CZ201430A3

CZ201430A3 - Konstrukce z vyztužené zeminy

Info

Publication number: CZ201430A3
Application number: CZ2014-30A
Authority: CZ
Inventors: Michael Nohejl
Original assignee: Algon, A.S.
Priority date: 2014-01-16
Filing date: 2014-01-16
Publication date: 2015-08-19
Also published as: SK500022015U1; SK8241Y1; CZ306300B6

Abstract

Konstrukce z vyztužené zeminy, která je tvořena, výztužnými a lícovými sítěmi (1, 2) vzájemně systémově propojenými ocelovými spirálami (6), přičemž na alespoň jednom svislém prvku druhé části (2.2) lícové sítě (2), která tvoří čelo konstrukce z vyztužené zeminy, je vytvořen alespoň jeden prolis (4). Prolisy (4) jsou vytvořeny na prvcích této druhé části (2.2) lícové sítě (2) v nejméně jedné řadě celé délky sítě nebo jsou vytvořeny nepravidelně. Prolisy (4) jsou vytvořeny tak, že jejich vrcholy směřují od roviny lícové sítě (2) kopírující čelo konstrukce směrem od násypu, přičemž ve vrcholem prolisu (4) probíhá prvek lícové sítě (2).

Description

Oblast techniky

Vynález se týká konstrukcí z vyztužené zeminy, které se využívají pro výstavbu opěrných zdí, strmých svahů, násypů, mostních opěr, lze je užít i u novostaveb zemních těles dopravních komunikací, pro sanace sesuvů svahů i pro terénní úpravy. Tyto konstrukce se zhutněným zemním tělesem a systémem vložených výztuh v poslední době nahrazují nákladné, mohutné betonové opěrné konstrukce. Účelem těchto konstrukcí je snížení aktivních sil, které vedou k porušení zemního tělesa a zvýšení pasivních sil, které tomuto porušení brání. Konstrukce z vyztužené zeminy sestává ze tří základních složek, výztužné a lícové sítě a sypaniny zeminy, která se po nasypání zhutní, přičemž sítě jsou tvořeny vodorovnými a svislými prvky - dráty. Tahové výztužné sítě nebo geomříže svojí tahovou pevností odolávají smykovému napětí zeminy, jsou uspořádány horizontálně v celé šíři potenciální oblasti smykového sesutí. Lícové sítě - kovové sítě zadržují zeminu násypu v čele konstrukce, tvarují její vnější líc, dotvářejí estetický charakter, a podílejí se na celkové kompaktnosti celé konstrukce. Mezi lícovou síť a sypaninu je vkládána záchytná a ochranná vrstva. Spolupůsobení lícových a výztužných prvků je zajištěno prostřednictvím spojovacích a výztužných prvků. Sypaninu konstrukce tvoří zemina.

Dosavadní stav techniky

Dosud jsou známé konstrukce z vyztužené zeminy, využitelné pro účely uvedené v odstavci oblast techniky, tvořené třemi základními složkami, výztužnými a lícovými sítěmi a sypaninou, u nichž jsou horizontálně uspořádané výztužné kovové sítě nebo geomříže, lícové sítě jsou kovové, přičemž sestávají ze dvou částí, které vzniknou ohnutím sítě v úhlu menším nebo rovným 90°, přičemž jedna část této sítě je uspořádána horizontálně ve zhutňovaném násypu a druhá část této sítě tvoří čelo vyztužováného násypu, přičemž vzájemná poloha obou částí této sítě je stabilizována výztužnými prvky. Mezi lícovou síť a sypaninu je vkládána záchytná a ochranná vrstva. Sypanina zeminy je po nasypání zhutněná. Konstrukce z vyztužené zeminy velkých rozměrů jsou vytvořeny z několika zhutněných vrstev zeminy nad sebou, přičemž tyto vrstvy jsou odděleny výztužnými sítěmi a výztužné sítě a lícové sítě jsou vzájemně systémově propojeny.

U dosavadních známých konstrukcí z vyztužené zeminy, používajících lícové kovové sítě, vykazují tyto nízkou ohybovou tuhost, což způsobuje velké problémy, zejména při samotné výstavbě konstrukce z vyztužené zeminy. Lícové sítě se všeobecně bortí, prohýbají se, zejména při delších rozměrech, což způsobuje potíže při zasypávání a hutnění zeminy. Lícní sítě je proto nutno podepírat, například další podpěrnou tuhou sítí, která je vytvořena bez antikorozní ochrany. Výstavba těchto konstrukcí delších rozměrů jsou potom časově náročnější a i nákladnější o použité podpěry, pro hutnění jsou díky prohýbající se čelní sítě špatné podmínky.

• · · · · ···· · ···· ···· ·· · ··· ······ · · · • · · · · · •·· · · ·· · ······

Ze spisu FR 2758578 je známé řešení, které používá pro konstrukce vyztužené zeminy sítě s prolisy, které jsou vytvořeny na podélných prvcích sítě, přičemž mezi svislou částí sítě a vodorovnou částí sítě jsou uspořádaná táhla, která vymezují úhel sklonu mezi vodorovnou a svislou / šikmou částí sítě. Svislá část této sítě nemá potřebnou ohybovou pevnost, v částech mezi prolisy v řadě nad sebou se stále bortí.

Navíc v přehybu obou částí sítě působí prolisy odpor ohybu a horní i spodní část sítě se díky prolisům nedobře spojují.

Doposud známé a používané konstrukce z výztužné zeminy se také vyznačují složitými prostředky pro spojování konstrukčních celků. Složitě spojované jsou především sítě mezi jednotlivými vrstvami konstrukce, například v řešení podle vynálezu GB 2140488. I u řešení podle vynálezu US4117686 je spojování lícových sítí mezi jednotlivými vrstvami zpevněného násypu velmi pracné.

Podstata vynálezu

Výše uvedené nedostatky odstraňuje v podstatné míře konstrukce z vyztužené zeminy, která je tvořena ocelovými, bodově svařovanými sítěmi, jejichž povrch je opatřen antikorozní ochrannou vrstvou slitiny ZnAl, a to horizontálními výztužnými tahovými sítěmi a lícovými sítěmi. Mezi lícové sítě a sypaninu zeminy, která se po nasypání zhutní, jsou vkládány záchytné a ochranné vrstvy například kokosové rohože.

Každá lícová síť sestává ze dvou částí, které vznikly ohnutím sítě v úhlu menším nebo rovným 90°, přičemž první část lícové sítě je uspořádána horizontálně ve zhutňovaném násypu a druhá část lícové sítě tvoří čelo vyztuženého násypu, přičemž vzájemná poloha obou částí této sítě je stabilizována nejméně jedním výztužným prvkem a nejméně jedním dilatačním prvkem, oba druhy sítí jsou vzájemně systémově pospojované, přičemž podstata nové konstrukce z vyztužené zeminy spočívá v tom, že na alespoň jednom svislém prvku drátu druhé části lícové sítě, která tvoří čelo vyztuženého násypu, je vytvořen alespoň jeden prolis, přičemž prolisy jsou vytvořeny v nejméně jedné řadě celé sítě nebo mohou být vytvořeny nepravidelně, přičemž prolisy mohou být vytvořeny tak, že jejich vrcholy směřují od roviny lícové sítě kopírující čelo konstrukce směrem od násypu nebo směrem k násypu, přičemž vrcholem prolisů, vytvořených v jedné řadě prochází vodorovný prvek - drát druhé části lícové sítě.

Lícová síť vytvořená s výše popsanými prolisy, vykazuje vysokou tuhost a tím vysokou stálost tvaru, zejména při montáži celé konstrukce, nemusí se používat žádné podpěry, například podpěrné sítě a celá montáž se časově zkrátí.

Tvarová stálost druhé části lícové sítě, způsobená vyšší tuhostí sítě s prolisy provedenými na jejich svislých prvcích - drátech se prokázala při zkušební montáži této sítě v konstrukci z vyztužené zeminy.

Na podporu prokázání vlivu prolisů a jejich polohy vytvořených na svislých prvcích druhé části lícové sítě, v jedné či dvou vodorovných řadách sítě, na omezení deformací konstrukce byl provedeny výpočty s využitím softwaru SCIA ESA PT 5.2.324, podle ČSN EN 1991 Zásady navrhování a zatížení konstrukcí, výpočty ocelových konstrukcí, ČSN EN 1993-1-1. Předmětem statického výpočtu byl návrh a posouzení, resp. srovnání, dosavadního a nově navrženého řešení, lícové sítě (dále jenom sítě) konstrukce z vyztužené zeminy.

• · · · · · · • · · · · ··· ·· · · ·

Byly porovnány relativní hodnoty deformací sítí z ocelových prvků R (10 505) soky 50/1 OOmm, dráty 04mm dle zadané geometrie a zatížení. Reálná konstrukce: úhel zalomení sítě 70°, výška 750mm, základna š. 250mm, navazující na tahovou síť, s jedním ztužujícím prolisem ve vzdálenosti 250 mm pod vrcholem, resp. dvojitým prolisem se vzájemnou osovou vzdáleností 4 ok (cca 200 mm) sítě. Sítě jsou ztužené vložením dvojic spon po 0,5 m. Pro výpočet bylo podepření zjednodušeno na liniové po 0,5m. Dále byla síť podepřena po třech stranách, homí okraj byl uvažován volný. Konstrukce byla namodelována pouze v rovině, v délce 6,0m, která umožňuje posouzení „nekonečného“ pásu se zanedbáním vlivu ukončení. Zatížení bylo zvoleno jednotkové a to 1,0 kNm'², s rovnoměrným roznosem na svislé prvky sítě (zadáno jako liniové 0,1 kNm'¹). Výpočet porovnává poměry deformací odpovídající relativním tuhostem jednotlivých řešení.

V následující tabulce jsou srovnány hodnoty deformací v poli, tedy v ploše sítě a na jejím horním volném okraji. Na velikost deformací v jednotlivých částech má značný vliv poloha ztužujících prolisů. Úpravou sítě zhotovením jednoho, resp. dvou prolisů lze omezit relativní deformace v rozmezí cca 10 až 40%.

		VZDÁLENOST ZTUŽENÍ
	deformace	0,5m
TYP ÚPRAVY		V PLOŠE	HORNÍ!	HRANA
		ABSOLUTNĚ	RELATIVNĚ	ABSOLUTNĚ	RELATIVNĚ
		(mm)		(mm)
BEZ ÚPRAVY
	KLADNÁ	2,8	1,00	2,9	1,00
JEDNO ZAZUBENÍ
(výška zubu 35mm)	KLADNÁ	2,4	0,85	2,4	0,85
DVOJITÉ ZAZUBENÍ
(výška zubu 3 5 mm)	KLADNÁ	1,9	0,68	2,4	0,85

Tab. 1

Centrální momenty setrvačnosti ve směru kolmém na roviny ztužení, se pro jednotlivá řešení mění při uvažování spolupůsobení 13 drátů, v blízkosti prolisů, od 163 mm⁴ u prosté, nezazubené sítě, k 7 260 mm⁴ u sítě s jedním zazubením, resp. 13 167 mm⁴ u sítě se dvojitým zazubením. Vzhledem k subtilnosti průřezů drátů je však třeba uvažovat spolu s ohybovou tuhostí sítí s působením membránového efektu. Z tabulky vyplývá, že na velikost deformací v jednotlivých částech má značný vliv i poloha ztužujících prolisů.

Ocelová bodově svařovaná výztužná síť je spojena s první částí lícové sítě, která je uspořádána horizontálně ve zhutňováném násypu ocelovými spirálami, které jsou vytvořeny jako mírně zvlněné ocelové dráty pro snadné zasunutí, a které jsou povrchově stejně antikorozně upraveny, jako výztužná i lícová síť, přičemž spirály se jen lehce točivým pohybem prostrčí střídavě oky obou sítí. Pomocí spirály se dále spojuje homí okraj první části lícové sítě každé spodní řady se spodním okrajem druhé části lícové sítě každé homí řady.

······ · · · • · · · · · • · · · · ·· · ······

Pomocí spirál se rovněž spojují vzájemně druhé části lícových sítí ve svých bočních okrajích na čele konstrukce v každé vrstvě násypu, přičemž jednotlivé vrstvy násypu jsou oddělené výztužnými horizontálními tahovými sítěmi, přičemž tyto spoje se provádějí tak, aby byly nad sebou ob jednu vrstvu, čímž se zvyšuje pevnost celé konstrukce. Spojení pomocí spirál je jednoduché, sítě se nemusí opatřovat žádnými dalšími úchyty. Jedná se o rychlé a velmi pevné spojení sítí.

Mezi lícovou síť a sypaninu zeminy je vkládána záchytná a ochranná vrstva, tvořená například kokosovou rohoží.

Konstrukce z vyztužené zeminy je tvořena výztužnou sítí a lícovou sítí, přičemž za druhou část lícové stěny směrem od svahuje umístěna zádržná a ochranná vrstva, například kokosová rohož, přičemž za tuto rohož je uspořádaná, před sypaninou, humózní vrstva pro hydroosev za účelem zazelenění čela celé konstrukce.

Konstrukce z vyztužené zeminy může být tvořena výztužnou sítí a dvěma lícovými sítěmi v rámci jedné vrstvy konstrukce, přičemž tyto dvě lícové sítě jsou uspořádané vzájemně rovnoběžně v dané vzdálenosti od sebe, k čemuž je využit distanční prvek a vzniklý prostor mezi těmito dvěma lícovými sítěmi je vyplněn kamenivem, přičemž záchytná ochranná vrstva je vložena za druhou lícovou sít od čela konstrukce. Takto vytvořené čelo z kameniva působí esteticky a přírodní vzhled zapadá do krajinného rázu.

Řešením podle vynálezu, s využitím prolisů, spojujících spirál, ztužujících prvků, distančních prvků, včetně uspořádáním bloků konstrukce tak, že spoje na čele konstrukce jsou nad sebou ob jednu vrstvu, se dosáhne vysoké stálosti tvaru konstrukce, lze provádět kvalitnější zhutňování zeminy, konstrukce dosahuje větší stability, lze provádět výstavbu strmějších svahů, konstrukce má delší životnost. Řešení dále přináší úspory materiální a to použitím slabších drátů u sítí, vynecháním podpůrných prvků čela sítě, výstavba je ekonomičtější.

Využitím řešení podle vynálezu se dosáhne krátké doby výstavby konstrukce z vyztužené zeminy, řešení je technicky variabilní, vhodné pro modelaci terénu.

Je možné provádět ozelenění lícní plochy, ani při vysokých sklonech nepůsobí rušivě, vytváří přirozené podmínky pro flóru i faunu, lícní plocha zapadá do krajinného rázu, všeobecné lze konstatovat, že konstrukce má přírodní vzhled.

Další využití konstrukce je při opravách sesuvů, kdy je možné znovu využít sesunutý zemní materiál a odpadá tak zajištění nového násypu.

Konstrukce vykazuje ekologickou nezávadnost, je recyklovatelná a šetrná k životnímu prostředí.

Výstavba konstrukce z vyztužené zeminy se provádí tak že na předem připravenou a zhutněnou základovou spáru se umístní vodorovné výztužné sítě systému a vyrovnají se. Přiloží se lícové sítě a vzájemně se spojí pomocí spirál s výztužnými sítěmi. Za lícovou síť z pohledu na čelo násypu tedy z vnitřní strany lícové sítě se připevní záchytná a ochranná vrstva, například kokosová rohož tak, aby z obou stran, na hoře i dole, přečnívala lícovou síť a provede se kontrola rovinatosti lícové sítě a výztužné sítě a zajistí se proti posunu natlučením hřebů do zhutněné zeminy a jinak žádné podpěry, například podpěrné sítě.

Na takto připravenou konstrukci se rozhrne zemina, provede se částečný hutněný zásyp vrstvy téměř až k lícové stěně až do konce výztužní sítě. Tato operace zajistí polohu konstrukce.

• ·· · · · · · · · · · · · ···· ·· · «· · • · · · · · • · · · * · · · ······

Pomocí distančních prvků se v dané vzdálenosti uspořádají podél lícní sítě výztužné prvky. Provede se dosypání zeminy až k lícní síti konstrukce a současně se rozprostřené materiály zhutní. V blízkosti lícní sítě konstrukce se použije, z důvodu prostorového uspořádání výztužných prvků, drobná hutnící mechanizace.

Na volné ploše výztužných sítí se použije těžší hutnící mechanizace. Následně po zhutnění první vrstvy zeminy se provede dosypání a hutnění druhé vrstvy zeminy. Celková výška hutněné vrstvy odpovídá výšce pro uložení další vrstvy výztužných sítí. Pomocí spirál se upevní lícní síť další řady na homí okraj předešlé lícní sítě. Rozloží se další výztužná sít, spojí se spirálami s lícovou sítí a postupuje se identicky v dalších vrstvách, přičemž boční okraje druhé části lícní sítě se spirálami spojí s další přikládanou druhou částí lícové sítě v jedné řadě, přičemž tyto spoje se provádějí tak, aby byly uspořádány nad sebou ob jednu řadu.

Takto navržené konstrukce z vyztužené zeminy jsou velmi únosné a mohou být navrhovány jak pro velké výšky, tak pro velká zatížení, a to i dynamická, vznikající od dopravy. Lze u nich dosáhnout sklonu až 90 °. I přes tyto zvýšené nároky se vyztužené zeminy vykazují vysokou stabilitou a faktorem bezpečnosti. Jejich konstrukce je jednoduchá a rychlá. Tato konstrukce vykazuje i levnější náklady.

Objasnění výkresů

Vynález je dále objasněn na přiložených výkresech, kde na obr. 1 je znázorněn výřez sítě z modelu s prolisy ve dvou řadách, na obr. 2 je znázorněn tvar deformované konstrukce bez prolisů, na obr. 3 jsou znázorněny hodnoty deformací konstrukce bez prolisů, na obr. 4 je zobrazen tvar deformované konstrukce s prolisy v jedné řadě, na obr. 5 jsou znázorněny hodnoty deformací konstrukce s prolisy v jedné řadě, na obr. 6 je zobrazen tvar deformované konstrukce s prolisy ve dvou řadách, na obr. 7 jsou zobrazeny hodnoty deformací konstrukce s prolisy ve dvou řadách, na obr. 8 je v prostorovém provedení znázorněna lícová síť, na obr. 9 je v prostorovém provedení zobrazena v rozloženém stavu sestava lícové sítě, záchytné a ochranné vrstvy - kokosové rohože a výztužné sítě včetně spirál, na obr. 10 je v prostorovém provedení znázorněno spojení lícových sítí v řadách spirálami včetně výztužných prvků, na obr. 11 je v prostorovém provedení znázorněna konstrukce z vyztužené zeminy o třech řadách s humózní vrstvou a vegetací na čele konstrukce včetně výztužných prvků, na obr. 12 je v prostorovém provedení znázorněna konstrukce z vyztužené zeminy se dvěma lícovými sítěmi v jedné řadě, s prostorem mezi nimi vyplněným kamenivem včetně distančních a výztužných prvků.

Příklady uskutečnění vynálezu

Konstrukce z vyztužené zeminy vyobrazená na přiložených výkresech, obr. 8 až 12 představuje příklady provedení. Na obr. lije vyobrazena celá konstrukce z vyztužené zeminy

v provedení s ozeleněným lícem. Konstrukce je tvořena ocelovými, bodově svařovanými sítěmi o síle drátu 4 mm s tahovou pevností min. 400 N/mm2, tažností > 8% a nánosem slitiny ZnAl min. 300 g/m2. Veškeré prvky jsou odolné proti UV záření. Konstrukce je tvořena horizontálně uspořádanými výztužnými sítěmi _1 o velikosti ok sítě 10x10 nebo 10x5 cm a lícovou sítí 2. Lícové sítě 2 jsou tvořeny ve tvaru, který vznikl ohnutím sítě v tomto případě provedení v úhlu 70°, délce jedné sítě lOOcm, přičemž první část 2.1 lícové sítě 2 je uspořádána horizontálně ve zhutňovaném násypu, o délce 50cm, a druhá část 2.2 lícové sítě 2 tvoří čelo vyztuženého násypu, o výšce 70cm, přičemž vzájemná poloha obou částí této sítě 2 je stabilizována nejméně jedním výztužným prvkem 3, oba druhy sítí jsou vzájemně systémově pospojované, přičemž na každém svislém prvku části 2.2 lícové sítě 2, která tvoří čelo vyztuženého násypu, je vytvořen v horní části prolis 4, přičemž vrchol prolisu směřuje od roviny druhé části 2.2 sítě 2 směrem od svahu a prolisy 4 jsou vytvořeny v jedné řadě po celé délce druhé části 2,2 lícové sítě 2, přičemž vrcholem prolisu prochází vodorovný prvek druhé části 2.2 lícové sítě 2. Konstrukce z vyztužené zeminy je dále tvořena záchytnou a ochrannou vrstvou - kokosovou rohoží 5, která kopíruje tvar lícové sítě 2 včetně prolisu 4 a je uspořádána mezi lícovou sítí 2 a násypem. Oba typy sítí jsou vzájemně systémově pospojovány a to výztužná tahová síť 1 je spojena s první částí 2,1 lícové sítě 2, dlouhými ocelovými spirálami 6, které jsou delší než je délka jedné lícové sítě 2, a které jsou povrchově stejně antikorozně upraveny jako výztužná 1 i lícová síť 2, přičemž spirály 6 se točivým pohybem prostrčí střídavě oky obou sítí. Samotné spirály 6 jsou vytvořeny jen s mírným zvlněním, aby se dobře zasouvaly do ok sítě - viz obr. 9. Pro sítě větších rozměrů mohou být tyto dvě sítě, které se vzájemně překrývají spojeny dvěma rovnoběžně vedenými spirálami 6. Pomocí spirály 6 se dále spojuje horní okraj první části 2,1 lícové sítě 2 každé spodní řady konstrukce násypu se spodním okrajem druhé části 2.2 lícové sítě 2 každé horní řady konstrukce násypu. Pomocí spirál 6 se rovněž napojují vzájemně druhé části 2.2 lícových sítí 2 ve svých bočních okrajích na čele konstrukce v každé vrstvě konstrukce násypu. Tyto spoje na čele konstrukce jsou provedeny tak, že jsou pod sebou ob jednu řadu. Násyp u této konstrukce je tvořen hutněnou zeminou, tj zhutněnou sypaninou 7 přičemž těsně za záchrannou a ochrannou vrstvou 5, tj. za kokosovou rohoží, je umístěna humózní vrstva JO, za účelem následného ozelenění čela svahu.

Konstrukce z vyztužené zeminy na obr. 12 je vytvořena se dvěma lícovými sítěmi 2 v rámci jedné vrstvy konstrukce, přičemž druhé části 2,2 těchto dvou lícových sítí 2 jsou uspořádané vzájemně rovnoběžně v dané vzdálenosti od sebe, k čemuž je využit distanční prvek 8, obdélníkového tvaru a vzniklý prostoru mezi těmito druhými částmi 2.2 těchto dvou lícových sítí 2 je vyplněn kamenivem, přičemž kokosová rohož 5 je vložena za druhou lícovou sít 2 od čela konstrukce.

Výstavba konstrukce z vyztužené zeminy v příkladu provedení je provedena tak, že na předem připravenou a zhutněnou základovou spáru se umístní výztužné tahové sítě l_systému a vyrovnají se v horizontální rovině. Přiloží se lícové sítě 2 a vzájemně se spojí pomocí spirál 6 s výztužnými sítěmi 1. Pomocí vázacího drátu se za lícovou síť 2 z pohledu na čelo násypu tedy z vnitřní strany lícové sítě 2 se připevní záchytná a ochranná vrstva 5, tj. kokosová rohož tak, aby z obou stran, na hoře i dole, přečnívala lícní síť 2 cca o 20 cm a provede se kontrola ·♦ ···· · ···· rovinatosti lícové sítě 2 a výztužné sítě 1, se zajistí proti posunu natlučením hřebů do zhutněné zeminy, jinak žádné podpěry, například podpěrné sítě.

Na takto připravenou konstrukci se rozhrne zemina, provede se částečný hutněný zásyp vrstvy, cca 1 m od lícní sítě 2 do konce výztužné sítě 1_ o mocnosti cca 300 mm, přičemž tato operace zajistí polohu konstrukce.

V rozteči 60 cm podél lícní sítě 2 se vloží výztužné prvky 3 o délce 30 cm, které se střídají s výztužnými prvky 3 o délce 60 cm nebo se použijí stejné výztužné prvky ve tvaru trojúhelníku, které jsou k lícové síti připevněny pomocí spon 9. Provede se dosypání zeminy až k lícové síti 2 konstrukce a současně se rozprostřené materiály zhutní. Zásyp bude hutněn dle požadavku projektu. V blízkosti lícní sítě 2 konstrukce je nutné použít, z důvodu prostorového uspořádání výztužných prvků 3, drobnou hutnící mechanizaci. Na volné ploše výztužných sítí 1 se použije zemní vibrační válec. Vrstva hutnění je 20 - 30 cm. Následně po zhutnění první vrstvy zeminy se provede dosypání a hutnění druhé vrstvy. Celková výška hutněné vrstvy zeminy odpovídá výšce pro uložení další vrstvy výztužných sítí 1. Pomocí spirály 6 se spojí lícní sítě 2 další řady konstrukce na horní okraj spodních lícních sítí 2. Rozloží se další výztužné sítě 1 systému, spojí se spirálami 6 s lícovou sítí 2 a postupuje se identicky dalším patrem konstrukce. Vzájemné spojování druhých částí 2.2 lícních sítí 2 na čele konstrukce se provádí tak, aby spoje byly nad sebou ob jednu řadu.

Průmyslová využitelnost

Řešení podle vynálezu - konstrukce z vyztužené zeminy lze využít pro výstavbu opěrných zdí, strmých svahů, násypů, mostních opěr, lze je užít i u novostaveb zemních těles dopravních komunikací, pro sanace sesuvů svahů i pro terénní úpravy.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Konstrukce z vyztužené zeminy, která je tvořena ocelovými, bodově svařovanými sítěmi, jejichž povrch je opatřen antikorozní ochrannou vrstvou slitiny ZnAl, a to horizontálními výztužnými tahovými sítěmi (1) a lícovými sítěmi (2), přičemž lícová síť (2) sestává ze dvou částí, které vznikly přehnutím sítě v úhlu menším nebo rovným 90°, přičemž první část (2.1) lícové sítě (2) je uspořádána horizontálně ve zhutňováném násypu a druhá část (2.2) lícové sítě (2) tvoří čelo vyztuženého násypu a vzájemná poloha obou částí této sítě je stabilizována nejméně jedním výztužným prvkem (3) a oba druhy sítí jsou vzájemně systémově pospojované a mezi lícovou síť (2) a sypaninu (7) je vkládána záchytná a ochranná vrstva (5), vyznačující se tím, že na alespoň jednom vertikálním prvku druhé části (2.2) lícové sítě (2), která tvoří čelo konstrukce z vyztužené zeminy, je vytvořen alespoň jeden prolis (4), nebo jsou prolisy (4) vytvořeny v nejméně jedné řadě celé délky sítě nebo jsou vytvořeny nepravidelně, přičemž prolisy (4) jsou vytvořeny tak, že jejich vrcholy směřují od roviny lícové sítě (2) směrem od násypu a vrcholem prolisů (4), uspořádaných v jedné řadě probíhá prvek lícové sítě (2).

2. Konstrukce z vyztužené zeminy podle nároku 1, vyznačující se tím, že vodorovné výztužné sítě (1) a první části (2.1) lícových sítí (2), jsou spolu spojeny vždy nejméně jednou ocelovou spirálou (6), stejně tak jsou ocelovými spirálami (6) spojeny horní okraje druhých částí (2.2) lícové sítě (2) jedné řady s dolními okraji druhých částí (2.2) lícových sítí následující řady konstrukce a rovněž druhé části (2.2) lícových sítí (2) v jedné řadě jsou spolu spojeny ocelovými spirálami (6), přičemž tyto spoje jsou provedeny nad sebou ob jednu vrstvu.

3. Konstrukce z vyztužené zeminy podle nároku 1 a 2, vy značuj í cí se tím, že je tvořena s další lícovou sítí (1) v rámci jedné vrstvy konstrukce, přičemž druhé části (2.2) obou lícových sítí (2) jsou uspořádané vzájemně rovnoběžně v určité vzdálenosti od sebe, přičemž tato vzdálenost je vymezena distančním prvkem (8) a vzniklý prostoru mezi těmito druhými částmi (2.2) lícových sítí (2) je vyplněn kamenivem, přičemž záchytná ochranná vrstva (5) je vložena za druhou lícovou síť (2) od čela konstrukce.

4. Konstrukce z vyztužené zeminy podle nároku la 2, vyznačuj í cí se tím, že za záchytnou a ochrannou vrstvou (5) je uspořádána humózní vrstva (10), za kterou je teprve uspořádána sypanina (7).