedurách. Uvádí dobu působení v rozmezí 4 až 6 ms při napětí výboje 2 až 3 kV a stejnosměrném proudu 40 až 50 mA. Z toho vyplývá, že výkonově se tyto fulgurace pohybovaly v rozmezí od 0,08 do 0,9 W při léčbě komorové tachykardie. Později museli kvůli technickým problémům tyto parametry upravit na 60 až 80 mA stejnosměrného proudu a výkonově se dostali přibližně na 1,44 W.

Další kolektiv lékařů se zmiňuje o používání nízkoenergetických kauterů, tj. 0,1 mV, o výkonu 20 až 36 W s použitím stejnosměrného proudu po dobu 15 až 30 sekund při ablaci A V uzlu z levé komory.

Proud dopadajících jisker na pokožku způsobuje zvyšování intracelulámích teplot, tento jev je popsán v předchozích kapitolách a nazývá se fulgurace. Nositelem teplaje elektrický oblouk proud jiskrových výbojů, na jejichž okraji vzniká koróna. Generované teplo posloupností jiskrových výbojů je úměrné příkonu budícího elektrického proudu, kde vysoké budící napětí způsobí průraz vzduchu a jeho ionizaci s následným vznikem elektrického výboje. Generované teplo je úměrné příkonu budícího proudu a času. V tomto případě je jedno, zdaje posloupnost jiskrových výbojů buzena stejnosměrným nebo střídavým sinusovým proudem. U jiného než sinusového průběhu by se musela vzít v úvahu střída. Z tohoto důvodu je možné pro účely klinického hodnocení srovnávat elektrokautery nebo jiné elektrochirurgické přístroje pracující v režimu fulgurace pomocí aplikovaného budicího příkonu a nezáleží na tom, jestli se jedná o stejnosměrné nebo střídavé buzení se sinusovým průběhem. Původní vědecké popisy vycházejí ze stejnosměrně buzených elektrických výbojů.

Paschenkův zákon určuje závislost průrazného napětí plynu: Upr=f(p,d), z toho vyplývá, že průrazné napětí plynu je pro vznik samostatného výboje závislé pouze na součinu tlaku a vzdálenosti katody a anody. Jednotlivé plyny se liší funkční závislostí průrazného napětí na tlaku plynu. Všechny křivky Upr/pxd mají minimum. Paschenkův zákon byl experimentálně dokázán roku 1889. Pokud bude k buzení výbojů použito jiné než stejnosměrné (DC) buzení, pak Paschenlův zákon přejde do tvaru Upr=f(p*d, fxd), kde f je frekvence AC zdroje.

Výboje stejnosměrného proudu byly poprvé použity v roce 1982 při katetrizační ablaci AV uzlu paliativní výkon. Dále v roce 1984 byla provedena katetrizační ablace pomocí výboje stejnosměrného proudu. V roce 1982 byla na 5 pacientech s opakujícími se záchvaty supraventrikulámí tachykardie poprvé aplikována metoda katetrizační ablace AV uzlu za použití výboje stejnosměrného proudu. Pomocí elektrického výboje došlo ke zničení buněk ablaci. Tato metoda ukázala, že lze pomocí stejnosměrného výboje spolehlivě a bezpečně vaporizovat buňky s poměrně velkým zacílením, aby nebyla poškozena okolní tkáň. Bylo to z toho důvodu, že jiskrový kanál obloukového výboje generovaný stejnosměrným proudem, má prurez 1 mm.

Tepelné účinky stejnosměrného a sinusového střídavého proudu, který budí jiskrový výboj, jsou stejné. Elektrická práce, kterou vykoná stejnosměrný proud mezi dvěma místy v elektrickém obvodu za určitou dobu, je rovna práci nutné na přenesení elektrického náboje Q za tuto dobu t. Při konstantním proudu procházejícím obvodem platí: We=Q. t=U. I. t Elektrický proud, který obvodem prochází, je vyvolán pohybem elektrických nábojů konajících práci. V kovech jsou nosičem tohoto náboje volné elektrony. Díky interakci, tj. srážkám, elektronů s mřížkou dochází k přeměně jejich kinetické energie na teplo, čímž se zvýší teplota materiálu. Toto teplo, označované jako Joulovo, je rovno energii elektrického proudu procházejícího vodičem.

Vztah mezi Joulovým teplem Qj , proudem I a odporem vodiče R se nazývá Joul-Lenzův zákon: Qj= U.Lt= R.I2.t= (U2/R).t= P.t Pro ztrátový výkon na vodiči nebo na rezistoru tedy platí, při uvažování konstantního proudu: P=U.I= U2/R= R.I2

-9U střídavého výkonu je výpočet složitější, protože velikosti napětí a proudu se neustále mění s časem a také je mezi nimi vzájemný fázový posuv. Proto se do výpočtu přidává násobení členem cos {Θ}, což je tzv. účiník.

Výrobci uvádí na svých přístrojích již zprůměrované hodnoty napětí i proudu a k nim příslušný výkon. Z toho vyplývá, že práce budícího jiskrového výboje se rovná teplu, které je generované proudem jisker,a to je přibližně rovné příkonu za čas, jak již bylo popsáno výše. Proto tepelné účinky střídavého i stejnosměrného proudu můžeme považovat za rovnocenné.

Podstata vynálezu

Výše uvedené nedostatky jsou do značné míry odstraněny přenosným zařízením zejména pro elektrofulguraci a elektrodesikaci a elektrokoagulaci, obsahujícím zdroj energie a aplikátor, podle tohoto vynálezu. Jeho podstatou je to, že je opatřen zdrojem stejnosměrného proudu s maximálním proudem 1 mA a napětím 0,8 až 12 kV, aplikátorem opatřeným přesným cílícím zakončením a pacient je vodivě spojen s přístrojem pomocí jednorázové zemnící elektrody, přičemž výkon výboje probíhající mezi pracovní elektrodou a povrchem pokožky je v rozsahu 1,0 až 4,0 W.

Aplikátor je s výhodou opatřen pozlaceným vyměnitelným hrotem a případně distanční skleněnou trubičkou. Vnitřní průměr skleněné trubičky je s výhodou 0,3 mm.

Zdroj stejnosměrného proudu je bateriový.

Technické řešení je zařízení napájené stejnosměrným proudem pro použití ve zdravotnictví, sloužící k menším dermatologickým a chirurgickým zákrokům. Účinků je dosahováno pomocí spojitých jiskrových výbojů, v kombinaci s tepelnou energií, která je schopna při nejvyšších hodnotách intenzity nastavené na přístroji destruovat kožní buňky. Spojitý jiskrový výboj je velmi úzký, jeho působení na ošetřovanou oblast je bodové, proto není poškozována okolní zdravá tkáň oproti použití klasických vysokofrekvenčních elektrochirurgických jednotek a elektrokauterů napájených střídavým proudem, jejichž jiskrový výboj se kuželovité rozšiřuje směrem k povrchu ošetřované tkáně.

- 10Samotný jiskrový výboj vzniká za pomoci vysokého napětí o hodnotách 4 až 12 kV. Výkon p výboje probíhajícího mezi pracovní elektrodou, tj. hrotem přístroje a povrchem pokožky je v rozsahu 1,0 až 4,0 W.

Elektrický obvod je uzavřen pomocí uzemňovacího pásku na ruce pacienta. Používá se při elektrofulguraci, elektrodesikaci, při kterých dochází k cílené destrukci buněk. Použití takto vysoké intenzity jiskrového výboje musí být po nastavení potvrzeno uživatelem.

Nastavení parametrů přístroje před a při zákroku se provádí pomocí dotykového displeje. Výkony 0 až 0,9 W nejsou schopny trvale poškodit buňku, ale při vyšších hodnotách výkonu, tzn. 1.0 až 4,0 W, je prováděna koagulace, desikace, fulgurace a vaporizace. Intenzita těchto výkonů jsou stupně 6,7,8. Z výkonové charakteristiky vyplývá výkon jednotlivých stupňů, viz tab. 2.

Tabulka 2: Přiřazení výkonu ke stupni stupeň výkon (W)

61,2

71,6

81,8

Určený účel použití -indikace :

Indikace k ošetření přístrojem Jett Plasma Lift Medical.

V případě basaliomu a carcinomů je ošetření možné pouze po předchozím histologickém vyšetření.

angioma senilis verruca seborrhoica verruca plane angiokeratoma teleangiektasie lentigo fibroma molle keratocanthoma conydolamata accuminatum moluscum contagiosum verrucae vulgaris verrucae filitormes pulpitis naveus capillaris naveus araneus basalioma superficiale carcinoma spinocellularis lymphangioma keratosis actinica keratosis senilis kerstosis sebborhoica

Dále je to redukce vrásek a jizev pokožky.

Další možnosti využití jsou v gynekologii, proctologii, urologii, stomatologii a v dalších oborech, kde je nutná zástava krvácení, odstranění drobných deformit a tumorů nebo elektrodesikace tkání.

Výhody přístroje podle tohoto vynálezu:

Jiskrový, tj. plazmový výboj je velmi úzký, jeho působení na ošetřovanou oblast je bodové, proto není poškozována okolní zdravá tkáň oproti použití klasických vysokofrekvenčních elektrochirurgických jednotek, jejichž jiskrový výboj se kuželovité rozšiřuje směrem k povrchu ošetřované tkáně.

- 12Kontrola uzemnění pacienta - systém kontroluje, zda je pacient pomocí samolepící elektrody vodivě spojen s přístrojem. Pokud se pacientovi uzemňovací elektroda odpojí, přístroj se automaticky vypne a na displeji se objeví TAPE. V minulosti při odpojení pacienta docházelo při použití střídavých elektrokauterů k popáleninám.

Přenosný elektrokauter s dotykovým displejem, dvouprocesorový systém, který nabídne uživateli plný komfort a současně díky své nízké váze možnost přenášet přístroj z pracoviště na pracoviště. Jednoduchý dotykový displej spolu se systémem automatické kontroly je velmi jednoduchý pro obsluhu.

Obal zařízení je vytvořen z velmi kvalitního plastu, který je opracován pomocí CNC, což zvyšuje užitnou hodnotu a celkovou bezpečnost přístroje.

Přístroj podle tohoto technického řešení využívá tepelných a elektrických účinků jiskrových výbojů, buzených stejnosměrným proudem bez doteku hrotu přístroje na pokožku. Tento účinek stejnosměrného výboje je obecně nazýváno elektrofulgurace a dále při kontaktu hrotu přístroje s pokožkou dochází k tepelným účinkům jiskrového výboje uvnitř pokožky přímo na buňky, kde dochází ke zvýšení teploty v buňce a přeměně vody na páru. Tento účinek stejnosměrného výboje je obecně nazýván elektrodesikace.

O

Objasnění bbrázků natvykrestee^

Přenosné zařízení, zejména pro elektrofulguraci a elektrodesikaci podle tohoto vynálezu bude podrobněji popsáno na příkladu konkrétního provedení s pomocí přiložených výkresů, kde na

Na obr. '3. jsou druhy elektrických výbojů.

Příklady uskutečnění vynálezu

Přenosné zařízení, zejména pro elektrofulguraci a elektrodesikaci sestává z aplikátoru 1 s přesným cílícím zakončením - pozlaceným vyměnitelným hrotem. Na jeho tělesu je indikátor 2 jiskrového výboje FLASH, tlačítko 3 Play/Pause pro zapálení a zhasnutí jiskrového výboje, indikátor ^efektivity jiskrového výboje, tj. proud procházející pacientem, indikátor 5 intenzity jiskrového výboje - na displeji značeno - Energy a pomlčka 6 před a za číselnou hodnotou intenzity jiskrového výboje. Dále obsahuje tlačítko 7 zapnuto/vypnuto, zdířku 8 pro připojení zemnícího kabelu k neutrální elektrodě vodivě spojené s pacientem a indikátor 9 zapnutí. Dále má zdířku W pro zapojení síťového adaptéru, tlačítko 11 pro nastavení nižší intenzity výboje a tlačítko 12 pro nastavení vyšší intenzity výboje.

Přenosný elektrokauter je opatřen zdrojem stejnosměrného proudu s maximálním proudem 1 mA a napětím 0,8 až 12 kV, aplikátorem ]_ opatřeným přesným cílícím zakončením a pacient je vodivě spojen s přístrojem pomocí jednorázové zemnící elektrody, přičemž výkon výboje probíhající mezi pracovní elektrodou a povrchem pokožky je v rozsahu 1,0 až 4,0 W

Aplikátor 1 je opatřen pozlaceným vyměnitelným hrotem. Zdroj stejnosměrného proudu je bateriový. Jiskrový výboj na hrotuje spojitý. Na rozdíl od elektrokauterů na střídavý proud.

Základní technické parametry:

aa*

Napájení: 100 až 240 VAC/50*60 Hz

Třída ochrany před úrazem el. proudem: II

Typ přístroje: s příložnou částí typ BF

Typ napájecího zdroje: DA12-050EU-M, výrobce EMERSON

Vstup napájecího zdroje: 100 až 240 V/50 až 60 Hz

Výstup napájecího zdroje: 5 VDC, max. 2,0 A

Výkon napájecího zdroje: max. 12 W

Napětí generátoru plazmového výboje: 0,8 až 12 kV

Výkon plazmového výboje: 1,0 až 4,0 W

Detekce funkčnosti spojení neutrální elektrody s pacientem: systém SCS Automatické vypnutí vysokého napětí na hrotu aplikátoru: po 20 s Zrychlené snížení napětí na hrotu aplikátoru na nulu po vypnutí: po Is Rozměry: délka 245 mm, šířka 45 mm

Hmotnost: cca 350 g

Stupeň krytí: IP2X

Přenosné zařízení zejména pro elektrofiilguraci a elektrodesikaci může být opatřeno aplikátorem 1 opatřeným distanční skleněnou trubičkou, dle CZ užitného vzoru č. 27650. Při použití distanční skleněné trubičky je docíleno toho, aby byla udržována konstantní vzdálenost 2 mm nad kuzí pacienta. Takže jako první přístroj na světě je schopný usměrňovat jiskrovou sprchu do velmi tenkého svazku a zároveň udržovat vzdálenost 2 mm od kůže.

Obrovskou výhodou je vnitřní průměr skleněné trubičky 0,3 mm. Při tomto vnitřním průměru skleněné trubičky je jiskrový výboj přesně zacílen. Při intenzitách 7^8 hoří jiskrový výboj na vzdálenost 4 mm, tj. hlavice bude 2 mm nad ošetřovaným místem, jiskrový výboj je tenkou skleněnou trubičkou ještě přesněji zacílen. Chrání se myšlenka usměrňování jiskrového výboje pomocí skleněné trubičky.

Systém automaticky vyhodnocuje, že pacient - klient je pomocí samolepicí elektrody připojen vodivě k přístroji. Tím se zabrání případným popáleninám, které by teoreticky mohly vzniknout, kdyby se pacient od přístroje odpojil. Chrání se metoda identifikace připojení pacienta - viz blokové schéma.

Průmyslová využitelnost

Elektrokauter, podle tohoto vynálezu nalezne uplatnění v mnoha oblastech medicíny, zejména pro ošetřování patologicky změněných tkání. Lze ho použít kromě dermatologie i ve stomatologii, chirurgii, gynekologii, proctologii, urologii a otorhinolaryngologii a dalších oborech, kde je nutné odstranit patologickou tkáň, nebo zničit buňky pomocí elektrodesikace nebo je nutná zástava drobného krvácení. Je určen k ošetření obličeje při přesných odstraněních kožních artefaktů nebo k provádění fulguračních mikrospálenin pokožky blízko vrásek, aby se po následném zahojení pokožka v tomhle místě vyhladila.

Claims (5)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Přenosný elektrokauter, zejména pro elektrofulguraci, elektrodesikaci a elektrokoagulaci, obsahující zdroj energie a aplikátor, vyznačující se tím, že je opatřen zdrojem stejnosměrného proudu s maximálním proudem 1 mA a napětím 0,8 až 12 kV, aplikátorem (1) opatřeným přesným cílícím zakončením a pacient je vodivě spojen s přístrojem pomocí jednorázové zemnící elektrody, přičemž výkon výboje probíhající mezi pracovní elektrodou a povrchem pokožky je v rozsahu 1,0 až 4,0 W
2. 2. Přenosný elektrokauter podle nároku 1, vyznačující se tím, že aplikátor (1) je opatřen pozlaceným vyměnitelným hrotem.
3. 3. Přenosný elektrokauter podle nároku 2, vyznačující se tím, že aplikátor (1) je opatřen distanční skleněnou trubičkou.
4. 4. Přenosný elektrokauter podle nároku 3, vyznačující se tím, že vnitřní průměr skleněné trubičky je 0,3 mm.
5. 5. Přenosný elektrokauter podle nároku 1, vyznačující se tím, že jiskrový výboj na hrotu je spojitý.